Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

53.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb.,
o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1003/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr životního prostředí Richard Brabec. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, důvody předložení tohoto bodu jsou dva. Jeden je transpozice příslušné evropské směrnice. Termín pro transpozici uplyne 16. května 2017. Tím druhým, neméně důležitým důvodem, a troufám si dokonce říct, že pro mnohé z nás ještě důležitějším, je to, že jsme využili tuto transpozici jako určitý nosič pro to, abychom do zákona o posuzování vlivů na životní prostředí dali některé další, zjednodušující a zrychlující, řekněme, instituty nebo body, které by měly vést a určitě povedou ke zkrácení řízení.

Jak už jsem řekl, a všichni si dobře pamatujeme, že provedení správné a včasné transpozice směrnice EIA, s kterou měla Česká republika v uplynulých letech hodně problémů, je tedy povinností České republiky vyplývající z evropského práva a také je například jednou ze základních podmínek pro čerpání evropských fondů, a to nejenom z operačního programu Životní prostředí, ale v zásadě ze všech programů. Správné a včasné provedení transpozice může také ohrozit, a už nám bylo jasně řečeno, že by mohlo samozřejmě ohrozit, i schvalování a financování těch devíti prioritních dopravních záměrů, které se podařilo vyjednat s Evropskou komisí a kde, jak mohu s radostí informovat, už sedm těchto projektů bylo schváleno tou takzvanou ve velkých uvozovkách náhradní EIA, tedy tím závazným stanoviskem, a u těch dvou projektů zbývajících by toto stanovisko mělo být vydáno opravdu v nejbližších několika dnech.

Předmětem novely je, jak už jsem řekl, transpozice požadavků revize směrnice a také celá řada dalších změn, jejichž cílem je snížení administrativní zátěže správních orgánů i investorů, a to prostřednictvím zjednodušení a zkrácení řady lhůt a podmínek a také zúžení okruhu posuzovaných záměrů. Vyberu z nich jenom ty nejdůležitější.

Navrhuje se tedy stanovit okruh takzvaných navazujících řízení přímo v samotném textu zákona, jehož výsledkem by měla být větší právní jistota investorů i správních orgánů. Dochází k zásadní změně v koncepci takzvaných podlimitních záměrů. Jenom pro informaci, podlimitních záměrů, tedy těch, které nedosahují hodnot kategorie dva, se v České republice posuzují přibližně 2 tisíce ročně a pouze 300 z nich, o nich je pak rozhodnuto v rámci většinou krajských úřadů, že budou postupovat do dalšího posuzování, do zjišťovacího řízení. Nově by z těchto 2 tisíc záměrů mělo být posuzováno pouze 300. Takže 1 700 podlimitních záměrů nebude nově vůbec posuzováno podle zákona o posuzování vlivů záměru na životní prostředí.

Je také navržena změna právní úpravy výjimek z procesu EIA, o nichž bude rozhodovat výhradně vláda, a to na základě stanovení kritérií.

Ruší se rovněž možnost veřejnosti a dotčených orgánů vyjadřovat se k posudku, a dochází tedy ke zkrácení procesu EIA o lhůtu pro tato vyjádření plus další související lhůty, což znamená, že celkové zkrácení procesu EIA v důsledku této úpravy je přibližně o 50 dní, u složitějších záměrů i více.

Navrhuje se rovněž změna koncepce platnosti stanoviska EIA, kdy dochází k prodloužení základní doby platnosti ze stávajících pěti let na sedm let s tím, že při prodloužení platnosti stanoviska EIA bude kontrolováno, zda je stále aktuální z hlediska vývoje změn v území a případně v projektu. Je tady samozřejmě možnost na prodloužení, to by bylo o dalších pět let, takže v zásadě je možné říci, že nově bude stanovisko EIA minimálně o těchto sedm plus pět let možno prodloužit a bude tak mít platnost standardně, tedy 12 let, s tím, že jsem pevně přesvědčen, že v rámci této lhůty 12 let bude i v České republice možno drtivou většinou záměrů dodělat, ukončit a samozřejmě začít s dalšími navazujícími řízeními.

Rovněž se upravují a zpřísňují podmínky pro udělování a prodlužování a také odnímání takzvaných autorizací pro zpracování dokumentace, posudků a vyhodnocení, a to s účelem zvýšení odbornosti autorizovaných osob a kvality jimi zpracovávaných dokumentů.

Jsou rovněž dílčí úpravy procesu SEA a v neposlední řadě, a to je důležité, také dochází ke kompletní revizi takzvané přílohy č. 1, která obsahuje konkrétní posuzované záměry, a dochází k tomu, že se posouvají záměry z kategorií od té nejpřísnější, kde se automaticky provádí celý proces EIA, až do kategorie 4, kde se proces neprovádí vůbec. Takže bude nově celá řada kategorií posuzování záměrů, kde se vůbec nebude posuzovat podle zákona EIA, nebo budou spadat tyto záměry do té řekněme snadnější kategorie posuzování, což rovněž bude znamenat zjednodušení a zkrácení posuzování, a tedy i stavebního řízení.

Tento bod byl velmi dlouho intenzivně projednáván samozřejmě i v rámci meziresortního připomínkového řízení, drtivá většina rozporů byla vyřešena už v mezirezortu, zbytek potom na vládě. Vy dobře víte, že v rámci stavebního zákona jsou rovněž určité změny v rámci zákona EIA, a proto jsem velmi rád, že se transpoziční novela dostává rovněž do prvního čtení a bude možnost jít rychle potom do výborů, aby byla posuzována společně se stavebním zákonem.

Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Václav Zemek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já ve své zpravodajské zprávě navážu. Jak již bylo řečeno, předložená novela reaguje na změnu směrnic Evropy o posuzování vlivu na životní prostředí, takže se jedná z větší části o transpoziční novelu, kde převážná část drobných změn, kterých je asi 123, jsou různá upřesnění, nová terminologie, zpřesnění názvů. A potom jsou tam samozřejmě některé zásadní změny, které zjednodušují stávající stav. Já vím, že někteří kolegové, když slyší slovo EIA, nebo spojení EIA, tak už zbystří a cítí nějakou zradu nebo něco podobného. Ale tady si myslím, že je to přesně obráceně.

Ze zásadních nových změn, které vnímám pozitivně, bych tady vypíchl především zjednodušení přílohy 1, kde je seznam jednak limitních záměrů, jednak podlimitních záměrů, to znamená u první skupiny těch, kde vlastně musí proběhnout proces EIA, u druhé skupiny tam, kde probíhá zjišťovací řízení, a hlavně u skupiny podlimitních záměrů dochází k výraznému zjednodušení a zmenšení okruhu záměrů. Tam se dá hranice, kdy záměr spadá do kategorie podlimitní, nyní je tam hranice 25 % limitu, což doposud nebylo. Takže tady vnímám určité zjednodušení a pozitivum i pro různé investory a různé záměry.

Další pozitivní změna je vypuštění toho, že když správní úřad zadává nezávislý posudek, který vlastně má zhodnotit dosavadní průběh procesu EIA a různé připomínky a samozřejmě studii, kterou předkládá oznamovatel, tak doposud podléhala tato nezávislá studie, toto nezávislé stanovisko veřejnému projednávání. V rámci zjednodušení procesu je toto z projednávání vypuštěno, a je to logické, protože je to vlastně odborné stanovisko, které zpracovává autorizovaná osoba a které samozřejmě není součástí dokumentace předkladatele. Tam dokonce i v zákoně je vyčleněno, že ten, kdo zpracovává odborný posudek, se nesmí v žádném případě podílet na zpracování studie EIA, kterou předkládá oznamovatel.

Další, a to vidím jako zpřísnění, je, že se vlastně zavádí nově, že některé záměry musí být posuzovány i z hlediska dopadů na klima a na ochranu klimatu. Dále je tam určité zpřísnění, kde se zohledňují evropsky významné lokality a dopady na zdraví člověka, ale myslím si, že to je správně. A pak je tam samozřejmě další spousta jiných drobných úprav.

Já myslím, že potom to bude podrobně probráno i na výborech, a případně, kdyby byl nějaký dotaz, tak se o tom můžeme dál pobavit. Myslím, že jsem tady zmínil asi zásadní body. Pokud bych na něco zapomněl, tak se k tomu ještě vrátím, ale v tuto chvíli je to z mé strany všechno. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji dvě přihlášky. Jako první vystoupí pan poslanec Zahradník, připraví se pan poslanec Klán. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vždycky když se otevírá k novelizaci zákon o posuzování vlivu na životní prostředí, tedy zákon o EIA, tak bychom navzdory ujišťování pana ministra i pana zpravodaje měli být velmi ostražití a měli bychom aktivovat prastaré varování "občane, střez si svůj život a majetek, parlament zasedá".

Předminulý pokus, nechci se vyjadřovat nějak záporně k formálnímu pokusu o narovnání věcí ve věcech devíti projektů, který novelizoval zákon o posuzování vlivu a jehož výsledek dneska v našem právním řádu má číslo zákona 39, o posuzování vlivu, přinesl celou řadu koncepčních problémů, které vnímá velmi negativně jak naše veřejnost, tak i veřejnost odborná. Celá řada projektů je zablokována, velmi těžce se nám daří projekty aspoň nejvýznamnější znovu vracet do hry. U celé řady projektů, které již měly EIA schválenou, budeme muset nechat EIA dělat znovu.

Odborná veřejnost vyčítá, tedy hlavně podnikatelé ve stavebnictví, ministerstvu, že ne úplně řeší koncepční problémy, které minulá novela způsobila. Dokonce vytýkají, že neprobíhá patřičná diskuse na odborné úrovni. Vytýkají předloženému zákonu, že ne úplně řeší možnosti, jak zkracovat lhůty, které brzdí právě proces EIA a v navazujícím řízení pak také brzdí i proces vydávání územních rozhodnutí a stavebních povolení. Máme tady výtky ke způsobu zpracování posouzení vlivu regulace, to je RIA, tak jak byla provedena.

Pořád musíme mít na zřeteli to, že i když jsme tlakem Sněmovny na vládu a snahou vlády samotné, to musím přiznat, prosadili devět projektů, které se již dneska budou moci stavět, tak pořád ještě zbývá těch 94 projektů, které měly EIA a které budou muset za nových podmínek znovu EIA dělat. No a konečně, další věc ještě, abych nespěl k závěru, ještě mám jednu věc. Paralelně s touto novelizací probíhá novela stavebního zákona. To je zákon, na který všichni čekáme, který tady ve Sněmovně byl mnohokrát zmíněn, který paní ministryně Šlechtová přináší do Sněmovny a který má asi 200 pozměňovacích návrhů. V jeho rámci se také otevírá právě zákon o EIA. A tam je na rozdíl od této novely projevena snaha novelizovat něco, co je velmi významné pro ten zákon, a to je právě vymezení vlivu tzv. dotčené veřejnosti.

My se tady v této novele k tomu nějak nedostáváme, ale v novele stavebního zákona, v té části, která se věnuje zákonu o posouzení vlivu, se tento pokus činí. Je tam snaha zvýšit počet podpisů pod listinu, kterou se definuje občanské sdružení ad hoc vzniklé k nějakému danému projektu z 200 podpisů na 500 podpisů. Je to aspoň pokus, jak naprosto bezbřehou moc dotčené veřejnosti, tedy ekologických aktivistů, limitovat, regulovat nebo zmírnit. Jsou k tomu výhrady, které dobře znám. Proběhl seminář k novele stavebního zákona, kde se k tomuto problému pro mě velmi potěšitelně vyjadřoval pan Vondrouš ze Zeleného kruhu, který zastupuje ekologické organizace. On říkal, že těch 500 podpisů je hodně, že to bude činit problém v tom, aby se právě veřejnost z daného místa, kde ten projekt má být realizován, mohla do procesu vyjadřování se k předloženému záměru zapojit. To jsem okamžitě zaznamenal jako velmi významný pozitivní krok, protože dosud ekologové tvrdě trvali na tom, aby se do daného záměru mohlo zaplést sdružení odkudkoliv. Aby do záměru v jižních Čechách například mohlo mluvit občanské sdružení třeba z Brněnska.

A já jsem dával velmi dobrý pozor a hned jsem se k tomu vyjadřoval. Podle mého názoru bych v tomhle viděl určitou podanou ruku od ekologů. Pojďme tedy se snažit o to, abychom v procesu druhého čtení, tedy při tvorbě pozměňovacích návrhů, hledali, jak tenhle problém řešit, jak více zdůraznit to, že ti, kteří protestují proti danému záměru, nečiní jenom z nějakého ideologického důvodu. Že to není nějaká jenom šikanózní žaloba, ale že to je skutečně žaloba lidí, kteří žijí v daném území a chtějí se k tomu podle svého dobrého svědomí vyjádřit. A tady očekávám, že ekologové, ekologické organizace budou v této snaze minimálně neutrální, nechci-li říci nápomocné.

Chtěl bych ocenit také to, že k tomuto zákonu proběhl seminář, který pořádalo ministerstvo asi před týdnem nebo dvěma týdny, kde tedy nebyla taková účast odborné veřejnosti, jakou se mohl pyšnit seminář ke stavebnímu zákonu, ale přesto seminář proběhl. A tam byla zmíněna zajímavá věc, totiž že vlastně institut toho ad hoc vzniklého občanského sdružení v rámci dotčené veřejnosti disponující 200 podpisy bez vymezení časového rámce, odkudkoli, neověřenými, v podstatě není příliš využíván. Takhle mi to pan ministr tehdy řekl, že pokud někdo si stěžuje, tak jsou to historická občanská sdružení, která mají tříletou historii. Duha, Jihočeské matky, Děti Země a já nevím, kdo všechno tady páchá svoji činnost v tomto procesu ve snaze zabránit stavbám ve veřejném zájmu. Takže jenom tady deklaruji, že se budu snažit najít způsob, jak ten odstavec paragrafu vymezující dotčenou veřejnost právě ad hoc vzniklou, ale i tu veřejnost, která se definuje pomocí určité tříleté historie, aby se více zdůraznila její místní příslušnost.

Takže dámy a pánové, já doporučím svým kolegům z ODS, abychom podpořili postup do druhého čtení, a již teď avizuji, že se budu velmi snažit o to, abych pozměňovacím návrhem roli dotčené veřejnosti zpřesnil, aby ona měla nejenom bezbřehé rozsáhlé pravomoci, ale aby také měla k tomu odpovídající patřičnou odpovědnost. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Nyní tedy vystoupí v rozpravě přihlášený pan poslanec Jan Klán. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vládo, pane ministře, dámy a pánové, pan kolega Zahradník tady už řekl mnoho věcí, o kterých jsem tady chtěl ve své rozpravě diskutovat. Vítám to, co tady říkal, to je problém s dotčenou veřejností, ekologická hnutí a aktivisté, že je potřeba nějakým způsobem tam zavést místní působnost nebo příslušnost. Protože není možné, aby do nějakých staveb, které se konají např. právě, jak říkal, v jižních Čechách, mluvil někdo z druhého konce republiky. Mají se k tomu vyjadřovat místně příslušné třeba organizace. S tím nemám problém, protože ty tomu třeba nejlépe rozumějí. Ale aby účelově někdo blokoval stavby, tak to se nám potom hrozně prodražuje. A já bych je to klidně nechal zaplatit, protože to mě opravdu někdy štve, že to někdo účelově začne blokovat, pak se ta EIA protahuje právě na mnoho, mnoho let nebo nějakým způsobem je to zablokováno a poté tam jsou další výdaje navíc. Takže vítám iniciativu pana kolegy Zahradníka nějakým způsobem tam tohle zapracovat.

Mě zároveň mrzí, že tady není paní ministryně Šlechtová, protože tento zákon má poměrně úzkou spojitost se stavebním zákonem. Ona by tady podle mého názoru měla být. Já ten procedurální návrh dávat ale nebudu, protože EIA blokovat nechci, protože je potřeba tu směrnici nějakým způsobem zapracovat. Nicméně opravdu stojí za zvážení, aby tady příště paní ministryně při projednávání tohoto návrhu zákona byla osobně a mohla se k tomu také vyjádřit, protože ty dopady tam jsou.

Mě by potom tedy zajímalo, jak se to stihne propojit se stavebním zákonem, když tady to je v prvním čtení a stavební zákon je nyní ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Já jsem byl vysloveně zděšen, když se tam objevilo skoro 200 pozměňovacích návrhů. Chápu, že stavební zákon je potřeba udělat pořádně, nový, ale tam je tolik dotčených aktérů, tolik pozměňovacích záměrů, že se v tom doslova ztrácíme. Ztrácíme, a bude to poměrně složité na tom výboru to všechno prohlasovat, a to někdy asi 8. února. Určitě tam asi možná padne návrh na přerušení a takové věci, na propojení s tímto zákonem. Protože opravdu ty různé věci tam jsou propojeny.

Protože se to týká právě i hospodářství a různých dopadů třeba staveb právě na životní prostředí, jako jsou dálnice, tak já navrhnu v rozpravě tento tisk přikázat také hospodářskému výboru, aby se k tomu hospodáři také vyjádřili, jak to má propojenost právě se stavebním zákonem, tak by to měl mít i výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. To stojí za zvážení, protože ta propojenost tady je. Je tady jasná.

Co jsem tady ještě k tomu chtěl, samozřejmě je, že vítám snížení administrativní zátěže. Nějakým způsobem je potřeba to udělat. Nějakým způsobem to urychlovat, to řízení, nepochybně to prodloužení platnosti EIA na sedm let, to je také krok dobrým směrem, protože těch pět let je podle mě málo, a pak se stane to, že zjistíme, že se nám ta EIA posunula jinam, do neplatnosti, a musíme buď žádat o výjimku Evropskou unii, nebo nějakým způsobem to udělat jinak, že uděláme novou EIA, a zase nás to stojí velké prostředky, a tím pádem jimi mrháme. Takže je to určitě krok správným směrem.

To by bylo asi ve své podstatě všechno, co jsem tady chtěl k tomu takhle ve stručnosti říci. Já se samozřejmě těším na projednávání této vlastně směrnice EU na výborech. Já se tam zeptám ještě na další věci. A vítám snahu pana kolegy Zahradníka nějakým způsobem vtáhnout do toho procesu právě ta ekologická hnutí a zvýšit jejich odpovědnost. Protože ona třeba účelově blokují schválení té věci. Takže zvýšit jejich odpovědnost na EIA a dalších věcech.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad KSČM.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. S faktickou poznámkou se hlásí pan zpravodaj. Prosím.

 

Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo. Já možná trochu upřesním problematiku občanských sdružení, která tady byla nakousnuta. Ono to více souvisí se zákonem o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., a nikoli tady s tou EIA. Vlastně ta myšlenka o účasti občanských sdružení ve správních řízeních, ta primární, tvůrce toho zákona byla taková, aby umožnila účast veřejnosti právě v těch správních řízeních jednak prostřednictvím obcí, jednak prostřednictvím občanských sdružení. Ale my tady dnes projednáváme zákon o posuzování vlivů a tam si myslím, že ta problematika jde trošku mimo. Ta občanská sdružení, tam skutečně ta účast je zajišťována právě ze zákona č. 114, nikoliv ze zákona 100, o posuzování vlivů.

Jinak samozřejmě, abychom se tady nepletli, nebo nemátli, tak EIA není povolení ke stavbě. Je to vlastně proces posuzování záměru, jaký má vliv, nebo jaký může mít vliv na životní prostředí. A výsledkem je stanovisko toho příslušného orgánu, buď tak stavba má vliv negativní, nebo nemá. Takže není to povolení ke stavbě. Z toho důvodu tady vznikla trochu určitá fabulace, že občanská sdružení blokují proces EIA. To není úplně přesně. Byť chápu i námitky pana kolegy Zahradníka, že vznikají některá účelová občanská sdružení, která mají celostátní působnost, mají pět členů a potom blokují - ve správních řízeních, nikoli v procesu EIA - někdy oprávněně, někdy neoprávněně různé stavby. Tam bychom se samozřejmě mohli na tuto otázku zaměřit, ale myslím si, že nikoliv této novele. Ta se týká něčeho trochu jiného.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. S přednostním právem se hlásí pan ministr. Prosím.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych rád zareagoval v rychlosti na několik věcí, které tady padly jak od pana kolegy Zahradníka, tak od pana kolegy Klána. Já vám řeknu několik zajímavých čísel. Myslím, že budete možná v šoku podobně, jako jsem byl já. Protože já jsem opravdu nečekal, že to bude tak bagatelní.

Pamatujete si, že jsme se tady při jednání, nebo v debatách v rámci 39/2015, novely, a i následně hodně bavili o počtu podpisů, jestli 200, nebo 500, jestli ověřených, nebo neověřených, nebo jakých. A ty debaty jsou i teď a jsou v těch pozměňovacích návrzích ke stavebnímu zákonu. My jsme si díky semináři, který jsme udělali k této novele, kde vlastně padl takový námět, ať si aktuálně uděláme přehled, kolikrát byl tento institut využit, tak my jsme si udělali, stáhli jsme si ze všech krajských úřadů i našich pracovišť, z těch tzv. OVSS, tedy odborů výkonu státní správy, za období 1. 4. 2015 až 17. 1. 2017, tedy vlastně od té doby, co ta 39/2015 vstoupila v platnost, stáhli jsme si statistiku vydaných takzvaných negativních závěrů zjišťovacího řízení, tedy záměrů, kdy nepodléhá dalšímu posuzování. A zjistili jsme, že celkem bylo vydáno těchto negativních závěrů 1 050, 15 z nich bylo napadeno přípustným odvoláním, tedy zhruba 1 %, nebo něco víc jak 1 % - pouze. Počet případů, kdy se odvolal zavedený spolek, který existuje tři a více let, byl 14. A pozor, z toho už jednoduchým odečtem získáváte informaci, i pro mě šokující, že počet případů za téměř dva roky, kdy byla využita podpisová listina pro odvolání proti tomu závěru zjišťovacího řízení, byl, dámy a pánové, jeden. Jeden z 1 050! Což je, jestli si dobře vzpomínám, asi jedno promile. Takže jednou byl využit institut podpisové listiny. A tady jasně vidíme, že debatovat o tom, zda 200, nebo 500 podpisů, je v tomto případě trošku střelba na jiný cíl, než jste asi všichni plánovali, nebo namítali. Já tomu rozumím.

A ještě několik věcí, které tady padly. Bylo řečeno, že novela 39/2015 přinesla celou řadu koncepčních problémů, zablokovány projekty. Já vám mohu s plnou odpovědností říct, že když jsme teď velmi detailně šli do rozboru těch devíti staveb a těch desítek dalších staveb podle 244, a byli jsme rádi, že to zaznělo na tripartitě, a zaznělo to i na semináři - mimochodem na tripartitě velké, kde jsou i zástupci právě třeba Svazu stavebnictví, Hospodářské komory, Svazu průmyslu a dalších - tak tam bylo jasně řečeno, že se ukázalo, že EIA není tím úzkým místem, a tedy že dneska nebrzdí v zásadě žádný záměr, protože drtivá většina těch záměrů, které měly tu starou EIA, kde se nepodařila ta výjimka vyjednat, tak jsou zároveň záměry, které z velkého, řekněme z obrovského počtu případů nemají vykoupené pozemky a nemají dodělanou přípravu. Takže ta EIA. A kdyby dneska byla hotová, ta nová EIA, tak se stejně nedalo pokračovat.

Takže to jeden závěr. A mimochodem, kolegyně, kolegové, my jsme za tu dobu naprosto v tichosti vydali stovky ověřovacích závazných stanovisek na projekty podle zákona 100/2001 a prošlo to bez pozornosti veřejnosti, protože je to zcela nekonfliktní, nikdo se proti tomu neodvolal a příprava těch staveb pokračuje.

Poslední dvě poznámky. Místní příslušnost. Ano, z logiky věci a ze selského rozumu máte pravdu. Skutečně místní příslušnost je rovněž věc, která by mi připadala elementárně logická, ale není to jenom námět, nebo připomínka Evropské komise, která nám brání, abychom o tom dále příliš jednali, ale jsou to i judikáty. A já vám ty judikáty rád ukážu. Jsou to judikáty Evropského soudního dvora, který opakovaně judikoval, že místní příslušnost je nemožná - ji stanovit. Dokonce prohrálo v tomto sporu i Německo. I silné Německo jako čistý plátce Evropské unie prohrálo ve sporu týkajícím se místní příslušnosti. Těch judikátů je několik. Takže je velmi těžké až nemožné v této chvíli chtít nějakou výjimku, ve chvíli, kdy tato záležitost je opakovaně judikovaná Evropským soudním dvorem.

A poslední poznámka - propojení se stavebním zákonem. K panu kolegovi Klánovi vaším prostřednictvím. Máte naprostou pravdu, pane kolego, právě proto jsme rádi, že to teď míří do výborů, doufám, že to projednávání bude rychlé. My jsme domluveni s kolegy, a bude to určitě i naše snaha dosáhnout s jednotlivými poslaneckými kluby dohody, že ty věci, které lze případně jaksi vykuchat z toho stavebního zákona a dát je právě do té transpoziční novely, tak toho bychom rádi využili. Takže je to takto připravováno, aby se nám nerozjely vedle sebe dvě normy, protože tam samozřejmě žádný takový rozpor nemůže nastat. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Eviduji tři faktické poznámky. První vystoupí pan předseda Stanjura, připraví se pan poslanec Zahradník. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Skutečně jenom tři krátké poznámky. Pane ministře, já jsem vás dobře poslouchal. Vy jste říkal 1 015 negativních stanovisek a z toho jedno odvolání. Ale ti, kteří jsou proti stavbě, napadají pozitivní stanoviska. Když jsou negativní, tak vlastně dosáhli svého a jsou spokojeni. Tak jenom upřesnění, jestli jsem to správně pochopil, protože vy jste říkal 1 015 negativních, z toho jednou byla využita podpisová listina. To znamená, ti se domáhali, aby to bylo pozitivní, když dali zřejmě odvolání proti negativnímu. Mě by spíš zajímala ta opačná statistika.

Druhá poznámka. Zase jsem slyšel: Evropská komise nám neumožňuje, i když je to třeba selským... Co jste udělal vy, ministerstvo, případně naše vláda, abychom na evropské úrovni změnili ta pravidla, a ne pořád poslouchali "nám to někdo nařizuje"? Jsme přece plnoprávným členem. Máme šanci podávat návrhy na změnu pravidel, pokud je nepovažujeme za logická a správná. Jestli jsme je aspoň jednou použili oblasti EIA, nebo jsme nic oficiálně nepředložili a jenom si tady vždycky na ten Brusel stěžujeme, aby tam pak někdo si běžel stěžovat, když se náhodou nějaký zákon týká jeho.

A třetí věc. Vy jste říkal - devět staveb dostalo výjimku. Ale těch staveb mělo dostat výjimku deset. Pan ministr velmi dobře ví, o čem mluvím. Prodloužená Rudná, klíčová stavba v Moravskoslezském kraji. Jsme pořád na stejném bodě, na jakém jsme byli před přijetím té novely. Já jsem vás opakovaně žádal, abyste nařízením vlády, třeba druhým, využili zákon pro tu desátou stavbu. Vy sám osobně jste mi slíbil, že tam bude všech deset staveb, před projednáváním tohoto zákona. Byly nás tam desítky, takže to všichni víme. A Ministerstvo dopravy - a proto říkám, že to není vaše práce - z pro mě nepochopitelných důvodů rozhodlo, že tu desátou stavbu tam nezařadí. Důvod prý byl ten, aby neohrozili těch devět. No dobře, tomu ještě bych rozuměl, že to není v jednom nařízení vlády. Ale proč jste už dávno nevydali druhé nařízení vlády, aby tam podle důvodové zprávy byla i ta desátá stavba? (Předsedající upozorňuje na čas.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Jan Zahradník a připraví se pan poslanec Josef Uhlík. Prosím.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, já bych se chtěl vyjádřit k tomu, co říkal pan ministr. Když tedy je ta frekvence podání občanských sdružení ad hoc vzniklých disponujících dvěma sty podpisy tak nízká, vlastně jedno promile dá se říci, tak proč nezvážit myšlenku nějak v tom zákoně přesněji specifikovat tento institut, proč ho tam tedy držet v této podobě, proč tam držet tuhle věc a zdali nepřemýšlet o tom, nahradit to jinak vymezeným institutem, který by občanům také dal možnost vyjádřit, aniž by byli členy nějaké té historické ekologické organizace, který by daleko přesněji vázal jejich kapacitu stěžovací k místu, ve kterém se ten daný záměr realizuje.

Čili tady bych chtěl upozornit jen na to, že možná i odborná kapacita ministerstva by v tom mohla být pomocná, kdybychom se mohli někteří, kterým nám na tom záleží, spojit s některými vašimi odborníky a zkusit vymyslet znění toho paragrafu tak, aby tenhle aspekt tam byl lépe zohledněn.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Dnes s náhradní kartou číslo 15 bude hlasovat pan poslanec Radim Fiala.

Nyní tedy žádám pana poslance Josefa Uhlíka s jeho faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Josef Uhlík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych se vyjádřil k předloženému zákonu jako zpravodaj stavebního zákona. Předlohu vítám a tímto děkuji panu ministrovi, že dodržel slovo. Jak jsme projednávali stavební zákon v prvním čtení, což bylo 26. října, tak přislíbil, že novela EIA bude v lednu, a tak učinil. A právě taky budu apelovat z tohoto místa na své kolegy, že tím, že je slib splněn, odlehčíme stavebnímu zákonu. A jak už tady bylo řečeno, pozměňující návrhy - a je více než dvě stě - budeme projednávat teď 8. 2. na výboru veřejné správy, že by se mohlo ulehčit tím, že pozměňující návrhy, které se týkají právě novely EIA, by mohly být přesunuty na projednávání konkrétně tohoto zákona a nemusely by se projednávat ve stavebním zákonu. Ale to samozřejmě záleží na každém z nás, kteří jsme tam ty pozměňováky dali. Takže to jen takový apel. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy řádně přihlášený pan poslanec Urban. Prosím.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se chtěl při této příležitosti dívat dopředu a trochu smířlivě za předpokladu, že ty barikády na obou stranách se začnou zmenšovat a začneme se trochu poslouchat. A teď nemyslím barikády, které bych budoval já a pan ministr, ale myslím v tom světě tak trochu jakoby hospodářsko-ekologickém, jestli bych si mohl dovolit to tak nazvat.

Naši zemi jistě čeká modernizace jednotlivých odvětví. A bavíme se tady na obou barikádách např. o energetice. Každý má možná trochu jiné vize, jak by měla vypadat energetika budoucnosti. Ale i kdyby se naplnila jakákoli vize, i když nakonec myslím, že to bude muset být nějaká, na které se dohodneme, která bude rozumná, hospodářsky výhodná, přinese zlepšení životního prostředí a bude sociálně únosná, tak i kdyby to byla jakákoliv, tak bude bez debaty vyžadovat velmi zásadní investice do energetiky. A jestliže mluvím o investicích, tak aby mohly být realizovány v nějakém rozumném čase, tak k tomu potřebujeme mít systém, který to dokáže nějak úředně zpracovat tak, aby to vyhovovalo všem společenským požadavkům včetně životního prostředí, ale aby bylo realistické takové investice plánovat, aby mohly mít i své návratnosti.

Myslím si, že jsme si teď vyzkoušeli na té dopravě, na dopravní infrastruktuře, že to není tak snadné. A jakoby ve stínu jsou investice v energetice. Ony probíhají, ale probíhají velmi těžce. Například z mnoha důvodů odborných, které tady nechci rozvádět, měníme vysokonapěťovou síť z 200 kV na 400 kV ve stejné trase. Víte, jak dlouho trvá vyměnit 200 kV na 400 kV ve stejné trase? Deset let! Je to normální? Jak jsme se svázali do nějakého kozelce nebo do nějaké svěrací kazajky pravděpodobně trochu sami s přispěním Evropské unie? Dovedete si představit, co by to znamenalo, stavět nějaké nové trasy? To je pro každého téměř nepředstavitelná záležitost.

My tady jsme v období, kdy energetika je v rámci zemí Evropské unie více provázaná. Řešili jsme v energetice spoustu situací, které byly dramatické pro české občany a český průmysl z hlediska investic, které uplatnili někteří sousedé, mám na mysli zvláště Německo, mám na mysli období, kdy oni výraznou část svých energetických zdrojů nahradili větrnými či solárními elektrárnami, které jsou závislé na počasí, tedy když fouká a hodně svítí, tak ta elektrická energie jde tou cestou nejmenšího odporu podle fyzikálního zákona, a tedy když se má tato elektrická energie v Německu dostat ze severu na jih, tak jde přes Českou republiku a ohrožuje stabilitu sítě v České republice. My jsme k tomu nuceni investovat z peněz příslušné firmy, tedy České přenosové soustavy, což je firma stoprocentně vlastněná státem, zaplať pánbůh za to, velké peníze do toho, abychom takové situace zvládli, abychom byli schopni udržet energetickou síť v nějaké rovnováze. I některé z těchto investic vyžadují posouzení vlivu na životní prostředí, tzn. EIA, a samozřejmě s provázaností na stavební zákon je nezbytné a důležité, aby to harmonizovalo. Chceme stavět další blok v Dukovanech či v Temelíně, což se neobejde bez toho, že bychom investovali do sítí, které souvisí s vyvedením této elektřiny z příslušných jaderných elektráren.

Prostě pokud to budeme dělat jako doteď, tak všechny tyhle plány včetně plánu na nějaké chytré sítě, ostrovní sítě, že každý bude mít jeden svůj malý větrníček a solární panel na své střeše a tak jakoby bude nezávislý, tak to se samozřejmě také neobejde bez výrazných investic do energetiky. Neobejde. Kdo to tvrdí, tak nemá pravdu. A teď se nebavím o tom, kdo to zaplatí. To samozřejmě je úplně jiná otázka, celý ekonomický rozměr energetických vizí, ale bavím se o tom, abychom byli vůbec schopni jakoukoliv vizi naplnit, abychom byli schopni přelézt ty překážky, formální procesní pravidla, která existují.

Proto bych byl velice rád, abychom každou příležitost, možná i tuto, kdy se tady projednává jak novela zákona o vlivu na životní prostředí, tak stavební zákon, abychom ji využili k tomu možná trochu ubrat v ideologických pohledech na budoucnost a pokusit se hledat nějaké řešení, které bude znamenat, že můžeme naplňovat jakoukoliv energetickou vizi za předpokladu, že nám to procesní pravidla umožní.

Tedy jak jsem říkal mnohokrát přátelům a kolegům z té druhé barikády, pokud to tak mohu nazvat, že myslím, že nemám žádné rohy a nejsem čert v této oblasti, a byl bych rád, abychom se pokoušeli co nejvíc zasednout k nějakému kulatému stolu a připravit pro budoucnost pravidla, která umožní, že budeme v některých oblastech, jako je například energetika, zemí, která patří mezi nejmodernější v EU. Jestli si to neuvědomíme a nevyužijeme těch příležitostí, například takových, jako jsou dnes, k tomu, abychom co nejvíce přizpůsobili procesní pravidla realistickým investicím, chytrým investicím, moderním investicím, tak bohužel se realizovat nebudou a zůstaneme tady v 19. století. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Klán. Prosím.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Já navážu na svého předřečníka. Plně s ním souhlasím, protože tady potom vzniká problém například dostavby jaderných reaktorů v ČR. Já už vidím, jak se EIA bude dělat například pro jaderný reaktor v Dukovanech nebo v Temelíně. To bude sakra velký problém! Navíc do toho stavební zákon. Pak si umím představit, že do toho začne kecat úplně každý, a nakonec nepostavíme nic. Mě potom fascinuje, že některá ekologická hnutí říkají: nedostavujte Temelín, nedostavujte Dukovany, a na druhou stranu řeknou: ale nebourejte vesnice při těžbě uhlí. Ona si odporují, protože všichni potom využívají elektrickou energii, která právě přichází z Temelína, z Dukovan nebo z jakýchkoliv tepelných elektráren. Ona si fakt odporují. Já si opravdu neumím představit, jak ta EIA bude dlouho trvat právě u přípravy stavby jaderného reaktoru, protože Temelín je vlastně poslední jaderná elektrárna v Evropě, která byla spuštěna, žádná jiná nejnovější není, takže my ani nebudeme mít na výběr v budoucnu, než stavět další jaderné reaktory, protože pokud chceme mít takový rozvoj civilizace, a nemyslím jenom v naší ČR, ale v Evropě, tak jaderné reaktory jsou jedinou budoucností v současné chvíli, protože samozřejmě nerostné bohatství dochází nějakým způsobem, i když jaderné bohatství je také konečné nějakým způsobem a solární energie to v tuhle chvilku nenahradí, a ani to nenahradí větrná energie po vzoru například Německa. Já se nebráním samozřejmě těmto projektům, ale pokud chceme mít stabilní zdroj energie a energetiky, tak je ta budoucnost opravdu jenom v jaderné energetice. Samozřejmě má to nějaké negativní konsekvence, tendence, že dojde k výbuchu jako v Černobylu, i když oni nevědí například, že tam byl jiný typ reaktoru, který byl zakázán vyvážet do zemí ostatní Evropy i RVHP, nebo Fukušima, kde se zase něco zanedbalo. Ty strašáky tady jsou, ale říkám, EIA bude opravdu potom těžká, a proto je opravdu důležité ji kompletně celou pořádně připravit a propracovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Táži se tedy, zda někdo další se hlásí ještě do rozpravy. Nikoho nevidím. Jestli je tomu tak, v tom případě končím obecnou rozpravu a táži se pana navrhovatele a zpravodaje, zda si chcete vzít závěrečné slovo. Pan zpravodaj. Prosím.

 

Poslanec Václav Zemek: Já bych pouze navrhl přikázání výboru pro životní prostředí, jak už bylo navrženo i organizačním výborem, a v rozpravě tady padl návrh od pana kolegy Klána na projednání v hospodářském výboru. Čili o tom bychom měli hlasovat. (Námitky z pléna.) Pardon, ještě pro regionální rozvoj.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vaše návrhy jsem si poznamenal. Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.

Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak. V tom případě přivolám kolegyně a kolegy z předsálí a přistoupíme poté k hlasování. Nejprve zopakuji to, o čem budeme hlasovat.

Návrh na usnesení bude znít: Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí jako garančnímu výboru? Eviduji žádost o vaše odhlášení. Já vás tedy všechny odhlásím. Požádám vás, abyste se opět přihlásili svými kartami.

 

A já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 295, přihlášeno je 135 poslankyň a poslanců, pro návrh 134, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro životnímu prostředí jako garančnímu výboru.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru, ale zazněly zde návrhy na přikázání hospodářskému výboru a výboru pro regionální rozvoj. Táži se, zda má někdo další návrhy na přikázání jinému výboru. Nevidím. V tom případě budeme hlasovat.

 

Nejprve zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přikázání hospodářskému výboru, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 296, přihlášeno je 136 poslankyň a poslanců, pro návrh 131, proti 1. Konstatuji, že tento návrh byl schválen.

 

A dále zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, aby tento návrh byl přikázán výboru pro regionální rozvoj. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 297, přihlášeno je 138 poslankyň a poslanců, pro návrh 83, proti 17. Konstatuji, že i s tímto návrhem byl vysloven souhlas.

 

Konstatuji tedy, že tento návrh byl přikázán ještě dalším výborům, a to hospodářskému a výboru pro regionální rozvoj. Já vám děkuji, končím projednávání tohoto bodu a předávám řízení schůze.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré poledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Budeme pokračovat podle schváleného pořadu schůze a čeká nás bod číslo 17. Děkuji panu ministrovi, že zůstal u stolku zpravodajů, protože bodem 17 je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.