(Jednání pokračovalo ve 12.00 hodin.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážené kolegyně, vážení kolegové, je 12 hodin a my budeme pokračovat dalším bodem zařazeným do našeho programu. Je to
197.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu s ratifikací Pařížská dohoda
/sněmovní tisk 932/ - prvé čtení
Tímto sněmovním tiskem jsme se zabývali dne 10. listopadu loňského roku na 50. schůzi Poslanecké sněmovny, kdy jsme přerušili obecnou rozpravu. Poslanecká sněmovna dne 10. listopadu rozhodla, že při projednávání tohoto bodu je nezbytná přítomnost pana ministra průmyslu Jana Mládka, kterého tímto vítám. Na 53. schůzi dne 1. prosince jsme tento bod opět přerušili, neboť tato podmínka nebyla splněna.
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujali ministr životního prostředí Richard Brabec a zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Václav Zemek - pardon, pan poslanec Robin Böhnisch.
Nyní tedy budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě, do které se jako první přihlásil přítomný pan ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych zde připojil stanovisko mnou řízeného resortu k vystoupení ministra životního prostředí k ratifikaci Pařížské dohody.
Česká republika se spolu s ostatními členskými státy EU zavázala ke snížení emisí skleníkových plynů již před pařížskou konferencí prostřednictvím Rámce pro klima a energetiku do roku 2030, který byl schválen nejvyššími představiteli v říjnu 2014. Ten stanovil závazný cíl pro všechny sektory a zdroje emisí - nejméně 40% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 ve srovnání s referenčním rokem 1990.
Já bych to tady ještě jednou zopakoval vlastními slovy. Debata o dopadech na český průmysl již proběhla, a pokud budeme zpochybňovat COP 21, tak si jenom zhoršíme pozici, protože ČR se k tomu již zavázala bez ohledu na to, jestli bude COP 21 ratifikovat, nebo nebude, a pro ČR je samozřejmě lepší, když to budou dodržovat nejenom státy EU, ale i státy celého světa, což je záměr pařížské konference nebo COP 21. Čili závazky vyplývající z pařížské konference tak nejdou nad úroveň, kterou jsme již jako ČR přijali v rámci závazků stanovených EU. Hlavním prostředkem naplnění tohoto závazku je systém obchodování s emisními povolenkami, tedy EU ETS.
Zároveň je důležité upozornit, že Pařížská dohoda obsahuje bod o ustanovení schématu emisního obchodování s cílem dosažení nákladově efektivního snižování emisí. Tento systém je v rámci EU aktivně využíván a v podstatě je EU jeho průkopníkem, a proto je pro ČR klíčové právě nastavení systému obchodování s emisními povolenkami. Pro český průmysl je nyní zásadní vyjednání dobrých podmínek právě v rámci probíhající revize systému obchodování s emisními povolenkami.
ČR požaduje zejména zrušení předem určeného plošného snižování referenčních hodnot pro stanovení množství bezplatně alokovaných povolenek a naproti tomu stanovení alokace na základě referenčních hodnot revidovaných před rokem 2021; dále omezení uplatnění korekčního faktoru snižujícího bezplatnou alokaci a zajištění transparentnosti jeho použití; odůvodnění navržených hodnot kritérií pro možnost zařazení odvětví na seznam odvětví ohrožených únikem uhlíku. Pravidla ochrany hospodářství proti uzavírání podniků s vyššími emisemi CO2 musí být dle ČR nastavena tak, aby bylo nejohroženějším průmyslovým sektorům alokováno 100 % povolenek zdarma, tj. bez dalšího snižování alokace.
Pro MPO je prioritní zamezení snižování bezplatné alokace odvětvím vysoce ohroženým únikem uhlíku, aby byla zachována jejich konkurenceschopnost. Zároveň je důležité, aby revize EU ETS zajišťovala dlouhodobý, stabilní a efektivní rámec a vhodný cenový signál k posílení nákladově efektivního snižování emisí CO2 na úrovni EU.
Přistoupení k Pařížské dohodě však může přinést českým průmyslovým podnikům a jejich expertům i řadu příležitostí. Ty spočívají v zapojení se do investičních projektů v rozvojových státech zaměřených na ochranu klimatu. ČR se již v současné době podílí na jednom z nejdůležitějších nástrojů financování klimatických opatření v rámci dohody a tím je Zelený klimatický fond. Ten představuje významný potenciál pro uplatnění českého soukromého sektoru a dalších subjektů, např. z oblasti vědy a výzkumu, při přípravě a realizaci projektů, které budou financovány z jeho prostředků.
Rád bych také uvedl, že snižování emisí prostřednictvím systému EU ETS je jedním ze tří nástrojů k dosažení požadovaného snížení emisí skleníkových plynů, který pokrývá přibližně 45% podíl celkových emisí skleníkových plynů v EU. Druhým nástrojem je nový návrh nařízení o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich propady v důsledku využívání půdy a lesnictví, tzv. LULUCF. Třetím nástrojem je pak sdílené úsilí, které pokrývá sektory nezahrnuté předchozími nástroji. Jde o budovy, zemědělství, dopravu či odpady. Tématem snižování emisí se tak musí zabývat všechny oblasti hospodářství.
MPO velmi aktivně komunikuje se zástupci podnikatelské sféry a aktivně spolupracuje s Ministerstvem životního prostředí. Rámcová pozice ČR k reformě EU ETS, jež byla zpracována a schválena 24. září 2015 příslušným výborem PSP ČR a dne 2. prosince 2015 Senátem na základě doporučení jeho příslušných výborů, koresponduje i s názory zpracovatelského průmyslu, jehož stanovisko jste možná na konci minulého roku již obdrželi.
Závěrem bych vás však chtěl ujistit, že MPO i já osobně vyvineme maximální úsilí, aby byla zachována konkurenceschopnost českého průmyslu. Zároveň věnujeme maximální úsilí monitoringu plnění Pařížské dohody na celém světě, věnujeme pozornost možným akcím nové americké administrativy a vyhodnocování plnění Pařížské dohody, které se předpokládá jednou za pět let.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Dalším řádně přihlášeným do rozpravy, který už minule započal své vystoupení při posledním projednávání, je pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se chtěl na úvod svého dnešního vystoupení - které vlastně je již myslím třetím vystoupením k tomuto bodu, pořád v jednom řečnickém přihlášení - zmínit k tomu, co říkal pan ministr Mládek. Ono to tak vyznívá v posledních několika týdnech možná, že debata k Pařížské dohodě se schyluje k tomu, že v podstatě již na ní nemáme co plnit, že jsme její podmínky již dávno splnili a že tím pádem nemá valnou cenu hovořit o ní samotné, o jejích dopadech, o jejím časovém, ale i věcném rámci. Pan ministr vyjmenoval celou řadu opatření, která naše vláda již učinila a která samozřejmě probíhají za dramatických jednání s podnikateli, kteří v nich vidí omezení naší konkurenceschopnosti. ***