(17.30 hodin)
(pokračuje Hájek)
Vzhledem k tomu, že se kupující smluvně zavázal nepřevést vlastnické právo na třetí osobu, nebudu kalkulovat s cenou tržní, ale pouze s cenou ve výši 100 tis. korun na jeden byt. Pokud tuto cenu za jeden byt vynásobím 20 240 byty, které byly součástí odprodeje 46 % akcií, dostaneme se na částku 2 020 mil. korun. Součástí prodeje minoritního podílu byl i 46% podíl na 4 700 hektarech pozemků. Šestačtyřicetiprocentní podíl je 2 162 ha. V roce 2004 se cena pozemků v okresech Karviná, Ostrava a Frýdek-Místek pohybovala od 200 do 1 000 korun za metr čtvereční. Pokud do svých kupeckých počtů dosadím pouze cenu 100 korun za metr čtvereční za pozemky, tak za pozemky o velikosti 21 620 mil. metrů čtverečních získám 2 160 mil. korun. Jenom pro zajímavost: Tuším, že v roce 2014 byla složena záloha, resp. byla uzavřena smlouva na odkup pozemků od firmy Asental z Bakalovy skupiny pro výstavbu průmyslové zóny Barbora za cenu 212 korun za metr čtvereční.
Pokud udělám součet svých kupeckých počtů, jenom za byty a pozemky se dostanu na částku 4 180 mil. korun, což je částka o 80 mil. vyšší, než za kterou prodal stát podíl v OKD. Takže se oprávněně ptám: Co dostal stát za svůj 46% podíl v dolech, za důlní techniku, za podíl v koksovnách, v Báňských strojírnách, v OKD, ve společnosti OKD Doprava, OKD Rekultivace, Kovohutích Břidličná? A mohl bych zase znovu vyjmenovat všecky ty podniky.
Pan premiér opakovaně hovořil o tom, že se ve svém rozhodnutí řídil závěry znalců. Bohužel, s tímto argumentem se nemohu ztotožnit. Stačilo, kdyby si pan premiér udělal stejně jednoduchou cenovou kalkulaci nebo analýzu prodávaných bytů a pozemků, jako jsem si ji udělal já. Pro své kalkulace jsem si vystačil s údaji z Českého statistického úřadu. Pan premiér je absolventem právnické fakulty, a tak se mi nechce věřit, že kdyby se pan premiér rozhodl prodat svůj pražský byt a znalec by jej ohodnotil na 300 tis. korun, tak by takovou smlouvu bez váhání podepsal. S tím, že by manželce zdůvodnil: vše se bohužel musí bezvýhradně řídit znaleckým posudkem.
Nejsem sám, kdo si myslí, že stát nevýhodně odprodal svůj 46% podíl v OKD. Podezření na nevýhodný prodej menšinového podílu státu v OKD z roku 2004 řeší také nezávislý soud. Nicméně se nemohu zbavit dojmu, že tento soud je na okraji mediálního zájmu našich novinářů, přestože je zde žalobou vyčíslena škoda státu ve výši 5,7 mld. korun. Můžete to zkonfrontovat dneska s informacemi, kdy noviny, média jsou plné kauzy paní Nagyové, kde hovoříme o nějakých 10 mil. za kabelky. A pro mě, nebo možná pro vás je ještě podstatnější věc, že se jedná o soud v trestní věci. To znamená, že pokud by soud rozhodl, že při privatizaci 46% podílu v OKD došlo k trestnému činu, byly by všechny smlouvy v jeho souvislosti uzavřené od začátku neplatné a majetek by se vrátil státu. Soud navíc v takovémto případě může rozhodnout o zajištění věci, která je výnosem z trestné činnosti. O dalekosáhlých důsledcích takovýchto rozhodnutí vám jistě nemusím hovořit. Jen připomenu, že se bavíme o kauze, ve které významně figuruje náš pan premiér.
Nechci, aby moje vystoupení vyznělo jenom jako kritika pana premiéra. Na hořkém osudu OKD se podílela celá řada dalších politiků a zákulisních hráčů. Dnes si už málokdo vzpomene, že základní kámen k divoké privatizaci OKD položil pan Vladimír Dlouhý, a to tím, že ze společnosti OKD nesystémově vyčlenil Důl ČSM. Kdo si dnes vzpomene na pana Jiřího Skalického z ODA, který pár dnů před zrušením Fondu národního majetku snížil jmění společnosti OKD, což umožnilo následně panu Grossovi získat majoritu ve společnosti OKD? Kdo si dnes vzpomene na datum 14. října 1998, na den, který pan Tomáš Ježek nazval kapitálovým incestem? Tento den skupina tří manažerů firmy OKD, konkrétně pana Koláčka, Otavy a Przybyly, získala většinový podíl ve firmě OKD bez toho, že by vynaložila jednu korunu ze svého.
Viníků zodpovědných za osud OKD je celá řada a každý svým dílem přispěl k dnešnímu žalostnému stavu, ve kterém se firma OKD nachází. Po odprodeji minoritního podílu státu firmě Karbon Invest v roce 2004 následně v témže roce společnost odkoupil pan Bakala a OKD tak definitivně dostalo polibek smrti. Bakala a jeho společníci v roce 2005 založili firmu NWR a zahájili etapu tzv. diverzifikace firmy, česky řečeno její tunelování. Vše, co mělo nějakou hodnotu, Bakala z OKD vyvedl a prodal. Další desítky miliard Bakala z OKD vytáhl formou dividend či vstupem na burzu. Stát většinou nečinně přihlížel. Jednou z mála reakcí byla žaloba, kterou Ministerstvo financí v roce 2010 podalo na kyperskou firmu RPG Industries. Jednalo se o pokutu 20 mil. korun, a to za to, že bytový fond bývalého OKD byl převeden na společnost RPG Byty. Tehdy bohužel Ministerstvo financí neuspělo, ale díky tomu v této věci existuje rozhodčí nález z roku 2011. V něm se píše, že k porušení privatizační smlouvy nedošlo, protože byty se do společnosti RPG dostaly rozdělením původního OKD na sedm nástupnických společností, což privatizační smlouva nezakazuje. Navíc se přechod bytů uskutečnil v rámci koncernu NWR, který i nadále společnost RPG Byty ovládá. To byly podle rozhodčího soudu hlavní důvody, proč nenastaly důvody pro vyplacení pokuty Ministerstvu financí. Co je ale důležitější, tehdy tímto výrokem pohasla naděje nájemníků, že by si byty mohli ještě jednou koupit, jak jim bylo slíbeno.
Mezitím však došlo k podstatné změně situace. Ta spočívá v tom, která podle mého může znovu oživit naděje nájemníků na získání jejich bytů, a to je to, že společnost RPG ovládla lucemburská společnost Fondy Bydlení 3 a dala je do zástavy britské společnosti CBRE Loan Services Limited. Ani u jedné společnosti není jasné, kdo jsou její skuteční majitelé a kdo jsou její beneficienti. To podle mého názoru dramaticky mění celou situaci a znovu otevírá možnost, aby si horníci mohli své byty koupit podle podmínek stanovených v privatizační smlouvě. Byty jsou dnes totiž dle mého názoru již mimo koncert NWR a mimo kontrolu společností, které OKD původně privatizovaly.
Pan premiér, jak už jsem jednou řekl, není jediným viníkem současné situace v OKD. Od roku 2006 do roku 2013 zde vládly s malými přestávkami pravicové vlády s ministrem financí panem Kalouskem. Ten byl mimochodem v roce 2004, kdy došlo k odprodeji minoritního podílu, předsedou rozpočtového výboru za tehdy vládní KDU-ČSL. Dne 5. listopadu roku 2009 při projednávání bodu nazvaného Zpráva vlády o řešení problematiky tzv. bytového fondu OKD tehdy opoziční ČSSD ústy poslance Zaorálka žádala vládu, aby prověřila možnost odstoupení od smlouvy o prodeji akciového podílu státu ve firmě OKD s ohledem na zjevné neplnění smluvních podmínek. V rámci tehdejší rozpravy se poslanec Miroslav Opálka dotázal ministra financí pana Kalouska, zdali je ochoten místopřísežně říci, že peníze, které ovládá pan Bakala, v žádném případě nebudou použity ku prospěchu TOP 09. Pan Kalousek tehdy řekl: "Promiňte, že zdržuji, ale na takto přímé oslovení musím odpovědět ano. A místopřísežně tady z tohoto místa říkám, že Zdeněk Bakala ani žádná jeho firma nikdy nedala a nikdy nedá žádné prostředky TOP 09. Všechno ostatní jsou pomluvy." ***