(17.20 hodin)
Poslankyně Jana Hnyková: Já se omlouvám, pane předsedající, že jsem nedávala pozor, že se to jméno přede mnou tak rychle vygumovalo.
Vážené dámy a pánové, první cesta výboru pro sociální politiku vedla do Moravskoslezského kraje, kde nás zajímala již tehdy hrotící se situace horníků a jejich budoucnost. To, co nás zajímalo skoro před třemi lety, se nyní stalo velkým problémem Moravskoslezského kraje. V té době napětí a nespokojenost jen rostly a nebudeme si namlouvat, že i po některých řešeních vlády je vše vyřešeno. Doly se postupně uzavírají a budoucnost horníků je ohrožena. Kromě předčasných odchodů horníků do penze, které jsme zde schválili, a kompenzace nevidím žádná konkrétní řešení a výrazné řešení budoucnosti horníků, jejich živobytí a práce. Debatuje se, slibuje se, ale lidi čekají na konkrétní pomoc a ptají se, co bude dál.
Toto vše se netýká jen horníků samotných, ale dalších navazujících profesí, a dnes už to řekla přede mnou moje kolegyně Havlová, že v konečném důsledku přijde o práci až 30 tisíc lidí a sociálních problémů začne v naší zemi přibývat, a to je pouze odhad. Skutečnost bude asi jiná. Práce je velmi důležitá, ale my tu máme i bydlení, které je pro člověka stejně důležité.
Vrátím-li se do historie, že prudký pokles cen uhlí v posledních třech letech jistě urychlil pád NVR a OKD, nebyl však hlavní příčinou. Na dnešní problémy těžebního průmyslu se obecně začalo zadělávat již v letech 1991 a 1992. Tehdejší vláda zahájila zbrklou privatizaci důlních společností a ministr průmyslu Vladimír Dlouhý vložil hornické byty do společnosti OKD. Bakalově společnosti NVR tak později při koupi OKD spadlo do klína přes 40 tisíc hornických bytů. Finančník založil společnost Asental a vyvedl byty z OKD a neuvěřitelně na tom vydělal, a to tyto byty jsou stále lukrativní. Sociálně slabí, kteří v nich nyní bydlí, vydělávají majitelům na sociálních dávkách a zase to jde z peněz daňových poplatníků. Akcie OKD dostaly města a obce Moravskoslezského kraje, které je v roce 1998 prodaly překupníkům. V roce 2004 měl pan Bakala už většinový podíl a žádal vládu, aby mu svůj podíl odprodala. Ta uvěřila zfalšovaným odhadům a prodala zbytek OKD za směšných pár miliard. Přitom hodnota byla mnohonásobně vyšší. Dnes mají bývalé hornické byty hodnotu 20 až 25 miliard korun. OKD patřily i další dceřiné firmy, jako koksovny, AWT doprava a další, které NVR rovněž prodala. Od roku 2004 do současné doby vytěžil pan Bakala z OKD přibližně 125 miliard. A nadělaly se i chyby další.
A vy, pane premiére Sobotko, víte jako bývalý ministr financí, že jste chyby udělali, které tato země a daňoví poplatníci budou tvrdě platit ještě desítky let. Ptám se vás, pane Sobotko prostřednictvím pana předsedajícího: Vy jste byl přece u druhé vlny privatizace. Kde je sociální fond, který by se měl postarat o horníky? Vláda je u moci už přes tři roky a řeší dopady, chyby minulosti, i vaše chyby, pane premiére Sobotko. Chyby vaše a vašich kolegů, kteří se podíleli na prodeji OKD, zaplatíme teď všichni místo toho, abychom peníze věnovali na podporu mladých rodin, seniorů, aby měli slušné důchody, aby se zlepšil život zdravotně postiženým, a to nemluvím o platech pracovníků v sociálních službách, policistů a hasičů.
Pane Sobotko, vy jste se podílel na tunelu století, na tunelu našeho národního bohatství. Bohatství, které patřilo všem našim občanům. Nesete za tuto situaci odpovědnost a v tuto chvíli nemáte co dělat v těchto lavicích, ale měl byste sedět na lavici obžalovaných spolu s ostatními. A já doufám, že se toho dočkám, a nejen já, ale i všichni, kterých se privatizace dotkla a ovlivnila negativně jejich životy.
Proto bych vás, vážené kolegyně a kolegové, požádala, aby zde byla vytvořena vyšetřovací komise, kterou navrhujeme, máme sebrané podpisy, a budu vás žádat společně s ostatními kolegy o jejich podporu a schválení.
Na závěr chci říci jenom jednu věc. Takové tunely, pane předsedo vlády, v naší zemi trpět nebudeme a každý, kdo je bude dělat, by za to měl nést svoji zodpovědnost.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Hnykové. Nyní se slova ujme pan poslanec Josef Hájek, připraví se kolega Leo Luzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Josef Hájek: Dobrý večer, pane místopředsedo, pane premiére, paní ministryně, kolegyně, a kolegové. Po více jak po půl roce se naše Sněmovna opět vrací k tématu, které je pro občany mého regionu stále velmi aktuální. Tímto tématem je situace ve společnosti OKD. Bohužel jsme dneska svědky klinické smrti této kdysi největší československé firmy, která v roce 1989 dávala práci více jak sto tisícům zaměstnanců.
Vím, o čem hovořím. Ve společnosti OKD jsem pracoval od 1. listopadu roku 1977 do 31. srpna roku 2013, tzn. téměř 36 let. A je celkem pochopitelné, že se o osud této společnosti velmi zajímám. Hornictví na Ostravsku, Karvinsku má více než 200letou tradici a pro mnohé z nás, kteří jsme spojili s hornictvím náš život, je to skutečně srdeční záležitost. Proto si myslím, že je zcela legitimní žádat odpověď na otázku, kdo nese politickou, morální a případně i trestněprávní odpovědnost za to, že je firma OKD v likvidaci.
Předpokládal jsem, že nám na tuto otázku odpoví pan premiér Sobotka. Velmi pečlivě jsem studoval jeho vystoupení k rozpravě k tomuto bodu, které proběhlo 30. června minulého roku. Pan premiér nám sdělil, že společnost OKD, stejně jako velká většina dalších firem v České republice, prošla divokou privatizací, díky níž stát většinou nic nezískal. A jenom díky úsilí Bohuslava Sobotky, který byl v roce 2004 ministrem financí, stát odprodejem 46 % akcií OKD získal částku ve výši 4,1 miliardy korun. 4,1 miliardy korun je skutečně hodně peněz, ale ne za 46% podíl firmy, která kromě dolu a důlní techniky vlastnila 44 tisíc bytů, tisíce hektarů pozemků, desítky hotelových zařízení, koksovny, Báňské strojírny, Výstavbu OKD, OKD Dopravu, OKD Rekultivace, Báňskou obchodní společnost, Kovohutě Břidličná, Kovonu Karviná, Hornický penzijní fond, Závod energetika a zásobování, Závod automatizace a mechanizace, Důlní průzkum a bezpečnost, a to bych mohl ještě vyjmenovávat celou řadu dalších podniků.
To, že pan premiér za odprodej tohoto obrovského majetku požadoval pouze 4,1 miliardy korun, je pro mě pádný argument pro tvrzení, že pan premiér v roce 2004 při podpisu odprodeje minoritního podílu státu ve společnosti OKD nepostupoval s péčí řádného hospodáře. Vím, že mi pan premiér sdělí, že se ve svém rozhodnutí opíral o znalecké posudky, ale dle mého názoru pokud je někdo ministrem financí, tak musí mít analytické myšlení, nebo se řídit alespoň selským rozumem.
Pojďte prosím, kolegyně a kolegové, počítat se mnou. V roce 2004 tehdejší ministr financí Bohuslav Sobotka prodal Karbon Invest, 46% podíl státu ve firmě OKD. V majetku OKD bylo 44 tisíc bytů. 46% podíl z tohoto množství je 20 240 bytů. V roce 2004 byla v Moravskoslezském kraji průměrná prodejní cena jednoho metru čtverečního bytu 7 304 korun. U dvoupokojového bytu o ploše 50 metrů čtverečních se tedy jedná o cenu 350 tis. korun za byt. ***