(12.20 hodin)
(pokračuje Chalupa)
Ani pro jednoho z nás, bez ohledu (Předsedající: Prosím o klid ve sněmovně.) na politickou příslušnost, jistě není tajemstvím, že na tom, jak nás vnímá veřejnost, nás politiky, jak nás hodnotí a jakou disponujeme autoritou, věrohodností, a tedy i legitimitou, není nic potěšujícího. Proč tomu tak je? No právě z důvodů obdobných tomu, jak proběhla reorganizace Policie ČR. Jak byla porušena pravidla a slib, který jsme my sami dobrovolně přijali. Teď tedy mluvím spíš ke koalici.
Pro připomenutí odcituji článek 1.11.1. z koaliční smlouvy programového prohlášení vlády. "Zachováme základní organizační strukturu Policie ČR, Policejní prezidium, celorepublikové útvary a 14 krajských policejních ředitelství. V případě neefektivního fungování navrhneme zřízení jedné organizační složky státu či úpravu současného systému v rámci Policie ČR. - V průběhu jednání té vyšetřovací komise jsme nenarazili na žádný fakt, který by dosvědčoval, že někdo někdy někde definoval, že útvary s celostátní působností fungují neefektivně. Tím méně, že to bylo někde navrženo či projednáno.
Omlouvám se, ale v návaznosti na to, co jsem právě odcitoval, nemohu než prohlásit, že ČSSD je v tomto smyslu stranou nevěrohodnou a věrolomnou. Tím, jak jste, kolegové, k reorganizaci policie přistoupili v přímé provázanosti a ve zkratce premiér - politik, ministr - politik, policejní prezident jmenovaný oním ministrem, náměstek jmenovaný oním policejním prezidentem, jste přispěli k dalšímu... (Někteří poslanci diskutují v hloučku.)
Já bych prosil o klid. Já jsem vás také nechal mluvit.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já si pane poslanče klid zjednám. Já vás klidně přeruším a požádám kolegy, aby zaujali svá místa a v klidu vyslechli váš projev. Každému, kdo se řádně přihlásí, dám slovo. Zatím mám přihlášených šest faktických poznámek.
Poslanec Bohuslav Chalupa: Tím jste přispěli k dalšímu významnému znevěrohodnění politiky nás všech, kteří tady sedíme. Pak jsou jakékoliv aktivity typu např. centrum pro boj s terorismem a hybridním hrozbám jenom planými gesty, které nic neřeší, pokud nám totiž lidé nebudou věřit. A nejde o chyby, kterých se můžeme a dopouštíme a budeme dopouštět, ale jde o věrohodnost. Pokud nám lidé nebudou věřit, pak nemáme moc šancí být těmi, kteří odvedou dobře svou práci, ke které jsme od lidí dostali mandát.
Pro ilustraci, jak to všechno asi probíhalo. Jak to, že na nejvýš odpovědných místech ve státní exekutivě jsou umístěni nebo jsou tam doporučováni lidé, kteří jsou hloupí, neschopní, nemorální, nekompetentní? Lidé, kteří způsobují škody. Plukovníci, generálové, náměstci, ředitelé, úředníci. Proč to říkám? Protože toto často říkají ti, kdo je na jejich místa tím či oním způsobem dosadili. A děje se tak zejména ve chvíli, kdy se tito lidé začnou chovat jinak, než se u nich předpokládalo. Takže musí být vyměněni, protože vlastně nejedou na klíček. Nejsou to ti roboti.
Nechápu, jak je možné někoho roky chválit, odměňovat, povyšovat, ale v určitou chvíli a ve velmi krátkém časovém okamžiku věci nastavit tak, že je jim vlastně vyjádřena nedůvěra, že jejich postavení je vlastně chybou. A odvolávám se na ten článek koaliční smlouvy o tom, že něco neefektivně fungovalo. Nic takového nebylo. Buď jsou tato stvrzení pravdou, že ti lidé tam jsou neschopní, a pak si ti, kteří se zasloužili o to, že tam tito lidé jsou, zaslouží být potrestáni. Anebo neříkají pravdu, a pak si zaslouží být potrestáni o to víc.
Organizační změny tohoto typu a významu skutečně neomlouvá ani to, že odpovědná osoba, v tomto případě náměstek, nebyla schopna manažersky svou funkci zvládnout. A ještě více je pro mne s podivem, že taková osoba je záhy přesunuta, přestože vlastně odešla ze služby ze zdravotních důvodů, je opět posunuta na další významné místo, a to do České pošty. To je takové to škatulata, škatulata, hejbejte se. A toto nemá nic společného, skutečně to nemá nic společného s věrohodností a spíše to navazuje onu námi odmítanou atmosféru klientelismu a korupce.
Všichni jste tady měli plnou pusu Andreje Babiše. Já vám děkuji za tu reklamu, ale každý byste se měl starat o to, abyste měli zameteno před vlastním prahem, než budete kritizovat jiné.
Takto je vážení, a vidím to stále zřetelněji, z určité části vystavěna exekutivní moc v tomto státě. A to je náš problém, že takto v tomto státě funguje. V řadě případů rozhoduje nikoliv odbornost, ale klientelismus, patolízalství, falešná loajalita a nekompetentnost. Kdyby takto postupovali např. v Izraeli, tak by byli - víte kde? Ani to nebudu říkat. Ale tam to naštěstí pro ně funguje jinak. Tam i poručík, pokud má pravdu a dokáže si ji obhájit a prokáže své schopnosti, dostane šanci a generál se musí bez pardonu poroučet, protože kdyby tomu tak nebylo, tak už Izrael neexistuje. Takže podívejme se, jak to funguje jinak, a začněme přemýšlet o tom, proč tento stát pořád funguje tak blbě, jak funguje.
První závěr. Máme nejvyšší čas se nad těmito symptomy smrtelně nebezpečné nemoci naší společnosti zamyslet a rychle pokračovat v ozdravném procesu a umožnit právě těm, kteří něco v životě prokazatelně udělali a dokázali, aby dali zemi do pořádku. Mluvící hlavy to opravdu, ale opravdu neudělají. V opačném případě nás nečeká nic dobrého... (Odmlka pro neklid v sále.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím, pane poslanče, ještě chviličku... Vážení kolegové, pokud diskutujete něco jiného, než je závěrečná zpráva vyšetřovací komise, prosím v předsálí. Pokud chcete komentovat vystoupení pana poslance, samozřejmě máte k tomu právo, ale po řádné přihlášce. Ostatní žádám o klid! A ostatní diskuse v předsálí. Ještě počkáme... Myslím to úplně vážně. Děkuji, pokračujte.
Poslanec Bohuslav Chalupa: Z mého pohledu a z toho, s čímž jsem se v průběhu vyšetřování seznámil, je v kauze reorganizace na mě příliš mnoho více či méně souvisejících náhod. Bohužel, žádná vyšetřovací komise nemůže dokázat nekalý úmysl tam, kde se např. náhle zvýšení platů realizuje. Ono se o tom sice dlouho mluvilo, ale nikdy se nezrealizovalo. A náhle zčistajasna je v rozmezí několika dnů po vyjádření nespokojenosti části příslušníků ÚOOZ rozhodnuto o celkem slušném navýšení platů. A opět jen čirou náhodou nespokojené hlasy utichnou a jen skuteční borci, nebudu vám říkat kdo, mají na to, aby si zachovali rovné páteře. A to není o tom, jestli plukovník Šlachta dostal nabídku, nebo nedostal. Já kdybych byl na jeho místě, tak bych se vám na to také vykašlal.
Další příklad. Vyšetřovací orgány se sice zabývaly tím, aby zjistily, odkud a kam směřovala nějaká SMS. A jejich zjištění se nakonec ukázalo být zcela chybné, díky komisi. Faktem zůstává, že SMS skutečně byla odeslána od pana Tesaříka, nikoliv opačně. Ale světe div se, nikdo nezjišťoval, kdo byl příjemcem té SMS, kterou pan Tesařík prokazatelně a ve zřejmém kontextu s celým problémem vyšetřování, kde jde o korupci a stovky milionů korun, informoval o tom, co se děje nebo má dít. A co je ještě více podivuhodné a zarážející, policie nešetřila to nejpodstatnější - kdo je nebo byl oním zdrojem, o kterém se pan Tesařík ve své SMS zmiňuje a který byl tím, kdo vynášel a doručil panu Tesaříkovi policejní citlivé informace a pravděpodobně varoval podezřelého, to, že oním zdrojem nebyl někdo z velmi blízkého okolí policejního prezidenta. A upozorňuji, že jako politik mám právo na tyto spekulace, podle některých, nebo úvahy, protože jsem si to tam vyslechl a neberu ty věci jednotlivě a neberu to jako nepřímé důkazy. Beru to jako jakýsi systémový postup toho, jak se vlastně ta reorganizace provedla. To jako já to nemíním rozsekat na jednotlivé části a posuzovat je odděleně.
Jinými slovy, aby bylo jasno o těch SMS. Nikdo už nemůže ani potvrdit, ani vyvrátit to, že oním zdrojem nebyl někdo z velmi blízkého okolí policejního prezidenta. O tom telefonu už tady bylo řečeno. Komise to neprokázala. Neznamená, že se ty věci nestaly. Ty se staly. Akorát nevíme, protože odposlechy se po šesti měsících ruší, takže tato země už se nikdy nedozví, co se vlastně stalo. Takto prosím pracovala Policie ČR a GIBS. Bohužel, smůla. Jaká náhoda, že po šesti měsících se mažou telekomunikační záznamy a my nemáme nic. Jak se říká, kde nic není, ani smrt nebere a darebák se směje. ***