(10.10 hodin)
(pokračuje Plíšek)
Dalším významným bodem této novely je rozšíření nástrojů kontrolní a kárné pravomoci České advokátní komory. Nově by byla možnost odejmout knihu o prohlášení o pravosti podpisu, která dá komoře oprávnění knihu fakticky odejmout, a to na dobu stanovenou v příslušném kárném rozhodnutí, tedy od šesti měsíců až do tří let, dojde-li komora ke zjištění, že kárného provinění se advokát dopustil v souvislosti s činěním prohlášení o pravosti podpisu. Zároveň s tím se navrhuje, aby představenstvo mělo možnost operativně zabránit páchání dalších kárných provinění v souvislosti s knihou s tím, že knihu na návrh předsedy kontrolní rady zadrží na dobu příslušného disciplinárního řízení.
Dalším novým kárným opatřením vůči advokátovi, který poruší ať už stavovský předpis, nebo zákon o advokacii, je dočasný zákaz výkonu činnosti podle zákona o advokacii. Stávající kárná opatření neobsahují specifický nástroj, kterým by bylo možno postihnout činnost advokáta, když se proviní např. při správě majetku klienta v rámci úschovy. Tento nástroj umožňuje zavedení dočasného zákazu výkonu činnosti, tj. dočasný zákaz provádění advokátních úschov v případě zjištění, že se advokát dopustil kárného provinění v souvislosti s prováděním úschov. Obdobně jako u odnětí knihy by byla dána zároveň možnost, aby představenstvo mohlo předběžně vyslovit zákaz výkonu této činnosti po dobu kárného řízení.
Kromě těchto zmíněných navrhovaných změn, částečně tedy koncepčního charakteru, se navrhují některé dílčí změny zákona, které se týkají jednotlivých zákonných institutů. Důvodem pro jejich přijetí je snaha o konkretizaci práv a povinností advokátů na základě poznatků z kárné praxe.
Jde zejména o následující oblasti: Výslovné umožnění pozastavení výkonu advokacie na základě vlastní žádosti advokáta. Dále je to vyškrtnutí advokáta ze seznamu advokátů z důvodu povinnosti být pojištěn. V současné době se tak může dít pouze na základě kárného řízení, což je zdlouhavé a neefektivní. Dále je to zpřesnění, od kterého okamžiku může advokát doposud vykonávající advokacii ve společnosti začít vykonávat advokacii jiným způsobem. Rozvolňuje se také povinnost advokáta odmítnout poskytnutí právních služeb v případě, kdy dotčené strany nemají výhrady k tomu, aby byly právní služby advokátem poskytnuty. Limit pojistného plnění musí být ze zákona přiměřený újmě, ke které došlo, za kterou advokát může nést odpovědnost v rámci jednotlivých právních případů, čímž se má zamezit situaci, aby advokát byl sice pojištěn, ale na mnohem nižší limit pojistného plnění, než odpovídá té újmě, kterou může při poskytování daných právních služeb způsobit.
Já bych chtěl na závěr dodat, že vláda vyjádřila s návrhem tohoto zákona souhlas. Samozřejmě jsme připraveni debatovat, pokud tento návrh bude propuštěn do druhého čtení, v ústavněprávním výboru o příslušných změnách, úpravách. S ohledem na povahu této novely a vlastně souhlas dotčených subjektů, včetně exekutivy, vás žádám o propuštění tohoto návrhu do druhého čtení. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. A prosím zpravodaje, kterým je pan poslanec Jeroným Tejc.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, na úvod chci sdělit pro jistotu, byť se necítím být ve střetu zájmů, že jsem advokátem a na svou vlastní žádost mám výkon advokacie v tuto chvíli pozastaven.
Tento zákon byl předložen 30. června 2016. Stanovisko vlády není, jak tomu obvykle bývá, příliš rozsáhlé. Je uvedeno pouze to, že 27. července 2016 vláda návrh zákona projednala a vyslovila souhlas. Pokud by všechna stanoviska vlády byla takto úsporná, bylo by to určitě dobře. Takže v tomto smyslu nic nebrání tomu, abychom zákon projednali ve druhém čtení.
Chtěl bych zdůraznit, že hlavním cílem tohoto návrhu je zvýšení kvality výkonu advokacie, tzn. posiluje ochranu těch, kteří si advokáty pro různé služby právního charakteru najímají, zvyšuje jejich ochranu, tzn. posiluje kárnou odpovědnost advokátů, jak už bylo zmíněno, a také posiluje kvalitu vzdělávání koncipientů, kteří se mohou stát advokáty, a zabraňuje situacím, kdy v zásadě v mnoha případech existují nikoliv kanceláře, které vychovávají advokátní koncipienty, ale jakési množírny, které fungují pouze jako velkovýrobny, díky levné pracovní síle advokátních koncipientů jako velkovýrobny koncipientů, kteří v zásadě žádnou skutečnou praxi nemají a znají pouze určitý výsek právní činnosti. A to je věc, která určitě není ve prospěch možných budoucích klientů těchto advokátů, ale spíše naopak, a proto je dobře, že tento zákon cílí na změnu.
Já tedy doporučím pouze to, co už konstatoval pan navrhovatel, tzn. projednat tento návrh ve druhém a třetím čtení s tím, že sám budu navrhovat drobnou úpravu, a to aby se nerozšiřovala možnost advokátů ověřovat listiny. Myslím si, že to je věc, která se na jedné straně osvědčila, na straně druhé je poněkud riziková. Tak jen avizuji, že tohle by byla drobná úprava, na které, předpokládám, bychom se ve výboru a následně ve sněmovně mohli shodnout.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám rozpravu. Mám tady faktickou poznámku paní poslankyně Válkové, ale jednací řád říká, že faktickou poznámkou lze reagovat pouze na průběh rozpravy, kterou jsme ještě nezahájili. Takže pokud budete souhlasit, dám slovo prvnímu řádně přihlášenému, na kterého můžete reagovat dle vlastního uvážení.
Prosím pana poslance Karamazova a potom faktická poznámka paní poslankyně Válkové.
Poslanec Simeon Karamazov: Vážené kolegyně, vážení kolegové, podle stávajícího § 7 odst. 1 zákona o advokacii jednou z podmínek, aby advokátní koncipient mohl vykonat advokátní zkoušku, je uhrazení poplatku. Tento stanoví Česká advokátní komora. Ze zákona tento poplatek nemůže činit víc než 10 tisíc korun, přičemž v současné chvíli je to 8,5 tisíce korun. Nyní předkladatelé sněmovního tisku navrhují tento finanční limit ze zákona vypustit a ponechat stanovení poplatku zcela na advokátní komoře. Rozumím tomu, že advokátní zkoušky mají být nově rozděleny na dvě části, na vstupní písemný test a na praktickou ústní část. Je proto logické, že poplatky za obě části budou různé - u písemného testu zpravidla mnohem nižší. Čemu však úplně nerozumím, je skutečnost, proč již zákon nemá obsahovat žádné limity, kam se v případě přijetí novely poplatky za vykonání advokátních zkoušek můžou vyšplhat. Rád bych se proto zeptal předkladatelů, zda je skutečně jejich úmyslem umožnit stanovení poplatků v jakékoli výši a jaké pro tento postup mají důvody.
Předseda PSP Jan Hamáček: Teď prosím paní poslankyni Válkovou a její faktickou poznámku.
Poslankyně Helena Válková: Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, já tady využiji jenom toho kraťoučkého časového limitu dvou minut k tomu, abych zdůraznila, že už jako ministryně spravedlnosti jsem měla tento návrh, byť v pozměněné podobě, na stole. A potom, když jsem odcházela, po projednání s Českou advokátní komorou jsem dala slib, že udělám všechno pro to, aby tento návrh prošel v Poslanecké sněmovně. On doznal opravdu určitých změn a myslím si, že v té podobě, v jaké je předložený, pro něj můžeme ruku zvednout. Rozhodně to bude zkvalitnění advokátních služeb.
A na co jsem chtěla upozornit, aby tady nezaniklo v tom, o čem hovořil již jak předkladatel, tak zpravodaj - je zde ještě § 42 odst. 4. Pokud ho takto schválíme, je koncipován tak, že jde o navržení doplnění věty, že komora může založit veřejně prospěšnou právnickou osobu. Aby Česká advokátní komora jako veřejnoprávní korporace byla výslovně zmocněna zákonem k tomu, aby mohla takovouto právnickou osobu založit. Smyslem a cílem je zkvalitnit, třeba delegovat, některé činnosti, jako je výchova koncipientů, vzdělávání advokátů, v neposlední řadě i zajišťování bezplatné právní pomoci, kterou teď vykonávají advokáti podle § 18 zákona o České advokátní komoře.
Čili doporučuji i z tohoto důvodu, který by mohl zůstat mimo stran naší pozornosti a který rozhodně přispěje ke zkvalitnění činnosti advokacie, předloženou novelu schválit, pustit samozřejmě do druhého čtení. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě jedna faktická poznámka, pan poslanec Stupčuk. ***