(16.30 hodin)
Poslankyně Anna Putnová: Děkuji. Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, dámy a pánové. V těchto dnech veřejnost zneklidňuje otázka společné části státní maturity, především z matematiky. K termínům, které v minulosti padly, poté byly posunuty, se samozřejmě veřejnost chce vyjádřit. Jsou na to vázány programy pro školy. Ale úplně z té diskuse, alespoň z té veřejné diskuse, vypadla role obsahu společné části státní maturity z matematiky.
Chtěla bych se tedy zeptat, paní ministryně, jak připravujete společnou část státní maturity z matematiky z hlediska obsahu. Chcete se vrátit k několika rozdílným, nebo ke dvěma rozdílným úrovním? Jak se bude koncipovat, aby se studenti, učitelé i koneckonců rodiče mohli na tuto skutečnost připravit?
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, co se týká otázky paní poslankyně, tak jednak si ji dovolím postoupit písemné zpracování informace, kterou obdržela vláda o týden dříve, než bylo schváleno rozšíření maturitní zkoušky v případě středních odborných škol na další 104 obory od roku 2022/2023. Tam je to podrobně popsáno.
V zásadě se dá říct, že rozhodně reagujeme, a to už po dobu dvou let, na stávající neutěšený stav, kdy se tváříme, a vlastně je to také z hlediska pravidel platných takto nastaveno, že výstup vzdělávání z gymnázií a středních odborných škol je stejný. Takto je nastavena také maturitní zkouška včetně obsahu a ověřování výstupů. A samozřejmě tohle dělá obrovské problémy, protože doposud se postupovalo spíš cestou do určité míry nivelizace té úrovně. A všichni asi víme a už jsme si to měli možnost opakovaně přečíst, že zkrátka schopnost být úspěšný u matematiky v rámci maturity dnes je opravdu schopnost v zásadě znalostí a kompetencí z hlediska například mé generace v rámci deváté třídy základní školy. Proto na to reagujeme. Já jsem už o prázdninách minulého roku vedla společná jednání nejenom s Cermatem, ale také s Českou školní inspekcí, která provádí na základě úkolu ministerstva mezinárodní testování a srovnávání mimo jiné i matematické gramotnosti, stejně tak s Národním ústavem pro vzdělávání, který odpovídá za kurikula a revizi rámcových vzdělávacích programů. Jde tedy o to, že naší ambicí je vlastně propojit informace těchto tří institucí a nastavit od roku 2020/2021 pro gymnázia a potom 2021/2022 pro střední odborné školy tak, aby férově odpovídala revidovaným rámcovým vzdělávacím programům, a tedy těm podmínkám, které jsem zmínila.
Co se týká toho, jak by to vlastně konkrétně mělo vypadat, tak dá se říct, že v první fázi předpokládáme, že zejména vlastně sady příkladů a to, co je ověřováno, bude opravdu striktně odpovídat tomu, jak je nastaven obor vzdělávání. Zde jde zejména o rozdíl mezi gymnázii a střední odbornou školou, konkrétním oborem, protože víme, že máme více jak 300 oborů středních odborných škol. Na tom se už pracuje. Revize rámcových vzdělávacích programů by měla být u té sady oborů, tak jak je vláda schválila, hotová v roce 2018. A co se týká neodpovězené, nebo možná nepoložené otázky, ale protože samozřejmě ve školském výboru diskutujeme, takže vím samozřejmě, co leží poslancům a poslankyním na srdci, tak jde samozřejmě o to, že v kroku dva jde také o to napojit výstupy ze středního vzdělávání zase na očekávání například vysokých škol a univerzit v rámci přijímacích zkoušek, když tedy vlastně nastavují svá kritéria. Proto probíhá stále pilotní ověřování matematik+, nebo chcete-li, rozšířené matematiky. A já předpokládám, že ve fázi dva bude také maturitní zkouška, ta rozšířená, ta plus, která bude lépe navazovat například na očekávání technických škol nebo univerzit, do budoucna ustanovena tak, aby mohli využívat maturanti jako volbu nejenom jako dnes v rámci nepovinného předmětu, ale také v rámci už tedy vlastně stabilizovaného ověřování výstupů gymnaziálního vzdělávání a vzdělávání středních odborných škol.
A na závěr bych chtěla říct, že cesta úspěchu pro střední odborné školy už není omezena pouze na úspěch v maturitní zkoušce, ale zase za poslední dva roky jsme hodně odpracovali jednak na kombinacích tři plus dva, to znamená výuční list a maturita, dále za rok se předpokládá účinnost nové právní úpravy mistrovské zkoušky jako další cesty po výučním listu nebo u některých oborů, u kterých dnes třeba jsme zvyklí na maturitní zkoušku. A potom bych chtěla říct, že velmi je kvitováno středními odbornými školami, například u takového typu oborů, jako je kadeřnice nebo podobně, jak to bývá v médiích dnes zmiňováno, pilotní testování čtyři nula, což znamená, že v rámci maturitního vzdělávání čtyřletého bude mít možnost po třech letech se ten student rozhodnout, že si udělá výuční list, a pokračovat dál. To znamená, děláme všechno pro to, aby byly naše děti úspěšné, ne abychom je topili jako myši a smáli se jim, že neumějí počítat, tak jak to bylo doposud.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní ministryně. Ptám se, zda položí paní poslankyně doplňující otázku. Ano, takže máte slovo, paní poslankyně. A dobré odpoledne všem.
Poslankyně Anna Putnová: Zmínila jste, paní ministryně, že bude společná část státní maturity ve dvou krocích. Můžete dát nějaké záruky, že nedojde znovu k posunutí tohoto termínu pro střední odborné školy?
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Rozhodně dělám po celou dobu výkonu svého mandátu vše pro to a také budu samozřejmě dělat do ukončení svého mandátu vše pro to, aby všechny kroky probíhaly plynule a opravdu k žádnému posunu nedošlo včetně toho, aby se pilotně doověřovala matematika+ a navázal se výstup středoškolského vzdělávání a přímo vysokoškolského.
A dovolím si odlehčit, vážený pane předsedající. Dá se předpokládat, že pokud budeme ve shodě ve školském výboru, tak tam už touto dobou sedí případný budoucí ministr či ministryně. Věřím, že tento kolega nebo kolegyně bude v té práci pokračovat.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. S další interpelací vystoupí pan poslanec Antonín Seďa, který byl vylosovaný na desátém místě. Pane poslanče, prosím, předneste svoji interpelaci na ministra zemědělství.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, řada občanů, zákazníků si stěžuje na matoucí a nesrozumitelné značení země původu potravin. Existují rozličné klasy a značky, které preferují české výrobky, nicméně například vajíčka označená značkou CZ nemusejí být vůbec české provenience. Tu označuje kód přímo na vajíčku, což řada občanů ani neví. Podle vaší Státní zemědělské a potravinářské inspekce současné právní předpisy stanovují, že za zemi původu potraviny se považuje ta země, kde dojde k poslední podstatné úpravě potravin. Ale podstatnou úpravou se může rozumět i balení, což mi rozum nebere.
Proto se ptám, pane ministře, jak je to tedy doopravdy. A pokud platí tvrzení vaší inspekce, změníte současnou legislativu tak, aby naši občané zákazníci nebyli uváděni v omyl a bylo jasné, které potraviny jsou české a které zahraniční? Děkuji za vaši odpověď.
A k vám, pane místopředsedo. Využiji toho, že své ústní interpelace číslo 24 a číslo 28 z důvodu dohody s pány ministry na písemných odpovědích stahuji. Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Ano, děkuji, takže 24, 28 stahujete. Beru na vědomí. Pan ministr, koukám, tady není, takže bude vám odpovězeno písemně ve lhůtě 30 dnů.
Jako další vystoupí pan poslanec Ludvík Hovorka, který byl vylosovaný jako jedenáctý a přednese svou interpelaci na pana ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji vám za slovo. Vážený pane ministře, já navazuji na tu minulou interpelaci a chtěl jsem se zeptat, jestli jste se podíval na záležitost Homolka Premium Care, a. s. To je ta vnukovská společnost Nemocnice Na Homolce, která má být podle pana ředitele Nemocnice Na Homolce prodána. Snažil jsem se přednést už minule ty hlavní argumenty. Zatímco nemocnice má tržby přes 3,1 miliardy korun, tak má zisk někde kolem 21 milionů při 1 875 zaměstnancích, zatímco dceřiná nebo vnukovská společnost má tržby 28 milionů korun a má zisk 7 milionů korun. A z těch 7 milionů korun zhruba polovina je vyplácena na odměny členů představenstva a dozorčí rady. Má, podotýkám, jenom zhruba asi 6 zaměstnanců.
Tak jsem chtěl vlastně vás požádat, abyste to přehodnotil a zastavil ten prodej, protože není jedna cesta, jak se zbavit té akciové společnosti. Může dojít k zfúzování s mateřskou společností, může to být řešeno převodem jmění na společníka. Podle mě ty programy je možné provozovat i v rámci mateřské nemocnice bez toho, že by musela fungovat akciová společnost. Jestliže je to tak významně ziskové, tak si myslím, že by ta nemocnice si to měla ponechat. To je můj názor na tuto věc. A předpokládám, že vy jako dobrý manažer nemocnice byste takovýto krok neučinil. Děkuji. ***