Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Vojtěch Filip)

17.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb.,
o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech),
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 877/ - druhé čtení

Ještě požádám pana poslance Josefa Nekla, aby zaujal místo u stolku zpravodajů jako zpravodaj tohoto tisku. Z pověření vlády předložený návrh uvede pan ministr životního prostředí Richard Brabec. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji, pane předsedající. A já budu opravdu velmi stručný v zájmu toho, aby se dostalo i na ostatní kolegy a nebyl jsem jenom já tím šťastným, na jehož body se dneska dostalo.

Já bych jenom chtěl připomenout, myslím si, že jsme o tom velmi detailně hovořili už v rámci debaty v prvním čtení, že tím hlavním cílem je transpozice směrnice Evropského parlamentu a za tím jasný zájem omezit vlastně používání těch lehkých plastových tašek, tak jak se to přímo jmenuje, lehká plastová odnosná taška, což je drtivá většina toho, co dnes asi dostáváme, ale většinou už stejně ne zdarma, v obchodech, s tím, že z této povinnosti jsou vyňaty ty lehké igelitové sáčky, alias pytlíky, které jsou potom např. na pečivo, případně na nějaké masné výrobky, a ty by takto regulovány neměly být.

Evropa tímto směrem jde už nějakou dobu. Dokonce některé státy jsou ještě podstatně aktivnější a razantnější. Například Francie, o severských státech ani nemluvě. V České republice bychom chtěli jít cestou, která už je nastavena několik let celou řadou především řetězců, které zpoplatnily tyto lehké plastové tašky. A musím říct, že se také poměrně zásadně snížila v tu chvíli jejich spotřeba. A já myslím, že to je správně, protože jsou to plasty, které právě díky tomu, že jsou velmi často jednorázově používané, tak potom velmi zatěžují životní prostředí, a to nejenom v zemích jaksi původu, ale potom tím, že se vlastně dostávají řekami až do moře. Dnes je neuvěřitelné množství plastových obalů i ve světových mořích, oceánech. To je asi ta hlavní část. Myslím, že k tomu nebyla ani ve výboru nějaká zásadní debata.

Rovněž se tam hovoří o nových cílech recyklace a celkového využití obalového odpadu v příloze č. 3. Tady už ta debata byla. Jsou tam různé návrhy na změkčení těch cílů. Já bych chtěl jenom velmi opravdu stručně říct, že ty cíle my podporujeme tak v tom původním návrhu, protože ty cíle jsou už dnes ve většině, nebo takřka ve všech případech dosahovány u těch jednotlivých komodit. A připadalo by nám trošku anachronismus, abychom tam stanovili cíle nižší než ty, které jsou už v těch uplynulých letech dosahovány. Nehledě na to, že je máme třeba i v plánu odpadového hospodářství a dále je prosazujeme a podporujeme především pro oblast plastů, skla, papíru, i obce, v dalších hnízdech. Češi jsou dneska na špičce recyklace těchto surovin.

Takže tam samozřejmě bereme na vědomí, že přišly pozměňovací návrhy, a určitě o těch tady bude i hovořeno. Ale my bychom rádi drželi ty podle našeho názoru nepříliš ambiciózní cíle v těch jednotlivých komoditách, které už jsou dnes splněny.

Tak to je jenom asi na úvod. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi Richardu Brabcovi za jeho úvodní slovo. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 877/1.

Požádám v tuto chvíli zpravodaje výboru pro životní prostředí pana poslance Josefa Nekla, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Pane zpravodaji, máte slovo.

Poslanec Josef Nekl: Ano, děkuji, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, projednáváme zákon o obalech. Jako zpravodaj si ale dovolím ještě takové malé entrée, malý úvod.

Tento materiál byl Poslanecké sněmovně předložen, nebo zaslán, 25. července 2016. 9. listopadu 2016 jsme projednávali v prvém čtení návrh tohoto zákona a na žádost pana ministra jsem doporučil, aby projednávání bylo zkráceno na třicet dní. Garanční výbor životního prostředí tento termín dodržel, dokonce zkrátil a projednali jsme tento návrh zákona 29. listopadu loňského roku. Dnes je 1. února 2017 a nacházíme se už ve druhém čtení. Zaráží mě to a podivuji se nad tím, proč vláda svůj návrh zákona napřed chce urychlit v projednávání, a pak prostřednictvím organizačního výboru ani není schopna zabezpečit, aby byl projednán na základě požadavků Ministerstva životního prostředí, a proč nakonec musí být předřazen jako pevný bod programu, aby vůbec mohl být projednán. To je jenom takové entrée.

Jinak pan ministr zde hovořil o projednávání jak ve výboru, tak s připomínkami. Já bych jenom se chtěl odvolat na usnesení výboru pro životní prostředí z 39. schůze ze dne 29. listopadu, který máte zařazený jako sněmovní tisk 877/1, kde je i doporučený a zdůvodněný pozměňovací návrh výboru životního prostředí, zejména tabulky 3 a některých dalších, které předložili kolegové.

Takže tím bych pro tuto chvíli svou zpravodajskou zprávu ukončil. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. Jako první se do obecné rozpravy přihlásil pan poslanec Jan Zahradník. Jinou přihlášku do obecné rozpravy ve druhém čtení zatím nemám. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, já jsem se přihlásil do obecné rozpravy, abych možná trošku obšírněji zdůvodnil své pozměňovací návrhy, se kterými se budu ucházet o podporu ve třetím čtení.

Nejprve bych tedy připomněl to, že tento zákon má dvě části. Jednak ta mediálně zmiňovaná, mediálně často skloňovaná část týkající se plastových tašek a povinnosti tyto tašky zpoplatnit. Tady musím říci, že žádné výhrady k této části nemám a doporučím samozřejmě svým kolegům její podporu. Myslím si, že je třeba tady tento zásah. Jenom bych možná malinko polemizoval s panem ministrem, který uvádí příklady států, kde jaksi je třeba ještě tvrdší regulace a kde ten nešvar na všechno si kupovat a na všechno dávat zdarma plastovou tašku je možná regulován umělými prostředky. Možná by asi mělo zaznít, že jsou i státy, kde si tuto regulaci jsou schopni sami občané nějak zajišťovat tím, že si na nákup berou nějakou síťovou nákupní tašku a plastové odnosné tašky pak nevyžadují.

Čili tady já tomu vyslovuji podporu. Nakonec víme dobře, že výrobní cena těch plastových tašek je v řádu haléřů, čili ten limit ze zákona se podaří naplnit bez jakýchkoliv problémů a zatížení veřejnosti. Dneska každý z nás je zvyklý, že si v supermarketu, když si odnáší nákup potravin, koupí tu tašku, já nevím, za pět šest korun podle toho, jak se ten řetězec rozhodne, že je bude prodávat. Možná v jiných segmentech obchodu si myslíme, že nám je ta taška dávána zadarmo. Ono to tak není. On si to ten prodejce té elektroniky nebo nějakého sportovního vybavení tak nějak do té ceny samozřejmě započítá. Čili přímé zpoplatnění je namístě.

Pak je tady otázka druhá a to je otázka přílohy č. 3, která definuje požadovaný rozsah recyklace a celkové využití obalového odpadu. Tady bych chtěl opět polemicky k panu ministrovi, který celkem používá jasné argumenty, když říká, že my ty limity vlastně plníme. Že bychom měli být ambicióznější. Mně to připomíná, jako bychom usilovali o nějaké co nejvyšší místo v žebříčku premiantů v nějaké školní třídě a snažili se těch vysokých míst dosáhnout i za cenu možná nějakého rizika, které může přepjatá náročnost sama na sebe přinášet.

Já jsem tady předložil tři návrhy na změnu tabulky č. 3. Konkrétně tedy. První návrh se týká papírových a lepenkových odpadů, které jsou recyklovány z 85 %, ovšem jsou zde určitá rizika. Prvním tím rizikem je to, že se stále více používají obtížně recyklovatelné typy papírových obalů, zejména konkrétně tedy tzv. vsákavá kartonáž, která má za cíl nahradit polystyrenové výplně krabic s elektronikou zejména poté, co Evropská komise vydala nařízení limitující použití polystyrenu jako tohoto obalového materiálu. A tyhle typy papíru se těžko recyklují. Stejně tak se těžko recyklují laminované papíry, laminované součásti papírových obalů, které sice tu vlastnost jak esteticky, tak i nějak užitkově zlepšují, ale zase na druhé straně činí problematickou jejich recyklaci. Tady je míra recyklace závislá na cyklickém vývoji ekonomiky. Je třeba říct, že když došlo k poslednímu propadu v oblasti produkce papíru v roce 2012, tak došlo k omezení recyklace více než o desetinu, což je docela zásadní věc pro dodržení toho procentového limitu.

Evropská komise v současné době vyžaduje recyklaci jen ze 60 %, to je ten bič, který nad námi drží Evropská unie, a zvýšení nad 70 % plánuje až na rok 2025. My jsme si sami stanovili ten limit 75 %, čili budeme vysoce nad požadavky Evropské unie, kdybychom snížili, jak já navrhuji, toto číslo ze 75 % na 73 %.

U recyklace skla je to trošku odlišné. Samotné Ministerstvo životního prostředí uvádí, že recyklace skleněných obalů se dlouhodobě pohybuje malinko nad 72 %, což odpovídá statisticky zjištěné účasti občanů na třídění skla. Ta je velmi stabilní, ročně se tak změní v řádu jednoho procenta. Tedy míra recyklace skla jednoznačně souvisí příčinně přímo s ochotou obyvatel do třídění se zapojit. Tady na rozdíl od předchozí položky je většina skleněného odpadu spotřebitelského, a nikoliv průmyslového typu. A zvýšení té míry, ochoty obyvatel recyklovat sklo je sociální proces, který se nedá jen tak nějak naoktrojovaným číslem v tabulce urychlit.

Recyklace skleněných obalů přesáhla 75 % jenom jednou, a to když se v roce 2012 hromadně měnily lahve v pivovarském průmyslu. I z tohoto důvodu a také proto, že Evropská komise vyžaduje minimum recyklace 60 %, navrhuji, abychom šli ze 75 na 73 %.

Poslední můj návrh se týká položky, která je v té tabulce nazvána "celkem". To celkové využití počítá kromě recyklace a dalšího využití také s energetickým využitím. A vzhledem k tomu, že u tohoto způsobu zpracování odpadu jsou stále problémy, nedaří se prostě budovat nová zařízení pro energetické využití odpadu, a když by se to dařilo, tak to naráží na poměrně značný odpor ekologických organizací. A je to i sám o sobě problém jako takový, jak veliké jednotky pro spalování budovat, zdali je pravdou, že hranice sto tisíc tun ročně je ekonomickou mezí pro rentabilitu takového zařízení, anebo zda je možné třeba začít podporovat nějaké drobnější zařízení, třeba i stávající po patřičné rekonstrukci, zařízení spalovací na energetické využití odpadu. Čili tady pořád to energetické využití nemůže naplnit patřičná očekávání, a proto vlastně to gros celkové recyklace bylo na bedrech té samotné recyklace, toho samotného třídění a separace.

Proto navrhuji, aby se ve sloupci B v řádku "celkem", tedy v tom posledním řádku, to číslo zmenšilo z 80 na 75 %, což opět výrazně bude převyšovat limit, který na nás uvaluje Evropská komise.

Já jsem tady takto zdůvodnil svůj návrh a v podrobné rozpravě potom už se přihlásím jenom k tomu návrhu a zdůvodnění už nebudu opakovat. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Zahradníkovi. To byl jediný přihlášený do obecné rozpravy. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Nikdo se nehlásí, takže mohu obecnou rozpravu ukončit. Nepadl žádný návrh, o kterém bychom mohli hlasovat. Ptám se na závěrečná slova. Není tomu tak. Můžeme otevřít rozpravu podrobnou.

A ještě než dám panu poslanci Zahradníkovi slovo v podrobné rozpravě, je první přihlášený, konstatuji omluvu pana poslance Tomia Okamury mezi 12.10 a 13.00 hodin dnešního jednacího dne.

Prosím, pane poslanče, máte slovo v podrobné rozpravě.

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu, se kterým jsem vás, kolegyně a kolegové, seznámil a který byl do systému vložen pod číslem 5335.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní poslankyně Golasowská, připraví se pan poslanec Böhnisch. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu, kterým se mění zákon číslo 477/2001 Sb., o obalech. Bude vedený jako sněmovní tisk 877 a v dokumentech jej najdeme pod číslem 5642.

Jenom stručně jej zdůvodním, že vlastně se tam doplňuje v § 3 odst. 3, který zní: "Lehká plastová odnosná taška a velmi lehká odnosná taška smí být v místě prodeje výrobku poskytnuta spotřebiteli minimálně za náhradu nákladů, které odpovídají nákladům na její pořízení." To znamená, ten vládní návrh zákona o zpoplatnění lehkých plastových odnosných tašek rozšiřuji i o zpoplatnění velmi lehkých plastových odnosných tašek, což jsou vlastně sáčky na rohlíky, jak o nich hovořil pan ministr. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Golasowské. Nyní pan poslanec Robin Böhnisch v podrobné rozpravě. A vidím další přihlášku, pana poslance Urbana. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych se původně rád jen odkázal na sněmovní dokument 5655, nicméně on se ještě neobjevil v systému u tohoto tisku, a tak svůj pozměňovací návrh představím na mikrofon. Pozměňovací návrh zní:

Za prvé. V bodě 3 se písmeno n) zrušuje. Dosavadní písmeno o) se označuje jako písmeno n).

Za druhé. V bodě 4 se slova "lehká plastová" nahrazují slovem "plastová".

Dovolte mi krátké zdůvodnění. Důvod, proč byla směrnice, kterou návrh transponuje, navržena, je prevence vzniku zbytečného odpadu v podobě zdarma rozdávaných odnosných tašek. Text směrnice je primárně zaměřen na lehké odnosné tašky. Z hlediska ochrany životního prostředí však není důvod, aby se omezení poskytovat tyto tašky zdarma vztahovalo pouze na lehké tašky. Takové úzké pojetí může naopak motivovat prodejce, aby poskytovali pouze tašky, které jsou silnější než 50 mikronů a které podle předloženého vládního návrhu zpoplatněny být nemusí.

V současné době většina řetězců prodávajících potraviny tyto silnější odnosné tašky zpoplatňuje. Zpoplatněny nejsou většinou v obchodech prodávajících oblečení a další spotřební zboží. Navržená změna nepřinese výrazné dopady na spotřebitele s ohledem na poměr ceny tašky a nakupovaného zboží. Přičemž zkušenosti obchodních řetězců, které zpoplatnění odnosných tašek zavedly, poukazují na jednoznačný efekt v omezení množství spotřebovaných tašek.

Tolik zdůvodnění. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Robinu Böhnischovi a nyní do podrobné rozpravy ještě pan poslanec Milan Urban. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych se chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je v systému uveden pod číslem 5423. Je to v podstatě pro vaši úvahu další alternativní návrh tabulky, tak jak to tady zdůvodnil pan poslanec Zahradník, s tím, že nemění naše celkové závazky, ale řekněme, navrhuje jinou alternativu plnění závazků v jednotlivých časových horizontech. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Milanu Urbanovi a ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak, podrobnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pane ministře? Není tomu tak. Pan zpravodaj také ne. Není žádný návrh k hlasování v podrobné rozpravě, mohu tedy ukončit bod číslo 17. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a budeme pokračovat v našem jednání, a to body z bloku prvních čtení.

Pevně zařazeným bodem v bloku prvních čtení je bod číslo 41. Je to

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.