(9.50 hodin)
Guvernér ČNB Jiří Rusnok Ještě jednou, vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně a páni poslanci. Budu se snažit být stručný, nicméně mi dovolte, abych vás informoval o zprávě o inflaci, což je základní dokument měnové politiky ČNB. Vzhledem k časovému odstupu tato zpráva už byla překonána čtvrtou inflační zprávou za rok 2016. Já se budu snažit proto vycházet z té novější zprávy. Zaměřím se tedy jenom na nové informace. (V sále je silný hluk!)
Růst české ekonomiky loni postupně zpomaloval a ve třetím čtvrtletí dosáhl 1,9 procentního bodu, pokud jde o růst hrubého domácího produktu. Tento vývoj odrážel zejména... (Odmlka pro hluk. Sál se pomalu ztišuje.) ... pokles vládních i podnikových investic financovaných z evropských fondů. Ekonomiku naopak nadále podporovaly uvolněné měnové podmínky, nízká cena ropy a rostoucí zahraniční poptávka. Zmírňování hospodářského růstu odráželo zejména znatelné zvolnění dynamiky zpracovatelského průmyslu ve třetím čtvrtletí loňského roku, hluboký pokles pak nadále bohužel vykazuje stavebnictví.
I když se domácí ekonomický růst zpomaloval, neprojevovalo se to nijak negativně na trhu práce, ba naopak, narůstalo napětí v nerovnováze nabídky a poptávky pracovních sil. Zaměstnanost se dále zvyšovala. Odráželo se to v poklesu míry nezaměstnanosti. Ta, jak známo, se nacházela a nachází v České republice na nejnižší úrovni, pokud jde o země Evropské unie. V těchto podmínkách, myslím pochopitelně, dále zrychloval růst mezd.
Inflace se v závěru loňského roku poměrně rychle zvýšila a v prosinci dosáhla 2% meziročního růstu. Po zhruba čtyřech letech, kdy se pohybovala pod cílem inflačního cílení České národní banky, se tak v samém závěru loňského roku vrátila na tento cíl. Prvním důvodem uvedeného zvýšení inflace bylo zrychlení růstu cen potravin. Zvýšila se také takzvaná jádrová inflace. V ní se již delší dobu pozitivně projevuje pokračující růst domácí ekonomiky a zvyšující se dynamika mezd, což tvoří základ poměrně robustně rostoucí domácí poptávky. V prosinci se navíc k tomu přidaly jednorázové efekty, a to cenové dopady zavedení elektronické evidence tržeb v odvětví stravování a ubytování, jejichž příspěvek do celkové inflace lze odhadnout na jednu, maximálně dvě desetiny procentního bodu. K dosažení toho dvouprocentního cíle tak došlo o něco dříve, než naše stávající, de facto listopadová, prognóza očekávala.
Rychlejší nárůst inflace v závěru loňského roku lze nicméně považovat za důsledek jednorázových vlivů, zejména kolísavého vývoje některých druhů potravin, a jak už jsem zmínil, i jednorázového efektu vyvolaného zaváděním systému EET. Ke konci roku tento proinflační dopad jednorázových vlivů bude zase vyprchávat, takže se to vlastně vyrovná. V opačném směru bude ovšem v letošním roce působit spíše neočekávané další snížení regulovaných cen zemního plynu pro domácnosti. V současnosti zůstává tedy platné vyznění naší poslední prognózy.
Pokud jde o fundamentální faktory inflace, podle této listopadové prognózy domácí náklady nadále znatelně porostou zejména vlivem zvyšujících se mezd v podmínkách pokračujícího růstu ekonomické aktivity. Zároveň již rychle vyprchává protiinflační působení dovozních cen vyvolané poklesem cen průmyslových výrobců v eurozóně, které jsme tady pozorovali několik let v minulém období, a nyní jsme již opět při mírném růstu těchto cen.
Podle naší prognózy, která předpokládá používání kurzu jako nástroje zhruba do poloviny letošního roku, inflace na horizontu měnové politiky, čili v následujících zhruba měsících v horizontu roku až roku a půl, mírně překročí náš cíl a postupně se bude vracet zpátky k cíli.
V následujících dvou letech podle našich odhadů poroste naše ekonomika - čili letos a příští rok - zhruba podobným tempem jako doposud, možná o něco rychleji, někde okolo 3 %. V tomto roce by se mělo obnovit zvyšování investic. Na druhé straně ovšem bude růst mírně brzděn také přechodným zpomalením zahraniční poptávky a posléze, po opuštění kurzového závazku, i méně uvolněnými měnovým podmínkami v naší ekonomice. Na trhu práce se bude projevovat i nadále ono zmíněné napětí zvyšováním dynamiky mezd. Míra nezaměstnanosti bude klesat již jen velmi pomalu.
Nyní ještě prosím stručně k naší měnové politice. Na posledním měnovém zasedání v prosinci Bankovní rada jednomyslně rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni, čili technické nule, a současně potvrdila závazek udržovat kurz koruny poblíž hladiny 27 za euro i nadále. Rizika této prognózy jsme vyhodnotili jako vyrovnaná a domníváme se, a potvrdili jsme, že potřeba udržovat měnové podmínky uvolněné v dosavadním rozsahu i nadále přetrvává. Zopakovali jsme náš takzvaný tvrdý závazek, čili že neopustíme ten měnový kurzový závazek do konce prvního čtvrtletí tohoto roku, a pravděpodobně to nastane někdy okolo poloviny tohoto roku.
Pokud jde o... Myslím, že to bude asi v tuto chvíli dostatečné. Děkuji vám za pozornost a jsem připraven k vašim případným otázkám. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu guvernérovi. Zprávu projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 890/1. Prosím pana zpravodaje tohoto výboru, pana poslance Jaroslava Klašku. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Klaška: Děkuji za slovo. Jak již pan předsedající řekl, rozpočtový výbor projednal Zprávu České národní banky o inflaci, tedy Zprávu o měnovém vývoji za první pololetí roku 2016, na 46. schůzi dne 21. září loňského roku a přijal následující usnesení:
Po úvodním slově zástupce České národní banky Tomáše Holuba, zpravodajské zprávě poslance Jaroslava Klašky a po rozpravě rozpočtový výbor:
I. bere na vědomí Zprávu České národní banky o inflaci - červenec 2016 (Zprávu o měnovém vývoji za 1. pololetí 2016);
II. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí Zprávu České národní banky o inflaci - červenec 2016 (Zprávu o měnovém vývoji za 1. pololetí 2016);
III. pověřuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám všeobecnou rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. (O slovo se hlásí poslanec Fiedler.) Pan poslanec Fiedler. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Chtěl bych využít přítomnosti pana guvernéra k jedné otázce. Zaregistroval jsem jeho komentář a bylo to zmíněno i dnes v jeho vystoupení tady k očekávanému růstu a k aktuálnímu růstu naší ekonomiky. Vy jste se vyjádřil, pane guvernére prostřednictvím pana předsedajícího, že ty ekonomické podmínky jsou sice příznivé, pozitivní, nicméně růst hospodářství, který dosahujeme a který je očekáván i na budoucí období, neodpovídá zase až tolik tomu, v jakých příznivých ekonomických podmínkách se pohybujeme. A že sám vlastně ani nemáte analýzu, kde je nějaká možná příčina. Jsem si toho vědom, ale přesto bych se chtěl dotázat, jestli byste to mohl více okomentovat, nebo sdělit svůj názor, proč je ten stav takový. Díky celkovému růstu evropské ekonomiky v okolních zemích je velmi nízká nezaměstnanost, nízké úrokové sazby a ten růst hospodářství, který máme, tak jak jste se vyjádřil, je samozřejmě dobrý, příznivý, nicméně zase až tak tomu neodpovídá. Kdybyste mohl toto okomentovat a trošku říci, kde, když už není asi jasno - já vím, že je velmi těžké to analyzovat - kde hledat možné příčiny toho stavu, nebo toho, že nejsme ještě výše v příznivém růstu ekonomiky, než se aktuálně nacházíme. Děkuji. ***