Středa 1. března 2017, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Vojtěch Filip)

192.
Návrh Zastupitelstva Libereckého kraje na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb.,
o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 791/ - prvé čtení

A já tady vítám pana hejtmana Libereckého kraje Martina Půtu - dobrý den, pane hejtmane -, protože ten předložený návrh z pověření zastupitelstva uvede. Ještě než mu dám slovo, děkuji paní poslankyni Věře Kovářové, která je zpravodajkou pro prvé čtení a už zaujala místo u stolku zpravodajů. Tak.

Nyní tedy udělím slovo panu hejtmanovi Martinu Půtovi, ale požádám kolegy a kolegyně, aby buď zaujali svá místa, anebo aby diskuze, které se nebudou týkat rozpočtového určení daní, převedli do předsálí.

Pane hejtmane, snad je tady dostatečné ticho, abyste to mohl uvést. Máte slovo.

 

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já chci předem poděkovat za to, že se návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní dostal na projednávání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, děkuji za tu příležitost ten návrh zákona tady krátce a stručně představit.

Cílem tohoto návrhu, který byl schválen Zastupitelstvem Libereckého kraje loni v březnu a který byl podpořen všemi přítomnými 41 zastupiteli ze všech politických stran, je návrat výnosů z daně z přidané hodnoty pro obce a města na hodnotu před 1. 1. 2012, kdy se snížila na 20,83 %. Je to totožný návrh, jako byl návrh senátní, který nebyl ve Sněmovně schválen. Jeho hlavním cílem je, tak jako se podařilo navrátit do rozpočtu všech krajů finanční prostředky na ten původní podíl, tak je navrátit také do rozpočtu měst a obcí. Ten návrh je poměrně jednoduchý a stručný. Daňové příjmy obcí by se měly od 1. 1. 2018 vrátit zpět, co se týká daně z přidané hodnoty, na 23,58 %, což by pro města a obce, pokud tedy vezmu čísla za rok 2016, znamenalo navýšení celkových příjmů o 7,6 miliardy korun. Velice jednoduše si to můžete představit tak, že to je zhruba 700 korun na jednoho obyvatele v každé obci, v každém městě v České republice.

Jsem přesvědčen o tom, že ty peníze díky tomu, že obce mají povinnost zveřejňovat všechny svoje smlouvy v registru smluv, budou pod velice dobrou veřejnou kontrolou a že zastupitelstva, starostky a starostové jsou určitě nejpříměji kontrolováni svými voliči, jak se všemi svými rozpočtovými příjmy nakládají.

Náklady na státní rozpočet tedy budou zhruba těch 7 miliard korun, což je to číslo vyplývající z loňského roku. Nicméně se domnívám, že to budou dobře investované peníze, peníze investované do rozpočtu samosprávných subjektů, které zajišťují základní služby pro obyvatele od hlavního města Prahy až po tu nejmenší obec někde v českém nebo moravském pohraničí.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu hejtmanovi Martinu Půtovi a nyní požádám zpravodajku pro prvé čtení paní poslankyni Věru Kovářovou, aby přednesla zpravodajskou zprávu. Paní zpravodajko, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, Zastupitelstvo Libereckého kraje předložilo návrh 22. 4. 2016. Návrh je velmi jednoduchý a nerozsáhlý. V zásadě pouze navyšuje podíl obcí na z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty 23,58 %. Kromě přechodného ustanovení pak obsahuje stanovení účinnosti k 1. 1. 2018. Návrh byl poté zaslán vládě k vyjádření stanoviska, ta je zaslala 20. 5. 2016. Organizační výbor Poslanecké sněmovně poté určil mě zpravodajkou a stanovil rozpočtový výbor jako garanční.

Je mou povinností jako zpravodajky podotknout, že obdobný návrh podalo také Zastupitelstvo Pardubického kraje, stejné materii se věnuje také návrh skupiny poslanců. Je tedy zřejmé, že jde o velmi důležité téma, kterému bychom měli věnovat náležitou pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce za zpravodajskou zprávu a otevírám obecnou rozpravu, do které mám zatím tři přihlášky. A paní zpravodajka jako první tentokrát ve svém vystoupení jako poslankyně. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, materie, kterou zde představil zástupce předkladatele, je myslím všem kolegyním a kolegům, nejen těm s komunální a regionální politickou zkušeností, důvěrně známá, a tak si myslím, že ji není nad rámec toho, co už bylo panem navrhovatelem řečeno, třeba podrobně představovat.

Většina z nás si jistě pamatuje rozsáhlé diskuze, které k tomuto tématu proběhly na půdě Poslanecké sněmovny v posledních letech. Ráda bych proto ve svém vystoupení alespoň zdůraznila to, že návrh má podporu významných organizací zastupujících zájmy obcí. Shodují se na něm Svaz měst a obcí, Spolek pro obnovu venkova i Sdružení místních samospráv. Dovolte mi, abych zde přečetla jejich společné prohlášení.

Cituji: "Společné prohlášení organizací hájících zájmy samospráv České republiky ke změně rozpočtového určení daní. Partnerské organizace hájící zájmy samospráv bez rozdílu velikosti, tj. počtu obyvatel, tímto společným prohlášením deklarují podporu návrhu Zastupitelstva Libereckého kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 240/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk č. 791, a žádají odpovědné zástupce moci zákonodárné, aby při projednávání tohoto návrhu na 54. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky podpořili právo obcí a měst na dostatečné příjmy pro zajišťování veřejných služeb svých občanů. Požadavek navýšení podílu na dani z přidané hodnoty na úroveň 23,58 % považují organizace hájící zájmy samospráv za legitimní, jelikož obce zajišťují největší objem veřejných služeb, historicky přetrvává vnitřní dluh na infrastruktuře obcí a jsou jim přidávány stále nové a nové povinnosti bez adekvátního financování ze strany státu. Obce hospodaří dobře a odpovědně, a jsou tak základními pilíři státu, o které se stát může opřít i v budoucnosti. Partnerské organizace hájící zájmy samospráv proto požadují posílení daňových příjmů všech obcí, které zajistí stabilitu, rozvoj a kvalitu veřejných služeb občanům České republiky. V Brně dne 20. ledna 2017."

Tolik tedy společné prohlášení oněch organizací. Doufám, že i s ohledem na toto prohlášení se Ministerstvo financí v čele s panem ministrem Babišem, kterého zdravíme na hory, proti tomuto návrhu tentokrát na rozdíl od nedávné minulosti nebude vymezovat a pokračovat tak v něčem, co vnímám jako velmi nešťastnou kampaň proti venkovu. Nevím, jestli je to kampaň záměrná, nebo nevědomá, kterou rozpoutalo například zákonem o rozpočtové odpovědnosti a zákonem o elektronické evidenci tržeb, které mají a budou mít pro obce a města zásadní důsledky, byť si je zatím někteří nechtějí připouštět.

Pane nepřítomný ministře financí, opravdu věřím, že si ty negativní dopady vašich zákonů na obce a města, na český a moravský venkov uvědomíte a posílení daňových příjmů samospráv, které rozvoji venkova napomůže, tentokrát nebudete blokovat.

Ostatně vzhledem k tomu, co pan ministr na tomto místě uvedl před rokem a půl, prostředků, které je možné přesměrovat k samosprávám, které jsou lepšími hospodáři než stát, by mělo být dost. Co pan ministr Babiš řekl? Cituji: Tak hlasujte pro EET a tam jsou peníze pro obce, pro všechny. - Poslouchejte ještě jednou: Tak hlasujte pro EET a tam jsou peníze pro obce, pro všechny. Pokud platí slova pana ministra, a já tomu chci v tomto případě věřit, musí se prostě sedm nebo osm miliard korun pro rozvoj obcí a měst, pro celý náš venkov ve zvýšeném daňovém výnosu snadno najít. I kvůli té slavné EET, která snad konečně bude k něčemu dobrá.

Zároveň mi dovolte, abych avizovala následující návrhy. Navrhuji zkrácení lhůty pro projednání ve výborech na 30 dnů a navrhuji přikázat tento návrh k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Věře Kovářové. Sama si své návrhy jako zpravodajka jistě poznamená, já jsem si je poznamenal také. Nyní v rozpravě vystoupí pan poslanec Vilímec a připraví se pan poslanec Herbert Pavera. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, jak již uvedla paní zpravodajka, v Poslanecké sněmovně jsou aktuálně tři novely zákona o rozpočtovém určení daňových výnosů. Sněmovní tisk 777 podaný Pardubickým krajem, sněmovní tisk 791 podaný Libereckým krajem a sněmovní tisk 830 podaný poslanci Občanské demokratické strany. Všechny tyto iniciativy mají jedno společné, proto je v zásadě jedno, jakou tu iniciativu projednáváme. Sjednocují od 1. ledna 2018 podíl obcí na sdílených daních - já používám slovo sjednocují - na těch 23,58 %. Vláda totiž, jak jsme sami zajistili, sjednotila a obnovila původní podíl krajů na sdílených daních již od 1. ledna 2016, a to na 8,92 %. Tehdy bylo 8,29 na dani z přidané hodnoty a navýšilo se to na 8,92 %.

Jak dobře víte a pamatujete si vzrušenou debatu, v případě obcí však sjednocení nenastalo. Od letošního roku se pouze navyšuje mírně podíl obcí na DPH, a to z 20,83 % na 21,4 %, a zároveň se ruší tzv. motivační složka u daně z příjmů fyzických osob vybíraných na základě daňového přiznání. To byl onen senátorský návrh, o kterém mluvil pan hejtman, nebyl to tedy onen návrh na 23,58, ale pouze na 21,4 %.

Když půjdu do minulosti, tak v zásadě návrh, který podal Liberecký kraj, kopíruje návrh, který jsem tehdy v rámci druhého čtení k tomu původnímu návrhu v roce 2015 načetl, protože vlastně poprvé vznikla idea sjednocení na 23,58 %.

Možná že by bylo dobré, když vzpomínala paní zpravodajka, dobré si vzpomenout na ujišťování vládní koalice a především pana ministra financí a vůbec zástupců ANO z prosince 2015, že vláda, která odmítla tehdy ty návrhy navyšující nebo obnovující původní podíl, že vláda připraví novelu zákona o rozpočtovém určení daňových výnosů týkajících se obcí. Ano, v minulém roce asi dvakrát zasedala pracovní komise k rozpočtovému určení daní. Protože vlastně s panem ministrem financí se nebylo možné na ničem shodnout, tak žádnou novelu zákona ministerstvo nezpracovalo, ani v tomto volebním období již neplánuje.

Nezbývá než jít trochu do minulosti. A tady bych chtěl vyvrátit argument, možná ani ne tak proti tomu navýšení, možná ne až tak pana ministra financí, ale úředníků na Ministerstvu financí, že vlastně v mezidobí těch už dnes 16, 17 let došlo dvakrát k navýšení rozpočtového určení daní. Ano, od 1. ledna 2008 se skutečně nepatrně zvýšil podíl na daňových výnosech, protože původní podíl byl 20,59 %, a to na 21,4 %, a to v souvislosti s navýšení rozpočtového určení daní u nejmenších obcí. Navýšení rozpočtového určení daní tehdy činilo asi 4,5 mld. korun. Součástí té změny však byly i významnější změny kritérií výpočtu RUD pro jednotlivé obce, snížení počtu velikostních kategorií a další věci, především nahrazení skokového přechodu mezi těmito velikostními kategoriemi systémem tzv. postupných přechodů. Zvláště to poslední bylo logickým vyústěním dřívějšího přetahování trvalého pobytu občanů vždycky v poslední den kalendářního roku.

Na této celkové změně ale, a to podotýkám, některá města velmi prodělala. Týkalo se to z velkých měst především Olomouce - tehdy na tom prodělala asi 200 mil. korun, a pak celé řady menších měst v pásmu počtu obyvatel od zhruba 3 000 do 15 000 obyvatel. Proto v roce 2012 došlo k té druhé změně spojené především s posílením velikostní kategorie od 3 000 do 15 000 obyvatel. Celkově ta změna v roce 2012 se započtením dřívějšího příspěvku na žáka základních a mateřských škol, tehdy to bylo 1,5 mld. ze Všeobecné pokladní správy, tak činila celkově 12 mld. korun. Tato změna z roku 2012 však přinesla také snížení rozpočtového určení daní pro čtyři největší města a poměrně dramatické snížení pro některé malé obce s velkými katastry. Když jsme dnes debatovali o národních parcích, především Národním parku Šumava, tak právě obce v Národním parku Šumava přišly o poměrně velký podíl na daňových výnosech.

V mezidobí, o tom vlastně mluvil pan hejtman v souvislosti s důchodovou reformou a zvýšením DPH, došlo zároveň v roce 2012 k poklesu podílu obcí a krajů na výnosech z DPH. Jak víte, důchodovou reformu tato vláda zrušila bez náhrady, ale podíly opravila pouze v případě krajů. U obcí se tak nestalo. Proto můžeme donekonečna s úředníky Ministerstva financí debatovat, jestli ta částka 23,58 je správná, nebo není správná, ale proto používám slovo sjednocení podílu na všech daňových výnosech a v zásadě komplikovaným propočtem se dostaneme k tomu, že ta částka 23,58 % je odpovídající. A to, že obce požadují navýšit podíl na DPH, považuji za legitimní jejich požadavek.

Ministerstvo financí argumentuje, to teď nechci rozvádět úplně, tím, kolik mají obce rezervních prostředků na svých účtech, že obce dobře hospodaří a nadto se podílejí na celkovém vyšším inkasu daňových výnosů. Paní zpravodajka zde vzpomněla nedávno projednávané nebo schválené zákony spojené s rozpočtovou odpovědností, které vyvolaly ostrou reakci ze strany především obecních samospráv. V zásadě ten, kdo hospodaří zodpovědně, je vlastně postihován. To je pravda, která by neměla platit, a proto tento návrh Libereckého kraje a další dvě iniciativy se snaží, aby tato věc neplatila.

Ony tři zákonodárné iniciativy v zásadě jsou podobné. Všechny vycházejí z toho, že by se měl sjednotit podíl na DPH, podíl na všech sdílených daňových výnosech ve výši 23,58 %. Zástupci obcí, ať se to týká Svazu měst a obcí, Spolku pro obnovu venkova a Sdružení místních samospráv, se nakonec přiklonili k projednání liberecké iniciativy především proto, že tato iniciativa vlastně žádné jiné ambice než to sjednocení daňových výnosů na úroveň 23,58 % nemá.

Musím však poznamenat, a určitě ta debata proběhne ve druhém čtení, že v této omezené ambici je však také zasunut určitý problém. Delší dobu se především z úrovně Svazu měst a obcí, ale myslím, že se to týká i dalších sdružení, volá po zvýšení hodnoty kritéria počtu žáků základních a mateřských škol ze stávajících 7 % na 9 %. Ukazuje se, že stávající kritérium je příliš nízké a fakticky vůbec neodpovídá průměrným neinvestičním nákladům, které musí obce coby zřizovatelé škol vynakládat. Ta změna by přinesla v průměru na jednoho žáka navýšení asi 2 500 až 2 700 korun. Taková změna však samozřejmě vyvolává určité dopady pro obce, které školu neprovozují. Proto alespoň v tomto případě se prosazuje ve druhém čtení provedení této změny ve chvíli, kdy se zvyšuje celkové rozpočtové určení daňových výnosů. Jinak těžko se v budoucnosti budeme průřezově ve všech velikostních kategoriích obcí na tom shodovat.

Pokud se týká obnovení tzv. motivace, o tom tady byla velká debata před dvěma lety. Čísla z minulého roku a predikce roku letošního ukazují, že skutečně zrušení motivace u daně z příjmů fyzických osob odváděných na základě přiznání bude znamenat pro mnohé obce větší negativní dopad, než na konci roku 2015 Ministerstvo financí a tehdy pan senátor Martínek předpokládali. Inkaso daně z přiznání se v roce 2016 zvýšilo z částky 2 500 mil. korun na 6 850 mil. korun. Vedle samotného ekonomického růstu totiž odezněl efekt vracení daně pro tzv. pracující důchodce z minulých let. Samozřejmě platí, že na motivaci některé obce vydělávají, některé nevydělávají.

V systému rozpočtového určení daní by měla být zakomponována určitá vazba placení daňových výnosů na konkrétní území, kde daně vlastně vznikají. Není to sice černobílé, ale pouze centralistický přístup vlastně vůbec obce k vytváření příznivých podmínek pro podnikání nemotivuje a to je špatně.

Vím, že stávající koalice z nejrůznějších důvodů zavedení motivace nepodporuje. Odpovídá to určitému profilu a počínání této vlády. Ale tento moment je také důležitý, byť úplně si nemyslím, že bychom ho teď měli přijímat. Ale obsahuje to vedle našeho návrhu poslanců Občanské demokratické strany také iniciativa Pardubického kraje.

Dámy a pánové, v rozpočtovém určení daní se toho dá vymyslet určitě více. Ale nějaké další změny spíše situaci znepřehledňují, komplikují a vždy v konečném důsledku někdo na nich vydělá a druhý prodělá. Proto bychom měli být velmi uvážliví. Nějaké pokusy, např. o převod výnosu daně z hazardu do rozpočtového určení daní, se kterým přišel pan ministr na pracovní skupinu o rozpočtovém určení daní, považuji právě za jednu z dalších komplikací.

Věřím, že většina Poslanecké sněmovny se dokáže shodnout alespoň na tom, že je potřeba napravit stav, který zde u rozpočtového určení daní obcí nastal. To nikdo nemůže zpochybnit ani poukazem na tzv. dobré hospodaření obcí. Proto také doporučuji tento sněmovní tisk 791 k postoupení do druhého čtení. Podporuji návrh paní zpravodajky, aby se zkrátila doba projednání o třicet dnů. A věřím, že ve druhém čtení je možné provést minimálně změnu posílení kritéria žáků základních a mateřských škol, změnu vedle toho sjednocení podílu, změnu, na které se alespoň v případě Svazu měst a obcí dokážou samosprávy bez problémů dohodnout.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vilímcovi. A ještě než budeme pokračovat, konstatuji omluvu od 18 hodin ze zdravotních důvodů pana poslance Vojtěcha Adama a mezi 17.30 až 19 hodin pana poslance Daniela Korteho.

Pokračovat budeme v rozpravě vystoupením pana poslance Herberta Pavery. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Herbert Pavera: Hezký a příjemný podvečer, milé kolegyně, kolegové, vážený pane předsedající, vážený pane hejtmane, vážení členové vlády. Dovolte mi, abych i já se vyjádřil jako zástupce starostů obcí a měst, protože jsem starostou 19 let, k této novele.

Myslím si, že je velmi dobře, že tato novela přišla tady na projednávání, i když už jsme měli několik příležitostí k tomu, abychom navýšili rozpočtové určení daní pro obce a města. Myslím si, že pokud se navýší podíl obcí a měst z celostátního hrubého výnosu z daně z přidané hodnoty z 20,83 na 23,58 %, tak to výrazně posílí rozpočty obce. Já si vzpomínám na nedávno navýšené rozpočtové určení daní v roce 2013, kdy nám v obci Bolatice, která má 4 440 obyvatel, poskočilo rozpočtové určení daní o 10 mil. korun. To je obrovská částka, která pomáhá při rozvoji naší obce. Když se navýší rozpočtové určení daní o téměř 2 %, opět se nám to navýší o několik milionů korun. A myslím si, že o to jde všem obcím a městům, aby měly dostatek financí na rozvoj služeb, na rozvoj celého života v obci, na zlepšení kvality života v obci.

Když jsem se díval na vyjádření vlády k této navrhované novele, tak mě velmi mrzí, že se vyjádřila negativně. Možná u pana premiéra bych to chápal tím, že on neprošel žádnými takovými nižšími funkcemi, jako je být zastupitel, být starosta, místostarosta apod., takže neví, jak se řídí obec a co obec a město potřebuje. U pana Babiše se nedivím zase, že taky nechce dát peníze na obce a města, protože 6 250 obcí, to nejsou hlasy těch starostů, kteří by volili třeba pana Babiše apod. A občané, kteří žijí v těch obcích, nechápou, zatím nechápou, že když se zvýší rozpočtové určení daní, tak těm obcím a městům se bude žít lépe, stejně jako těm občanům. Možná že by bylo dobré říci všem občanům České republiky, že tato novela jim může přinést zlepšení kvality života. Věřím, že budou sledovat rozhodování v Poslanecké sněmovně a budou sledovat, jak jednotlivé politické strany přistoupily k této novele.

Myslím si, že KDU-ČSL, která je koaliční stranou, podpoří rozpočtové určení daní, protože i pan ministr Jurečka jako ministr zemědělství má ve své gesci podporu života na venkově. A jak jinak podpořit venkov a život na venkově než navýšením rozpočtového určení daní? Zvýšení daní totiž bude znamenat větší rozvoj obcí a měst, bude také znamenat větší nezávislost obcí na dotacích.

Já se přiznám, že využíváme dotace od roku 2000-2001, kdy začaly první velké evropské dotace. Ale jsem zapřísáhlý odpůrce všech dotací, protože přinášejí zbytečnou byrokracii, zbytečné problémy, leštění klik apod. A tvrdím odpradávna, že nejlépe je dát peníze obcím a městům, které vědí, jak peníze správně využít. Tím, že navýšíme rozpočtové určení daní obcím a městům, tak samozřejmě obcím a městům umožníme lépe plánovat svůj rozvoj. Takže myslím, že je to taky dobrá věc a podpora těchto obcí a měst.

Osobně jsem také přesvědčen, že bude možné snížit počet úředníků, pokud se sníží i dotační tituly, které jsou na některých ministerstvech a které se i díky tomu mohou zrušit. Peníze v rozpočtu zhruba 7 až 8,5 miliardy, o kterých se mluví, které by mohly jít obcím a městům, se určitě najdou. Vždyť ekonomice se daří. Proč tedy nepomoci obcím a městům? Navíc se určitě peníze najdou na ušetřených mzdách úředníků, kteří nebudou administrovat dotační tituly, které se třeba během několika nebo v příštím roce budou moci zrušit.

Ještě bych chtěl říci, že si opravdu myslím, že to, co tady třeba pan Babiš v minulosti říkal, že obce mají hodně peněz na svých účtech - ano, mají, protože se snaží dobře hospodařit. Ale nesmí se zapomenout na to, že mají i své dluhy. A to je třeba také připomenout. Takže ono se to nakonec srovná, ty přebytky s těmi dluhy. Takže zas úplně na tom obce nejsou nijak světoborně. A pokud se ještě více sníží byrokracie ze strany státu vůči obcím a přibude více peněz pro obce, bude více služeb na venkově, věřte mi, a bude více spokojených občanů. Vím, o čem mluvím. A jak jsem říkal na začátku, už vlastně 19 let dělám starostu a 27 let v zastupitelstvu obce Bolatice.

Věřím, milé kolegyně, milí kolegové, že přistoupíte zodpovědně tady k této novele a že podpoříte tuto novelu, nejen aby postoupila do dalšího čtení, ale abychom ji schválili ve třetím čtení. A moc vám děkuji za případnou podporu. (Potlesk poslanců TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Herbertu Paverovi za jeho vystoupení. Pokračovat budeme vystoupením pana poslance Ivana Adamce. Připraví se pan kolega Antonín Seďa.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane hejtmane, kolegyně, kolegové, mně to také nedá, abych nevystoupil k tomuto návrhu zákona. Jedná se samozřejmě o zvýšení podílu RUD pro obce. Je to chvályhodný krok. Když to vezmu velmi lidově, obce jsou na konci toho potravinového řetězce, jak se říká, který se z toho RUD rozděluje. A mám trochu obavy. Jsme v době, kdy komunální volby budou až za dva roky. Pan ministr tady dneska není, kontroluje EET v Harrachově, tak nevím, jaký by on zaujal postoj k tomuto návrhu zákona. Myslím si, že už jsme to tady zkoušeli posledně, když se zvyšovalo, resp. vracel se ten podíl na rozpočtovém určení daní krajům, a tehdy jsme se setkali s velkou nevolí a řekl bych s takovým strohým odmítnutím, že obce mají peněz dost. Ono to tak na první pohled vypadá, ale realita je samozřejmě trošku někde jinde. A těch dost peněz teď vyplývá z toho, že vlastně jsme v době ekonomického růstu a ty daně skutečně jdou, ale podle mě ani ne tak zásluhou těch nově zavedených instrumentů, už to tady padalo, ale prostě proto, že firmám se daří a že víceméně oběh těch peněz tady je a podíl na DPH je relativně vysoký na podílu daní, které obce dostávají z RUD.

Takže ono to vypadá skutečně dobře. Ale může přijít také období, které nebude tak bohaté na prosperitu našich firem, a obce to okamžitě pocítí. Možná připomenu rok 2008, kdy jsme skokově naráz přišli o 40 milionů korun řádově z 280 milionů, které jsme získávali jako obec z RUD, a to už je tedy docela vysoké číslo a je potřeba se s tím poprat, protože každá obec, která chce hospodařit ekonomicky, tento podíl na daních by měl stačit na běžný provoz obce, protože pokud to tak není, tak ty obce potom žijí na úkor budoucnosti, protože jakoby projídají peníze, které by měly sloužit jako zdroje na investice.

Víte, okolo RUD je vždycky diskuse, protože samozřejmě jedná se o koeficienty, o různé podíly tam. Malé obce křičí, že mají málo, a závidí velkým, které ovšem zajišťují úplně jiné služby. Je to umělý systém. Je potřeba říct, že to je umělý systém. Je to přerozdělovací systém. Docela správně jsem tady zaregistroval připomínku kolegy Vilímce ohledně motivačních prvků. Já to řeknu úplně na rovinu. Motivační prvek pro obce rozhodně není RUD v současné době. Je to zaměstnanost, aby obce vytvářely podmínky pro firmy, aby podnikaly na území obce. A to víceméně je takhle už léta nastaveno. Poslední rána přišla ohledně daně, kterou tady zmiňoval kolega Vilímec, která na první pohled vypadala velmi jakoby nevýnosná, ale jak se ukazuje, tak úplně pravda to není. Chápu, že je potřeba určitá míra solidarity mezi našimi obcemi a městy, protože samozřejmě ne všude se podniká jako o život. Jsou obce, kde to podnikání je velmi těžké, obtížné, a je potřeba, aby i tyto obce měly určitou část toho podílu z rozpočtového určení daní i přesto, že já říkám, že náklady na infrastrukturu vznikají tam, kde se podniká. A obce, kde se dneska podniká, samozřejmě jsou svým způsobem trochu bity, protože musejí vydávat víc zdrojů na infrastrukturu, která patří k tomu podnikání. A jediným efektem je zaměstnanost.

Dovolte mi ještě, abych tady řekl možná takovou svoji myšlenku. Víte, myslím si, že stát se nebude chtít vzdát té části, která je součástí obsahu návrhu tohoto zákona. Nebude, protože ten balík je jeden. A vždycky když někde přidáte, tak někde musíte ubrat. A stát se samozřejmě velmi nerad vzdává toho, co vybere. Nakonec většina dohadů tady na půdě Poslanecké sněmovny je o tom, co vlastně za ty státní peníze v České republice uděláme, co komu vyplatíme, nevyplatíme, co kde budeme podporovat, či nikoliv. Takže možná kdyby to časování bylo za rok, za rok a půl, tak bych věřil, že úspěch tohoto návrhu bude skoro jistě zaručen. Teď si tak jistý nejsem. Nicméně chválím iniciativu Libereckého kraje, protože si myslím, že to je velké nepochopení, že obce mají peněz dost.

Co se týká hospodaření obcí s penězi, tak je také potřeba říci, že ano, vymysleli jsme tady spoustu instrumentů, zveřejňujeme výběrová řízení, padl tady registr smluv, který já osobně vůbec nepovažuji za protikorupční nástroj, ale to by mohla být diskuse na hodiny se mnou, protože já si myslím, že to je jen byrokratický nástroj, z kterého se prakticky nic nepozná. A těch možností, jak zkoumat, jestli obce hospodaří, jak by měly, hospodárně a s péčí řádného hospodáře, je celá řada.

Ale myslím si, že je potřeba nezapomínat na ten hlavní bod tohoto problému, a to je volič. Jestli si myslíte, že ti voliči jsou na těch obcích slepí, tak vám chci říct, že nejsou. A ti velmi bedlivě sledují, za co se vydávají obecní peníze. A na rozdíl od státu dokonce si to umí i většina z nich spočítat. Protože znáte to, naši občané, a teď to není urážka, prostě to tak je, prostě umějí počítat s tisícikorunami, statisíci, někteří s miliony, ale když se jedná o miliardy a stovky miliard, tak samozřejmě to je taková abstrakce, a není se čemu divit, že prostě tam jim mohou některé věci unikat. A samozřejmě ty kontrolní mechanismy tam musí být nastaveny úplně jinak. Úplně jinak musí být nastaveny ty kontrolní mechanismy. A stát je má. Takže proč ne.

Jinak mimochodem, když jsme tady posledně schvalovali takzvanou finanční ústavu, což ústava samozřejmě nebyla, byl to zákon o rozpočtové odpovědnosti, tak paradoxně tam, kde bychom měli nejvíc tlačit na pilu, to znamená na hospodaření státu, tam jsme na pilu moc netlačili a obcím jsme zase přidali administrativní úkony ve formě dalších dokumentů, které musí zpracovávat každoročně s přípravou rozpočtu na daný fiskální rok.

Chci říct, že to vítám. Mrzí mě, že tady dneska není pan ministr. Třeba se zlepší do příště a bude tady tu diskusi poslouchat.

A když se tady bavíme, a kolega Pavera to říkal, o těch dluzích třeba těch obcí, tak bych řekl, že obce mají obrovské vnitřní dluhy. Většina obcí, a řekl bych, že skoro všechny mají vnitřní dluhy na infrastruktuře, protože když si vezmete tu dobu de facto od války, jak se investovalo do infrastruktury, tak všichni víte, jak ta infrastruktura z této doby vypadá, nehledě na to, že třeba v průběhu času dosloužila. A tehdy se prostě do nové infrastruktury příliš mnoho neinvestovalo, třeba do kanalizací. Dneska to doháníme samozřejmě za cenu zadlužování, za cenu i takovou, která se nám třeba nelíbí, že jsme vazalové svým způsobem evropských fondů. Občas přistupujeme na podmínky, které se nám vůbec nelíbí, ale prostě jinde ty peníze nejsou, tak proto se takto chováme.

Možná na úplný závěr ještě taková jedna moje myšlenka. Víte, když někde uberete, a může to být ve vidině, že to je dobře, protože rok 2008 byl opravdu složitý a doba ekonomické krize rozhodně nebyla jednoduché nejenom pro obce, ale i pro naše občany, a ani ne pro stát, tak se to velmi obtížně vrací zpátky do původních kolejí. A v tomto případě bych velmi rád podpořil návrh tohoto zákona, ačkoliv tady nebývalo zvykem, že bychom tady jásali a hlasovali pro krajské návrhy. To prostě tak je, nebudu to tady dále komentovat. Moc bych si přál, aby toto bylo schváleno, protože skutečně obcím tím pomůžeme a stát na tom neprodělá.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ivanu Adamcovi. Nyní pan poslanec Antonín Seďa, zatím poslední přihlášený do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážený pane hejtmane, vážené kolegyně, kolegové, už tady toho bylo k novele zákona o rozpočtovém určení daní řečeno hodně, tak si dovolím pouze dvě poznámky.

Ta první, chci připomenout, že snížení podílu daní proběhlo k 1. 1. 2012, a to za pravicových vlád, kde hnutí STAN bylo součástí vládní koalice, a to bylo snížení z 21,4 % na 19,93 %. V současné době se navrhuje, tak jak bylo předkladatelem řečeno, zvýšení podílu obcí na dani z přidané hodnoty z 20,83 % na 23,58 %, a to od 1. ledna příštího roku.

Druhá poznámka. Už tady bylo zmíněno stanovisko vlády, které je uvedeno ve sněmovním tisku číslo 791/1 a je nesouhlasné. Důvodem podle vlády je nekomplexnost a nevyváženost návrhu. Dalším důvodem je, že snížení podílu v minulosti nebylo z hodnoty 23,58 %, ale z hodnoty 21,4 %. A poslední připomínkou byl dopad do státního rozpočtu. Má být 8,4 mld. korun a nikoliv, jak uvedl předkladatel a důvodová zpráva, 7 mld. korun. Ale to si myslím, že je z důvodu hospodářského růstu.

Osobně závěrem chci říci, že přestože tento návrh považuji tak jako předchozí nějaké návrhy za per partes s ohledem na komplexní financování samosprávných celků, tak jej podporuji do dalšího legislativního procesu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Antonínu Seďovi. S faktickou poznámkou ještě pan kolega Ivan Adamec se hlásí. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážený pane hejtmane, kolegyně, kolegové, to jsem si oddechl, že i kolega Seďa říká, že je potřeba další legislativní proces. Ale já jsem chtěl říct jednu věc. Dnes jsme v roce 2017 a krize skončila 2014? (Z pléna: 2013.) 2013, takže máme už čtyři roky skluz v té nápravě. Tak prosím, uvažujte i v této dimenzi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času k faktické poznámce. Ještě faktická poznámka pana poslance Josefa Uhlíka a potom kolegové... Vědí, že elektronické faktické poznámky mají přednost. Oba kolegy eviduji. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Josef Uhlík: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážený pane hejtmane, kolegyně, kolegové, já jenom krátce, protože také jsem starostoval 16 let a teď v obci Ratíškovice dělám předsedu finančního výboru, takže jenom abychom si řekli, že se obcím daří teď dobře. Neříkám velice dobře, ale dobře. Jeden příklad. 2012 z Ratíškovic cca 27 mil., loňský rok daně 40 mil. Sto padesát procent. Takže to si musíme říct, že takto to nějak u nás vypadá v obcích, že příjmy máme velice solidní. Co se týká 2017/2016, tak je to obdoba. Za první dva měsíce leden, únor oproti loňskému lednu, únoru 470 tisíc. Takže to uvádím jenom příklad čtyřtisícové obce.

Já samozřejmě teď jako zastupitel a na druhé straně poslanec, člověk je ve dvojí roli, nemám problém s tím -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, uplynul vám čas k faktické poznámce.

 

Poslanec Josef Uhlík: - navýšit daně, ale mělo by to být, já si myslím, že systémem.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Jsem tolerance sama. Děkuji. Nyní dvě faktické poznámky z místa. Pan poslanec Kučera a pan poslanec Horáček. Nejdřív pan kolega Kučera s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Jenom krátce k svému předřečníku panu poslanci Seďovi. Já jsem také rád, že víceméně tohle podporujete. On ten pohled je trochu podobný jako u té důchodové reformy, kdy tam se také řeší některé věci ne úplně standardními postupy přes vládní návrhy. Takže to je myslím dobře.

Chci jenom říct k vyváženosti systému, že na jedné straně máme rozpočtové určení daní a peníze, které tečou do obcí přes rozpočty, a na druhé straně máme ony nešťastné dotace a dotační systém. Já si myslím, že každá zodpovědná vláda a každá zodpovědná Sněmovna a každý zodpovědný hospodář by měli právě posilovat kvalitní a dobře vyvážené rozpočtové určení daní právě na úkor dotací. To znamená, dotace by se měly umenšovat a skutečně by se měly soustředit pouze na ty spíše mimořádné záležitosti než na standardní financování. A mně právě trošku děsí, že tento dotační nástroj, dotační tituly se využívají - a tato vláda je toho příkladem - stále častěji a častěji. Třeba jeden konkrétní příklad, kdy je to naprosto špatný příklad využití dotací, a to je například podpora výstavby mateřských škol. To mi připadá naprosto špatně, protože to je věc, která by měla být financována především z rozpočtů obcí, resp. krajů, které jsou zřizovateli těchto zařízení. Pokud to je řešeno prostřednictvím dotací, tak jenom říkáme: vy jste v rukou těch úředníků, vy musíte plnit ty jejich podmínky, vy musíte plnit ty parametry. Tak si ta obec může s těmi penězi nakládat podle svého přesvědčení -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, i vám skončil čas pro faktickou poznámku. Děkuji.

Nyní pan kolega Horáček, poté pan poslanec Adamec ještě také s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Václav Horáček: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem samozřejmě rád, že iniciativa jde z Libereckého kraje, z mého kraje, nicméně není to podstatné, protože starostové se scházejí po celé republice a diskutují tento problém. Já bych chtěl jenom upozornit u předřečníků, jak u Ivana Adamce, tak u Herberta Pavery, že možná ještě v těch dluzích zapomněli na to, že stát si objednává čím dál tím víc služeb, které nedokonale platí. Neplatí to celé a pak samozřejmě obce to musejí doplácet, protože stát tu objednanou službu a neustále přidává. Tak to je jedna věc.

Druhá věc, která mě překvapuje, je postoj vlády, protože kamkoliv vládní úředníci, ministři přijedou a diskutují s občany a diskutují se starosty a s hejtmany, tak chválí, jak vlastně starostové se za ty roky naučili hospodařit, jak s penězi hospodaří a co všechno se na obcích udělalo a udělá. Proto velice kvituji návrh posílení ještě rozpočtového určení daní, protože jak tady kolikrát již zaznělo, skutečně obcím jsme již jednou pomohli, zjistili jsme, že obce opravdu řádně hospodaří téměř ve 100 % se svými prostředky, a jestliže jim chceme ukázat tu věc, že je podporujeme, že si jich vážíme, tak kolegové a kolegyně, prosím, propusťte to do dalšího kola, dejte to řádným výborům a určitě je to pro dobro celé České republiky. (Potlesk poslanců TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Horáčkovi a nyní faktická poznámka pana poslance Ivana Adamce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane hejtmane, kolegyně, kolegové, já bych tady chtěl zareagovat na ten skok v rozpočtových příjmech, který tady byl zmiňován na čtyřtisícové obci. Víte, to je potřeba vnímat tak, že v roce 2012 jsme tady schválili novelu zákona o rozpočtovém určení daní, která ubírala čtyřem největším městům peníze, a pak se to přerozdělovalo na obce různým způsobem podle velikosti. A je možné, že v případě čtyřtisícové obce to udělalo tento skok. Některým obcím to žádný skok neudělalo, minimálně těm čtyřem to sebralo peníze. A já mohu hovořit ze své vlastní zkušenosti 32tisícového města. V našem případě to udělalo cca 20 milionů z těch 280, 290 v tehdejší době.

Takže ono to může být velmi různé. Já jsem to chtěl jenom vysvětlit, abychom to opravdu takto neviděli. A berme to skutečně tak, a říkali to tady i kolegové, že ano, je potřeba se nedívat na absolutní množství peněz, které z toho plyne, ale na strukturu čerpání těchto peněz těmi konkrétními obcemi. A tam si myslím, že je ten zakopaný pes, kdy na jednu stranu velmi populisticky říkáme - někteří politici to říkají, já tedy ne - obce mají peněz dost, tak už nic nepotřebují. Ale ono to tak není. Když se podíváte, co ty obce za to musí dělat - a padlo to tady také, že stát na nás navalil spoustu povinností ze zákona a ty peníze s tím úplně nejdou. A stát to dělá tak šikovně, protože v řadě případů nám ty peníze mašličkuje a ty činnosti, které bychom mohli třeba snížit, nemůžeme, protože - a proč bychom to dělali, když ty peníze tam jsou na vyčerpání, a tam kde víme, že bychom ty peníze potřebovali jinak a přidat, tam to prostě nejde. Je to opravdu o struktuře čerpání těch peněz a vzhledem k tomu, že máme sloučený model veřejné správy, tak prostě někdy - (Předsedající: Pane poslanče...)

Ano, já se omlouvám - někdy to dělá problém.

Prosím pusťme to do druhého čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní ještě faktická poznámka pana poslance Svobody. A potom se hlásí do rozpravy pan předseda klubu ODS. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji. Jenom bych navázal na slova svého předřečníka. Každá mince má dvě strany. Změna rozpočtového určení daní, které tato Sněmovna odhlasovala, znamenala pro Prahu minus 850 milionů. Dovedete si představit, co to je za peníze, jaká je to díra v rozpočtu a co to znamená? To jsou věci, které se skutečně musí dělat s velkou rozvahou, počítat na jednu i na druhou stranu.

Vezmete-li si Prahu, která plní celou řadu dalších funkcí, funkci hlavního města. Je velmi drahá - všechny diplomatické sbory, všechny akce, které tady jsou. I ostatní tři města, která byla tím novým určením daní poškozena méně, všechna s tím zápolila další tři roky, než se s tou problematikou vyrovnala. Takže velmi, velmi varuji proti každému neuváženému voluntarismu - tam uberu, tam přidám. Tak jednoduché to není.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Svobodovi i za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Zbyněk Stanjura. Jsme stále v rozpravě. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Nejprve chci opravdu upřímně poděkovat vládní většině, že konečně dává na naše slova. Alespoň to tak vypadá. Protože ten návrh se tady opakovaně hlasoval, opakovaně byl zamítnut. Nebo velmi podobný. A nemá cenu soutěžit o to, kdo byl první, kdo druhý. Důležité je, jaký bude výsledek.

Udělám malý exkurz do minulosti, protože já jsem se seznámil s Petrem Gazdíkem na jednání u tehdejšího pana náměstka Janoty. Vytvořili jsme nějakou pracovní skupinu jak změnit rozpočtové určení daní. Už nevím, jestli to bylo 2007, nebo 2008, ale někdy v tom období. (Místopředseda Gazdík: Sedm.) Sedm, mi říká pan místopředseda Gazdík. A tehdy jsme poprvé zahájili debatu o rozpočtovém určení daní.

Oblíbená disciplína všech ministrů financí je: tady máte ten koláč a pobijte se uvnitř, jak si ho rozdělíte. Ono to docela i fungovalo. Slyšeli jsme vystoupení bývalého primátora Prahy, který na tu poslední změnu - on a jeho město doplatili. Doplatí na to i některá jiná města. Na druhé straně naprostá většina měst a obcí si polepšila a hlavně pro ty znalce, kteří to znají, jsme vybrali takovou tu zatáčku, to U, které bylo v těch rozpočtových příjmech obcí. Zejména to bylo velmi přínosné pro města od tří do deseti tisíc obyvatel.

Proč je tento návrh dobrý a zaslouží si naši podporu pokud možno v nezměněné podobě, je, že tentokrát nedělí jinak ten koláč, který patří samosprávě. A to je úplně jiná debata. Tady to bereme na úkor státu, možná krajů. Respektive na úkor státu, protože krajům se nic nemění, a proto ta debata uvnitř, ve Svazu měst a obcí, Sdružení místních samospráv i mezi jednotlivými starosty, je mnohem jednodušší, než když řekne kterýkoliv ministr financí: tak klidně, ale já o ty peníze stejně přijdu a vy se dohodněte, jak si je podělíte.

Nicméně kromě toho určitě správného principu navýšení podílu pro obce na 23,58 % z DPH - a chci jenom takovou zkratku. To, že roste výběr daní, protože roste ekonomika, nebude trvat věčně. Takže nemá cenu argumentovat, že v období ekonomického růstu rostou příjmy obcí, protože v období recese či stagnace buď stagnují, nebo klesají příjmy obcí. A každý starosta ví, že když si plánuje nějaký svůj investiční program, tak stejně neví na začátku, když má ten nápad na tu akci, jestli se to v těch letech bude skutečně realizovat, budou dostatečně velké daňové příjmy, či nikoliv.

Takže principiálně je správně, že se bavíme o podílu na daních. Když se ekonomice daří, dostávají víc peněz i města a obce, když se jí tolik nedaří, dostávají logicky peněz málo. Nicméně v tom souboji uvnitř samospráv o ty podíly nám postupně mizí takřka úplně nějaký princip podpory těch, kteří vytvářejí dobré podmínky pro podnikání a zaměstnávání. Vždycky ten argument - no jo, Mladá Boleslav, ta se má, a Praha. Ti ostatní jsou na tom biti.

Ale pak je ten systém nespravedlivý v tom, že - a vezmu si třeba dvě pětitisícová nebo desetitisícová města. Jedno zastupitelstvo vytváří aktivně dobré podmínky pro podnikatele zaměstnavatele a druhé na to kašle. A de facto dostávají stejně. Myslím, že bychom se měli zamyslet ještě v tomto volebním období, jak ten princip zásluhovosti promítnout i do toho, aby ten, který se snaží a vytváří podmínky pro to, aby vznikala pracovní místa v jeho městě, na tom byl lépe než ten, který tohle neřeší.

Pamatuji si na tu debatu, dneska to bereme jako samozřejmé - bylo velmi složité část těch peněz dělit podle počtu žáků ve školách. A je to spravedlivý princip. Zase, když porovnáte dvě menší obce, jedna, která školu má, a ta, která školu nemá, tak samozřejmě jsou úplně jiné náklady pro tu obec. A je dobře, že jsme ten parametr zavedli. Ale veďme debatu, jestli je správně. Já bych ho spíš trochu posílil. Všichni říkáme, a já myslím, že je to pravda, že základním kamenem života v obci je škola. Tak ta bonifikace obce, která si tu školu zřizuje, tím pádem jsou velké náklady, by měla být vyšší než dneska. Současně nám odpadlo, a to jsem moc rád, to nedůstojné vyjednávání o tom, co jsou neinvestiční náklady. Jak jeden starosta posílal druhému fakturu za opravu školy a teď jsme zvažovali, jestli je to investice, nebo oprava, a podle toho se platilo.

Tohle je všechno správně. A o tom bychom mohli debatovat. Ale i kdyby zůstal ten návrh beze změn, tak je to dobře. My máme velmi podobný návrh zákona. Říkám, není třeba soutěžit o to, kdo byl první. Takže my jsme dlouhodobě připraveni tento parametr zvýšit.

Zase abychom byli spravedliví. V okamžiku, kdy jsme měnili ty poměry mezi velkými, středními a malými, tak jsme také ale změnili výnosy z hazardu a nasměrovali jsme přímo do městských obecních pokladen mnohem vyšší příjmy z hazardu, než byly předtím. Protože předtím tu pravomoc měly loterijní společnosti, pak ji dostaly obecní samosprávy. Což je mnohem lepší. A už je na rozhodnutí každého zastupitelstva, zda na svém území toleruje hazard. Tím pádem dostává nějaký výnos z profitu a může ho zpětně investovat do sportu, ekologie, chodníků, to už záleží na tom zastupitelstvu, nebo ne. Nicméně v debatě o změně RUD jsem zaznamenal návrh, nebo nápad, že všechny peníze z hazardu zcentralizujeme a budeme je dělit podle počtu obyvatel. A to není dobrý nápad. Protože je určitě lepší přístup nechat to na tom konkrétním městě nebo obci. Ti, kteří se rozhodnou svobodně, že ten hazard tam nebude, tak nepočítají s těmi zdroji. Ti, kteří se rozhodnou, že tam bude, ať už je regulován v čase, nebo v místě, zase ty pravomoci samosprávy jsou poměrně silné, tak počítají s těmi výnosy. Současně vědí, že to samo o sobě nese nějaké náklady s veřejným pořádkem atd.

Tak před tím bych varoval, abychom takhle zásadně to změnili pár měsíců před volbami bez důkladnější rozpravy. A je nejvyšší čas, protože příští rok budou komunální volby, a pokud ta pravidla nastavíme od 1. ledna 2018, tak všichni kandidáti komunálních voleb mohou mít představu, jak velké budou finanční zdroje, jaké investiční plány mohou nabídnout svým voličům a s čím reálně mohou voliče získat, s čím je mohou reálně oslovit.

Já jsem optimista. Myslím, že to ještě zvládneme v tomto volebním období. Pobavme se o těch podílech, o těch vahách, případně o té motivační složce. I kdybychom shodu nenašli, tak ten zákon podpořme. Poprosím všechny, aby si nekladli dodatečné podmínky, aby neříkali: Já jsem byl pro, ale protože neprošel můj výborný nápad, že změním nebo zavedu nový parametr - nadmořskou výšku, změním váhu katastru atd., např. změním váhu počtu žáků. Což já jsem pro, ale aby to nebyla záminka k tomu, aby ve finále ten zákon neprošel.

V tomto volebním období tady kolegové z hnutí ANO vymysleli novou metodu, která mě dodnes nepřestala udivovat: nejdřív podpořím pozměňovací návrh a pak pro ten zákon nemůžu hlasovat, protože prošel ten pozměňovací návrh. Tak bych byl rád, kdybychom tuto metodu u rozpočtového určení daní nepoužili, abychom si ji případně nechali na jiné návrhy zákonů, těch špatně napsaných a zbytečných zákonů máme na programu poměrně dost. Toto je dobře napsaný, jednoduchý zákon, který si zaslouží naši podporu hlavně - ne dneska - hlavně ve třetím čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. S faktickou poznámkou pan poslanec Kučera. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Jenom bych krátce zareagoval na kolegu Stanjuru. Víceméně se přikláním k tomu, abychom skutečně neuvažovali o tzv. centralizaci výběru peněz z hazardu. Je to věc, která je velmi citlivá. Je to věc, která dnes hýbe obcemi, zastupitelstva ji řeší dnes a denně, zda mají provozovat hazard na svém území, v uvozovkách hazard, či ne.

Pokud je nějaká správná cesta, je dát do rukou obcím dostatečné nástroje, aby mohly onen hazard účinně regulovat, aby ho mohly vytěsnit z těch městských částí, kde ho nechtějí, případně z lokalit, kde ho nechtějí, a aby ho mohly zakázat. Nicméně chci upozornit, že naprosto správně bylo už dříve rozhodnuto o tom, aby výtěžek, nebo část výtěžku z hazardu směřovala přímo do té obce, kde jsou ony hry hazardní provozovány. Protože obec nebo zastupitelé se mohou skutečně sami rozhodnout, vyhodnotit, nakolik jejich město je ohroženo hazardními hrami, zda jsou lokality, kde nechtějí, aby tyto hazardní hry byly provozovány, nebo zda dokonce nezavedou nulovou toleranci. A je to všechno na zastupitelích, nikoliv na rozhodování státu nebo ministerstva, které nevidí na ty obce.

V okamžiku, kdy začneme rozpočtovat tyto peníze na hlavu, to znamená na počet občanů, tak samozřejmě některé obce ponesou náklady, které jsou poměrně negativní, s provozováním hazardu, a druhé z toho budou těžit, že budou mít ony výnosy. Takže věřím, že nikoho nenapadne touhle tou cestou jít a onu skutečnost vracet zpátky.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy pan poslanec Fiedler. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. O tom, o čem jsem chtěl hovořit, právě hovořil kolega Kučera, který to tady zmínil. Akorát mě překvapil ten jeho postoj. On sám správně zmínil, že tady je aspekt, že obce nebo městské obvody, které provozují hazard a mají z toho výnos, a potom jsou jiné obvody, kde častokrát lidé, kteří jsou tím postiženi, a jejich rodiny, a má to sociální dopady, za to nesou důsledky. To tady sám řekl, ale varoval před tím, abychom s tím rozdělením daní něco dělali.

Já si tím právě naopak vůbec nejsem jistý, že to je správně, protože opravdu obzvláště v městech, kde jsou městské obvody, se velmi snadno bude stávat, že jeden městský obvod, který - neříkám, že přímo vyhlásí nulovou toleranci hazardu, ale víme, že to tak je - nebude podporovat tyto herny, ale bude muset nést důsledky toho, obzvláště teď říkám v těch velkých městech, kde jsou ty obvody, ti lidé se po městě pohybují, a najednou v jednom obvodu výnosy budou, ale důsledky ponese jiný obvod, kde třeba může dojít teoreticky ke kumulaci těchto občanů.

Paní zpravodajka byla se mnou na výjezdním zasedání rozpočtového výboru v Severočeském kraji, nebo v Ústeckém kraji, kde jsme měli k dispozici tabulky - nebyl tam kolega Stanjura - o tom, že příhraniční obce, které leží na hranicích s Německem - teď si nejsem jist, jestli si dobře pamatuji ty částky, obec o 600 obyvatelích měla já nevím kolik milionů výnos, nechci říct tu cifru, bylo to obrovské číslo výnosu z hazardu. A já si zase dokážu představit, protože jsem z Moravskoslezského kraje, třeba Jesenicko, Osoblaha a jiné oblasti, když přijedete, velký problém. Vymizela tam zemědělská výroba. Lidé tam nemají, prostě nedostanou, a stát jim nepomůže s tím, že mají tu smůlu, že leží na tom cípu republiky, kam nejezdí bohatí turisté nebo bohatá klientela z Německa, Rakouska, utrácí peníze z hazardu.

A opravdu si nemyslím, že ten náhled na rozdělení výnosu z hazardu způsobem, že tam, kde vzniká, tam ho nechejme, je jednoznačně správný. Já netvrdím, že je jednoznačně správné rozdělit to plošně všem, ale spíš bych se přiklonil k této chybné variantě než k té chybné variantě nechat to tak, jak to je. To se na mě nezlobte. Aby někdo z toho měl profit a druhý za to mohl a nemusel nést důsledky, není správná varianta. Je škoda, že třeba podvýbor pro daně, cla a loterie už se dlouho nesešel a nezabýval se touto problematikou, statistikou, po tom, jak jsme změnili hazardní zákon, jaké to má dopady.

Čili závěrem mého vystoupení - vůbec si nemyslím, že je správné nechat ty daně z hazardu pouze tam, kde vznikají. Měli bychom velmi uvážit, jak to podělíme. Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Pan poslanec Vilímec a jeho faktická poznámka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, já mám jenom stručnou poznámku k hazardu. Ano jsou obce, jedna je třeba Česká Kubice v Plzeňském kraji. Jsou to příhraniční obce, které mají poměrně velký výtěžek z hazardu. To není spojeno s nějakou klientelou. Je to spojeno prostě s tím, že jsou to příhraniční obce. A můžeme diskutovat, jestli mají mít tu částku sto milionů, nebo nemají ji mít, ale chtěl bych varovat před tím, aby se centrálně rozdělovaly peníze z hazardu.

Když podobnou námitku uplatnil pan ministr na pracovním jednání k rozpočtovému určení daní, tak jsem mu vzkázal: Jděte se podívat do těchto obcí, jak to tam v tom příhraničí také vypadá. Ono to má všechno dvě strany mince. Na jedné straně příjmy, na druhé straně samozřejmě náklady a všechna negativa s tím spojená.

Takže pouze se přihlašuji k tomu, že ano, pojďme vést někdy kolem tohoto problému debatu, ale vůbec bych to nespojoval s rozpočtovým určením daní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Vilímcovi. Pokud se již nikdo nehlásí do rozpravy, tak rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova pana navrhovatele, případně paní zpravodajky. Prosím, pane hejtmane, máte slovo.

 

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta Pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, budu opět velmi stručný. Myslím, že ta hodinová debata ukázala na to, jak hodně parametrů je možno do rozpočtového určení daní promítnout, jak hodně různorodých názorů o tom, jakým způsobem změnit právě rozpočtové určení daní, tady zaznělo. A právě proto byly ambice návrhu Zastupitelstva Libereckého kraje poměrně malé - a to je návrat toho jediného parametru do období před 1. 1. 2012.

Pokud zvážíte svou podporu tomuto návrhu a jeho propuštění do druhého čtení, tak za to předem děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu hejtmanovi. Prosím, paní zpravodajko.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Já bych ráda konstatovala, že řada vystoupení, která zde byla pronesena, byla pronesena na podporu tohoto návrhu. Během rozpravy padl návrh na zkrácení projednání ve výborech na 30 dnů a padl návrh na přikázání projednání ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní zpravodajce. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak. Přistoupíme tedy k hlasování. Odhlašuji vás všechny a prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

Budeme hlasovat o přikázání předloženého návrhu k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 189, přihlášeno je 117 poslankyň a poslanců, pro 114, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že návrh byl přikázán rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Od paní zpravodajky zaznělo, že by to měl být výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Má někdo další návrh? Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo. Navrhuji ještě ústavněprávnímu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ústavně právní výbor. Prosím. Tak.

 

Budeme hlasovat nejprve o přikázání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Zahájil jsem hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro? Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 190, přihlášeno je 117 poslankyň a poslanců, pro 108, proti 2. Návrh byl přijat.

 

Dále budeme hlasovat o přikázání ústavněprávnímu výboru.

Zahájil jsem hlasování o přikázání ústavněprávnímu výboru. Kdo je pro? Kdo je proti?

Je to hlasování 191, přihlášeno je 118 poslankyň a poslanců, pro 37, proti 41. Návrh nebyl přijat.

 

Poslední návrh, o kterém budeme hlasovat, je návrh na zkrácení lhůty o 30 dnů na 30 dnů.

Zahájil jsem o tomto návrhu hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti zkrácení lhůty?

Je to hlasování 192, přihlášeno je 118 poslankyň a poslanců, pro 55, proti 45. Návrh nebyl přijat.

 

Konstatuji tedy, že návrh byl přikázán rozpočtovému výboru jako garančnímu, dále pak výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Děkuji panu navrhovateli i paní zpravodajce a končím prvé čtení tohoto návrhu zákona.

 

Dalším bodem, kterému se budeme věnovat, je přerušený bod

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.




Přihlásit/registrovat se do ISP