Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

140.
Návrh poslanců Martina Plíška, Jana Chvojky, Marka Bendy
a Radka Vondráčka na vydání zákona, kterým se mění
zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 853/ - prvé čtení

Stanovisko vlády vám bylo doručeno jako tisk 853/1. Prosím za navrhovatele pana poslance Martina Plíška.

 

Poslanec Martin Plíšek: Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vás za předkladatele, kteří jsou v tomto případě napříč politickým spektrem, seznámil stručně s novelou zákona o advokacii. Chci předně zdůraznit, že se jedná o technickou novelu, jejíž potřeba vznikla z hlediska aplikace současného zákona o advokacii, který již řadu let nebyl novelizován, a praxe si vyžádala některá zpřesnění.

Tento zákon zahrnuje tři okruhy změn proti současnému stavu. Za prvé to je příprava advokátních koncipientů a změna režimu advokátních zkoušek. Za druhé je to rozšíření nástrojů kárné odpovědnosti České advokátní komory vůči advokátům, kteří se proviní jak proti stavovským předpisům, tak z hlediska zákona o advokacii. A pak jsou to jednotlivé dílčí změny, které reagují na nedostatky v praxi.

Když se krátce vyjádřím k tomu prvnímu okruhu řešených problémů, tak z hlediska vstupu do advokátního stavu hraje velkou roli kvalita a délka přípravy na výkon advokacie. Ta je v současné době vtělena do tříleté právní praxe advokátního koncipienta, přičemž podmínkou pro zápis do seznamu advokátních koncipientů mimo jiné pracovní poměr k advokátovi nebo advokátní společnosti, a to na příslušnou dobu, která je stanovena. Novela do zákona vnáší legislativní zakotvení role školitele. Zdůrazňuje jeho zkušenosti potud, pokud umožňuje, aby sám vychovával a vedl koncipienta po určitou dobu. Zároveň skutečně směřuje k tomu, aby se advokát, který školí koncipienta, tomuto koncipientovi mohl věnovat a bylo zajištěno, že příprava každého z nich bude - že této přípravě bude věnován příslušný, patřičný prostor a odbornost.

Druhým významným činitelem vstupu do profese advokáta je advokátní zkouška, která je dle zákona podmínkou pro zápis do seznamu advokátních koncipientů. Přestože existují i jiné druhy zkoušek, které jsou postaveny na roveň advokátní zkoušce a umožňují tak propustnost mezi profesemi advokáta, soudce, notáře, soudního exekutora, největší množství osob zapisovaných do seznamu advokátů jsou každoročně osoby, které složily advokátní zkoušku, což představuje zásadní filtr pro vstup do profese advokáta. Správné nastavení zkoušky má samozřejmě zásadní vliv na úroveň znalostí a dovedností nových advokátů. Doplňuje se tedy do současné podoby písemné zkoušky, která obsahuje případovou studii, i test, všeobecný test znalostí. A samozřejmě zůstává v platnosti ústní zkouška advokáta. Tak by se tedy zkouška nově dělila na tři části - písemný test, který má charakter připouštěcího a lze jej v případě neúspěchu uchazeče kdykoliv opakovat, písemná část zkoušky, která zahrnuje případové studie na jednotlivá odvětví práva a doložení praktických dovedností, a potom tedy ústní zkouška.

Dalším významným bodem této novely je rozšíření nástrojů kontrolní a kárné pravomoci České advokátní komory. Nově by byla možnost odejmout knihu o prohlášení o pravosti podpisu, která dá komoře oprávnění knihu fakticky odejmout, a to na dobu stanovenou v příslušném kárném rozhodnutí, tedy od šesti měsíců až do tří let, dojde-li komora ke zjištění, že kárného provinění se advokát dopustil v souvislosti s činěním prohlášení o pravosti podpisu. Zároveň s tím se navrhuje, aby představenstvo mělo možnost operativně zabránit páchání dalších kárných provinění v souvislosti s knihou s tím, že knihu na návrh předsedy kontrolní rady zadrží na dobu příslušného disciplinárního řízení.

Dalším novým kárným opatřením vůči advokátovi, který poruší ať už stavovský předpis, nebo zákon o advokacii, je dočasný zákaz výkonu činnosti podle zákona o advokacii. Stávající kárná opatření neobsahují specifický nástroj, kterým by bylo možno postihnout činnost advokáta, když se proviní např. při správě majetku klienta v rámci úschovy. Tento nástroj umožňuje zavedení dočasného zákazu výkonu činnosti, tj. dočasný zákaz provádění advokátních úschov v případě zjištění, že se advokát dopustil kárného provinění v souvislosti s prováděním úschov. Obdobně jako u odnětí knihy by byla dána zároveň možnost, aby představenstvo mohlo předběžně vyslovit zákaz výkonu této činnosti po dobu kárného řízení.

Kromě těchto zmíněných navrhovaných změn, částečně tedy koncepčního charakteru, se navrhují některé dílčí změny zákona, které se týkají jednotlivých zákonných institutů. Důvodem pro jejich přijetí je snaha o konkretizaci práv a povinností advokátů na základě poznatků z kárné praxe.

Jde zejména o následující oblasti: Výslovné umožnění pozastavení výkonu advokacie na základě vlastní žádosti advokáta. Dále je to vyškrtnutí advokáta ze seznamu advokátů z důvodu povinnosti být pojištěn. V současné době se tak může dít pouze na základě kárného řízení, což je zdlouhavé a neefektivní. Dále je to zpřesnění, od kterého okamžiku může advokát doposud vykonávající advokacii ve společnosti začít vykonávat advokacii jiným způsobem. Rozvolňuje se také povinnost advokáta odmítnout poskytnutí právních služeb v případě, kdy dotčené strany nemají výhrady k tomu, aby byly právní služby advokátem poskytnuty. Limit pojistného plnění musí být ze zákona přiměřený újmě, ke které došlo, za kterou advokát může nést odpovědnost v rámci jednotlivých právních případů, čímž se má zamezit situaci, aby advokát byl sice pojištěn, ale na mnohem nižší limit pojistného plnění, než odpovídá té újmě, kterou může při poskytování daných právních služeb způsobit.

Já bych chtěl na závěr dodat, že vláda vyjádřila s návrhem tohoto zákona souhlas. Samozřejmě jsme připraveni debatovat, pokud tento návrh bude propuštěn do druhého čtení, v ústavněprávním výboru o příslušných změnách, úpravách. S ohledem na povahu této novely a vlastně souhlas dotčených subjektů, včetně exekutivy, vás žádám o propuštění tohoto návrhu do druhého čtení. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. A prosím zpravodaje, kterým je pan poslanec Jeroným Tejc.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, na úvod chci sdělit pro jistotu, byť se necítím být ve střetu zájmů, že jsem advokátem a na svou vlastní žádost mám výkon advokacie v tuto chvíli pozastaven.

Tento zákon byl předložen 30. června 2016. Stanovisko vlády není, jak tomu obvykle bývá, příliš rozsáhlé. Je uvedeno pouze to, že 27. července 2016 vláda návrh zákona projednala a vyslovila souhlas. Pokud by všechna stanoviska vlády byla takto úsporná, bylo by to určitě dobře. Takže v tomto smyslu nic nebrání tomu, abychom zákon projednali ve druhém čtení.

Chtěl bych zdůraznit, že hlavním cílem tohoto návrhu je zvýšení kvality výkonu advokacie, tzn. posiluje ochranu těch, kteří si advokáty pro různé služby právního charakteru najímají, zvyšuje jejich ochranu, tzn. posiluje kárnou odpovědnost advokátů, jak už bylo zmíněno, a také posiluje kvalitu vzdělávání koncipientů, kteří se mohou stát advokáty, a zabraňuje situacím, kdy v zásadě v mnoha případech existují nikoliv kanceláře, které vychovávají advokátní koncipienty, ale jakési množírny, které fungují pouze jako velkovýrobny, díky levné pracovní síle advokátních koncipientů jako velkovýrobny koncipientů, kteří v zásadě žádnou skutečnou praxi nemají a znají pouze určitý výsek právní činnosti. A to je věc, která určitě není ve prospěch možných budoucích klientů těchto advokátů, ale spíše naopak, a proto je dobře, že tento zákon cílí na změnu.

Já tedy doporučím pouze to, co už konstatoval pan navrhovatel, tzn. projednat tento návrh ve druhém a třetím čtení s tím, že sám budu navrhovat drobnou úpravu, a to aby se nerozšiřovala možnost advokátů ověřovat listiny. Myslím si, že to je věc, která se na jedné straně osvědčila, na straně druhé je poněkud riziková. Tak jen avizuji, že tohle by byla drobná úprava, na které, předpokládám, bychom se ve výboru a následně ve sněmovně mohli shodnout.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám rozpravu. Mám tady faktickou poznámku paní poslankyně Válkové, ale jednací řád říká, že faktickou poznámkou lze reagovat pouze na průběh rozpravy, kterou jsme ještě nezahájili. Takže pokud budete souhlasit, dám slovo prvnímu řádně přihlášenému, na kterého můžete reagovat dle vlastního uvážení.

Prosím pana poslance Karamazova a potom faktická poznámka paní poslankyně Válkové.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Vážené kolegyně, vážení kolegové, podle stávajícího § 7 odst. 1 zákona o advokacii jednou z podmínek, aby advokátní koncipient mohl vykonat advokátní zkoušku, je uhrazení poplatku. Tento stanoví Česká advokátní komora. Ze zákona tento poplatek nemůže činit víc než 10 tisíc korun, přičemž v současné chvíli je to 8,5 tisíce korun. Nyní předkladatelé sněmovního tisku navrhují tento finanční limit ze zákona vypustit a ponechat stanovení poplatku zcela na advokátní komoře. Rozumím tomu, že advokátní zkoušky mají být nově rozděleny na dvě části, na vstupní písemný test a na praktickou ústní část. Je proto logické, že poplatky za obě části budou různé - u písemného testu zpravidla mnohem nižší. Čemu však úplně nerozumím, je skutečnost, proč již zákon nemá obsahovat žádné limity, kam se v případě přijetí novely poplatky za vykonání advokátních zkoušek můžou vyšplhat. Rád bych se proto zeptal předkladatelů, zda je skutečně jejich úmyslem umožnit stanovení poplatků v jakékoli výši a jaké pro tento postup mají důvody.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Teď prosím paní poslankyni Válkovou a její faktickou poznámku.

 

Poslankyně Helena Válková: Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, já tady využiji jenom toho kraťoučkého časového limitu dvou minut k tomu, abych zdůraznila, že už jako ministryně spravedlnosti jsem měla tento návrh, byť v pozměněné podobě, na stole. A potom, když jsem odcházela, po projednání s Českou advokátní komorou jsem dala slib, že udělám všechno pro to, aby tento návrh prošel v Poslanecké sněmovně. On doznal opravdu určitých změn a myslím si, že v té podobě, v jaké je předložený, pro něj můžeme ruku zvednout. Rozhodně to bude zkvalitnění advokátních služeb.

A na co jsem chtěla upozornit, aby tady nezaniklo v tom, o čem hovořil již jak předkladatel, tak zpravodaj - je zde ještě § 42 odst. 4. Pokud ho takto schválíme, je koncipován tak, že jde o navržení doplnění věty, že komora může založit veřejně prospěšnou právnickou osobu. Aby Česká advokátní komora jako veřejnoprávní korporace byla výslovně zmocněna zákonem k tomu, aby mohla takovouto právnickou osobu založit. Smyslem a cílem je zkvalitnit, třeba delegovat, některé činnosti, jako je výchova koncipientů, vzdělávání advokátů, v neposlední řadě i zajišťování bezplatné právní pomoci, kterou teď vykonávají advokáti podle § 18 zákona o České advokátní komoře.

Čili doporučuji i z tohoto důvodu, který by mohl zůstat mimo stran naší pozornosti a který rozhodně přispěje ke zkvalitnění činnosti advokacie, předloženou novelu schválit, pustit samozřejmě do druhého čtení. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě jedna faktická poznámka, pan poslanec Stupčuk.

 

Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já moc nechápu, proč tento návrh zákona je předkládán touto cestou a ne jako vládní návrh zákona z dílny Ministerstva spravedlnosti. Spíš mě to přesvědčuje o tom, že skutečné závažné důvody pro přijetí takovéhoto návrhu novely zákona spíše jaksi neexistují. Má osobní zkušenost z praxe, a věřím i mnohých jiných, je taková, že úroveň koncipientů a zkoušek se neustále zlepšuje a zvyšuje, o čemž svědčí i narůstající náročnost těchto zkoušek -

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, já se omlouvám, ale byl jsem upozorněn panem předsedou Stanjurou, že zde není nikdo z ministrů vlády. Já vás samozřejmě nechci omezovat, ale nemůžeme pokračovat v jednání. To znamená, prosím předsedy vládních klubů, aby zajistili účast aspoň jednoho ministra, a samozřejmě dám vám dostatečný čas, abyste mohl dokončit svou faktickou poznámku. Problém je, že tu nevidím... Prosím pana předsedu Miholu, který je jediným předsedou vládního poslaneckého klubu, aby tedy vyvinul nějakou aktivitu v tomto směru, jinak budu muset přerušit jednání sněmovny. (Po chvíli.) Vidím pana ministra průmyslu. (Nabídky k zastoupení z pléna.) Ano, jsou zde různí adepti na funkce ministrů, ale ti si počkají po volbách. (Pobavení.)

Prosím pana poslance Stupčuka, aby se vrátil k řečništi. Myslím, že tam bylo asi 1:17, takže já to zohledním. Prosím.

 

Poslanec Štěpán Stupčuk: Já to shrnu ve stručnosti, navážu na svou přerušenou řeč. V zásadě mám tedy pochybnosti o relevanci důvodů, které jsou uváděny. I předkladatel a zpravodaj konstatovali tyto důvody pouze v obecné poloze, nikoliv na nějakých konkrétních příkladech z praxe. Já jsem tedy subjektivně přesvědčen, že ta kvalita se naopak zvyšuje tím, jak roste náročnost výběru, a tím, jak roste i komplexnost zkoušek, které jsou složité a které jsou podstupovány jednotlivými uchazeči.

Nemůžu se ubránit dojmu, že když už advokátní stav nemůže dosáhnout onoho požadovaného numerus clausus, to, co mají notáři, tak se prostě všemožným způsobem snaží zesložitět jednotlivé zkoušky, tak aby v praxi nárůst jednotlivých koncipientů, kteří uspějí v praxi při skládání zkoušek a stávají se advokáty, byl co nejmenší. Takže toto já tam vidím jako asi takový hlavní motiv právní úpravy. Díky.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Slovo má pan místopředseda Filip s řádnou přihláškou do rozpravy.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedo. Pane ministře, dámy a pánové, hovořím ve střetu zájmů. Jsem advokát, číslo oprávnění 7265, advokacii vykonávám prostřednictvím zaměstnaného advokáta.

Mně tady nechybí jiný člen vlády než pan ministr Pelikán. Nemyslím si, že je možné, abychom se s tím smířili, a myslím, že kolega Stupčuk to řekl docela přesně, že tento návrh zákona projednáváme jako nikoliv vládní, ale návrh poslanecký. V tomto ohledu je postavení advokátní komory specifické, možná ještě více specifické než například lékařské komory - tím jsme se zabývali včera -, protože advokátní komora je tady založena proto, aby zastupovala občany nejen vůči jiným občanům, ale také proti státu. Proto je povinné členství v advokátní komoře a podle mého soudu vláda by měla mít zájem na vyváženém vztahu mezi advokáty a státem. Evidentně jí o to vůbec nejde. A neustálé zvyšování pravomocí a atrahování kompetencí exekutorskou komorou, notářskou komorou a dalšími na úkor advokacie je na škodu skutečného výkonu advokacie, tedy na škodu ochrany zájmů občanů před byrokracií státu a před tím, aby vůbec mohli mít ochráněna svá nejzákladnější lidská práva. Proto mi tady chybí ministr Pelikán. Podle mého soudu je jeho ostudou, že tuto novelu projednáváme za prvé velmi pozdě poté, kdy byla předložena, když to Ministerstvo spravedlnosti nechtělo udělat, přestože požadavek advokátní komory byl zřejmý již v roce 2014, a my jsme požádali, a nebyl jsem sám, ale bylo to mnoho jiných, kteří požadovali v rámci interpelací, aby Ministerstvo spravedlnosti na tom začalo poctivě s advokátní komorou, s právnickými fakultami pracovat. To, že ministrovi Pelikánovi nestojíme za to, aby tady u toho projednávání byl, mě velmi mrzí. V tomto ohledu tedy musím říct, že jsem s tím výrazně nespokojen. To, že jsme to zařazovali dnes ráno, neznamená nic jiného, než že na tom vládě nezáleží. Protože kdyby pan ministr Pelikán chtěl být přítomen, tak si to mohl vyhradit a mohl v úterý dopoledne, tak jako jiní ministři, oznámit politickému grémiu Sněmovny, že u projednávání návrhu zákona chce být, a samozřejmě bychom tedy navrhli termín projednávání tak, aby u toho mohl být přítomen. To je podle mého soudu docela zásadní věc. Výmluvy z jeho strany a návrhy, které tady má, když se projednávají návrhy z jeho dílny, známe docela přesně. V tomto ohledu jsem skutečně nespokojen.

Jsem přesvědčen, že novelu je třeba projednat do konce volebního období, a jsem přesvědčen, že ti poslanci, kteří se pod ní podepsali, odvedli kus poctivé práce. Samozřejmě můžeme mít na to různé názory i z různého úhlu pohledu, ale v tomto ohledu jsem přesvědčen, že ty různé názory můžeme projevit při projednávání ve výborech. A to si myslím, že je docela zásadní. Jenom jsem si nemohl odpustit tuto výtku, protože skutečně dochází k nerovnoměrnému rozložení těch povinností a práv, které tady mají jednotlivé skupiny, které se zabývají právy občanů ČR.

Co si dovolím říct na závěr. Je to poměrně jednoduché. Buď má stát zájem na tom, aby chránil práva občanů, a má tedy zájem na korektním vztahu mezi advokátní komorou a státem, nebo státní byrokracií, chcete-li, a potom bude mít zájem na tom, aby byla projednána i následující norma a tou je návrh zákona o bezplatné právní pomoci. Víte, ona to tady říkala kolegyně Válková docela přesně. Dnes vykonává bezplatnou právní pomoc advokátní komora na účet advokátů. Proto advokáti platí svůj poplatek advokátní komoře v částce 8 tisíc korun, žádná jiná komora takové peníze nechce od svých členů, a v tomto ohledu většina prostředků je právě vložena do toho, abychom mohli zadarmo poskytovat právní pomoc občanům. Já se proti tomu nijak nebráním, podporuji to, ale na druhou stranu musím říct, že je to od státu vůči této komoře velmi nekorektní vztah. Ale o tom se budeme bavit až u návrhu té následující normy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné dopoledne. Já vám také děkuji, pane místopředsedo. Nyní je s přednostním právem přihlášen pan poslanec Kubíček a po něm pan poslanec Plíšek. Prosím.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych jenom chtěl podotknout, že pan ministr Pelikán byl řádně omluven, a nešťastným zařazením tohoto bodu na dnešek došlo k tomu, že se toho nemůže zúčastnit. Současně tuto novelu podporuje, a je tedy opravdu důležité dát tuto novelu na den, kdy pan ministr Pelikán se bude moci účastnit našeho jednání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy pan navrhovatel. Prosím.

 

Poslanec Martin Plíšek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Milé kolegyně, vážení kolegové, krátce zareaguji na vystoupení kolegů v rozpravě. Nejdříve vaším prostřednictvím k panu poslanci Karamazovovi. To je určitě zajímavý námět - výši částky za zkoušku zakotvit přímo do zákona. Samozřejmě tím, že stejně jako v jiných právnických a justičních profesích se zakotvuje test všeobecných znalostí, tak je otázka, jestli je nutné fixovat tu částku přímo do zákona, protože i jiné justiční profese to takto nemají, ale já se určitě v rámci projednání ve výboru nebráním tomu, abychom tam určitý limit zakotvili. Nemusí to být samozřejmě řečeno zcela přesně, ale určitý limit výše poplatku za zkoušku zakotvili.

Pokud samozřejmě budu reagovat na kolegy Stupčuka a Filipa, vaším prostřednictvím, určitě si budeme i ve výboru dávat pozor na to, abychom míru těch nových povinností jak koncipientů, advokátů, ale i oprávnění komory, aby to bylo vyvážené. Nicméně na druhou stranu, byly tady v minulosti některé případy porušení zákona, porušení nějaké kárné odpovědnosti a povinnosti. Byly ty případy medializované, a proto si například myslím, že ta nová sankční ustanovení advokátní komory z hlediska odejmutí knihy o prohlášení pravosti podpisů nebo možnost dočasně zakázat výkon činnosti je namístě. A toto zde na rozdíl od jiných profesí chybělo.

Pokud jde samozřejmě o neúčast ministra spravedlnosti, tak skutečně tento zákon se připravoval již delší dobu. Ministerstvo spravedlnosti se nemělo s ohledem na nějaké jiné své úkoly k tomu předkládat tento návrh. Jenom ještě dodávám, že ty zákony, které se týkají profesních komor, to není jenom tento zákon, ale jsou často předkládány cestou poslaneckých návrhů zákonů. A my jsme právě na ústavněprávním výboru naznali, že této normě, které nebyla věnována pozornost v minulosti, je dobré se věnovat, a proto je dobře, abychom ji postoupili do druhého čtení a případně ji upravili. Samozřejmě povedeme i diskusi o tom, jak dlouhou má mít advokát praxi pro to, aby školil koncipienta. Tam jsem připraven, a za předkladatele to avizuji, případně se shodnout na úpravě tohoto návrhu zákona.

S ohledem na časové limity, které má tato Poslanecká sněmovna, a s ohledem na povahu této novely si vám dovoluji navrhnout, abychom zkrátili lhůtu pro projednání ve výboru na třicet dnů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a registruji váš návrh. S faktickou poznámkou... procedurální návrh. Prosím, pane poslanče, s procedurálním návrhem.

 

Poslanec Štěpán Stupčuk: Já dávám procedurální návrh na přerušení projednávání tohoto tisku do přítomnosti ministra spravedlnosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, děkuji. Vzhledem k tomu, že se jedná o procedurální návrh, tak o něm dám hlasovat bez rozpravy. Přivolám kolegyně a kolegy z předsálí. Pro pořádek zopakuji procedurální návrh.

 

Budeme hlasovat o přerušení projednávání tohoto bodu do přítomnosti ministra spravedlnosti pana ministra Pelikána.

Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 291, přihlášeno je 156 poslankyň a poslanců, pro návrh 41, proti 62. Tento procedurální návrh byl zamítnut a my budeme pokračovat v projednávání.

 

Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Grospič. Prosím, pane poslanče. (V sále je hlučno.)

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené členové vlády, vážení kolegové, já budu asi poměrně stručnější než mí předřečníci. Jenom bych chtěl upozornit, že z pohledu mého se jedná o velice závažný, byť potřebný zákon, protože zákon o advokacii si vyžaduje už delší dobu svou novelizaci. Chci připomenout, že se jedná ve své podstatě o zákon, který byl přijat pod č. 85/1996. A trošičku mě zarážejí v tento moment dvě skutečnosti.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, že vstupuji do vašeho projevu, ale kolegyně a kolegové, já vás požádám o ztišení, protože nerozumím tomu, co pan poslanec přednáší. Jestli máte potřebu řešit nějaké věci, jděte je řešit do předsálí. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Čili chci znovu zdůraznit, že rozumím důvodům předkladatelů na předložení tohoto zákona. Vnímám dobře tu skutečnost, že zákon o advokacii byl přijat pod č. 85/1996 a od té doby nezaznamenal zásadních změn. Nicméně řada jiných právních předpisů ano a je namístě, aby se touto problematikou Poslanecká sněmovna zabývala.

Vzhledem k tomu, že však výkon advokacie má veřejnoprávní charakter a advokátní komora plní řadu úkonů, které jsou i ve veřejném zájmu, to znamená, v některých ohledech zde vykonává úkony, které mohou vykonávat i orgány veřejné správy, veřejnoprávních korporací či jiné stavovské komory, vnímám trošku ten zákon o advokacii jako střet zájmů mezi různými stavovskými komorami, zejména notáři a advokáty, ale i na druhé straně třeba soudními exekutory. A v tento moment mě zaráží, že tak podstatnou normu a tak důležitou normu vlastně nepředkládá vláda České republiky, že se jí nezabývá vláda České republiky a nesnaží se Ministerstvo spravedlnosti urychlit její projednání s tím, že by šlo o konsenzuální vládní návrh, ale že to všechno vlastně je ponecháno na poslanecké iniciativě. Přitom je zcela zřejmé, že tuto normu velice těžko mohl napsat asi někdo, se vší úctou, z předkladatelů, kteří by byli sebevíce obeznámeni s danou problematikou. Čili jsou zde zřejmě osvojená stanoviska, zejména advokátní komory.

Z tohoto pohledu si myslím, že je i zarážející odůvodnění vlády, která podle mého trochu alibisticky a trošku nespravedlivě zaujímá stanoviska k jednotlivým návrhům zákonů, zejména poslaneckých, s tím, že - pominu návrhy senátní - s tím, že někde si dá práci s odůvodněním a vyprecizováním od důvodové zprávy. A zde se soustředila v podstatě na tři řádky, kde vláda říká, že na své schůzi dne 27. července 2016 projednala a posoudila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 85/1996 o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, a vyslovila s tímto návrhem souhlas.

Já se v této souvislosti přikláním k tomu, aby byl tento návrh propuštěn do druhého čtení, ale aby mu nebyla zkracována lhůta a abychom se i dobrali k tomu, co je zcela běžné, a stále více běžné, v této Poslanecké sněmovně, že následně je vládou či příslušným ústředním orgánem státní správy vypracován pozměňovací návrh, velice obsáhlý, který si někdo osvojí, předloží jej jako svůj návrh, a přitom je zcela zřejmé, že jde o návrh z dílny toho či onoho ministerstva či jiného ústředního orgánu státní správy. Nerad bych byl z toho důvodu v tomto případě pro to, že není asi žádným tajemstvím, že probíhá boj mezi advokacií a notářskou komorou (nesrozumitelné) i soudními exekutory, že následujícím bude zákon o právní pomoci. A to všechno může velice negativně dopadat zejména na občany, jímž vlastně advokáti poskytují, byť tedy samozřejmě za úplatu, právní pomoc, a měli by vlastně přispívat ke zvyšování právní kultury a právního povědomí v naší společnosti.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Táži se, zda někdo další se ještě hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím. Je-li tomu tak, končím obecnou rozpravu.

Táži se pana navrhovatele a pana zpravodaje, zda si chcete vzít závěrečné slovo. Není tomu tak. V tom případě se tedy nyní budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutí navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Žádný návrh nevidím, v tom případě přistoupíme k hlasování.

 

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, aby předložený návrh k projednání byl dán ústavněprávnímu výboru jako výboru garančnímu. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 292. Přihlášeno je 156 poslankyň a poslanců, pro návrh 124, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru jako garančnímu výboru.

 

Předseda Poslanecké sněmovny nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru a já se táži, zda má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru, případně výborům k projednání. Žádný takový návrh nevidím.

 

V obecné rozpravě zazněl návrh na zkrácení na projednávání o 30 dnů.

Nyní tedy zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro zkrácení lhůty na projednávání na 30 dnů, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 293. Přihlášeno je 156 poslankyň a poslanců, pro návrh 110, proti 1. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas a lhůta na projednávání byla zkrácena o 30 dnů.

 

Děkuji vám a končím projednávání tohoto bodu.

 

Otevírám další bod dnešního jednání a tím je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.