(10.50 hodin)
(pokračuje Birke)
Já samozřejmě to nechci nikam nabádat. Ale abychom si dokázali vůbec jako pragmaticky technicky představit, co je ten střet zájmů. A tohle přece je ta situace, že já chci být jako starosta města, současně jsem i poslanec, ale chci mít stejné podmínky, jako má místopředseda vlády. Proč já mám být jiný, než je místopředseda vlády, který je každou minutu ve střetu zájmů, protože má 250 firem a každou minutu si prostě posílá prokazatelně finanční prostředky pro své firmy. To je celé. Já si myslím, že v tom je meritum věci.
Umíte si představit, že by si z těch šest tisíc starostů nebo místostarostů nebo zastupitelů někdo mohl něco takového dovolit v této zemi? V situaci, kdy dneska někoho špatně pozdravíte, a napíše na vás trestňák? To je nemyslitelné.
Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Paní poslankyně Lorencová a její faktická poznámka. Po ní pan poslanec Fiedler, pan poslanec Štětina, pan poslanec Kučera, paní poslankyně Válková, pan poslanec Hájek. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Lorencová: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, já se velmi často tady, prakticky vždycky, dotýkám ve svých vystoupeních toho, co se odehrálo před mnoha lety. Je to smutné, ale je to už hodně let. Ona nás ale ta minulost vždycky nakonec všechny dožene. Ona je to pěkná bestie. Vždycky nás dostihne.
Já si vzpomínám na dobu, kdy se připravoval zákon o privatizaci, o účasti na privatizovaných sdělovacích prostředcích. Byla jsem shodou okolností členkou komise, která ten zákon v roce 1992 připravovala, a vzpomínám si, protože jsem tam byla za syndikát novinářů a se mnou tam byli ještě i další kolegové, na to, jak jsme se snažili omezit procento vlastněného majetku ve sdělovacích prostředcích, protože jsme byli přesvědčeni o tom, že skutečně není dobře, když privatizovaný majetek tohoto druhu vlastní někdo na 100 %. Na konci roku 1992 jsme byli ve fázi, kdy jsme navrhovali 30 %. Ten zákon byl prakticky připravený, mohl jít už do nějakého jednání na kompetentní místa.
Do toho přišel rozpad federace. A ejhle, vedle tohoto zákona, který už byl připravený, jen aby se odhlasoval, aby šel do správných míst k jednání, se najednou objevil úplně jiný zákon, hotový zákon, připravený, vlastně musel být připravován paralelně s tím, o čem jsme jednali my -
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Čas!
Poslankyně Jana Lorencová: - a tento zákon vlastně umožnil to, co dneska po těch 25 letech se tady objevuje najednou na stole. Tento zákon, přijatý tehdejší -
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Čas!
Poslankyně Jana Lorencová: Omlouvám se, pane předsedající.
Tento zákon vlastně byl přijatý (roste hluk a smích v sále) v roce 1992.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omluva nestačí. Omlouvám se, ale váš čas vypršel, paní poslankyně. Nezlobte se.
Dalším řádně přihlášeným k faktické poznámce je pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Karel Fiedler: Ještě v reakci na to, co tady zaznělo. Došlo opět na biopaliva. Já jsem jako součást opozice, společně s opozicí, hlasoval proti tomu, abychom toto přijali. Dneska je to tady kritizováno. Myslím, že to byl kolega z KDU. Vy to nejdřív prohlasujete ve vládní koalici, a dneska proti tomu vystupujete. Takže tři roky vám to nevadilo, společně jste umožnili přijetí takových zákonů, které podle vašeho tvrzení - i mého - tomu napomáhají, a teď jste si vzpomněli, protože přicházejí volby, že vám to nevyhovuje. Je to trošku pokrytecké.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Štětina a jeho faktická poznámka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Štětina: Dobrý den. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, nebývá u mě zvykem, že mám napsané projevy. Vždycky se snažím hovořit k věci, které rozumím, ale tentokrát jsem si tento velmi stručný projev nachystal. Jenom jsem si říkal, jestli má smysl ho přednést, nebo nemá. Když tady slyším zbytečné řeči a velmi košatou diskusi, tak jsem dospěl k názoru, že těchto pár slov vám zde musím říci.
Neschopnost některých politických stran a hnutí úspěšně prezentovat a prosazovat politiku našim občanům, a hlavně tedy voličům, protože volíme stále, tyto strany dovedla až k politické impotenci, která vyústila v podání návrhu zákona o střetu zájmů vládních politiků, který není nic jiného než omezování politické soutěže. Přece každá politická strana či politické hnutí se může rozhodnout vydávat své vlastní noviny či jiná periodika, či si je dokonce koupit. Jít cestou opačnou, tedy zakazovat vybraným politikům vlastnictví vybraných společností podnikajících v mediální oblasti, je veřejným projevem této impotence a bezobsažnosti politické vize prezentované vedoucími představiteli těchto stran a hnutí.
Já jsem se ve svém projevu - mám ještě asi deset vteřin - chtěl zamyslet nad tím, jestli nám nevadí, že máme senátory a poslance, kteří jsou současně zastupiteli kraje, funkcionáři, kteří jsou primátory a starosty. Není to také náhodou střet zájmů? Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S další faktickou poznámkou pan poslanec Kučera, po něm paní poslankyně Válková, po ní pan poslanec Hájek, poté pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Michal Kučera: Ještě jednou děkuji za slovo. Já bych chtěl velmi poděkovat panu předsedovi Faltýnkovi, který se tady zmínil o tom, jak ministr financí odpouští daně. Ona to skutečně je pravda. Andrej Babiš jako ministr financí odpouští daně svým firmám, a dokonce v poměrně velkém rozsahu. Já tady, abychom nehovořili jen tak nasucho, samozřejmě mohu říci konkrétní data.
V roce 2012, tedy v době, kdy Andrej Babiš nebyl ministrem financí, dostaly firmy z holdingu Agrofert nula výjimek. Slovy nula, tedy nic. O dva roky později už firmy z holdingu Agrofert dostaly výjimky, sedm těch firem, v celkovém součtu 1,56 mld. korun. Andrej Babiš, ministr financí, udělil výjimku svým firmám z holdingu Agrofert za 1,56 mld. korun. Prosím pěkně, jestli toto někomu nepřipadá jako střet zájmů, tak už nevím, co by mělo být větším příkladem než tento příklad.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Paní poslankyně Válková a její faktická poznámka. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Helena Válková: Já bych se chtěla vrátit jenom k tomu, co jsem tady řekla, že nedohlédnu případných důsledků přijetí novely zákona o střetu zájmů. S ohledem na to, co jsem tady slyšela v debatě, co zaznělo, tak by mohl nastat dojem, že jsem měla na mysli finanční náhrady přesně v tom smyslu, jak tady hovořili někteří předřečníci. Mám na mysli jiný zákon. Týká se opravdu jiných věcí. Já jsem měla spíše na mysli evropskou legislativu. Ostatně i v prezidentském vetu, v odůvodnění, je zmíněn protokol č. 12 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Je to součást ústavního pořádku a ten říká, že užívání každého práva přiznaného zákonem, v daném případě tedy jde třeba o právo ucházet se o nějakou dotaci či investiční pobídku, musí být zajištěno bez jakékoliv diskriminace, a to kromě jiného i z důvodu majetku nebo jiného postavení.
Můžeme samozřejmě diskutovat o tom, do jaké míry zákon může tato práva upravit podrobněji, přesněji, jinak. Ale právě proto jsem přesvědčena, že bychom tak měli činit nástroji ústavního práva, nikoliv nižší právní síly, zákonů. A o tom jsem hovořila ve svém vystoupení. Děkuji. ***