(9.40 hodin)
(pokračuje Blažek)
Usnesení č. 41. Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby v rámci její ústavní odpovědnosti za činnost státního zastupitelství zvážila, zda pro zajištění zákonnosti v činnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci postačuje podaná kárná žaloba nejvyšším státním zástupcem, či zda nejsou nutná další opatření, včetně opatření personálních.
Přečtu odůvodnění tohoto usnesení: Vyšetřovací komise zjistila ze své činnosti a obdržených podání skutečnosti o porušení práva v činnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, kterých se dopustili jeho státní zástupci, kteří nezabránili porušování práva v rámci kontrolní činnosti - dozor a vnitřní dohled. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci medializací prověřování okolností policejní reformy aktivisticky vstoupilo do politického života. Mediální vstup nebyl důvodný, když samotné prověřování vycházelo z neověřených a nepravdivých informací, včetně záměny pojmu odesílatel a příjemce zprávy SMS. Z pochybení vyvodil i závěr nejvyšší státní zástupce, který podal na státního zástupce JUDr. Pavla Komára kárnou žalobu.
Státní zastupitelství je orgánem moci výkonné a vláda je vrcholným orgánem výkonné moci. Přitom vláda odpovídá Poslanecké sněmovně za provádění výkonné moci jako celku s výjimkou prezidenta republiky. Je tedy v ústavní logice, aby Poslanecká sněmovna žádala po vládě důsledné zajištění zákonnosti v rámci výkonné moci, pokud je zjištěno porušování práva. Možné je i personální opatření, které může provést především ministr spravedlnosti v součinnosti s nejvyšším státním zástupcem. Uvedená personální opatření se netýkají funkce státního zástupce, ale jen vedoucích pozic. Tolik usnesení 41.
Nyní usnesení 42.
Zase je to návrh komise, aby... Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby jí do tří měsíců předložila návrh zákona, který bude obsahovat:
1. Změnu trestního řádu tak, aby dozor nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení trestním nevykonával státní zástupce, pokud půjde o trestné činy, kde podezřelým a obviněným je státní zástupce či bývalý státní zástupce, který je spáchal při výkonu funkce či v souvislosti s výkonem funkce státního zástupce, a aby případně upravila i příslušná ustanovení o zastupování trestní obžaloby před soudem, pokud bude obžalovaným státní zástupce či bývalý státní zástupce a půjde o trestné činy spáchané při výkonu funkce.
2. Změnu trestního zákoníku tak, aby promlčecí doba neběžela v případě, že půjde o trestný čin zneužívání pravomoci vedoucím státním zástupcem nebo jeho náměstkem po dobu, kdy jsou ve vedoucí funkci na státním zastupitelství.
Odůvodnění: Navrhovaná právní úprava vychází ze stejného přístupu, který vedl ke vzniku Generální inspekce bezpečnostních sborů jako úřadu odděleného od policie i ostatních bezpečnostních sborů, aby vyšetřování trestných činů bylo oproštěno od nežádoucí kolegiality a osobních vazeb v rámci jednoho sboru. Proto také příslušníky samotné Generální inspekce bezpečnostních sborů nevyšetřují ani policisté, ani jiní příslušníci inspekce, ale státní zástupci, kteří zde mají postavení policejního orgánu.
Stejně nežádoucí osobní vazby mohou ovlivnit posuzování skutků, kterých se dopustí státní zástupci při výkonu funkce, které mají znaky trestného činu, ale z důvodu vzájemné kolegiality jsou ostatními státními zástupci hodnoceny příznivě pro jejich kolegy. Státní zastupitelství disponuje velkou mocí v rámci trestního řízení, což v demokratickém právním státě musí být spojeno s odpovědností, která nemůže být narušena stavovskou soudržností a osobními přátelskými vazbami.
Roli dozoru nad zákonností v přípravném řízení v takovém případě může sehrát na státním zastupitelství nezávislý orgán, což může být i soud. Půjde o roli výjimečnou, stejně jako výjimečné má postavení policejního orgánu státní zástupce při vyšetřování trestných činů příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů. Došlo by tak k omezenému obnovení institutu vyšetřujících soudců, kteří dříve na území Čech, Moravy a Slezska působili. Vláda však může věc řešit i jinak, což je na její úvaze. Cílem není obnovit vyšetřující soudce, ale posílit objektivitu při objasňování trestné činnosti státních zástupců, zvláště při činech spáchaných v souvislosti s výkonem jejich úřední pravomoci.
Rovněž je požadována změna promlčecí doby za zneužívání pravomoci v případě, kdy je vedoucí státní zástupce, který se činu dopustil, ve vedoucí funkci, a může tak účinně bránit objasňování své trestné činnosti a to již ve stadiu prověřování. Tolik usnesení číslo 42.
A nyní k poslednímu navrhovanému usnesení a to je usnesení číslo 43, kdy zase komise navrhuje, aby Poslanecká sněmovna požádala vládu, aby jí do tří měsíců předložila návrh zákona, který bude obsahovat změnu trestního řádu tak, aby bylo vypuštěno oprávnění státního zástupce přikázat, aby úkony ve věci prováděla jiná osoba služebně činná v policejním orgánu a aby bylo vypuštěno oprávnění státního zástupce osobně provádět jednotlivé úkony trestního řízení nebo i celé vyšetřování namísto policejního orgánu.
Odůvodnění: Při jednání vyšetřovací komise vyšlo najevo, že státní zástupci běžně svými pokyny zasahují do toho, kdo konkrétně se v rámci policejního útvaru bude věnovat jaké agendě a s kým v rámci tohoto útvaru může spolupracovat, koho v rámci svého útvaru smí o své činnosti informovat apod. Dále vyšlo najevo, že někteří státní zástupci aktivně v přípravném řízení realizují různé úkony v trestním řízení namísto toho, aby se soustředili na výkon dozoru nad zákonností v přípravném řízení.
Dle zákona jsou státní zástupci i policejní orgán povinni organizovat svou činnost tak, aby účinně přispívali k včasnosti a důvodnosti trestního stíhání. Státní zástupce může uložit policejnímu orgánu provedení takových úkonů, které je tento oprávněn provést a které jsou třeba k objasnění věci.
Státní zástupce je dále oprávněn odejmout kteroukoli věc policejnímu orgánu a učinit opatření, aby byla přikázána jinému orgánu. Policejním orgánem však není jednotlivý policista, ale celý policejní útvar, a tedy jeho vedoucí je osobou, která odpovídá za organizaci činnosti útvaru, a to v rozsahu všech práv a povinností.
Příkazy státních zástupců, že určitou záležitost smí řešit pouze jeden jimi konkrétně určený policista a že jiné policisty nesmí takto určený policista o ničem z řešené věci informovat, jsou tedy v rozporu s účelem zákona a vůlí zákonodárce.
Vzhledem k tomu, že platná právní úprava je státními zástupci obcházena a zneužívána k účelu, který ve skutečnosti komplikuje policejní vyšetřování, navrhuje se vypustit z trestního řádu oprávnění státního zástupce, které mu umožňuje přikázat, aby úkony ve věci prováděla jiná osoba služebně činná v policejním orgánu. Rozhodování o tom, který konkrétní policista či tým v rámci útvaru se věcí bude zabývat, zůstane tak nezpochybnitelnou výlučnou odpovědností příslušného vedoucího policejního útvaru.
Státní zástupci mají dosud oprávnění osobně provádět jednotlivý úkon nebo i celé vyšetřování a vydat rozhodnutí v kterékoli věci, přitom postupují podle ustanovení tohoto zákona pro policejní orgán. Toto ustanovení je nesystémové a státní zástupci tak mají oprávnění konat takové úkony v trestním řízení, ke kterým nemají žádné vybavení, vzdělání ani výcvik. Uvedené ustanovení zároveň objektivně komplikuje státním zástupcům schopnost řádně vykonávat nezávislý dozor nad zákonností v přípravném řízení. V zájmu jednoznačného rozdělení rolí mezi policií a státní zástupce, kteří je mají kontrolovat, se proto navrhuje také toto ustanovení z trestního řádu vypustit.
Závěrem mi dovolte, abych zdůraznil, že rozsah toho, čím se má komise zabývat, určila Poslanecká sněmovna, nikoliv vyšetřovací komise. V zásadě se po komisi chtělo prošetření dvou věcí - to, co se dělo kolem reorganizace, a současně to, co se dělo při organizaci v činnosti Státního zastupitelství v Olomouci. Chci zdůraznit, že pokud jde o tu první část, něco jiného jsou názory jednotlivých členů komise, jak jistě uslyší mnozí z vás, a druhou věcí je to, co se podařilo prokázat z toho, co bylo k dispozici, tzn. z výslechů, odposlechů a dalších věcí.
Četl jsem - a zdůrazňuji to teď znovu, že vyšetřovací komise musí věci prokazovat a musí je prokázat tak, že pokud my někoho označíme, že se něčeho dopustil, aby potom Sněmovna ustála případnou soudní žalobu takto postižených osob. V té první fázi, zdůrazňuji, se nepodařilo prokázat ani státním zástupcům, ani komisi, že by policejní reorganizace byla nějakým způsobem připravována z pozadí, ať již podnikatelského, či politického, ani že došlo ke spáchání nějaké trestné činnosti. Zdůrazňuji, že to neznamená, že například předseda komise má nějaký pochvalný názor na to, co se v policii děje. A to jsou dvě různé věci. A já vás prosím, abyste se toto v diskusi snažili rozlišovat.
Pokud jde o Olomouc, tam se prostě prokazatelně vyjevilo, že se olomoučtí státní zástupci aktivisticky pustili do veřejného života v rámci vládní krize. A to už teď říkám za sebe, orgány činné v trestním řízení, včetně státního zastupitelství, mohou jen to, a to podle platné české ústavy, co jim zákon dovoluje. Neexistuje žádný zákon, který by státním zástupcům dovoloval jakýmkoli způsobem veřejně vstupovat do vládní krize. To, jakým způsobem mají postupovat, upravují příslušné zákony. A to, že se prokázaly manipulace se spisem, se kterým se takto zacházet nemá, právě v Olomouci, a tam se to prostě prokázalo, tak holt zkrátka a dobře to trestní oznámení, které jsme podali, směřuje k této věci. ***