(17.20 hodin)
Poslanec Leo Luzar: Já si dovolím jenom velice krátce reagovat na předřečníka, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo. Pojem ekoterorista samozřejmě všichni vnímáme v reáliích české kotliny. Ale dle definice mezinárodní je i boj za symboly určitými prostředky možno chápat jako terorismus. To je to nevyjasnění tohoto pojmu. A pro ty, a nepoužiji ten výraz, ekology, když si přečtete stovky mailů, co nám přišly v rámci Šumavy, tak tu definici toho boje za symboly a záchranu přírody, to tam najdete velice lehce. Čili teoreticky by šel tento váš návrh aplikovat na minimálně polovinu těchto pisatelů. A z toho dalšího paragrafu vyplývalo, že by mohli být zavřeni, protože splňují podmínky, které tam máte vyjmenovány, protože ty podmínky se navzájem, jak říkám, popírají trošku, takže ta definice by šla také použít a v ten moment bychom byli ochuzeni o množství čtiva, které nám mailem chodí, pokud tedy nepadají do spamu. Tolik k objasnění.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. A nyní již tedy nevidím žádnou jinou faktickou poznámku a prosím, pane poslanče, je to váš prostor.
Poslanec Václav Snopek: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já si myslím, že diskuze ukázala, že to je problém obrovský a vyvolává velký zájem u řady poslanců. Musím na rozdíl od některých předřečníků ocenit předkladatele tohoto zákona, protože v době, kdy to předkládali, tady byla a doposavad je velká společenská objednávka. Ano, vládní návrh řadu věcí vyřešil, ale myslím si, že tato iniciativa byla v té době naprosto správná a nezaslouží si, abychom ji úplně zavrhovali. Já hned v úvodu proto konstatuji, že bychom měli i tomuto návrhu zákona dát šanci, a budu dávat návrh na přepracování, protože v dané situaci ani ve sněmovním tisku 886, který jen tak mimochodem platí ode dneška, nejsou definovány a popsány všechny problémy, se kterými se můžeme setkat v rámci boje proti terorismu.
Já si myslím, že je zapotřebí jasně definovat, co to terorismus je. Já si myslím, že všichni se shodneme na tom, že terorismus je plánované, promyšlené, politicky či nábožensky motivované násilí sloužící k dosažení zištných cílů. Můžeme ho popsat i tímto způsobem, že je to promyšlené použití násilí nebo hrozby násilím obvykle zaměřené proti nezúčastněným osobám s cílem vyvolat strach a obrátit na sebe pozornost. A znova, tím účelem je dosáhnout politických, náboženských, ideologických a možná třebas i ekonomických cílů.
U jednoho bodu se musím však zastavit. Diskuze ukázala, že se snažíme směšovat terorismus a kriminální činy. Pan kolega Gabal prostřednictvím řídícího i pan kolega Grospič se o těchto věcech zmínili, ale přece jenom ta hranice tady vždycky je a měla by mít i rozdílné posuzování potom v trestání daného činu. Sice naprosto chápu pana kolegu Gabala, vysvětlete mrtvým, proč se to stalo, jestli jich je 9, 10, 20, ale trestný čin, když řidič autobusu úmyslně zabije někoho, shodí autobus ze skály, anebo je to nehoda, která se stala v důsledku únavy, technického selhání, to si myslím, jsou naprosto rozdílné věci. Ale když se nad těmito věcmi zamýšlíme - já jsem hledal hodně definic terorismu, a dokonce jsem se podíval i do amerických zdrojů. Jsou tam dvě velice zajímavé definice, ale ukazuje se, že každý stát svoji definici upravuje na ten problém, který mu hrozí.
A teď si dovolím malé odbočení. Ano, před půldruhým rokem byla jasná společenská objednávka, že máme bojovat hlavně proti islámskému terorismu. To si myslím, že všichni tak chápali, a dokonce i předkladatelé mně určitě potvrdí, že tomu tak bylo. Ano, řada významných trestných činů v Evropě, západní Evropě, ale i na východě právě vycházela z tohoto náboženského motivu, dokonce na východě byly dříve pomalu ty větší akce, než byly v západních zemích. Skutečně svůj význam a účel splnily. Ale my se musíme zamýšlet i nad takovými jevy, které se nazývají superterorismus.
Přátelé, to není žádná hra na hvězdné války. Slyšíme o tom v televizi, ve sdělovacích prostředcích. To jsou teroristické činy, které využívají jaderné, radiační, chemické a biologické zbraně. Že by nebyla snaha tyto zbraně získat a použít, nikdo nemůže popřít. Vezměme si Blízký východ. Chemické, bakteriologické zbraně je bohužel dneska realita, která se používá. Ale máme také nekonvenční formy terorismu, jako je psychologický teror, a na to bychom měli pamatovat také. Já si myslím, že jsou to dokonce někdy daleko záludnější a nebezpečnější formy terorismu. Jsou to formy, které zahrnují propagandu, falšování informací, a to všechno vede k ovlivňování rozhodování lidí. Ano, to je také terorismus. Máme také informační terorismus. To je také potřeba s touto formou terorismu počítat a vůči němu se účinně bránit. A takovou nejvýznačnější odnoží terorismu při využití informačních technologií je kyberterorismus. O tom se v poslední době hovoří velice často a bohužel ho nemáme podchycen v žádném zákoně. Je snaha tady vůči němu bojovat. Otázka zní, jakým způsobem budeme tyto věci postihovat, pokud jdou mimo hranice našeho státu. Ale pokud se objeví na území našeho státu, tak bychom měli vědět, jakým způsobem s touto činností nakládat.
Já si myslím, že se shodneme i na tom, že cílem terorismu je vytvářet atmosféru strachu a nedůvěry ve schopnost bezpečnostních složek státu a vyvolat otázku nevinnosti ostatních obyvatel. To je v podstatě jedna z hlavních forem terorismu a žel bohu ani předložený návrh skupiny poslanců tyto věci neřeší. Ale protože tady byla pojmenována řada způsobů, řada forem terorismu, tak si myslím, že je zapotřebí jim dát šanci, aby tyto věci dopracovali, a opakuji svůj návrh, abychom vrátili návrh zákona k přepracování. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Přečtu omluvy. Dnes od 17 do 19 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Marek Ženíšek, od 16.40 do konce jednání se omlouvá pan poslanec Ivan Gabal a dále od 17 hodin do konce jednání z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Markéta Adamová.
Táži se, zda někdo další chcete ještě vystoupit v rozpravě. Vzhledem k tomu, že žádnou přihlášku nevidím, tak končím obecnou rozpravu. Táži se pana navrhovatele a zpravodaje, zda si chcete vzít závěrečné slovo. (Ano.) Nejprve tedy pan navrhovatel. Prosím. ***