Středa 1. února 2017, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Petr Gazdík)
108.
Návrh poslanců Martina Lanka, Davida Kádnera, Marka Černocha, Olgy Havlové,
Jany Hnykové, Karla Fiedlera, Jiřího Štětiny a Augustina Karla Andrleho Sylora
na vydání zákona proti terorismu
/sněmovní tisk 670/ - prvé čtení
Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl pan poslanec Martin Lank.
Poslanec Martin Lank: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený člene vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych za poslanecký klub Úsvitu představil sněmovní tisk 670. Je to návrh na vydání zákona proti terorismu. Tento návrh je v prvé řadě převzetím klíčových protiteroristických opatření, která byla aplikována na Slovensku jako reakce na nynější vlnu terorismu v Evropě. My jsme se nechtěli pouštět do vymýšlení něčeho zcela nového. Nechtěli jsme znovuobjevovat Ameriku, jak se říká, a provedli jsme pouze převod základních myšlenek ze slovenského protiteroristického balíčku do českého právního řádu. Jak říkám, tato opatření jsou přejata ze Slovenska. Je to stát, ke kterému máme historicky i kulturně spolehlivě nejblíže, a i díky tomu nevybočují takové návrhy ze standardu opatření, která bychom měli v rámci bezpečnosti přijímat.
Teď už k samotným opatřením, která návrh zákona proti terorismu obsahuje.
Za prvé rozšiřujeme trestný čin podpory terorismu i na financování aktivit, které nesouvisejí s terorismem přímo. Trestná bude tedy i jakákoli jiná pomoc teroristům, i když to nebude přímo třeba výroba výbušných zařízení nebo dodávání zbraní. Dám příklad. Například jim někdo bude radit, jak co nejlépe zapadnout do české společnosti, nebo jim pomůže sehnat bydlení nebo auto. Druhým opatřením se zavádí trestní odpovědnost právnických osob. Na základě slovenské právní úpravy se navrhuje rozšířit trestní odpovědnost právnických osob na všechny teroristické trestné činy. Například firma pošle peníze někomu, kdo je pak použije na přípravu teroristického útoku. Třetím opatřením, které na Slovensku schválili v rámci druhého balíčku protiteroristických opatření, je usnadnění uložení vyšetřovací vazby pro podezřelé z terorismu.
Od té doby, co jsme tento zákon předložili, nicméně vstoupila v účinnost novela trestního zákoníku, která některá z námi navrhovaných opatření v nějaké formě zavádí. Nebudu se tady zdlouhavě vrtat v tom, že vláda náš návrh, ten původní, zamítla, odmítla, a pak ho v podstatě okopírovala a předložila v bleděmodrém. Dokonce ve zrychleném režimu, protože jste najednou, vážení členové vládní koalice, zjistili, že jsme měli pravdu a že skutečně takový zákon nejenom potřebujeme mít, ale že my ho dokonce musíme mít. Ale chci říct, že jsme rádi, že tato opatření už v nějaké podobě alespoň platí.
Jeden podstatný bod ale v současném právním řádu není a to je usnadnění uložení vyšetřovací vazby pro podezřelé z terorismu. Jak asi všichni víte, tak pro uložení vyšetřovací vazby musí nastat alespoň jeden ze tří daných důvodů. A to sice předstižný, koluzní anebo útěkový. Soud musí pro prokázání důvodu vazby vždycky skládat pečlivě důkazy. My považujeme terorismus za tak nebezpečný trestný čin, že právě v tomto případě by podle našeho názoru nemělo být nutné důvod vazby prokazovat. Neznamená to ale, na to upozorňuji, bezpodmínečně automatickou vazbu. Příslušný soudce bude muset o vazbě vždy spravedlivě rozhodnout. Když to ale zjednoduším, tak soudce nebude muset dokazovat, že terorista se chystá znovu sestrojit bombu a něco vyhodit do povětří. Soudce na něj bude bez prodlení moci vazbu uvalit.
Protože jde o převzetí opatření, která byla bez problémů aplikována na Slovensku, tedy v jiném státě EU, tak je jasné, že tento návrh zákona není v rozporu s mezinárodními smlouvami ani v rozporu s právem unijním, protože jinak by prostě na Slovensku projít nemohl. Já vás proto prosím o jeho propuštění do druhého čtení, kde je možné ho i upravit, aby byl v souladu s mezi tím přijatou legislativou. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu navrhovateli. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Zdeněk Ondráček. Prosím, pane poslanče. Ještě upozorňuji, že stanovisko vlády jste obdrželi jako sněmovní tisk 670/1. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, vážený pane ministře životního prostředí, jediný člene vlády, který jste zde přítomen, sněmovní tisk 670, který předkládá skupina poslanců, si klade za cíl reagovat na současnou vlnu terorismu, a jak sami autoři uvádějí, inspirovali se na Slovensku. Je však třeba podotknout, že se jim to moc nepodařilo. V podstatě se totiž nejedná o nový zákon, ale o novelu trestního zákoníku, trestního řádu a zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Ale i tyto tři novely zákonů se podle předloženého materiálu spíše jeví jako chaotické a možná až nadbytečné.
Vláda ČR tento návrh projednala, a jak můj kolega předřečník řekl, vyslovila s ním nesouhlas, a to z důvodu toho, že novela zavádí do trestního zákoníku legální definici terorismu, přičemž tuto definici vláda považuje za nadbytečnou, z legislativně technického hlediska za chybně strukturovanou a především za nejasnou a matoucí.
Vzhledem k navrženému znění považuje vláda tuto definici za nadbytečnou, jak jsem zmínil, jelikož jejím účelem je toliko zavést souhrnný pojem pro skupinu trestných činů, jež by se namísto jejich výčtu použila v dalších ustanoveních trestního zákoníku, trestního řádu a zákona o trestní odpovědnosti osob. Tak jak můj kolega předřečník zmínil, byl mezi podáním návrhu skupiny poslanců také projednán návrh vlády, který jsme projednali jako sněmovní tisk 886, který byl přijat ve zkráceném řízení hned v prvním čtení. Ale pokud bychom zase chtěli býti objektivní, tak i vláda při projednávání materiálu 886 udělala v podstatě to samé, protože pokud se podíváte do tehdejšího materiálu sněmovního tisku 886, tak v § 129a, který se nazývá teroristická skupina, je uvedeno: Teroristická skupina je společenství nejméně tří trestně odpovědných osob, které má trvalejší charakter, je v něm provedena dělba činností mezi jednotlivé členy, jeho činnost se vyznačuje plánovitostí a koordinovaností a je zaměřené na páchání trestného činu vlastizrady spáchané formou teroristického útoku nebo teroru - § 309, trestného činu teroristického útoku - § 311 nebo trestného činu teroru - § 312 (dále jen "teroristický trestný čin").
Takže jestliže vláda v důvodové zprávě při projednávání sněmovního tisku od skupiny poslanců, který je pod sněmovním tiskem 670, který právě projednáváme, něco vytýká skupině poslanců, kteří předložili zákon, jako to, že se snaží pouze vytvořit souhrnný pojem pro skupinu trestných činů, tak o několik měsíců později vláda učinila to samé.
Materiál jako takový je z mého pohledu asi diskutabilní, můžeme o něm diskutovat. Já jsem se přihlásil do diskuze a v diskuzi poté vystoupím i s konkrétními návrhy. Děkuji zatím za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Jan Klán. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Hezké odpoledne, vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, pane předkladateli, pane zpravodaji, kolegyně, kolegové.
Na úvod musím říci, že mě velice mrzí, že tady není ani předseda vlády a není tady ani ministr vnitra, ale řekněme i třeba spravedlnosti, může tady být i klidně obrany, protože se tato problematika prolíná jednotlivými rezorty, ale měl by tady být zejména předseda vlády, kterého by právě boj proti terorismu měl zajímat a měl by být člověkem, který by tady měl být.
Já jsem svůj příspěvek nicméně nezaměřil úplně na zákon, který tady předkládá hnutí Úsvit, ale pojal jsem to trošičku s určitou úvahou, kterou jsem napsal už někdy v loňském roce, někdy na konce loňského roku, a nazval jsem to zaminovaná Evropa. Můj článek nebo příspěvek vychází z teorie už dnes zemřelého sociologa Zygmunta Baumana, který vytvářel teorii tekuté společnosti a tekuté modernity. On na sklonku svého života přišel s termínem tekutý strach a v tom případě to můžeme napasovat i na tekutý terorismus. Ať je to Nice, Paříž, Brusel a Berlín, jmenovatelem těchto všech míst je teror, zkáza a smrt. Ano, v těchto místech útočili přece jenom teroristé. Pokaždé s jinými prostředky zabíjení - ať zbraněmi, nebo v neposlední řadě kamionem. Zde se nikdo nepozastavuje nad tím, že i auto může být použito jako zbraň hromadného ničení. My už jsme kdysi, před nějakými 15 lety, tento problém řešili, když jsem ještě studoval, na vysoké škole, na filozofické fakultě, že auto může být použito jako nástroj terorismu. A nikdo se nezamýšlel nad tím, že by měla nastat regulace přístupu k automobilům. To tady říkám pouze jako úvahu, že i tohle by se nějakým způsobem mohlo řešit, protože právě kamion se ukazuje jako jeden z velkých prostředků, které mohou nějakým způsobem teroristé využívat. Vždy se teroristé snažili vyvolat strach a zaútočit na západní hodnoty naší euroatlantické civilizace.
Jasně se ukazuje, že svět se podobá právě minovému poli. Nikdy nevíte, kdy do tohoto pole vstoupíte a zda se vám nebo vašim blízkým něco přihodí. Nikdy tohle nemůžete vědět, protože právě žijeme v době tekuté společnosti, která se mění v rámci globalizace. Mapa těchto minových polí, kde se vám něco může stát a kde existuje největší možné riziko terorismu, je možná bedlivě tajena. Možná není, ale je těžké odhadnout ona místa, kde se něco přihodí, nebo je vytipovat. Právě s nárůstem imigrace do Evropy je zaminován téměř celý starý kontinent. To si musíme říct jasně a zodpovědně, že samozřejmě nárůst imigrace vede ruku v ruce k nárůstu terorismu.
Stav zaminování mají na svědomí podle mého názoru následující tři faktory:
Za prvé, neexistence pevných hranic, kde dochází k různým kontrolám na hraničních přechodech. Je to vlastně doba ještě před zavedením tzv. schengenského prostoru, volného pohybu osob, zboží a kapitálu. Hranice národních států jsou tedy v tom případě imaginární, ve své podstatě neexistují, ony se roztekly. Hranice jsou rozteklé a jsou nepevné. Ve své podstatě vůbec neexistují a může je tím pádem překračovat naprosto každý, jak se mu zlíbí a jak chce a kam chce.
Za druhé, nekontrolovatelný proud imigrantů nebo uprchlíků směrem do Evropy. Neexistence vnějších hranic EU, kdy se tyto hranice rovněž roztekly. A roztekly se často směrem do moře, kde se těžko, těžko chrání.
A za třetí, malá efektivita tajných služeb. Ano, tajné služby se ukazují jako neefektivní, kdy často podceňují možnost teroristického útoku. Ať už tomu bylo např. v Belgii, nebo v Berlíně, vždy měly tajné služby indicie, že může k útoku dojít, ale nedokázaly mu zabránit.
My všichni žijeme v globalizovaném světě, který je plný nebezpečí, a tím pádem i nejistoty, bohužel. Tento nárůst nebezpečí zapříčinila podle mého názoru právě kapitalistická globalizace, která je založena na riziku jako takovém a obchodě s rizikem. Terorismus se tedy stal globálním problémem. To je nesporný fakt. Narůstají tím pádem globální rizika a terorismus je jedním z globálních rizik. Tento neutěšený stav je nutné začít řešit. Jinak bude letošní rok, protože jsem to psal na konci loňského roku, protkán ještě většími teroristickými útoky.
Samozřejmě my tady můžeme diskutovat nad tím, jakým způsobem se tomu postavit. Protože pokud bude někde něco explodovat, vraždit teroristé nebo jimi řízené zbraně, např. mnou tady zmíněné kamiony, tak dojde opět podle mého názoru k následujícím jevům, kdy se lidé začnou za prvé ozbrojovat. V rámci své bezpečnosti a ostrahy se začnou vybavovat zbraněmi nebo podobnými prostředky na osobní ochranu, ať jsou to paralyzéry, nebo jiné prostředky. K tomuto jevu rovněž dochází. Už se tady diskutovalo právě nějakým způsobem ozbrojování a EU to chce nějakým způsobem omezit. Tak tento faktor už tady opravdu se začíná vyskytovat.
Za druhé se začnou opevňovat. Začnou se ukrývat ve svých domovech, které budou obehnány vysokými zdmi, ploty a po pozemku bude např. pobíhat nějaký pěkný trhač. Nějaký velký pes, který je bude chránit právě před někým, kdo by přišel zvenku jako nějaký nepřítel. Ke svému většímu bezpečí bude jejich prostor monitorován kamerovým systémem. Ano, to už dneska existuje. Máte tady tzv. tekutý dohled, který rovněž se dneska používá jako termín, když jste všude pod dohledem. Naprosto všude máte kamery a lidé si stále častěji pořizují právě kamerový systém, aby mohli monitorovat své okolí, právě okolí svého bydliště, protože mají logicky strach.
No, a za třetí - čeho se obáváme naprosto všichni - se začnou postupně radikalizovat. Dojde k nárůstu xenofobních, radikálních či jiných fašistických hnutí. To se nám už ukázalo při volbách do Evropského parlamentu, kdy v mnoha zemích posílily krajně pravicové strany, ať je to ve Francii, Marine Le Pen nebo např. v Maďarsku Jobbik. Může to být i ve Finsku a v dalších zemích. Právě narůstají nacionalistické tendence, a to opravdu dramaticky.
Existuje řešení, které by předcházelo výše uvedenému, co jsem kde říkal? Nepochybně určitě ano. Podle mého názoru se jedná o následující řešení: Za prvé návrat k pevným hranicím národních států. Kontroly na hranicích. Tím pádem bychom určitým způsobem omezili schengenský prostor. K tomu samozřejmě může dojít a já s tím nemám osobně žádný problém, protože budeme snižovat potenciálně riziko terorismu. Jen tak si nikdo těmi hranicemi neprojde, i když stále budou nějakým způsobem tekuté a budou neurčité. Ale už těmi hranicemi bude obtížné projít. Za druhé samozřejmě jasné odmítání imigračních kvót po vzoru Slovenska nebo Maďarska. Za třetí jasná kontrola imigrace přes naše území. A proto mě právě mrzí, že tady není ministr vnitra, který by nám tady podal informaci, jak se věci mají anebo jak se věci měly v měsíci lednu.
Zcela jistě existují i další řešení, jako monitorování islámských duchovních, radikalizujících se skupin atd. To se např. děje v Německu nebo ve Francii, i když jim to nějakým způsobem moc nepomáhá. Ale to je také nutné zavést. Právě v době toho tekutého terorismu je těžké zabezpečit bezpečí občanům. Ale toto globální riziko lze snižovat tím, že budeme eliminovat možnosti, jak se teroristé mohou do naší společnosti dostat. Ono je těžké v proudu těch uprchlíků rozpoznat nějaké teroristy nebo nějaké potenciální osamocené vlky nebo ty, co budou aktivovat ty spící buňky. Je to vždy problém. Vždy problém. A bude to problém ještě větší, protože ta imigrace samozřejmě bude postupně stále více narůstat. Vezměte si, že s jistou imigrací může souviset globální oteplování. Ono se říká, že souvisí se vším. A samozřejmě přírodní podmínky globálního oteplování, když se otepluje právě v těch částech světa, odkud pocházejí imigranti, když teplota poroste stále víc, tak oni budou samozřejmě utíkat a budou utíkat samozřejmě i za vodou. To je dokázáno. Paul Collier napsal knihu Exodus, jak migrace mění náš svět. A ten to tam jasně rozebírá...
Já myslím, že to není žádné humorné téma zrovna, ale když to někoho baví, tak prosím.
Já jsem se tady ve svém příspěvku snažil poukázat na ten problém v trošičku větším kontextu, zejména ze sociologického hlediska právě teorií, například Zygmunta Baumana, který analyzoval současnou naši tekutou společnost.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní eviduji dvě faktické poznámky. První vystoupí pan poslanec Chalupa, po něm pan poslanec Snopek. Prosím.
Poslanec Bohuslav Chalupa: Děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, tady to téma, to jsem schopen tady hovořit třeba čtyři hodiny akademického problému terorismu, protože to je tady tisíce let. A můžeme rozebírat cokoliv a dlouho a dlouho a dlouho a nic.
S tím předloženým zákonem svých kolegů já souhlasit nebudu, protože se domnívám, že tady máme dostatečné ozbrojené i bezpečnostní sbory, které když budou dobře fungovat, tak rozhodně v boji proti terorismu sehrají svoji roli. Domnívám se, že tady máme zpravodajské služby, které když budou fungovat, tak jak mají, tak také splní svoji úlohu.
Budeme muset se zabývat více problematikou obrany kybernetického prostoru. To se obracím na kolegy z ODS, protože mi trošku neladí to, co tady dneska vykládali o Íránu, které je vzdálené nebezpečí a kybernetická obrana, která ani nemá takovou kontrolu, jako má jaderné vyzbrojování, a přesto s tím mají problém mnohem větší než s tím Íránem.
A samozřejmě velkou roli bude hrát stav připravenosti obyvatelstva, jeho psychologická připravenost, znalostní a dovednostní výbava. Takže já už vás s tím asi nudím, ale jde o brannou výchovu do škol. Jde o vybudování integrovaného výcvikového centra pro branné a bezpečnostní složky ve Vyškově a další věci, o kterých tady hovořím už dva roky a pro které jsem bohužel nenašel prozatím žádnou podporu. Takže pokud tyto věci budou fungovat, nemusíme dělat žádné zákony boje proti terorismu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan poslanec Snopek stáhl svoji faktickou poznámku, ale přihlásil se pan poslanec Ondráček s faktickou poznámkou. Prosím.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Vážený pane předsedající, já bych chtěl reagovat na svého předřečníka Bohuslava Chalupu. Ona to není úplně pravda, že bychom rezignovali, nebo resp. nechtěli spolupracovat na nějaké branné výchově, popř. civilní obraně. Naopak. Já bych byl velmi rád, kdybychom toto téma uchopili, mohli v tomto tématu pracovat, protože to je téma, které pro naší veřejnost, pro naše školství určitě má význam. A jenom to, pokud by došlo k požáru ve škole, popř. k jiné mimořádné události, tak nemáme secvičeno, nebo školy nemají secvičeno, jak reagovat na takové události, co by se dělo v případě evakuace. Kde jsou evakuační plány. Co by děti dělaly. Dokonce neexistují žádné vnitřní interní předpisy. Takže není úplně pravda, že bychom my jako poslanci o tomto tématu... (K hloučku bavících se poslanců:) Já počkám, až se kolegové vypovídají. Ona je nezajímá bezpečnost České republiky, protože je mnoho jiných témat zajímá. Tak jsem rád, že to zajímá i kolegy ze sociální demokracie.
Takže jsou témata, která bychom chtěli otevřít a chtěli bychom o nich hovořit, ale musíme ta témata otevřít asi nejprve v odborných částech, tzn. ve výborech najít skupinu poslanců, která se těchto témat chopí a bude nositelem těchto zákonů. Při našich debatách, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, jsme o tom mnohokrát hovořili a jsem ochoten kdykoliv o těchto tématech hovořit, protože si myslím, že to jsou témata velmi potřebná pro to, aby v České republice bylo bezpečno. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy řádně přihlášená paní poslankyně Hnyková a připraví se pan poslanec Ondráček. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající. Než začnu svůj projev, musím zareagovat na pana kolegu Chalupu, prostřednictvím vás. Všechny tyhle ty věci, které vy jste tady vyjmenoval, pane kolego, jsou součástí ochrany naší země. Takže to, co vy jste tady říkal, my chceme rozšířit i legislativně, chceme to zpřísnit. Myslím si, že veškerá preventivní opatření, která se v této oblasti udělají, jsou na ochranu občanů naší země. Takže prosím, nevyvracejme tady věci, že něco je zbytečné. Vy jste sám řekl - fungovat, jak mají. Zaráží mě to od vás jako od poslance, který tady sedí jako za koalici, která vládne. Proč vy to sám neprosadíte v rámci koalice, která tu je? Takže místo toho, abychom se spojili všichni a udělali všechno pro to, abychom ochránili naše občany, tak naopak vystupujeme proti sobě. A to si myslím, že je právě problém celé České republiky. Místo toho, abychom se spojili, tak naopak si honíme - nechci už říkat co.
Vrátím se zpátky ke svému proslovu.
Evropa je vystavena teroru jako nikdy v novodobé historii. Vystavím zde smutný krvavý účet teroristických útoků za poslední dva roky. Leden 2015, Paříž, útok na redakci satirického časopisu Charlie Hebdo (vysloveno edbo), 12 mrtvých a deset zraněných. Použity byly granátomety a útočné pušky. Listopad 2015 opět Paříž - při střelbě islámských sebevražedných atentátníků zemřelo na 130 lidí, dalších skoro 400 utrpělo zranění. Radikálové udeřili na více místech naráz. Březen 2016, Brusel. Opět útočí islamisté, opět koordinovaně a na několika místech. Exploze otřásly bruselským letištěm i stanicí metra, zahynulo 32 lidí a 300 bylo zraněných. V červenci 2016, Nice. Francouz s tuniskými kořeny vraždil kamionem na promenádě, nepřežilo 84 lidí, teroristu zastřelili policisté. Červenec 2016 - poblíž bavorského města Würzburg zaútočil ve vlaku sedmnáctiletý afgánský uprchlík. Zaútočil nožem a sekyrou, naštěstí nikdo nezemřel. K útoku se přihlásil Islámský stát. Červenec 2016, Mnichov. Útočil osmnáctiletý Němec s íránskými kořeny. Na svědomí má devět mrtvých a téměř dvě desítky zraněných. Poslední velký teroristický útok se stal na adventních trzích v Berlíně 19. prosince loňského roku a jistě si to pamatujete, je to tak nedávno. Zahynulo při něm 12 osob, mezi nimi i jedna Češka. Dalších 48 bylo zraněno a z toho (číslo poslankyně neuvedla) vážně. I k tomuto útoku se stejně jako k dalším přihlásil Islámský stát.
U toho posledního útoku bych se zastavila. Zahynula tam jedna česká občanka, měla jméno Naďa Čižmárová. Zanechala po sobě malého pětiletého chlapce. Když si člověk představí, že on bude vyrůstat bez své mámy, tak si myslím, že bychom měli udělat všechno pro to, abychom zabránili teroristickým útokům. Možná že náš návrh novely zákona má některé nedostatky, ale prosím, pojďme společně udělat všechno pro to, abychom vytvořili a doplnili tuto novelu zákona tak, aby byla na ochranu našich občanů.
Ještě bych se v závěru vrátila k svému předřečníkovi, panu zpravodaji, který vystoupil přede mnou a mluvil tam o tom, že nejsou vlastně lidé připraveni ve školách. Ale oni nejsou připraveni ani na těch ulicích. Co bychom měli udělat, jak by se lidé měli chovat v metru, při velkých akcích, pokud by k takovému útoku došlo, aby ty životy nebyly třeba zmařeny zbytečnými zraněními, protože vždycky vypukne panika a je potřeba na tyto věci myslet.
Proto bych vás, vážené kolegyně a kolegové, požádala, abyste tuto novelu zákona propustili do druhého čtení a vytvořili tak možnost, abychom to doplnili a schválili. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Eviduji jednu faktickou poznámku pana poslance Chalupy. Prosím.
Poslanec Bohuslav Chalupa: Děkuji za slovo. Velmi stručně, aniž bych chtěl zpochybňovat, co tady řekla paní předřečnice, kolegyně.
Rád bych připomněl, že tady byl útok pana Breivika, který stál asi 70 nebo kolik životů. Pak jsme měli taky tady případ Uherský Brod, kde jsme to řešili jak na GIBSu, tak na výboru pro bezpečnost. Takže ono to není jenom o teroristech z jiných zemích, ono je to o problémech, které se skutečně můžou vyskytnout i v našem prostředí, a nikdo to neodhadne.
Znovu říkám, moji e-mailovou poslaneckou adresu zná každý. Na výboru pro bezpečnost, abych ujistil paní kolegyni, že to není tak, že se o to nestarám, já mám dokonce studii proveditelnosti toho integrovaného výcvikového centra, jenže Ministerstvo vnitra se toho zúčastnit nechce z takových, řekněme, zajímavých důvodů, že nejsou na to peníze. Tak to jako neberu. Ale budeme o tom hovořit dále. My se snažíme ve výboru pro obranu s tím něco dělat. Děláme s tím i ve výboru pro bezpečnost, v komisích, pro Vojenské zpravodajství. Teď prosazujeme zákon o kybernetické obraně atd. Takže ne že s tím neděláme. Říkám, adresu máte každý. Kdo se chce připojit k té iniciativě, ať už je to branná výchova, obnova branného spolku, integrované výcvikové centrum, napište to, uděláme legislativní skupinu a dáme se do práce. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já také děkuji. Další faktickou poznámku má pan poslanec Jakubčík. Prosím.
Poslanec Igor Jakubčík: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych na kolegyni Hnykovou. Vaším prostřednictvím bych jí chtěl říct, že skutečně se s ní nespojím. To za prvé.
Za druhé. Ta redakce byla Charlie Hebdo.
A za třetí, pokud by byl použit granátomet, tak by tam ten počet mrtvých byl výrazně vyšší. Tam byl použit pouze jeden jediný ruční granát.
Děkuji. Takže prosím o přesnost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou, prosím, pan poslanec Černoch. Prosím.
Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já bych jenom reagoval na pana kolegu Jakubčíka, vaším prostřednictvím. To je pouze odvádění pozornosti od problému. Ano, omlouváme se, nebyl to granátomet, byl to granát. Nicméně za sebou nechává mrtvé, ať je to granátomet, nebo granát, ať je to samopal, ať je to pistole, ať je to kamion, ať je to cokoliv. O to tady jde, o bezpečnost, ne o to, jestli to byl granátomet, nebo jestli to byl granát.
Na pana kolegu Chalupu vaším prostřednictvím. Náš pan předseda dělá spoustu věcí, protože je to bývalý voják, člověk, který to zažil z praxe, dokonce u toho utrpěl velmi vážný úraz. Náš pohled není o tom, že bychom chtěli dělat něco jen tak. Ale ten problém tady prostě je a bude. A pokud se podíváte, ať už jsou to zahraniční média, relevantní zahraniční média, mluví se o tom ne jestli, ale kdy se něco stane u nás. A to je to, čemu chceme zabránit. Nechceme, aby se tady cokoliv stalo. Nejsou to žádné výmysly, to, co předkládáme. Dělali jsme to před rokem a půl, možná před dvěma lety. V té době se všichni smáli. Jaká je doba dnes? Kolik se mezitím stalo teroristických útoků? A ano, je úplně jedno, jestli je to zahraniční terorista, nebo je to člověk toho daného státu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Faktickou poznámku má pan poslanec Schwarz. Prosím.
Poslanec Bronislav Schwarz: Dobré odpoledne všem. Pane řídící, kolegyně, kolegové, já tady nechci s nikým polemizovat. Já bych chtěl vrátit jenom tu věc tak, jak to je. Já tomu rozumím. Vystoupení pana Jana Klána, poslouchal jsem ho a jsem přesvědčený, že některé věci byly zajímavé. Poslouchám vaše vystoupení. Jenom bych vám chtěl říct, protože o tuto věc jsem se staral, přečetl jsem si ji, a o co se tady jedná. Kolegyně a kolegové, kteří podali návrh, tak mluví jenom o následující věci. To, že k tomu vypráví to neštěstí, to je sice smutné, ale tato věc řeší pouze, zavádí do trestního zákoníku legální definici, co je terorismus, nic jiného. Toto určitě nezastaví kamion nebo něco. Nahrazují termín schvalování trestného činu termínem odměňování trestného činu. Zavádí pojem terorismus do zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a za čtvrté zakotvují nový důvod pro vzetí do vazby, co je důvod vazby z titulu stíhání pro terorismus.
Prosím vás, náš trestní zákon, trestní řád na tyto věci pamatuje už v minulosti. Já netvrdím, že to je něco špatného, dobrého. Nejsem odborník, jak tady moje kolegyně Válková. Jenom jsem chtěl vrátit zpátky, abychom věděli, co tento návrh znamená. Pouze ty věci, co jsem přečetl. Proto vám chci říct, že taky nemohu pro to hlasovat. Rozumím tomu, ale je to prostě jenom nesystémový zásah do trestního řádu, který u nás funguje dobře. Všechno. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní pan zpravodaj s faktickou poznámkou. Prosím.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Ještě než vystoupím jako řádně přihlášený do rozpravy, chtěl bych reagovat na krátké výroky svých předřečníků, a to paní poslankyně Hnykové vaší prostřednictvím. Já jsem školy a připravenost studentů a děti na našich základních a středních školách zmínil pouze jako jeden z příkladů, protože jsem vázán dvouminutovou lhůtou pro faktickou poznámku. Pokud bych měl hovořit o připravenosti civilního obyvatelstva na teroristický útok, tak bych zde mohl strávit, jak řekl můj kolega, klidně i do konce dnešního jednacího dne. Zmínil jsem pouze školu a školy jako školská zařízení, kde jsem to řekl záměrně, protože každý z vás má buď děti, nebo vnoučata, která chodí do škol, a zkuste se jich zeptat, jestli by věděly, co mají dělat v případě vyhlášení jenom požáru jejich školy. Neberu, že by mohl být spáchán i jiný horší akt.
A panu poslanci Jakubčíkovi, který teď tady asi zrovna není. Víte, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, asi běžte vykládat pozůstalým, že je velký rozdíl v tom, jestli někdo zemřel nábojem vypálený z kalašnikova, anebo jestli zemřel nábojem vypáleným z krátké střelné zbraně 9 mm Ruger nebo 38 speciál. Já myslím, že se vám vysměje, nebo vás rovnou nakopne. Nenakopne, vyžene vás. Protože není důležité, čím pachatel útočí, ale jaký je následek. Takže netahejme se tady za slovíčka tím, co řekli předřečníci. Není to důležité. Důležité jsou fatální následky, které v rámci teroristických aktů spáchaných v západní Evropě byly, a ty desítky mrtvých. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Faktickou poznámku má pan poslanec Gabal. Prosím.
Poslanec Ivan Gabal: Děkuji. Já se nechci příliš do té debaty vměšovat, ale musím tady přece jenom upřesnit vaším prostřednictvím. Je prostě rozdíl mezi teroristickým útokem, který je vojensky naplánován, proveden, a vojenskými zbraněmi, jako je kalašnikov, vycvičenými lidmi, jako jsme viděli například v Istanbulu nebo Bataclanu, a útokem, který my jsme měli možnost vidět například v Uherském Brodě krátkou zbraní nebo zbraněmi jedním zblázněným člověkem. A jestliže máme budovat obranu, a to je důležité, tak je to primárně proti těm organizovaným, připravovaným vojenským útokům a pokusům o jejich proniknutí do Evropy. A to děláme maximálně na prevenci na zpravodajské službě na všechno toto, zatímco pochopitelně ty události, nebo havárie, jako se stala v Uherském Brodě, ty se z hlediska prevence musí řešit úplně jinak. Stejně tak jsme viděli útok v Berlíně. Byl realizovaný naprostým ztroskotancem, který skončil až ve svých vazbách na Islámský stát, a nebylo to primárně výcvikem Islámského státu, organizovanou skupinou, vojenskou přípravou a podobně.
Z toho důvodu bych si dovolil vaším prostřednictvím například panu zpravodaji říct, že je potřeba nemást lidi tím, že je jedno, jestli někdo útočí automatickou dlouhou zbraní ve vojenském kompresním útoku, anebo osobní vlastněnou krátkou zbraní. Prostě nemažme to dohromady. Jsme tady odpovědní za prevenci a za obranu, a ne za panikaření lidí. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další faktická poznámka pana poslance Ondráčka. Prosím.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. K mému předřečníkovi. Vážený pane kolego, to je typické zaměňování, co je teroristický akt a co je trestný čin. Protože teroristický útok je zcela něco jiného než to, k čemu došlo v Uherském Brodě. To, co vy tady popisujete, je diametrálně odlišné a vy to sám moc dobře víte, tak nevím, proč tady matete veřejnost. A jestli si myslíte, že terorista nemůže útočit krátkými zbraněmi, a abychom mohli někoho nazývat jako teroristu, že musí mít u sebe dlouhou zbraň a být vycvičen, tak nevím, co víte o terorismu, protože v tom případě toho víte hodně málo.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Faktická poznámka pana poslance Gabala. Prosím.
Poslanec Ivan Gabal: Děkuji. Vaším prostřednictvím, zpravodaj, abych ho ocitoval... On neslyší, on se baví. Takže abych vás ocitoval. Rozdíl mezi útokem v Uherském Brodě a Bataclanu vykládejte těm pozůstalým.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Vzhledem k tomu, že se nikdo s faktickou poznámkou nehlásí, tak je řádně přihlášen pan poslanec Ondráček a připraví se pan poslanec Grospič. Prosím.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Já už nebudu na svého předřečníka reagovat, protože by to ztratilo zásadní smysl. Ono o některých věcech diskutovat někdy nemá význam, když druhá strana neslyší.
K návrhu jako takovému. Chtěl jsem zde zmínit návrh, který předkládá skupina poslanců a který hovoří například v § 309a co je to terorismus. Vláda ve svém odmítavém stanovisku zmínila, že se jí nelíbí právě tato plošná formulace, kdy je to souhrnný pojem pro skupinu trestných činů. A předkladatelé zde uvádějí, že terorismem se rozumí zločin rozvracení republiky - § 310 trestního zákoníku, teroristický útok - § 311 trestního zákoníku, teror - § 312 trestního zákoníku, sabotáž - § 314, umožnění nebo usnadnění spáchání zločinu vlastizrady podle § 309, teroristického útoku podle § 311 nebo teroru podle § 312 jiným zločinem. Pokud si připomeneme sněmovní tisk 886, který zde předložila vláda a který prošel ve zkráceném řízení, tak jsme jako poslanci přijali v tomto sněmovním tisku také nové skutkové podstaty, které jsou a které by si asi zasloužily, aby byly subsumovány pod pojem terorismus. Jedná se konkrétně o novou skutkovou podstatu, která už je, a myslím si, že tam už nabyla účinnost toho sněmovního tisku, § 312a - účast na teroristické skupině. Potom to je trestný čin podle § 312d - financování terorismu, následně paragraf nový 312f - vyhrožování teroristickým trestným činem.... A ještě tady je jeden paragraf, přehodily se mi stránky. Ještě zde je trestný čin 312e, takže ten předchází paragrafu 312f, jak jsem zmínil, a to je nový trestný čin podpora a propagace terorismu.
Všechny tyto trestné činy jsme přijali v rámci projednávání sněmovního tisku 886. A vzhledem k tomu, že v tomto materiálu byla účinnost prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, myslím si, a můžete mě případně opravit, ale vidím, paní kolegyně profesorka Válková zde přikyvuje, že tento sněmovní tisk a respektive tyto nové trestné činy už jsou součástí našeho trestního zákoníku.
Pokud bychom tedy diskutovali o návrhu zákona, který předkládá skupina poslanců a o kterém nyní diskutujeme pod sněmovním tiskem číslo 670, měli bychom jistě do jejich materiálu v § 309a pod pojem terorismus zahrnout i nové skutkové podstaty, které už jsou v této době součástí trestního práva České republiky. To není výtka na stranu předkladatelů, protože oni svůj materiál předložili daleko dříve než vláda sněmovní materiál 886, který jsme projednali ve zkráceném řízení. Takže to jenom poznámka, aby v případě, že se rozhodneme s tímto návrhem kolegů poslanců dále pracovat, abychom věděli, jaký je současný stav na poli trestního práva.
Nová skutková podstata, kterou zde kolegové zavádějí do trestního práva, § 365 - odměňování trestného činu. Víte, pokud si přečtete tu skutkovou podstatu, je to jinou formou forma trestní součinnosti a mohli bychom to hledat někde jinde. Ale i tak popis té skutkové podstaty není ideální. Ale s tím bychom se určitě s kolegy a kolegyněmi na ústavněprávním výboru uměli vypořádat a váš zástupce, který je v ústavněprávním výboru, by jistě přispěl k tomu, aby taková právní úprava byla možná. Vy jste to sami deklarovali, že jste si vědomi toho, že vláda využila toho časového prostoru, kdy ten váš materiál, sněmovní tisk 670, zde ležel, a předložila svůj materiál 886, o kterém jsem hovořil, a jste připraveni na takovou diskusi, za což vám samozřejmě je potřeba poděkovat.
Pokud mluvíme o změně ostatních částí, vy hovoříte také o změně zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, kdy do výčtu § 7 chcete vložit právě i slova teroristický útok podle § 311 trestního zákoníku, která by nahrazovala... Pardon, obráceně. Že slova teroristický útok podle § 311 by nově nahrazoval pojem terorismus podle § 309a, který v sobě v podstatě zahrnuje veškeré ty trestné činy, o kterých jsem zde hovořil, a museli bychom to rozšířit zřejmě o ty trestné činy, které už byly přijaty v rámci sněmovního tisku 886.
A přejdu k té třetí části vašeho návrhu a tou je změna trestního řádu, kdy do § 67, důvodu vazby, vkládáte v podstatě nový § 67a, vazba obviněného z terorismu, který by zněl: Obviněný smí být vzat do vazby rovněž tehdy, je-li stíhán pro terorismus a nasvědčují-li dosud zjištěné skutečnosti tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl spáchán, má znaky zločinu a jsou dány důvody podezření, že tento zločin spáchal obviněný. - To zcela popírá trestní řízení, které u nás máme, a to rozhodování soudu jenom proto, že se někdo dopustil trestného činu, který policejní orgán, zpracovatel, chcete-li název, vyšetřovatel kvalifikuje jako některý z trestných činů terorismu nebo jako teroristický trestný čin podle nového pojetí, které je už v současném znění právě v tom materiálu, který jsme schválili v tom 886 podle § 129a. To by asi nebylo správné, protože soud přece nemůže při rozhodování o vzetí do vazby rozhodovat pouze na základě toho, jaký trestní čin nebo zločin byl spáchán, ale také musí posuzovat všechny ostatní věci, které jsou důležité při rozhodování o vzetí obviněného do vazby. U jiných obviněných máme možnost náhrady vazby. Tady bychom asi ani nedávali obviněnému tu možnost, aby nějaká náhrada vazby mohla být uplatněna ve smyslu trestního řádu. I tento materiál, to znamená vazbu obviněného, která by se v podstatě stávala obligatorní, by bylo potřeba nějakým způsobem přepracovat.
Takže vrátím se na začátek k tomu, co v podstatě konstatovala vláda, s tím, že vláda na svém jednání, které bylo víc než před rokem, a to je výsledek naší práce, 13. ledna 2016, vyslovila nesouhlas s tímto sněmovním tiskem číslo 670. Já jako poslanec si proto dovoluji podat návrh na zamítnutí tohoto tisku v prvním čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. S faktickou poznámkou se hlásí paní poslankyně Válková. Prosím, vaše dvě minuty, paní poslankyně.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Já jenom chci doplnit. Kdo z těch, kteří pochybují o tom, co zde bylo řečeno bohužel v neprospěch toho návrhu, by si chtěl ověřit v platném znění, a je to již skutečně součást našeho právního řádu, tak se může podívat do novely trestního zákoníku, která vyšla pod číslem 455/2016 Sb., a kde je právě zmíněný sněmovní tisk 886. A my jsme tam rozšířili několik skutkových podstat a jsou tam některé nové skutkové podstaty, které v podstatě ještě daleko komplexnějším způsobem pokrývají různé formy trestné součinnosti, a samozřejmě ten zmíněný terorismus je tam ošetřen lépe. Tomu korespondují i ty takzvané podpůrné prostředky, které jsou v trestním řádu. Myslím si, že tento návrh je trochu obsolentní. Bylo už zde řečeno, že navrhovatelé za to nemohou, ale to, co jsme nyní schválili, je lepší trestněprávní úprava než ta, která je navrhována. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Nyní tedy řádně přihlášený pan poslanec Grospič. Připraví se pan poslanec Leo Luzar. To je dobře, že se navzájem posloucháme, pane poslanče. Prosím, máte slovo.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. A děkuji za pozornost, vážení členové vlády a vážení kolegové. Dovolte mi také několik poznámek nebo vystoupení k předloženému tisku z návrhu poslanců pana Martina Lanka, Davida Kádnera, Černocha, Olgy Havlové, Jany Hynkové, Karla Fiedlera, Jaroslava Štětiny a Augustina Karla Andrleho Sylora na vydání zákona proti terorismu.
Myslím si, že se jedná o nesmírně závažné téma, které má v současné době dva podtexty v České republice. Jednak reálnou hrozbu teroristických útoků, tak jak ji zažívají některé země Evropské unie, a nejenom Evropské unie, protože v tomto bychom neměli být asi krátkozrací a měli bychom si uvědomit, že Evropa, Evropská unie není pupkem světa, ale že se tak děje i v jiných zemích, často označovaných jako země třetího světa, a tam teroristické útoky mají mnohdy ještě brutálnější a drastičtější podobu. Tímto říkám, že zaslouží odsouzení rovněž tak jako útoky, které zažila Evropa v nadcházejících letech.
Pro připomenutí bych chtěl říci, že od roku 2000 v Evropě došlo k těmto velkým teroristickým útokům: 26. 3. 2016 na letišti Zaventem po útocích v Bruselu. Dále 26. října 2002 - 169 obětí při útoku na vyprodané divadlo Dubrovka. 6. února 2004 to bylo 41 obětí, které si vyžádala exploze ve vlaku moskevského metra. 11. března 2004 to bylo 191 obětí, kdy v půl osmé ráno explodovalo 10 bomb umístěných ve vlacích na nádraží Atocha v Madridu. 24. srpna 2004 to bylo 89 obětí, kdy dvě ruská dopravní letadla, která v rozmezí čtyřiceti minut startovala z letiště Domodědovo v Moskvě, se zřítila po sebevražedných útocích dvou čečenských žen. Prvního září 2004 to bylo 334 obětí v severooseckém Beslanu, kde vniklo asi 40 ozbrojenců do školy a zadrželo zde více než tisíc sto lidí. 7. července 2005 - 56 obětí, kdy čtveřice islámských radikalistů narozených ve Velké Británii, tři z nich pákistánského původu, provedla sérii sebevražedných bombových útoků v ranní špičce v centru Londýna a během nich usmrtila právě 56 osob, ale přibližně dalších 700 osob zranila. 29. března 2010 to bylo 40 obětí, kdy sebevražedné atentátnice původem z Čečenska se odpálily ve stanicích metra Lubjanka a Park kultury v centru Moskvy a zabily 40 lidí a 65 osob zranily. 22. července 2011 to bylo 77 obětí, kdy nejprve norský pravicový extremista, již zde zmíněný Breivik, odpálil u vládních budov v Oslu bombu v zaparkované dodávce a poté provedl onen masakr v kempu mládežnické organizace norské sociálně demokratické dělnické strany na ostrově Utöya u Osla. 13. listopadu 2015 po tom to bylo 130 obětí, celkem čtyři sebevražedné bombové útoky, které se odehrály v Paříži. A 22. března 2016 - 34 obětí při explozi na letišti Zaventem v Bruselu a jedna oběť v bruselském metru.
Jsou to ty nejkřiklavější a největší masakry teroristické, které byly provedeny.
Je samozřejmě otázkou, jak budeme terorismus definovat a jak k němu budeme přistupovat. Lze pojmout tu definici, kterou používá často i český právní systém, že jednou z nejčastějších definicí je terorismus definován jako plánované, promyšlené a politicky motivované násilí zaměřené proti nezúčastněným osobám, sloužící k dosažení vytčených cílů. Vedle toho také existují stovky jiných definicí a hovořili o tom moji kolegové.
Určitě lze říci, že terorismus je propočítané použití násilí nebo hrozby násilí obvykle zaměřené proti nezúčastněným osobám s cílem vyvolat strach, jehož prostřednictvím jsou dosahovány politické, náboženské nebo ideologické cíle, a zahrnuje i kriminální zločiny, jež jsou ve své podstatě symbolické a jsou často cestou k dosažení jiných cílů, než na které je kriminální čin - klasický kriminální čin - zaměřen.
Přesto bych chtěl říci, že teroristický skutek, který byl definován a převzat do českého právního řádu České republiky v rámci společného postoje Rady EU pro použití zvláštních opatření pro boj s terorismem číslo 201/931 SBP (?), je definován jako teroristický skutek a je zde chápán jako množina vyjmenovaných činů, které mohou svou podstatou nebo kontextem vážně ohrozit chod konkrétního státu, mezinárodní organizace. V rámci vnitrostátních právních řádů se jedná potom o skutky, které byly spáchány s úmyslem, a to vážně zastrašit obyvatelstvo, náležitě přimět vládu nebo mezinárodní organizaci ke konání či nekonání konkrétních kroků, vážně destabilizovat či zničit základní politické, politické, ústavní, hospodářské nebo sociální struktury země nebo mezinárodní organizace, a to útokem na lidské životy, které můžou zapříčinit smrt, útoky na psychickou integritu osob únosy nebo braním rukojmích, zapříčiněním rozsáhlých destrukcí vládních nebo veřejných zařízení, dopravních systémů, infrastrukturních zařízení, pevných platforem na kontinentálním šelfu, veřejných míst nebo soukromého vlastnictví, ohrožujícím lidské životy nebo majícím za následek vážené ekologické ztráty, obsazením letadel, lodí nebo jiných prostředků veřejné dopravy nebo dopravy zboží, výrobou, držením, obstaráváním, přepravou, dodáváním do používání zbraní nebo výbušnin jaderné, chemické nebo biologické povahy, stejně jako práce na výzkumu nebo vývoji těchto zbraní, pouštěním těchto nebezpečných látek do volného oběhu, zakládáním požárů, výbuchů nebo zapříčiňováním povodní, jejichž průběh ohrožuje lidské životy, přerušováním nebo přerušením dodávek vody, elektřiny nebo jiných základních zdrojů, což může rovněž ohrozit lidské životy, výhrůžkami spáchání těchto skutků výše uvedených. Dále vedením teroristické skupiny, účastí v teroristické skupině, a to i funkcí informátora, poskytovatele finanční nebo materiální podpory s vědomím, že tato pomoc napomůže páchání zločinných aktivit těchto skupin.
Chtěl bych také říci, že pro účely téhož dokumentu je teroristická skupina definována jakožto strukturovaná skupina složená z více než dvou osob, ustanovená pro delší časové období a konající v rámci dělby práce kroky nutné ke spáchání teroristických činů. Nejedná se o náhodné činy, jedná se spolčení. Pro usnadnění dalšího postupu Rada EU přímo stanovila seznam organizací a osob splňujících tuto definici. Pravidelně aktualizovaný seznam je dodatkem i společného postoje, který Rada EU přijala dne 13. června 2002 v rámcovém rozhodnutí o boji proti terorismu.
Chtěl bych v této souvislosti říci, že tyto věci byly promítnuty i do právního řádu České republiky. Zná je i trestní zákon č. 40/2009 Sb., který byl přijat, a definuje je ve svých skutkových podstatách v hlavě IX a následujících paragrafech trestných činů.
Z tohoto pohledu si myslím, že navrhovaný zákon má své opodstatnění z hlediska toho, že terorismus je závažná hrozba. Nesplňuje však to základní kritérium, a to otázku, nakolik je český stát, moc výkonná, zejména vláda, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany připraveno s terorismem bojovat. Zda například přelety amerických dronů, s kterými již vláda vyslovila souhlas, aniž se dotázala jedné z komor Parlamentu, přispějí k boji s terorismem, anebo mají přispět k eskalaci v boji s Ruskou federativní republikou a k další eskalaci násilí v Evropě a vyhrocování potenciálního válečného nebezpečí, které je rovněž živnou půdou terorismu a poskytuje mu nemalé zázemí. Z tohoto pohledu jsem právě schválně citoval teroristické útoky, které se udály i na území Ruské federace.
Chtěl bych v této souvislosti právě dokumentovat tu skutečnost, že tedy zastávám názor, že náš právní řád dostatečně pokrývá skutkovou podstatu teroristického útoku. Jde o to, aby však složky činné v trestním řízení, Policie i Armáda ČR se těmito věcmi řídily a i vláda sama k nim přistupovala odpovědně a nebrala je jako jenom vnější hrozbu, které se zmocňují tu a tam novináři či jiné sdělovací prostředky a používají ji ve vztahu k tématu, které je velice čtivé, které je prodejné, které je odběratelsky zajímavé pro čtenáře, ale také na druhou stranu vytváří obrovské potenciální nebezpečí v prostředí pro to, že se terorismus může stát reálnou hrozbou v dosud poklidné, relativně poklidné České republice. Z tohoto pohledu bychom se spíš než nad novelou tohoto zákona a doplňováním svým způsobem nadbytečných skutkových podstat měli zamýšlet nad tím, jaká je skutečná odpovědnost vlády a jak se vláda chce zhostit praktického boje s terorismem. (Potlesk z řad KSČM.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Leo Luzar, připraví se pan poslanec Václav Snopek. Prosím.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený pane předkladateli, dovolte mi také několik slov k tomuto návrhu zákona.
Zazněla tady slova týkající se definice. Definice terorismu z pohledu mezinárodního práva. V předkladatelské nebo v důvodové zprávě k tomuto zákonu se autoři odvolávají na trestní řád Slovenské republiky, z kterého dle jejich názoru citovali paragrafy, které implementují do českého právního řádu. Nejsem si zcela jist, jestli ta citace nebo implementace je opravdu taková, jak je vsunutá ve slovenském právním řádu. Bojím se, že byly vytrženy určité věty a vsazeny do dle mého názoru mírně nelogických vazeb.
Mimo tedy pravopisných chyb, které zde jsou a které mi zapříčinily trochu složitější čtení, než jsem pochopil, že to je pravopisná chyba a ne účel, ale to se dá samozřejmě v legislativně technických věcech opravit, je zarážející snaha autorů vypustit § 365, který hovoří o schvalování trestných činů. Tento paragraf zní: Kdo veřejně schvaluje spáchaný zločin, nebo ten, kdo veřejně vychvaluje pro zločin jeho pachatele, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. - Nechápu smysl autorů, proč tento paragraf chtějí vypustit. On totiž nemá náhradu v tom jejich návrhu nového § 365. Tam je jen: Kdo v úmyslu projevit souhlas s trestným činem - a je tam výčet dvou bodů a) a b), které to upravují. Ale není to náhrada tady tohoto bodu. V těch dvou výčtech, v těch bodech, se jedná pouze o ekonomickou stránku toho trestného činu, ne o schvalování. Jinými slovy, když si to převedu do praxe, že já budu schvalovat trestný čin slovně, ale nijak se nebudu podílet na jeho financování, popř. darech a dalších věcech, které s tím souvisí, dle návrhu předkladatelů budu v pořádku, nebudu trestně zodpovědný za to schvalování. Proto považuji vypuštění tohoto § 365 za zcela závažnou chybu v předkládaném návrhu. Z toho titulu bych také rád, aby předkladatelé vyjasnili tento rozpor, popř. řekli důvod, tu snahu, proč navrhují vypustit tento docela dle mého názoru velice důležitý paragraf. To je jeden z bodů, kde bych velice chtěl apelovat na předkladatele - z pohledu proč.
Druhé proč, které samozřejmě musí zaznít, je nový § 67a, který navrhují do trestního zákona České republiky vložit, který zní: Obviněný smí být vzat do vazby rovněž tehdy, je-li stíhán pro terorismus a nasvědčují-li dosud zjištěné skutečnosti tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl spáchán, má znaky zločinu a jsou dány důvody k podezření, že tento zločin spáchal obviněný. - Když se zaposloucháte do dikce tady tohoto názoru, tak zjistíte, že je to negace negace. Nechápu smysl tady tohoto bodu, protože on vlastně popírá sám sebe a svoji sílu, k čemu vlastně byl stvořen nebo navržen předkladateli. Byl navržen proto, aby člověk, který je podezřelý z terorismu, a to podezření se velice těžce řekněme prokazuje, protože k tomu podezření můžou spět pouze řekněme zdroje nepřesného nebo nejasného významu, jako je sledování elektronických komunikací, informátoři a další záležitosti, mohl být izolován na nezbytně nutnou dobu. Toto jsem schopen pochopit, že v rámci takového stavu, kdyby nastal, by bylo možno posuzovat to uvalení vazby jako zákonné a oprávněné. Dle mého názoru to je také jeden z důvodů, proč má Francouzská republika tak dlouho výjimečný stav. Protože výjimečný stav obvykle ze zákona umožňuje zavírání lidí jenom pro podezření do doby vyjasnění. A proto ti Francouzi, připadá to úsměvné, tak dlouho udržují tento výjimečný stav, aby svým způsobem mohli v zákoně omezit pravomoci nebo ochranu zákona svých občanů. Proto tato věta takhle postavená dle mého názoru postrádá ten základ, ten smysl, proč autoři chtějí implementovat možnost terorismu a omezení osobní svobody, podezření z terorismu, do našeho právního řádu. Postrádá to proto, že je nelogická.
Definici terorismu již přede mnou kolega objasnil, nebudu tedy citovat možná ze stejného zdroje, který použil on, ale zamyslím se nad tím, jak je tento pojem lehce zneužitelný. Bez konkrétní definice terorismu, na které by se tato Poslanecká sněmovna shodla, jak by měl znít, je to také velice lehce zneužitelné, protože ten široký pojem, který tady zazněl, a ta citace možná trvala i pět minut... Bylo zcela zřejmé, že je to citace tak obsáhlá, že vymyslet zneužití tohohle paragrafu na naše oponenty, kteří se nám nelíbí, by bylo velice jednoduché. Ze světa známe nádherné příklady zneužití slova terorismus ve věci vyřizování si politických účtů. To, co jeden nazývá oprávněný boj za národní zájmy, druhý nazývá terorismem. Je pouze na nás, jak k tomu přistupujeme a která strana se nám zdá důvěryhodnější. A když tu stranu náhodou z nějakých mezinárodněpolitických nebo dalších ideálů pojmeme jako národněosvobozeneckou, tak v ten moment ta druhá strana říká - no jo, vy se mýlíte, oni jsou to teroristi a je na ně třeba uplatnit veškeré zákonné možnosti, které boj proti terorismu upravuje.
V poslední době je to Turecko, které tady bylo už mnohokrát zmiňováno a kde asi sami cítíme, že terorismus jmenovaný z úst prezidenta Erdogana je asi velice široce pojat a dneska již slouží hlavně k potlačení opozice. Opozice v armádě, opozice ve společnosti, opozice ve vysokých školách. Opravdu, kolegyně a kolegové, věříte tomu, že polovina tureckého vysokého školství byla obsazena teroristy? Že ti učitelé byli teroristé? Přesto prezident Erdogan toto tvrdí - já bojuji proti teroristům, já bojuji proti teroru, který chce zvrátit Turecko. A dle zákona, který by v takovém obsahu obsahoval tento paragraf, by asi měl pravdu. Byl by to zákonný postup. A proto varuji před takovouto nedefinicí slova terorismus a terorista v právním řádu obecně.
Definice terorismu se dá zkráceně vyjádřit i větami, které se mi docela líbily a zazněly na ctihodném fóru OSN - teď nechci říct, že v Radě bezpečnosti, jak tady zaznělo od pana ministra Zaorálka, ale na ctihodném fóru, kdy se zabývalo definicí terorismu a definuje ji už asi patnáct let a vždycky podle přístupu jednotlivých účastníků debaty tato debata se stočí nalevo, nebo napravo. Byli schopni se shodnout na jedné věci: Rozdíl mezi teroristou a bojovníkem národněosvobozovacího boje je Nobelova cena míru. Ten, kdo tuto cenu dostane, není teroristou. Tuto zkrácenou definici, sice se týkala Jásira Arafata ve své době, je možno charakterizovat docela pregnantně k návrhu, který tady máme. A ta definice tady prostě chybí. A máme z toho trošičku problém.
Použil-li bych tuto definici, která je navržena navrhovateli v tomto zákoně, tak bych si dovolil říci, že i paní Albrightová by měla problém za bombardování Jugoslávie a schvalování, protože bylo bez mandátu OSN. Tam ten mandát nebyl. To znamená, byl to teroristický akt bohužel spřátelené země, která v posledních x letech teoreticky může úplně vše a beztrestně. Ale asi bychom mohli uplatnit i možnost žádat potrestání takovéto teroristky, když přijede na naše území, a mohli jsme to uplatnit, protože tento zákon se neomezuje na teroristické činy páchané na České republice. On ten terorismus pojímá v chápání obecně. Čili zase určitá výtka specifikace tohoto návrhu. A v tomto případě bych souhlasil s předkladateli a velice rád bych tuto nedokonalost využil a poslal paní bývalou ministryni zahraničí do tepláků, ale asi se mi to nepodaří.
Definice terorismu může být i velice blízká našich hranic a může být i aktuální. Můžeme se podívat na Ukrajinu, tolik zmiňovaná tady v usnesení a v přístupových debatách s Ukrajinou. To, co pro prezidenta Porošenka je terorista, je pro obyvatele Doněcka hrdina. Zcela relevantní, ale faktický pohled na věc. Tento zákon je v této věci a definici absolutně nepřipraven řešit tyto otázky. A už se nám stalo, že čeští občané bojují na jedné i druhé straně této fronty. Jsou to sice jednotlivci, ale jsou tam. A teď, jak by se český soud vyrovnal s tímto postupem? Zatím to řešíme v rámci služby v cizích ozbrojených složkách, protože ani jedna skupina Čechů bojující na obou dvou stranách nebojuje v pravidelné armádě, bojuje v bojůvkách. Z jedné strany to jsou bojůvky, které se nazývají teroristy ze strany Kyjeva, když jsou to bojůvky bojující na straně Kyjeva, tak to jsou pomocné prapory a hrdinové, samozřejmě vždycky velice závisí na úhlu pohledu. Přesto z pohledu tohoto zákona by obě dvě skupiny byli teroristé. Jak se vyrovná tento návrh zákona s tímto precedentem? Jak by se asi vyrovnaly české soudy s tímto precedentem, kdyby přišlo k souzení těchto bojovníků? A teď neříkám, kdo z nich má pravdu a kdo bojuje na správné straně. To si netroufám nahlédnout do jejich hlav a jejich svědomí.
Ale i přesto takovýto návrh by měl s touto eventualitou počítat, protože zákon by měl být jasný, čitelný a předvídatelný. Bohužel tento návrh, byť je psán, jak se říká, velice zjednodušeně, a někdo říká, že co je jednoduché, je v pořádku, je správné, tak není až tak úplně pravdou v reálném životě.
Důvodová zpráva, kterou jsem již říkal, se ocitla v palbě kritiky i vládních vyjádření k tomuto zákonu. Vláda hovoří k bodu, o kterém jsem říkal, to znamená § 362: Návrh na zakotvení nového důvodu pro vzetí do vazby vláda považuje z praktického hlediska za nadbytečný a dále za rozporný s principem právní jistoty. - To je ten problém, ke kterému mířím, právní jistota. Každý občan by si měl při čtení zákona uvědomit, jaká je jeho právní jistota vyplývající z konkrétního paragrafu. V pojmu terorismus je to velice těžké bez podrobné definice. A odvolávání se na mezinárodní definici terorismu, kterou jsme tady od mého předřečníka slyšeli, je velice složité, protože ta definice je obrovsky široká.
Proto bych doporučil, aby se předkladatelé zamysleli nad těmito výhradami a zkusili předložit návrh, který by již reflektoval tyto záležitosti. Pro mě je právě problém z toho, že návrh z tohoto pohledu je natolik jednoduchý, že ani důvodová zpráva k návrhu neobsahuje vysvětlení této problematiky a těchto pojmů, abych třeba doporučil doplnění tohoto zákona, úpravy v dalším čtení tohoto zákona, protože v podání, jak je napsán, se ani upravit příliš nedá.
Chápu ale snahu předkladatelů, proč tento návrh předložili. Občané volají po řešení. Zatím v České republice necítíme přímo dopady terorismu, jak to cítí občané Německa, Francie, Belgie a dalších zemí s velkou muslimskou komunitou, do které se lépe infiltrují prvky islámského terorismu. Česká republika má v tomto obrovské štěstí díky své homogenitě, možná i díky tomu, že jsme chudá země, možná i díky tomu, že čeština je složitý jazyk. Přesto naši občané cítí obavu, protože jsme součástí sjednocené Evropy, jsme součástí Schengenu, a Schengen nefunguje. Kolegové předkladatelé tady oprávněně a dlouhodobě kritizují nečinnost Evropské unie na tuto situaci. Schengen je rozbourán, zatím k nám nikdo příliš nepřichází. Ale kde je řečeno, že v případě tvrdších postihů v Německu, v případě tvrdších následků ve Francii nebudou tito anonymní lidé pohybující se v evropském teritoriu hledat cestu do České republiky? A znovu opakuji, že Schengen nefunguje, čili evidence těchto lidí je nulová.
A tady nastává otázka, jaké řešení skýtá český právní řád na tuto otázku, na tento problém a strach občanů. Má toto řešení? Tento návrh toto neřeší. Proto je oprávněný apel, který tady už mnohokrát zazněl, na českou vládu, aby se tímto vážně začala zabývat. A možná jako první v Evropské unii. Co mě nejvíc mrzí, je situace...
Zrovna jsem pohledem zjistil, že tu není žádný z ministrů.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Zajistím jejich přítomnost. Ještě před chvílí tady seděl pan ministr Mládek. (Hlasy ze sálu.) V tom případě přerušuji jednání schůze na pět minut, než se dostaví některý z ministrů.
(Jednání přerušeno v 17.08 hodin.)
(Jednání pokračovalo v 17.13 hodin.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, čas na přestávku vypršel. Ministři jsou přítomni, můžeme pokračovat v projednávání bodu. Prosím, pane poslanče, pokračujte ve svém projevu.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji moc za slovo a zároveň se omlouvám panu ministrovi, byl jsem upozorněn, že zde není, ale vidím, že už má posilu, takže už nehrozí asi přerušení kvůli neúčasti pana ministra.
Vrátím se tedy k návrhu zákona, který kolegové předložili. Jak již jsem tady hovořil, tu nedefinici a bezbřehost toho návrhu, byť dle předkladatelů pramení ze slovenského právní řádu, považuji za jeho největší chybu. Prostě lehce by se mohlo stát, že pojem terorista bude zneužit. A může to být naše strana, vůči které je použit, historickými paralelami by se dalo zdůvodnit. Můžou to ale také být nově vzniklé strany ekonomického typu. Protože známe přece taky ekonomický terorismus. A v té definici terorismu, jak mezinárodní právo zná, i tento pojem existuje. Čili je na zvážení, zda tento bezbřehý pojem implementovat do našeho právního řádu a riskovat to, že se najde někdo, a nemusí to být jednotlivec, může to být skupina, dokonce i většina, která se bude snažit tento pojem zneužít a aplikovat na praktické otázky v této zemi. A mnohokrát zde zaznívá termín ekoterorista. Budeme uplatňovat tyto paragrafy na ty zelené nadšence bojující za rosničku a sviště při stavbě našich dálnic? To všechno předkladatelé v návrhu tohoto zákona zanedbali. Proto mi nezbývá nic jiného než navrhnout zamítnutí tohoto zákona.
Ale přesto si myslím, že by se předkladatelé mohli zkusit zamyslet a předložit verzi, která bude více konkrétní a více reflektovat stávající světovou situaci, a nejenom vytrhnout z kontextu věty ze slovenského zákona, ještě je přeložit s chybami a snažit se je implementovat do českého právního řádu, kde v tom kontextu zanikají a spíše vyvolávají chaos. Přesto říkám, zaslouží si poděkování za snahu, ale v tomto případě by bylo dobře, aby sami uznali, že návrh není úplně ideální, a třeba se příště pokusili návrh dotáhnout do legislativního konce.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic KSČM.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. A nyní vystoupí pan poslanec Václav Snopek. S faktickou poznámkou ještě předtím se hlásí pan poslanec Černoch. Prosím.
Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Mně nedalo než reagovat. My jsme ten návrh předkládali někdy před rokem, takže možná už i to, že tady leží takovou dobu, znamená, že některé body nejsou aktuální, což je dobře, protože naším záměrem nebylo předložit něco jen tak, plácnout do vody, ale předložit návrh, který by řešil velký problém, který se hrotil spolu s migrační krizí, a to je nebezpečí terorismu. Proto jsme to předkládali. Předkládali jsme to opravdu před zhruba rokem a půl. V té době nám bylo říkáno, že plašíme a že to není potřeba. Nakonec vláda přistoupila k řešení tohoto problému, což kvitujeme. Nicméně si myslím, že jsou tam body, které by jistě stály za to, aby byly ještě upřesněny. Jak říkal pan kolega Luzar, reakce, ekoteroristé, to je opravdu úplně něco jiného. To jsou lidé, kteří se přivazují ke stromům, aby chránili přírodu. Ale pochybuji, že by vzali ruční granát nebo granátomet nebo dlouhou pušku a ohrožovali občany České republiky. Tam si myslím, že to bylo přehnané. Nevím, jestli to byl záměr, nebo jestli to bylo myšleno trošku ironicky, ale ty jsme opravdu nemysleli. Mysleli jsme ochranu českých občanů před terorismem, před problémem, který bohužel v současné době sužuje Evropu a který zatím nevypadá, že by skončil. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. A nyní řádně přihlášený, ještě s faktickou poznámkou pan poslanec Luzar. Prosím.
Poslanec Leo Luzar: Já si dovolím jenom velice krátce reagovat na předřečníka, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo. Pojem ekoterorista samozřejmě všichni vnímáme v reáliích české kotliny. Ale dle definice mezinárodní je i boj za symboly určitými prostředky možno chápat jako terorismus. To je to nevyjasnění tohoto pojmu. A pro ty, a nepoužiji ten výraz, ekology, když si přečtete stovky mailů, co nám přišly v rámci Šumavy, tak tu definici toho boje za symboly a záchranu přírody, to tam najdete velice lehce. Čili teoreticky by šel tento váš návrh aplikovat na minimálně polovinu těchto pisatelů. A z toho dalšího paragrafu vyplývalo, že by mohli být zavřeni, protože splňují podmínky, které tam máte vyjmenovány, protože ty podmínky se navzájem, jak říkám, popírají trošku, takže ta definice by šla také použít a v ten moment bychom byli ochuzeni o množství čtiva, které nám mailem chodí, pokud tedy nepadají do spamu. Tolik k objasnění.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. A nyní již tedy nevidím žádnou jinou faktickou poznámku a prosím, pane poslanče, je to váš prostor.
Poslanec Václav Snopek: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já si myslím, že diskuze ukázala, že to je problém obrovský a vyvolává velký zájem u řady poslanců. Musím na rozdíl od některých předřečníků ocenit předkladatele tohoto zákona, protože v době, kdy to předkládali, tady byla a doposavad je velká společenská objednávka. Ano, vládní návrh řadu věcí vyřešil, ale myslím si, že tato iniciativa byla v té době naprosto správná a nezaslouží si, abychom ji úplně zavrhovali. Já hned v úvodu proto konstatuji, že bychom měli i tomuto návrhu zákona dát šanci, a budu dávat návrh na přepracování, protože v dané situaci ani ve sněmovním tisku 886, který jen tak mimochodem platí ode dneška, nejsou definovány a popsány všechny problémy, se kterými se můžeme setkat v rámci boje proti terorismu.
Já si myslím, že je zapotřebí jasně definovat, co to terorismus je. Já si myslím, že všichni se shodneme na tom, že terorismus je plánované, promyšlené, politicky či nábožensky motivované násilí sloužící k dosažení zištných cílů. Můžeme ho popsat i tímto způsobem, že je to promyšlené použití násilí nebo hrozby násilím obvykle zaměřené proti nezúčastněným osobám s cílem vyvolat strach a obrátit na sebe pozornost. A znova, tím účelem je dosáhnout politických, náboženských, ideologických a možná třebas i ekonomických cílů.
U jednoho bodu se musím však zastavit. Diskuze ukázala, že se snažíme směšovat terorismus a kriminální činy. Pan kolega Gabal prostřednictvím řídícího i pan kolega Grospič se o těchto věcech zmínili, ale přece jenom ta hranice tady vždycky je a měla by mít i rozdílné posuzování potom v trestání daného činu. Sice naprosto chápu pana kolegu Gabala, vysvětlete mrtvým, proč se to stalo, jestli jich je 9, 10, 20, ale trestný čin, když řidič autobusu úmyslně zabije někoho, shodí autobus ze skály, anebo je to nehoda, která se stala v důsledku únavy, technického selhání, to si myslím, jsou naprosto rozdílné věci. Ale když se nad těmito věcmi zamýšlíme - já jsem hledal hodně definic terorismu, a dokonce jsem se podíval i do amerických zdrojů. Jsou tam dvě velice zajímavé definice, ale ukazuje se, že každý stát svoji definici upravuje na ten problém, který mu hrozí.
A teď si dovolím malé odbočení. Ano, před půldruhým rokem byla jasná společenská objednávka, že máme bojovat hlavně proti islámskému terorismu. To si myslím, že všichni tak chápali, a dokonce i předkladatelé mně určitě potvrdí, že tomu tak bylo. Ano, řada významných trestných činů v Evropě, západní Evropě, ale i na východě právě vycházela z tohoto náboženského motivu, dokonce na východě byly dříve pomalu ty větší akce, než byly v západních zemích. Skutečně svůj význam a účel splnily. Ale my se musíme zamýšlet i nad takovými jevy, které se nazývají superterorismus.
Přátelé, to není žádná hra na hvězdné války. Slyšíme o tom v televizi, ve sdělovacích prostředcích. To jsou teroristické činy, které využívají jaderné, radiační, chemické a biologické zbraně. Že by nebyla snaha tyto zbraně získat a použít, nikdo nemůže popřít. Vezměme si Blízký východ. Chemické, bakteriologické zbraně je bohužel dneska realita, která se používá. Ale máme také nekonvenční formy terorismu, jako je psychologický teror, a na to bychom měli pamatovat také. Já si myslím, že jsou to dokonce někdy daleko záludnější a nebezpečnější formy terorismu. Jsou to formy, které zahrnují propagandu, falšování informací, a to všechno vede k ovlivňování rozhodování lidí. Ano, to je také terorismus. Máme také informační terorismus. To je také potřeba s touto formou terorismu počítat a vůči němu se účinně bránit. A takovou nejvýznačnější odnoží terorismu při využití informačních technologií je kyberterorismus. O tom se v poslední době hovoří velice často a bohužel ho nemáme podchycen v žádném zákoně. Je snaha tady vůči němu bojovat. Otázka zní, jakým způsobem budeme tyto věci postihovat, pokud jdou mimo hranice našeho státu. Ale pokud se objeví na území našeho státu, tak bychom měli vědět, jakým způsobem s touto činností nakládat.
Já si myslím, že se shodneme i na tom, že cílem terorismu je vytvářet atmosféru strachu a nedůvěry ve schopnost bezpečnostních složek státu a vyvolat otázku nevinnosti ostatních obyvatel. To je v podstatě jedna z hlavních forem terorismu a žel bohu ani předložený návrh skupiny poslanců tyto věci neřeší. Ale protože tady byla pojmenována řada způsobů, řada forem terorismu, tak si myslím, že je zapotřebí jim dát šanci, aby tyto věci dopracovali, a opakuji svůj návrh, abychom vrátili návrh zákona k přepracování. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Přečtu omluvy. Dnes od 17 do 19 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Marek Ženíšek, od 16.40 do konce jednání se omlouvá pan poslanec Ivan Gabal a dále od 17 hodin do konce jednání z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Markéta Adamová.
Táži se, zda někdo další chcete ještě vystoupit v rozpravě. Vzhledem k tomu, že žádnou přihlášku nevidím, tak končím obecnou rozpravu. Táži se pana navrhovatele a zpravodaje, zda si chcete vzít závěrečné slovo. (Ano.) Nejprve tedy pan navrhovatel. Prosím.
Poslanec Martin Lank: Ještě jednou děkuji za slovo. Děkuji i za debatu, která tady v mnohém byla velice podnětná. A já si to neodpustím. Víte, ono je to také poměrně úsměvné, když tady z úst zástupců vládní koalice slyšíte, že uvedená norma, tak jak je předložena, je v rozporu s pravidly EU, že je legislativně špatně, a pak ta samá vláda v podstatě předloží téměř identický návrh a nutí nás, abychom ho schválili. Slyšíte tady, že náš návrh je nadbytečný, nepotřebný, a pak zástupci Ministerstva spravedlnosti obcházejí jednotlivé poslance a doslova žadoní, abychom jejich velmi podobný návrh schválili, a to narychlo v prvním čtení, protože není čas. Sorry jako. (Směje se.) Ale já vím, že nemůžete přiznat, že by opozice měla pravdu. Ale jak se u nás říká, ono odsaď podsaď.
Ale teď jenom k věci. Jsem rád, že tady zaznělo spoustu návrhů, co je potřeba udělat, abychom byli chráněni před terorismem. Jaké věci jsou třeba důležité nebo důležitější a bylo by je lepší udělat, abychom tento zákon vůbec nepotřebovali. Já s tím naprosto souhlasím. Pojďme, udělejme to. Ale omlouvám se všem řečníkům, kteří to tady navrhovali, ale to jaksi s tímto našim návrhem zákona úplně nesouvisí. Já připomínám, že tady se jedná o trestnost podpory terorismu a usnadnění uvalení vazby. A ano, já to přiznávám, jsou tam nedostatky. Jsou. Ale už to tady také zaznělo, když jsme ten zákon připravovali, tak to je nějaký rok, rok a půl zpátky a reagoval na tehdy platnou legislativu. No že se do té doby vláda rozkolíbá a rozhodne se, že přece jenom je to potřeba a připraví narychlo svůj vlastní, který částečně i okopíruje od nás, tak to jsme tenkrát zkrátka tušit nemohli. A jsme rádi, že se tak stalo. Každopádně i tak, přestože ty chyby tam jsou. A my to přiznáváme, víme o nich. V návaznosti na to, že se změnila legislativa. Není to nic, co by se v rámci druhého čtení nedalo opravit. Anebo aspoň, protože jsou věci, které i v té stávající legislativě, té nové, uvedeny nejsou, jako je např. to usnadnění, uvalení vazby, my si myslíme, že to je institut potřebný, tak nás to aspoň nechte tedy přepracovat.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy vystoupí pan zpravodaj v rámci závěrečného slova. Prosím.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně a vážení kolegové, vidím, že sál se postupně zaplnil, takže téma vás asi zajímá. V diskusi vystoupilo šest kolegů a diskuse byla velmi plodná včetně toho, že jsme rozpoutali řadu faktických poznámek.
Já jsem zmiňoval sněmovní tisk 866, nebo 886, teď nevím. Je to shodou okolností, že dnes je 1. února a tento sněmovní tisk je zákon č. 455/2016 Sb., který právě dnešního dne nabyl své účinnosti.
Chtěl bych zopakovat, že v rozpravě zazněl návrh na zamítnutí tohoto návrhu hned v prvním čtení a také návrh na vrácení předkladateli k přepracování.
Děkuji vám všem za diskusi. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Závěrečná slova zazněla. Nyní tedy přistoupíme k hlasování. Tak jak říkal pan zpravodaj, nejprve budeme hlasovat o návrhu o zamítnutí, který zazněl dvakrát v obecné rozpravě. Ještě přivolám kolegyně a kolegy z předsálí. Eviduji žádost na vaše odhlášení. Já vás odhlásím a požádám vás, abyste se přihlásili svými kartami.
A já zahajuji hlasování a táži se, kdo souhlasí se zamítnutím tohoto návrhu, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Je to hlasování s pořadovým číslem 304. Přihlášeno je 120 poslankyň a poslanců, pro návrh 71, proti 17. Konstatuji, že tento návrh byl přijat a předložený návrh se zamítá.
Já vám děkuji a končím projednávání tohoto bodu. A předávám řízení schůze.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Dobré odpoledne. Budeme pokračovat v jednání. Otevírám bod, kterým je
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.