Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

41.
Vládní návrh zákona, kterým se zrušuje zákon č. 99/2000 Sb.,
o zákazu dodávek pro jadernou elektrárnu Búšehr
/sněmovní tisk 836/ - prvé čtení

Je tady k dispozici usnesení vlády z 8. března, kdy tento bod má za nepřítomného ministra průmyslu a obchodu uvést ministryně práce a sociálních věcí paní Michaela Marksová Tominová. Jenom připomínám, že jde o vládní návrh zákona, kterým se zrušuje zákon č. 99/2000 Sb., o zákazu dodávek pro jadernou elektrárnu Búšehr podle sněmovního tisku 836 v prvém čtení. Zabývali jsme se jím 1. února na 54. schůzi, kdy jsme přerušili obecnou rozpravu a přerušili jsme ji při vystoupení paní poslankyně Jany Černochové.

Námitka dvou poslaneckých klubů zazněla, to znamená, nebudeme projednávat podle § 90 odst. 2. V tom případě se ptám paní ministryně, jestli chce uvést další projednávání. Pan kolega Vozka je přítomen u stolku zpravodajů a můžeme pokračovat v rozpravě, do které momentálně nemám žádnou přihlášku. Ale požádám pana místopředsedu Bartoška, jestli by mě chvilku zastoupil, a já bych se přihlásil do rozpravy.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane místopředsedo. Já se tedy ujmu řízení schůze a předávám vám slovo. Prosím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nebudu zdržovat dlouho Poslaneckou sněmovnu. Víte, že jsme to tady projednávali jak v prvním, ve druhém i ve třetím čtení podle jiného návrhu zákona. Tento návrh zákona je z vládní dílny. Dovolím si ocitovat - v češtině samozřejmě - vyjádření redaktorů amerických časopisů Power Engineering a Renewable Energy World, kteří vybírají nejlepší energetické projekty.

Projektem roku 2014 v jaderné energetice byl vyhlášen první blok jaderné elektrárny Búšehr. Druhé místo zaujal první blok jaderné elektrárny Kudankulam. Oba bloky fungují. A v tomto roce byly projekty hodnoceny podle šetrnosti k životnímu prostředí, účinnosti výroby energie a použití nejnovějších technologií. Redaktoři vybírali výjimečné energetické projekty v kategoriích uhelné elektrárny, plynové elektrárny, jaderné elektrárny a obnovitelné zdroje energie. Na prvních místech se objevily například sluneční tepelné elektrárny, které pomocí zrcadel ohřívají vodu v centrální nádrži, nebo uhelné a plynové elektrárny se systémy na zachytávání a podzemní ukládání oxidu uhličitého tak, aby nebyl vypuštěn do atmosféry.

Do hodnocení byly zahrnuty elektrárny spuštěné mezi srpnem 2013 a červencem 2014. Porota přihlížela především k instalovanému výkonu, použitým technologiím, významu projektu pro energetický průmysl a dopad na okolní obyvatelstvo. Oba americké časopisy, když zařazovaly jadernou elektrárnu v Búšehru, konstatovaly, že umístění na prvním místě si Búšehr zaslouží zejména proto, že od září 2013, kdy je provozována tato elektrárna, jde o speciální verzi reaktoru VVER-1000. Na základě rusko-íránské dohody ze srpna 1992 bylo při této výstavbě v maximální možné míře využito stávající zařízení, které v Búšehru zůstalo po německých společnostech. Mimo jiné ty německé společnosti měly uzavřenou smlouvu právě se ZVVZ Milevsko, které přišly v roce 1999 o tu ohromnou zakázku na elektrárnu VVER-1000, protože my jsme dodavatelem kompatibilním pro tento typ elektrárny.

Místo původního reaktoru byl použit reaktor VVER-1000/446, to je ta modernizovaná verze, která je ještě dál než náš Temelín. Veškeré stavební práce i provoz jaderné elektrárny probíhaly pod dohledem Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Jaderná elektrárna odpovídá mezinárodním bezpečnostním standardům. Provoz bloku Búšehr 1 ušetří Íránu ročně 11 milionů barelů ropy nebo ekvivalentně 1,8 milionu kubických metrů zemního plynu, které samozřejmě mohou být buď nevytěženy, nebo exportovány.

V tomto ohledu chci jen připomenout, že pokud se nerozhodneme tento zákon zrušit tím návrhem vládního návrhu zákona, přijdeme o možnost dál se podílet na případném rozšíření této elektrárny, která zase bude hodnocena jako nejlepší v současné době na světě. Považuji výhrady, které tady byly proti návrhu zákona, který jsme předložili my, i proti tomu návrhu zákona, který předkládá vláda, které byly v prvním čtení přerušeném použity, za neadekvátní, dokonce za zcela irelevantní.

Považuji za potřebné, abychom tento návrh zákona pustili do druhého čtení s tím, že samozřejmě navrhuji, aby lhůta byla zkrácena mezi prvním a druhým čtením na 30 dnů, protože nebudu riskovat debatu o tom, kdyby se zkracovala na dobu kratší, a ani to není v tuto chvíli podle harmonogramu naší práce potřebné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Táži se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Pan poslanec Soukup. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Soukup: Pane předsedající, dámy a pánové, já se snad musím štípnout. V době, kdy my tady zcela vážně diskutujeme o tom, že zrušíme sankce, kdy zrušíme sankce, kdy je v podstatě ohrožena bezpečnost, kdy - já se nerozpakuji přiznat panu předsedajícímu, že ta elektrárna může mít dobré parametry, ale bohužel tam vzniká odpad, který je velice zneužitelný, řekl bych, pro vojenské účely a především v rukách teroristů se může stát hroznou zbraní.

Já se vrátím k tomu, proč mě to tak udivilo a proč budu hlasovat proti. V době, kdy my tady hlasujeme zcela vážně, že ty sankce zrušíme, tak náš spojenec Spojené státy americké naopak na Írán pro jejich v uvozovkách důvěryhodnost nové sankce zavádí. Jedná se o balistické zkoušky, ta poslední byla někdy před týdnem nebo před čtrnácti dny. Michael Flynn, národní bezpečnostní poradce Spojených států amerických, označil tyto zkoušky za provokaci a porušení dohod, porušení usnesení Rady bezpečnosti a dalších institucí.

Já se ještě vrátím k těm argumentům, které tady padly. Tady, když jsme o tom diskutovali, tak poslanec kolega Chalupa, který tady dnes není, argumentoval, že jsme jednali s izraelskou stranou a tam nám řekli, že jim to nevadí. Já jsem u těch jednání byl. Oni řekli, že je to poškodí, nicméně zaujali takové pragmatické stanovisko. Říkají - když jim to nedodáte vy, tak jim to dodá někdo jiný. Já jsem tady pronesl takovou větu, říkal jsem, že pro nás, jsme-li přáteli Izraele, tak to se prostě dobrým přátelům nedělá, jakkoli jsou velkorysí. Slyšeli jsme tady také svědectví pana ministra Hermana, které je mi v podstatě bližší, a více mu věřím, že on při jednání s izraelskými politiky si naopak vyslechl, že to izraelskou stranu velice poškodí a že to skutečně Izrael ohrozí. Já bych tady chtěl říci, že ta balistická střela, kterou oni vyzkoušeli teď o víkendu, byl to poslední nebo předposlední víkend, tak ta má dolet tisíc kilometrů. Tak si spočítejte, koho může ohrozit v jejich okolí.

Pro všechno to, co jsem tady říkal, možná přednesu kontroverzní návrh, nicméně přesto navrhuji, abychom zamítli tento návrh zákona už v prvním čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci, pan zpravodaj si to jistě poznamenal. A nyní tedy pokračujeme v diskusi vystoupením pana poslance Františka Laudáta. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Anžto jsem byl s dnes už exministrem Mládkem na služební cestě v Íránu, tak jsem koukal, jak to tam vypadá, tak jsem měl a chvílemi mám i trochu výčitky svědomí, jestli skutečně tohle pustit, nepustit. Faktem je, že bylo dosaženo nějaké dohody. Teď se okopávají obě strany, zda je, nebo není dodržována. Když tady slyším vystoupení pana místopředsedy, já nevím, jestli se tady máme lámat. Už jsme tady strávili dost času při jeho návrhu, který je shodou okolností totožný s tím vládním návrhem, ten spadl pod stůl. A proč tak úporně na jedné straně se snažíte možná otevřít nějaké české firmě přístupy na velmi nejisté trhy. Navíc si myslím, že tam jsou stejně ty zakázky rozdané, protože si nejsem jist - jednou jsem dokonce pana Babiše ponoukl, abychom tady jednu dohodu s Íránem, myslím, že o zabránění dvojího zdanění nebo ochraně investic, teď nevím, co to bylo, schválili. Na druhou stranu vy tady blokujete CETA, dohodu Evropské unie s Kanadou, což je prostě šance na otevření přístupu na jeden z nejsofistikovanějších trhů na světě, protože Kanada v tom celkovém hodnocení asi dvanácti kritérií - politická stabilita, homogennost státu, politická kultura atd. atd., těch kritérií je dvanáct - tak je výše než třeba Spojené státy. A těch zemí - já vám sem někdy tu mapku přinesu nebo si ji najděte na internetu - tak jenom upozorňuji, že tam to blokujete a s tímhle chodíte úporně. Mně to přijde jako politika pana prezidenta Zemana. Tak kde jsou ty jeho miliardy z Číny, za které tam ohýbal hřbet, a nejenom tam, dokonce i v Praze?

Já si myslím, že se bychom měli především snažit, abychom na sofistikovaných nám blízkých trzích měli otevřené ty přístupy, kde je garance vymáhání těch peněz. Podívejte se, jak některá investiční dobrodružství této vlády a možná i některých lidí předtím, jak jsem byl panem ministrem Zaorálkem tady upozorněn v jednom případě, jak to potom končí. Někdy je to prostě... Takže možná, že by to bylo na zcela zásadní prostě... Vy ohýbáte hřbet, co se týká zahraniční politiky, směrem k polototalitám, totalitám, pofidérním režimům, na druhé straně tady blokujete v podstatě to, co by bylo pro nás velmi výhodné a kde jsou dopočítané přínosy pro české firmy, byť u té CETA vím, že i když to neschválíte - a budeme možná za chvilku rarita v Evropě, možná, že už jsme v tuhle chvíli, že to nemáme ještě schváleno -, tak přesto většina těch trhů, které už jsou právně sladěny v těch věcech, tak bude stejně fungovat, nicméně nedáte si pokoj. Takže já bych docela přivítal, aby když už chcete Búšehr, tak aby byla taky CETA.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za návrh ještě k jednání. Pan kolega Milan Urban se hlásí do rozpravy. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Já jsem rád za ten závěr, že když už Búšehr, tak CETA. Já samozřejmě podporuji obě ty smlouvy, protože my jsme otevřenou ekonomikou, jejíž výkonnost a úspěch závisí na průmyslu, který exportuje. A zaplať pánbůh se možná začínáme vracet do doby, kdy jsme patřili mezi deset technologicky nejvyspělejších zemí světa. Tedy máme co nabídnout a máme co vyvážet. A tohle, tahle překážka neumožňuje mnoha českým firmám dodat technologie, které se týkají špičkové výstavby elektrárny. Když získáte v nějaké zemi důvěru, že můžete dodávat tak sofistikované věci do výstavby nové elektrárny, jaderné nebo jiné, tak samozřejmě získáte důvěru na tom trhu i pro jiné výrobky, pro jiné firmy. A ten íránský trh přece není malý. Čili tohle není komunistický projekt, tohle je v zájmu, v národním zájmu České republiky. Prostě je to trh, na kterém je příležitost uplatnit výborné české výrobky. Kdybychom to řešili politicky a byli jediní, kteří chceme zrušit zákaz dodávek, tak by možná ta debata dávala nějaký smysl. Jenže všichni vyspělí už dávno to zrušení dodávek udělali. Pak nechápu, proč bychom se my tady měli na tom nějakým zásadním způsobem tříštit. To znamená, nemá cenu to politizovat, má cenu se na to dívat opravdu pragmaticky, hospodářsky, ekonomicky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Milanu Urbanovi. Nyní faktické poznámky pana poslance Grospiče a poté pana poslance Laudáta. Nyní má tedy slovo pan poslanec Stanislav Grospič k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, já navážu na slova svého předřečníka. Já si myslím, že bychom také dodávky do elektrárny Búšehr měli vnímat vysoce pragmaticky, protože jde o to, aby si Česká republika udržela svůj technologický nástup, ale také samozřejmě i své možnosti coby dobrého obchodního partnera ve světě. A jestliže ostatní státy se dovedou velice pragmaticky tomu přizpůsobovat, i mimo jiné členské země Evropské unie, tak nevidím sebemenší důvod k tomu, aby Česká republika před nimi musela sklánět hlavu a respektovat možná přání některých tzv. velmocí, které dávají tvář politice Evropské unie, protože prostě mají většinu a rozhodují o tom, která země kam co smí dodávat. Čili v tomto smyslu si myslím, že je to vysoce oprávněné.

Ta druhá poznámka směřuje k tomu, že bych to vůbec nespojoval se smlouvou CETA. To je o něčem jiném. To si myslím, že si zaslouží samostatnou diskusi a debatu a že ta může mít mnohem horší dopady na český trh a především na české zaměstnance. Ale to sem nepatří. To si myslím, že bychom měli v této souvislosti oddělit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanislavu Grospičovi a nyní faktická poznámka Františka Laudát. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Jednak se vůbec neztotožňuji s panem kolegou Urbanem v tom, že konečně jsme se dali kamsi na pochod a máme tady sofistikovaný průmysl. Pokud tady v některých směrech některé malé firmy začínají vlastně fungovat na světové špičce, tak to není díky této vládě, ale navzdory této vládě. Děláte všechno pro to, abyste konkurenci, svobodu jejich podnikání, jejich pokusu inovací zničili. Udělali jste v tomto období pro to všechno. To za prvé. A můžu tady předložit až depresivní, kdo ví, co se ve světě děje, v ekonomice, digitalizaci, robotizaci, automatizaci a dalších a dalších věcech, které můžeme sesypat do nějaké množiny, Průmysl 4.0, tak byste byli zděšeni, jaké vy děláte čelem vzad. To za prvé.

Za druhé. Já nevím, ale zrovna tady například Izrael, který je obklopen velmi nepřátelským světem a má k nám velmi blízko, tak bych si hodně vybíral, jestli chceme mít nestandardní, nebo spíš nadstandardní přístup k jejich nejšpičkovější technologii, ke spolupráci s nimi, anebo s Íránem. Já si myslím, že bychom nemuseli a neměli bychom nechávat ani stín pochybností. My máme sice jako TOP 09 volné hlasování v této záležitosti, ale budu dneska ukazovat podporu pro návrh kolegy Soukupa.

Jako vždycky je to o politice. Já si myslím, že děláme nešťastnou politiku. Já nevím, ale docela by tedy, za chvíli bude končit toto funkční období, tak dejte na jednu hromadu prostě to, v čem jste České republice pomohli svým zahraničněpolitickým investičním dobrodružstvím po světě, a kolik pochybností jste vzbudili na sofistikovaných trzích zemí, které k nám mají blízko, s kterými sdílíme obranu atd. atd.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nemám žádnou jinou přihlášku do rozpravy. Hlásí se pan zpravodaj do rozpravy? Ne. Tak pan kolega Fiedler. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem si udělal to, že jsem si vytiskl a podíval jsem se opět, protože už jsme to tu projednávali, do důvodové zprávy. Já si myslím, že všichni ti, kteří tady přede mnou hovořili, mají kus své pravdy. Jak kolega Soukup, tak kolega Laudát, tak i jiní. Já bych to v každém případě nespojoval ale s CETA. Já vám, kolegové, přečtu něco z důvodové zprávy, protože vím, že toho máme hodně a že ne každý ty důvodové zprávy čte.

Bod 1.1 důvodové zprávy říká. V návaznosti na tuto rezoluci dne 18. října 2015 rozhodla rada Evropské unie o ukončení uplatňování veškerých hospodářských a finančních sankcí Unie vůči Íránu souvisejících s jadernými otázkami. Současně byla přijata nařízení Rady - já čísla nečtu - kterými se mění nařízení a provádění nařízení Rady - říkám, čísla nečtu. Obě nařízení jsou použitelná od 16. ledna 2016, kdy bylo publikováno rozhodnutí o dni použitelnosti. Co to říká. Že všechny státy Evropské unie se mohou řídit tímto nařízením. Pokud to budou dodržovat všechny, návrh, který dal kolega Soukup, tak tomu rozumím. Rozumím i těm bezpečnostním rizikům. Ale co dosáhneme tím, že my zase budeme papežštější než papež a ostatní se nám budou smát. Já si myslím, že už jsme tady jednou v minulosti zažili, že jsme utlumili zbrojní výrobu a různé věci a jiné světové zbrojařské koncerny velmi rychle a rády obsadily námi vyklizené pozice. Navíc tady, jak pročítám tu důvodovou zprávu, už tam dneska všechno je. Co tam budeme vlastně řešit. Jde o další obchodní aktivity, které jdou do budoucna.

Ještě přečtu z bodu 3.2 důvodové zprávy. Nařízením Rady Evropské unie 2015/1861 byl zrušen obecný zákaz vývozu zboží dvojího použití uvedeného v příloze 1 Rady číslo 428/2009 s tím, že vývoz položek včetně zboží, technologií a softwaru uvedených na seznamu režim kontroly raketových technologií je i nadále zakázán. Materiál je vzhledem k výše uvedenému v plném souladu s právem Evropské unie.

Znovu to zopakuji. Můžeme se rozhodnout každý, jak chceme. Ale já, pokud nemám jistotu, že se stejně zachovají další vyspělé státy, které jistě mají své obecné zájmy, a vím, jak to dopadlo s námi jinde, tak je to velmi diskutabilní. Rozumím těm bezpečnostním otázkám, ale má to jedno velké ale. Jsme jeden stát ještě pořád z osmadvacítky. Británie teprve začíná s vystoupením. Jak se zachovají ti ostatní?

Měli jsme tento bod už tady na programu Sněmovny před nedávnem. Já jsem tenkrát říkal, že nemám problém s tím, kdo ho předkládá. Důvodové zprávy jsou trošku jiné. To byl také důvod, proč nakonec strany vládní koalice nepropustily ten tisk, který šel předtím, ale nynější, ale tohle rozhodnutí stavět na tom, že my budeme zase papežštější než papež a ostatní se nám budou smát, je na zváženou. Už jsme to mockrát zažili. Kolega Soukup kroutí hlavou negativně, jako že ne. Kde máme tu jistotu, nebo kde víme, jak se zachovají ti ostatní? Já to nevím. Jak se chová Evropská unie, to víme, jak se k nám zachovali v případě dotací. Zemědělci v Německu je mají jiné, vyšší, my je máme nižší. Zachovají se stejně jako my.

Uvažte, kolegové. Také ještě sám budu hodně uvažovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji poslanci Fiedlerovi. Nyní je faktická poznámka pana poslance Benešíka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, dámy a pánové, padla tady otázka srovnání smlouvy CETA s Kanadou a této smlouvy ohledně zrušení možností dodávek jaderných technologií. Ano, v těch smlouvách je naprosto zásadní rozdíl. Smlouva CETA je smlouva mezi Evropskou unií, resp. státy Evropské unie, a demokratickou zemí, která má velmi vysoké sociální a environmentální standardy v mnoha ohledech vyšší, než má Evropská unie, o odstraňování obchodních bariér a posílení vzájemného obchodu. Tato smlouva, o které jednáme teď, o Búšehru, je o tom, že budeme dodávat jaderné technologie teokratickému, islámskému, diktátorskému režimu. Já v tom opravdu vidím opravdu velký rozdíl. A myslím si, že to morální dilema nemám jenom já, ale i další kolegyně a kolegové. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Jestli se nikdo nehlásí, tak - pan zpravodaj ještě v rozpravě, nebo po ukončení rozpravy? Po ukončení rozpravy. Tak rozpravu končím a budeme se zabývat závěrečnými slovy. Paní ministryně má zájem o závěrečné slovo? Není tomu tak. Pan zpravodaj ano. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Vlastimil Vozka: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, projednáváme první čtení sněmovního tisku 836 na třetí pokus. V průběhu vystoupení jednotlivých poslanců vlastně jsme byli svědky širokého spektra názorů na poměrně jednoduchou vládní konstrukci, při které vláda navrhuje Poslanecké sněmovně zrušit zákon o zákazu dodávek pro jadernou elektrárnu Búšehr. Myslím si, že jsme tedy pokročili, a jenom rekapituluji z hlediska zpravodaje, že bylo vetováno pokračování podle § 90 odst. 2, přes to jsme se přenesli. Padl tady návrh na zkrácení lhůty pro jednání na 30 dnů, s čímž tedy souhlasím. Rovněž padl návrh na zamítnutí zákona v prvním čtení.

Prosím, pane místopředsedo, abyste dále postupoval. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Samozřejmě, nejdřív dám hlasovat o návrhu na zamítnutí. Zagongoval jsem, abyste se dostavili do sálu.

 

Budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí předmětného vládního návrhu zákona, a to v hlasování pořadové číslo 252, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro návrh na zamítnutí. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 252 ze 117 přítomných 23 pro, proti 74, návrh nebyl přijat.

 

Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.

 

Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 253, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro hospodářský výbor jako výbor garanční. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 253 z přítomných 117 pro 106, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu.

 

Předseda Poslanecké sněmovny nenavrhl přikázat tento návrh dalším výborům. Má někdo jiný návrh? Pan kolega Bartošek. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jaderná energetika se jistě týká životního prostředí. Navrhuji přikázat výboru pro životní prostředí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Pan kolega Soukup se hlásí. (V sále je hluk a neklid.) Klid prosím! Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Soukup: Navrhuji zařadit výboru pro bezpečnost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Výbor pro bezpečnost. Pan kolega Fiedler a pan kolega Marek Černoch. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Fiedler: Myslím, že by se měl touto otázkou zabývat i zahraniční výbor.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Výbor zahraniční. Pan kolega Černoch má další návrh. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji. Navrhuji tento tisk projednat ve výboru pro obranu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Výbor pro obranu. Máme návrhy na výbor pro životní prostředí, výbor pro bezpečnost, výbor zahraniční a výbor pro obranu.

 

Budeme postupně hlasovat jednotlivé návrhy, a to poprvé výbor pro životní prostředí v hlasování pořadové číslo 254, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 254 z přítomných 117 pro 27, proti 70. Návrh nebyl přijat.

 

V hlasování pořadové číslo 255, které jsem zahájil, se ptám, kdo je pro výbor pro bezpečnost. Kdo je pro přikázání výboru pro bezpečnost? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 255 z přítomných 118 pro 35, proti 55. Ani tento návrh nebyl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat v hlasování pořadové číslo 256, které jsem zahájil. Kdo je pro, aby to bylo přikázáno výboru zahraničnímu? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 256 z přítomných 119 pro 40, proti 56. Ani tento návrh nebyl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat o posledním návrhu, a to je výbor pro obranu.

Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 257. Ptám se, kdo je pro projednání ve výboru pro obranu. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 257 z přítomných 119 pro 37, proti 60. Ani tento návrh nebyl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat o zkrácení lhůty k projednání na 30 dnů.

Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 258, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 258 z přítomných 119 pro 79, proti 26. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji tedy, že návrh byl přikázán k projednání výboru hospodářskému jako výboru garančnímu, jinému výboru přikázán nebyl a lhůta k projednání byla zkrácena na 30 dnů. Děkuji paní ministryni, děkuji panu zpravodaji a končím bod č. 41.

 

Pokračovat budeme bodem

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.