(12.00 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Ono to tam úplně není takhle. Já myslím, že to tušíme všichni ti, co se smáli, i ti, kterým se to nelíbí. Pan ministr spravedlnosti nenavrhl vládě projednání v sekci s rozpravou bod například Informace ministra vnitra o chystané reorganizaci nebo Stanovisko vlády k chystané reorganizaci. A to mohl a mohl vystavit své kolegy ve vládě hlasování. Samozřejmě ten bod nemusel prosadit. To my z opozice víme velmi dobře. Navrhujeme, neprosadíme. Ale přesto se snažíme a navrhujeme. Na každé schůzi, každý den. A vy nám v tom většinou nevyhovíte. A to je normální. On neudělal nic a říkal - to ten Klement Gottwald nebo Bohuslav Sobotka. Co já, Pelikán. Pak řekne v televizi - s tím se nedá nic dělat, ministr nemůže navrhovat usnesení. Zase, chudák robot. Přijde na tu vládu, sedne do toho svého křesla, ani usnesení nemůže navrhnout. Neví, co se od něj očekává, že bude hlasovat s premiérem, nebo se šéfem strany. Nevím. Fakt těžká práce.
Potom vzpomeňme si - dneska taky ukázal ten dramatický výkon, jak se vždycky tak zatváří... Jak nese tu tíhu světa na svých ramenou, říká - zvážím demisi. Nepodal ji. Nepodal tu demisi. Zůstal v té vládě. Na co si stěžujete, pane ministře? Na vlastní vládu? Vy v ní sedíte každý den od té doby. To je vaše reorganizace. Vaše, ne naše. Vaše reorganizace to je. Jenom si to nechcete přiznat. Mohli jste vyvolat hlasování vlády nebo se pokusit zařadit bod. Už vidím, jak by vám premiér nevyhověl, kdyby přišel předseda hnutí ANO a řekl: Pane premiére, chci zařadit tento bod. A náš razantní premiér, takový ten despota, vždyť ho všichni známe, řekne: Jsem proti! Nic nebude! Hnutí ANO, vůbec nic! Kdo tady vládne?! Já přece! (Smích v plénu.) Takhle jste se asi obával, že to tak bude, a pak jste ten návrh nepodal. Měl jste sebrat odvahu a ten návrh podat. Pak by se ukázalo, jak hlasují ministři ANO, jak hlasují ministři ČSSD a jak by se postavili dnes nepřítomní a k věci se nevyjadřující ministři za KDU. To je samozřejmě nejlepší pozice, protože ať to dopadne jakkoli, jsou s tím vítězem. Protože toho poraženého nekritizovali. Ale vy jste to tomu hlasování jenom o zařazení bodu nevystavil. A já věřím, že by ten bod prošel.
Pak jste mohli použít ústavní možnost a zakázat to ministru vnitra. A zase jste jej mohli vystavit hlasování a říct veřejnosti i nám: My jsme to chtěli, byli jsme přehlasováni. Už to není naše reforma. Už to není naše reorganizace. Dělali jsme, co jsme mohli, ale těchto minimálně devět ministrů nebo devět členů vlády, protože každý člen vlády je ministr, takže minimálně těchto devět členů vlády dalo zelenou policejní reorganizaci. My jsme udělali, co jsme mohli... Zase jste to nezkusili. Já vím, že prohrávat hlasování není jednoduché. My to známe z opozice.
To jsou ústavní řešení. Překvapivé, když to nezná nebo tvrdí veřejnosti, že to není možné, ministr, to je překvapivé, smutné. A že to nezná ministr spravedlnosti... Kdo jiný by měl mít nastudovány všechny procesy? Jak jsme si říkali, co není doloženo, není vyvráceno. No, doufám, že to nebudete používat v trestním řízení. To sice není vyvráceno, není to dokázáno, i tak tě odsoudíme, protože jsi to nevyvrátil.
Pak jste měli politické možnosti, jak tomu zabránit. Mluvil o tom i pan premiér. Přece vyvolat vládní krizi není legrace. V okamžiku, kdy byste skutečně vy podal demisi, ne ústy svého předsedy, ale vy sám, a nejen řekl, že zvážíte, jestli podáte demisi, tak by to vyvolalo vládní krizi. Neříkám, jak vážnou. Už jste jednou vyměnili ministra spravedlnosti, možná by tam seděl někdo jiný a jelo by se dál.
Pak jste měli třetí možnost, tu nejsilnější, politickou, a to jako hnutí ANO - odejít z té vlády, vypovědět koaliční smlouvu, vyvolat vážnou vládní krizi. Ale co byste psali na ty billboardy? Co kdyby vám náhodou ustoupili a vy byste to vyřešili? Co by bylo na těch billboardech, které ukazoval ministr Chvojka, momentálně nepřítomný?
Takže ta odpověď je úplně jednoduchá. Udělali jste z toho politické divadlo. Použili jste policii - a to vám vyčítám nejvíc - k politickému boji, přitom máte plná ústa slov o nezávislosti policie a sami jste ji použili v politickém boji. To, že jste některé bývalé policisty použili jako figurky ve své hře, je smutné a já myslím, že jim to časem dojde, těm, jejichž např. oprávněné obavy jste využili ve své politické práci, ve své politické činnosti.
Já se musím připojit k té kritice vašeho postoje ke Sněmovně. Jste člen vlády, vláda se zodpovídá Poslanecké sněmovně. A říkáte: Nepřipustím hlasování o tomhle! No to jste přehnali tímto návrhem! Vy tady chcete úkolovat ministra spravedlnosti. - Buď lžete, nebo neumíte číst, pane ministře. Poslanecká sněmovna vyzývá vládu - první věta - vyzývá vládu. Pan ministr Robert Pelikán nám řek "vláda jsem já", protože říká "vy mě chcete úkolovat". Výzva vládě je úkol pro ministra spravedlnosti. A k čemu vyzývá v tom navrženém usnesení Poslanecká sněmovna, pokud to schválíme? Aby v rámci ústavní odpovědnosti za činnost státního zastupitelství zvážila - měli bychom se shodnout, že vláda má ústavní odpovědnost za činnost státního zastupitelství, takže ta věta je v pořádku - aby zvážila, zda pro zajištění zákonnosti - já myslím, že vláda by měla zajistit zákonnost - postačuje podaná kárná žaloba, kterou nepodala Poslanecká sněmovna. Ale pokud mám dobré informace z médií, nejvyšší státní zástupce podal kárnou žalobu. Nezávislý nejvyšší státní zástupce podal kárnou žalobu. A vy máte jenom zvážit, jako vláda a ne vy jako ministr spravedlnosti, zda je to dostatečné k dosažení cíle - zákonnosti konání Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Je to špatný cíl, aby Vrchní státní zastupitelství v Olomouci postupovalo zákonným způsobem? Mně to připadá jako správný cíl. Stejně tak jako jiné státní zastupitelství, jako Nejvyšší státní zastupitelství.
A z té zprávy vznikla určitá podezření o možných pochybeních. Některá pochybení jsou přímo popsaná, např. to, že ten státní zástupce, na kterého bylo podáno trestní oznámení, se neoprávněně dostal k informaci a neoprávněně ji poskytl jinému. To je hypotéza či podezření vyšetřovací komise, ne mé, já o tom nic nevím. A myslím, že prošetřit zákonnost - že to stejně budou šetřit orgány činné v trestním řízení. Tak co je špatně na tom, abychom zajistili zákonnost státního zastupitelství a aby vláda zvážila kroky, které jsou k tomu potřeba? Žádný úkol ani pro vládu. A víte, co vláda často dělá s usneseními Poslanecké sněmovny. Mohl bych vzpomenout jiné, ale nechci odvádět debatu jinam, ale při jiné příležitosti to klidně připomenu, taková ta doporučující usnesení vlády, vláda pak nerealizuje... Jediné, co můžeme udělat, je požádat vládu... A vy si to přečtete úplně jinak, nic takového tam není, abyste pak přišel, udělal ten dramatický výraz a říkal nám: Ne! Já nebudu plnit personální zadání Poslanecké sněmovny! Souhlasím, pane ministře, opravdu souhlasím. Neplňte personální zadání Poslanecké sněmovny. Jenom k tomu dodám tu druhou větu - nikdo vám takové zadání nedal! A pokud projde toto usnesení, tak ani v něm to není. Tak možná vám dává někdo jiný personální zadání a jste zvyklý to řešit. Poslanecká sněmovna jako celek to však určitě není.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců zprava a některých zleva.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré poledne, vážené paní poslankyně, páni poslanci, členové vlády. Budeme pokračovat. Kolega Chalupa ještě počká, protože s faktickou poznámkou se přihlásil pan ministr spravedlnosti. Ještě než vám dám slovo, pane ministře, budu konstatovat došlé omluvy, protože nemám jistotu, že byly načteny do protokolu. Omlouvá se z dnešního jednání pan poslanec Milan Šarapatka, pan poslanec Jaroslav Zavadil, pan poslanec Michal Kučera, pan poslanec David Kasal a pan poslanec Roman Kubíček. Také se omlouvá pan poslanec Petrtýl.
Pane ministře, máte slovo k faktické poznámce. Prosím.
Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji. Ta poznámka bude skutečně čistě faktická a bude se týkat jednacího řádu vlády. Jednání schůze vlády, říká čl. 6 odst. 2, řídí předseda vlády a v době jeho nepřítomnosti první místopředseda vlády nebo předsedou vlády pověřený jiný člen vlády. Pan předseda vlády je vždy přítomen, takže to další se neužije. A odst. 4 říká: Vláda jedná podle programu schůze vlády stanoveného předsedou vlády, popř. příslušným místopředsedou vlády. Na rozdíl třeba od Poslanecké sněmovny, člen vlády samozřejmě může navrhnout bod programu, ale je čistě na vůli předsedajícího, tedy premiéra, zda ten bod bude, nebo nebude zařazen. Oproti tomu, co jste si představoval, neexistuje nic takového jako hlasování o zařazení bodu v případě, že to premiér nenavrhne. My jsme si to vyzkoušeli na Bezpečnostní radě státu, která se řídí stejnými pravidly. Navrhovali jsme několik usnesení a tyto návrhy byly tehdy panem premiérem jednoduše ignorovány. Neměli jsme důvod se této trapné situaci vystavovat znovu na vládě samotné. Děkuji.***