(15.20 hodin)
Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, co říkáte na fakt, že Česká národní banka pozvolna potichu rozpouští český zlatý poklad, který se vytvořil se vznikem naší státnosti, rostl i poté a je jedním z jejích symbolů? Ze statistik banky vyplývá, že ke konci roku 2016 disponovala již jen 9 620 kg zlata, přičemž na jeho začátku měla o 300 kg zlata více. Jedná se o úbytek menší než v roce 2015, který tehdy činil půl tuny, ale při tomto tempu se naše devizové rezervy rozplynou do dvaceti let.
Bylo ale ještě hůře, když v letech 1997-1998 zmizelo téměř 60 tun zlata někam do Švýcarska a Německa. Skutečně prozíravá finanční politika. Dodnes se veřejnosti tají komu, kam a za kolik. Prý obchodní tajemství. Osobně se domnívám, že banka tímto krokem Českou republiku silně poškodila. Podle některých odborníků mohl být zisk až o 27 mld. korun vyšší, přičemž obdobná strategie poškozuje naši zemi i za vaší vlády. Zlato je rozprodáváno ve formě sběratelských mincí a stát tak nejen přichází i svoji zlatou navýsost symbolickou garanci, ale přirozeně i chudne.
Zkuste oslovit ministra financí Babiše a guvernéra Rusnoka a poté vysvětlit veřejnosti, proč jiné centrální banky postupují opačně - zlato drží a nakupují. Na cestu k nim přidám jeden statistický fakt. Centrální banky ve vyspělých zemích drží přes 30 % zlatých devizových rezerv a my jen půlprocento. I Slováci mají o 22 tun zlata více než my.
Pane premiére, prosím o názor šéfa dnešní exekutivy, ale i dřívějšího ministra financí a zejména o kroky, kterými byste mohl přispět k nápravě tohoto stavu, rychle směřujícího ke zbytečnému ožebračení nás všech. Děkuji vám za odpověď.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. A požádám pana premiéra, aby vám odpověděl. Prosím.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já myslím, že stojí za to, abych na začátku připomněl, jak se věci mají z ústavního hlediska.
Česká národní banka je zcela nezávislá na vládě České republiky. Vláda České republiky nemá žádné pravomoci vůči centrální bance. Jediný, kdo má pravomoci vůči centrální bance, je prezident republiky, který je volen přímo všemi občany České republiky, a tento prezident republiky jmenuje členy Bankovní rady. Je to jeho samostatné rozhodnutí. To znamená, vláda ani do této personální kompetence prezidenta republiky nemůže zasahovat. Centrální banka hospodaří zcela samostatně, nepodléhá kontrole vlády. Takže já tady nemohu odpovídat za činnost centrální banky, protože vláda nemá na hospodářskou činnost centrální banky a na postupy, které volí centrální banka, jakýkoli vliv. Mohu vycházet pouze z informací, které vláda dostává z centrální banky, a mohl bych samozřejmě zde odcitovat informace, které jsem obdržel z centrální banky a které popisují, jakým způsobem centrální banka mj. hospodaří s tou částí devizových rezerv, která je tvořena zlatem, resp. zlatými slitky nebo zlatými mincemi.
Já jsem nedávno centrální banku navštívil a byl jsem informován o tom, že centrální banka nemá žádnou strategii, která by v nejbližší době měla vést k tomu, aby se centrální banka nějak masivně zbavovala zlatých rezerv, tzn. nemám žádné informace o tom, že by teď měla nastat nějaká doba, kdy centrální banka bude pokračovat v tom, aby se zbavovala zlata, které vlastní. Nicméně skutečně je to odpovědnost centrální banky. A tady bych chtěl doporučit využít např. toho, že guvernér centrální banky chodí do Poslanecké sněmovny, že se tady v Poslanecké sněmovně projednávají některé zprávy, které se týkají fungování České národní banky, a doporučuji adresovat tyto konkrétní dotazy na guvernéra centrální banky.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Prosím doplňující otázka.
Poslanec Jiří Valenta: Děkuji, pane premiére. Nečekal jsem od vás ani jinou odpověď. Ale rád bych vám připomněl - a trošku polemizoval s tím, co jste tady řekl. Vztah České národní banky a vlády je v našem právním systému upraven následovně: Banka zaujímá stanovisko k návrhům předkládaným k projednání vládě, které se dotýkají její působnosti. Česká národní banka plní poradní funkci vůči vládě v záležitostech měnové politické povahy a finančního trhu. Ministr financí - a teď je to důležité - nebo jiný pověřený člen vlády je oprávněn zúčastnit se s hlasem poradním zasedání Bankovní rady České národní banky a může předkládat návrhy k projednání. A přesně o toto bych vás v tomto případě požádal. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan premiér na to bude reagovat. Prosím.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, já myslím, že tohle by mohla být cesta, kterou bychom mohli uplatnit. To znamená, já se obrátím na guvernéra centrální banky, zda by mohl poskytnout vládě maximálně přesné informace, které se týkají otázky držení zlata ze strany centrální banky, a požádám také ministra financí, aby toto téma otevřel na jednání Bankovní rady. A pokud získám od centrální banky informace na základě tohoto svého dotazu, který opřu o tuto interpelaci, tak bych si dovolil vás potom s těmito informacemi seznámit. (Poslanec Valenta děkuje.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Než budeme pokračovat, přečtu omluvy. Dnes od 15 hodin ruší svou omluvenku pan poslanec František Petrtýl a zítra od 11.45 do konce jednání z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Petr Kudela.
Budeme pokračovat v dalších interpelacích. Další vystoupí pan poslanec Petr Fiala a interpelace je ve věci daní. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Vážený pane premiére, v minulých dnech jste představil návrhy na daňové změny, které by výrazně zkomplikovaly náš daňový systém. Jestli to správně chápu, tak to není koaliční návrh, ale je to názor premiéra. Proto si vás dovolím v této věci interpelovat.
Doufám, že se shodneme na tom, že náš daňový systém je mimořádně složitý, 122. na světě podle Světové banky, a snahou nás všech by určitě mělo být ho spíše zjednodušit než dále komplikovat. A když v těchto dnech objíždím Českou republiku, setkávám se s veřejností, setkávám se s odborníky, tak všichni si stěžují nejenom na výši daní, ale především na komplikovanost daňového systému a také na to, že se daně a daňový systém často mění.
To, co navrhujete vy, ten systém ovšem ještě dále komplikuje. Chcete čtyři sazby daně z příjmů, a to tiše mlčíte o tom, jak to bude se solidární přirážkou pro lidi s nejvyšším příjmem. Já tento návrh nemohu nazvat jinak než jako jakousi hrou na závist, protože chcete v občanech zřejmě vytvořit pocit, že vydělávat nadprůměrně je špatné. Chcete taky pravděpodobně lidi demotivovat. Kdyby to tak nebylo, tak byste navrhl plošné snížení daní, navrhl byste snížení daní všem, navrhl byste třeba snížení odvodů jak na straně zaměstnavatelů, tak na straně zaměstnanců, jak to chce udělat ODS, nebo třeba snížení DPH, každý přece nakupuje. Ale vy jdete úplně jinou cestou.
Já se vás ptám, pane premiére, zda nechcete svůj návrh přehodnotit, omluvit se lidem, že jim nepřejete úspěch, a podpořit naše návrhy na snížení a zjednodušení daňového systému.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a požádám pana premiéra o odpověď. Prosím.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jsou ve světě země, bohužel je jich celá řada, které jsou výrazně bohatší, než je Česká republika, v Evropě řada zemí, které jsou bohužel vyspělejší než naše země, lidé tam mají vyšší životní úroveň, mají kvalitnější veřejné služby, a už vůbec nemluvím o tom, že tam mají vyšší platy a mají tam také vyšší náhradový poměr, pokud jde o důchody, o starobní penze. A je velmi zajímavé, že když se na tyto země podíváte blíž, tak zjistíte, že ony všechny se shodují v jedné věci - mají progresivní systém zdanění. 21 zemí Evropské unie má progresivní systém zdanění a shodou okolností jsou to ty vyspělejší státy v rámci Evropské unie. Ty země, které mají mnohem vyšší životní úroveň, než máme my nebo třeba státy, které do Evropy přišly, a některé z nich mají rovnou daň. Dokonce země jako Spojené státy, Kanada, Velká Británie mají systém progresivního zdanění. Ten systém progresivního zdanění přispívá k udržení společenské soudržnosti a nebrání tomu, aby ve společnosti mohli lidé dosahovat úspěchu, aby si budovali kariéru, aby získávali bohatství. Když se podíváte na Británii nebo Spojené státy, to jsou země, kde je celá řada úspěšných a bohatých lidí, nicméně jsou to země, které mají progresivní daňový systém. ***