(10.30 hodin)
(pokračuje Vyzula)
Proto jsem si dovolil po dohodě s ministerstvem představit zde pozměňovací návrh, ke kterému se později přihlásím a který zcela jasně říká transparentně, co to bude tzv. terapeut tradiční čínské medicíny anebo specialista tradiční čínské medicíny. Zcela jasně říká, o jaký rozsah studia by se mělo jednat, i když ty podrobnosti potom budou ještě pochopitelně doplněny prováděcí vyhláškou.
Navržená ustanovení jsou předkládaná s cílem jednoznačně a transparentně regulovat oblast vzdělávání pro tradiční čínskou medicínu. V současné době působí na území České republiky velké množství subjektů, které o sobě tvrdí, že provozují tradiční čínskou medicínu, ale není možné jednoznačně ověřit jejich vzdělání a rozsah a kvalitu nabízené péče. V této souvislosti je také nezbytné zdůraznit obrovský zájem odborné i široké veřejnosti o tradiční čínskou medicínu. Tento zájem ještě vygradoval udělením Nobelovy ceny za medicínu a fyziologii v roce 2015 čínské vědkyni Tchu Jou-jou, která v 70. letech objevila dodnes nejúčinnější lék proti malárii nazývaný Artemisinin. Při výzkumu přitom vyšla ze starých čínských herbalistických textů.
Proto přicházím s jednoznačnou právní regulací, která umožní vzdělávat zdravotnické pracovníky v oblasti tradiční čínské medicíny, a to ať už stávající zdravotníky, kteří si tím budou moci doplnit nebo rozšířit své vzdělání, a tím i možnost svého uplatnění, tak také nové pracovníky, kteří mají zájem právě o tuto oblast medicíny.
Já myslím, že takhle to k vysvětlení aspoň stačí. Myslím, že je jasné, že chceme udělat jasno i v této trochu tzv. alternativní, pro mnohé mlhavé medicíně. Nicméně je dobře, abychom se legislativně rovněž srovnali se zemí tak, jak je to na západ od nás.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. A prosím pana poslance Hegera, připraví se pan poslanec Svoboda.
Poslanec Leoš Heger: Vážený pane premiére, členové vlády, dámy a pánové, děkuji za slovo. Přeji dobré dopoledne a dovolte mi, abych vystoupil se svými názory a pozměňovacími návrhy v oblasti vzdělávání nelékařských pracovníků. Já se v první části zmíním obecně o tom zákonu a potom přednesu komentář ke svým dvěma pozměňovacím návrhům.
Ten zákon, který zde dnes projednáváme, je podobného napětí, jako byl před pár týdny zákon o lékařích a dalších povoláních v medicíně tohoto typu, a bude vyvolávat pravděpodobně podobné emoce a dlouhé diskuse. Já už jsem vystupoval v prvním čtení a nebudu to natahovat. Jenom se musím zmínit o tom modelu 4+1, kde musím opravdu dát za pravdu paní zpravodajce, že ten model je kompatibilní s evropskými pravidly. Nicméně má negativum v tom, že zavádí triplicitu do vzdělávání sester. O tom už jsem mluvil. A je to ve své době svým způsobem jakýsi experiment, který pro mě by byl akceptovatelný, kdyby byl alespoň nějaký náznak v tom zákoně, že další profesní vzdělávání jako specializační vzdělávání sester pro různé vyšší obory bude nějak ty tři možnosti vzdělání sesterského zohledňovat alespoň délkou praxe před možností vstupu do vyššího vzdělávání. Není to tam, mrzí mě to. Ale přesto si myslím, že v tom zákoně je v dalších pasážích tolik pozitivních věcí, které podobně jako ten kontroverzní zákon o lékařském vzdělávání to vzdělávání nelékařů posune, takže je velmi pravděpodobné, že klub TOP 09 bude s tím zákonem souhlasit, a překousne tedy i to vzdělávání sester 4+1, nedojde-li ještě k nějakým dramatickým změnám.
Ještě bych k té obecné části řekl nebo zdůraznil to, co tady zmínil pan ministr Ludvík. Jedním z cílů zákona bylo zvýšení prostupnosti povolání, a proto ve mně vyvolává trošku obavy přehled pozměňovacích návrhů, které budou pravděpodobně předloženy, které se týkají různých specializací, které by měly vycházet ze sesterského povolání. A máme v tom našem systému dostatek prostoru pro to, aby se ty speciální činnosti staly předmětem vyššího atestačního specializačního vzdělávání, jako to lze demonstrovat na tom návrhu, který asi bude předložen, a to specialisté pro hojení ran. Kdo jiný by měl mít sesterský základ než specialisté pro hojení ran? Ale to bude ještě v diskusi na zdravotním výboru a já jsem to chtěl demonstrovat jenom jaksi v rámci principu toho zákona.
Teď k mým dvěma pozměňovacím návrhům, které předložím v další podrobné rozpravě.
Ten jeden se týká povolání, které se jmenuje odborný pracovník v laboratorních metodách v přípravě léčebných přípravků. Je to § 26 v hlavě 2 odd. 2, který mluví o povoláních, která mají jako základ vyšší vysokoškolské vzdělávání. Obvykle se to týká magistrů, popř. přírodovědců, kteří si nějakým akreditovaným kurzem udělají zdravotnický statut a potom se mohou státi povoláním, které, jak jsem řekl, se jmenuje pracovník v laboratorních metodách. Vládní návrh navrhuje, aby sem patřili pracovníci, kteří pracují v oblasti transfuzní služby, kteří tam dosud nejsou, to je velmi správné, a aby tam byli pracovníci, kteří pracují se zárodečnými buňkami, jako jsou spermie, vajíčka a embrya nakonec v rámci asistované reprodukce. Protože ta činnost, která se týká těch zárodečných orgánů je jakousi podmnožinou činností, které se týkají zákona probíraného asi před měsícem, zákona o tkáních a buňkách, směřuje můj pozměňovací návrh k širšímu pojetí, a místo tedy laboratorních činností, které se týkají manipulace se spermiemi, vajíčky a embryi, by mělo být napsáno v úvodu tohohle písmene, že vše se odehrává v rámci činností, které se týkají nakládání s tkáněmi a buňkami, čímž se upřesní logika této věci. A další, podrobnější informace k tomu budou na zdravotním výboru. ***