Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

165.
Návrh poslanců Zbyňka Stanjury, Jany Černochové, Petra Fialy, Ivana Adamce
a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb.,
o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 966/ - prvé čtení

Ještě předtím, než předložený návrh uvede pan poslanec Zbyněk Stanjura - stanovisko vlády jste obdrželi jako sněmovní tisk 966/1 - s přednostním právem se hlásí pan předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, pane předsedající. Omlouvám se, teď můžu trochu vypadat jako hnidopich, ale pro možné budoucí spory - vy jste řekl "přerušuji tento bod", a já jsem přesvědčen, že ani nebyl zahájen, protože zahájen být nemohl. Takže pokud se shodneme v tom, že ten bod zůstává přerušený od minulé schůze, tak to je ta správná formulace.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ne. Pan místopředseda Filip řekl ve své řeči před jednou hodinou: Přerušuji tento bod do 14.30 hodin. Tady to mám od legislativy potvrzeno. A pozůstává přerušen, protože jsme rozhodli o tom, že nebude zařazen na program schůze, neb to nikdo nenavrhl. Děkuji za vyjasnění. Díky.

Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Chápal jsem vystoupení obou ministrů, že to bylo standardní vystoupení mezi body těch, kteří mají přednostní právo. To je naprosto v pořádku, proti tomu se nedá nic namítat.

Ale dovolte mi, abych vám představil návrh zákona o spotřebních daních, respektive novely zákona o spotřebních daních. A protože ten zákon je poměrně rozsáhlý, tak se týká pouze jedné části, a to spotřební daně na pivo. Když jsem přemýšlel -

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, milí kolegové. Prosím, abyste přenesli své hovory do předsálí. Děkuji.

Prosím, pane poslanče, pokračujte.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Když jsem přemýšlel, čím bych začal, abych zaujal, abyste mi věnovali pozornost, tak možná bychom mohli v politice, ne v češtině, ale v politice zakázat slovo dočasnost. Měli jsme tady dočasně okupační vojska. Dočasně naše vláda zavedla zvýšení daně na tři roky a dočasně byly zavedeny zvýšené sazby daně z piva v roce 2009 s účinností od 1. ledna 2010. Ta první dočasnost trvala skoro 22 let. Daň z příjmů platí nadále bez omezení, přestože měla skončit před rokem a půl a přestože ti, kteří ten zákon předkládali v roce 2009 a říkali na mikrofon, že bude platit rok, maximálně dva, nejvýše však tři, tak už to platí sedmým rokem.

Doporučuji nám všem, protože jedna z těch dočasností byla z naší dílny, abychom v politice nebo v daňových otázkách nepoužívali slovo dočasnost, protože pak ta realita je úplně jiná. Přijde jiná politická reprezentace a z dočasnosti se stává pravidlo.

Návrh zákona je velmi krátký, obsahuje v zásadě jeden paragraf, jeden článek a účinnost. Účinnost je navržena od 1. května 2017, takže se to dá ještě stihnout, ale není to to nejdůležitější.

V roce 2009 úřednická vláda pana premiéra Fischera představila a prosadila v Poslanecké sněmovně tzv. Janotův balíček, který na vstupu měl úsporná opatření na straně výdajů a zvýšení daní na straně příjmu. Ten sněmovní tisk se projednával ve stavu legislativní nouze. To bych chtěl připomenout, protože to je poměrně neobvyklý instrument, to znamená, neproběhlo první čtení, ale proběhlo v zásadě jednodenní projednání a dopadlo to, že se zvýšily daně a neomezily se výdaje. Takže byla splněna pouze polovina. A jednou z těch částí bylo zvýšení spotřební daně na pivo, kdy tehdejší autoři předpokládali dodatečný výnos do státního rozpočtu zhruba 1,2 miliardy korun. Platí to od 1. ledna 2010. Ovšem jak to bývá, odhady nebývají většinou přesné a čas může rozsoudit ty, kteří se přou o to, jestli to přinese více, nebo méně peněz, jaká byla pravda. Ten výnos nebyl 1,2 miliardy, ale maximálně 800 milionů korun ročně. Mimo jiné je to dáno také tím, že se měnilo a mění spotřebitelské chování.

Je třeba říct, že trh s pivem prochází velmi dynamickými změnami a v posledních letech dochází k poklesu celkového výstavu. Jediná změna byla v roce 2016, ale to bylo způsobeno díky úspěchu našich exportérů a díky zvýšenému exportu. Na druhé straně, a zažíváte to mnozí z vás ve svých regionech, vznikl v zásadě úplně nový segment a to jsou tzv. minipivovary, které nabízejí netradiční značky, nová piva, k dnešnímu dni jich funguje 347. Většina z nich, asi 90 %, má k té své produkci buď restauraci, nebo hotel, kde ten svůj produkt taky prodává. Zaměstnávají dohromady přibližně - já bych prosil, abyste to číslo slyšeli - 3,5 tisíce zaměstnanců.

My navrhujeme vrátit se k sazbě spotřební daně z piva do roku 2009, a to v tom segmentu nejmenších pivovarů. U všech ostatních navrhujeme snížení, ale to snížení není tak vysoké, tak jak to bylo v roce 2010.

Já bych vás chtěl seznámit s tím, jak vypadá situace v produkci piva. V zásadě v České republice můžeme pivovary rozdělit do čtyř skupiny podle toho, jak se profesně sdružují. Existuje tady Český svaz pivovarů a sladoven, který sdružuje většinou velké pivovary. Jednal jsem s panem předsedou Šámalem a tento návrh zákona má podporu Českého svazu pivovarů a sladoven. Vedle toho existuje Českomoravský svaz minipivovarů a sladu. Jednal jsem s panem předsedou Šuráněm. Tento návrh zákona má podporu tohoto svazu minipivovarů a sladu. Pak existují nezařazené pivovary, které nejsou ani ve velkém svazu, ani ve svazu minipivovarů, a jako čtvrtá, zvláštní entita existuje národní podnik Budvar a podle informací, které mám, dlouholeté vedení Budvaru podporovalo snížení spotřební daně z piva. V této chvíli se hledá nový ředitel, tak jsem se samozřejmě neměl aktuálně na koho obrátit.

Teď vám prezentuji informace, které jsem dostal v diskusích, protože jsme preferovali diskusi s těmi, kterých se to týká, a chtěli jsme znát jejich názor, protože kdo jiný než odborníci a ti, kteří v tom dnes a denně podnikají, by měli vyjádřit své stanovisko. Teď vám odprezentuji informace, které jsem dostal nejprve od Českého svazu pivovarů a sladoven, a je to za celé odvětví, bez rozdílu na to, jak jsou organizovaní. Uvádějí, že zhruba tento průmysl vytváří 65 tisíc pracovních míst. Je to ale včetně míst, která jsou nepřímá a indukovaná. Zhruba odvedou 29 miliard daní ročně, zaplatí ročně dodavatelům asi 20 miliard, a když si k tomu připočteme vlastně ten doprovodný průmysl, to znamená restaurace a prodejny piva, tak se vytváří až 300 tisíc pracovních míst a daňový přínos je 62 miliard korun. Takže se tu jedná určitě o velké a zajímavé odvětví.

Když jsem jednal se svazem minipivovarů, které to přivítaly jako možné snížení nákladů, tak mě upozornili, že pokud se někdo rozhodne zřídit a provozovat minipivovar a k tomu restauraci, tak na něj může chodit kontrola až z 27 státních úřadů. Nechali si zpracovat nezávislou studii - a teď poslouchejte dobře. Celkově ten minipivovar, který má průměrně devět až deset zaměstnanců, 45 dní v roce stráví tím, že plní své povinnosti vůči státu. 45 dní v roce. To je více než dva měsíce pracovních dnů. A já vám to skutečně přečtu, abyste nezpochybňovali jenom to číslo. Přečtu vám úřad, a co chodí kontrolovat.

Živnostenský úřad - může chodit zkontrolovat živnostenské oprávnění, jak vypadá provozovna, a licenci na prodej alkoholu.

Finanční úřad - vyplňuje se, podává a zpětně kontroluje daň z příjmu, daň z přidané hodnoty, daň z nemovitosti, evidence faktur a nově taky EET.

Celní správa - chodí kontrolovat daňový sklad, vybírá spotřební daň, stanovuje zálohy a měsíční přiznání spotřební daně a každý musí každý rok prokazovat tzv. ekonomickou stabilitu.

Samozřejmě máte zaměstnance, takže podáváte, komunikujete ještě se Správou sociálního zabezpečení.

Pak tady máme Český statistický úřad. Podle toho, kdo má to štěstí nebo smůlu, tak ten minipivovar vyplňuje jeden až 24 statistických výkazů ročně.

Úřad práce. Zaměstnavatel musí uzavřít smlouvu s lékařem a vede smlouvy a evidenci zaměstnanců.

Pak máme Státní úřad inspekce práce a osm oblastních inspektorátů bezpečnosti práce, Cizineckou policii, kontrola na zaměstnávání cizinců, kontrola tlakových nádob, revize komínů, revize elektřiny, bezpečnost práce, školení, ochranné prostředky.

Zdravotní pojišťovny. Může se klidně stát... (Odmlka pro velký hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se strašně omlouvám. Chápu, milé kolegyně, milí kolegové, že vás ten seznam úřadů, který pan předseda přednáší, rozvášnil, ale poprosím o klid. Děkuji. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já přece nebudu rušit kolegy tady v první řadě. Možná byste si to mohli každý vyzkoušet.

Zdravotní pojišťovny. Pokud se zaměstnanci rozprsknou, tak komunikujete se sedmi zdravotními pojišťovnami.

Pak tady máme Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, která chodí kontrolovat kvalitu výroby a výrobků, kontroluje označení výrobků, kontrola uvádění alergenů.

Hygiena, veterinární správa, stavební úřad, požárníci nebo hasiči, evidence, školení, revize, kontrola hasicích přístrojů.

Pak máte obecní úřad v místě podnikání. Kontrola odpadních vod, kontrola nakládání s odpady, kontrola emisí.

Česká obchodní inspekce chodí kontrolovat teploměry, kontroluje cejchování vah.

Pak řešíte autorská práva, poplatky televizi, rozhlasu.

A Policie České republiky, která chodí kontrolovat, jestli v té restauraci náhodou nenaléváte nezletilým.

Ke každému tomuto úřadu, ke každé této činnosti mám uvedeno přesně, kolik v průměru jeden minipivovar s deseti zaměstnanci věnuje hodin ročně. Čtyřicet pět hodin ročně. Opravdu neuvěřitelná doba. A my máme šanci nějakým způsobem snížit daňové zatížení, snížit náklady a přispět k rozvoji pivovarů i minipivovarů.

Zejména minipivovary jsou velmi často místní rodinné firmy, které nehledají investiční pobídky v okolních státech, které nepřesunou svoji produkci. Někdo může říct deset pracovních míst, ale krát 347 je 3,5 tisíce pracovních míst. A abychom to měli s čím srovnávat, tak vám přečtu jednu tiskovou zprávu z Úřadu vlády z listopadu roku 2016. Německý Bosch dostane v Česku pobídku až 444 milionů korun. S tím, že by se mělo vytvořit 600 pracovních míst a z toho zhruba 120 míst pro vysokoškoláky. 444 milionů pro 620 pracovních míst. Tady mluvíme o desetitisících pracovních míst, v segmentu minipivovarů 3,5 tisíce pracovních míst, a ten dopad je zhruba 600, 700 a klidně dám i na Ministerstvo financí, 800 mil. korun. Tak si porovnejte efektivitu takového opatření. Tohle opatření je plošné, pomáhá všem, všem snižuje náklady.

Dámy a pánové, vláda se 2. ledna pyšnila výsledkem hospodaření státního rozpočtu za rok 2016. Ani my z opozice jsme nezpochybnili dobrý výsledek plus 60 mld. Je čas snížit daně. Můžeme to udělat. Tento návrh má podporu celého trhu, všech profesních organizací a věřím, že najde podporu i mezi námi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi jako navrhovateli. Nyní prosím zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Miroslava Kalouska, aby se ujal slova. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dobrý den, dámy a pánové. Pan předkladatel nám poměrně zevrubně řekl, ono to není nijak složité, o čem bychom měli nebo neměli hlasovat, takže mi jistě odpustíte jako zpravodaji, že nebudu jinými formulacemi opakovat jeho slova obsahu návrhu zákona, ale pokusím se vás provést stanoviskem vlády, protože vláda k tomuto návrhu dala své stanovisko. A musím říct, že nad ním kroutím hlavou. Pro případ, že někteří z vás by ho nečetli, tak prosím, abychom si ho spolu se sebou probrali, protože obdivuji vládu v jejím optimismu, že se domnívá, že co poslanec, to blbec. Kdyby se domnívala cokoliv jiného, tak by to přece jenom musela formulovat poněkud jinak.

Stanovisko je nesouhlasné, což mě nepopuzuje, protože se jedná o poslanecký návrh, který mění daň, ale jsou tam pak uvedeny tři důvody, z nichž si troufnu říct, že všechny jsou legrační. Ten první důvod začíná větou: Vláda nepovažuje navržený zásah do daňového systému za žádoucí především s ohledem na skutečnost, že se v předmětném případě jedná o daň harmonizovanou, přičemž tento návrh není slučitelný s právem Evropské unie. Vláda vysvětluje proč - neboť je přesvědčena, že u minipivovarů s výstavem do 100 tisíc hektolitrů sazba 12 korun je nižší, než připouští ona harmonizovaná směrnice, což je, jak víme, šestá směrnice Evropské unie o spotřebních daních. Nicméně to je jedna ze šesti sazeb, která se mění, jedna jediná ze šesti sazeb. Nicméně vláda říká: Není to v souladu s právem Evropské unie, a tak nemůžeme lidem snížit daně.

Kdyby tenhle argument používaly politická hnutí a strany, které jsou nepřátelsky naladěny k Evropské unii, které si přejí vystoupení České republiky z Evropské unie, tak bych to akceptoval. Prostě uvádějí účelový argument, kdy svoji vlastní neochotu nebo zbabělost nebo nekompetenci svádějí na Evropskou unii. To je velmi častý sport domácích politiků. Ale když to dělá vláda, která se verbálně k Evropské unii hlásí, tak je to přinejmenším nešťastné, protože občanům říká, že tady něco nejde, i když to jde. A nejde to ne proto, že my jsme neochotní nebo zbabělí, ale může za to ta ošklivá Evropská unie, píše tady pan premiér s panem ministrem financí ve svém stanovisku.

Není to pravda. A nesvádějte svoje vlastní politické postoje na Evropskou unii. Velmi vás o to prosím, alespoň ty, kteří to s Evropskou unií myslí vážně. To jedno číslo je těch 12 korun. Je možná komplikovaná diskuse, možná na to existuje několik právních výkladů, ale zcela jistě není problém ve druhém čtení podrobit to diskusi a v případě, že by stanovisko vlády po právní stránce bylo správné, tak to nebude 12 korun, ale bude to 13,20 koruny, ale nebude to těch 16 korun, co je teď. A bude to v naprostém pořádku. A to je v našich silách. V tom nám žádná harmonizační směrnice nebrání. A z tohoto důvodu protestuji a ohrazuji se proti stanovisku vlády, které kromě toho, že zpochybňuje kompetenci vlády, což mi tak nevadí, to vláda dělá téměř denně, tak ale zpochybňuje a znevěrohodňuje v očích občanů Evropskou unii jako instituci, jejíž jsme my součástí. To je první bod stanoviska vlády.

Druhý bod stanoviska vlády říká, jak to je strašné, že tento krok bude znamenat negativní dopad do veřejných rozpočtů v objemu zhruba 600 milionů v roce 2017 a 800 milionů v následujících letech. Opakuji - 600 milionů a 800 milionů. Bavíme se tedy v řádu pod jednu miliardu. Každý z nás tady, snad kromě členů vlády, dobře ví, že není v silách žádného ministra financí odhadnout inkaso spotřební daně na celý rok s přesností na jednu miliardu. To prostě nejde. Ta přesnost se u spotřební daně pohybuje tak kolem dvou, tří, čtyř miliard. I odchylka o pět miliard není až tak trestuhodná, protože trhy mají své výkyvy, nějak se chovají. Takže prosím pěkně, dámy a pánové, my se tady nebavíme o nějaké zásadní změně daňového systému, což bych si samozřejmě přál, a upřednostnil bych zjednodušení daňového systému a snížení sociálního pojištění před poměrně marginální úpravou. O tom se nebavíme. Bavíme se tady o marginální úpravě jedné sazby, aniž bychom zasáhli do systému. Aniž bychom zasáhli do systému, bavíme se o marginální úpravě jedné sazby, která je pod statistickou chybou ročního odhadu inkasa spotřební daně. Znovu opakuji, ten odhad, který máme v rozpočtu inkasa spotřební daně na rok 2017, a všechny odhady, které jsme dělali v minulosti celkového inkasa spotřební daně, nikdy nemohly být s přesností na jednu miliardu. Takže uvádět tady jako naprostou tragédii, že možná 600 nebo taky 400 nebo možná vůbec nic, protože díky tomu, že ta spotřební daň bude nižší, tak to pivo se bude konzumovat víc, takže to bude nula. Spekulujeme v číslech, která jsou prostě pod statistickou chybou. Nemá vůbec žádný smysl se o ně nějakým zásadním způsobem přít. To je tedy druhý bod zdůvodnění zásadního nesouhlasu, který nám vláda dala.

A ten třetí, snad abychom se zasmáli opravdu nakonec, ten dává v rámci rovnosti a nerovnosti, což je opravdu legrace. Vláda dále poznamenává... já vás to nechám vypovídat, pak budu pokračovat... Děkuji.

Vláda dále poznamenává, že snížením spotřební daně z piva by vznikla určitá nerovnost v oblasti zdaňování spotřebních daní i u jiných spotřebních daní, například u lihu, minerálních olejů nebo cigaret. Tak tohle muselo vymýšlet hodně lidí, protože určitá nerovnost samozřejmě může nastat u komodity, která na tom trhu existuje jako substituent. Vůči cigaretě a jejímu zdanění může vzniknout nerovnost u zdanění doutníků, cigarillos, řezaného tabáku. To je zaměnitelné, a pokud něco zdaníme více a něco méně, tak se tam samozřejmě spotřeba kuřáků přesune. Ale cigarety se, prosím pěkně, nepijí. Tam hledat rovnost a nerovnost zdanění ve spotřební dani mezi cigaretami a pivem, to sorry, takovýto nesmysl by snad nemohla napsat ani zkorumpovaná pakáž. (Se smíchem.) To je absolutní hloupost. Zrovna tak, dámy a pánové, se možná - vláda to neví, ale my se v Poslanecké sněmovně jistě shodneme, že minerální oleje se také nepijí, také tam se těžko dá hledat nějaká rovnost či nerovnost zdanění mezi zdaněním minerálních olejů a piva.

To, co je srovnatelné v komoditách zatížených spotřební daní s pivem, je víno a jsou to lihoviny. A tady skutečně máme nějakou nerovnost. Tady skutečně máme nějakou nerovnost dlouhodobě zakódovanou. Zatímco pivo, jehož domácí spotřeba je dominantně spotřebovávána na domácím trhu, tak víno, jehož domácí spotřeba tvoří z šedesáti procent import, zdaněno není.

Já teď nehoruji, chraň bože, za zdanění vína. Jenom chci říct, máme tady zakódovanou nerovnost. Pivo, které pijeme drtivě z domácích zdrojů, od domácích výrobců, kteří tady zaměstnávají lidi, zdaňujeme, zatímco víno, které je zhruba ze čtyřiceti procent z domácí produkce a ze šedesáti procent z importu, nezdaňujeme. A pohlédněme pravdě do tváře, současní i bývalí ministři zdravotnictví mi jistě dají za pravdu, trh s alkoholickými nápoji není tažen především gurmety a labužníky a příležitostnými ochutnávači, trh je tvořen především pravidelnými a náruživými konzumenty. Ti potřebují denně svoji pravidelnou dávku a drtivá většina z nich si vybere to nejlevnější. To znamená, pokud ho uspokojí deset lahváčů, protože je to nejlevnější, zvolí deset lahváčů. Pokud ho uspokojí čtyři krabičky tekutiny, které se říká víno, dovážené k nám z jižních zemí, a na kterou není uvalena daň, tak si prostě tu svoji denní dávku zrealizuje tím krabičákem. Tady máme tu nerovnost! Tady je ta absolutní nerovnost! Pivo, na pivo uvalujeme spotřební daň, na nekvalitní patoky dovážené k nám v krabicích spotřební daň neuvalujeme. A vláda má tu odvahu říkat, že snížením spotřební daně z piva by tady vznikla nějaká nerovnost. Naprosté nepochopení problému, naprosté nepochopení trhu s konzumací alkoholických nápojů.

To jsou tři důvody, pro které vláda navrhuje nesouhlas. Dovoluji si na základě argumentace, kterou jsem přednesl, konstatovat, že to zdůvodnění je nekvalifikované, že je účelové, a co hůř, je hloupé. Akceptoval bych jako zpravodaj tohoto návrhu nesouhlasné stanovisko vlády z principiálních důvodů. Neakceptuji důvody, kterým se můžeme pouze smát. To je to nejhorší, co může vláda udělat, předložit něco, co je opravdu směšné, protože je ve své argumentaci - no prostě hloupé.

Proto si vás dovoluji požádat jako zpravodaj, abychom propustili tento tisk do druhého čtení, abychom ho na rozdíl od stanoviska vlády podrobili opravdu odborné diskusi, o které nepochybuji, že zde v Poslanecké sněmovně jsme schopni, a na základě této diskuse učinili konečné rozhodnutí. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první s faktickou poznámkou přihlásil pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, já se pokusím o trošku jiný pohled, abych nepoužíval argumenty, které už zde padly, ani ten argument, kdy pohled pivařů versus vinařů je nám všem, kteří se zabýváme touto problematikou, dlouhodobě znám, kdy pivaři poukazují na to, že víno má nulovou spotřební daň a pivo nikoliv a má ji, řeknu, výrazně rozdílnou. Pokusil bych se vám říci ještě jeden argument.

My jsme sektor, který je echt český, a vyráběné české pivo a konzumované zejména v České republice je náš výhodný vývozní artikl. Jeho spotřebu jsme si zkomplikovali - nebo zkomplikovali všem těm, kteří pivo prodávají a zejména čepují, musím podotknout, zkomplikovali tím, že jsme přinesli řadu nových nákladů do provozu jednotlivých hospod, hospůdek, restaurací. Například v autorském zákoně jsme provozovatelům hospod zvýšili - nebo jste zvýšili poplatky, které musí dávat kolektivním správcům. Zvýšili jste samozřejmě zavedením EET měsíční náklady zase hospodám, hospůdkám. Zvýšili jste - nebo hodláte zvýšit problémy a snížit příjmy v oblasti zákazu kouření, kde řada hospod a restaurací investovala do různých zařízení, která měla odvětrávat místnosti, vybudovali, nebo udělali takové investice, aby kouření některých zákazníků neobtěžovalo zákazníky, kteří nekouří. (Předsedající: Čas.) Tyhle zmařené investice se zase dotknou samozřejmě zejména malých hospod.

Já bych vás prosil, abyste toto vzali také jako částečnou kompenzaci a pomoc těm, na které jste navalili zbytečné náklady.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Plzák. Po něm pan poslanec Komárek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, já chápu podstatu toho návrhu a připadá mi rozumný. Zřejmě bude mít moji podporu. Ale co mě zaujalo na projevu pana předkladatele, byl ten hrůzostrašný seznam institucí, jejichž kontrolám podléhají ti výrobci. Tak jak to tady přednesl, tak to vypadalo, že veškerá suma těch kontrol vznikla za současné vlády. Já bych se chtěl jen zeptat, které ty kontroly vznikly za současné vlády a které si s sebou nesou ti výrobci z doby, kdy vládly u nás jiné strany. Jestli je možné to nějak rozklíčovat, nebo jestli prostě na to není odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Komárek. Po něm s přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Komárek: Děkuji. Pane předsedající, já mám tentokrát poznámku formální. Já bych poprosil vedení Sněmovny, aby si sjednotilo noty, protože někteří předsedající poměrně logicky nepřipouštějí faktickou poznámku na úvod rozpravy, protože faktická poznámka musí reagovat na průběh rozpravy, ale vy jste, pane předsedající, nevím, jestli vaším prostřednictvím, nechal zaznít faktickou poznámku na úvod rozpravy. Tak já bych rád věděl, jak to je. A pokud jste se zmýlil, tak tím pádem žádná rozprava neproběhla, je jako nulitní a nevím, jak budeme postupovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji a omlouvám se za to. Samozřejmě máte pravdu dle jednacího řádu. Chtěl jsem být vstřícný, nicméně trvám na tom, že rozpravu jsem zahájil. Prvním přihlášeným řádně do rozpravy, a dokonce s přednostním právem, je pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Souhlasím, že nemůže být faktická připomínka, pokud nezaznělo žádné vystoupení v rozpravě.

Já se pokusím poctivě odpovědět na ten seznam institucí. Já jsem to takhle nezkoumal. A netvrdil jsem ve svém vystoupení, že všechny povinnosti uvalila tato vláda. Nehodnotil jsem, ve kterém období a za které vlády přibyla ta či ona povinnost. Z těch, které jsem vyjmenoval, logicky EET patří této vládě. Úplně přesně jsem nezkoumal, že to můžou být i prováděcí předpisy, jestli některý z těch úřadů není iniciativnější a nepřidal letos, nebo možná před čtyřmi lety. To skutečně nevím. A to nebylo ani účelem. To nebyla kritika vlády. Ale když mě seznámili s tím, že takové množství institucí existuje, tak jsem požádal právě předsedu svazu minipivovarů, ať mi to dá písemně. A já jsem považoval za zajímavé, abych nás s tím všechny seznámil - nejenom s tím číslem, ale i přečíst seznam institucí a konkrétní povinnosti.

Musím říct, že se těším na tu debatu. Protože tu výhradu k tomu, že jedna sazba by mohla být v rozporu s evropskou legislativou, beru vážně. Na druhé straně u každého poslaneckého návrhu zákona automaticky Parlamentní institut vypracoval stanovisko, které se týká pouze toho, zda je, či není tento návrh v souladu s evropskou legislativou. Toto stanovisko vypracoval automaticky na pokyn pana předsedy Poslanecké sněmovny. A k mému překvapení jsem se v něm dočetl, že tento návrh zákona je v souladu s evropskou legislativou, protože evropská legislativa to neupravuje. Takže máme dvě stanoviska, jedno vlády a jedno Parlamentního institutu, a je to věc, kterou musíme prodebatovat a vyjasnit si v rámci projednávání a debaty na rozpočtovém výboru. A pokud má pravdu vláda, a já to v této chvíli autoritativně nevím, tak je to prostě jednoduchá matematická operace. Buď se zvýší ta nejnižší sazba, nebo se sníží ta nejvyšší, abychom vyhověli těm padesáti procentům, pokud to skutečně musíme udělat procentuálně. Není to nic, s čím by předkladatelé nesouhlasili. Protože pokud ta povinnost takhle existuje, máme dvě matematické možnosti, jak to vyřešit. Můžeme to modelovat, můžeme počítat, jaký to bude mít dopad na výrobce, na restauratéry, příp. na státní rozpočet.

Dovolte mi, protože zatím nezazněl v rozpravě žádný zásadnější nesouhlas s touto novelou, a má opravdu jeden jediný paragraf, jeden jediný článek, abych navrhl zkrácení projednání na třicet dnů. Podle mě nám to stačí. Pokud to neprojde, tak to projednáme v rámci šedesáti dnů, i to je naprosto možné a běžné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. S faktickou poznámkou nyní pan předseda Kováčik. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Pane předsedající, paní a pánové, dovolte mi, abych jemně poznamenal, že ta doba, která je těhotná předvolebními událostmi, už je tady. Je to vidět z mnoha návrhů.

Já jenom připomínám, že když klub KSČM navrhoval podobné návrhy na snížení nepřímých daní, zejména tedy DPH, například na základní potraviny a další a další věci, tak se tady šířeji u potřebných věcí s podporou nesetkal, a to ani u ODS. Přesto my jsme známi tím, že hlasujeme o věci, nikoliv o tom, kdo ty věci předkládá. Nám ten návrh připadá racionální, zejména ve vztahu k onomu národnímu podniku Budvar, ale i k těm ostatním, kteří jsou v zahraničních rukou například, a nebudu teď jmenovat, abych nedělal reklamu.

A v tom srovnání se tak ovšem jemně ohrazuji vůči tvrzení zpravodaje o dovozových vínech, a dokonce patocích apod. Pan zpravodaj velmi dobře ví, že nelze dát dvojí sazbu na jeden druh zboží, a tudíž bych poprosil, aby bylo respektováno to, že tradicí u vinařů českých, moravských a slezských je, že spotřební daň na víno existuje a má nulovou sazbu. A je to tak dobře, protože jde především o podporu oněch vinařů a vinohradníků. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. Nyní s přednostním právem pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já se s panem předsedou poslaneckého klubu KSČM nechci přít. Mé porovnání nesměřovalo k tomu, že bych vás snad vyzýval k tomu, abychom zdanili tiché víno. Jenom jsem chtěl upozornit na nesmyslnost stanoviska vlády, které porovnává daňovou rovnost mezi zdaněním minerálních olejů a zdaněním piva, byť na obě tyto komodity je uvalena spotřební daň. Neboť pokud něco máme srovnávat, tak zdanění piva a zdanění vína. Minerální oleje, já nevím jak ve vládě, ale my pořád ještě v Poslanecké sněmovně nepijeme.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já bych nejprve prostřednictvím pana předsedajícího reagoval na pana poslance Komárka. Když jsem byl přihlášený, tak jsem byl jediný přihlášený do rozpravy. To, že jsem využil technickou, tak to bylo spíš, že jsem se chtěl vejít do těch dvou minut. Skoro jsem se vešel. Myslím si, že v okamžiku, kdy nikdo ani na tabuli nebyl jako řádně přihlášený, že to není nic proti ničemu a je zbytečné se tady ohánět jednacím řádem.

A pak k tomu seznamu jednotlivých kontrol. No, my už jsme tady měli možnost snížit počet těch kontrol. V debatě, kterou bych zjednodušil jako diskusi zemědělský výbor versus zdravotní výbor, kde zemědělský výbor byl připraven napříč politickým spektrem doložit, že odebrání některých kompetencí hygieně a předání Státní zemědělské a potravinářské inspekci by znamenalo, že už dva nebudou chodit kontrolovat totéž, ale bude to kontrolovat jenom jeden, a nevím tedy, kdo z vás jak hlasoval, ale jsem tedy rozhodně hlasoval, nebo my jsme hlasovali pro to, aby alespoň jeden chodil kontrolovat jednu a tutéž věc, a ne dvě instituce. To se tady bohužel nepodařilo prosadit ke škodě těch, kterých se to týká. A netýkalo se to samozřejmě pivařů, týkalo se to obecně potravinářského sektoru jako celku.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Nyní faktické poznámky, nejprve pan poslanec Martin Komárek, po něm pan poslanec Leoš Heger. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Martin Komárek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane poslanče Bendle prostřednictvím pana předsedajícího, je sice hezké, že jste se pana předsedajícího zastal, ale není pěkné, že neposloucháte ani mě, ani jeho. Jeho neposloucháte v tom, že on chybu připustil a hezky se za ni omluvil, což já samozřejmě kvituji. A neposloucháte ani mě, protože já jsem pana předsedajícího vůbec nepeskoval. Pouze jsem chtěl, aby předsedající neměli dvojí metr, aby jeden faktickou poznámku na úvod připustil a druhý ne, na což mám myslím právo, protože tato Sněmovna by měla mít jenom jedna pravidla. Aspoň doufám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Nestává se to často, ale souhlasím s panem poslancem Komárkem. Děkuji.

Dalším přihlášeným s faktickou poznámkou je pan poslanec Leoš Heger. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Leoš Heger: Dobré odpoledne. Děkuji za slovo. Pan poslanec Bendl trošku vybočil z projednávaného tématu a začal tady rozvíjet otázku kontrol a jejich počtu na konkrétní bázi příběhu zdravotnictví versus zemědělství. Omlouvám se, že pokračuji v tom odbočení, ale je to vyvoláno kolegou. Já si myslím, že kdyby tenkrát zemědělství myslelo ty návrhy, že se sjednotí kontrola zemědělská a zdravotnická, naprosto smrtelně vážně a nechtělo si jenom utrhnout nějakou větší agendu, protože zřejmě nemá co na práci, tak by začalo jako každý správný muž, který říká, že nejlepší pomocná ruka je na konci jeho ramene, tak že by tuto kontrolu sám nabídl zdravotnictví, aby ji provádělo pod jedním praporem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hegerovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Kolegové, kolegyně, já tady nebudu rozvíjet spor o kontroly ve zdravotnictví nebo v zemědělství. Na to nejsem opravdu dostatečně erudovaný. Ale jsem rád, že taky kolega Plzák přišel s poznámkou, která se týkala počtu kontrol, a že to tady zaznělo od našeho pana předsedy. Protože jestli si vzpomínáte, totéž jsme kritizovali ve veřejné sféře, když se tady chtěly přidávat kompetence NKÚ. Tady vidíte, že soukromá sféra je na tom velmi podobně a že kontrol je velmi mnoho. Někdy se i dublují. Už tehdy jsme říkali, že by bylo dobré vážně se zamyslet nad tím, jestli by nestálo za to nějakým způsobem toto sladit a optimalizovat, protože kontrola má pomáhat, ale v tomto množství si myslím, že kontroly nepomáhají, ale mají přesně opačný efekt, škodí.

Pak jsem chtěl říct ještě jednu poznámku. Já se musím vždycky smát, když někdo řekne, že zvedne daně dočasně. Já si vzpomínám na DPH, na solidární daň, kolik diskusí tady proběhlo. A dočasně, prosím vás, v oblasti daní, a možná nejen tam, pro mě znamená, že je to navždycky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pan zpravodaj s přednostním právem. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Když už díky velkorysosti pana předsedajícího diskuse doextendovala až do kontrol, dovolte, abych připomněl, že v téhle Sněmovně už dva roky leží zákon o jednotném kontrolním místu, návrh zákona poslanců TOP 09 pečlivě vyargumentovaný a vyladěný s Hospodářskou komorou, jehož účelem by bylo, že stát by kontroloval z jednoho místa s metodickou podporou všech stávajících 27 institucí, které chodí na kontrolu, ale na kontrolu by chodilo jenom jedno místo, to znamená, že by se nedublovaly v čase kontroly z desítek různých institucí. Byla by to mimořádná úleva především pro podnikatele, ale také i pro státní administrativu. Dva roky to tu leží, kolegové. Dva roky. Ještě jste neuznali za vhodné zařadit to na program a podrobit to aspoň elementární diskusi, když jsme tady všichni plni ochoty snižovat kontrolní zátěž.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Schwarz, řádně přihlášený. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Bronislav Schwarz: Já jsem to dlouho zvažoval. Pane místopředsedo, dobré odpoledne, všem. Chtěl bych dát návrh na zamítnutí tohoto zákona. Více odůvodňovat nebudu. Vidím ho jako nesystémový, takže dávám procedurální návrh na zamítnutí tohoto zákona.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Eviduji návrh na zamítnutí předloženého návrhu zákona. S faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Adamec. (V sále je hluk a neklid!) Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Adamec: Takže vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, je to přesně, jak jsem to říkal. Už je to tady. Když se má něco snížit v oblasti daní, je to tady. Mimochodem, vidím tady názory i z hnutí ANO, že je to rozumné. Jen tak mimochodem, já tvrdím, že to rozumné je a je to rozumné v oblasti spotřební daně. Právě že to není DPH, které navrhoval váš předseda hnutí Andrej Babiš, protože spotřební daň má své kouzlo. Týká se to těch výrobců a navíc spotřební daň je ryze v rukou státu, kdežto DPH nikoliv, tam se výnosy pak dělí. Myslím si, že to pomůže jak výrobcům, producentům, tak hospodským.

Já za to lobbuji, abyste to propustili do dalšího čtení, a doufám, že to nebude, jak jsem to říkal ve své předchozí poznámce, když se má něco vrátit nebo upravit, jak to bylo kdysi před jakoukoliv krizí, tak najednou zjišťujeme, že to nejde.

Jen tak mimochodem, když už mám slovo, já si vzpomínám, že vážné téma za první republiky byla takzvaná milionářská daň. Když jsem viděl, že jsme si schválili solidární daň, samozřejmě s omezenou dobou na tři roky, tak jsem měl pocit, že co se nepovedlo za první republiky, tak se povedlo bohužel v době krize.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. To byl zatím poslední přihlášený do rozpravy. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slovo pana navrhovatele. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Musím říct, že nejsem překvapený, ale pobavený. Když z jednoho klubu dostanu v 15.18 informaci "všechno v pohodě, jsme v konsenzu", aby v 15.32 z toho samého klubu přišel návrh na zamítnutí, tak je to fakt k pobavení. A to si fakt nestěžuji. Jenom abychom věděli, jak to tady funguje a jak může fungovat elementární důvěra, když za 14 minut se změní názor úplně naopak. Ale to nevadí, máte na to právo. Jenom jsem chtěl, ať to tady zazní, že pak se nedá věřit nikomu a ničemu.

Chtěl bych jenom připomenout, co jsem uvedl v důvodové zprávě, ve svém úvodním vystoupení, že existuje přímá vazba pivovarnictví na zemědělskou prvovýrobu. Velmi často tady z mnoha úst slyším, že máme myslet na zemědělskou prvovýrobu, tady máme šanci nejenom o tom něco říkat, ale taky něco udělat.

Ještě bych chtěl uvést asi dvě čísla, a to je rozdíl mezi velkými městy a menšími městy a vesnicemi. Zatímco v dražších restauracích tvoří tržby z piva do 10 %, v menších městech a obcích a na vesnicích až 60 % obratu. Poměr je velmi výrazný a pomoc zejména těm menším bude větší, i když je stejná sazba pro všechny pivovary v této sazbě. Pak by kýžený efekt dopadl i na všechny restaurace a logicky ti, kteří mají větší tržbu z piva, těm to pomůže víc, a to jsou ti menší, těm bychom měli pomáhat, ty velké bychom měli kontrolovat a hlídat. To si myslím, že je správný přístup nejenom v této oblasti.

Možná pro pobavení. Všimli jste si toho všichni, že spor mezi resorty zemědělství a zdravotnictví se dědí z vlády na vládu. Petr Bendl mluvil o tomto volebním období. A pan poslanec Leoš Heger mluvil o minulém volebním období. A oba dva mají pravdu, protože stejný konflikt přístupů Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva zemědělství byl v minulém volebním období za jiné vlády a přetrvává i v tomto volebním období. Já to budu kritizovat pro obě vlády. Tady vidíte typickou ukázku resortního přístupu, a neříkám, kdo má pravdu, kde si každý resort hlídá své. A co je výsledkem? 27 kontrol, 50 kontrolovaných činností, 45 dnů věnovaných kontrolní a výkaznické činnosti ve firmě, která má deset zaměstnanců. 45 dnů ročně! To je důsledek resortního přístupu našich ministerstev za kterékoliv vlády, jak za minulé, tak za této. A je to špatně. Místo abychom se ptali, co je lepší pro podnikatele, zaměstnavatele, tak se hádáme, co je lepší pro mé ministerstvo nebo pro ministerstvo kolegy.

Myslím, že máme šanci pomoct prvovýrobcům, pomoct pivovarům, pomoct těm, kteří provozují hospody, restaurace, hospůdky. Stát si to může dovolit, opakuji, můžeme snížit daně a je čas snížit daně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím ještě o závěrečné slovo pana zpravodaje. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Já si jenom dovoluji zopakovat svoji prosbu, abychom to propustili do druhého čtení, protože si myslím, že diskuse právě o návaznosti na prvovýrobu, o tom, že to je významné odvětví českého potravinářského průmyslu i významné odvětví, na kterém do značné míry participuje zejména český venkov, že minimálně diskusi ve druhém čtení si to zaslouží.

Přiznám se, že mě překvapilo vystoupení zástupce klubu ANO, neboť jsem byl také informován, že by neměl být problém s propuštěním do druhého čtení. Pravděpodobně došlo k nějakému procitnutí mimo tento sál a rychlé esemesce, ale to samozřejmě respektuji.

Jenom bych tedy při této příležitosti rád připomněl, že vládě České republiky za poslední tři roky nedělalo nejmenší problém trojnásobně zvýšit dotace ze státního rozpočtu pro český potravinářský průmysl. Ty jsou placeny z daní, mimochodem také z daně, o které teď mluvíme, tedy pro ty pivovary. Že řadě z vás nečiní problém, že dominantním adresátem těchto dotací je právě holding Agrofert. Já si uvědomuji, že v rámci holdingu žádné pivovary nejsou, a chápu, že to je poměrně velký hendikep pro tento návrh. Ale chtěl bych tady slíbit za TOP 09, že až se holding rozhodne vařit i pivo a bude tady velký pivovar, který se bude jmenovat třeba Agrovar, tak slibuji, že můj přístup ke spotřební dani z piva to nezmění. Že budu pro její snížení i tenkrát, pokud by to snad pomohlo ke zmírnění stanoviska politické divize Agrofertu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: To bylo závěrečné slovo pana zpravodaje a já přivolám naše kolegy z předsálí a budeme se nejprve zabývat návrhem na zamítnutí předloženého návrhu, který přednesl pan poslanec Schwarz. Odhlašuji vás všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami, a budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí.

 

Zahajuji hlasování o návrhu na zamítnutí. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 299, přihlášeno 134 poslankyň a poslanců, pro 45, proti 67. Návrh na zamítnutí nebyl přijat.

 

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo jiný garanční výbor? (Poslanec Tejc chce promluvit na mikrofon.) Aha, zpochybnění hlasování, omlouvám se. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane místopředsedo, nestává se to často, ale stalo se to i mně. Hlasoval jsem pro, na záznamu mám zdržel se. Zpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan poslanec podává námitku a já o jeho námitce dám hlasovat.

 

Zahajuji hlasování o námitce pana poslance Tejce. Kdo je pro přijetí námitky, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 300, přihlášeno je 134 poslankyň a poslanců, pro 126, proti 1. Námitka byla přijata.

Budeme tedy opakovat hlasování o návrhu na zamítnutí předloženého návrhu.

 

Zahajuji nové hlasování. Kdo je pro zamítnutí předloženého návrhu, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 301, přihlášeno je 137 poslankyň a poslanců, pro 61, proti 62. Návrh na zamítnutí nebyl přijat.

 

My tedy opravdu budeme pokračovat v přikázání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Znovu se ptám, jestli někdo navrhuje jiný garanční výbor. Není tomu tak.

 

Zahájil jsem hlasování o přikázání tohoto návrhu zákona rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 302, přihlášeno je 137 poslankyň a poslanců, pro 122, proti žádný. Návrh jsme přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh žádnému dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru? Není tomu tak. Konstatuji tedy, že návrh byl přikázán rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru.

 

A budeme ještě hlasovat o návrhu na zkrácení lhůty, jak jej předložil pan poslanec Stanjura. Lhůta by měla být zkrácena o 30 dnů na 30 dnů.

Zahájil jsem hlasování o návrhu na zkrácení lhůty. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 303, přihlášeno je 137 poslankyň a poslanců, pro 33, proti 66. Návrh na zkrácení lhůty nebyl přijat a já končím prvé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu zpravodaji i panu navrhovateli.

 

Než přejdeme k dalšímu bodu, tak pan poslanec Rykala se omlouvá dnes od 14.30, ve čtvrtek a v pátek z osobních důvodů. Pan poslanec Milan Urban se omlouvá dnes do konce jednacího dne. Pan poslanec Josef Uhlík se omlouvá od 14.30 z osobních důvodů dnes. Pan poslanec Milan Šarapatka se omlouvá dnes od 15 do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů. Paní poslankyně Helena Válková se omlouvá dnes od 14.30 do 15.30 z osobních důvodů. Pan poslanec Pavel Havíř se omlouvá dnes od 14.30 do 16 hodin z osobních důvodů. Paní poslankyně Jitka Chalánková se omlouvá dnes mezi 15. a 17. hodinou z osobních důvodů. A pan ministr Martin Stropnický se omlouvá dnes od 16 hodin z důvodu zahraniční cesty.

 

To byly omluvy a dalším bodem našeho jednání je bod číslo

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.