(15.00 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Zejména minipivovary jsou velmi často místní rodinné firmy, které nehledají investiční pobídky v okolních státech, které nepřesunou svoji produkci. Někdo může říct deset pracovních míst, ale krát 347 je 3,5 tisíce pracovních míst. A abychom to měli s čím srovnávat, tak vám přečtu jednu tiskovou zprávu z Úřadu vlády z listopadu roku 2016. Německý Bosch dostane v Česku pobídku až 444 milionů korun. S tím, že by se mělo vytvořit 600 pracovních míst a z toho zhruba 120 míst pro vysokoškoláky. 444 milionů pro 620 pracovních míst. Tady mluvíme o desetitisících pracovních míst, v segmentu minipivovarů 3,5 tisíce pracovních míst, a ten dopad je zhruba 600, 700 a klidně dám i na Ministerstvo financí, 800 mil. korun. Tak si porovnejte efektivitu takového opatření. Tohle opatření je plošné, pomáhá všem, všem snižuje náklady.
Dámy a pánové, vláda se 2. ledna pyšnila výsledkem hospodaření státního rozpočtu za rok 2016. Ani my z opozice jsme nezpochybnili dobrý výsledek plus 60 mld. Je čas snížit daně. Můžeme to udělat. Tento návrh má podporu celého trhu, všech profesních organizací a věřím, že najde podporu i mezi námi. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi jako navrhovateli. Nyní prosím zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Miroslava Kalouska, aby se ujal slova. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dobrý den, dámy a pánové. Pan předkladatel nám poměrně zevrubně řekl, ono to není nijak složité, o čem bychom měli nebo neměli hlasovat, takže mi jistě odpustíte jako zpravodaji, že nebudu jinými formulacemi opakovat jeho slova obsahu návrhu zákona, ale pokusím se vás provést stanoviskem vlády, protože vláda k tomuto návrhu dala své stanovisko. A musím říct, že nad ním kroutím hlavou. Pro případ, že někteří z vás by ho nečetli, tak prosím, abychom si ho spolu se sebou probrali, protože obdivuji vládu v jejím optimismu, že se domnívá, že co poslanec, to blbec. Kdyby se domnívala cokoliv jiného, tak by to přece jenom musela formulovat poněkud jinak.
Stanovisko je nesouhlasné, což mě nepopuzuje, protože se jedná o poslanecký návrh, který mění daň, ale jsou tam pak uvedeny tři důvody, z nichž si troufnu říct, že všechny jsou legrační. Ten první důvod začíná větou: Vláda nepovažuje navržený zásah do daňového systému za žádoucí především s ohledem na skutečnost, že se v předmětném případě jedná o daň harmonizovanou, přičemž tento návrh není slučitelný s právem Evropské unie. Vláda vysvětluje proč - neboť je přesvědčena, že u minipivovarů s výstavem do 100 tisíc hektolitrů sazba 12 korun je nižší, než připouští ona harmonizovaná směrnice, což je, jak víme, šestá směrnice Evropské unie o spotřebních daních. Nicméně to je jedna ze šesti sazeb, která se mění, jedna jediná ze šesti sazeb. Nicméně vláda říká: Není to v souladu s právem Evropské unie, a tak nemůžeme lidem snížit daně.
Kdyby tenhle argument používaly politická hnutí a strany, které jsou nepřátelsky naladěny k Evropské unii, které si přejí vystoupení České republiky z Evropské unie, tak bych to akceptoval. Prostě uvádějí účelový argument, kdy svoji vlastní neochotu nebo zbabělost nebo nekompetenci svádějí na Evropskou unii. To je velmi častý sport domácích politiků. Ale když to dělá vláda, která se verbálně k Evropské unii hlásí, tak je to přinejmenším nešťastné, protože občanům říká, že tady něco nejde, i když to jde. A nejde to ne proto, že my jsme neochotní nebo zbabělí, ale může za to ta ošklivá Evropská unie, píše tady pan premiér s panem ministrem financí ve svém stanovisku.
Není to pravda. A nesvádějte svoje vlastní politické postoje na Evropskou unii. Velmi vás o to prosím, alespoň ty, kteří to s Evropskou unií myslí vážně. To jedno číslo je těch 12 korun. Je možná komplikovaná diskuse, možná na to existuje několik právních výkladů, ale zcela jistě není problém ve druhém čtení podrobit to diskusi a v případě, že by stanovisko vlády po právní stránce bylo správné, tak to nebude 12 korun, ale bude to 13,20 koruny, ale nebude to těch 16 korun, co je teď. A bude to v naprostém pořádku. A to je v našich silách. V tom nám žádná harmonizační směrnice nebrání. A z tohoto důvodu protestuji a ohrazuji se proti stanovisku vlády, které kromě toho, že zpochybňuje kompetenci vlády, což mi tak nevadí, to vláda dělá téměř denně, tak ale zpochybňuje a znevěrohodňuje v očích občanů Evropskou unii jako instituci, jejíž jsme my součástí. To je první bod stanoviska vlády.
Druhý bod stanoviska vlády říká, jak to je strašné, že tento krok bude znamenat negativní dopad do veřejných rozpočtů v objemu zhruba 600 milionů v roce 2017 a 800 milionů v následujících letech. Opakuji - 600 milionů a 800 milionů. Bavíme se tedy v řádu pod jednu miliardu. Každý z nás tady, snad kromě členů vlády, dobře ví, že není v silách žádného ministra financí odhadnout inkaso spotřební daně na celý rok s přesností na jednu miliardu. To prostě nejde. Ta přesnost se u spotřební daně pohybuje tak kolem dvou, tří, čtyř miliard. I odchylka o pět miliard není až tak trestuhodná, protože trhy mají své výkyvy, nějak se chovají. Takže prosím pěkně, dámy a pánové, my se tady nebavíme o nějaké zásadní změně daňového systému, což bych si samozřejmě přál, a upřednostnil bych zjednodušení daňového systému a snížení sociálního pojištění před poměrně marginální úpravou. O tom se nebavíme. Bavíme se tady o marginální úpravě jedné sazby, aniž bychom zasáhli do systému. Aniž bychom zasáhli do systému, bavíme se o marginální úpravě jedné sazby, která je pod statistickou chybou ročního odhadu inkasa spotřební daně. Znovu opakuji, ten odhad, který máme v rozpočtu inkasa spotřební daně na rok 2017, a všechny odhady, které jsme dělali v minulosti celkového inkasa spotřební daně, nikdy nemohly být s přesností na jednu miliardu. Takže uvádět tady jako naprostou tragédii, že možná 600 nebo taky 400 nebo možná vůbec nic, protože díky tomu, že ta spotřební daň bude nižší, tak to pivo se bude konzumovat víc, takže to bude nula. Spekulujeme v číslech, která jsou prostě pod statistickou chybou. Nemá vůbec žádný smysl se o ně nějakým zásadním způsobem přít. To je tedy druhý bod zdůvodnění zásadního nesouhlasu, který nám vláda dala.
A ten třetí, snad abychom se zasmáli opravdu nakonec, ten dává v rámci rovnosti a nerovnosti, což je opravdu legrace. Vláda dále poznamenává... já vás to nechám vypovídat, pak budu pokračovat... Děkuji. ***