Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

14.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb.,
o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 912/ - druhé čtení

Z pověření vlády i tento předložený návrh zákona uvede ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Já opět děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, poslankyně a poslanci, tento návrh zákona se týká jediné, ovšem významné problematiky, a to stanovení důchodového věku na pevnou věkovou hranici, kde se navrhuje hranice 65 let, a dále tento zákon předpokládá přezkoumávání důchodového věku v pravidelných pětiletých intervalech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru. Usnesení tohoto výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 912/1. Nyní prosím zpravodaje výboru pro sociální politiku pana poslance Jaroslava Zavadila, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a odůvodnil případné pozměňovací návrhy. Máte slovo, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Děkuji vám, pane místopředsedo. Hezký dobrý den nebo dobré odpoledne, dámy a pánové. Dovolte mi, abych jako zpravodaj pro tento tisk uvedl jenom několik věcí, které si myslím, že jsou nejdůležitější, právě k tomuto zákonu se vázající. Jsou to asi tři věci. Jedná se o to, co tady říkala paní ministryně, a to je strop věku 65 roků. Pak je tam další záležitost a změna valorizačního mechanismu, to je třeba také podtrhnout, kde se mění pozměňovacím návrhem ta třetina, která se dosud používala, mám na mysli třetinu průměrné mzdy, na polovinu průměrné mzdy. To jsou takové ty nejdůležitější věci.

Výbor pro sociální politiku projednával na své schůzi 25. ledna tento návrh zákona. Pozměňovacích návrhů mnoho není, to jste už slyšeli ode mě. Takže já jenom požádám Sněmovnu, aby se v tomto duchu pokusila poslat tento zákon dál, aby se s ním garanční výbor mohl vypořádat mezi druhým a třetím čtením, což by následovalo tuším 9. března, na kdy je to připraveno. To je z mé strany zatím vše a očekávám debatu ať už v obecné, nebo potom v podrobné diskusi.

Děkuji vám, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Vladislav Vilímec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, paní mistryně to vzala stručně. Ale byť jsem vystupoval k tomuto sněmovnímu tisku již v prvním čtení, tak několik poznámek je namístě uvést.

Jak zmínila paní ministryně, tento sněmovní tisk vlastně opětovně fixuje věk odchodu do důchodu na 65 let. Já fixaci odchodu do důchodu ve světle toho, že se to stejně týká roku 2030, považuji v současné době za zcela zástupný problém našeho důchodového systému. Dobře víte, že minulá vláda měla politickou odvahu zrušit pevnou fixaci důchodového věku. To neznamená, že se nepočítalo s postupnou revizí podle vývoje střední délky života nebo průměrného dožití. V mezidobí, pokud se nastaví opět ta fixace, tak tady stejně budou další vlády. A vysíláme trochu špatný signál i do veřejnosti, protože je evidentní, že to v roce 2030 bude jinak.

V prvním čtení jsem zde uváděl příklady, a to z důvodové zprávy uvedené v hodnocení dopadu regulace tohoto návrhu zákona. Zastánci myšlenky opětovného zafixování věku odchodu do důchodu tvrdí, že jsme jedinou zemí v Evropě, kde není věk odchodu do důchodu zafixován. I kdyby to byla pravda, tak to nevidím úplně negativně. Ale jak se ukázalo na podrobném čtení důvodové zprávy, ona to pravda není. Některé země už teď mají určitý mechanismus, podle kterého se automaticky důchodový věk prodlužuje, jiné země již dnes mají stále nižší věk odchodu do důchodu.

Vláda chce tímto opatřením spíše vytvořit iluzi, že něco s důchodovým systémem činí. Dokázala, jak dobře víme, zrušit druhý pilíř, teď obnovuje fixaci věku odchodu do důchodu, ale žádnou hlubší reformu nepředložila a už asi nepředloží. Na oddalování těch nutných a podstatných změn doplatí dnes mladší ročníky. Už teď je přechod do důchodu výrazným okamžikem se sociálními dopady. Náš důchodový systém se spoléhá fakticky na průběžný pilíř a ten nezajišťuje adekvátní výši důchodů. Je mimořádně rovnostářský. A pokud nemají penzisté naspořeny další prostředky, tak to v mnoha případech skutečně znamená výrazný příjmový propad. Bohužel možnost celoživotně spořit na důchody v rámci druhého pilíře vláda zrušila a s žádnou novou koncepcí nepřišla. Pouze se vymýšlejí nějaké parametrické změny.

O víkendu jsem si přečetl i na základě debaty Otázky Václava Moravce zprávu o činnosti odborné komise pro důchodovou reformu za minulý rok, rok 2016. A když jsem to četl, tak jakoby hlavním cílem činnosti té komise bylo zrušení druhého pilíře a teď se vlastně přešlapuje na místě. Hlavním zadáním Ministerstva sociálních věcí i ve vztahu k důchodové komisi bylo zrušení důchodové reformy s tím, že ono to nějak dopadne. Ono to dopadne, ale pouze nás to bude stát mnohem více. (V sále je silný hluk.)

A teď k tomu pozměňovacímu návrhu, o kterém mluvil pan předseda Zavadil a který přijal sociální výbor. Ano, pan poslanec Sklenák, jako je teď v poslední době obvyklé na výboru, načetl pozměňovací návrh. Přiznávám - na základě doporučení důchodové komise. Chci být objektivní. Podle její zprávy ze 17 přítomných stálých členů pro tento návrh hlasovalo 15. Je třeba si ale také uvědomit, že ani v roce 2016, tedy v době ekonomického růstu, nebyl důchodový účet vyrovnán a parametrická změna spojená s rychlejší valorizací výše důchodů, kromě oné valorizace nově ve výši jedné poloviny růstu reálné mzdy také možnost použít i tzv. spotřební koš penzistů pro posouzení míry inflace -

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, pane poslanče. Já si dovoluji poprosit o klid v jednacím sále. I vašich důchodů se to bude týkat, kolegové a kolegyně, zejména ti mladší. Děkuji.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Samozřejmě že tento návrh, a to je to b), bude znamenat také poměrně výrazný dopad do výdajů státního rozpočtu. V dalších pěti letech až 27 mld. korun, na tom se shodlo Ministerstvo financí i Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Já se přiznám, že zde nechci plédovat za nízké důchody. Naopak. Ale parametrické změny současného důchodového systému tak jako tak nezabezpečí slušnou výši důchodů do budoucnosti. Mám stále silnější pocit i z toho, co jsem četl v té zprávě důchodové komise, že minimálně někteří členové komise si to stále nechtějí připustit. A mám takový dojem, že si to úplně nepřipouští ani vedení Ministerstva práce a sociálních věcí.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Vilímcovi. Další řádně přihlášenou je paní poslankyně Jitka Chalánková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, kolegyně a kolegové, já budu celkem asi stručná, protože si připadám při svých vystoupeních k této otázce jako člověk, který volá - marné mé volání.

Tento návrh na zastropování věku odchodu do důchodu na úroveň 65 roků skutečně vůbec nic neřeší. To, že je argumentováno tím, že budoucí důchodci si zajistí nějakou jistotu, tak já bych chtěla říci, že takovýto návrh je především znejistí. Protože součástí tohoto návrhu je také to, že každých pět roků bude přepočítána celá situace důchodového účtu a demografický vývoj ve společnosti a teprve na základě těchto výpočtů dojde ke skutečnému stanovení věku odchodu do důchodu. Takže naopak budoucí důchodci mají spíše nejistou situaci a nejistou hladinu věku odchodu do důchodu.

Je pravdou, že zdroje pro důchodový účet jsou v současné době sanovány relativně dobře. Přesto jsme neustále v deficitu. Zdroje souvisí také s tím, že dochází neustále k navyšování minimální mzdy a s tím souvisejících dalších platových tarifů a stupňů a na odvodech za sociální pojištění se samozřejmě vybírá více peněz.

Ještě bych chtěla upozornit, že zvýšená hladina úrovně daně z přidané hodnoty, která měla sanovat reformu, která byla alespoň v nějaké podobě prosazena bývalou vládou a spočívala v tom, že část povinných odvodů si mohli vydělávající uspořit na své vlastní důchody, tak tento výpadek měl být sanován ze zvýšeného výběru daně z přidané hodnoty. Přestože současná vláda zrušila reformu, která byla alespoň nějaká, a nepřinesla vůbec žádnou, tak zvýšenou hladinu daně z přidané hodnoty nesnížila. Chtěla bych k tomu říci, že deficit důchodového účtu trvá nadále, a pokud nedojdeme k široké shodě napříč politickým spektrem a nezhodnotíme veškeré údaje a ukazatele, které souvisí se stavem důchodového účtu pro budoucí generace, tak nevyřešíme vůbec nic. Je mi velice líto, že současná vláda nepřinesla vůbec žádnou důchodovou reformu, vůbec žádný návrh, jakým způsobem chce řešit situaci důchodců za 20, 30 roků, a že bohužel, musím to říci, vládne v současné době stylem po nás potopa.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Chalánkové. Poslední zatím řádně přihlášenou do obecné rozpravy je Markéta Pekarová Adamová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, k hlavní změně vládního návrhu, tedy zastropování věku odchodu do důchodu na 65, se tady vyjadřovala jak má předřečnice, tak se k němu mnozí vyjadřovali v prvním čtení. Proto se tedy chci pouze velice krátce vyjádřit k pozměňovacímu návrhu předsedy poslaneckého klubu ČSSD Romana Sklenáka - který, mě mrzí, bohužel není v současné chvíli přítomen -, který je součástí usnesení výboru pro sociální politiku.

Tento návrh mění valorizační vzorec důchodu. Nově se navrhuje, aby v případě, že by měl index spotřebitelských cen domácností nižší hodnotu než index růstu spotřebitelských cen domácností důchodců, započítává se do výpočtu valorizace právě index spotřebitelských cen domácností důchodců. Zjednodušeně řečeno pro valorizaci důchodů se navrhuje používat ten růst cen, který je vyšší. Zároveň se navrhuje, aby se při zvyšování důchodu místo třetiny růstu reálných mezd přihlíželo k polovině tohoto růstu. Tím má být zabráněno rozevírání nůžek mezi reálnou úrovní mezd a reálnou úrovní důchodů.

Nemám nic proti tomu, když se ekonomice daří, že by se to mělo také promítnout na výši důchodů. Nelíbí se mi ale způsob, jakým toho má být docíleno. Jednak si myslím, že je to zásah do fungujícího vzorce, který jej pouze dělá nesrozumitelný a valorizační systém pouze komplikuje. Co mi ale hlavně vadí, je, že je takto důležitá změna předkládána pouze poslaneckým návrhem, tedy pozměňovacím návrhem, a ne skrze vládní novelu. Valorizace penzí přitom byla v tomto volebním období novelizována několikrát. Navrhovaná změna neprošla vnitřním ani meziresortním připomínkovým řízením. Při takto důležité změně, která bude mít bezpochyby značné finanční dopady na státní rozpočet, to považuji za chybu. Ostatně krátká důvodová zpráva k pozměňovacímu návrhu, která se omezuje na tři odstavce, vyčíslení finančních dopadů na státní rozpočet neobsahuje.

Když my z opozice předkládáme poslanecké návrhy, tak je nám často vyčítána nedostatečně připravená důvodová zpráva, nedostatečné vyčíslení finančních dopadů a podobně. A pak vládní poslanci, v tomto konkrétním případě předseda nejsilnějšího vládního poslaneckého klubu, předkládají skrze pozměňovací návrhy tak důležité věci, které by si zasloužily standardní průběh celým legislativním procesem, včetně možnosti vyjádřit se k návrhu právě v připomínkovém řízení.

Ještě okrajově zmíním, že tento návrh vychází z návrhu důchodové komise, což už zmínil i pan kolega Vilímec, která je poradním orgánem pod záštitou ministryně práce a ministra financí. Jejich návrhy jsou následně postoupeny Ministerstvu práce a sociálních věcí a je na zvážení ministerstva, jestli je předloží na vládě, případně dále v Poslanecké sněmovně. V tomto případě byly všechny tyto články vynechány.

Znovu zdůrazňuji, nejsem proti zvyšování důchodů, ale nelíbí se mi způsob, jakým k této změně dochází a jakým ji projednáváme. A je to dneska už další norma, kde se s tímto setkáváme, a opět je to z jednoho klubu, který má zároveň ministerstvo a zároveň snahu měnit za pochodu dosti zásadním způsobem předkládané novely. Chápu, že tady budeme nařčeni z toho, nebo to bude otočeno proti nám, že bráníme zvyšování důchodů. Ne. Opravdu, zdůrazňuji ještě jednou, nikoliv. Spíše se mi jedná o to, abychom se nedívali jenom na valorizační mechanismus, ale abychom se opravdu dívali na ten systém jako celek.

Za celé čtyři roky, nebo teď téměř čtyři roky, tři a půl roku nebyla předložena novela nebo konkrétní podoba penzijního systému podle vlády. Nebyla předložena reforma penzijního systému, která by zaručila udržitelnost důchodů i pro budoucí generace. Opakujeme to tady neustále z opozice, že pouze rušíte a nepřicházíte s vlastním řešením. Tohle je další z těch příkladů. A opravdu si myslím, že zrovna tato oblast si velmi poctivý přístup zaslouží. A neměli bychom tedy obcházet celý proces tím, že předkládáme pouze pozměňovací návrhy. Věřím tomu, že vy byste byli první, kteří by křičeli, pokud by to bylo v případě jiných oblastí takto činěno během minulého volebního období. I když to nedokážu posoudit, to jsem tady ještě nebyla.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. S přednostním právem, které máte oba... (Hlásí se poslanec Sklenák a zpravodaj poslanec Zavadil.) Pan předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Tak já rozumím tomu, že se TOP 09 tyto návrhy nelíbí. Za jejich vlád se příjmy důchodců snižovaly. Ale prostě nemůže vyčítat sociální demokracii, že se snažíme zachovat alespoň trochu důstojný život seniorů. A já mám jako poslanec právo předkládat pozměňovací návrhy. A konkrétně tento pozměňovací návrh vychází, jak správně kolegyně Pekarová řekla, ze závěrů důchodové komise. Je to podloženo velmi podrobnou analýzou, velmi podrobnou diskusí na půdě komise. A samozřejmě i ty dopady jsou vyčísleny a jsou k dispozici. Domnívám se, že z toho trendu, který je v minulých letech, kdy se rozevírají skutečně nůžky mezi průměrným příjmem pracujících a průměrným důchodem, nemůžeme takto nechat a je potřeba tu valorizaci starobních důchodů zrychlit.

Ale dovolte mi, abych představil další pozměňovací návrh, který se týká tohoto tisku. Nicméně měním, nebo navrhuji změnu zákona o rozpočtových pravidlech, protože v současné době v zákoně o rozpočtových pravidlech je ustanovení, kdy součástí státních finančních aktiv je také zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu. Tady to ustanovení vzniklo v roce 2008, kdy se předpokládala nějaká důchodová reforma, nicméně k té nedošlo. Myslím si, že v tom znění, jak je dnes, nemá tento účet smysl. Proto navrhuji přeformulovat tento účet jako nikoli účet rezervy důchodové reformy, ale účet rezervy důchodového pojištění.

Podrobné zdůvodnění tohoto návrhu je obsaženo v pozměňovacím návrhu, který je v elektronickým systému, a v podrobné rozpravě se k němu přihlásím.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. S přednostním právem... Pardon, mám tady čtyři faktické poznámky. Takže nejprve paní poslankyně Jana Hnyková, po ní paní poslankyně Markéta Adamová Pekarová, pan předseda Stanjura a pan poslanec Michal Kučera. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji za slovo. Chtěla bych zareagovat prostřednictvím vás, pane předsedající, na kolegyni paní Pekarovou Adamovou. Ano, máte pravdu. Mně se taky nelíbilo nejdříve, že se takto zásadní rozhodnutí řeší pozměňovacím návrhem. Ale v důchodové komisi jsme se na tom opravdu všichni shodli. Máme teď jedinečnou šanci napravit věci, které se tady staly v minulosti. Nechci to vyčítat vaší politické straně, kdo dříve pracoval na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Ale máme možnost napravit věci vůči seniorům. Takže si myslím, že bychom měli podpořit tento pozměňovací návrh a nevyčítat si, kdo to jak podal, protože si myslím, že je správný. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Hnykové. Paní poslankyně Markéta Pekarová Adamová a její faktická poznámka. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Prostřednictvím pana předsedajícího pane Sklenáku, vy jste mě buďto neposlouchal, anebo jste se dopustil jasného argumentačního faulu. Já jsem tady říkala, že nemám nic proti zvyšování důchodů, a řekla jsem to asi třikrát za to své vystoupení. Také jsem vytýkala vašemu pozměňovacímu návrhu, který tady mám k dispozici, že tam nemáme to vyčíslení uvedeno. A myslím si, že při takovýchto věcech, při takovýchto zásadních změnách, které mají opravdu velký dopad do rozpočtu, bychom tyto věci měli mít k dispozici, aby i všichni kolegové, kteří třeba nejsou v sociálním výboru, kteří nemají čas se pak věnovat tomu, aby si dohledávali informace od Ministerstva financí atd., tyto informace měli rovnou v tom tisku, který předkládáte. Pokud byste se choval v tomto směru férově, tak byste ty informace do toho rovnou zakomponoval. Myslím si, že to je požadavek zcela legitimní a že to je požadavek, který...

Vůbec tady netahejme věci, které jsou z minulého volebního období. Vždyť tady jde o to, co se děje dnes. A já oprávněně kritizuji, dovolím si tvrdit, že na to všichni máme své právo, já také, jakým způsobem takovéto zásadní změny tady předkládáte.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré odpoledne. Děkuji paní poslankyni Pekarové za její vystoupení i dodržení času k faktické poznámce. Než budeme pokračovat faktickými poznámkami pana poslance Stanjury, Kučery a paní poslankyně Chalánkové, ještě budu konstatovat omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Od 17 do 19 hodin se omlouvá pan poslanec Martin Plíšek a od 16.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů paní poslankyně Margita Balaštíková.

Nyní tedy pan poslanec Zbyněk Stanjura s faktickou poznámkou. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych chtěl reagovat faktickou připomínkou na vystoupení Romana Sklenáka. Ono to zní tak hezky, důchodová komise. To byla ale vaše stranická komise! A když to pojmu šířeji, tak možná tam byla shoda levicových politiků. Já to plně respektuji. Když byla Bezděkova komise, tak legitimně se říkalo, že byla shoda bez komunistické strany. Tak neříkejte, že jsme se tam všichni shodli. Není to pravda. Vy jste si tu komisi založili jenom proto, abyste měli argument pro zrušení druhého pilíře. K tomu jste tu komisi nepotřebovali.

Ale chtěl bych ocenit na druhé straně upřímnost pana předsedy Sklenáka, který říká: důchodová reforma nebyla, není a nebude. Nic jiného tím návrhem - já vím, že nemá čas a že si nestačil ani úplně přesně prostudovat, co vlastně podává, ale nic jiného tím návrhem neříká. A to je špatně.

Já nebudu kritizovat jak pan předseda Sklenák, že někdo něco řekl. Má samozřejmě právo podat pozměňovací návrhy, ale tak zásadní změnu klíčového parametru - nejde o to, že to je pozměňovacím návrhem, ale to je úplně nedůstojné debaty o penzijním systému, skutečně nedůstojné. Já jsem si myslel, že jste se poučili z naší chyby, že když využiji momentální většinu a prosadím nějakou výraznější změnu, že ta změna má poměrně krátký život. Nepoučili. Nepoučili! Osm měsíců, nebo sedm a půl měsíce před volbami chcete zcela zásadním způsobem změnit valorizační vzorec, aniž byste si zajistili širší politickou podporu tohoto návrhu než momentální většinu. Takže opakujete naše chyby. Všimněte si, že jsem i sebekritický, protože pro nás to je poučení do příště, že až budeme příště my navrhovat nějakou penzijní reformu, jako že ji tento stát potřebuje, tak se budeme snažit získat širší politickou podporu než budoucí vládní většinu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji a budeme pokračovat ještě faktickými poznámkami. Pan poslanec Michal Kučera, připraví se paní poslankyně Chalánková a poté pan kolega Sklenák. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Myslím si, že už podstatné řekl, nebo větší část toho, co jsem chtěl říct, můj předřečník, víceméně bych ještě dodal pár slov na adresu pana poslance Sklenáka prostřednictvím pana předsedajícího.

Vážený pane poslanče, vy a vaše strana jste promarnili unikátní čtyři roky hospodářského růstu, abyste přišli s reformou důchodového systému. Je to díky neschopnosti paní ministryně Marksové předložit takový návrh, který by měl širší podporu. Díky vám a díky neschopnosti paní ministryně jsou tady promarněny nejen čtyři roky, ale je tady nejistota pro naše zaměstnance, naše zaměstnavatele a pro všechny aktivní lidi, kteří dnes nevědí, jak to bude fungovat v době, kdy oni půjdou do důchodu. A prostě toto je věc, která je naprosto zásadní. Vy se obracíte směrem k pravici, že něco udělala, či neudělala. Tak my jsme přišli s druhým důchodovým pilířem. Možná že nebyl ideální, možná že stál za to, aby se vyspravil, aby se tam změnily některé parametry. Vy jste ho zrušili bez jakékoliv náhrady. A s čím jste přišli? S ničím! Vy jste přišli s poslaneckým návrhem. (Potlesk poslanců TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Michalu Kučerovi. Máme před sebou tedy vystoupení paní poslankyně Chalánkové také s faktickou poznámkou, připraví se kolega Sklenák, poté ještě jedna přihláška pana poslance Stanjury a paní poslankyně Radky Maxové. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych se chtěla jenom krátce vyjádřit jednak k důchodové komisi, která měla velké ambice, které nakonec skončily jenom návrhem na zrušení druhého důchodového pilíře, nicméně debaty tam někdy bývaly velmi zajímavé a určitě jsme se shodli na tom, že je potřeba nalézt širokou shodu a také diskutovat nejen o výši důchodů, ale také o rodinné politice, podpoře rodin s dětmi, o daňové situaci apod. Ale vedení důchodové komise nicméně uznalo samo, že důchodová komise nepřinesla vůbec a nesplnila to, co se od ní očekávalo.

Pokud se jedná o minulé volební období, tak zde byly důchodové reformy předloženy dvě - tzv. malá důchodová reforma, která šla prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí a která ukázala skutečnou realitu o výši důchodů, věku odchodu do důchodu za další období. Tady bych chtěla říci, že to je prostě ukázka toho, podívejme se na pravdu otevřenýma očima, podívejme se skutečně, jak situace bude vypadat, a můžeme si říct: nechceme. Ty důchody stopneme v určitém okamžiku, ale prostou trojčlenkou dojdeme k tomu, že důchody se v tom okamžiku musí buď snížit, anebo pokud nebudeme chtít, tak buď prodloužíme věk odchodu do důchodu, anebo se musíme shodnout, z čeho budeme tyto důchody doplácet z jiného příjmu státního rozpočtu - jestli z peněz, které bychom vydali na obranu státu, na zdravotnictví nebo na školství.

Pokud jde o tzv. velkou důchodovou reformu, ta šla prostřednictvím Ministerstva financí a umožnila část povinných odvodů spořit na důchod, kdy za těch 20 let a dále by došlo k vyrovnání celého stavu důchodového účtu, protože výplaty ze státního by byly nižší a zbytek by byl doplácen z těchto úspor.

Takže je potřeba se dívat pravdě do očí a uvědomit si, že hovoříme o důchodech za 2 až 30 let. A zodpovědně vyzývám obě strany tohoto spektra, zkusme se na tom skutečně shodnout. Jiná cesta totiž není!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, děkuji. Nyní pan poslanec Roman Sklenák také s faktickou poznámkou. Připraví se kolega Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Já jsem jen chtěl poděkovat kolegovi Stanjurovi za to upozornění, že takovéto návrhy není dobré podávat tímto způsobem, že je třeba si zajistit širokou podporu, protože v opačném případě mají krátký život. Takže je to jasný vzkaz voličům: Pakliže tento můj pozměňovací návrh bude schválen, tak až bude mít ODS sílu, tak vrátí valorizaci tam, kde je dnes. (Potlesk ministryně Marksové.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan poslanec Stanjura také ještě s faktickou poznámkou, připraví se paní poslankyně Radka Maxová. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Nejdřív bych poprosil, aby ve stenozáznamu bylo v té závorce: zatleskala paní ministryně a práce a sociálních věcí. Jediná. Ale aspoň někdo, že?

Nic takového jsem neřekl. Oblíbená politická figura - omlátím svému politickému konkurentovi o hlavu větu, kterou neřekl. Já jsem tady opakovaně říkal a nabízel jsem debatu o změně valorizačního vzorce, který by minimálně reflektoval hospodářský cyklus. A vy jste jako hluší, vy to neslyšíte, nechcete debatovat. To je možné. To určitě nebude téma voleb. A jestli si myslíte, že na základě toho vyhrajete volby, já vám tu naději neberu, to ukáže život. Ale chtěl jsem říct, vy jste zrušili druhý pilíř. Pak jsme společně, mnozí z nás, podpořili zatraktivnění třetího pilíře. Ale ono to nefunguje. Pořád nám klesá počet lidí ve třetím pilíři. Pořád. Takže to zatraktivnění nebylo dostatečné. Ta alternativa není dostatečně zajímavá ani pro zaměstnavatele, ani pro zaměstnance. A já říkám, že jsem pro ni hlasoval, že to bylo dobře, ale bylo toho málo. To je celé.

Takže jste opravdu promarnili toto volební období tím, že jste nedělali vůbec nic. Ne, omlouvám se. Omlouvám se, řešili jste, jaký bude věk odchodu do důchodu po roce 2030. To je pravda. To je takové bezpečné téma. Mezitím budou čtvery volby, takže se dá vždycky říct, no, situace se změnila, zdroje nejsou, nemůžeme pokračovat v naplňování našich volebních slibů, protože ekonomická realita nás dohnala. Ale to je debata úplně k ničemu. O tomto jediném vytrženém parametru. Tak jako dneska vytrhujeme jeden parametr důchodového systému, a to valorizační vzorec. Co budeme dělat v okamžiku, kdy bude - a jako že to přijde - ekonomická stagnace či recese? Co budeme dělat v okamžiku, kdy poklesne průměrný plat?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, prosím dodržujte čas. Máte přednostní právo a zneužití faktické poznámky k projevu se -

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Ale řekl jsem to asi tři milisekundy poté, co přeskočilo z nula jedna nula nula. Já už bych šel, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vím, ale v té první faktické poznámce jsem byl tolerantní.

Nyní tedy paní poslankyně Radka Maxová s faktickou poznámkou, dvě přednostní práva pana zpravodaje a paní ministryně. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, musím říci několik věcí. Upřímně řečeno považuji to, jak byl předložen pozměňovací návrh na valorizaci důchodů, za podpásovku od sociální demokracie. Protože je to takový zásah do našich financí, že si myslím, že by bylo slušné to minimálně projednat na koaliční radě, i kdyby tam nedošlo ke shodě.

To, že to samozřejmě navrhla zase důchodová komise, která doteď navrhla pouze takové kosmetické úpravy, je druhá věc.

Dále musím říci, že my jako hnutí ANO jsme sice souhlasili se zastropováním věku odchodu do důchodu, nicméně bychom byli raději, kdybychom se bavili o 67 letech - ale za podmínky, že MPSV urychleně začne řešit důchody pro rizikové skupiny.

Musím říci, že pokud jsem na to opravdu tlačila já, tak se něco dělo. Přestala jsem tlačit a jsme na mrtvém bodě už asi půl roku. A já tímto vyzývám paní ministryni a paní náměstkyni, která to má na starosti, aby urychleně udělaly další kroky před třetím čtením. Protože to opravdu byla podmínka ANO, že se něco začne dít. Teď jsme na mrtvém bodě, protože má jednat MPSV a má jednat Ministerstvo zdravotnictví. Jsou to oba rezorty sociální demokracie a já se ptám, kde je tedy problém.

Ještě bych chtěla upozornit na to, že to, jak to navrhuje sociální demokracie, je, že v podstatě přidáváme více těm důchodcům s vyššími důchody, kdežto ty nízké důchody zůstávají samozřejmě nižší, nebude jim nějakým způsobem přidáno. Proto jsme navrhovali, abychom zachovali valorizační vzorec tak, aby byla zachována zásluhovost. Plus aby se udělalo samozřejmě na základě ekonomiky případně to samé, co se udělalo loni. To znamená nařízením vlády dát jednorázový příspěvek. Což považujeme samozřejmě za lepší variantu než to, co teď vymyslela sociální demokracie.

To je za mě všechno. Musela jsem to říci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Radce Maxové i za dodržení času k faktické poznámce. A ještě než udělím s přednostním právem slovo panu zpravodaji, konstatuji došlou omluvu pana poslance Ondřeje Benešíka od 17 hodin do konce jednacího dne.

Nyní s přednostním právem pan zpravodaj Jaroslav Zavadil a po něm s přednostním právem paní ministryně. Pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Děkuji vám, pane místopředsedo. Nechtěl jsem si vzít technickou. Myslel jsem, že na mě dojde řada na normální řeč. Ale jak je vidět, tak nedojde, protože těch technických je tolik, že bych se ani k řeči nedostal. Takže řeknu několik věcí.

Za prvé komise pana profesora Potůčka. Každý z vás měl přece právo, mám na mysli politické strany, si tam dodat své zástupce. Každý z vás měl právo se tam nějakým způsobem prezentovat a hledat řešení, které by bylo možná lepší, než zatím z Potůčkovy komise vylezlo. Byť všichni víme, protože jsme se asi dívali v neděli na pořad Václava Moravce, kdy zatím bylo řečeno, že se připravuje jakýsi rezervoár pro příští vládu. Protože asi všichni chápeme, že tahleta vláda a tenhle parlament už nebudou schopny nic zásadního v důchodech udělat.

Takže to je první poznámka. Že každý měl možnost říkat, že nejsem proti tomu, abych přidala důchodcům - pardon obracím se na Markétku prostřednictví pana předsedajícího - to je hezký. Ale na druhou stranu přece všichni víme, že se tady rozvírají nůžky mezi příjmy normálních zaměstnanců a důchodci. Takže i ten pokus, který byl učiněn a který je tedy poslaneckým pozměňovacím návrhem, vnímám jako správný.

Když se bavíme o důchodových účtech, podívejme se na to, jak vypadal důchodový účet v letech 2009, 2010. Bylo tam minus 49 mld. Dneska je minus 13 mld. Samozřejmě se to váže na zaměstnanost, nebo spíš nezaměstnanost. Čím nižší nezaměstnanost, tím se bude důchodový účet vyrovnávat. Neříkám, že se vyrovná. Budeme muset samozřejmě hledat do budoucna možná i jiné zdroje k tomu, abychom byli schopni ufinancovat jakýkoliv systém. Jakýkoliv systém důchodový!

Když bych se měl vrátit do minulosti - a někteří z vás, ale ne už moc, to můžou pamatovat. Vždyť tady byl připraven zaměstnavatelsko-zaměstnanecký fond, nebo respektive fondy, které měly sloužit k tomu - kdyby se v roce 1994 přijala tahleta vize, tak jsme dneska měli vystaráno! Za těch 23 let. Bohužel se to tenkrát nepřijalo.

Nebudu to vyčítat žádné vládě, která u toho tenkrát byla. Ale takhle to tenkrát prostě bylo. Takže už v roce 1994 se mohlo spustit něco, co nemuselo dneska dělat problém OKD, horníkům, protože oni potom museli dostávat ty finanční prostředky od státu. Kdyby se tohle zřídilo, tak jsme to nemuseli (nesrozumitelné).

A už jsem překročil čas, tak... (Předsedající: Ne.) Ne? Dobře.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane zpravodaji, máte to s přednostním právem. Vždyť jste si na to počkal.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Tak já si to využiji. Samozřejmě vnímám, že ty návrhy, které prošly zatím Sněmovnou, a to tady zmiňoval Zbyněk Stanjura, které byly víceméně vázány na třetí pilíř - protože dneska všichni víme, že důchody jsou zatím financovány jenom z toho průběžného prvního pilíře, protože ten třetí má krátkou životnost na to, aby se z něj vyplácely finanční prostředky. Toho jsme si přece všichni dobře vědomi. Takže si myslím, že tehdy, když jsme schválili - byť to nebylo dostatečné, byť tam bylo sedm pozměňovacích návrhů, o kterých dobře vím, společně s Vaškem Votavou jsme je podávali. Nakonec to prošlo valnou většinou téhle Sněmovny. Bylo to poprvé, co důchodový zákon prošel takovou většinou. Doposavad to byla vždycky většina jednoho, maximálně dvou hlasů a taky to nemělo dlouhou životnost. To se vracím ke druhému pilíři, který neměl nárok na život. Ať si říká pravice, co chce, neměl nárok na život. Tak jak byl podán, nemohl přežít.

Takže vnímám tu kritiku, která tady je, že je třeba s tím důchodovým systémem dále pracovat. Ano souhlasím. Je potřeba do toho vtáhnout, co se týká rizikových skupin, zaměstnavatele, zvýšit - a to je totiž podle mě... To jádro pudla je v tom, že pokud nám mzdy neporostou nahoru, nebudou větší odvody na pojištění. Copak si může dneska někdo z průměrné mzdy odkládat tři tisíce korun? Což je takový určitý standard, který by měl být. Aby si připlácel na dobré připojištění? A já jsem rád, že v té debatě - myslím, že to byl Rafaj, který tam řekl, že jeho firma platí poměrně dost vysokou částku těm zaměstnancům, kteří si připlácejí na důchodové připojištění. Kéž by takových zaměstnavatelů bylo víc! A to by měl být náš společný tlak na zaměstnavatelské svazy. A já si pamatuji před pěti lety, kdy se tomu nebránily. Neříkám, že jásaly. Nebránily.

Ale na tohle si myslím, že je potřeba začít velmi rychle důrazně tlačit tripartitou. A já tady vítám své kolegy (na galerii), na to jsem zapomněl, omlouvám se. A jsem rád, že to můžou slyšet. Kolikrát jsem jim říkal: Prosím vás, choďte do té Sněmovny, tam si spravíte sebevědomí. Předpokládám, že si ho spravují.

Takže to jsou věci, o kterých se ale máme seriózně bavit. Přece tady každý z nás snad chce, a bez ohledu na to, jestli je zleva, nebo zprava, alespoň takhle se na to dívám, chceme se pragmaticky dostat k systému, který potáhne dál řadu těch našich mladších kolegů a mladších zaměstnanců a mladších občanů, abychom se nedostali s důchodovým systémem tam, kam bychom se asi dostat neměli.

Takže nebráním se žádné debatě. A sám jsem si vyzkoušel u toho třetího pilíře, že to šlo, že jsme se dohodli na řadě věcí. Souhlasím s tím, že je to málo. Ale je potřeba se pragmaticky bavit o tom, o čem jsem tady tu debatu začal, nebo s tím už tady někdo přišel. To znamená rizikové profese - začít prostě se zaměstnavateli mluvit. Tlak na mzdy je podle mě naprosto správný. Jestli si někdo myslí, že není, tak při těch výdělcích, které tady máme na průměru - když si vzpomenu, kolik to dělá, jsme tuším kolem 28 % na průměrných mzdách v Německu. Naše mzdy jsou 28 % mezd v Německu. Nedá se tedy nic jiného dělat než v době růstu tlačit na mzdy, na minimální mzdu. Ať se to komu líbí, nebo ne. A že se to nelíbí - já tomu rozumím. Ale to neznamená, že s tím přestanu.

To je všechno, děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Paní ministryni ještě nechám chvilku odpočinout, protože mám dvě faktické poznámky, a to paní poslankyně Pekarové a pana poslance Votavy. Potom paní ministryně s přednostním právem. Prosím sněmovnu o klid. A pan kolegu Fiedlera požádám, aby tady nerušil.

Paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Já k panu zpravodaji prostřednictvím předsedajícího dvě poznámky.

Vy jste řekl, že budeme muset začít hledat cestu k řešení budoucích důchodů. Tak se chci zeptat, kdy s tím začnete. Proč jste už nezačali? Čtyři roky uběhly jako voda - nic. Říkali jste to tady při každé příležitosti, kdy se projednával jakýkoliv zákon týkající se důchodů, ať už to byla ta valorizace, ať už to bylo rušení druhého důchodového pilíře atd. Tak dobře. Shodneme se na tom, že je potřeba to řešit. A my máme pocit, že už jsme to prostě promarnili. Ty čtyři roky jste promarnili. Takže kdy s tím začnete?

A další poznámka je k působení komise. Důchodová komise, která byla ustanovena v minulém volebním období, Bezděkova, fungovala několik málo měsíců. Během té doby se shodla na řešení důchodového systému, na reformě. Potůčkova komise funguje tři roky. Během té doby předložila zrušení druhého pilíře, kosmetické změny třetího pilíře, například to, že můžete spořit i svým dětem. Vy říkáte: Kdo má na to spořit si tři tisíce na sebe? A kdo má tedy na to spořit si jak pro sebe, tak i pro své děti? Tak proč děláte takové změny, když jim sami vlastně nevěříte? Vždyť si to odporuje samo sobě.

S čím ještě přišla komise, byla valorizace. To je všechno. Všechno, s čím přišla tato komise, Potůčkova komise. A funguje tři roky. Tak jenom abychom viděli to srovnání a abychom si tady nalili čistého vína. (Potlesk z pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Václava Votavy a ještě faktická poznámka paní poslankyně Chalánkové. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Václav Votava: Já vám děkuji, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, ona tady zrovna není vaše kolegyně paní Maxová. Já jsem se chtěl k ní obrátit, protože ona tady hovořila o nějakém podrazu. Já bych mohl o podrazech tady hovořit také, to nebudu.

Ale ona tady kritizovala valorizační schéma, které se tady navrhuje. Mluvil o něm pan kolega Sklenák, že to je ekonomicky hloupost, že prostě na to nemáme. Zaregistroval jsem, že na sněmu pan majitel hnutí ANO hovořil o tom, že chce zvýšit důchody a zároveň snížit odvody na sociální zabezpečení. Tak to mu tedy nechápu. Jestli na to přispěje sám? Protože to nevím, jak to tedy chce udělat, když neustále hovoříme o tom - a já si myslím, že bychom měli mít vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet. Tak třeba na to pan Babiš přispěje ze svého.

Skloňuje se tady důchodová reforma a já jsem nezaregistroval, že by pan kolega Sklenák tady hovořil, že my nechceme důchodovou reformu - ale smysluplnou, která bude mít širší konsenzus. To, co tady bylo a pokládalo se za důchodovou reformu, druhý pilíř, to žádná reforma nebyla. Koneckonců většina lidí důchodový druhý pilíř odmítala. Nebyl garantovaný státem, nikdo neměl zajištěno, že se na konci, po 20, 30, možná 40 letech setká s těmi peněz. To pravda je, nebyl garantovaný.

Takže prosím, pokud mluvíme o důchodové reformě, myslím, že jsme o tom hovořili x-krát, to nebyla žádná důchodová reforma a druhý pilíř.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Paní poslankyně Chalánková také s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Dovolím si možná navázat na pana předřečníka. Samozřejmě důchodová reforma to byla, ale měla své vady. Především ta největší vada byla, že nebyla povinná. Tam by se potom nastavila úplně jinak, ale s tím jste zásadně nechtěli souhlasit. To je jedna věc.

Jinak bych chtěla ještě navázat na to, co tady zaznělo. Souhlasím s tím, že zaměstnanci mají pobírat co nejlepší mzdu, co nejlepší plat. To samozřejmě zaměstnancům přeji. Ale chtěla bych upozornit, že pokud dochází k určování minimální mzdy z pozice státu, tedy nařízením vlády, tak to je něco úplně jiného, než když navyšování mzdy zaručuje zaměstnavatel. To vůbec nemusí být tímto způsobem nařizováno nařízením vlády. Je to otázka také konkurenceschopnosti zaměstnavatele, jeho možností, a tam opravdu jsem pro to, aby mzdy a platy byly co nejlepší. Ale uvědomme si, že naše hospodářství především může financovat veškeré své kroky jedině z tvorby vysoké přidané hodnoty. A já vám chci říci - řekněme si realitu. Tvorba vysoké přidané hodnoty se skutečně neustále snižuje, takže není dostatečně vysoká. A tím nařizováním výše minimální mzdy a jakýchkoliv dalších navazujících tarifů a platových stupňů, to vůbec nevyřeší tu skutečnou bolest a tou je tvorba přidané hodnoty a spravedlivé mzdy podle možností zaměstnavatelů při tom, že nezničíme konkurenceschopnost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byla faktická poznámka paní poslankyně Chalánkové. Nyní faktická poznámka pana poslance Fiedlera, poté paní poslankyně Pekarové a poslance Kučery. Takže prosím, abychom dodržovali časy k faktickým poznámkám a nechali mluvit ty, kteří mají přednostní právo. (Poslanec Zavadil upozorňuje předsedajícího, že ministryně se hlásila o slovo.)

Ale paní ministryně se hlásila s přednostním právem. (Námitka.) S faktickou? To se omlouvám. (Poslanec Fiedler dává přednost ministryni.)

Jestli je to faktická, paní ministryně - já jsem si u vás poznamenal s přednostním právem, protože jsme se dohadovali, že i pan zpravodaj se hlásí s přednostním právem. Paní ministryně, s přednostním právem, nebo s faktickou? (S faktickou.) Dobře. Tak po kolegovi Fiedlerovi, protože v tom případě jsem porušil pořadí. Ale to jsem nevěděl, bral jsem to, jako že to je přednostní právo.

Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Myslím, že mi i ten už běžící čas mi bude stačit. Jen bych krátce zareagoval na to, co tady zaznělo.

Není tak úplně často, že zase bezvýhradně souhlasím s kolegy z TOP 09, konkrétně s kolegyní Pekarovou. Ale opravdu ve vztahu směrem k panu předsedovi Votavovi. Jsme na konci volebního období. Ta reforma, o které se mluví, ta důchodová, a že je potřebná, to víme. Teď už asi se žádná koncepce zpracovávat nebude do konce volebního období. A já opravdu bezvýhradně souhlasím se slovy kolegyně Pekarové, že ten čas tří a něco roků zatím, v podstatě čtyř, protože do konce volebního období se už nic neudělá, jsme opravdu promarnili. Žádný koncept nebyl nachystán. Je pravda, že kritizujete to, co udělala předchozí vláda v minulém období, že to byla koncepce, i já jsem s ní nesouhlasil a hlasoval jsem pro zrušení druhého důchodové pilíře, ale jasný koncept, jak bude důchodová reforma a zajištění důchodové do budoucna, opravdu nevidím od té současné vlády. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Nyní paní poslankyně Pekarová s další faktickou poznámkou. (Upozornění od stolku zpravodajů, že má dostat slovo ministryně.) Paní ministryně teď a potom paní Pekarová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Chtěla jsem jenom říci, že samozřejmě tady chápu kritiku z poslaneckých řad TOP 09, protože tato strana za necelých osm let tady nevygenerovala neschopného, ale všehoschopného pana exministra Drábka spolu s jeho dnes odsouzeným panem náměstkem Šiškou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní tedy paní poslankyně Pekarová s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vždycky když nám teče do bot, vytáhneme Drábka. To je taková jistota. (Reakce ze sálu - nesrozumitelná.)

Obrátila bych se na pana poslance Votavu prostřednictvím předsedajícího. Jste dalším z řečníků vaší strany, který říká, že potřebujeme důchodovou reformu. Tak evidentně na něčem se alespoň shodneme. Na druhou stranu ale, když si vezmeme exkurz do minulosti, pamatuji si - já jsem v té době samozřejmě ještě byla poměrně dítě vlastně - pana Špidlu jako ministra a premiéra. Existovala tehdy představa, že se budeme inspirovat ve Švédsku. Ale předložil někdo někdy něco takového? Nepředložil.

První, kdo vlastně přinesl důchodovou reformu po těch dvaceti letech, kdy se tady o tom diskutuje a diskutovalo, jsme byli v naší vládě my. A od té doby opět s ničím nepřicházíte. Jenom kritizujete a říkáte, že to dokonce ani nebyla reforma. Tak já se tedy ptám, kde je ta vaše reforma. A už jsem se ptala, kdy s tím přijdete, tak teď už se ptám, kde je ta vaše konkrétní představa a vaše reforma. Myslím, že si to zaslouží všichni ti, kteří se teprve důchodu jednou dožijí, ne jenom lidé, kteří dneska už v seniorském věku jsou, ale ti, kteří jsou v produktivním věku a kteří poctivě pracují, odvádějí daně, odvody a vlastně mají velkou nejistotu. Když se ptám svých vrstevníků, je mi 32 let, tak ti nevěří, že až jednou půjdou do důchodu, že jim stát ještě nějakou penzi zaručí. A je to proto, že žádnou reformu, která by to zajistila, tady nemáme. Vyzývám vás už po x-té, abyste na ní začali pracovat, abyste neříkali: my vlastně také víme, že je to potřeba, my s tím souhlasíme. To nestačí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní faktická poznámka pana poslance Kučery a potom s přednostním právem pan kolega Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Michal Kučera: Tak já si myslím, že už není téměř co dodat, že moje kolegyně paní poslankyně Adamová řekla téměř vše.

Já bych možná ještě jenom krátce zareagoval na slova paní ministryně a její poměrně krátký výstup. To je jediná argumentace, kterou za čtyři roky do Sněmovny přinesla. To je velice slabé, velice slabé, velice slabé, paní ministryně. Vy jste měla čtyři roky na to, abyste udělala důchodovou reformu. Ty čtyři roky jste promarnila. Následující vláda, která bude po vás, bude říkat to samé, co dnes říkáte vy: Přede mnou neudělali vůbec nic. A bude to vaše vizitka, paní ministryně.

Já bych se vás chtěl zeptat, paní ministryně, když tady tak mluvíte o té důchodové reformě, kterou jste nepředložila, a kritizujete důchodovou reformu TOP 09, která přišla s nějakou reformou, jak to dnes vypadá s těmi penězovody do OK systému. Pořád tečou? Protože to je jeden ze základních parametrů, které jsme se snažili řešit. Vy jste ani tento základní parametr nevyřešila. Prosím pěkně, soustřeďte se na svou vlastní práci a neobracejte se na to, co měli dělat či neudělali vaši předchůdci.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec Michal Kučera. Nyní s přednostním právem pan poslanec Zbyněk Stanjura. Připraví se pan poslanec Miroslav Opálka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Kdybych věděl, že je krajan přede mnou, tak bych vydržel. Já jsem si to neuvědomil.

Zkusme si říci a zrekapitulovat, co nám řekli kolegové především ze sociální demokracie. Jsou to zásadní věci. Například - měli jsme velmi dobrou Potůčkovu komisi, my jsme tady řadu věcí debatovali a skvělým výstupem je shoda na tom, že se s tím musí něco udělat. Gratuluji. Já myslím, že mnozí jsme to věděli už před vznikem té komise, že se s tím systémem musí něco udělat.

Předseda rozpočtového výboru pan poslanec Votava říká, a já s ním souhlasím - je třeba předložit smysluplnou důchodovou reformu, která bude mít širší politickou podporu. Podepisuji. Současně říkám, že tato vláda toho není schopna. Sociální demokracie toho není schopna.

Proč jste nepředložili smysluplnou důchodovou reformu a nepokusili jste se získat širší politickou podporu? Protože si s tím nevíte rady. A to je vzkaz voličům, pane předsedo Sklenáku, prostřednictvím pana místopředsedy. Nevíte si s tím rady. Jinak byste s něčím přišli. Ale mít komisi na to, abych se dozvěděl, že s tím máme něco udělat, není to trochu málo? Mně to připadá hodně málo. To přece víme dávno.

Pak bych chtěl říci, a vy to všichni znáte, když se debatuje ve veřejném prostoru o důchodové reformě, tak pro mě z nepochopitelných důvodů jsou záběry na naše stávající seniory. Těch se žádná reforma důchodového systému netýká a nemůže týkat. My všichni bychom měli vyžadovat, když se bavíme ve veřejném prostoru o důchodové reformě, aby byly záběry na dětská hřiště, základní a střední školy, případně na mladé rodiny. Těch se může týkat pozitivní efekt tolik potřebné důchodové reformy.

A vy se teď snažíte na poslední chvíli jeden z parametrů změnit, podle mě špatně, protože vůbec nepřemýšlíte, co s ekonomickým cyklem. Vůbec jsme nevedli debatu o tom, jak zlepšit valorizační vzorec. A já jsem to tady opakovaně říkal u tohoto mikrofonu v okamžiku, kdy jsme projednávali například mimořádné zvýšení důchodů, že to ukazuje na to, že ten valorizační vzorec není dobře nastavený, není schopen reagovat na měnící se ekonomiku a na měnící se ekonomickou kondici České republiky.

Místo toho, místo seriózní debaty variant, propočtů, výpočtů a hledání shody sem přijde legitimní - to nijak nezpochybňuji - pozměňující návrh ve druhém čtení. A má takovým zásadním způsobem změnit systém.

Pan zpravodaj říkal větu, se kterou také souhlasím, abych nebyl jenom kritický. Já myslím, že je naším společným zájmem, jak zajistit důstojnou penzi těm, kteří celý život odváděli do systému a platili penze jiným. Ale zkusme společně vysvětlovat občanům, že máme - jak bych to nazval, v angličtině bych řekl, že to je fake, česky bych řekl, že to je nepřesný popis - důchodové pojištění, které platíme ať my, nebo náš zaměstnavatel. Co máme pojištěno? Jak se to týká plátce? Je na něco pojištěn? No není. Tak zkusme aspoň říci takovou věc, že to je důchodová daň, ze které se platí ti, kteří už v penzi jsou. Nikdo si nic nepředplácí. Mladší generace, ekonomicky aktivní ročníky, platí penze svým předkům. To je v pořádku. Ale už ten jakoby nepřesný název, nebo zavádějící název důchodové pojištění. Přece když je pojištění, tak si pojišťujete něco. To jsem tady říkal a všichni kývali před třemi lety hlavou, že dobře, proti tomu nikdo neprotestuje, ale nic se v tom nestalo.

Určitě se shodnu i s paní ministryní, že důchodovou reformu nemůžete napsat v opozičních lavicích. Nemůžete, pokud nemáte týmy právníků, ekonomů, statistiků, těch, kteří modelují matematické modely. Bez toho se to napsat nedá. My můžeme upozorňovat na problémy, můžeme udělat dílčí shodu, jako u třetího pilíře to podpořit, protože to bylo skutečně rozumné, to já potvrzuji, a potvrzuji, že to bylo po dlouhé době něco, co mělo širokou politickou podporu. Takže až tady budeme od listopadu vládnout, tak to nezrušíme, to vám můžu slíbit, budeme o tom debatovat. Ale kdyby to nebylo tak smutné, tak je to směšné, když slyším od vládních politiků po třech a půl letech: měli bychom, chceme smysluplnou reformu, hledejme shodu, máme komisi, která nám řekla, že to je problém. A nic. Nic jste s tím neudělali, protože vy jste nic nepředložili.

Já nechci vést staré debaty o druhém pilíři. To je pryč. Nebudeme opakovat ty debaty z roku 2011, 2012, 2013, 2014, 2015. To jste rozhodli. Já říkám, pro nás je to ponaučení propříště, že musíme získat širší politickou podporu a mít stabilnější změnu, protože nikdo z nás - ať se na mě nezlobí ani odpůrci druhého pilíře, ani příznivci druhého pilíře - není schopen kvalifikovaně říci, jestli by to přineslo plus, nebo minus do systému. Byl konstruován tak, že ten efekt byl dlouhodobý, bylo tam dlouhé přechodné období, stávajících seniorů se to vůbec netýkalo a netýká. To jsou jenom politické proklamace na obou stranách debaty, protože za tak krátkou dobu se nemohly změřit nějaké ekonomické efekty.

Co ovšem svědčí o tom, jak naši občané mají důvěru ve státem organizovaný systém důchodů - a paní ministryně mě určitě doplní a dá mi přesné číslo. Zrušili jsme druhý pilíř a zhruba těch 80 tisíc občanů, a já jsem byl jeden z nich, abych nebyl obviňován, se mohlo rozhodnout, zda si ty peníze vezmou, nebo je vrátí do systému. Pokud by existovala velká důvěra ve spravedlivý přístup státu ve stávajícím systému, tak by drtivá většina těch plátců logicky zvolila možnost vrátit ty peníze do systému, vylepšit si svůj budoucí důchod tím, že tam ty peníze dám.

Paní ministryně, můžete nám říci, kolik lidí to využilo z těch 80 tisíc? Já nechci číslo, stačí mi procento. Kolik procent plátců, účastníků druhého pilíře, nevěří, že až oni půjdou do důchodu, bude funkční systém stávajícího penzijního systému a že dostanou odpovídající důchod? Já myslím, že minimum, ale čísla má určitě k dispozici buď ministryně práce a sociálních věcí, nebo ministr financí.

A aby ta debata nebyla tak jednostranná vůči vládním stranám, že tady kritizuji pouze sociální demokraty, tak kolegové z KDU, ti se té debatě vyhýbají, jako strana určitě. A připomeňme si - já si teď nejsem jist, jestli to bylo v roce 2014, nebo 2015, už nevím, ale berme pracovně, že to bylo buď v červnu 2014, nebo v červnu 2015, omlouvám se, nevím přesně, nepřipravoval jsem se tak detailně na tu debatu, kdy tady vystoupil ministr financí a říká: do osmi týdnů předložím komplexní zásadovou, smysluplnou, nejlepší reformu na světě penzijního systému. My jsme se moc usmívali, načež vyběhl nejvěrnější poslanec hnutí ANO Martin Komárek a ten říká: ještě jsem to neviděl, ale určitě je to skvělé. No a od té doby uběhlo buď rok a tři čtvrtě, nebo dva roky a tři čtvrtě, to se fakt omlouvám, jsem to schopen v těch stenozáznamech (nesrozumitelné), a co? Také nic. Tak když říkám, že nepředložila nic sociální demokracie, tak rovnou říkám, že nic nepředložila ani další vládní strana, hnutí ANO, a ani třetí vládní strana, KDU-ČSL, ať jsme spravedliví.

A je pravda, když jsme tady debatovali o důchodech pro horníky, tak vlastně napříč politickým spektrem tady znělo: řešme i ostatní rizikové skupiny. A shoda byla na tom, že existují i další rizikové skupiny a že to jsou skupiny našich občanů, kteří by si také zasloužili dřívější odchod do penze. A tak jsme si to tady všichni řekli, ano, to je pravda, tentokrát jsme to nestihli, ale do příště to připravíme. A výsledek, milé kolegyně a milí kolegové - říkala to tady paní poslankyně Maxová - zase nic. Zapomněli jste na svá slova, paní ministryně? Mám najít stenozáznam, když jsme projednávali hornické důchody, kolik slibů tady zaznělo z vládních lavic, a porovnat to s dnešní realitou? Zase nic.

Pak se nám nedivte, že nám připadá poměrně legrační, když tady zase dáváte nové sliby a říkáte: to by chtělo vymyslet smysluplnou důchodovou reformu. Tak ji předložte. Čtyři roky na vás pracují týmy na ministerstvech, vy máte ty lidi k dispozici, vy máte k dispozici odborné aparáty. Možná se na tom neshodneme, možná budeme proti, možná jsme blíž, než si myslíme v tom pohledu, jak to financovat.

Určitě souhlasím s tím, že je velmi dobré debatovat se zaměstnavateli. A abychom byli spravedliví, není to tak, že pouze ti velcí a nejúspěšnější zaměstnavatelé platí svým zaměstnancům příspěvek na penzi do třetího pilíře. Já znám řadu malých podnikatelů, malých společností s ručením omezeným, malých živnostníků, kteří platí svým zaměstnancům příspěvek do třetího pilíře. A myslím zase, že bychom mohli dostat čísla z MPSV, kolik takových subjektů je, jaká je průměrná úložka, kterou platí zaměstnavatelé měsíčně, třeba podle velikosti podniku, když vezmu drobné, malé, střední a velké podnikatele. To je přece zásadní podklad do té debaty, jak zapojit... (Poznámka od stolku zpravodajů.) Tak ministr financí, tak si to na té vládě řekněte, ten rezortismus mi fakt vadí. Omlouvám se, pokud ty informace mají finance, ale vláda koná jako celek a jedná v celku. Já myslím, že je nám to skoro jedno. Minimálně to budou vědět penzijní fondy, někdo by měl s nimi komunikovat. A ten problém poklesu účastníků třetího pilíře je přece vážný. Já vím, že to číslo je ještě pořád relativně impozantní, ale klesá. Čtvrtý rok po sobě, pane zpravodaji? Mám pocit, čtvrtý rok po sobě. Uvidíme, jak zareagují ty změny, které jsou platné od 1. ledna a možná ten pokles zastaví. Uvidíme, ale to budeme vědět za rok.

Já opakovaně říkám, my jsme na to připraveni, v našem programu budou naše recepty. Bude to silný program, dobrý program a jsme poučeni z minulosti na to, abychom o své pravdě, o svém přístupu k důchodu se snažili přesvědčit i vás, své politické konkurenty, soupeře, nebo taky kolegy, abychom našli stabilní změnu důchodového systému.

A když se tady bavíme o odvodech, a mluvil o tom pan zpravodaj. Správnou cestou ke zvýšení platů je snížení odvodů. Snížení odvodů. Snižme odvody, vytvořme zaměstnavatelům prostor pro zvýšení mezd na úkor těch odvodů. To je správný recept. Nehrajme si s tou trojčlenkou, že když zvýším odvody, což je taky populární nástroj zejména u mých levicových kolegů, tak mám tu trojčlenku a najednou vyberu o 30 mld. víc a mám ten systém v rovnováze. Tak jednoduché to prostě není. Podívejte se do tabulek OECD, podívejte se, na kterém místě jsme. Jestli tomu budete říkat vedlejší náklady práce, víte moc dobře, co myslím. Myslím tím sociální a zdravotní pojištění, které platí zaměstnavatel za své zaměstnance. A i každý živnostník, který má jednoho zaměstnance, to platí. A to číslo, to procento je příliš vysoké. A to je jeden z faktorů, proč nerostou čisté mzdy, protože pro občany je důležitá čistá mzda. Neříkám jediný, je to jeden z faktorů. A tady máme prostor, tak se podívejme do ekonomicky úspěšných zemí, jak je tam vysoké sociální nebo ta část, která se týká důchodu, důchodové pojištění - nebo daň, měli bychom tomu říkat důchodová daň -, podívejme se, jak jsou zapojeni do toho systému zaměstnavatelé.

A k té výtce, kterou řekl pan předseda rozpočtového výboru. Neexistuje nic jako stoprocentní garance toho, že za třicet let něco dostanete. Jsou případy, kdy zkrachovaly státní systémy, jsou případy, kdy zkrachovaly privátní fondy, a jde jenom o to, jak přísná nastavíme pravidla. Víte, že ta pravidla jsou poměrně přísná. Můžeme si říct, jak dlouho fungovaly buď před transformací, nebo po transformaci penzijní fondy ve třetím pilíři. Vznikl nějaký reálný problém? Vždyť už máme dlouholetou zkušenost. Žádný reálný problém tam nevznikl, tak se tím nestrašme, že ten problém existuje. Neexistuje. Pravidla, která jsou nastavena, jsou poměrně přísná, přísný regulátor, žádný ekonomický problém nevznikl, na rozdíl od jiných finančních institucí. Zažívali jsme problémy některých bank, zažívali jsme problémy některých kampeliček, možná i některých pojišťoven. U penzijního fondu žádného zatím naštěstí žádný problém nebyl a díky těm pravidlům, která tady máme, žádný problém ani nehrozí.

A už o tom mluvila paní poslankyně Chalánková, není pravda, že jsme neprovedli nic, případně pouze druhý pilíř. Ono se to jmenovalo malá penzijní reforma, ale ona zas nebyla tak úplně malá dopadem a významem. Je trošku smutné, že ten impulz musel dát až Ústavní soud. Vzpomeňte si, tam se řešily různé věci, nejenom věk odchodu do důchodu, ale taky se řešila vlastně ta solidárnost, zásluhovost. Je to zase jedna z věcí, která v našem důchodovém systému je poměrně na extrémní úrovni, ta nízká zásluhovost. A je to zase jedna z věcí, o které bychom měli vážně debatovat. Já myslím, že nikdo nezpochybňuje princip solidarity. Nikdo. Ale musíme se bavit o těch parametrech.

A pokud půjdeme v příštích letech tou iluzí, že se vlastně o vše postará stát, tak to nedopadne dobře. K tomu samozřejmě patří, řekl bych, preventivní působení, přesvědčování občanů, aby věděli, že mají taky spořit v rámci svých možností, že musíme zapojit rodinu do té debaty. Víte, že my dlouhodobě navrhujeme, aby třeba 1 % z důchodového pojištění mohli plátci posílat přímo na penzi svých rodičů. To posiluje rodinnou vazbu a posiluje rodinnou politiku. Přitom v tom systému ty peníze zůstanou a je to odměna těm, kteří vychovávají více dětí, že mají možnost mít i tento příplatek. A pokud ty děti vedli ke vzdělání, tak je zase předpoklad, že mají vyšší příjmy, tudíž i to 1 % bude vyšší částka a může to podporovat soudržnost rodiny a mnohé další nástroje.

Paní ministryně se do dnešní rozpravy zapojila tím, že řekla: byl tady všehoschopný ministr. To je trochu málo na důchodovou reformu. Je to možná dost na politický výkřik a na hození nějakého kýble něčeho špinavého na politického konkurenta, ale jak říkal pan předseda rozpočtového výboru - a paní ministryně by mohla naplnit jeho přání - to teda určitě není smysluplná důchodová reforma.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní faktická poznámka pana zpravodaje, poté faktická poznámka pana poslance Laudáta, Grospiče a Hovorky.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Vzhledem k tomu, jaký je čas ... (Předsedající: Pane zpravodaji, máte dvě minuty.) Děkuji vám. Vzhledem k tomu, jaký je čas, tak už si mohu dovolit faktických poznámek deset, protože na ten zákoník stejně nedojde. Což asi bylo účelem.

Ale já jenom krátce Zbyňkovi, prostřednictvím vás, pane místopředsedo, k těm nákladům, respektive k těm odvodům. Tam s vámi souhlasím, že sociální a zdravotní odvody patří k těm vyšším v Evropě. Ale nemůžeme brát ohled jenom na toto. My musíme brát všechny náklady. A všechny personální náklady, do kterých patří i mzdy. A když se zastavím u těch mezd, tak musím říct, tam jsme na opačném konci, tam je máme jedny z nejnižších. Takže kdyby byla možná dohoda, že si řekneme dobře, slevíme zaměstnavatelům na odvodech a vy to vrazíte do mezd. Ale takovouhle dohodu bych si musel uzavřít s někým já, protože já vím, že když se s někým dohodnu, tak to dodrží. A já bych tohleto rád použil. Ale zatím bohužel, musím říct bohužel, pokud se týká zaměstnavatelů, a to mám zkušenosti ze širokého spektra různých podniků a tak dále, na tohleto není možné podle mého názoru zatím přistoupit. Je mi to líto. To by cesta byla. Snížit tohle, zvýšit tohle. Pak tomu rozumím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní faktická poznámka pana poslance Laudáta, poté pan poslanec Grospič, s faktickou poznámkou Hovorka a poté pokračujeme rozpravou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Já bych si jenom vaším prostřednictvím dovolil vyzvat pana kolegu Stanjuru, aby nebyl takový pesimista. Já si myslím, že od profesora Potůčka se nedalo nic jiného čekat než zásadní sdělení, že je potřeba s penzemi něco dělat. Já jsem sledoval i jeho poslední vystoupení. Já bych to neviděl tak černě. Je to první vlaštovka po téměř čtyřech letech, nebo třech letech, dojít k tomuto závěru, něco jako Marečku, podejte mi mé pero, to čtyři minus. Takže já bych to tak černě neviděl. Co ovšem vidím jako velmi riskantní, tak je automaticky valorizovat o celou inflaci.

Naši bankovní bohové se před časem rozhodli, že budou držet uměle zafixovanou korunu, a po pravdě řečeno natiskli tolik peněz, že si nejsem jistý, jaké efekty to vůbec po uvolnění vyrobí. K čemu dojde. Může dojít k obrovským turbulencím ve světové ekonomice. A neplatí tvrzení, která sociální demokracie a současný ministr Babiš při předvolebních povídačkách vykládají, že za světovou krizi může Česká republika, a krásně ukazují, nebo pořád se odkazují na to období po roce 2008, jaké tady byly ekonomické propady. A může se vám stát, dámy a pánové, že zbankrotujete rozpočet během několika týdnů. Může se stát ledacos. A takto natvrdo to fixovat, do této výše, to považuji za velmi, ale velmi riskantní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní faktická poznámka pana poslance Stanislava Grospiče. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, myslím si, že v té záplavě diskuse a připomínek mohu také do toho vstoupit a říci pár údajů.

Na penzi na státní příspěvek v takzvaném třetím pilíři penzijního systému si na konci loňského roku spořilo zhruba 4,536 milionů lidí. Bylo to o 107 tisíc lidí méně než na konci roku 2015. To vyplývá z oficiálních statistik Ministerstva financí. V transformovaných fondech, kam lidé už nemohli vstupovat, byly čtyři miliony lidí. To bylo o 282 tisíc lidí méně než na konci roku 2015. A v doplňkovém penzijním spoření, které penzijní připojištění od roku 2013 nahradilo, potom mělo dalších 537 tisíc lidí, což je o 176 tisíc lidí více než předloni. To také o něčem vypovídá. Objem vyplacených státních příspěvků na penzijní připojištění a doplňkové spoření činilo tedy 6 miliard 828 milionů korun, tedy o 25 milionů více než předloni. Stát přispíval od 90 do 230 korun měsíčně podle výše peněz, které střadatel na spoření posílal.

Chtěl bych tedy jenom říci, že navrhovaná novela nijak dramaticky důchodový systém nezlepší ani nezprůhlední, ale co je podstatné z mého pohledu, nezvýší ty nejníže postavené důchody, a naopak tedy nerovnoměrně přidá všem. Což je jeden z pohledů, který je velice vážný a na zamyšlení a myslím si, že i v rámci právě druhého čtení bychom se tímto problémem měli zabývat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Grospičovi i za dodržení času. Nyní faktická poznámka pana poslance Hovorky a připraví se pan předseda Sklenák, který sice už jednou přihlášen byl, ale potom zrušil. Vidím, že ho to přece jen trápí. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Ano, děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, kolega Stanjura se zmínil o tom, že KDU-ČSL se do té diskuse nezapojuje. Já bych jenom chtěl připomenout, že jsme předkládali návrh v Potůčkově komisi a ten návrh se týkal podle mě té klíčové části důchodové reformy, a to je problému, že v současné době je v důchodovém systému málo aktivních plátců. A my jsme chtěli podpořit rodiny s dětmi tím, že by měly nižší odvody na sociální pojištění podle počtu dětí. Ale tyto naše návrhy, které podle mého názoru a i názoru odborníků v oblasti důchodového systému byly dobré, bohužel byly koaličními partnery odmítnuty. To je třeba vidět a je třeba se na to podívat a tak to taky říkat, jak ta pravda je. Takže není pravda, že by KDU-ČSL se do té diskuse nezapojila. Přišla se svým vlastním návrhem a tento návrh byl odmítnut. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní faktická poznámka pana poslance Romana Sklenáka a poté pan místopředseda Bartošek. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Pan předsedající řekl, že mě to trápí. Ano, trápí mě průběh této diskuse. Připadá mi nedůstojná. Je evidentní, že se zde natahuje čas, abychom se dostali k 17. hodině, kdy začne pevně zařazený bod, a tento bod zůstal nedoprojednán. A to vše proto, že jsem navrhl, abychom o pár stokorun přidali našim důchodcům. Já myslím, že kdo znáte život našich důchodců, tak přece nemůžete myslet vážně ta varování před tím, že může být nebezpečné valorizovat důchody o celou inflaci. Považte, o celou inflaci jim valorizovat důchody, to může být nebezpečné! Sledujete trendy, kolik důchodců se dostává pod hranici chudoby? Kolik procent důchodců je materiálně deprivovaných? My jsme skončili loňský rok s přebytkem nějakých 62 miliard. Přidávalo se ve veřejném sektoru, v soukromém zvyšovala minimální mzda. Já tady navrhuji opatření, které bude mít v příštím roce dopad asi 2,2 miliardy korun. Hádáme se tady o to, jestli to nebude pro státní rozpočet nebezpečné. Já si myslím, že to je otázka priorit, a z té diskuse jednoznačně vyplynulo, kdo stojí na jaké straně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Romanu Sklenákovi. Nyní ještě poznámka pana předsedy Bartoška. Pane předsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Už jenom krátce. Já si myslím, že celé důchodové reformě, tak jak ji sleduji, chybí jeden zcela zásadní rozměr, a to je pokora všech politických stran a ochota k nějakému průniku řešení. To není důchodová reforma ODS nebo TOP 09 ani sociální demokracie. Přístup k tomu máme odlišný, i možná nástroje řešení. To nejhorší, co ovšem pro tuto zemi a pro lidi, kteří v ní žijí, je to, že něco platí chvilku, něco nám platí tři roky, pak se to ruší, pak vymyslíme něco jiného, vymění se vláda a zas to padne jako celek. To, co je nejhorší pro lidi, je ta obrovská míra nestability, že něco nám platí tři roky a za chvíli to platit nebude. Jestliže k tomu nepřistoupíme tak, že budeme ochotni hledat řešení dlouhodobě udržitelného systému, jestliže si nedokážeme odpovědět na základní otázky, zda zdrojem důchodového pilíře budou noví daňoví poplatníci a podpoříme prorodinnou politiku, anebo si řekneme, že ty zdroje budeme hledat jinde, jestliže si nedefinujeme tyto základní výchozí body, tak nikdy k žádnému řešení nedojdeme.

Já doufám a myslím si, že žádná zásadní důchodová reforma neuvidí světlo světa z důchodové komise, protože jsem její součástí, a mrzí mě to. Ale doufám, že budoucí vláda bude mít ambici, aby dokázala najít toto řešení, ale to řešení spočívá v zodpovědnosti i všech ostatních politických stran, aby byly ochotny se domluvit a slevit. Aby to, co vznikne, přetrvalo déle než čtyři roky. (Předsedající upozorňuje na vypršení časového limitu). Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak zaprvé skončil čas k faktické poznámce, zadruhé už nebudeme pokračovat v tomto bodu jednání, protože podle usnesení Poslanecké sněmovny se v 17 hodin budeme zabývat jiným bodem. Čili v tuhle chvíli přerušuji bod číslo 14, děkuji paní ministryni, děkuji panu zpravodaji. V přerušené obecné rozpravě budeme pokračovat, až se dohodneme na pokračování tohoto bodu. Poznamenal jsem všechny přihlášené jak s faktickými poznámkami, tak v řádné rozpravě.

 

Podle schváleného pořadu schůze je bodem, který je pevně zařazen do našeho programu schůze, bod

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.