(11.20 hodin)
(pokračuje Vyzula)
Dále v rámci posuzování rizik, která společně s monitorovacími programy budou součástí provozních řádů provozovatelů vodovodu pro veřejnou potřebu, které bude schvalovat orgán veřejného zdraví, dojde k racionalizaci a zefektivnění systému kontrol jakosti pitné vody. Výsledkem tedy bude větší zabezpečení kvality pitné vody v rámci vodovodní infrastruktury, tím i ochrany zdraví našich obyvatel. A nadto tohoto cíle bude dosaženo tak, že není zavdáván žádný důvod vedoucí ke zvýšení nákladů provozovatelů vodovodů, a tím ani ke zvýšení ceny pitné vody. To by byla první část.
A ještě bych otevřel debatu k druhé oblasti, která je velmi jednoduchá. Vzhledem k tomu, že došlo na Ministerstvu zdravotnictví na základě § 5 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů... vydalo Ministerstvo zdravotnictví České republiky opatření o zrušení organizační složky státu, kterým se ruší organizační složka státu, tzv. Koordinační středisko pro resortní zdravotnické informační systémy. Tuto změnu je potřebné promítnout též do transplantačního zákona, který v současné době zakládá KSRZIS kompetenci k výkonu některých činností. Všechny činnosti KSRZIS vymezené transplantačním zákonem bude vykonávat tím pádem ÚZIS, tj. Ústav zdravotnických informací a statistiky, který je podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů, správcem Národního zdravotnického informačního systému. Proto je nutné v dotčených ustanoveních transplantačního zákona KSRZIS nahradit ÚZIS.
To je všechno. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana poslance Farského a připraví se paní poslankyně Chalánková.
Poslanec Jan Farský: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych rád obrátil vaši pozornost k pozměňovacím návrhům, které jsem k tomuto tisku přiložil. Jsou to pozměňovací návrhy, o kterých jsme se tady historicky i bavili, ale které bohužel dosud nenašly naplnění. Jeden je dokonce příslibem Ministerstva zdravotnictví, ale protože do voleb by jinak nebylo možné ho stihnout, tak jsem si dovolil tu úpravu navrhnout sám. Týká se to odpovědnosti státu za negativní důsledky očkování. Je to slib, který od vlády leží už dlouhodobě.
Všichni připouštějí, že očkování má být povinné. Je to v pořádku, ale zároveň vůbec nedává smysl, že pokud dojde k nějakým negativním důsledkům, tak postižení jsou ve velice složité situaci. Představte si situaci těch rodin, těch případů je více než 600 ročně, kdy se stane to, že má jejich dítě nějakou hodně, hodně, negativní reakci, a očekává se od nich, že ponese tato rodina důkazní břemeno v tom, že bude dokládat, že chybu udělal lékař, nebo je problém ve vakcíně, nebo je problém někde jinde. Zpravidla to končí tak, že se vyviní, protože ten důkaz je velice složité podat, a také postavení těchto postižených je samozřejmě v tu chvíli složité. Asi si každý rodič dokáže představit, že v tu chvíli primárně řeší zdraví svého dítěte a problémy vyvolané a s tím spojené než to, kdo nese za to odpovědnost a jakou bude mít kde náhradu. A je to věc, která není v právním řádu evropských zemí ničím zvláštním. Dokonce i ve státech, kde očkování je pouze na dobrovolné bázi, i tam stát přebírá odpovědnost za negativní důsledky očkování, a to proto, že tím také chce dát najevo, že plošné očkování je pro společnost přínosné, a chce, aby všichni byli očkováni. A pokud se negativní důsledky objeví, tak je připraven s nimi pomoct a nějakým způsobem pomoct s vyrovnáním těm, na které negativní důsledky dopadly.
Navrhuji tedy to, co už bylo několikrát přislíbeno ať už na plénu Sněmovny v rámci interpelací, nebo loni v červenci, nebo konci června, začátkem července, na pracovní skupině pro očkování, kde bylo řečeno, že bude ještě do konce roku 2016 předložen návrh toho, že stát bude přebírat odpovědnost za negativní důsledky očkování. Je konec února, doteď se tak nestalo.
A já, byť jsem žádal odpovědné úřady, aby mně předložily, alespoň v jaké verzi mají zrovna legislativní formu zpracovanou, tak jsem byl odmítnut, a nezbylo mi tedy než se vrátit už k návrhu, který tady zazněl už před dvěma lety, mírně ho upravit a ten sem předložit. To je tedy pozměňovací návrh, který říká, že pokud je způsobena nikoliv zanedbatelná újma, tak stát nese objektivní odpovědnost. To znamená, že důkazní povinnost nebude na tom poškozeném, příp. jeho zákonných zástupcích, aby dokazovali, kde je příčinná souvislost, ale stát ponese objektivní odpovědnost, dokud se nezbaví té odpovědnosti tím, že dokáže, že ten důsledek je z nějakého jiného důvodu.
Já si myslím, že to v každém slušném demokratickém právním řádu má svoji pozici. Je to opodstatněné. Dokonce se domnívám, že to může zvýšit i důvěru v samotné očkování, když stát převezme na sebe tuto odpovědnost, a že je to takový totalitní relikt v našem právním řádu, který říká - občane, konej, musíš, a pokud to, že musíš, tě nějakým způsobem poškodí, tak se starej. Já si myslím, že v tomhle případě nemůže stát opět vystupovat jako ten nadřazený, ten diktující, ten, který jenom ukládá povinnosti, ale přitom k žádné odpovědnosti se nehlásí.
To je první pozměňovací návrh, který, pevně věřím, projde i vzhledem k minulým příslibům, které v této věci byly, a protože doufám, že pro to, že nebyl dodnes předložen, není žádný jiný důvod, než že to zatím ministerstvo nestihlo. Tak s touto pomocí doufám, že se toto řešení urychlí a tento dluh, který vláda před sebou tlačí, bude napraven.
Další dva pozměňovací návrhy, 5859 a 5860, ke kterým se ještě přihlásím v podrobné rozpravě, se týkají zdravotních potvrzení. Opět jde o slib, který zazněl při projednávání novely zákona č. 258/2000 Sb., kdy to byl tisk 270. Byly opakovány v jednotlivých interpelacích a opět je to nenaplněný slib vlády. A protože není jiný způsob, jak se to do konce volebního období má zvládnout, tak já jako opoziční poslanec tady podávám ruku vládě a snažím se ji vytáhnout z pozice, kdy by snad mohla být nazvána tím, kdo dává plané sliby.
Je to varianta řešení, 5859 a 5860, když bude přijat jeden z nich, druhý se stává nehlasovatelným. Jeden je širší, jeden je užší. Ale říká, že tzv. posudky o zdravotní způsobilosti nebudou mít platnost jenom jeden rok, ale budou mít platnost dvouletou. Jsou to posudky, které každý účastník ozdravného pobytu školy v přírodě musí doložit jeho pořadateli. Těch účastníků je nějakých 150 tis. ročně, to je 150 tis. návštěv lékařů, kteří vydávají potvrzení. Rodiče jsou samozřejmě povinni ve většině případů za to uhradit poplatek 100 až 200 korun. Zároveň si k tomu musí brát dovolenou, protože většinou praktičtí lékaři neordinují ve večerních hodinách, a absolvují cestu, která je ve finále z mého pohledu navíc.
Proč dávám dvouletou platnost? Protože pak jde využít preventivní návštěvu. V tomto věku, kdy se děti účastní ozdravných akcí, táborů, škol v přírodě, zároveň docházejí v dvouleté periodě k praktickému lékaři. Tento praktický lékař jim zdravotní posudek může vystavit a pod jednou návštěvou v tu chvíli vyřešit. ***