Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

225.
Vládní návrh zákona o zahraniční službě a o změně některých zákonů
(zákon o zahraniční službě)
/sněmovní tisk 994/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek a také zpravodaj garančního zahraničního výboru pan poslanec Robin Böhnisch. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 994/4, který vám byl doručen 23. února tohoto roku. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 994/5.

Nyní se táži navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Pane ministře, prosím, máte slovo.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Dámy a pánové, kolegové, vážený pane předsedající, přeji vám dobré ráno. Tak se ocitáme ve třetím čtení vládního návrhu zákona o zahraniční službě. Nemusím vám asi říkat, že pevně doufám v jeho úspěšné schválení dnes v této fázi, protože jsem stále přesvědčen, i po rozpravě, kterou jsme tady provedli, že ten zákon je velmi potřebný pro efektivní fungování české zahraniční služby.

V rámci projednávání návrhů ve druhém čtení jsme se seznámili s pozměňovacími návrhy. Ty projednal garanční výbor, za což bych mu docela poděkoval, jak to tam proběhlo. Já musím říci, tedy bohužel, že většinu návrhů, které byly předloženy, je nutné z mé strany odmítnout. Například § 34 je v návrhu koncipován tak, že by nebylo ani možné, jak jsme zjistili, to profesní grémium, které se tam navrhuje místo personální rady, sestavit, protože žádný zaměstnanec nesplňuje ta kritéria, která jsou tam předepsaná. Upozorňuji, když se na to podíváte, zjistíte, že to opravdu nikdo dneska na ministerstvu nesplní, takže by problém nastal velice rychle při navrhování osob na místa velvyslanců.

To rozhodnutí garančního výboru je podle mě také dobrým vodítkem pro dnešní hlasování a já si k rozhodnutí garančního zahraničního výboru dovolím jenom dvě poznámky. Za prvé jediný návrh, který zůstal po jednání garančního výboru bez stanoviska, se týká § 12. Ten návrh věcně ustanovení nemění, z pohledu legislativní čistoty je odkaz na zásady obsažené ale v § 3 podle nás nadbytečný a matoucí. Takže z toho důvodu já preferuji pořád tu původní verzi, tak jak jsem ji původně sem přinesl.

A druhá věc. Garanční výbor přijal souhlasné stanovisko k jednomu ze dvou pozměňovacích návrhů poslance Zbyňka Stanjury, kterým se má umožnit obsazení služebního místa osobou v pracovním poměru v situaci dlouhodobého služebního volna. Já věcně s návrhem pana poslance Stanjury souhlasím, jenom tady musím připomenout, že minulý týden jsme ve třetím čtení přijali senátní návrh novely zákona o státní službě a ten tu uvedenou situaci pokrývá, takže v případě přijetí pozměňovacího návrhu Zbyňka Stanjury by mohlo dojít ke kolizi schválené novely a toho návrhu. Oba návrhy totiž tu situaci řeší jiným způsobem. Ne stejným, ale jiným způsobem. Já bych proto chtěl doporučit pozměňovací návrh pana Stanjury pokládat za překonaný a nehlasovat pro jeho přijetí. Opakuji, není to proto, že bych s ním věcně nesouhlasil, ale protože si myslím, že je to v této chvíli pokryto tou novelou zákona o státní službě, kterou tady už projednáváme.

Takže já věřím, že hlasováním o pozměňovacích návrzích dnes tady úspěšně proplujeme. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho úvodní slovo. Otevírám rozpravu, do které se jako první přihlásila paní poslankyně Jitka Chalánková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, dovolte, abych vás ještě jednou zkusila požádat o podporu pro svůj pozměňovací návrh, který máte v systému pod číslem 5838. Skládá se ze dvou částí.

První, v § 1 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: "Poskytování diplomatické ochrany upravuje zvláštní zákon."

K tomuto bych chtěla říci, že samozřejmě mám k dispozici také stanovisko Ministerstva zahraničních věcí, které bylo projednáváno na garančním výboru, nicméně je pravda, že je mi jasné, že nechci žádným způsobem narušit hladké přijetí tohoto zákona o zahraniční službě. Chtěla bych říci, že určitě nemám zájem, aby tento zákon spadl pod stůl. Nemám také zájem chystat nebo připravovat nějaké rozsáhlé přepracování tohoto návrhu, to už ani možné není. Protože představitelům Ministerstva zahraničních věcí i zaměstnancům Ministerstva zahraničních věcí na urychleném přijetí zákona o zahraniční službě mimořádně záleží, navrhuji pouze doplnit v § 1 zákona navrženým způsobem tak, aby byla diplomatická ochrana v zákoně alespoň zmíněna jako součást zahraniční služby. Zmínka o zákonu o diplomatické ochraně tak fakticky nejen zaváže vládu, aby zákon o diplomatické ochraně v krátké době připravila a předložila parlamentu k projednání, ale především se stane dočasně jedinou zákonnou oporou pro poskytování diplomatické ochrany v českém právním řádu. Četla jsem stanovisko garančního výboru, nicméně přesto, zvláště v dnešní době, kdy se řeší únosy českých občanů v zahraničí, by bylo podle mě vhodné mít jasně potvrzená práva a povinnosti českých občanů v zahraničí vůči státu. Je mi jasné, že takovýto odkaz, pokud v zákoně bude, tak přece jenom alespoň ukáže na vypracování potřebného zákona o diplomatické ochraně, o tom, jak skutečně vypadat má. Na druhou stranu ministerstvo může vypracovat takový zákon i bez tohoto odkazu, nicméně bylo by vhodné, aby tam tento odkaz byl. Tento odkaz v žádném případě nenarušuje hladké přijetí zákona o zahraniční službě, který samozřejmě pro fungování zahraniční služby je potřebný a dobře připravený.

Jako část další, v § 4 odstavec 3: "Zastupitelské úřady zřizuje a ruší na návrh ministra zahraničních věcí České republiky (dále jen ministr) vláda České republiky (dále jen vláda). Před zřízením nebo zrušením zastupitelského úřadu podle odst. 2 písm. a), b) a e) informuje vláda zahraniční výbory obou komor Parlamentu České republiky."

Podle vládního návrhu má být zřizování a rušení zastupitelských úřadů plně v kompetenci ministra zahraničních věcí, který by měl pouze povinnost informovat o tom předem vládu. Rušení a zřizování velvyslanectví není jen administrativní, resp. finanční rozhodnutí, ale do značné míry i otázka politická. Návrh směřuje k tomu, aby o zřizování a rušení zastupitelských úřadů nerozhodoval jedinec, ale vláda jako kolektivní orgán výkonné moci. Současně návrh zavazuje vládu, aby o zřízení nebo o zrušení zahraničního úřadu předem informovala zahraniční výbory Poslanecké sněmovny a Senátu.

Ještě jednou se vracím k té diplomatické ochraně. Diplomatická ochrana občanů v zahraničí je, anebo by měla být nedílnou součástí zahraniční služby a diplomatická ochrana je klasickým institutem mezinárodního práva, dosud se opírající výhradně o mezinárodní obyčej. Zde bych skutečně polemizovala se stanoviskem Ministerstva zahraničních věcí, že lze tuto věc řešit pouze smlouvou.

Dámy a pánové, dovolte, abych vás ještě jednou požádala o zvážení podpory mého pozměňovacího návrhu, který máte k dispozici pod číslem 5838. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Chalánkové. Ještě omluva - pan poslanec Jiří Štětina prosí o omluvu z jednání Sněmovny dnes od 13 hodin z osobních důvodů.

Dalším řádně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Grospič. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, vážení členové vlády, já tady nebudu obhajovat žádný pozměňovací návrh, ale dovolím si říci určité stanovisko, které mě k tomu vede a které jsem tady už tlumočil při projednávání tohoto návrhu zákona, když se dostal na pořad dne do Poslanecké sněmovny v prvém čtení. Tehdy jsem vyjádřil určité pochybnosti a zároveň jsem se tady zavázal, že nebudu stát v cestě přijetí služebního zákona o zahraniční službě a že vítám, že byl předložen do Poslanecké sněmovny po tak dlouhé době a rovněž že vyjádřím své přesvědčení, že měl možná z praktického pohledu předcházet služební zákon jako takový. Protože když si vezmu celou tuto anabázi, tak nejprve se upravovaly služební vztahy k zaměstnancům územně samosprávných celků, pak se neustále odkládal služební zákon jako takový a posouvala se doba jeho účinnosti, až se z toho nakonec stala podmínka jmenování této vlády ze strany pana prezidenta.

Tady bych chtěl podotknout, že tento zákon o služebním vztahu zaměstnanců se výrazně nepovedl. Prošel řadou pozměňovacích návrhů, řada pozměňovacích návrhů čeká a vláda také v této souvislosti nešetří sliby, jak připraví komplexní úpravu, která narovná všechny tyto dílčí i možná zásadní nedostatky tohoto návrhu. Čili se ukazuje, jak špatné je přijímat určité zákony pod tlakem, zejména politickým, když je to spojeno třeba s podmínkou, že pokud takový zákon nebude, a nebude připraven vládou, ale musí být připraven skupinou poslanců, což u služebního zákona je samo o sobě paradoxem, tak potom ta vláda nebude jmenována. Sklízíme hořké ovoce toho, co jsme tehdy, nebo co tehdy Poslanecká sněmovna, alespoň ti, kteří pro to hlasovali, způsobili ve vztahu k služebnímu zákonu.

Jsem rád, že u služebního zákona, který se týká zahraniční služby, tomu tak není. Mrzí mě z hlediska člověka, který se často pohybuje i na té odborové půdě, že dnes v České republice máme už několik specifických úprav, to znamená zákon o služebním poměru zaměstnanců územně samosprávných celků, máme dnes zákon o služebním vztahu jako takovém státních zaměstnanců, budeme tady mít zákon o zahraniční službě a stále se zužuje o ten okruh zaměstnanců, kteří potom spadají pod zákoník práce. A sami víte, možná ti z vás, kteří se aktivněji účastní jednání výboru pro sociální věci, byť nedošlo včera na projednávání zákoníku práce, jakým způsobem nabývá a nabobtnává ta Pandořina skřínka, která byla vytvořena zákoníkem práce. To znamená, že to nepřispěje nijak ke stabilizaci sociálního smíru v České republice, nepřispěje to nijak k ochraně zaměstnanců a nepřispěje to ani k stabilizaci profesionalizace a odbornosti výkonu veřejné správy, a já se bohužel domnívám v této souvislosti, i zahraniční služby. Chtěl bych se mýlit, chtěl bych být přesvědčen v budoucnu, že tomu tak nebude, že tomu bude jinak, že to naopak tento zákon zdokonalí, že přispěje ke stabilizaci a dobrému renomé České republiky v zahraniční službě, ale také říkám, že to není odvislé jenom od tohoto zákona. Je to odvislé od činění vlády České republiky, od jejích zámyslů, od zahraniční politiky a od toho, kam tato politika směřuje své priority. My jsme tady mnohokrát slyšeli v různých diskusích například, že máme v určitých destinacích málo, anebo velký nedostatek vhodných pracovníků, kteří se příliš nehrnou na tato diplomatická místa a zastoupení, a přitom jde o místa, která nejsou nijak z hlediska bezpečnostního exponovaná nebo napjatá, nebo by tam hrozila nějaká vážná újma na zdraví, ale prostě nevidí je z tohoto pohledu jako lukrativní.

Chtěl bych tedy vyjádřit přesvědčení, že zákonem o zahraniční službě dojde k narovnání těchto nerovností, že dojde k celkovému zlepšení profesionality zahraniční služby, ale koneckonců že to neovlivní vládní politiku v tom smyslu, že nakonec to budou zaměstnanci, kteří budou spadat pod tento zákon, kdo budou určovat, jakým směrem se bude ubírat zahraniční politika České republiky. Mám trochu trvalý pocit, že služební zákon, tak jak byl tvořen, tak jak byl přijat, způsobil pravý opak. Z lidí, kteří spadají pod služební zákon, zejména z lidí vysoce postavených, kteří odpovídají v praxi za jeho provádění, včetně náměstka, se stávají osoby, které ve skutečnosti určují tvář a výkon pravomocí vládní moci v této zemi, a to rozhodně není správná cesta a před tímto bych chtěl důrazně varovat.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Grospičovi. Další řádně přihlášenou je paní poslankyně Jana Fischerová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, dámy a pánové, já jsem k návrhu tohoto vládního zákona víceméně mluvila hlavně už v prvním čtení a pak jsem ještě velmi ráda o tom diskutovala, když byl teď naposled poslední garanční výbor, zahraniční výbor, kde jsme diskutovali o jednotlivých pozměňovacích návrzích k tomuto vládnímu zákonu. Stalo se mezitím to, co už zde pan ministr ve své úvodní řeči dnes řekl, že mezitím proběhlo třetí čtení, bylo to 22. února, senátního návrhu o státní službě. A tam mezitím, jak probíhaly i jednotlivé pozměňovací návrhy z naší strany, řeknu, byl zde také už jmenován pozměňovací návrh pana poslance Zbyňka Stanjury, tak došlo k tomu, že sice v jiné verzi, ale v podobné, věcné, byl načten, jak jste říkal, pane ministře, pozměňovací návrh na téma, jak postupovat, když potřebujeme v době kratší obsadit místo, kde je nutně toto potřeba. Konkrétně bych mohla říci třeba, nám se to poslední dobou ukázalo na Ukrajině, kde bylo potřeba rychleji nabírat víza a podobně, doplnit pracovníky. Tam směřoval ten věcný návrh a vstřícný návrh ze strany pana Zbyňka Stanjury.

Mluvili jste o tom, že by to mohlo být komplikované, ale přesto to není úplně identické, tam jak jsou ty doby, termíny, jak dlouho ta doba může být, jestli šest měsíců, nebo osmnáct. A proto zde řeknu, jsou to pozměňovací návrhy pod písm. D1, D2, D3. Tak to ponecháme prohlasovat, i když chápeme, že věcně je to téměř identické, ale ne zcela. To bylo k tomu.

Jinak tak jak jezdívám, mám možnost se setkávat s diplomaty, kteří nás zastupují ve světě. Jsme rádi, že nás zastupují, a diskutujeme při svých služebních cestách s nimi o tom, tak podporu si nachází tento zákon o zahraniční službě, neboť kdo nás prezentuje, reprezentuje v zahraničí, tak si toho vážíme, a mají to být lidi, opravdu ti nej, a ty podmínky, které k tomu mají mít, tak si zaslouží i v rámci sladění rodinného života, jak vlastně tento zákon napomáhá nově, tak toto podporujeme.

Jenom chci říci, že v tomto případě trváme na tom prohlasování těchto pozměňovacích návrhů, řeknu, z úst Zbyňka Stanjury. A tím, že jsme už jedni z mála zemí v rámci Evropy, kromě Irska, Malty, Švédska, tak tu podporu vyjadřujeme, ale chceme, aby to opravdu bylo co nejkvalitnější.

Služební zákon, ještě řeknu, historicky se vrátím, když probíhal zde ve Sněmovně, tak byl prohlasován tak, že samozřejmě úplně nepokrýval všechno to, co jsme si přáli, ale byl odsouhlasen, ale nyní je potřeba toto doplňovat, zejména pro ty zahraniční služby. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Fischerové. Další řádně přihlášenou je paní poslankyně Dana Váhalová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Pane předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, páni ministři, vážené kolegyně a kolegové, hned úvodem bych chtěla poděkovat všem, kteří se na tvorbě tohoto zákona podíleli, protože Česká republika je jedna z mála zemí, která podobný zákon nemá. Možná jenom pár argumentů na jeho podporu.

Zákon o zahraniční službě je speciálním k zákonu o státní službě, který neřeší specifika zahraniční služby. Do tohoto zákona se promítá unijní směrnice, která byla přijata, o konzulární pomoci zemím nezastoupených států, která říká, že v případě, kdy některý stát Evropské unie nemá v nějaké zemi zastoupení, může využít konzulárních služeb jiného unijního státu. Vymezuje také základní pojmy, zásady výkonu zahraniční služby, definuje v několika paragrafech zastupitelský úřad, definuje výkon zahraniční služby a například také diplomatické a konzulární hodnosti. Řeší odškodnění za následky vzniklé při výkonu zahraniční služby a velmi důležitou problematiku zdravotního a sociálního pojištění.

Dámy a pánové, děkuji za pozornost i za podporu tohoto zákona, důležitého pro všechny ty, kteří Českou republiku zastupují, reprezentují a hájí její dobré jméno ve světě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Váhalové. S přednostním právem - Nevadí. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Pan zpravodaj až po vás.

 

Poslanec Martin Plíšek: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Milé kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl v krátkosti představit pozici poslaneckého klubu TOP 09 k tomuto návrhu. Chtěl bych vás poprosit o podporu pozměňovacích návrhů pana předsedy zahraničního výboru Karla Schwarzenberga a potom také svých návrhů, které zde krátce ještě zmíním.

Pan předseda zahraničního výboru navrhuje skutečně doplnit mezi zásady zahraniční služby zásadu nedělitelnosti výkonu zahraniční služby. Je to tak obvyklé i v jiných zemích a bylo by dobré tuto stěžejní zásadu při uplatňování zahraniční služby, tedy zásadu nedělitelnosti výkonu zahraniční služby, doplnit do tohoto návrhu.

Dále navrhujeme zpřesnit v § 12 vzájemnou součinnost ministerstva a ostatních státních orgánů a právnických osob tak, aby skutečně výkon zahraniční služby podléhal spolupráci a součinnosti dotčených subjektů.

Skutečně navrhujeme také personální radu nahradit specializovanými profesními grémii. Není to nic neobvyklého a pokládáme to z hlediska specializace výkonu zahraniční služby také za vhodnější úpravu, než je v samotném vládním návrhu.

Stejně tak navrhujeme možnost upravit odvolání vedoucího zastupitelského úřadu bez uvedení důvodu pouze, pokud bude v pracovním poměru, aby to v jiných případech nebylo tak jednoduché a nějakým způsobem někdy zneužitelné.

Dále také řešíme otázku použití pracovního poměru tak, aby to lépe odpovídalo i zákoníku práce, pokud se tedy nepoužije tento zákon o zahraniční službě.

Pokud jde o můj pozměňovací návrh, ten je spíše zpřesňující, ale zároveň mezi zásadami a povinnostmi diplomatického, administrativního nebo technického pracovníka navrhuji lepší uvedení jeho povinností. Navrhuji, aby tam bylo uvedeno, že má povinnost dělat čest dobrému jménu České republiky v zahraničí, dodržovat Ústavu České republiky a její zákony. To si myslím, že je přesnější definice, než která je uvedena v návrhu zákona. Pokud se o tomto bude hlasovat samostatně, tak bych vás poprosil o podporu této definice, protože vychází i z jiných povinností jiných státních zaměstnanců či představitelů státu, aby tam bylo zmíněno i dodržování Ústavy a zákonů České republiky.

Ostatní návrhy mají samozřejmě zpřesňující legislativně technickou povahu a prosím vás také o jejich podporu. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Plíškovi. Pan zpravodaj s přednostním právem. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Robin Böhnisch: Dobré ráno, vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, ještě před vlastním hlasováním bych si dovolil načíst legislativně technické opravy. Jde totiž o to, jak už tu zmiňoval pan ministr, že jsme přednedávnem schválili senátní novelu zákona o státní službě, sněmovní tisk 798, a je potřeba na tyto přijaté změny nějakým způsobem reagovat. Jde zejména o přečíslování odstavců a změnu písmen. Nejde tedy o zásadní změny, jde opravdu o legislativně technické opravy.

1. V části druhé body 15 a 18 zrušit, následující body přečíslovat. Vysvětlím. Požadavek bodu 15, tedy zrušení druhé věty v § 109 byl už realizován ve schváleném sněmovním tisku 798. V případě bodu 18, který se týká § 178 odst. 1 je úprava vtělena do schváleného tisku 798 v obecnější a vhodnější podobě.

2. V části druhé bodu 17 číslo 3 nahradit číslem 4.

3. V části druhé bodu 19 slova "se odstavce 2 a 3" nahradit slovy "se odstavce 3 a 4". Slova "4 a 5" nahradit slovy "5 a 6". A slova "jako odstavce 2 a 3" nahradit slovy "jako odstavce 3 a 4".

4. V části druhé bodu 20 slova "4 a 5" nahradit slovy "3 a 4" a slova "odstavci 1" nahradit slovy "odstavcích 1 a 2".

5. V části druhé bodu 21 text "písmena o" nahradit textem "písmena s".

Tolik návrh legislativně technických úprav před konečným hlasováním. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pardon, nyní tu mám dvě faktické poznámky, po nich pan předseda Schwarzenberg. Nejprve pan poslanec Plzák. Pardon, pane předsedo, máte přednost, pan poslanec vám... (Domluva o pořadí řečníků.) Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Pan předseda byl blíže, takže jsem myslel, že mu dám přednost. Já jsem se chtěl vyjádřit a hlásil jsem se k faktické poznámce k mému předřečníkovi panu kolegovi Plíškovi, který mezi těmi pozměňujícími návrhy, které přednesl, přednesl také jeden, který my budeme podporovat. Je to pozměňovací návrh, který upravuje § 3 tohoto zákona ve smyslu, že mezi zásady výkonu zahraniční služby vkládá jednu zásadu, a to je zásada nedělitelnosti. K tomuto pozměňujícímu návrhu se negativně vyjádřila Legislativní rada vlády, ale já bych zde chtěl uvést, že praktickým vyjádřením této zásady je § 12, který říká, že stát, Česká republika je subjektem mezinárodního práva a měla by vystupovat navenek jednotně a její jednotlivé orgány by měly poskytovat si navzájem součinnost. Takže my budeme tento pozměňovací návrh podporovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan předseda Schwarzenberg. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Karel Schwarzenberg: Pane předsedající, vážení poslankyně, vážení poslanci, jak jsem již naposled říkal, zásadně vítám tento zákon o zahraniční službě. Nicméně se obávám, že tady promeškáme jednu jedinečnou možnost, a sice že by se za tímto zákonem mohla nejenom vládní koalice podepsat, nýbrž také opozice, aby to byl společný zákon, což obzvláště u zahraniční služby by bylo opravdu výhodné, aby tento zákon také vydržel několik legislativních period.

Upozorňuji snad ještě nakonec, kolega Plíšek už tady řekl závažné věci. Dle mé zkušenosti jako ministra zahraničí největší chyba nového zákona je, že se prakticky likviduje personální rada. Po dvacet let každé nové obsazení velvyslaneckého úřadu bylo předmětem porady všech seniorních úředníků Ministerstva zahraničí a ministr zahraničí dělal dobře v tom je poslouchat a s nimi o těchto otázkách diskutovat. Nebyl tím přímo vázán, ale v devadesáti procentech také vzal na vědomí a řídil se tím, co mu jeho štáb dodal. Vzhledem k tomu, že je to více než třicet postů, které obyčejně se zadávají, tak nemůže jeden člověk ani jeden kabinet úplně ovládat všechny vlastnosti dotyčných kandidátů. Vřele bych doporučil, aby pan ministr personální radu oživil, aby více spolupracoval s úředníky a seniorními diplomaty Černínského paláce, abychom měli opravdu odborný a vynikající výběr nejlepších lidí na velvyslanecké posty.

Děkuji mnohokrát za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. S faktickou poznámkou nyní pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych chtěl zareagovat na vystoupení pana zpravodaje. Nic proti tomu obsahu, ale jsme v takové zvláštní situaci. My říkáme, už jsme schválili senátní zákon. To je pravda, ale zatím ho schválila pouze Poslanecká sněmovna. Kolegové v Senátu to teprve budou projednávat. Takže já nemám nic proti těm legislativně technickým. My je podpoříme, ale může se ukázat, že nakonec nebyly dobře, protože neznáme finální verzi toho zákona. Já jsem ani nezjišťoval, jestli je nějaká vůle v Senátu to vracet či opravovat, to skutečně nevím. Jenom na to chci upozornit, že se to může stát. Nicméně ten dnešní návrh je logický, protože jinak bychom museli zhruba měsíc počkat a to nenavrhuji. Nenavrhuji, abychom zkracovali lhůty. Je tam jisté riziko, že kdyby nám to Senát vrátil s nějakými úpravami, tak bude zase problém a Senát nám zase vrátí tenhle, že číslo 12 má být číslo 11, nebo naopak. Jenom upozornění. Já myslím, že pan zpravodaj to ví. Jinak si myslím, a my vždycky hlasujeme pro legislativně technické bez ohledu na to, co je obsahem těch pozměňovacích návrhů, že legislativně čisté to být musí.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Leo Luzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, pane premiére, páni ministři, dámy a pánové, máme před sebou zákon, který je určité novum. Ono to tady mnohokrát zaznělo. Již při projednávání zákona o státní službě jsme upozorňovali na určité problémy s tím spojené, ty diskuse tady nebudu opakovat, proběhly a byly dostatečně medializovány.

Tento zákon reaguje na specifika zahraniční služby. Všichni se je uvědomujeme, byť při projednávání služebního zákona jsme na ně nedbali. Dopředu říkám, že tento zákon vnímám jako velice potřebný zákon, protože specifika spojená se zahraniční službou jsou velice velká.

Diskuse se samozřejmě v této věci rozvíjí nad pravomocemi, které z tohoto zákona vyplývají ať už ministrovi, který momentálně vede zahraniční oblast, popřípadě prezidentu republiky. Chci zde zmínit, že naše Ústava zcela jasně dává určité pravomoci v oblasti zahraniční služby prezidentu republiky. Je zde dle mého názoru v návrzích na změny v tomto zákoně určitá snaha zkusit se trošku s panem prezidentem a českou Ústavou popřetahovat o sílu možností v rámci jmenování diplomatů v diplomatické službě. Chtěl bych se toho vyvarovat. Říkám na rovinu, nechtěl bych, abychom tady zaváděli tento určitý souboj. A to třeba pramení z toho slova nedělitelnost, které tady zaznělo. Přiznám se, ten zákon musí reflektovat Ústavu. A ta Ústava, pokud ji nechceme změnit, je nějak napsaná a on dle možností ji reflektuje, byť řekněme aspoň pro mě někdy se skřípěním zubů, ale je to tam a v tom to je dobré.

Já tady chci ocenit, že výhrady, které jsem k tomuto zákonu měl, byly se mnou velice podrobně prodiskutovány z řad tvůrců a většina z nich byla, nechci říct odpovězena určitě, vyvrácena možná. Ale každopádně chci tady vás, ctěné kolegyně a kolegové upozornit na to ... (Řečník se odmlčel kvůli velkému hluku v sále.) Děkuji. Chtěl bych vás, ctěné kolegyně a kolegové upozornit na to, že tím, že tento zákon je nový, je to kompilát více zákonů doposud platných, který je řekněme spojen do jednoho právního předpisu, umožňuje zahraniční službě, potažmo diplomatům v zahraničních misích se lépe orientovat, lépe své pozice obhajovat a lépe se na tuto službu připravit.

Zazněly tady debaty k personální radě, zda rada, nebo grémium. I já jsem upozorňoval na určité problémy, které s tím bude mít tady spíše státní tajemník, protože on je hlava toho úřadu, než ministr jako takový. Vysvětloval jsem svůj filozofický pohled na tu věc v rámci jeho zodpovědnosti vůči svým podřízeným, že by si měl nechat možnost odstupu, aby i ten oponentní vůči tomu rozhodování i ten odvolací orgán, aby byla zvolena určitá varianta. Teprve čas ukáže, která z těch variant bude v praxi lepší.

Chci se zde ještě jednou vrátit k tomu zákonu, k návrhu, který tady v pozměňovacích návrzích zmíněn nebyl, a to je podstatné zvýšení sociálních jistot zaměstnanců. Je to věc, která doposud zmiňována nebyla, ale v tomto zákoně je to velice podstatná část a velice ji kvituji a vítám. Ano, je v tom zákoně upozorněno, že bude vyžadovat zvýšené finanční náklady, ale myslím si, že tyto náklady nejsou enormní a jistě přispějí k zvýšení sociálního standardu zaměstnanců. Chci říci nejenom diplomatů, jak vnímáme zahraniční službu, ale opravdu řadových zaměstnanců zastupitelských úřadů v různých pozicích. Z tohoto titulu tento návrh podpoříme a budeme hlasovat pro.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Luzarovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Grospič. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, jenom opravdu s faktickou poznámkou. Služební zákon, zákon o zahraniční službě počítá s věkem 70 let a chci podotknout, že vlastně v tomto duchu už jsme tu výjimku schvalovali i ve stávajícím platném znění služebního zákona o státních úřednících. Čili tady by bylo možná dobré, kdyby někdo z vlády na toto zareagoval a odpověděl, jak bude tento rozpor těchto dvou zákonů vlastně v praxi řešen. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Posledním přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Jan Klán. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Hezké dopoledne, vážený pane místopředsedo, vládo, dámy a pánové. Dovolte mi, abych se vyjádřil do třetice asi všeho nejlepšího k zahraniční službě.

Já jsem tady ve svém minulém vystoupení řešil problém dvou velvyslankyň, paní Klausové a paní Filipi. My jsme tady před rokem schvalovali pro ně výjimku z věku sedmdesáti let, jak říká služební zákon. Protože zahraniční služba je služba státu, z logiky věci tedy spadá pod služební zákon a tam je napsaný věk, že je to sedmdesát let. Takže kdo dovrší věk sedmdesáti let, bude muset odejít ze státní služby. Tím pádem i ze zahraniční služby. Osud těchto dvou velvyslankyň mě tedy nějak, nevím, ne že by netrápil, ale trochu mě to zajímá. Zajímá mě, jak dlouho ještě budou na těch svých postech. To znamená paní Klausová na Slovensku, paní Filipi v Sýrii. Jak dlouho tam ještě budou? Budou tam do doby, než začne platit zákon o zahraniční službě, který tady nyní projednáváme? Anebo ne? Nebo se na ně bude vztahovat ten starý, kde jsme jim udělali tu výjimku, že tam budou moct být třeba, já nevím, do osmdesát let nebo do devadesáti? Nemám ponětí. Protože služební zákon říká, že ten věk je sedmdesát let, aby to ohraničil. Já bych se ani nedivil tomu, kdyby ten limit byl zrušen úplně i u toho služebního zákona, protože se mi zdá, že on je překážkou, se mi zdá. Já už jsem tady o tom mluvil. Já si třeba vážím některých velvyslankyň a velvyslanců, kteří jsou v tomto pokročilém věku a stále mají co říct a stále jsou fundovaní. Já tomu rozumím. Ale zákon je přece obecně platná norma, kterou musí dodržovat naprosto všichni. Bez výjimky. Jenže my přijdeme, nebo někdo přijde, jako přišel tenkrát pan ministr, který tady v té době nebyl, ona tuto výjimku tady tehdy předkládala paní ministryně školství Valachová, která se podílela na přípravě zákona o státní službě a tu výjimku tady obhajovala. Já jsem říkal, že to je špatně, že zase tvoříme výjimku z výjimky pro další výjimku a to je špatně.

Já zde připomenu ještě kompetenční zákon, který jasně vyděluje jednotlivá ministerstva a vyděluje další ústřední orgány státní správy. Tak mi přijde, že tímto zákonem o zahraniční službě Ministerstvo zahraničních věci nechce patřit do kompetenčního zákona, protože si vytvořilo svůj vlastní zákon o zahraniční službě. V tom případě už to vidím tak, že příští volební období přijde nějaké jiné ministerstvo, které si vytvoří svůj vlastní zákon. Bude to třeba zákon o Ministerstvu pro místní rozvoj nebo zákon o Ministerstvu vnitra. V tom případě pak můžeme kompetenční zákon zahodit a úplně zrušit a v tom případě si všechna ministerstva vytvoří své zákony. A potom je nám úplně jedno, že ten kompetenční zákon bude existovat. V tom případě ho můžeme zrušit.

A k té zahraniční službě. Já jsem se tady pana ministra ptal, které státy nemají zákon o zahraniční službě. On mi říkal, že Maďarsko, Švédsko. Tak já jako nevidím důvod, proč bychom ho nutně museli mít taky my, protože když už jsme v tom rozporu se služebním zákonem, který zde bude oscilovat pořád, pořád, když budeme dělat výjimku ve služebním zákoně, tak se chtě nechtě stejně dostaneme zase do té zahraniční služby, nebo obráceně. Vždycky se k tomu dostaneme. A dostaneme se k tomu věku.

Já se tedy jasně ptám, jak to tedy bude se dvěma velvyslankyněmi, paní Klausovou a paní Filipi. Bude se na ně zákon vztahovat, anebo nebude? Moje logika věci praví, že se na ně vztahovat nebude, protože to bude schváleno až někdy, nevíme kdy, jestli to stihneme, ale snad to stihneme do konce tohoto volebního období. Takže mě opravdu zajímá, jak to s nimi bude a co bude dál.

Děkuji za pozornost. (Slabý potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Klánovi. To byl zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy. Pan ministr s přednostním právem. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Vážení kolegové, musím zareagovat tady na to poslední, na ty dotazy, které tady padly, protože tady byla položena otázka, jak to bude s těmi dvěma případy velvyslankyň, které jako by se dostaly přes ten limit stanovený zákonem o státní službě. Především odpověď je taková, že i tyto velvyslankyně budou ve svých funkcích do té doby, než nebudou odvolány vládou, prezidentem. A na tom nezmění nic žádný zákon, protože tohle je postup daný Ústavou. I role prezidenta v tom je dána Ústavou.

A upozorňuji ještě jednou, ta věková úprava, na kterou se tady naráží, je předmětem zákona o státní službě. To není předmětem zákona o zahraniční službě. Nicméně v tomto případě se prostě postupovalo tak, že tohle je kompetence vlády společně s prezidentem, a tak to bude i nadále. Na tom tento zákon o zahraniční službě nic nezmění, protože tady jsme ve věci Ústavy.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec Grospič a jeho faktická poznámka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Velice děkuji, pane předsedající, a vaším prostřednictvím i panu ministrovi zahraničních věcí. Ale pak prostě se na to dívám naprosto asi selským rozumem a říkám, jsou tady dvě normy, zákon o státní službě a zákon o zahraniční službě, a ty jsou v hlubokém rozporu. A není možné, aby pracovníci zahraniční služby a diplomaté byli účelově jmenováni jednou podle toho a jednou podle jiného zákona a aby tato pravomoc přecházela jednou z Ministerstva zahraničí jednou na prezidenta, musí do toho být přece vneseno nějaké jasno a nějaký pořádek, protože jinak potom Česká republika nebude ani na zahraniční sféře důvěryhodným partnerem. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan ministr. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Nejsem ústavní právník. Chtěl bych upozornit ze své pozice na to, že to, co tady diskutujeme, se netýká předkládaného zákona o zahraniční službě. To, co vy říkáte, jak já tomu rozumím, vy vidíte rozpor, já nevím, jestli to je rozpor. Tady je určitý nesoulad mezi lex specialis a ústavním postupem. Tak tomu já rozumím. Ale tohle není dnes věc toho zákona, který my projednáváme. Takovou debatu můžeme někde vést. Někdo může tvrdit, že to je něco, co by se mělo uvést do souladu. Já si tím teď zdaleka tak jist nejsem. Myslím si, že jmenování velvyslanců je speciální věc, je na to určitý postup, jak se to schvaluje vládou ve spolupráci s prezidentem. A jiná věc je prostě zákon o státní službě. Mně nepřipadá, že to je rozpor, když tam je nějaký postup, který není v absolutním souladu. A to je na nějakou důkladnou právní debatu. Ale upozorňuji, netýká se to toho zákona, který tady nyní schvalujeme. Ten tuto věkovou hranici neupravuje. Ten to neřeší, protože to není ani Ústava ani to není ten zákon, který upravuje státní službu obecně. Takže debata to může být zajímavá, ale já tvrdím, že se netýká tohoto zákona.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Jan Klán a jeho faktická poznámka.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, dovolte, abych zareagoval na pana ministra. Mě by zajímalo, jaký je rozdíl mezi rozporem a nesouladem. To je takové zajímavé sousloví. Jednou říká rozpor, pak říká nesoulad. Podle mě je to to samé. Ale já bych rád od něj slyšel, jaký v tom je rozdíl, protože jestliže tady jednou byla utvořena výjimka, i když se třeba netýká tady předloženého zákona o zahraniční službě, ale týkalo se to před rokem právě dvou velvyslankyň, které budou spadat teď pod zákon o zahraniční službě, tak není možné, abychom to jednou řídili podle zákona o státní službě, jak tady říkal pan kolega Grospič, a jednou potom, nebo posléze někdy v budoucnu podle zahraniční služby. Já tomu trošku nerozumím. Takže by mě zajímal ten rozpor a nesoulad, jaký je v tom rozdíl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: To byl zatím poslední přihlášený do rozpravy. Pokud se nikdo další nehlásí, rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova pana navrhovatele, případně pánů zpravodajů. Není zájem. Přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím zpravodaje garančního výboru pana poslance Robina Böhnische, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a sdělil nám k nim stanovisko výboru před hlasováním. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Ještě než začneme s procedurou, tak v krátkosti musím zareagovat na pana předsedu Stanjuru. On má samozřejmě pravdu. V tomhle případě se musíme do určité míry spolehnout na to, že Senát setrvá na svém zákonu, který sem původně poslal, tedy na sněmovním tisku 798, protože my v souvislosti s ním už načítáme legislativně technické poznámky. Pak se tu samozřejmě objevuje problematika jeho pozměňovacího návrhu načteného paní kolegyní Fischerovou, ale k tomu se podrobně dostanu až při samotné proceduře, abychom si ujasnili, co a jak.

Dámy a pánové, chtěl bych velmi poprosit o vlídné zacházení. V tomto případě je to poprvé, kdy zahraniční výbor je garančním výborem pro nějaký zákon, a je to po mnoha letech, kdy se zahraniční výbor vůbec zabývá zákonem. Debata v prostorách výboru byla velmi zajímavá, bohatá. Myslím, že vedla k rozumným závěrům. Přesto bych si dovolil poprosit jednotlivé garanty v jednotlivých klubech, jednotlivé klubové zpravodaje, aby se mnou proceduru hlasování sledovali a abychom se dobrali nějakého rozumného závěru.

Pokud dovolíte, pane místopředsedo, navrhl bych tedy proceduru tak, jak jsme ji schválili v garančním zahraničním výboru. Nejprve bychom hlasovali načtené legislativně technické změny. Potom bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu A, což je pozměňovací návrh ústavněprávního výboru. Potom výbor navrhuje hlasovat v celku pozměňovací návrh B1 pana poslance Plíška. Dále hlasovat pozměňovací návrhy B2 načtené za pana poslance Schwarzenberga tím způsobem, že B2/1 samostatně, B2/2 opět samostatně a potom B2/3 až B2/5 už en bloc. Dále by byl pozměňovací návrh paní poslankyně Chalánkové pod písmenem C1, dále samostatným hlasováním návrh paní poslankyně Chalánkové C2. Potom návrh D1 pana poslance Stanjury načtený paní poslankyní Fischerovou a potom související spolu návrhy D2 a D3 en bloc, jde opět o pozměňovací návrh pana předsedy Stanjury načtený paní poslankyní Fischerovou.

Víte, že pan ministr už sdělil v souvislosti se senátním návrhem, že legislativa Ministerstva zahraničních věcí považuje pozměňovací návrhy pana poslance Stanjury načtené paní poslankyní Fischerovou za uspokojené či vypořádané. Paní poslankyně s tím úplně nesouhlasila a ráda by nechala o těchto návrzích stejně hlasovat. Tedy tady se v případě, že projdou, musíme opět spolehnout na Senát. V případě, že neprojdou, což bude pan ministr a já také navrhovat, věc by byla tím pádem vyřešena. Tolik tedy návrh procedury.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Ptám se, jestli má někdo něco k návrhu procedury. Není tomu tak. Já vás tedy všechny odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

Budeme hlasovat o návrhu procedury tak, jak ji přednesl pan zpravodaj.

Zahajuji o tomto návrhu hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování 208, přihlášeno je 150 poslankyň a poslanců, pro 144, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji. Můžeme tedy přistoupit k hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích. Tím prvním by byl pozměňovací návrh pod písmenem A, což je návrh ústavněprávního výboru. Stanovisko výboru zahraničního je souhlasné. (Stanovisko ministra Zaorálka: Souhlasné.)

Děkuji. Ano, dobrá poznámka (z pléna). První bychom hlasovali o načtených legislativně pozměňovacích, potom až po návrhu ÚPV.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Takže vracíme se k legislativně technickým úpravám, je to tak?

 

Takže budeme hlasovat nejprve o legislativně technickým úpravách. (Stanovisko zpravodaje: Souhlas. Ministr: Samozřejmě souhlas.)

Zahajuji hlasování o legislativně technickým úpravách. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 209, přihlášeno je 151 poslankyň a poslanců, pro 150. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji panu kolegovi Schwarzovi za připomínku. Je vidět, že výzva, aby další zpravodajové v klubech dávali pozor, se neminula účinkem.

Tak teď už bychom hlasovali o návrhu ústavněprávního výboru pod písmenem A. Návrh je souhlasný. (Ministr: Souhlasný.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o návrhu pod písmenem A. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 210, přihlášeno je 151 poslankyň a poslanců, pro 150, proti žádný. I tento návrh byl přijat.

 

Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji. Další hlasování by bylo o návrhu pana poslance Plíška pod písmenem B1 en bloc. Jde tam o celou sérii zpřesňujících formulací, přičemž ale Ministerstvo zahraničí i výbor mají za to, že jde o úpravy nadbytečné. Stanovisko je tedy nesouhlasné. (Ministr: Také nesouhlasné.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o návrhu pod písmenem B1 pana poslance Plíška. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 211, přihlášeno je 150 poslankyň a poslanců, pro 30, proti 71. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji. Přistoupíme k hlasování o návrhu pana poslance Karla Schwarzenberga, který načetl pan poslanec Plíšek. Najdete ho pod bodem B2/1. Jde o doplnění zásady nedělitelnosti do zahraniční služby. Zahraniční výbor doporučuje. (Ministr: Souhlasím.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o návrhu B2/1. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 212, přihlášeno je 150 poslankyň a poslanců, pro 144, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji. Pokročíme k dalšímu návrhu pana poslance Karla Schwarzenberga. To je návrh B2/2, tedy vzájemná součinnost ministerstva, ostatních státních orgánů a právnických osob. Zde zahraniční výbor nezaujal stanovisko. (Ministr: Nesouhlasné.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o návrhu B2/2. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 213, přihlášeno je 150 poslankyň a poslanců, pro 33, proti 95. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji. Další bude hlasování en bloc o pozměňovacích návrzích pana Karla Schwarzenberga B2/3 až 5, tedy specializovaná profesní grémia, použití pracovního poměru. Stanovisko zahraničního výboru je nesouhlasné. (Ministr: Nesouhlasné.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o návrhu B2/3 až 5. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 214, přihlášeno je 150 poslankyň a poslanců, pro 29, proti 74. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji. Přistoupíme k hlasování o pozměňovacím návrhu C1 paní poslankyně Chalánkové. Protože se věcně liší od jejího dalšího pozměňovacího návrhu, budeme tedy hlasovat o jejích pozměňovacích návrzích zvlášť. Nejprve tedy C1, diplomatická ochrana. Výbor zahraniční nesouhlasí. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahájil jsem hlasování o návrhu C1. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 215, přihlášeno je 150 poslankyň a poslanců, pro 18, proti 120. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji. Druhý pozměňovací návrh paní poslankyně Chalánkové se týká zřizování a rušení zastupitelských úřadů. Ještě to tady před chvílí opakovala. Nicméně zahraniční výbor zaujal nesouhlasné stanovisko. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahájil jsem hlasování o návrhu C2 paní poslankyně Chalánkové. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 216, přihlášeno je 150 poslankyň a poslanců, pro 43, proti 71. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji. Dostáváme se k pozměňujícím návrhům pod písmenem D pana předsedy Stanjury načteným paní poslankyní Fischerovou. Hlasovali bychom tak, že D1 samostatně a potom D2 a D3 už dohromady. Tady si tedy dovoluji upozornit, že v případě D1 zahraniční výbor tento pozměňující návrh doporučil, nicméně já jsem vás seznámil s námitkami legislativy Ministerstva vnitra a Ministerstva zahraničních věcí, a jelikož jsem u mikrofonu, využiji toho, že jako klubový garant ČSSD tentokrát nedoporučuji tento pozměňující návrh. (Mírný nesouhlas v sále.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, pane zpravodaji, vy máte přednášet stanovisko garančního výboru, nikoli...

 

Poslanec Robin Böhnisch: Já vás seznamuji s garančním výborem, který doporučuje, dovoluji si jako zpravodaj... (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o pozměňovacím návrhu D1. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 217, přihlášeno je 150 poslankyň a poslanců, pro 74, proti 41. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji. A jak jsem říkal, návrhy D2 a D3 spolu souvisí, tzn. garanční zahraniční výbor doporučuje hlasovat je dohromady a zaujal nesouhlasné stanovisko.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Je tady žádost o odhlášení vás všech. Takže vás všechny odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

Slyšeli jsme stanovisko garančního výboru. Stanovisko pana ministra k D2 a D3? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování o pozměňovacím návrhu D2 a D3. Kdo je pro, nechť zvedne ruku, zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 218, přihlášeno je 148 poslankyň a poslanců, pro 30, proti 77. Návrh nebyl přijat.

 

Tím jsme se podle mého vypořádali se všemi pozměňovacími návrhy a měli bychom hlasovat o návrhu zákona jako celku. Je to tak prosím?

 

Poslanec Robin Böhnisch: Přesně tak. Podle mých poznámek jsme se také vypořádali se všemi pozměňovacími návrhy. Čeká nás tedy hlasování o celém návrhu zákona.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Přednesu tedy návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě), sněmovní tisk 994, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Stanovisko garančního výboru?

 

Poslanec Robin Böhnisch: V tomto případě nemohu mluvit za výbor, ten schválil souhlasné stanovisko pro případ, že samozřejmě projdou pozměňovací návrhy.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování o návrhu zákona jako celku. Kdo je pro, nechť zvedne ruku, zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 219, přihlášeno je 149 poslankyň a poslanců, pro 130, proti žádný. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

S přednostním právem se hlásí pan ministr. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Milé kolegyně, kolegové, já jsem se v této Sněmovně řadu let pokoušel o leccos, ale o přijetí zákona poprvé. Tak mi dovolte, abych řekl, že je to pro mě významný okamžik. Velice si cením té spolupráce i souhlasu Sněmovny. A děkuji za hlasování. (Potlesk poslanců zejména z řad ANO a sociální demokracie.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. S přednostním právem pan místopředseda poslaneckého klubu ANO Bronislav Schwarz. Prosím, pane místopředsedo.

 

Poslanec Bronislav Schwarz: Dobrý den, pane místopředsedo. Pane premiére, vládo, já bych jménem poslaneckého klubu ANO požádal o patnáctiminutovou přestávku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: A my budeme pokračovat v 10.26 hodin. Přerušuji jednání Sněmovny do 10.26 hodin.

 

(Jednání přerušeno v 10.11 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 10.27 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, čas určený na přestávku vypršel. Přeji vám pěkné dopoledne. Budeme pokračovat v jednání. Nejprve přečtu omluvu. Dnes od 10.30 do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů se omlouvá paní poslankyně Lorencová.

 

A já otevírám další bod dnešního jednání a tím je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.