(12.20 hodin)
(pokračuje Urban)

Myslím si, že naopak musíme velmi pečlivě, obezřetně, ale s plnou odpovědností k životnímu prostředí, na druhou stranu i k jiným hospodářským oblastem života tyto věci vnímat. Myslím si, že když vzpomenete, co se po Aarhuské úmluvě odehrávalo v České republice v průběhu, nejen teď aktuálně, tak to kromě jiného byly takové subjekty jako Ekologický právní servis, který se tvářil, už tady byl dnes zmiňován, tento subjekt se tvářil, jako že mu jde převážně a zásadně o životní prostředí. Myslím, že měl jiné cíle a jiné plány. Spíš inkasovat peníze v průběhu těch investic a nebojím se říct, že tak trochu jako by to vypadalo jako výpalné. Prostě půjdete nám na ruku vy, kteří chcete něco stavět, a budete stavět. Když nám na ruku nepůjdete, tak ta stavba se nikdy nepostaví. Takových příkladů v České republice máme spousty. Mimochodem Ekologický právní servis se transformoval do jiného subjektu, který mnozí z vás, já myslím skoro všichni, znáte, a ten se jmenuje Rekonstrukce státu. To jen snad, abych tu informaci doplnil.

Velmi s obavou tedy slyším ta slova, jak říká i dnes ministr, nebo zpravodaj říká: vlastně o nic nejde, jsme jenom tak poslední na cestě, tak to nějak rychle ratifikujme, ministr to vlastně už podepsal, jenom to tady nějak formálně udělejte. A abychom za deset let nezjistili, že jsme se zase vlastně dostali do nějaké svěrací kazajky, v které jsme být nechtěli.

Děkuji a s připomínkou na Aarhuskou dohodu vás vyzývám k opatrnosti.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Než udělím slovo, přečtu dvě omluvy. Dnes od 17 do 18 hodin se z důvodu nemoci omlouvá paní poslankyně Chalánková a dále od 12.30 do 13 hodin z pracovních důvodů pan poslanec Karel Fiedler.

Mám zde jednu faktickou poznámku pana zpravodaje, a po něm s přednostním právem pan ministr. Prosím.

 

Poslanec Václav Zemek: Děkuji. Dámy a pánové, aby nevznikl nějaký mylný dojem, o čem vlastně ta změna je, tak jen doplním, že Česká republika už je dávno signatářem té úmluvy, té původní úmluvy. Podepsala ji, nebo byla podepsána v roce 2002. Tato změna se týká pouze názvu a pouze toho, že se z textu vypouští slovo evropské a nahrazuje se slovem mezinárodní. Tím pádem se tato úmluva otevírá dalším mimoevropským zemím. Nic víc, nic méně. Česká republika už dávno signatářem je.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám za upřesnění. Nyní tedy pan ministr? Ne, pan ministr stahuje svou přihlášku. Táži se, zda tedy se někdo další hlásí do obecné rozpravy? Nikoho nevidím a v tom případě obecnou rozpravu končím. Táži se, zda pan zpravodaj nebo pan ministr si chce vzít závěrečné slovo. Není tomu tak.

Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Táži se, zda má někdo ještě jiný návrh. Není tomu tak. V tom případě přistoupíme k hlasování. Já přivolám kolegyně a kolegy z předsálí a přečtu návrh usnesení.

 

Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru?

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 69. Přihlášeno je 151 poslankyň a poslanců. Pro návrh 108, proti nikdo. Já konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas a předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.

 

Děkuji vám a končím projednávání tohoto bodu.

 

Dále otevírám bod

 

199.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu s ratifikací Minamatská úmluva o rtuti,
přijatá v Kumamoto dne 10. října 2013
/sněmovní tisk 968/ - prvé čtení

Iv tomto případě předložený návrh uvede ministr životního prostředí Richard Brabec. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Ještě jednou děkuji za slovo. Dovolte mi představit vládní návrh na vyslovení souhlasu s ratifikací takzvané Minamatské úmluvy o rtuti. Cílem této úmluvy, která byla přijata 10. října 2013 v japonském městě Kumamoto, je ochrana lidského zdraví a životního prostředí před emisemi a úniky rtuti a sloučenin rtuti způsobenými lidskou činností. Není žádným tajemstvím, že rtuť a její sloučeniny jsou vysoce toxické pro všechny živé organismy včetně člověka, především pro nervový a kardiovaskulární systém, a především proto, že rtuť v prostředí přetrvává a její emise do ovzduší podléhají globálnímu dálkovému atmosférickému přenosu.

Z pohledu Evropy sice lze říci, že legislativa Evropské unie již dříve měla k dispozici nástroje na regulaci nakládání se rtutí, nicméně opatření omezená na zeměpisnou oblast Evropské unie byla pro řešení celosvětového problému rtuti nedostatečná. Proto je pozitivní, že se prostřednictvím Minamatské úmluvy podpoří celosvětové řešení -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane ministře, ale opět musím požádat o ztišení, zvláště v levé části sálu.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za to, pane předsedající. Neberu si to osobně, nezaujal jsem Evropskou úmluvou o krajině a zdá se, že se mi to nedaří ani se rtutí. Ale rtuť je, kolegyně, kolegové, daleko nebezpečnější, takže pozor na to, což ve svém důsledku přispěje ke zlepšení životního prostředí a zvýšení ochrany lidského zdraví i v České republice. V této souvislosti je tedy ratifikace úmluvy Českou republikou nejen přínosem pro naši zemi, ale také posílí mezinárodní pověst a respekt České republiky.

V příloze předkládací zprávy pro Parlament je popsán vztah závazků plynoucích z Minamatské úmluvy ke klíčovým předpisům Evropské unie a k budoucímu novému nařízení o rtuti. Lze konstatovat, že problematika rtuti je z velké většiny řešena v právu EU a v příslušných vnitrostátních předpisech. Přijetí samotné úmluvy na úrovni České republiky tak nebude mít v tomto směru významné dopady. Závazky plynoucí z úmluvy, jež nejsou dosud pokryty, jako omezení dovozu kovové rtuti, omezení vývozu výrobků obsahujících rtuť, omezení použití rtuti v určitých výrobních procesech a u nových výrob a výrobků, zákaz těžby zlata v malém měřítku pomocí rtuti a omezení použití dentálního amalgamu budou promítnuty do nového nařízení o rtuti.

Úmluva vstoupí v platnost po ratifikaci 50 zeměmi. S ohledem na to, že úmluvu již ratifikovalo 35 zemí a mezi nimi i hospodářsky významné státy jako Spojené státy, Čína a Japonsko, lze očekávat, že úmluva vstoupí v platnost do poloviny roku 2017.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. A i zde prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Václav Zemek. Prosím.

 

Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já navážu na pana ministra. Nejprve snad proč ta smlouva se jmenuje tak, jak se jmenuje. Jeden kolega se mě na to ptal. Jmenuje se tak proto, protože je to takový symbolický historický název, protože právě v zátoce Minamato došlo k první hromadné otravě, nebo zaregistrované hromadné otravě rtutí, kdy se tam otrávilo a zemřelo asi 40 místních rybářů. Proto ten název úmluvy.

Jinak už bylo řečeno, úmluva má za cíl omezit škodlivý vliv rtuti na živé organismy v prostředí. Když to řeknu hodně zjednodušeně, tak zavádí evropské standardy i do mezinárodní sféry.

Co se týče dopadů na Českou republiku nebo na náš průmysl, naše podniky, je tam dopad zcela minimální. Většinou je to dopad minimální, ale cítím tam jeden takový bod a to je to používání těch amalgamových plomb. Vlastně už dnes většinu těch podmínek, které smlouva obsahuje, my splňujeme. Nicméně přesto, a potom i v podrobné rozpravě možná navrhnu, aby tuto materii projednal i výbor zdravotní, což není nic proti ničemu. Doufám, že kolegové to prostudují, a kdyby tam byl nějaký zádrhel, tak určitě nás na to upozorní.

Jinak co ta úmluva obsahuje. Jak už tady bylo řečeno, obsahuje například omezení dostupnosti rtuti, rozumějme tím těžbu. V České republice se rtuť netěží. Další věc je omezení během výrobních procesů. Tam se používá rtuť během výroby chlóru pomocí elektrolýzy a to u nás je myslím jeden provoz, který má končit v letošním roce. Takže tam určitý dopad asi je. Další věc je používání rtuti při těžbě zlata, což se České republiky netýká, dokonce u nás je i zakázaná těžba zlata obecně. Používání výrobků, které obsahují rtuť, to se myslím dotýká právě těch amalgámových plomb. Ale jak už jsem říkal, doporučím i projednání ve zdravotním výboru.

Jinak doporučuji postoupit do druhého čtení a kromě zdravotního výboru určitě aby projednal výbor zahraniční. Děkuji za pozornost.***




Přihlásit/registrovat se do ISP