(15.30 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Čili já bych rád požádal o to, zdali bychom takové věci adresovali těm, kdo o nich mají rozhodovat, je to Ministerstvo práce a sociálních věcí, jsou to jednotlivé orgány sociálně-právní ochrany dětí, a pokud možno při řešení těchto konkrétních případů maximálně dbali na ochranu soukromí jednotlivých rodin. Jde především o děti. A já myslím, že nikdo se nechce dočítat o sobě, o své rodině, o řešení problémů rodiny v novinách nebo slyšet to v televizi.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi vlády. Paní kolegyně Chalánková se chystá k doplňující otázce. Prosím.
Poslankyně Jitka Chalánková: Já si dovolím určitě doplnit své informace, protože na rozdíl od Norska zde Ministerstvo práce a sociálních věcí má možnost dohledu nad jednotlivými pracovišti orgánů sociálně-právní ochrany dětí. A máme informace, že zde dochází k velkému tlaku a tyto orgány mnohdy rozhodují pod velkým tlakem Ministerstva práce a sociálních věcí, a to mnohdy jinak, než by samy chtěly. Tyto informace mám z mnohých pracovišť těchto orgánů.
Zároveň jsem správně slyšela pojem správní řád. Veřejný ochránce práv doporučil v roce 2011 svým výkladem, že má být možnost přenesení místní příslušnosti různých případů, pokud není spokojeno z jedné či z druhé strany s tím orgánem sociálně-právní ochrany dětí, nicméně Ministerstvo práce a sociálních věcí toto odmítlo, zamítlo a žádný nový nástroj nepřineslo. Takže bych chtěla pana premiéra požádat, aby si uvědomil, že toto je skutečně velmi závažná situace a dohled nad těmito pracovišti má skutečně a zodpovědnost za ně má Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan premiér se chystá ještě odpovědět. Prosím, pane předsedo vlády.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nechci to podceňovat, nechci to bagatelizovat, určitě je to téma pro debatu s Ministerstvem práce a sociálních věcí, pokud existují takové vážné obecné poznatky, které zde zmiňovala paní poslankyně. Jenom bych chtěl, abychom skutečně pracovali na základě určitých fakt, méně pracovali na základě emocí. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Interpelace končí. Další interpelací, interpelací číslo osm, je interpelace pana poslance Jana Zahradníka ve věci úložiště radioaktivního odpadu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, vážený pane předsedající. Pane premiére, já se na vás obracím proto, že od 1. ledna letošního roku vstoupila v platnost novela atomového zákona, který ve svém § 108 odst. 4 říká: "Postup při stanovení průzkumného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při stanovení chráněného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při povolování provozování úložiště radioaktivního odpadu a postup, jak zajistit respektování zájmů obcí, kterým náleží příspěvek z jaderného účtu, a jejich občanů, v těchto procesech stanoví zvláštní zákon."
Tady je třeba říct, že obce, které jsou potenciálními kandidáty na místo pro průzkum budoucího úložiště, jsou dobře známy, dobře vědí o svém problému a některé z nich proti tomu protestují. Teď myslím zrovna na přelomu roku se koná v západočeské obci Chanovice tradiční pochod kolem lokality případného možného místa pro vytipování úložiště.
Já jsem zaznamenal, že vláda na svém zasedání toto pondělí projednala návrh věcného záměru zákona o zapojení obcí do výběru lokality hlubinného úložiště. Proto se na vás obracím s těmito dotazy: Budou k tvorbě paragrafového znění toho zákona také přizvány organizace obcí, třeba Svaz měst a obcí České republiky nebo Svaz místních samospráv? Jaké postavení budou mít obce při procesu samotného výběru té lokality? Ve které fázi procesu výběru budou obce osloveny a kdo s nimi bude komunikovat? A také ještě další dvě otázky: Jak hodlá vláda zajistit, aby tyto procesy měly významnou kontinuitu a nebyly závislé na změnách v politickém uspořádání naší země? A poslední otázka: Jak vláda zajistí, aby informace o existenci úložiště nevymizela z povědomí státu, případně obyvatel dané lokality v daleké budoucnosti? Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane poslanče. Pan předseda vlády je připraven k odpovědi. Prosím, pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tento dotaz je příhodný nejenom proto, že jsme na minulém jednání vlády mluvili o tom předmětném návrhu zákona, a já se potom k němu velmi podrobně vyjádřím, ale také shodou okolností dnes se dopoledne sešel Vládní výbor pro jadernou energetiku a zabývali jsme se tématem výstavby nového jaderného bloku v elektrárně Dukovany, kde je cílem vlády, abychom ty věci dobře připravili, protože jaderná elektrárna v Dukovanech je starší a tamní reaktory, až doslouží, budou potřebovat dříve náhradu než novější reaktory, které v tuto chvíli slouží v elektrárně v Temelíně.
V naší zemi většina lidí podporuje to, abychom šli dále cestou využívání jádra, čili zdá se, že na tom je společenský konsenzus. Nicméně zatím jsme se nedokázali úplně dobře v naší společnosti vyrovnat s faktem, že výroba energie z jádra také produkuje odpad, který je potřeba z dlouhodobého hlediska někde uskladnit. A ačkoliv většina lidí podporuje výrobu energie z jádra, tak nikdo nechce mít na svém katastru pokud možno jaderné úložiště. Téměř ve všech obcích, nebo ve všech obcích, které byly v minulosti vytipovány jako potenciální místa pro takováto úložiště, proběhla například referenda, občané měli možnost se vyjádřit, a ta referenda většinou dopadala tak, že více než 90 % občanů se vyjadřovalo proti tomu, aby v katastru jejich obce byl takový projekt vůbec zvažován nebo připravován. Takže není to vůbec jednoduchá situace.
Já nijak nerozporuji fakt, že občany nenadchne představa, že by někde v blízkosti jejich domova měl být realizován takto náročný projekt. Na druhou stranu vláda země, která chce provozovat jaderné reaktory i v příštích letech, musí také řešit otázku kam s ním. Musí ji řešit. Nemůže se tvářit, že ten problém tady není. Nemůžeme se spolehnout jenom na to, že budujeme mezisklady a máme mezisklady v areálech stávajících jaderných elektráren. Potřebujeme najít nějaké systémové dlouhodobé řešení.
V tuto chvíli zatím nebyla v České republice definitivně vybrána žádná lokalita pro umístění hlubinného jaderného úložiště. Běží diskuse v okruhu několika lokalit. Je možné, že okruh lokalit v budoucnu bude také ještě rozšířen. Je také možné, že bude zúžen z pohledu těch prací, tak jak jsou připravovány nebo realizovány. Byla zde iniciativa, která vznikla ještě předtím, než nastoupila naše vláda, aby byl přijat speciální zákon, který by řešil zapojení obcí do vyhledávání lokality pro hlubinné úložiště radioaktivních odpadů. Ten návrh prošel připomínkovým řízením. Přinesl si s sebou obrovské množství rozporů. Byl předložen do Legislativní rady vlády. Legislativní rada vlády ten návrh krajně problematizovala. Nejsem si jist - mám pocit, že ten návrh zamítla, tak jak ho vláda projednávala teď. A vláda respektovala stanovisko Legislativní rady vlády, tzn. tento návrh, tak jak byl připraven, neschválila.
Uložili jsme ministrovi průmyslu ustavit meziresortní expertní skupinu, která by zpracovala nový věcný záměr zákona o zapojení obcí do procesu výběru lokality hlubinného úložiště pro vysoce radioaktivní odpady a vyhořelé jaderné palivo, tak aby bylo zohledněno i stanovisko Legislativní rady vlády s tím, že Ministerstvo průmyslu má nově stanovený termín na předložení návrhu do 30. června roku 2018 a následně bude probíhat standardní legislativní proces. Pokud jde o zapojení obcí, tak předpokládám, že do této pracovní skupiny budou přizváni také zástupci samospráv. Nedávalo by žádný smysl, aby v pracovní skupině, která bude mít na starosti právě tento návrh zákona, samosprávy, jejich zastřešující organizace nebyly zastoupeny. Takže já požádám pana ministra průmyslu, aby to v žádném případě neopomněl, až bude ustavovat tuto pracovní skupinu.
Jinak pokud jde o současný stav, v současné době vláda postupuje podle schválené koncepce nakládání s vyhořelým jaderným palivem. V této koncepci je uvedeno sedm lokalit, na kterých je potřeba provést geologický průzkum, a na základě vyhodnocení průzkumu bude možné zúžit tento seznam na čtyři lokality, které budou podrobeny dalším rozborům. Toto zúžení je plánováno prozatím na rok 2020.***