Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

20.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb.,
o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 927/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. (V sále je velký hluk.) Než vám udělím slovo, tak požádám ctěnou sněmovnu o ztišení! Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, dnes zde předstupuji před vás podruhé, a to s novelou stavebního zákona. Chtěla bych v úvodu sdělit, že stavební zákon s sebou přináší změny ve 43 dalších souvisejících zákonech. Čtyřiceti třech. (Trvalý hluk.)

Úvodem konstatuji, že prosadit a schválit novelu stavebního zákona je jedna z hlavních priorit vlády České republiky. První čtení návrhu tohoto zákona proběhlo 26. října 2016 a byl přikázán k projednání ve třech výborech, a to výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který byl určen jako výbor garanční, následně hospodářskému výboru a výboru pro životní prostředí. Všemi třemi výbory návrh novely stavebního zákona úspěšně prošel. Na těchto jednáních byly projednány a následně i hlasovány všechny pozměňovací návrhy, které uplatnili členové těchto výborů.

K jednotlivým uplatněným pozměňovacím návrhům zaujalo Ministerstvo pro místní rozvoj svůj postoj a vyslovilo -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, paní ministryně. Ale skutečně, jestli máte něco důležitého, co potřebujete řešit, kolegyně a kolegové, jděte do předsálí, jinak budu jmenovat ty z vás, kteří rušíte jednání Sněmovny svými hovorem. Prosím, pokračujte.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová K jednotlivým pozměňovacím návrhům zaujalo Ministerstvo pro místní rozvoj svůj postoj a vyslovili jsme náš názor. Tam, kde pozměňovací návrh nešel proti smyslu a koncepci celé právní úpravy, jsme s ním samozřejmě vyjádřili souhlas, protože vaše pozměňovací návrhy vylepšují tento zákon a to naprosto kvitujeme. Nicméně v případě nesouhlasu jsme následně velmi podrobně odůvodňovali náš nesouhlas. Tady bych samozřejmě nemohla opomenout spolupředkladatele, což je Ministerstvo životního prostředí. A tady bych také ráda chtěla ohledně těch pozměňovacích návrhů i s potěšením konstatovat, že u velké většiny pozměňovacích návrhů došlo mezi poslanci a Ministerstvem pro místní rozvoj, potažmo dalšími rezorty, ke shodě, a za to bych vám všem chtěla poděkovat.

Z podaných pozměňovacích návrhů byla i zřejmá snaha samozřejmě o výraznější změnu celého veřejného stavebního práva, nejenom stavebního zákona, jelikož velké množství pozměňovacích návrhů nesměřuje do stavebního zákona jako takového, ale především do těch souvisejících zákonů, především do zákona 416. Je to zákon o urychlení výstavby silničních a dalších sítí, čili zákona o EIA.

Pozměňovací návrhy, které precizují text stavebního zákona, vnímáme jako velmi pozitivní vazbu a takové návrhy určitě vítáme. Je pochopitelné, že všeobecná kritika zdlouhavé přípravy staveb se soustředí především na stavební zákon, který z pohledu investora představuje konečnou fázi povolovacího procesu. Nicméně vedle toho stavebního zákona jako obecného předpisu je řada dalších zvláštních zákonů, které právě upravují povolování speciálních staveb, ochranu jednotlivých veřejných zájmů, nebo mají další vazbu na stavební zákon.

Co se týká konkrétně toho deštníku, té střechy nad celým stavebním právem, to znamená novely stavebního zákona, tak samozřejmě tento zákon byl připravován v souladu s programovým prohlášením vlády, koaliční smlouvou, ale cílem je opravdu zjednodušit povolování, aby řízení stavebních povolení - a samozřejmě zkrátit lhůty. Proto zde bych ráda zdůraznila, že pozměňovací návrhy, které nejsou opravdu v souladu s tímto cílem, jsme nemohli akceptovat, protože by nabouraly celý koncept přípravy novely stavebního zákona.

A tady mohu říci, že opravdu příprava vůbec té novely, která došla k vám do Poslanecké sněmovny, byla velmi náročná, protože vstupy jsou od jednotlivých rezortů. Je sedm rezortů, které mají své speciální stavební úřady, a samozřejmě nikdo z nich nechce přijít o své kompetence. Spolupráce byla velmi náročná. My jsme původně navrhovali mnohem ambicióznější novelu stavebního zákona. Jeden úřad, jedno povolení, žaloba až po odvolání. Jedna. V tuto chvíli se nám tady z toho podařilo splnit pouze část a tady samozřejmě k tomu následně budu navazovat i přípravou nového stavebního zákona.

Co se nám tam objevilo v rámci pozměňovacích návrhů, tak bylo opravdu velké množství. S některými jsme nemohli souhlasit, protože radikálně měnily celý stavební zákon. Například tzv. statik expert. Nicméně ty problémy, které přetrvávají, jsme připraveni řešit systémově se všemi rezorty, ale samozřejmě i s kraji a obcemi, to znamená zadavateli, to znamená opravdu stavebníky, těmi velkými.

Návrh zákona byl připravován se snahou přispět k zjednodušení ve všech etapách přípravy a realizace staveb, protože stavební zákon je o všech fázích přípravy už od projektového záměru, o co kdy žádat a podobně. Cílem této novely je zjednodušit. A spojujeme EIA, územní povolení a stavební rozhodnutí. Nicméně tento koordinační postup není povinný, jak MMR i původně zamýšlelo. Je to na rozhodnutí investora. Ačkoliv se nepodařilo zachovat návrh novely v jeho původní podobě, jak byl ve spolupráci i na vládě a v mezirezortu připraven a projednán, tak přestože vláda o některých zásadních otázkách a následně rozporech rozhodla jinak, než byly představy Ministerstva pro místní rozvoj, tak i přesto jsem přesvědčena, že i tato novela je připravena právě ke zlepšení celé situace. Navrhuje a obsahuje řadu nástrojů, které pomohou zrychlit územní přípravu, umisťování a povolování staveb a samozřejmě přispějí ke zlepšení investičního prostředí České republiky.

Já bych ráda ještě připomněla, že tento zákon samozřejmě není pouze zákon dopravní. Je to zákon, který má polovinu své části. Je to územní plánování, kde každá obec musí mít územní plán. Podle něho se samozřejmě může budovat infrastruktura a to všechno říká tento zákon. Ta další část se týká právě stavebního práva. Tam už jsme ve stavebních povoleních a v tom zjednodušení.

Co se týká těch dalších 43 změnových zákonů, tak samozřejmě měníme především zákon o urychlení výstavby silniční, dálniční a energetické sítě. Tam doufám, že budeme v souladu, až budeme toto projednávat na garančním výboru. Nicméně zájmem předkladatele, spolupředkladatele i členů vlády je, aby tato novela prošla a opravdu přinesla ty cíle té novely. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán výboru pro životní prostředí a hospodářskému výboru jako dalším výborům a usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisk 927/1 až 4. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj poslanec Josef Uhlík a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Uhlík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj z 52. schůze, která se konala ve středu 8. února 2017. Je to usnesení k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 927.

Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj po odůvodnění Karlou Šlechtovou, ministryní pro místní rozvoj, po zpravodajské zprávě poslance Josefa Uhlíka a po rozpravě přijal usnesení, kterým: Za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk 927 projednat a schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Následuje 60 pozměňovacích návrhů. Slyšíte dobře, 60. Za druhé zmocňuje zpravodaje výboru, aby s usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu. Za třetí pověřuje předsedkyni výboru, aby usnesení zaslala předsedovi Poslanecké sněmovny. Tolik usnesení.

Jen několik poznámek. Jak víte, novela stavebního zákona zahrnuje nejen stavební zákon, ale dalších 43 norem. Pozměňovací návrhy, které jsme schválili, 60, jak jsem uvedl, se týkají stavební stavebního zákona - 46 z těch 60. Dalších sedmi norem se týká 14 pozměňovacích návrhů. Jak už tady paní ministryní bylo řečeno, s drtivou většinou těchto pozměňovacích návrhů byl vysloven souhlas předkladatele a u některých bylo vyjádřeno stanovisko neutrální.

Jenom pro zajímavost, obdobné množství pozměňovacích návrhů bylo přijato hospodářským výborem, ale tam, podle toho, jak jsem se díval, většina z těchto pozměňovacích návrhů je identická s návrhy, které byly odsouhlaseny ve výboru veřejné správy. Myslím, že jenom dva se liší, takže tam při schvalování ve třetím čtení to bude celkem jednoduché. Jak vidíme v systému, kolegové načetli, předpokládám, kolem 30, 40 pozměňovacích návrhů, tak budeme ve třetím čtení se pravděpodobně bavit a jednat o stovce pozměňovacích návrhů.

Zatím děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, pane zpravodaji. Nyní prosím, aby se slova postupně ujali nejprve zpravodajka výboru pro životní prostředí, poslankyně Marie Pěnčíková, a dále zpravodaj hospodářského výboru, poslanec František Laudát, a informovali nás o projednání návrhů ve výborech a případné pozměňovací návrhy odůvodnili. (Odmlka, poslankyně Pěnčíkova se vrací pro podklady.) Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý den, dámy a pánové. Já se omlouvám, někde jsem si zasunula papíry. Výbor pro životní prostředí tuto novelu zákona projednal na svém jednání dne 8. února 2017. Jeho stanovisko máte ve sněmovním tisku číslo 927/2. V podstatě doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby návrh schválila ve znění přijatého pozměňovacího návrhu, který máte v textu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní požádám pana poslance Laudáta o přednesení usnesení hospodářského výboru. Prosím.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, hospodářský výbor projednal návrh novely zákona. Máte to jako tisk 927/4. Já tady víceméně... Za přítomnosti paní ministryně jsme se velmi často shodli s garančním výborem. Podobně jako garanční výbor jsme v řadě případů v některých bodech neakceptovali stanovisko Ministerstva životního prostředí, naopak většina hlasování, skoro všechna, mám pocit, která proběhla, tak od gestora materiálu, Ministerstva pro místní rozvoj, byla ta stanoviska akceptována. Nebudu to tady číst, je to poměrně rozsáhlý materiál, deset stránek. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Než otevřu obecnou rozpravu, přečtu omluvy. Dnes od 17.50 hodin do konce jednacího dne z osobních důvodů se omlouvá paní poslankyně Květa Matušovská a dále od 18 hodin ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Vojtěch Adam.

A já tedy otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji devět přihlášených. Jako první vystoupí pan poslanec Ivan Adamec, připraví se pan poslanec Karel Rais a další. Prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, já bych tady dneska nezdržoval. Mně se bohužel stala jedna taková nemilá věc, když jsem podával do systému pozměňovací návrh, který se týká části energetiky, tak bohužel se nedostal včas na hospodářský výbor. Proto paní ministryně naprosto správně zareagovala, že nebudou reagovat na ten můj návrh a že se to projedná přímo tady na plénu. Než k němu přijdu, tak mám jedno takové možná neskromné přání, které se týká stavebního zákona. Hrozně bych si přál, aby to stavební řízení bylo kratší, než je vlastní stavba. To si myslím, že je cíl, který bychom si měli stanovit, protože to vlastně vypovídá o všem, jak to dneska funguje.

Já k tomu stavebnímu zákonu nebudu nic připomínat, ale vrátím se samozřejmě (k tomu), co je v gesci hospodářského výboru, a to je to ta energetika. On ten pozměňovací návrh, který pak načtu v podrobné rozpravě, a nechci ho číst celý, protože on je opravdu dlouhý, nicméně týká se de facto sítí. A všichni určitě souhlasíte, že sítě jsou velmi strategická záležitost, protože to je podobné, jako jsou komunikace nebo dálnice. Řekl bych, že v případě těch sítí je to ještě významnější část našeho průmyslu, a rozhodně si myslím, že stojí za to zvýšit právní jistotu těch, kteří se vlastně těm sítím věnují, kteří je provozují a kteří je spravují. Jedná se o možnosti vyvlastnění věcného břemene, které sice dneska už v jiných zákonech je, ale ten můj návrh tady dává výrazně vyšší právní jistotu. A řekl bych, že je velmi jednoduchý, a nakonec se odkazuje i na některé zákony, které už v současné době platí, jako třeba zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Není to nic neobvyklého, myslím si, že to hodně pomůže.

A rozhodně, kdo se v této oblasti pohybujete, tak víte, že věcná břemena, to je vlastně základ úspěchu položení sítí, provozování sítí. A protože struktura stavebního zákona i energetického zákona je, řekl bych, taková jako skládačka, tak ten můj pozměňovací návrh potom bude mít sedm bodů. Jednou se to týká provozovatele přenosové soustavy, podruhé provozovatele distribuční soustavy, potřetí výrobce plynu, počtvrté provozovatele přepravní soustavy, za páté provozovatele distribuční soustavy nebo vlastníka plynárenského zařízení, za šesté provozovatelů zásobníků plynu a za sedmé držitele licence na rozvod tepelné energie nebo vlastníka rozhodného tepelného zařízení. Takže já ho v podrobné rozpravě načtu.

Moc bych vás poprosil, abyste tomu věnovali pozornost. Skutečně právní jistota v tomto odvětví je velmi důležitá a rozhodně stojí za to, abychom tento jednoduchý pozměňovací návrh, který sice vypadá na pohled velmi složitě, tady ve Sněmovně schválili a usnadnili tím život všem těm, kteří se pohybují kolem energetických sítí.

Děkuji vám za pozornost a přihlásím se v podrobné rozpravě k tomu pozměňovacímu návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Karel Rais, připraví se pan poslanec Jan Zahradník. Prosím.

 

Poslanec Karel Rais: Dobrý den. Jak jsem avizoval v prvním čtení, mám dva návrhy, které vycházejí z reálného života. Ten první se týká posunutí doby pro úpravu územně plánovací dokumentace, kde mají problém zejména velká města, která ve vazbě na nadřazenou dokumentaci ve spojení s novou rozhodovací praxí správních soudů nemohou nebo nedostávají zákonné povinnosti v původně navrženém termínu, a hrozí tak, že by od 1. 1. 2021 se mohla octnout bez jakékoliv platné územní dokumentace. Jako příklad uvádím problém statutárního města Brna. Statutární město Brno má platný územní plán města Brna schválený v roce 1994. Dle § 188 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, tenhle územní plán by pozbyl dnem 1. 1. 2021 platnosti, pokud nebude samostatným postupem podle tohoto zákona upraven, v rozsahu úpravy projednán a vydán. A tady je to riziko.

Důvodem k vložení časového omezení účinnosti územních plánů byla teze, že dřívější územní plány neodpovídaly dnešním potřebám a musely být nahrazeny novými územními plány a regulačními plány. Přirozeným předpokladem bylo, že pořízení územních plánů včetně územních plánů velkoměst je v reálném čase možné a právně vždy realizovatelné. V době vkládání časového omezení územních plánů do zákona však ještě nefungovalo přezkoumávání územních plánů správními soudy - to začalo reálně probíhat asi od roku 2011 -, které zásadním způsobem modifikovalo praxi územního plánování.

Nesrovnatelné oproti minulosti jsou zejména dva zásadní faktory: doba pořizování územního plánu - v minulosti trvalo pořízení územního plánu dva roky, v současné době u velkých měst cca pět šest let - a skutečnost, že záměry republikového významu musí být nejprve zakotveny v krajské územně plánovací dokumentaci, v tzv. ZÚR. V případě města Brna došlo navíc ke zrušení nadřazené územně plánovací dokumentace. Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje byly vydány na 29. zasedání zastupitelstva Jihomoravského kraje, které bylo konáno teď za nového vedení dne 5. října 2016, a nabyly účinnosti dne 3. listopadu 2016. Nicméně je tady riziko, že i tento nově vydaný dokument je možno právně napadnout. Blokační časové a právní okolnosti nebyly přitom v době vkládání časového omezení územních plánů známy. (Odmlka pro hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Tak tedy pan předseda Kováčik - požádám, aby přestal hovořit. (Brání se s úsměvem, že nehovoří. Sedí ve své lavici.) Pan předseda Foldyna - také požádám, aby přestal hovořit. A požádám o ztišení. Děkuji. Prosím.

 

Poslanec Karel Rais: A dál se dostávám k závěru a to je právě ke stanovení jakéhosi kompromisního řešení termínu 31. 12. 2024, což byl termín, který byl zvolen na základě vyjednávání se všemi zainteresovanými aktéry tady, s řadou politiků a poslanců z Jihomoravského kraje a z města Prahy. A chápu to jako minimálně možné z hlediska potřebného času na realizaci.

Čili oznamuji, že v podrobné rozpravě se pak přihlásím k pozměňovacímu návrhu, který je veden pod číslem 5887. To je první věc.

A druhá věc je opět z reálného života a je to pozměňovací návrh, který se týká výstavby náboženských staveb. Jedním z hlavních cílů stavebního zákona je ochrana kulturních a civilizačních hodnot. Česká republika v poslední době čelí novému fenoménu umisťování náboženských staveb do zastavěného území obcí, případně změnám účelu využití staveb stávajících, přičemž se zásadním způsobem mění hmotné i nehmotné kulturní hodnoty a místní identita. Reagoval jsem na to v podstatě tím, že jsem vytvořil pozměňovací návrh. Ten reaguje v podstatě na výstavbu náboženských staveb bez povolení veřejné správy. Chtěl bych zdůraznit, že navrhovaná úprava se vztahuje pouze a výhradně na nové náboženské stavby církví a náboženských společností, které nejsou nositeli zvláštních práv podle zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů, zákon o církvích a náboženských společnostech. To jest, tato regulace nemá faktický dopad na dnešní ani budoucí stavby etablovaných církví a náboženských společností. Jde o nově působící náboženské spolky na území České republiky.

Mám tento pozměňovací návrh vedený pod číslem 5236 a také se k němu v podrobné rozpravě přihlásím. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Anna Putnová. Prosím.

 

Poslankyně Anna Putnová: Děkuji, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, chtěla bych podpořit pozměňující návrh pana poslance Raise, který se vyjadřuje k posunutí termínu územního plánu. A budu mluvit za Brno, protože problematiku v městě Brně znám.

Jak bylo řečeno, náš územní plán pochází z roku 1994 a od té doby bylo přijato čtyřicet rozhodnutí, která měnila původní územní plán. Chtěla bych také podotknout, že dnes máme důvod se domnívat, že bychom mohli zvládnout, a kvalitně zvládnout, přípravu územního plánu, pokud by nám byla dána šance na posunutí termínu, protože do čela Kanceláře architekta města Brna byl jmenován na základě konkurzu pan architekt doc. Michal Sedláček, který je architekt evropského formátu a pracoval pro známého světového architekta Franka Gehryho. Domnívám se, že i jeho osobnost je zárukou kvalitního zpracování.

Myslím, že ještě je třeba podotknout to, co už tady také jako podtón zaznělo. Brno nebylo méně schopné připravit územní plán. Jenom mělo mnohem schopnější aktivisty, kteří dokázali zvrátit stávající plán a soudní rozhodnutí nakonec vyhrát. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní vystoupí řádně přihlášený pan poslanec Jan Zahradník, připraví se pan poslanec Josef Uhlík. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, já bych vás chtěl seznámit se svým pozměňovacím návrhem, který se týká upřesnění definice pojmu liniová stavba. Týká se § 2, konkrétně doplnění odst. 10 do § 2.

Paragraf 2 je paragraf definiční, který obsahuje celou řadu definic, pojmů, na které potom v zákoně je poukazováno, ke kterému se zákon tak či onak odkazuje. Text návrhu vám nyní přečtu:

V § 2 se doplňuje odst. 10, který zní: "Liniovými stavbami se rozumí stavby pozemních komunikací, stavby drah, stavby vedení pro přenos a distribuci elektřiny, stavby pro rozvod tepelné energie, stavby plynovodů, produktovodů a ropovodů, stavby vedení elektronických komunikací, stavby vodovodů a kanalizací, vzletové a přistávací dráhy a pohybové plochy letišť, hráze vodních děl, úpravy koryt vodních toků včetně vodních nádrží, hlavní stavby k vodohospodářským melioracím, plavební kanály a náhony." Ostatní novelizační body se přečíslují.

Liniová stavba je pojem, který je zmíněn jako významný pojem v občanském zákoníku, konkrétně v jeho § 509. Hlavní myšlenkou § 509 občanského zákoníku je, že liniové stavby nejsou součástí pozemků. A pak je zde upřesněno, co se rozumí pojmem liniová stavba. Občanský zákoník říká, že jsou to zejména vodovody, kanalizace nebo energetická či jiná vedení a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků. A pak paragraf ještě dodává: Má se za to, že součástí liniových staveb jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí.

To znamená, že ta definice podle mého názoru není úplně přesná. Ta definice nevyčerpává všechny další možnosti. Vzhledem k tomu, že se k liniovým stavbám často odkazujeme, když třeba mluvíme o drážních nebo pozemních komunikacích, o vodních dílech atd., proto jsem si dovolil navrhnout takovéto upřesnění § 2 odstavcem č. 10. Nakonec při přípravě stavebního zákona se s takovouto definicí liniových staveb počítalo, ale pak byla z nějakého důvodu tato definice liniových staveb z daného textu novely stavebního zákona vyjmuta.

Zejména to platí ve vztahu k vodním dílům, jejichž velká část byla postavena mezi lety 1950 až 1990 podle tehdejšího zvyku a v souladu s tehdejší legislativou na cizích pozemcích. Čili vzhledem k tomu, že občanský zákoník přesně tyto stavby nezmiňuje - různé náhony, vodoteče, meliorační strouhy atd. - tak soudní rozhodnutí, která potom musí určovat, jaký je majetkový vztah, určují, že ta stavba je součástí pozemku. A vzhledem k tomu, že ty pozemky jsou často v majetku velkého množství vlastníků, tak se stane, že tito vlastníci pozemků vlastní pak i část toho daného díla, té dané stavby, a vlastně ani kolikrát nevědí, že tomu tak je. Nevědí, že provoz té stavby oni nikterak neurčují, k jeho provozu nijak nepřispívají, a zase na druhé straně nemají z toho provozu žádný výnos, žádný zisk nebo žádný profit. Toto společné nakládání je tedy problémem, který hlavně vodohospodáři řeší. Mohlo by dojít k tomu, že by byl evidovaný nějaký deficit údržby, případně by probíhaly spory mezi spoluvlastníky a správcem stavby o tom, kdo vlastně bude tím, kdo se o to má starat. (Hluk v levé části sálu.)

Takže souhrnně řečeno je žádoucí, aby tato vodní díla jako podobné stavby, tedy i komunikace, nebyla součástí pozemků přímo z dikce zákona, tedy upřesnění definice v kombinaci s občanským zákoníkem bude, jestli říkat, že potom stavba není součástí pozemku, a mohlo by dojít k tomu, že by se správci těch vodních děl, tedy nově majitelé, mohli dohadovat, a jak zákon skutečně ukládá, s těmi majiteli pozemků uzavírat vztahy nájemní, věcná břemena atd., tak aby skutečně byl vztah mezi stavbou a pozemkem narovnán a majitel liniové stavby mohl zajišťovat její správné fungování. Proto si myslím, že by tento návrh mohl být akceptovatelný, a v podrobné rozpravě, do které jsem se přihlásil, jej ještě pod sněmovním číslem uvedu a k tomuto návrhu se také přihlásím. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Josefa Uhlíka. Připraví se pan poslanec Petr Kudela.

 

Poslanec Josef Uhlík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil se svým pozměňovacím návrhem. Ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí předkládám tento návrh. Týká se části 23. novely stavebního zákona. V současné době vedle novely stavebního zákona je projednávána v Poslanecké sněmovně i novela zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů. Jedná se o sněmovní tisk 1003. Je to takzvaná transpoziční novela EIA. Jak novela stavebního zákona, tak transpoziční novela EIA obsahují změny zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. V některých případech jsou v obou těchto novelách navrhovány změny stejných ustanovení tohoto zákona. Důvodem předložení tohoto pozměňovacího návrhu je zajistit soulad obou těchto novel a následnou použitelnost zákona o posuzování vlivů na životní prostředí po jejich přijetí.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Petr Kudela. Připraví se pan poslanec Petr Bendl.

 

Poslanec Petr Kudela: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, dámy a pánové, přednedávnem jsme schvalovali novelu zákona o pohonných hmotách a v ní jsme specifikovali také požadavky na čerpací stanice a na místa, kde se vydávají pohonné hmoty a čerpají jiná energetická média. V tomto zákoně jsem se snažil specifikovat pravidla pro umísťování takzvaných čerpacích stanic, které nejsou stavbou, ale jsou to technická zařízení, a byl jsem odkázán na to, že tyto podmínky by měl stanovit stavební zákon. Proto jsem si dovolil ke stavebnímu zákonu připravit drobný pozměňovací návrh, který specifikuje vedle výrobků plnících funkci stavby, to jsou různé unimobuňky, kontejnerové stavby a podobně, také aby se tento paragraf, konkrétně § 103 odst. 1 písmeno e) bod 16, vztahoval také na tyto kontejnerové čerpací stanice, tedy na výrobky schválené a uváděné na trh dle jiného právního předpisu, a to jsou právě odkazy na zákon o technických požadavcích na výrobky ve znění pozdějších předpisů.

Dále mám připraveny ještě další pozměňovací návrhy. Ty už jsou ale z oblasti zemědělství, aby stavební zákon nemohl v územně plánovací dokumentaci vyloučit umístění staveb a zařízení pro zemědělství. Další můj pozměňovací návrh se pak týká vodního hospodářství, a to pro oblast urychlené výstavby vodní infrastruktury sloužící nejen k ochraně před povodněmi, ale rovněž ke zmírnění následků sucha nebo k jiným účelům podle vodního zákona ve veřejném zájmu. Děkuji.

To jsem jenom krátce uvedl oblasti, ke kterým předložím v podrobné rozpravě pozměňovací návrhy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Petr Bendl. Připraví se pan poslanec Martin Novotný. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, paní ministryně, dámy a pánové, nejprve mi dovolte, abych řekl pár obecných slov k projednávané materii, protože jsme poměrně dlouze na výboru projednávali jednotlivé pozměňovací návrhy v očekávání, že z ostatních výborů, zejména z hospodářského, přijdou další možná stovky, možná desítky, uvidíme, pozměňovacích návrhů, které bude potřeba projednat, takže nás nečeká nic jednoduchého. Asi všichni máme zájem na tom, aby stavební zákon věci nezpomaloval. Trošku se obávám toho institutu možnosti přerušení projednávání EIA například nebo přerušení projednávání územního řízení, protože to bude v praxi znamenat, že vlastně to celé bylo úplně jedno, když jsme sloučili EIA a územní rozhodování. Tam vidím jistá nebezpečí, která nakonec zajistí, že zákon příliš v praxi nepomůže. Ale je to v tuhle chvíli akademická debata. Uvidíme, jaké pozměňovací návrhy nakonec projdou a jak dopadne zákon ve třetím čtení. Nicméně jsem cítil povinnost toto tady říci a to příliš velké nadšení z faktu, že stavební zákon jako takový mít musíme... Je nutné reagovat zejména na ten přijatý vládní návrh zákona o vlivu staveb na životní prostředí, který výstavbu v České republice z mého pohledu jednoznačně komplikuje, a Česká republika v tuhle chvíli vlastně nestaví. Když se podíváte na čísla využívání evropských peněz a podobně, tak jsme na tom opravdu velmi špatně. Zkomplikujeme-li život ještě stavebním zákonem, pak se můžeme s investicemi v České republice v podstatě, nebo s nějakými významnými investicemi v podstatě rozloučit.

Odůvodnil bych dva pozměňovací návrhy, ke kterým se přihlásím ještě v podrobné rozpravě, ale tam už to vezmu opravdu zkrátka.

Proto nejprve ten pozměňovací návrh, který je pod sněmovním dokumentem č. 5899. Krátké odůvodnění: Novelou navržená úprava § 90 odst. 1 písm. b) blíže specifikuje požadavky na veřejnou dopravní nebo technickou infrastrukturu. Zároveň však tyto požadavky, a tedy dopad záměru na infrastrukturu zužuje. Pozměňovací návrh si klade za cíl upravit znění tohoto zákona do obecnějšího tak, aby bylo možné v územním řízení posoudit dopad na infrastrukturu v plné šíři. Stejně se to týká i nově vkládaných paragrafů, ustanovení § 94 odst. 1 písm. b) a § 94 odst. 1 písm. b) (?), tedy případů, kdy je vedeno společné územní a stavební řízení a společné územní a stavební řízení s posouzením vlivu na životní prostředí. To je jeden pozměňovací návrh a jeho zdůvodnění.

A druhý, ke kterému se v podrobné rozpravě už jen přihlásím, jeho krátké zdůvodnění. Je to číslo 5898. Tyto pozměňovací návrhy mají za cíl koordinaci sněmovního tisku 927, což je stavební zákon, a sněmovního tisku 936, který obsahuje vládní návrh zákona o opatření ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů. Tisk 936 v části 4. a 5. obsahuje novely stavebního zákona a zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. Novela stavebního zákona v tisku 936 obsahuje bod 1, který nově upravuje § 27 odst. 3, který je jiným způsobem, ovšem s totožným výsledným zněním novelizován v novele stavebního zákona v tisku 927 body 41 až 43. Proto je potřeba tyto body vypustit. V bodech 6 a 8 části 39. je potřeba provést úpravu, která reaguje na úpravy v tisku 936.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní tedy požádám pana poslance Martina Novotného o vystoupení a připraví se pan poslanec Václav Horáček. Prosím.

 

Poslanec Martin Novotný: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, i moje vystoupení se týká odůvodnění pozměňovacího návrhu, který je velmi jednoduchým krokem a spočívá v záměně formulace "v souladu" za formulaci "není v rozporu".

O co jde konkrétně? Jednou z intencí předkladatelů je mj. urychlit a usnadnit stavby, které se týkají energetické infrastruktury. Můj pozměňovací návrh míří k článku XLII bod 2. Týká se § 1 odst. 4. Řeší hypotetické situace dvojího typu. Ta první situace, která může nastat, se týká stavu, kdy není hotový územní plán obce, a právní logika alespoň mně říká, že lze být v souladu pouze s existujícím dokumentem. Druhý důvod té formulační změny se týká situací, kdy energetická stavba není takového rozsahu, aby byla nadmístního charakteru, tj. aby se mohla objevit v rozlišovacím měřítku zásad územního rozvoje, tj. oné vyšší územněplánovací dokumentace krajské, která má jakési měřítko a poskytuje pouze stavby určitého nadmístního významu a jakéhosi strategického významu.

Pakliže bychom zachovali to slovo "v souladu", tak v situaci, kdy by územně plánovací dokumentace buď neexistovala, nebyla dosud schválena, anebo by nebyla součástí ZÚR, ovšem nikoliv proto, že by ZÚR s ní nesouhlasil, ale proto, že se vymyká měřítku ZÚR, tak by mohl nastat interpretační problém mezi oním slůvkem "v souladu". V souladu lze být pouze s něčím, co buď existuje, anebo co ten dokument svým měřítkem skutečně pojednává a řeší. A právě proto v těchto místech navrhuji použít formulaci "nejsou v rozporu", která nemění základní intenci té úpravy, ale řeší právě situace, které jsem uvedl.

V rozpravě podrobné se přihlásím poté už bez hlubšího vysvětlení k sněmovnímu dokumentu 5921.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní vystoupí pan poslanec Václav Horáček a připraví se pan poslanec Jiří Petrů. Prosím.

 

Poslanec Václav Horáček: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, dovolte, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu kolegyně Langšádlové, která je řádně omluvena. Je velmi jednoduchý, je ve dvou bodech. Myslím si, že velmi logický.

Takže za prvé: V části první čl. 1 se za bod 38 vkládá nový bod, který zní: 10. Za § 20 se vkládá nový § 20a, který včetně poznámky pod čarou zní: § 20a Územně plánovací dokumentace, její aktualizace nebo změna a úplné znění územně plánovací dokumentace po vydání poslední aktualizace nebo změny se vyhotovuje rovněž v elektronické verzi ve strojově čitelném formátu, tak jak znělo pod čarou, tam je § 3 odst. 7 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

Ten druhý bod zní: V části první čl. 1 v bodě 281 v § 165 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova "jemuž se uvedená dokumentace poskytuje rovněž v elektronické verzi ve strojově čitelném formátu".

Dovolte mi krátké odůvodnění a v podrobné rozpravě už se jenom přihlásím pod číslem systému.

Pro sdílení a další zpracování informací o předpokládaném budoucím využití území, které stanoví územně plánovací dokumentace, je nezbytné, aby tyto informace měla veřejná správa k dispozici i ve formátu, který bude umožňovat jejich jednoduché zpracování. Proto je navrhováno, aby byla stanovována povinnost zpracovávat územně plánovací dokumentaci a její aktualizace nebo změny včetně úplného znění i v elektronické verzi ve strojově zpracovatelném formátu, který bude umožňovat její další jednodušší sdílení a zpracování.

Navrhovaná právní úprava umožní poskytovat data generovaná územně plánovací dokumentací v souladu se směrnicí INSPIRE. Předpokládá se, že některá data generovaná územním plánováním budou zveřejňována prostřednictvím geografického informačního systému, jistě to znáte, v GISu, který je počítačovým informačním systémem a slouží pro získávání, ukládání, analýzu a vizualizaci dat, která mají prostorový vztah k povrchu Země. V současné době se zpracovává územně plánovací dokumentace převážně pomocí počítačových programů, které v grafické části využívají vymezování jednotlivých jeho prvků pomocí vektorových souřadnic. Textová část územního plánu se zpracovává v textovém editoru. Proto požadavek, aby územně plánovací dokumentace a její změny byly zpracovány i v elektronické verzi ve strojově čitelném formátu, nebude znamenat zvýšení nákladů na její pořízení a nedojde ke zvýšení nákladů na veřejné rozpočty. Zakotvení této povinnosti do zákona má stanovit najisto, že projektant má veřejné správě předat územně plánovací dokumentaci i v takovém formátu, aby bylo možné její sdílení ve smyslu směrnice INSPIRE.

V podrobné rozpravě se již jenom přihlásím v systému pod číslem. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní vystoupí pan poslanec Jiří Petrů, připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Petrů: Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové, většina mých pozměňujících návrhů, které jsou uvedeny v elektronickém systému, byla zpracována na základě jednání Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva pro místní rozvoj 1. února letošního roku a je o nich také informován výbor pro veřejnou správu. Já však vystupuji z toho důvodu, že bych rád upozornil na svůj pozměňovací návrh poslední, a protože projednáváme stavební zákon ve znění pozdějších předpisů a další související zákony, můj pozměňovací návrh se týká změny zákona o vyvlastnění č. 184/2006 Sb.

Jistě víte, že se v praxi lze setkat s případem, kdy při vyvlastnění pozemku, může to být zemědělský pozemek třeba o rozsahu 0,3 hektaru, je požadován zákaz nakládání s celým pozemkem, jehož celá výměra je 127 hektarů, příkladně. To znamená zákaz pronájmu pozemku v celé výměře, byť by takové nakládání vyvlastniteli nebránilo v účelu vyvlastnění. Je nepřiměřené a nespravedlivé toto po vyvlastňovaném požadovat. Předložený pozměňovací návrh tento absurdní požadavek odstraňuje a zákaz vztahuje jen na část pozemku či stavby, jež je předmětem vyvlastnění.

Takže to jsem považoval za nutné vám sdělit a požádat vás o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní požádám paní poslankyni Věru Kovářovou, připraví se pan poslanec Kolovratník. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych vám představila svůj pozměňovací návrh, jehož cílem je zpřesnit znění § 119 odst. 1 vládního návrhu, jehož výklad by mohl v aplikační praxi přinést komplikace. Ve zvláštní části důvodové zprávy vládního návrhu je uvedeno, že návrhem dochází k dalšímu výraznému prohloubení deregulace a že se navrhuje kolaudační povinnost ponechat pouze u staveb a jejich změn vyžadujících podle platné úpravy kolaudační souhlas. Vládní návrh změny § 119 odst. 1 však paradoxně umožňuje v extrémním případě výklad, že by se kolaudace mohla vztahovat též na stavby, které povolení umístění - územní rozhodnutí nebo územní souhlas - ani provedení - ohlášení nebo stavební povolení - nevyžadují. Pozměňovací návrh proto upřesňuje vládní návrh tím, že jasně stanoví, že kolaudaci bude podléhat pouze dokončená stavba, popřípadě její část schopná samostatného užívání uvedená v § 103 odst. 1 písm. e) v bodech 4 až 8, stavba ohlášená stavebnímu úřadu podle § 104 odst. 1 písm. a) až d) a k) nebo podle zvláštního právního předpisu, vodního zákona, nebo pokud vyžaduje stavební povolení. Toto vymezení odpovídá stávajícímu znění § 119 odst. 1. Další zúžení kolaudovaných staveb pak koresponduje s vládním návrhem, tj. navrhuje se kolaudační povinnost ponechat pouze u staveb a jejich změn vyžadujících podle platné úpravy kolaudační souhlas.

Závěrem si dovoluji konstatovat, že předložený pozměňovací návrh byl před svým vložením do systému zkonzultován s předkladatelem, tj. Ministerstvem pro místní rozvoj. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. A nyní vystoupí pan poslanec Kolovratník, zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy. Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Kolegyně, kolegové, dobrý večer, děkuji za slovo. Nemám v ruce žádné poznámky, tak se pokusím být stručný. Já se na vás obrátím s prosbou o střídmost a rozvahu při podpoře a zvažování toho ohromného množství podaných pozměňovacích návrhů. Budu trochu hájit pozici paní ministryně a budu za ni bojovat a vím, proč to dělám. Dělám to z důvodů, které jsem si velmi dobře rozmyslel.

Já jsem debatu, která teď proběhla, sledoval velmi pozorně. Chápu pohnutky řady z vás vedené dobrou věcí, že chcete tu vylepšit stavební řízení, tu proces schvalování, tu proces odvolávání, ale opravdu, jak jsem řekl v úvodu svého vystoupení, chci poprosit o střídmost. A ta prosba je z toho důvodu, a ono to bylo paní ministryní vysvětleno v úvodu, že ten zákon se připravoval velmi dlouhou dobu. Byly na něm skutečně odpracovány stovky hodin a jeho základní myšlenkou, nebo takovým základním myšlenkovým nositelem, kromě tedy transpozičních úkonů směrem k EU, je skutečně zjednodušit stavební řízení pro drobné, malé stavebníky. Do toho, a předpokládám, že tu informaci máte, jsme přišli s poměrně velkým a rozsáhlým komplexním pozměňovacím návrhem jak na garančním výboru, tak na hospodářském výboru a i tady jsme na tom pozměňovacím návrhu odpracovali ohromné množství práce a je k němu, já to teď schválně přeženu, tvrdě odpracovaná a odmakaná shoda a souhlas nejenom mezi několika rezorty, to znamená Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem dopravy, Ministerstvem životního prostředí a i Ministerstvem spravedlnosti, ale je na něm odpracována shoda opravdu napříč politickým spektrem mezi koalicí i opozicí.

Pokud jste u toho nebyli, pro vaši představu v tom sněmovním dokumentu, tisky číslo 927/3 a 927/4, to jsou ona usnesení výborů, garančního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a našeho hospodářského, a my jsme tam skutečně hlasovali jako jeden muž. Ve vzájemné shodě jsme všichni podpořili tu širokou dohodu napříč zákonem v řadě bodů. A byla to vlastně půlka cesty. Druhá polovina spočívá v jednom z pozměňovacích návrhů, který za malou chvíli představí a přihlásí se k němu kolega Ladislav Okleštěk, a je to vlastně pokračování modifikované verze, vydiskutované verze toho pozměňovacího návrhu. A tady vás budeme potom ve třetím čtení prosit o podporu.

O co se jedná? O čem je ten komplexní návrh? Jedná se o dopravu. My tady pomáháme dopravě. Nebudu vás teď zdržovat jmenováním těch mnoha bodů, které jsme tam vymysleli a připravili a našli vzájemnou shodu více rezortů, ale obecně tady podporujeme sektor dopravy, zrychlení výstavby liniových dopravních staveb. Upozorňuji případné ochránce lidských práv, pouze těch liniových staveb, které definujeme jako strategické. Jsou to tedy stavby v souladu s definicí zákona č. 416/2009 Sb., zjednodušeně dálnice, silnice I. třídy a v případě železnic tzv. národní státní dráhy, jsou to většinou trasy železničních koridorů vedené v síti TEN-T, anebo i do budoucna vysokorychlostní tratě. A tohle budeme podporovat ve společném pozměňovacím návrhu, pod kterým jsou opět podepsáni, a já za to chci poděkovat, kolegové jak z koalice, tak opozice. Takže tady prosím o podporu. A u těch ostatních jednotlivých návrhů jednotlivých poslanců, tak tam se obracím jménem paní ministryně na všechny kluby a prosím o střídmost a rozumný přístup, abychom si stavební zákon nakonec sami nepokazili a nezbourali. Byla by to velká škoda.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a táži se - eviduji faktickou poznámku pana poslance Stanjury. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych chtěl mluvit k panu poslanci Kolovratníkovi, jestli mi bude věnovat pozornost. Takový protimluv několikrát logicky zazněl v jeho vystoupení, a tak bych byl rád, aby na tom zapracoval.

První. Hlavně buďte střídmí, ale my jsme připravili velký komplexní pozměňovací návrh. To nejde dohromady. Buď platí první, nebo druhé! A já nezpochybňuji, že na tom bylo odpracováno hodně, ale fakt mi vadí, když se tady řekne: já vás s tím nebudu zdržovat. To není zdržování. To fakt není zdržování. A myslím, že ty změny si zaslouží nějaký delší komentář, pokud stojíme o nějakou silnější podporu než o nějakou těsnou většinu.

A třetí věc. Ta je spíš možná systémová. Je to komplexní pozměňovací návrh, nebo není? Pokud ano, tak o tom musíme rozhodnout hlasováním a případné pozměňovací návrhy se dávají ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu. Jinak se tomu jenom tak říká a nic to není. A já bych byl rád, ať se to vyjasní, aby pak nevznikaly problémy, že něco je nehlasovatelné, něco hlasovatelné je.

Nicméně vy jste tedy střídmí nebyli. Vy jste se na to vrhli trošku jako opozice a já bych řekl, že docela zásadně jste to paní ministryni přepsali a přepisujete. A já ještě nevím, jak se k tomu postavíme, ale rád bych slyšel, a fakt nemusíme takhle spěchat - když říkáte pomoc dopravě, já jsem pro, ale možná bychom si tady mohli říct, v čem ta pomoc spočívá a jestli tam jsou jenom pozitiva, nebo i negativa anebo nějaká rizika, protože on to není tak černobílý příběh. Zažil jsem hodně pokusů o zjednodušení stavebního zákona a výsledek byl přesně opačný. Možná ti, kteří to navrhovali, to mysleli dobře, ale dopadlo to jako vždycky, abych použil slavný okřídlený výrok z jedné východní země.

Tak jestli vás takhle můžu vyzvat, pane kolego, prostřednictvím pana místopředsedy, stálo by za to minimálně pro mě v oblasti dopravy to trošku podrobněji okomentovat, v čem vidíte přínosy a v čem bychom mohli vidět případná rizika nebo nedostatky toho návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Kolovratníka. Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Uznávám to a beru. Nechci teď rozpoutat spor mezi mnou a Zbyňkem Stanjurou. Pokusím se tedy vejít v té reakci do dvou minut. Možná by to tedy měla být omluva ode mě. Já jsem použil tu formulaci komplexní pozměňovací návrh a velký pozměňovací návrh. No, abychom drželi tu definici. Není komplexní. Já mu tak říkám, protože ho tak cítím, protože je rozsáhlý. Takže určitě formalisticky nebudu trvat na tomto slově. A tím snad to vysvětlení, že nemusíme pak hlídat tu proceduru.

Vnímám i tu námitku, že říkám protimluv. Buďme střídmí, nebo prosím, buďte střídmí, a my jsme se do toho pustili takhle ve velkém. Ta prosba asi vyplývá z toho, že jsem byl v tom procesu. Kdokoliv z kolegů, ať tedy koaličních, nebo opozičních, přišel se svým nápadem, se svým návrhem teď během těch posledních měsíců, prosince, ledna, tak jsme se to právě snažili odpracovat a vykomunikovat mezi jednotlivými ministerstvy. My jsme opravdu seděli se všemi rezorty na několikrát. Ta prosba směřovala k tomu, že teď je hotovo. Jsme v nějaké fázi. Já neříkám, že to je sto procent. Někam jsme se dostali. Našli jsme, řeknu, maximální možnou shodu, maximální možnou míru shody. A moje prosba vyplývá z toho, že už bych byl rád, a věřím, že teď mluvím za paní ministryni, zdrženlivý v těch dalších dobrých nápadech. Už by toho bylo moc a takhle by to asi mohlo být donekonečna.

A k tomu vysvětlení, co je dobré, co v tom není dobré. Co my si myslíme, že je pozitivní. Samozřejmě není problém se do té debaty pustit tady na plénu, ale já za sebe jsem větším příznivcem práce v těch výborech. Tam sedíme v menší sestavě, řekněme ve specializované sestavě. Tam se o to porveme. Tam se domluvíme. A i u toho prvního, u těch čísel sněmovních tisků, řadu věcí, řadu částí jsme prostě po dohodě z nich odstranili a nepřijali. Po široké dohodě mezi rezorty a poslanci jak v garančním výboru, tak v hospodářském. Za to bych se tedy přimlouval víc, za tu práci ve výborech.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Stanjury. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak já jsem si myslel, že jenom velký a ne komplexní a děkuji za to vysvětlení. Ale to za b) neberu. Není to tak, že výsledný tvar zákona schvaluje výbor. Není to tak. A mně to fakt vadí, když se řekne... Co my, kteří jsme v jiných výborech a rádi bychom to slyšeli a rádi bychom se rozhodli na základě debaty, jestli to podpoříme, nebo ne?

A není hotovo, pane poslanče prostřednictvím pana místopředsedy. Až ve třetím čtení bude hotovo. Druhé čtení slouží k podávání pozměňovacích návrhů. Po dnešku dostaneme souhrn pozměňovacích návrhů a teprve začneme přemýšlet, aspoň někteří z nás, který podpoříme, a kteří nechtějí spoléhat jen na vlajkonoše nebo na dobré doporučení těch, kteří to odpracovali. Nic proti tomu. Vím, že to nemůžete dát jako za úkol, ale bylo by fajn, kdybyste nám o té dopravě něco řekl, protože pak může být pozdě. Dneska, teď. Teď je šance. Nikam nespěcháme. Vždyť jsme začali ve čtrnáct a je teprve 18.30. Tak kam spěcháme? Nikam nespěcháme. Není to škoda, aby to tady nezaznělo, pokud je to tak pádné? Je to vykomunikované? Má to šanci na velkou podporu? Tak zkuste nám to říct.

Já můžu jen slušně poprosit. Nic jiného udělat v této chvíli nemůžu. Pak už budeme jenom hlasovat. Pak už bude pozdě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. V tento moment neeviduji žádnou další přihlášku do obecné rozpravy. Je-li tomu tak, v tom případě obecnou rozpravu končím. Táži se, zda si paní ministryně nebo pan zpravodaj chce vzít závěrečné slovo v tento moment. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, já bych chtěla ještě jednou velmi poděkovat té konstruktivní debatě především na výboru pro veřejnou správu, protože od toho se vlastně odrazily debaty i na ostatních dvou výborech, což byl výbor pro životní prostředí a hospodářský výbor. A tam myslím, že jsme opravdu všechno vysvětlovali do detailů. Rezorty tam byly zastoupeny. Takže ještě jednou děkuji, protože ten zákon si myslím, že teď tady leží tak, jak asi by měl.

K tomu velkému pozměňovacímu návrhu. Tam těch změn je hodně. Většina těch částí směřuje do změny zákona č. 416 o urychlení výstavby silniční dopravní a energetické sítě. A samozřejmě tam ten první návrh, který byl i řešen na všech výborech, tak MMR nemohlo odsouhlasit, protože my jsme tady teď v obhajobě toho, aby ta novela stavebního zákona byla funkční. A v tuto chvíli jsme se shodli na některých principech. Ne na všech. Na předběžné držbě není souhlas, tam nebude souhlas Ministerstva pro místní rozvoj. To jsem sdělovala na začátku. S tím nesouhlasíme, ale na dalších částech tam by měla být shoda. Ještě jednou děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Chci se zeptat pana zpravodaje, zda chce promluvit. Ne. V tom případě zahajuji podrobnou rozpravu, do které eviduji patnáct přihlášených. První vystoupí pan poslanec Matěj Fichtner. Připraví se pan poslanec Ivan Adamec. Prosím.

 

Poslanec Matěj Fichtner: Dámy a pánové, děkuji za slovo. Dámy a pánové, dobrý večer. Dovoluji si v podrobné rozpravě se přihlásit ke svým pozměňovacím návrhům, které jsem vložil do systému. Možná nějaký obecný úvod k tomu.

Všechny ty pozměňovací návrhy jsou zaměřeny na drobné stavebníky. Když si vezmeme, že obecně samozřejmě výstavba může být financována buď veřejným, nebo soukromým investorem, přičemž oba zdroje financování jsou z pohledu tvorby hrubého domácího produktu rovnocenné, protože hrubý domácí produkt je samozřejmě tvořen jak veřejnými, tak i soukromými investicemi, tak rozumím tomu, že ten návrh zákona vlastně urychluje zejména tedy ty liniové stavby, a za to bych chtěl určitě paní ministryni poděkovat. To je velmi, velmi dobrý krok. Nicméně řekl bych, že by ta část z toho návrhu, která směřuje na právě na soukromé drobné investory, mohla jít klidně ještě trošku dále. Vůbec, stavební zákon tak, v jaké je dnes podobě, tak se domnívám, že je to příklad poněkud příliš vysoké regulace a zasloužil by si malinko rozvolnit právě ve prospěch těch drobných investorů, kteří poté mohou své investiční záměry realizovat, a tím právě přispět k tvorbě i hrubého domácího produktu, protože když si zvážíme, že tito soukromí investoři drží v ruce peníze a jsou připraveni stavby realizovat, ale regulace jim v tom brání, tak prostým uvolněním té regulace určitě bude možné podpořit stavební rozvoj měst a obcí.

Tolik tedy obecný úvod. A dovolte, abych tedy načetl jednotlivé pozměňovací návrhy. Všechny jsou uloženy v systému. Potom ten poslední pozměňovací návrh, který budu načítat, tak prosím pana zpravodaje, aby mi věnoval trošičku pozornosti u toho, protože tam bude rozdíl oproti tomu textu, který je uložen v systému. Ale k tomu se dostanu.

První pozměňovací návrh, který je v systému uložen pod číslem 5126, se týká problematiky upravené v § 79 odst. 2 písm. p) stavebního zákona. Pro připomenutí, § 79 odst. 2 tak vymezuje okruh výjimek, stavebních záměrů, pro které se nevyžaduje rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas. Původně v textu zákona, který je dnes platný, je napsáno, že se rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují pro bazén do 40 m2 zastavěné plochy na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci v zastavěném území umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku.

Ta novela, která je předložena, tuto regulaci trošičku rozvolňuje, protože říká, že není vyžadováno rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas pro bazén do 40 m2 zastavěné plochy na zastavěném stavebním pozemku rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci v zastavěném území nebo zastavitelné ploše umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku a jeho související technické zařízení. To znamená, že existuje jakési technické zařízení, které souvisí s tím bazénem, a nově ani pro to technické zařízení nebude nutný územní souhlas nebo rozhodnutí o umístění stavby.

Můj pozměňovací návrh tuto výjimku ještě rozšiřuje, a to na zastřešení tohoto bazénu. To znamená, přidávají se tam slova "včetně zastřešení". Tolik pozměňovací návrh uložený pod číslem 5126.

Dalším pozměňovacím návrhem je pozměňovací návrh uložený pod číslem 5125, kde se upravuje platné znění § 2 odst. 5 stavebního zákona písm. c). Původní text rozlišuje změnu dokončené stavby na nástavbu, přístavbu a stavební úpravu, přičemž nástavba je stavba nebo úkon, kterým se stavba zvyšuje. Přístavba je činnost, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje, a stavební úprava je druh dokončené stavby, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby. Takhle zní současný § 2 odst. 5 s tím, že k tomu existuje judikatura, která se týká právě stavebních úprav. Jenom bych si dovolil uvést k odst. 5 písm. a) a b), že nástavba a přístavba obecně samozřejmě se povoluje v územním řízení, zatímco stavební úprava pouze ve stavebním řízení. A pokud jde o judikaturu, tak judikatura vlastně hodnotila, jaký je rozdíl mezi stavební úpravou a nástavbou, přičemž za nástavbu - já to zkrátím, řeknu jenom ten výsledek - judikatura považuje vlastně změnu celé svrchní obalové plochy stavby, což v praxi znamená, že pokud u svého rodinného domu si na střeše chcete vybudovat vikýř, což není nic zásadního, tak ten vikýř musíte mít podle současné judikatury povolen v územním řízení.

Toto považuji skutečně za přehnaný regulativismus a z tohoto důvodu se navrhuje změna znění § 2 odst. 5 písm. c) stavebního zákona v tom smyslu, že se slova "i výškové" vyškrtnou a za ohraničení stavby se vkládají slova "a její celková výška". To znamená, už to nebude jakákoliv změna svrchní obalové plochy stavby, ale bude to pouze změna celkové výšky stavby. Tolik tedy pozměňovací návrh 5125. Samozřejmě písemné odůvodnění je součástí pozměňovacích návrhů, takže si ho můžete případně i v klidu přečíst.

Další pozměňovací návrh je uložen pod číslem 5766 a týká se změny trasování technických sítí v památkové zóně. Jenom pro zajímavost, pokud se nemění trasa vedení technické infrastruktury, tak v současné době výměna technické infrastruktury nemusí být povolena v územním řízení. To ovšem neplatí pro památkovou zónu. Takže nově by se toto zavedlo i pro památkovou zónu, kde skutečně občas jsou problémy s vedením technické infrastruktury. Podrobné odůvodnění máte ve svých materiálech. (Před řečništěm upozorňuje poslanec Janulík na čas.)

Poslední pozměňovací návrh je pod číslem 5127, je to vcelku velké téma a týká se územního plánování. V současné době je to tak, že v hlavním městě Praze je několik tisíc navržených změn územního plánu, které nejsou projednány. Ty změny jsou několik let staré, některé až deset let staré, a prostě v Praze se vrší. Není to problém jenom Prahy, je to problém i Brna a dalších velkých měst, kdy vlastně ten, kdo chce změnit územní plán nějakým způsobem, si podá tuto žádost a ta je na úřadě, někde visí, nikdo se o ni nestará a dochází tam k významným průtahům. Jsem hrozně rád, že Ministerstvo pro místní rozvoj právě v novele, kterou projednáváme, zavedlo nový institut zkráceného pořizování změny územního plánu. To je skvělé, nicméně toto zkrácené pořizování neobsahuje žádnou lhůtu, ve které musí zastupitelstvo obce o podaném návrhu rozhodnout.

Takže pozměňovací návrh, který předkládám, spočívá v tom, že v novém § 55a se vkládá za odst. 6 nový odst. 7, který zní: Splňuje-li návrh podle odst. 2 všechny stanovené náležitosti, rozhodne o něm zastupitelstvo obce bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 12 měsíců od jeho podání. V mém písemném pozměňovacím návrhu je napsáno 6 měsíců. My jsme to s kolegy debatovali, tady zde navrhuji 12, takže to je rozdíl oproti tomu, co je uvedeno v systému. Doufám, že pan zpravodaj mě poslouchá a registruje to. Předpokládám, že není problém pro obce - u malých obcí to určitě není problém a u velkých obcí, pokud to problém je, tak je to chyba vedení obce. Pokud drobný stavebník požádá o změnu územního plánu, tak o tom je prostě rozhodnuto do 12 měsíců. Myslím, že to je taková lhůta, kterou každá obec včetně Prahy musí stihnout. Zastupitelstvo se schází nejméně jednou za tři měsíce, to znamená, jsou tam čtyři zastupitelstva, která proběhnou od té doby, kdy se podá návrh na změnu územního plánu, a nevidím jediný důvod, proč by obcím mělo být umožněno, aby ta doba byla delší.

Samozřejmě chápu, rozumím tomu argumentu, že ten pozměňovací návrh neobsahuje žádnou sankci. To znamená, pokud obec nerozhodne ve stanovené lhůtě 12 měsíců, tak tam není žádná pokuta nebo jakákoliv jiná forma sankce. Této případné námitce rozumím. Na druhou stranu pokud by v tom pozměňovacím návrhu ta sankce byla, tak předmětem debat bude bezesporu sankce, nikoliv ten samotný návrh. Takže nyní se to navrhuje jako tzv. imperfektní norma, tedy norma, která je bez sankce, i když stanovuje nějakou povinnost. Uvidíme, jak se to v praxi osvědčí. Pokud by se ukázalo, že to nefunguje v tom smyslu, že se tím obce neřídí, tak se potom můžeme zde v Poslanecké sněmovně pobavit o tom, zdali by tam nějaká forma sankce neměla být, a můžeme se bavit o konkrétní podobě té sankce. Nicméně v současné době se domnívám, že postačí, pokud tam bude lhůta pro obec, resp. pro zastupitelstvo obce, do které má rozhodnout o návrhu na zkrácený postup pořizování změny územního plánu.

Tolik tedy za mne. Možná ještě doplnění. Samozřejmě se to netýká toho balíku změn územního plánu, který v současné době na obcích včetně Prahy leží. Týká se to pouze těch návrhů, které budou podány podle § 55a, který se nově navrhuje z dílny Ministerstva pro místní rozvoj.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Adamec, připraví se pan poslanec Foldyna.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedající. Paní ministryně, kolegové, kolegyně, říkal jsem, že ten pozměňovací návrh je jednoduchý, ale odůvodnění vůbec jednoduché není. (Veselá reakce hloučku poslanců.) Vzhledem k tomu, že tady bylo teď takové velmi podrobné zdůvodnění předchozích pozměňovacích návrhů, tak se pokusím být stručnější.

Jak jsem říkal v obecné rozpravě, jedná se o právní jistotu pro ty, kteří spravují sítě, případně vlastník nějakých výrobních (nesrozumitelné), jak jsem to tady říkal, nebudu to tady říkat. Možná zopakuji, pro koho všeho se to týká. Ta jistota vyvlastnění věcného břemene se týká provozovatele přenosové soustavy, provozovatele distribuční soustavy, výrobce plynu, provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy nebo vlastníka plynárenského zařízení, provozovatele zásobníku plynu a držitele licence na rozvod tepelné energie nebo vlastníka rozvodného tepelného zařízení. Jedná se tedy o tu část, která se týká změny energetického zákona.

Pozměňovací návrh má číslo sněmovního dokumentu 5690, k němuž se samozřejmě hlásím. Teď mi dovolte krátké stručné zdůvodnění k těm sedmi bodům, které tam jsou. Protože vás opravdu nebudu zdržovat, nebudu to probírat 1 až 7, protože se to opakuje. Řeknu to jako shrnutí.

Návrh jednoznačným způsobem zamezí nesprávné interpretaci uvedených ustanovení o nemožnosti vyvlastnění práva věcného břemene pro účely umístění a provozování stavby energetické infrastruktury v případech, kdy je stavba na cizí nemovité věci již prováděna či na ní již existuje, a aniž by dotčený provozovatel či vlastník dotčené stavby energetické infrastruktury zřízení věcného břemene sám nezmařil. Jedná se tedy o stavby, které slouží k dodávkám základních energetických médií - elektřina, plyn, teplo - veřejnosti, a tak je třeba vnímat jejich strategický charakter.

Přestože v současné době znění uvedených ustanovení vyvlastnění práv pro zřizovanou či existující stavbu nevylučují, je v zájmu právní jistoty stavebníka takové stavby nebo provozovatele příslušné energetické infrastruktury veřejnosti, která je takovou stavbou dotčena, jednoznačně potvrdit správný výklad a dosavadní praxi. Možnost vyvlastnění věcného břemene pro zřizovanou či existující stavbu je nezbytně nutné řešení v mnoha případech, kdy dojde k zániku zajištěného soukromoprávního titulu k užití cizího pozemku, který způsobil vlastník nemovité věci bez jakéhokoliv přispění samotného provozovatele či vlastníka takové stavby. Jde například o situace, kdy dojde k zániku smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene či nemožnosti plnění takového budoucího závazku, odvolání předchozího souhlasu vlastníka nemovité věci, zániku nájemní smlouvy apod.

Je třeba připomenout, že navrhovaná právní úprava není v právním řádu ojedinělá, jelikož možnost vyvlastnění práv pro zřizovanou či existující stavbu již výslovně umožňuje například i zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Daný návrh již existující možnost vyvlastnění zřízení věcného břemene pro zřizovanou či již zřízenou stavbu dotčené energetické infrastruktury staví najisto, a to ne bezbřehým způsobem, nýbrž pouze v takových situacích, které provozovatel či vlastník předmětné stavby takového zařízení věcného břemene sám nezmařil.

Toť krátké odůvodnění. Říkám, nebudu analyticky rozebírat jednotlivé body. To si můžete každý najít v systému sám. Děkuji vám za pozornost a prosím o podporu tohoto pozměňujícího návrhu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Foldyna, připraví se pan poslanec Karel Rais. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji, pane předsedající. Já se chci přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který nese číslo 5904. Jenom v krátkosti uvedu, čeho se ten pozměňovací návrh týká.

Víte, že povolovací procesy v České republice, zejména jejich délka, jsou velice dlouhé, jsou nepředvídatelné, a to velice komplikuje život investorům jak českým, tak zahraničním, zejména v high-tech technologiích, kde se poměrně složitě tyto věci prosazují. Byl novelizován zákon č. 100 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí. Tam mají všichni dostatečný prostor. Já si myslím, že ta technická norma, kterou stavební řízení je, by měla být kompetentním prostorem pro kompetentní orgány. Ve svém pozměňovacím návrhu omezuji vstup spolků do stavebního řízení. Chtěl bych, aby se zrychlilo projednávání stavebních povolování v České republice, a proto bych vás prosil o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Karel Rais.

 

Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý večer. Já bych chtěl v úvodu poděkovat paní docentce Putnové, která celkem zřetelně řekla některé věci, které jsem zapomněl.

Co se týká mého návrhu na prodloužení platnosti územní dokumentace, protože tam máme aktivisty, jestli zelené, modré, puntíkované, to je jedno, ale tito aktivisté v podstatě ještě s neschopným předcházejícím managementem Jihomoravského kraje způsobili to, že vlastně nebyly ani zásady územního rozhodnutí jednoznačně definovány. Teď je jiná situace od října loňského roku, ale pořád je tady to nebezpečí, že jakýkoli aktivista může přes správní soud do toho, jak se říká lidově, hodit vidle, a tím pádem v podstatě znemožnit splnění termínu. Proto v prvním pozměňovacím návrhu dávám s dalšími kolegy napříč politickým spektrem, jak se tady říká, návrh na prodloužení platnosti výjimky z územně plánovací dokumentace. Tyto úvahy jsou uvedeny v pozměňovacím návrhu číslo 5887, čímž se k tomuto pozměňovacímu návrhu hlásím.

Druhý pozměňovací návrh reaguje na současný stav konkrétně v městě Brně, kde vznikají víceméně bez povolení různé náboženské stavby a orgány státní správy se na to v podstatě jenom dívají, protože na to nemají právní nástroj. Takže se snažím v podstatě přes pozměňovací návrh 5236 zavést institut místního referenda, které by rozhodovalo o tom, jestli občané souhlasí s výstavbou náboženské budovy, nebo ne. Zdůrazňuji skutečnost, že navrhovaná úprava se vztahuje pouze a výhradně na nové náboženské stavby nově vzniklých náboženských společností a netýká se klasických etablovaných církví a náboženských společností. To je uvedeno v pozměňovacím návrhu 5236, ke kterému se hlásím.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Václav Snopek, připraví se pan poslanec Jan Zahradník. Prosím.

 

Poslanec Václav Snopek: Hezký večer, dámy a pánové. Já se chci přihlásit k pozměňujícím návrhům pod číslem 5933. Velice stručně. Jeden pozměňující návrh se týká § 87 a je to zahájení územního řízení, pokud se týká akce více obcí, aby bylo možno využít vyhlášku podle správního řádu, a je to (nesrozumitelné) dalších paragrafů. Myslím, že by to mohlo najít shodu.

Druhý pozměňující návrh je vlastně přihlášení se k návrhu, který už jsme tady jednou měli a bohužel v hospodářském výboru neprošel o jeden hlas, bohužel mým hlasem, a je to územní rozhodnutí u vybraných staveb energetické infrastruktury. Myslím si, že to je návrh, který má šanci projít.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Jan Zahradník, připraví se pan poslanec Josef Uhlík. Prosím.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já se chci přihlásit k pozměňovacímu návrhu, se kterým jsem vás seznámil před chvilkou a který se týká definice liniových staveb. Tento návrh jsem vložil do systému jako sněmovní dokument 5905. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Josef Uhlík, připraví se pan poslanec Adámek. Prosím.

 

Poslanec Josef Uhlík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Přihlašuji se tímto k pozměňovacímu návrhu, který je v systému uveden jako sněmovní dokument 5918. Odůvodnění jsem uvedl v obecné rozpravě. Co se týká usnesení výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, odkazuji na sněmovní tisk 927/3.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy vystoupí pan poslanec Adámek, připraví se pan poslanec Kudela. Prosím.

 

Poslanec František Adámek: Dobrý den, vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové. Já bych se rád přihlásil ke dvěma pozměňovacím návrhům. Jeden je uveden jako sněmovní dokument číslo 5806 a druhý 5936. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Kudela, připraví se pan poslanec Petr Bendl.

 

Poslanec Petr Kudela: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, páni ministři, dámy a pánové, jak jsem avizoval v obecné rozpravě, přihlašuji se nyní k pozměňovacím návrhům sněmovní dokument číslo 5937. Tento pozměňovací návrh upravuje § 103 stavebního zákona, a to ve věci výrobků plnících (funkci) stavby a výrobků schválených a uváděných na trh podle jiných právních předpisů.

Druhý pozměňovací návrh, ke kterému se hlásím, je evidován v systému pod číslem 5939. Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je vytvoření předpokladu pro možnost urychlené výstavby vodní infrastruktury sloužící nejen k ochraně před povodněmi, ale rovněž ke zmírnění následků sucha nebo k jiným účelům podle vodního zákona a ve veřejném zájmu.

Další pozměňovací návrhy, ke kterým se hlásím, je pozměňovací návrh 5940 a 5941. Tyto pozměňovací návrhy mají umožnit snadnější výstavbu zemědělských objektů nebo objektů sloužících pro zemědělské účely v nezastavěném území, které nebylo možné územně plánovací dokumentací vyloučit.

Děkuji za pochopení.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Petr Bendl, připraví se pan poslanec Martin Novotný. Prosím.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Čas se navršil, tak budu stručný. Jen se přihlašuji k dokumentu 5899 a 5898. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Martin Novotný, připraví se pan poslanec Václav Horáček.

 

Poslanec Martin Novotný: Kolegyně a kolegové, přihlašuji se tímto k sněmovnímu dokumentu 5921. Podrobné odůvodnění pozměňovacího návrhu jsem přednesl předtím v rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Nyní tedy vystoupí pan poslanec Václav Horáček a připraví se pan poslanec Jiří Petrů.

 

Poslanec Václav Horáček: Děkuji, pane místopředsedo. Dovolte, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu kolegyně Langšádlové, který je v systému pod číslem 5770 a který jsem podrobně vysvětlil v obecné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Jiří Petrů, připraví se paní poslankyně Věra Kovářová.

 

Poslanec Jiří Petrů: Ještě jednou dobrý večer. Přihlašuji se k pozměňovacím návrhům uvedených v evidenci 5724, 5725, 5726, 5727, 5760 a 5839. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Věra Kovářová, připraví se pan poslanec Okleštěk. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Ráda bych se přihlásila ke svému pozměňovacímu návrhu, který je veden v systému pod číslem 5881. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Okleštěk, připraví se pan poslanec Klaška.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo. Přihlašuji se k pozměňovacím návrhům, které jsou v systému vedeny pod číslem 5910 a 5913.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Klaška.

 

Poslanec Jaroslav Klaška: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, já bych chtěl tímto načíst pozměňovací návrh, který není uveden v systému, nicméně vychází z pozměňovacího návrhu kolegy Raise, který je uveden v systému pod číslem sněmovního dokumentu 5887 a tvoří mu takovou drobnou alternativu, protože mění pouze číslovku letopočtu z čísla 2024 na číslo 2022 a celý zní takto: V části první článku 1 se vkládá nový novelizační bod, který zní: V § 188 odst. 1 se slova "31. prosince 2020", nahrazují slovy "31. prosince 2022". Ostatní novelizační body se přečíslují.

Odůvodnění tohoto mého návrhu je, jak už jsem říkal, že tvoří jistou alternativu k povinnosti mít územní plán pro obec nebo město do konce tohoto roku, protože mně také jde stejně jako panu prof. Raisovi o město Brno a chtěl bych ho tímto povzbudit, protože nemá zcela dobudovanou dopravní infrastrukturu. Čekalo na zásady územního rozvoje, i když Jihomoravský kraj už v minulosti nabízel spolupráci na dořešení těchto záležitostí, například ohledně železničního uzlu Brno a propojení dálnice D43. Tak bych tímto Brno chtěl povzbudit, aby konalo.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. V tento moment neeviduji nikoho, kdo je přihlášen do podrobné rozpravy. Táži se, jestli je tomu tak. Je tomu tak. V tom případě končím podrobnou rozpravu a táži se paní ministryně případně pana zpravodaje, zda si chcete vzít závěrečné slovo. Paní ministryně nejprve. Prosím.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Děkuji všem.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ještě vás požádám o ztišení. Ještě jsme nepřerušili jednání Poslanecké sněmovny. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Josef Uhlík: Děkuji za slovo. V obecné a podrobné rozpravě vystoupilo více než 30 kolegů. Všem velké díky za věcnost při jejich příspěvcích. Díky.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Ještě přečtu omluvy. Na 28. 2. mezi 14. a 16. hodinou z důvodu jednání se omlouvá pan poslanec Bohuslav Chalupa a dále dne 28. 2. od 18 hodin do konce jednání z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Pilný.

Končím projednávání druhého čtení tohoto návrhu. Vážené paní poslankyně a poslanci, já vám děkuji a přerušuji jednání Poslanecké sněmovny do zítřejšího dne 9 hodin ráno a přeji vám pěkný zbytek dnešního dne.

 

(Jednání skončilo v 19.06 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.