(12.50 hodin)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S faktickou poznámkou dále pan poslanec Jan Klán. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, já jsem se přihlásil s faktickou poznámkou, protože dnes již zcela jistě na můj příspěvek nedojde. Já jsem už tady v loňském roce poukázal na to, kdo vlastně může za to globální oteplování. Já jsem tady říkal, že za to může deregulovaný kapitalismus. O tom můžeme vést diskusi. Ale já jsem tady už i pochopil, proč třeba zastánci ODS tvrdí, že globální oteplování neexistuje. Pan poslanec Zahradník, vaším prostřednictvím, tady říkal nějaké dvě studie, jedny, které podporují, a druhé, které to vyvracejí. Já jsem si vzal na pomoc knížku This Changes Every Thing, Tohle všechno mění, Naomi Kleinové, Kapitalismus proti klimatu, kde na stránkách 42 a 43 se mluví o vašem bývalém předsedovi ODS Václavu Klausovi, který byl často zván na různé klimatické konference zejména do Spojených států, aby potvrdil, že globální oteplování neexistuje a že vlastně za to nikdo nemůže, takže to necháme volně plynout a bude všechno v pohodě. Takže to abyste věděli, že v té knížce je také citován váš bývalý předseda. Čili se nedivím, že zastáváte takovouto doktrínu.
Nicméně jak už tady bylo zmíněno, zítra má inauguraci nový americký prezident Donald Trump, tak jsem velice zvědav, jak se postaví k této pařížské klimatické dohodě, protože on prohlásil, že se Spojené státy prorazí k ropě. Prostě opět tam vládne opravdu uhlíková lobby, o které se píše i v této knížce, viz This Changes Every Thing, jak je to celé propojené s tou politikou. Takže je to opravdu politický problém.
A tvrzení, že globální oteplování neexistuje, to je poměrně směšné. To, že tady máme dneska, u nás, v České republice, poměrně silné mrazy, je právě i důsledkem toho globálního oteplování, i když tam hrají roli jev El Nino a další. Ale to, že tady máme opravdu zimu, neznamená, že globální oteplování neexistuje. Na druhé straně planety je třeba teplo, tady je zima. Takže za globální oteplování dle mého názoru může (upozornění na čas) deregulovaný kapitalismus. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Jako kapitalista, který tady má na starosti regulaci vašeho času, děkuji, že jste jej dodržel.
Dalším řádně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi krátký příspěvek na téma klimatické konference, respektive klimatické dohody z Paříže, která vyvolala, jak jinak, velkou diskusi nejen mezi odborníky, ale i politiky, což vidíme dnes i na jednání Sněmovny. My zde máme uvést v život dohodu z Paříže. Než si navzájem začneme dávat nálepky jako ekoterorista či jiné, než si začneme říkat, že naše planeta není zelená, ale má jinou barvu, tak se pojďme podívat, co nám může cíl dosažení globálního snížení emisí skleníkových plynů přinést. Naplnění dohody totiž nemusí znamenat pro veřejnost poměrně abstraktní nákupy emisních kreditů jiných států nebo možnosti postihů za emise oxidu uhličitého v letectví či lodní dopravě. Naopak. Zejména oblast - a tady bych si dovolil odpovědět na dotazy svého předřečníka pana poslance Urbana a zkusit přiblížit, v čem může být přínosná právě klimatická konference, respektive její realizace v těch jednotlivých státech.
Já bych tady chtěl zmínit, že zejména oblast energetické účinnosti a energetických úspor může být skutečným motorem naší ekonomiky a investiční příležitosti s vysokou přídavnou hodnotou. Jako malý příklad, myslím srozumitelný všem, bych uvedl energetické úspory v budovách, které se dnes bohužel omezily na takové to pouhé zateplování a výměnu oken a dveří. Přitom právě energetické úspory v budovách mohou dosahovat až desítky procent. Hovořím zde zejména o automatizaci a řízení, tedy tzv. inteligentních domech. V čem spočívají ty nejzásadnější úspory? Zejména v řízení, regulaci vytápění, klimatizace, ventilace v čase, v řízení osvětlení na základě světelných podmínek, přítomnosti člověka atd.
Kouzlo spočívá v tom, že se jedná o obory s vysokou přidanou hodnotou a jejich vhodná podpora může výrazně prospět naší ekonomice. Navíc řešení není příliš složité. Všichni voláme po tom, aby se podpora přesunula od montoven založených na levné pracovní síle k podpoře sofistikovanějších oborů. A zde ta příležitost skutečně je. Začít se může u veřejných budov, u kterých se jasně definují požadavky na energetické úspory a kam se také může přesunout část státní podpory. Jistě že samotné energetické úspory v budovách nám nevyřeší klimatické cíle. Jsou ale dobrým a myslím, konkrétním a srozumitelným příkladem toho, že klimatickou dohodu z Paříže lze vnímat pozitivně i z pohledu podnikání a investičních příležitostí. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Dalším řádně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Marek Benda - kterého ale nevidím. Proto jeho přihlášku stahuji a poprosím pana poslance Petra Bendla. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Neobávejte se, nebudu tak podrobný jako pan kolega Zahradník, který to vzal opravdu z gruntu a mluvil tu i o detailech, ptal se na věci, které nejsou nedůležité.
Já myslím, že je každému z vás, jak tady sedíte, jasné, že Pařížská dohoda není jen tak ledajaký dokument, že nás opravdu zavazuje k vážným věcem. A pominu to, že v materiálu, který nám předložila vláda, je napsána konkretizovaná částka, že bychom měli přispívat zhruba jedním milionem korun na nějakou administraci těch finančních prostředků, ale není tam ani koruna, ani naznačeno, kolik a jak se státní rozpočet bude do budoucna podílet na tom, že Česká republika bude posílat rozvojovým zemím nějaké peníze na ochranu klimatu a investice s tím související. Naznačil to tady možná pan ministr průmyslu a obchodu, když říkal, že to vlastně bude velká výhoda pro české firmy, protože my tam budeme posílat peníze a oni by tam mohli někdy něco stavět a podobně, a podílet se na nějakém rozvoji, atd., atd.
Nicméně mě tedy mrzí, že tam není konkretizovaný závazek pro Českou republiku alespoň v nějakém řádu, jak to s tímto vypadá. Měl bych tedy dotaz na pana ministra životního prostředí - který momentálně telefonuje, tak nevím, jestli mě poslouchá, nebo neposlouchá. Zároveň by mě velmi zajímalo, protože v České republice se neutají vůbec nic a vím, že Ministerstvo životního prostředí, nebo minimálně to, už připravuje legislativu, která se týká a opírá právě argumentačně o schválenou Pařížskou dohodu, protože vláda počítá s tím, že Pařížská dohoda Poslaneckou sněmovnou projde, a tam už je to paragrafové znění. Nic takového není, vrtí pan ministr hlavou. Já doufám, že tomu tak je, nicméně bychom si to zasloužili. Zasloužili bychom si vědět, jaké konkrétní dopady v oblasti legislativy, v oblasti podnikání a jejích důsledků, v oblasti hospodaření v lesích, v oblasti zemědělského hospodaření, co konkrétního tím vlastně bude - co na to bude vztaženo. Protože logicky, projde-li Pařížská dohoda jednáním Poslanecké sněmovny a jejím souhlasem, pak sem následně přijde vláda, potažmo ministr průmyslu, možná ministr životního prostředí a další, a bude říkat: dyť vy už jste s tím souhlasili, dyť vy už to tam vlastně máte. A ono je to tam v těch podivných slovíčkách a větách, je tam napsaná spousta věcí. A čert tkví v podrobnostech. My bychom měli znát, protože ne všichni umějí číst bruselštinu, nebo věty tak, jak je možné je přečíst, dílem je tady četl pan kolega Zahradník, co všechno to vlastně v praxi pro nás bude znamenat. ***