(15.00 hodin)

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Ještě mám chviličku času? Ano. Já jsem byl ujištěn v podkladech, které jsem dostal z Ministerstva průmyslu, že ta výzva bude vyhlášena co nejdříve. Co nejdříve. Takže doufám, že - máme teď druhou polovinu měsíce února, Ministerstvo průmyslu a obchodu avizovalo, že by chtělo do konce března skončit všechny práce, které jsou s touto výzvou spojené. Takže držme palce úředníkům Ministerstva průmyslu a obchodu a věřme, že co nejdříve připraví podklady pro tuto konkrétní výzvu. Těch výzev jsou vyhlašovány desítky, možná stovky v rámci všech operačních programů. Tohle je asi jediná výzva, které je věnována takto velká pozornost tady na půdě Poslanecké sněmovny.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Antonín Seďa, který interpeluje ve věci dividend. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane předsedo vlády, přednedávnem jsem interpeloval pana ministra financí ohledně sektorové daně a odlivu zisků do zahraničí. Vím, že na Úřadu vlády byl vypracována analýza, která tuto problematiku popisuje a která ukazuje, že máme problém. Mimo jiné analýza také říká, že Česká republika má největší odliv kapitálu, což omezuje rozvoj naší ekonomiky, protože se nereinvestuje a nejsou peníze na inovace. Navíc na tom tratí nejvíce naši zaměstnanci, kteří kvůli tomu mají nízké mzdy a platy. A rozhodně si nemyslím, že řešením je zrušení zdanění dividend, což hodlá navrhovat ministr financí Andrej Babiš.

Vážený pane premiére, proto se chci zeptat na váš názor, jak tuto situaci řešit, a otázku bych s dovolením rozvedl i na daňové úniky, které má naše země z důvodu zdanění zisku v daňových rájích. Po letech hodlá tento problém konečně řešit i Evropská unie a Evropská komise zavedením společného základu daně. Problémem opět je, že náš ministr financí tuto cestu odmítá. Proto se chci zeptat na váš názor a na postup, jak zamezit těmto daňovým únikům, které jsou nesolidární vůči ostatním plátcům daní, ale zejména jsou nesolidární k celé naší společnosti.

Děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji a požádám vás, pane premiére, o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, skutečně platí, že na té mezinárodní úrovni, kde se pohybují nadnárodní firmy, nadnárodní korporace, jsou hlavním problémem daňové ráje a hlavním problémem je daňový dumping. Proti nim je potřeba postupovat v úzké součinnosti s dalšími zeměmi a také s mezinárodními institucemi, jako je třeba OECD. Základní význam pro úspěch úsilí naší vlády má ovšem spolupráce v rámci Evropské unie, a to jak při nastavení férového daňového prostředí, tak při potírání daňových úniků. Tady se diskutuje o omezení úniku v oblasti daně z přidané hodnoty. I tady je Česká republika iniciativní, pokud jde o systém reverse charge, nebo momentálně se diskutuje společný evropský základ korporátní daně. Minulé vlády k té diskusi o společném evropském základu korporátní daně zaujímaly negativní stanovisko. Já se snažím o to, aby česká vláda k té diskusi přistoupila pozitivněji, protože jsem přesvědčen o tom, že dohoda na společném evropském základu korporátní daně by omezila možnosti daňové optimalizace v Evropě. A určitě by také omezila možnosti daňového dumpingu a omezila by případy, kterých jsme byli svědky, jakýchsi individuálních daňových režimů, které volily jednotlivé vlády v některých evropských zemích proto, aby získaly sídla firem, a nabízely jim potom mimořádně výhodné daňové podmínky, což se v některých případech ukázalo jako v rozporu s evropským právem.

Čili pokud by se podařilo v Evropě pokročit v té debatě o společném evropském základu korporátní daně, tak by to z hlediska boje proti agresivní daňové optimalizaci a proti daňovým únikům mohlo hodně pomoci. My budeme teď na jaře na jednání vlády znovu debatovat o pozici České republiky k této diskusi a já předpokládám, že ta pozice bude taková, že se Česká republika bude účastnit té další debaty a v žádném případě tu další debatu nebudeme blokovat.

Pokud jde o ten problém, kterému čelí naše ekonomika, a to je otázka odlivu zisků z naší země, tak skutečně byla zpracována analýza odlivu zisků. Bylo to jedno z opatření, které vycházelo z Akčního plánu na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti pro rok 2016. Dlouhodobě nízké mzdy a nedostatečná konvergence naší ekonomiky naznačovaly, že možným problémem by mohl být právě odliv zisků z České republiky. Proto byl Úřad vlády pověřen zpracováním analýzy, která měla blíže prozkoumat tuto problematiku a navrhnout také možná řešení. Musím říci, že závěry studie Úřadu vlády jsou alarmující. Odliv výnosů je v České republice nejméně dvojnásobný, než by odpovídal objektivním podmínkám. Výše odlivu v minulém roce představovala až 300 miliard korun, přičemž přirozená ziskovost zahraničních investorů by měla být nanejvýš poloviční. Česká ekonomika je i díky prorůstové politice naší vlády už třetím rokem na vzestupu. To se i přes řadu kroků vlády, které směřují k podpoře růstu mezd a platů v naší ekonomice, neprojevuje na účtech našich občanů tak, jak by to bylo spravedlivé.

Jsem přesvědčený o tom, že je potřeba vytvořit takové ekonomické prostředí, aby šlo omezit odliv výnosů do zahraničí, aby od nás neodcházely finance, které tu byly vytvořeny a které by tak správně měly být použity na mzdy zaměstnanců či na reinvestování v České republice. Česká ekonomika má strukturální nedostatky, které je potřeba řešit. Budeme muset najít a podpořit taková řešení, která naší zemi umožní dlouhodobě udržitelný rozvoj, umožní malým a středním podnikům rovný konkurenční boj i s velkými korporacemi a zajistí našim občanům zaslouženou odměnu za jejich práci. Jsem přesvědčený o tom, že základní opatření, které by do budoucna mohlo snížit tento odliv zisků kromě možnosti speciálních daní, které bychom v České republice mohli zavést, jako například v oblasti finančního sektoru, je ale především tlak na růst mezd. Bylo by odpovídající (upozornění na čas), aby více finančních prostředků zůstávalo právě ve mzdách.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pan poslanec se chystá položit doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji. Vážený pane předsedo vlády, je dobře, že současná vláda přijala opatření k omezení úniků z daně z přidané hodnoty. Také rozumím tomu, že zřejmě současná vláda podpoří společný základ korporátní daně. Ale co se týká odlivu zisků z České republiky, a sám jste to zmínil, že je dvojnásobný, než by měl být, a ziskovost některých podniků zejména z bankovního a finančního sektoru je, bych řekl, nespravedlivý vůči ostatním. Někteří ekonomové ovšem tvrdí, a tvrdí to i Ministerstvo financí, že by řešením mohlo být nulové zdanění dividend, a varují před zavedením sektorových daní. Chci se zeptat na váš názor ohledně možné ztráty investiční atraktivity, a zda opravdu řešením by nemohlo být zavedení sektorové daně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já také děkuji. Pan premiér vám odpoví. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, my jsme o sektorové dani debatovali na začátku vládní koalice. Musím říci, že moje politická strana sociální demokracie navrhovala, abychom v České republice sektorovou daň zavedli, zejména s ohledem na to, jaké ziskovosti dosahují některé firmy nebo některé typy podnikání, byznysu v České republice ve srovnání se zeměmi zbytku Evropy, nebo západní Evropy. Prostě v některých oborech je ta ziskovost výrazně vyšší. Chci připomenout, že třeba průměrná ziskovost finančního sektoru je u nás 13 %. Ten průměr v Evropě je někde kolem 5 %. Čili je evidentní, že tím, že jsme tady u nás před x lety snížili daň z příjmu právnických osob, když jsme bankám snížili zdanění ze 24 na 19 %, tak jsme jim ještě z hlediska tohoto výrazně pomohli a znamenalo to ochuzení našeho veřejného sektoru.***




Přihlásit/registrovat se do ISP