Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

71.
Vládní návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb.,
Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů
/sněmovní tisk 947/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně paní Michaela Marksová. Prosím, paní ministryně, ujměte se slova.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Vážený pane předsedající, poslankyně a poslanci, tento návrh zákona je předkládán v souladu s programovým prohlášením vlády. Návrh zákona reaguje na dosavadní průběh přijímání legislativních návrhů, které měly za cíl uvedené posílení působnosti NKÚ realizovat, ale nedošlo k jejich přijetí.

V tomto volebním období byly projednávány dva samostatně předkládané návrhy zákonů. Jednak poslanecký návrh novely Ústavy ČR, sněmovní tisk číslo 43, a na něj navazující vládní návrh novely zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, to byl sněmovní tisk číslo 610, který navrhovanou změnu Ústavy prováděl. Tyto návrhy ale nakonec nebyly přijaty, neboť návrh novely Ústavy nebyl Senátem schválen.

Nově navrhovaná změna Ústavy navazuje na zmíněný předchozí poslanecký návrh a je předkládána současně s návrhem zákona, kterým se mění zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu a další související zákony. Oba návrhy zároveň reflektují dosavadní průběh legislativního procesu a proběhlou diskusi nad zmíněnými sněmovními tisky.

Takže myslím, že to na úvod stačí. Závěrem bych vás chtěla poprosit, abyste přikázali tento zákon do výboru a propustili ho do dalšího čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní ministryně. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Vladimír Koníček. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, návrh zákona je opravdu velmi krátký. Jen v jednom článku mění jeden odstavec Ústavy ČR, a to že Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislý orgán, který vykonává kontrolu hospodaření a) s veřejnými prostředky a s prostředky poskytnutými z veřejných rozpočtů a b) s majetkem právnických osob s majetkovou účastí státu nebo územního samosprávného celku. Přesně toto znění jsme v této Sněmovně schválili už 14. května 2014, to byl sněmovní tisk číslo 43, a je tam oproti tomuto tisku pouze změna v účinnosti, kdy tehdy jsme dali legisvakanční lhůtu 3 měsíce a nyní se žádá legisvakanční lhůta 5 měsíců. Toť vše. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Otevírám obecnou rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí. Pan poslanec Plíšek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Plíšek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, krátce se vyjádřím za poslanecký klub TOP 09 k této novele Ústavy.

Předně si nemyslíme, že změny Ústavy, ať už jakékoli, se mají schvalovat v závěru volebního období, byť u tohoto tisku dodávám, že to byli poslanci TOP 09, kteří již na začátku tohoto volebního období v roce 2014 předložili tuto novelu Ústavy. Potom se dlouho čekalo na to, až vláda předloží prováděcí zákon, a víme, jak to dopadlo v Senátu. Vláda zkrátka nepřesvědčila senátory o tom, aby tento návrh podpořili.

My jsme souběžně v rozpravě, která se vedla již u předchozí novely Ústavy, kritizovali to, že není sjednocen výkon státní a veřejné kontroly, že skutečně na obce či kraje chodí za sebou celá řada kontrolních institucí bez jakékoliv koordinace, a proto jsme také požadovali, aby se kontroly sjednotily, protože skutečně obce či kraje zatěžují.

Nebudeme navrhovat ať už zamítnutí, nebo vrácení. Myslím si, že o tom tisku ke změně Ústavy i k prováděcímu zákonu lze diskutovat v rámci výborů. Ale já bych tady od předkladatelky chtěl také slyšet, zda skutečně probíhá současně diskuse i se senátory. Protože pakli tady dospějeme k nějakému závěru, tak to ještě neznamená, že ta změna Ústavy projde, protože tady je nutný souhlas obou komor Parlamentu. To znamená, mělo by být už zřejmé, zda v současném Senátu je vůbec vůle tuto novelu Ústavy schvalovat, protože my tady s ní ztratíme určitý čas a je otázka, jestli ten legislativní proces dojde do svého závěru. Budeme zároveň projednávat zákon o finanční kontrole ve veřejné správě, který je tady také v rámci prvního čtení. Takže možná bude namístě toto projednávání v příslušných výborech provázat, protože je potřeba se skutečně podívat na to, jestli tento zákon, který předložilo Ministerstvo financí, skutečně sjednocuje výkon kontroly ve veřejné správě a jestli snižuje určitou náročnost administrativní či jinou na obce.

Takže s touto podmínkou jsme připraveni propustit tento návrh do dalšího čtení. Samozřejmě uvidíme, jak ten legislativní proces dopadne. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Eviduji další dvě přihlášky. Nejprve pan poslanec Vilímec, připraví se pan poslanec Benda. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, navážu na pana poslance Plíška. Ale předně mě udivuje, že pokud tento bod byl zařazen jako pevný bod, že to vlastně není úplně asi osoba, která by tento zákon měla uvést, pan ministr Chvojka. To mě tedy fakt jakoby docela udivuje.

Oba dva zákony, byť s jistým časovým posunem, jsou vlastně podobné zákonům, které jsme tady asi před rokem projednávali. Především se to týká novely zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu. Dobře víme, jak to v Senátu dopadlo. Senát neschválil změnu Ústavy a zamítl ten zákon, novelu zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu. Senátoři k tomu měli určité důvody. Ty důvody byly zjevné. Především upozorňovali na to, že pokud je tady snaha nastavit kontrolu NKÚ ve vztahu k samosprávám, k obcím a krajům, tak by se měla nejprve vyřešit otázka duplicity těch kontrol, které mají za následek skutečně nadměrné zatížení kontrolovaných subjektů, mezi nimi především územních samosprávných celků, tedy krajů a obcí.

Byl jsem účasten celostátní finanční konference pořádané Svazem měst a obcí někdy v listopadu 2016, kdy senátoři, a byli to senátoři z řad vládní koalice, jasně uvedli, že nepodpoří rozšíření pravomoci NKÚ směrem k obcím a krajům, pokud se celkově nezjednoduší kontrolní systém. To tam zaznělo, a zaznělo to tam několikrát.

Včera jsme projednávali onen také zmiňovaný zákon o kontrole a řízení veřejných financí. Již v tom prvním čtení se ukázalo, že to není zákon, který by měl odstraňovat ty duplicity. Takže já se ptám, co se vlastně po těch deseti měsících, kdy ta Ústava nebyla schválena v Senátu a kdy byl obdobný návrh zákona, který se předkládá v bodě 72, zamítnut, co se vlastně událo. Jestli se odstranily duplicity, jestli se udělal alespoň nějaký půlkrok k tomu, aby senátoři změnili názor. Když se podíváme na nedávné projednávání zákona o rozpočtové odpovědnosti a rozhodnutí 60 senátorů podat ústavní stížnost v té věci právě v souvislosti s nepřiměřeným a nadměrným zásahem do garantovaných práv na samosprávu, tak jsem přesvědčen, že to tady nemůže dopadnout jinak. Proto souhlasím s tím, že tento čas bychom možná měli věnovat jiným zákonům, než se znovu pokoušet na konci volebního období tyto zákony nějak prosadit.

Nechci úplně mluvit o tom dalším bodě, o tom bodě 72, ale ono je to provázané. V zásadě musím říci, že když jsem si ten bod přečetl, tak mě udivilo, že v poslední době je taková móda kastovat, především ve vztahu k obcím, kastovat ty obce podle jejich velikosti. Nevidím rozdíl mezi obcí, která má 9 000 obyvatel, a obcí, která má 11 000 obyvatel. Přitom město nebo obec, které mají méně než 10 000 obyvatel, nebudou, alespoň zatím, zatěžovány kontrolami Nejvyššího kontrolního úřadu, a obec, která má 10 001 obyvatel, zatěžována bude. To se mi také zdá velmi podivné. Myslím, že to je vedeno účelově, protože samozřejmě obcí je 6 250, a přesvědčit 6 250 obcí, aby Nejvyšší kontrolní úřad mohl kontrolovat hospodaření s veřejnými prostředky obcí, to je velmi obtížné, takže ono se to vždycky účelově sníží na těch 140 a těch 140 obcí se lépe prosazuje než 6 250 obcí.

Nechci o tom dlouho mluvit, protože jsem přesvědčen, že pokud se tato novela Ústavy i zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu, nebo novela zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu dostane do výborů, tak stejně narazí v Senátu. A je to taková snaha, která, myslím, nebude mít nějaký odpovídající výsledek.

Takže my se také nebráníme tomu, aby to přešlo do výborů. Apeloval bych na kolegy ve výborech, aby skutečně vážili rizika a všechny náklady spojené s rozšířením kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu. Četl jsem asi minulý týden jakousi analýzu kontrol územních samosprávných celků. Tu analýzu předložilo Ministerstvo financí do vnějších připomínek 2. února. Už z té analýzy, která je velmi obšírná, a nechci ji nijak kritizovat, se ukázalo, kolik těch duplicit v kontrolách existuje. Takže skutečně pokud se situace nezmění - a ten včerejší zákon, který jsme projednávali, tu situaci nemění - pokud se ta situace nezmění, tak považuji za absurdní, abychom teď rozšiřovali pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu ve vztahu k obcím a krajům.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Pan poslanec Sklenák má faktickou poznámku. Prosím.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji. Dobrý den, kolegyně a kolegové. Chtěl bych reagovat na poznámku pana kolegy Vilímce v tom smyslu, že byť tento bod je pevně zařazen, tak zde není gesční ministr Chvojka. Já jsem z tohoto místa, když padl návrh na pevné zařazení, upozorňoval, že v tomto týdnu má ministr Chvojka dlouhodobě plánovanou zahraniční cestu, a Sněmovna tedy stála před rozhodnutím, zda počkáme na pana ministra a budeme projednávat tento bod v dubnu, nebo se spokojíme s pověřením jiného člena vlády a budeme jej projednávat dnes. Zvítězil názor, že vzhledem k blížícímu se konci funkčního období bude lépe projednávat tento bod dnes, takže prosím, abyste nekritizovali nepřítomnost ministra Chvojky, když tato Sněmovna rozhodla při vědomí toho, že tady dnes nebude.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další řádně přihlášený je pan poslanec Marek Benda, připraví se pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, nejprve krátce zareaguji na slova předsedy poslaneckého klubu sociální demokracie pana kolegy Sklenáka. Očekával bych, že ministr vlády, který předkládá návrh ústavního zákona, který se Sněmovna rozhodne v nějakém čase projednávat, si na to udělá čas. A holt v nejhorším případě zruší zahraniční cestu. Ale chápu, že tato informace tady zazněla.

Současně si ovšem myslím - podívejte se na tu (vládní) lavici za mnou. Opravdu v takovém stavu máme projednávat novely Ústavy? Jak to, že tady není ministr financí? Jak to, že tady není předseda vlády? Jak to, že tady není ministr vnitra? Kde jsou tyto osoby, které jsou zodpovědné za veřejnou správu, za kontrolu veřejné správy? Těm je to úplně jedno? Nebo mají taky všichni dovolenou? No jestli mají všichni dovolenou, pak navrhuji to rozpustit a pomalu se odebrat domů, protože nemá cenu, abychom tady seděli my, když tady ministři sedět nemusí, protože mají všichni po sjezdech. Já to chápu, chtějí si odpočinout, dokonce jsou někde i prázdniny. Představte si, u mě na Praze 4 jsou také prázdniny a taky tady sedím. No nedá se nic dělat, ale zdá se mi opravdu naprosto absurdní, abychom se zabývali novelou Ústavy za přítomnosti relativně v posledních dnech už univerzální ministryně, paní ministryně Marksové, Tominové, pardon, která už tady předkládá úplně všechno, jak jsme včera viděli, a zjevně se stala vládní odbornicí - a já jí to přeju - na všechny otázky, které tato vláda projednává. Ale pak se tedy ptám, proč my se tady máme trápit.

Na závěr svého vystoupení navrhnu, abychom to přerušili do okamžiku, než tady bude přítomna alespoň polovina členů vlády, abychom to projednávali v nějakém důstojném prostředí.

Nevím, kdo si pamatuje projednávání novely Ústavy a novely zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu tady minule. Já jsem, když jste chtěli nadšeně schvalovat novelu zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, stál tady ještě tehdejší ministr pro legislativu a lidská práva Jiří Dienstbier, říkal: Nedělejte to. Nevíme, jak to dopadne v Senátu. Ocitneme se v absurdní situaci, že Senát má na jednu stranu novelu Ústavy, kterou může neschválit, a v tu chvíli Sněmovna jej přehlasovat nemůže, ale současně mu posíláme novelu zákona, který bude provádět tuto Ústavu, a my se dostaneme do situace, že se nám zpátky vrátí novela zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, která bude v tu chvíli neschvalitelná, neboť nebude mít ústavní základ, a my budeme muset hlasovat sami proti sobě. Pan ministr Dienstbier se mi tady tehdy vysmál a řekl, že v tom Senátu to mají samozřejmě všechno ošetřené a že to bude bez problémů, a jakmile tam donesou prováděcí zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu, tak samozřejmě novela Ústavy projde. No, jak to dopadlo, kdo měl pravdu? Já, nebo pan ministr Dienstbier? Měl jsem ji překvapivě já.

Stalo se, že Senát novelu Ústavy neschválil, jak se dalo očekávat. Řekl k tomu poměrně jasné stanovisko: Jsme připraveni rozšířit kompetence Nejvyššího kontrolního úřadu i na obce a další veřejnoprávní subjekty za situace, kdy se vyjasní, a na tom se také tato Sněmovna vícekrát za sebou usnesla, kdy se vyjasní kontrolní pravomoci ostatních orgánů veřejné moci, zejména tedy vlády a jejích ministerstev, vůči obcím a krajům, a budeme připraveni pak hlasovat pro novelu Ústavy, která rozšíří pravomoci NKÚ, pokud bude jasné, že je to právě jenom Nejvyšší kontrolní úřad, který chodí kontrolovat obce v této dané oblasti. A ne že tam těch kontrol přijde pět a každá řekne jiný výsledek. Kontrola z finančního úřadu řekne něco úplně jiného, než řekla z krajského úřadu a než řekla kontrola z Ministerstva vnitra, a po dalších třech letech dorazí Nejvyšší kontrolní úřad a řekne no ono to vlastně všechno bylo úplně špatně. A ti chudáci starostové a zastupitelstva vůbec nevědí, jak si s tím mají poradit.

Toto byla podmínka, kterou si stanovila tato Sněmovna, která samozřejmě splněna nebyla, přesto se Sněmovna rozhodla hlasovat pro to, aby novelu Ústavy podpořila, posléze podpořila i novelu zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu. Senát překvapivě tomuto tlaku nepodlehl a řekl to samé. Vláda, aniž by udělala jediný další krok k vyjasnění kontroly ve veřejné správě, a to skutečnému vyjasnění, ne k tomu zákonu, který jsme tady probírali včera, tak nám pošle nemlich tu samou novelu Ústavy, která pouze zvyšuje dobu legisvakance ze tří měsíců na pět měsíců, což je říkám velkorysé gesto od vlády, ale myslím, že neřeší vůbec situaci.

Na straně 5 důvodové zprávy napíše nádherné věty, s dovolením si je dovolím ocitovat: "Nově předkládaný návrh zákona reaguje na dosavadní průběh přijímání legislativních návrhů, které měly za cíl výše uvedené posílení působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu, ale nedošlo k jejich přijetí. V tomto volebním období byly projednávány dva samostatně předkládané návrhy zákonů - jednak poslanecký návrh zákona, kterým se mění zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, sněmovní tisk č. 43, a na něj navazující vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk č. 610, který navrhovanou změnu Ústavy prováděl. Uvedené návrhy zákonů nakonec nebyly přijaty. Jak již výše zmíněno, nově navrhovaná změna Ústavy je předkládána současně s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, a oba tyto návrhy zároveň reflektují průběh legislativního procesu a proběhlou diskuzi v rámci Parlamentu České republiky nad výše uvedenými sněmovními tisky."

Takže moje otázka, která teď bude směřovat na paní ministryni práce a sociálních věcí a jinak tedy zástupkyni vlády předkládající, jak reflektují diskusi, co se odehrálo, co ministři zodpovědní za tvorbu legislativy změnili mezi prvním a druhým kolem předložení novely Ústavy a novely zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, kromě doby legisvakance. Já si myslím, že nezměnili vůbec nic a že samozřejmě žádné vyjasnění kontroly ve veřejné správě se nestalo. Prostě se jenom do důvodové zprávy napíše věta, že reflektuje průběh legislativního procesu a proběhlou diskusi. To zřejmě reflektuje v představách pana ministra Dienstbiera, kterému to kladu celé za vinu. Myslím, že pan ministr Chvojka k tomu přišel už jenom jako slepý k houslím, který to převzal, a tak mu to tak jako spadlo do klína.

Prostě pokládám za velmi nešťastné, abychom pět nebo šest měsíců před koncem volebního období otvírali Ústavu, otvírali Ústavu i ve věci, ve které tady panuje většinový souhlas, a víte dobře, že ODS opakovaně řekla, že je připravena takový návrh zákona podpořit, pokud bude jasné, jak probíhají ostatní kontrolní mechanismy ve veřejné správě, a pokud bude jasné, že nejezdí Nejvyšší kontrolní úřad na obce, aby tam nějaký úředník z Prahy posuzoval, jestli v Horní Dolní měli zrovna opravit divadlo, nebo kino. To myslím, že byly dvě podmínky, které jsme říkali jako jednoznačné. Prostě bohužel ti místní zastupitelé vědí, co je tam potřeba, a nemá to vědět státní úředník. A představitelé Nejvyššího kontrolního úřadu nejsou nic jiného než státní úředníci, i když jinak označení. Takže nebude kontrola účelnosti a budou jasné ostatní kontrolní mechanismy ve veřejné správě.

Navrhuji, abychom v tuto chvíli, resp. klidně až po vystoupení pana poslance Hovorky a případně dalších, kteří jsou přihlášeni do rozpravy, přerušili projednávání tohoto bodu do přítomnosti alespoň nadpoloviční většiny ministrů, tím se s tím tiše vypořádali, protože se mi zdá, že trápit se s tím jako ještě v létě tohoto roku těsně před volbami není úplně praktické a není důstojné této Sněmovny.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Vzhledem k tomu, že jste navrhl procedurální návrh, ten není možné odkládat, dám o něm hlasovat bez rozpravy a bezprostředně, případně ho načtěte později, chcete-li procedurální návrh.

 

Poslanec Marek Benda: Prosím, můj procedurální návrh směřoval k tomu, abychom před ukončením rozpravy hlasovali.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Před ukončením rozpravy. Dobře, to je upravený procedurální návrh. Dobře.

Nejprve přečtu, že pan poslanec Kolovratník bude dnes hlasovat s náhradní kartou číslo 72.

S přednostním právem se hlásí paní ministryně. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo. Chtěla jsem jenom reagovat na ten předchozí dotaz. Jsou tam nové věci, které jsou ale v tom tisku 72. Za prvé je tam nově navrženo, aby kontrole NKÚ nepodléhaly obce s počtem obyvatel do 10 tisíc. A za druhé je tam, že ty první kontroly NKÚ u obcí nově je navrženo zahájit až v roce 2019, takže o dva roky později, než bylo navrženo původně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Faktickou poznámku má pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedající. Paní ministryně, pane ministře, kolegyně, kolegové, no to mě teda uklidnilo tohleto, opravdu jo! To jsou teda zásadní změny, které naopak ve mně vzbuzují velkou nedůvěru. Jaký je rozdíl mezi hospodařením obce do 10 tisíc a obce třeba do 50 tisíc obyvatel? No jaký? No žádný!

A musím ještě reagovat na kolegu Vilímce. On říkal, že vlastně se nic nestalo z toho posledního projednávání návrhu tohoto zákona. No stalo se! Podmínky se zhoršily! A zhoršují se nadále! Vždyť se podívejte, co jsme tady posílali včera do druhého čtení - zákon o finanční kontrole. Prosím vás, co si tu nalháváme? Vždyť je to pořád stejné. Já nemám nic proti tomu, aby NKÚ, samozřejmě s podmínkou upřesnění účelovosti, kontroloval obce. On to už dneska dělá, pokud to nevíte, v některých oblastech, on na ty obce chodí. Ale řekněme si na rovinu, prostě pořád se tu zvyšuje byrokracie, nátlak na obce. A to mi chcete říct, že v obci 30 tisíc, jako je moje obec, nebo obec, kterou zastupuji, abych nebyl zas tak majetnický (pobavení v sále, potlesk několika poslanců z různých stran), že ti úředníci se opravdu nudí a že budu muset prostě vyřizovat jednu kontrolu za druhou na stejné věci? Já jsem to zažil. Měl jsem kontrolu na jednu věc třikrát a výsledky každé kontroly byly jiné. A nakonec se to stejně vyřešilo tak, že se nic nestalo.

Tak prosím vás, uvažujme chladným selským rozumem. A navrhuji podpořit Markův, Bendův návrh, protože takhle to nejde. (Řečník mluvil celou dobu velice emotivně.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. S faktickou poznámkou, prosím pane poslanče.

 

Poslanec Václav Horáček: Děkuju, pane místopředsedo. Chtěl bych jenom upozornit, že minimálně tři roky výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj žádá o přehled systému kontrol a kontrolních hlášení, které se týkají obcí. Dodneška jsme nic takového neobdrželi.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy řádně přihlášený pan poslanec Hovorka.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, vážení páni ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych poprosit, abychom říkali věci tak, jak jsou. Víme všichni, že tento zákon a zákon následující, zákon o NKÚ, jsou spojené nádoby. A velmi dobře si vzpomínám na průběh té rozpravy i na průběh hlasování, který tady byl k těmto zákonům v roce 2014 a později, a také na výhrady Senátu. Nejdříve si Senát stěžoval, že nemůže projednat tento zákon, protože nemá ten prováděcí zákon o NKÚ. A trvalo to velmi dlouhou dobu, než ten zákon doputoval do Senátu. A potom stejně senátoři oba dva zákony zamítli. Takže víme všichni, o co jde, a v podstatě návrh na vrácení, nebo na přerušení, návrh na přerušení je v podstatě odsouzením tohoto zákona, aby se nestihl již v tomto volebním období projednat.

Víte, že v tom dalším tisku je vyjmutí obcí s počtem obyvatel do 10 tisíc. A já si velmi dobře vzpomínám, že i prezident NKÚ, pokud byl na kontrolním úřadu, řekl jasně, že NKÚ nemá zájem kontrolovat obce, malé obce, že jde o to především kontrolovat příspěvkové organizace obcí a krajů. Vzpomínám si velmi dobře na kauzu Opencard a další problémové kauzy, ke kterým v podstatě NKÚ neměl kompetenci. A tento zákon v podstatě říká, že NKÚ bude mít kompetenci k veřejným prostředkům. Myslím si, že to je podstatné, a to bychom si měli uvědomit. A chtěl bych poprosit všechny, aby si vzpomněli, co slibovali voličům předtím, než vstupovali do Poslanecké sněmovny. Je to jeden z klíčových zákonů a já prosím o jeho podporu stejně jako podporu toho zákona o NKÚ.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Táži se, zda se někdo další hlásí do obecné rozpravy. Žádnou přihlášku nevidím, v tom případě dám hlasovat o procedurálním návrhu pana poslance Marka Bendy. Já ho pro pořádek zopakuji. Jedná se o procedurální návrh, abychom přerušili tento bod do přítomnosti alespoň poloviny členů vlády na jeho projednávání.

Přivolám kolegyně a kolegy z předsálí. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento... Omlouvám se, eviduji žádost o vaše odhlášení, prohlašuji tedy toto hlasování za zmatečné. Nejprve vás všechny odhlásím a požádám vás, abyste se opět přihlásili svými kartami. Počkám, až se počet poslankyň a poslanců ustálí.

 

Zopakuji návrh procedurálního návrhu a ten zní, že přerušíme projednávání tohoto bodu do přítomnosti alespoň poloviny členů vlády.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento procedurální návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 266, přihlášeno je 134 poslankyň a poslanců, pro návrh 34, proti 86. Tento návrh byl zamítnut.

 

Vzhledem k tomu, že nikdo další není přihlášen do rozpravy, končím obecnou rozpravu. A nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání kontrolnímu výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako výboru garančnímu? Žádný návrh nevidím, přistoupíme k hlasování.

 

Zahajuji hlasování a táži se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání kontrolnímu výboru jako garančnímu výboru, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 267, přihlášeno je 136 poslankyň a poslanců, pro návrh 131, proti 1. Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání kontrolnímu výboru jako garančnímu výboru a návrh byl přijat.

 

Organizační výbor navrhl přikázat tento návrh ústavněprávnímu výboru jako dalšímu výboru a já se táži, zda někdo další má návrh na přikázání dalšímu výboru. Pan poslanec Bendl. Prosím.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Protože už to bylo častokrát předmětem debaty výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, navrhuji, aby byla tato materie navržena také k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, eviduji váš návrh. Táži se, zda někdo další máte návrh na přikázání výboru. Nevidím, v tom případě dám hlasovat.

 

Zahajuji hlasování a táži se, kdo souhlasí s tím, aby tento návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 268, přihlášeno je 137 poslankyň a poslanců, pro návrh 129, proti nikdo. S tímto návrhem byl vysloven souhlas.

 

A dále zahajuji hlasování a táži se, kdo souhlasí s tím, aby tento tisk byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 269, přihlášeno je 139 poslankyň a poslanců, pro návrh 107, proti nikdo. I s tímto návrhem byl vysloven souhlas.

 

Konstatuji tedy, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Děkuji vám a končím projednávání tohoto bodu.

 

Otevírám další bod dnešního jednání a tím je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.