(17.00 hodin)
(pokračuje Ťok)
Dále jste zmínila přidělení kapacity na linku Praha - Brno. Přídělcem je Správa železniční dopravní cesty, která při přidělení kapacity železniční dopravní cesty postupuje a postupovala v tomto případě podle předem známých kritérií. Ta jsou zveřejněna v prohlášení o dráze vydaném deset měsíců před platností jízdního řádu. V tomto materiálu jsou stanovena pravidla, podle kterých přídělce postupuje. Ani tento proces nebyl nestandardní. Osobně si dovedu představit, že by přídělce v budoucnosti mohl a měl rozhodnout i dříve, ale i toto je stanoveno jasnými a předem zveřejněnými pravidly v prohlášení o dráze. Z pozice ministra dopravy k tomu mohu pouze uvést tolik, že pravidla se musí dodržovat, a nemám informace o tom, že by přídělcem neboli SŽDC dodržena nebyla.
Vážená paní poslankyně, tarifní integrace je účelná a potřebná a náš úřad je v této činnosti připraven dopravce podpořit. Při přidělování kapacity dopravní cesty je podstatné především postupovat podle jasných předem známých pravidel stanovených v prohlášení o dráze, což bylo dodrženo.
Jestli to mohu shrnout, my chceme v zásadě pokračovat podle usnesení vlády. Naším zájmem je samozřejmě podpořit České dráhy. A já tady chci jako poněkolikáté říci, že Ministerstvo dopravy je připraveno Českým dráhám dálkovou dopravu v rámci veřejné služby dát napřímo. (Předsedající upozorňuje na čas.) Budeme o tom dále jednat. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Květa Matušovská: Nemyslíte si tedy, pane ministře, že se tarifní integrace měla řešit v době, kdy se začalo mluvit o liberalizaci?
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr.
Ministr dopravy ČR Dan Ťok Určitě měla. Měla začít někdy v roce 2008 až 2010, kdy se tyto věci probíraly. Bohužel se tak nestalo. Já se teď snažím, abychom ty věci udělali paralelně. Jsem přesvědčen, že tomu to otevírání nevadí. Přijdeme brzy s konceptem, kde nahradíme tu chuť Českých drah nějakým rozhodnutím vlády nebo ministerstva. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně Strnadlová není přítomna, v tom případě prosím pana poslance Bendla.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Není přítomna stejně jako pan ministr zemědělství, který nás zase opustil a standardně není přítomen na jednání týkajícím se ústních interpelací. Přesto otázky položím a budu se snažit využít dvě minuty, které mám, protože mám víc interpelací na pana ministra. Ale on opravdu do té práce moc nechodí. Bylo mi slíbeno jeho kolegyní, která se mě ptala, čeho se dotazy týkají, a já jsem jí slušně odpověděl, že Ministerstva zemědělství, že zareaguje.
První dotaz. Před třemi lety na začátku volebního období jsem interpeloval pana ministra zemědělství ve věci řešení situace týrání velkých zvířat v České republice, neboť veterináři často nemají jak řešit takovou tu nerudovskou otázku Kam s nimi? Zvířata, která jsou týraná, veterinář je nemá šanci vyřešit, nemá šanci zvíře odejmout, odebrat a zajistit tak podmínky pro jeho kvalitní život do té doby, než se vlastník buď udobří, nebo situaci zlepší, aby zvířata mohla žít v rozumném prostředí. Proto se ptám, co se v této věci za tři roky stalo a kdy se situace, která není dobrá, v téhle oblasti změní.
Zároveň bych se chtěl zeptat, pane ministře, na to, že Lesy České republiky chtějí investovat v Rumunsku a nakoupit zhruba za jednu miliardu korun lesy v této oblasti. Chci vědět, zda to je pravda, či nikoliv, a pokud ano, jaké důvody vás k tomu vedou.
A poslední. Kolik žádostí o agroenvi podporu za rok 2015 nebylo do dnešního dne vyřízeno? Neboť firmy, které žádaly, nemohou požádat ani o podpory z roku 2016 v oblasti SAPS a mají s tím obrovské finanční problémy. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Jako další vystoupí se svou interpelací paní poslankyně Pecková a bude interpelovat pana ministra zdravotnictví Miroslava Ludvíka. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Gabriela Pecková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, dámy a pánové, před Vánocemi byl Sněmovnou odmítnut můj pozměňovací návrh k zákonu o obětech trestných činů, který ukládal povinnost informovat oběť mimo jiné například i o změně nařízené ochranné léčby z ústavní na ambulantní. Tím se dostávám ke své otázce. Nařízená ochranná ústavní léčba spadá pod Ministerstvo spravedlnosti, zatímco ambulantní pod Ministerstvo zdravotnictví. Tady je ten problém, že stát nemá síť ambulantních zařízení a dotyčný propuštěný, nebo z ústavní léčby vypuštěný pacient, klient nebo můžeme říkat i pachatel, se vlastně dostává do privátní sféry. Ta o něj ovšem nestojí a také nemá žádnou vazbu ani na probační a mediační službu. Tento se vlastně ocitá ve vakuu a často jsou to pachatelé i závažných trestných činů a jakákoliv kontrola o jejich léčbě vlastně není potom možná. Oni jsou tedy nadále hrozbou společnosti, protože často dojde k přerušení léčby, která by jim do jisté míry bránila v pokračování trestné činnosti.
Vím, že jsou tady dva resorty, že došlo k nešťastnému rozdělení. Ptám se pana ministra, jakým směrem se tedy bude ubírat řešení, protože toto vnímám jako velmi alarmující. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Požádám pana ministra, aby vám odpověděl. Prosím, pane ministře.
Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, já se obávám, že budu stručný. V této chvíli existuje meziresortní komise, nebo pracovní skupina Ministerstva spravedlnosti, se kterou Ministerstvo zdravotnictví systematicky spolupracuje, ale v podstatě potíž je v tom, jak jsem pochopil z vašeho dotazu, že systém státních ambulantních specialistů asi nevybudujeme. To se obávám v dnešní situaci, kdy vůbec na poli psychiatrie je velmi obtížné sehnat nové psychiatry. Prostřednictvím všeobecného zdravotního pojištění umíme motivovat psychiatry, aby nastupovali do praxe, ale že bychom budovali síť státních ambulancí, si představit neumím.
Upřímně řečeno druhým problémem, který fakt spadá pod resort Ministerstva spravedlnosti, je změna ochranného léčení z ústavního na ambulantní, což je zase problematika soudu, opět to nespadá pod Ministerstvo zdravotnictví. Informovanost o tom, že někdo změnil léčbu, nebo mu byla změněna z ochranné ústavní na ambulantní, není ani dokonce zdravotní službou. Upřímně řečeno, opět je problematické, nakolik to spadá pod problém Ministerstva zdravotnictví.
Nicméně pokud chcete znát směr, kterým se celá tahle problematika bude ubírat, tak si asi pro vás nechám ještě zpracovat písemnou zprávu, kterou vám pošlu, protože tam se nechám informovat, jakým směrem jde meziresortní pracovní skupina, kterou máme s Ministerstvem spravedlnosti.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím paní poslankyni.
Poslankyně Gabriela Pecková: Já mnohokrát děkuji. Samozřejmě se ráda s písemnou zprávou seznámím. Mně přijde hlavně nešťastné, proč vůbec ambulantní část spadá pod Ministerstvo zdravotnictví, které skutečně není provázané ani s probační a mediační službou. Kdyby ambulantní léčba spadala pod Ministerstvo spravedlnosti stejně jako ústavní, tak by se asi řešení nalézalo snadněji v rámci jednoho resortu. Děkuji. ***