(Jednání pokračovalo v 10.50 hodin.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, čas určený na přestávku vypršel, dostavil se zpravodaj pro prvé čtení, a já tedy prosím pana poslance Marka Černocha, aby se ujal slova. Prosím.
Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, omlouvám se, doběhl jsem.
K tomuto návrhu zákona bych chtěl říct to, že právní pomoc je dnes upravována jednotlivými právními předpisy. Není ale poskytována jednotně ani systematicky, a proto vítám návrh, který je předkládán, protože tento návrh právě zavádí systematičnost do tohoto zákona a je to věc, která, myslím, je pro lidi velmi důležitá, protože v současné době nejenom že je velká neznalost v možnostech bezplatné právní pomoci, ale příjemce zpravidla nemá volbu poskytovatele právní pomoci tak, aby se mohl rozhodnout podle svého přání. Tento návrh zákona má, myslím, velký význam a budu rád, pokud bude propuštěn do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji jednu přihlášku. Žádám tedy pana poslance Grospiče, aby vystoupil v rozpravě. Prosím, máte slovo.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych si dovolil jako jeden z předkladatelů tohoto zákona vystoupit na jeho podporu, a to sice tím, že tento zákon byl předložen do Poslanecké sněmovny poměrně brzy, počátkem volebního období, má číslo tisku 390, což samo o sobě vypovídá o tom, že už má celou dlouhou dobu za sebou, než se dočkal konečně projednávání zde na plénu Poslanecké sněmovny. Není asi tajemstvím, že vláda si dala práci s jeho odůvodněním, vyslovila s tímto návrhem nesouhlas, a přesto bych zde chtěl upozornit na některé momenty, které už zazněly v úvodním slově.
Za prvé právo na právní pomoc je založeno v České republice již ústavním pořádkem a je přímo odvozeno od článku 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Podle něj má každý právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení. Podle článku 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod zákon pak stanoví, ve kterých případech má v trestním řízení třeba obviněný právo na bezplatnou pomoc obhájce. Platná právní úprava poskytování bezplatné právní pomoci však v zásadě umožňuje a tato bezplatná právní pomoc je v praxi též realizována, ovšem až zpětně. A platná právní úprava je roztříštěná, ne vždy jednotná a ve svých důsledcích poskytuje orgánům, které mají rozhodovat o poskytování bezplatné právní pomoci, to znamená obhajoby, dle názoru předkladatelů neúměrné široké uvážení. V dnešní době, pro ilustraci, tato odlišnost právní úpravy je vyjádřena v 15 různých právních předpisech, počínaje již zmíněným ustanovením právě Listiny základních práv a svobod.
Cílem předkládaného návrhu zákona je především sjednocení těchto dílčích ustanovení a kritérií pro poskytování potřebné právní pomoci. Jako předkladatelé jsme si vědomi toho, že tím, že zákon byl předložen na počátku volebního období, tak se asi nevyvarujeme toho, abychom nereagovali, pokud bude propuštěn do druhého čtení v rámci Poslanecké sněmovny dílčích úprav, které by reagovaly na aktuální právní změny v našem právním řádu, a to primárně samozřejmě na normu, která se týká například občanského zákona.
Chtěl bych zde ještě ocitovat i stanovisko České advokátní komory k předloženému návrhu, kdy poslanecký návrh zákona o zajištění právní pomoci, který vychází z tezí zpracovaných již v roce 2008 samotnou Českou advokátní komorou, přestože se nijak na jeho předložení už nyní advokátní komora nepodílela, tak jej plně podporuje a považuje jej za vysoce potřebný. Toto právo v sobě nezahrnuje žádné omezující podmínky a mělo by být realizováno i pro ty, kdo nejsou právní pomoc s to smluvně si zajistit, viz nález Ústavního soudu, například 699/3, nebo Ústavního soudu 167/05, nebo Ústavního soudu 351/05 a dalších deficitů zákonné úpravy v tomto směru, a odborná veřejnost si je vědoma již delší dobu, že roztříštěnost právní úpravy k stabilitě a právní jistotě v České republice nepřispívá. V tomto smyslu by tedy projednání uvedeného návrhu zákona mělo své místo a bylo by velice žádoucí, aby bylo postoupeno alespoň do dalšího čtení a podrobeno výrazné diskusi a momentem, kdy bychom mohli vydiskutovat právě zejména onu potřebnost.
Já bych zde ještě chtěl na doplnění přečíst údaje, které se týkají zajištění právní pomoci v trestním a civilním řízení z let 2010 až 2014. V roce 2010 v civilním řízení o právní pomoc žádalo celkem 172 588 osob. V roce 2011 to bylo 175 815 osob, pak 143 954 osob, v roce 2013 to bylo 134 488 osob a 2014 to bylo 140 596 osob. V trestním řízení tento počet byl ještě vyšší. V roce 2010 se pohyboval na 550 900 osobách a v roce 2014 mírně klesl na 438 017 osob. V součtu tedy můžeme říci, že pomoc jak v civilním, tak trestním řízení v roce 2014 požadovalo téměř 578 613 tisíc osob, což je nezanedbatelné číslo, a už z tohoto důvodu si myslím, že by si tento zákon zasloužil pozornost Poslanecké sněmovny, širokou diskusi na toto téma a jeho propuštění do dalšího čtení, za což se přimlouvám.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Přečtu omluvy. Dnes od 16 hodin do konce jednacího dne z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Václav Votava, od 12.15 po zbytek jednacího dne a zítra po celý jednací den z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Jaroslav Klaška, a dále dnes od 14 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Matěj Fichtner.
Já se vás táži, zda někdo další se hlásí do obecné rozpravy. Žádnou přihlášku nevidím, v tom případě končím obecnou rozpravu a táži se, zda paní navrhovatelka nebo pan zpravodaj si chtějí vzít závěrečné slovo. Není tomu tak. Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru. V souvislosti s novelizací zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny s účinností od 1. 3. navrhuji, abychom přikázali návrh zákona k projednání ústavněprávnímu výboru jako garančnímu výboru. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? V tento moment nevidím jiný návrh. V tom případě přistoupíme k hlasování.
Přečtu návrh usnesení: Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru jako garančnímu výboru?
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 294, přihlášeno je 157 poslankyň a poslanců, pro návrh 128, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl schválen.***