Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Petr Gazdík)

265.
Zpráva České národní banky o inflaci - červenec 2016
(Zpráva o měnovém vývoji za 1. pololetí 2016)
/sněmovní tisk 890/

Ještě jednou vítám pana guvernéra a podle zákona o ČNB, ve znění pozdějších předpisů, je ČNB povinna předkládat Poslanecké sněmovně nejméně dvakrát ročně k projednání zprávu o měnovém vývoji, a proto prosím pana guvernéra, aby nám zprávu uvedl. Prosím, pane guvernére.

Guvernér ČNB Jiří Rusnok Ještě jednou, vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně a páni poslanci. Budu se snažit být stručný, nicméně mi dovolte, abych vás informoval o zprávě o inflaci, což je základní dokument měnové politiky ČNB. Vzhledem k časovému odstupu tato zpráva už byla překonána čtvrtou inflační zprávou za rok 2016. Já se budu snažit proto vycházet z té novější zprávy. Zaměřím se tedy jenom na nové informace. (V sále je silný hluk!)

Růst české ekonomiky loni postupně zpomaloval a ve třetím čtvrtletí dosáhl 1,9 procentního bodu, pokud jde o růst hrubého domácího produktu. Tento vývoj odrážel zejména... (Odmlka pro hluk. Sál se pomalu ztišuje.) ... pokles vládních i podnikových investic financovaných z evropských fondů. Ekonomiku naopak nadále podporovaly uvolněné měnové podmínky, nízká cena ropy a rostoucí zahraniční poptávka. Zmírňování hospodářského růstu odráželo zejména znatelné zvolnění dynamiky zpracovatelského průmyslu ve třetím čtvrtletí loňského roku, hluboký pokles pak nadále bohužel vykazuje stavebnictví.

I když se domácí ekonomický růst zpomaloval, neprojevovalo se to nijak negativně na trhu práce, ba naopak, narůstalo napětí v nerovnováze nabídky a poptávky pracovních sil. Zaměstnanost se dále zvyšovala. Odráželo se to v poklesu míry nezaměstnanosti. Ta, jak známo, se nacházela a nachází v České republice na nejnižší úrovni, pokud jde o země Evropské unie. V těchto podmínkách, myslím pochopitelně, dále zrychloval růst mezd.

Inflace se v závěru loňského roku poměrně rychle zvýšila a v prosinci dosáhla 2% meziročního růstu. Po zhruba čtyřech letech, kdy se pohybovala pod cílem inflačního cílení České národní banky, se tak v samém závěru loňského roku vrátila na tento cíl. Prvním důvodem uvedeného zvýšení inflace bylo zrychlení růstu cen potravin. Zvýšila se také takzvaná jádrová inflace. V ní se již delší dobu pozitivně projevuje pokračující růst domácí ekonomiky a zvyšující se dynamika mezd, což tvoří základ poměrně robustně rostoucí domácí poptávky. V prosinci se navíc k tomu přidaly jednorázové efekty, a to cenové dopady zavedení elektronické evidence tržeb v odvětví stravování a ubytování, jejichž příspěvek do celkové inflace lze odhadnout na jednu, maximálně dvě desetiny procentního bodu. K dosažení toho dvouprocentního cíle tak došlo o něco dříve, než naše stávající, de facto listopadová, prognóza očekávala.

Rychlejší nárůst inflace v závěru loňského roku lze nicméně považovat za důsledek jednorázových vlivů, zejména kolísavého vývoje některých druhů potravin, a jak už jsem zmínil, i jednorázového efektu vyvolaného zaváděním systému EET. Ke konci roku tento proinflační dopad jednorázových vlivů bude zase vyprchávat, takže se to vlastně vyrovná. V opačném směru bude ovšem v letošním roce působit spíše neočekávané další snížení regulovaných cen zemního plynu pro domácnosti. V současnosti zůstává tedy platné vyznění naší poslední prognózy.

Pokud jde o fundamentální faktory inflace, podle této listopadové prognózy domácí náklady nadále znatelně porostou zejména vlivem zvyšujících se mezd v podmínkách pokračujícího růstu ekonomické aktivity. Zároveň již rychle vyprchává protiinflační působení dovozních cen vyvolané poklesem cen průmyslových výrobců v eurozóně, které jsme tady pozorovali několik let v minulém období, a nyní jsme již opět při mírném růstu těchto cen.

Podle naší prognózy, která předpokládá používání kurzu jako nástroje zhruba do poloviny letošního roku, inflace na horizontu měnové politiky, čili v následujících zhruba měsících v horizontu roku až roku a půl, mírně překročí náš cíl a postupně se bude vracet zpátky k cíli.

V následujících dvou letech podle našich odhadů poroste naše ekonomika - čili letos a příští rok - zhruba podobným tempem jako doposud, možná o něco rychleji, někde okolo 3 %. V tomto roce by se mělo obnovit zvyšování investic. Na druhé straně ovšem bude růst mírně brzděn také přechodným zpomalením zahraniční poptávky a posléze, po opuštění kurzového závazku, i méně uvolněnými měnovým podmínkami v naší ekonomice. Na trhu práce se bude projevovat i nadále ono zmíněné napětí zvyšováním dynamiky mezd. Míra nezaměstnanosti bude klesat již jen velmi pomalu.

Nyní ještě prosím stručně k naší měnové politice. Na posledním měnovém zasedání v prosinci Bankovní rada jednomyslně rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni, čili technické nule, a současně potvrdila závazek udržovat kurz koruny poblíž hladiny 27 za euro i nadále. Rizika této prognózy jsme vyhodnotili jako vyrovnaná a domníváme se, a potvrdili jsme, že potřeba udržovat měnové podmínky uvolněné v dosavadním rozsahu i nadále přetrvává. Zopakovali jsme náš takzvaný tvrdý závazek, čili že neopustíme ten měnový kurzový závazek do konce prvního čtvrtletí tohoto roku, a pravděpodobně to nastane někdy okolo poloviny tohoto roku.

Pokud jde o... Myslím, že to bude asi v tuto chvíli dostatečné. Děkuji vám za pozornost a jsem připraven k vašim případným otázkám. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu guvernérovi. Zprávu projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 890/1. Prosím pana zpravodaje tohoto výboru, pana poslance Jaroslava Klašku. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

Poslanec Jaroslav Klaška: Děkuji za slovo. Jak již pan předsedající řekl, rozpočtový výbor projednal Zprávu České národní banky o inflaci, tedy Zprávu o měnovém vývoji za první pololetí roku 2016, na 46. schůzi dne 21. září loňského roku a přijal následující usnesení:

Po úvodním slově zástupce České národní banky Tomáše Holuba, zpravodajské zprávě poslance Jaroslava Klašky a po rozpravě rozpočtový výbor:

I. bere na vědomí Zprávu České národní banky o inflaci - červenec 2016 (Zprávu o měnovém vývoji za 1. pololetí 2016);

II. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí Zprávu České národní banky o inflaci - červenec 2016 (Zprávu o měnovém vývoji za 1. pololetí 2016);

III. pověřuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám všeobecnou rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. (O slovo se hlásí poslanec Fiedler.) Pan poslanec Fiedler. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Chtěl bych využít přítomnosti pana guvernéra k jedné otázce. Zaregistroval jsem jeho komentář a bylo to zmíněno i dnes v jeho vystoupení tady k očekávanému růstu a k aktuálnímu růstu naší ekonomiky. Vy jste se vyjádřil, pane guvernére prostřednictvím pana předsedajícího, že ty ekonomické podmínky jsou sice příznivé, pozitivní, nicméně růst hospodářství, který dosahujeme a který je očekáván i na budoucí období, neodpovídá zase až tolik tomu, v jakých příznivých ekonomických podmínkách se pohybujeme. A že sám vlastně ani nemáte analýzu, kde je nějaká možná příčina. Jsem si toho vědom, ale přesto bych se chtěl dotázat, jestli byste to mohl více okomentovat, nebo sdělit svůj názor, proč je ten stav takový. Díky celkovému růstu evropské ekonomiky v okolních zemích je velmi nízká nezaměstnanost, nízké úrokové sazby a ten růst hospodářství, který máme, tak jak jste se vyjádřil, je samozřejmě dobrý, příznivý, nicméně zase až tak tomu neodpovídá. Kdybyste mohl toto okomentovat a trošku říci, kde, když už není asi jasno - já vím, že je velmi těžké to analyzovat - kde hledat možné příčiny toho stavu, nebo toho, že nejsme ještě výše v příznivém růstu ekonomiky, než se aktuálně nacházíme. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane guvernére. Pan guvernér chce odpovědět, máte slovo.

Guvernér ČNB Jiří Rusnok Vážený pane místopředsedo, vaším prostřednictvím se pokusím zareagovat. Téma, které zmínil pan poslanec, je téma mimořádně závažné, ale současně komplexní a vydalo by určitě na minimálně jeden a možná několik seminářů s Poslaneckou sněmovnou nebo kdekoliv jinde. Já tedy nastíním jenom nějaký svůj pohled ve formě hypotézy.

Já s panem poslancem souhlasím v analytickém pohledu, že je zvláštní do jisté míry, že máme plnou zaměstnanost, máme skutečně mimořádně příznivou situaci ohledně rovnováhy v makroekonomických ukazatelích, prakticky dnes netrpíme žádnou viditelnou nerovnováhou, máme de facto vyrovnané veřejné finance, máme mírně nebo více přebytkové vnější hospodaření, to znamená obchodní bilanci a platební bilanci, máme tedy trh práce, který nevykazuje vlastně žádný negativní stav ve smyslu nějakého nevyužití kapacity, přesto náš růstový potenciál, na kterém se zhruba nacházíme - potenciál je něco, co ekonomové používají jako určitou teoretickou kategorii, kdy se snaží určit, jak asi bude vypadat růst ekonomiky při plném využití zhruba kapacit ekonomiky a zároveň při neporušování základních nerovnováh, to znamená neroste nadměrně inflace, nepřehřívá se příliš trh práce nebo se nezadlužuje ekonomika ať už domácím, nebo zahraničním směrem, a zdá se, že náš nový pokrizový potenciál je skutečně někde okolo 3 %, a souhlasím s tím, že ambice bychom měli mít vyšší, že ekonomika, která by stále měla dohánět nejvyspělejší partnery v Evropské unii, by měla mít potenciál vyšší, 4, možná i 5 %.

Příčiny jsou jistě mnohé. Já si dovolím vyslovit jenom nějaké hypotézy své víceméně osobní, toto není žádné oficiální stanovisko České národní banky, ale nechci zůstat bez odpovědi.

Já myslím, že jednak je tam problém už v kapacitě dostupné pracovní síly, to znamená, spojily se nám dvě věci, nebo vícero věcí na trhu práce. Jedna je ta, že jsme za vrcholem demografické kapacity této země, už nám klesá počet práceschopného, myslím z hlediska věku a dalších okolností, obyvatelstva. Současně máme jistý dlouhodobý nesoulad mezi tím, co nám produkuje školská soustava, a tím, jaké jsou strukturálně požadavky trhu práce. Současně jsme se poměrně uzavřeli importu pracovní síly, takže to jsou věci, které nás omezují v části produkční kapacity, pokud jde o pracovní sílu.

Další bych viděl, a to je velmi široká záležitost, je vůbec jakási... a ta je dlouhodobě nedokonalá. Všechny mezinárodní analýzy, když hodnotí konkurenceschopnost české ekonomiky, říkají, že největší problém je v institucích a schopnosti řídit zemi, v efektivitě řízení země. To je velmi komplexní otázka a můžeme tam zařadit dneska aktuálně to, že investujeme příliš málo na to, kolik bychom potřebovali dodělat v infrastruktuře, v dalších věcech. A proč to děláme? Peníze máme, ale nejsme schopni jakékoliv projekty zrealizovat. Obecně efektivnost řízení je nedostatečná. A tady je myslím výzva pro nás všechny, kteří jsme nějakým způsobem angažovaní ve veřejné sféře, a samozřejmě Poslanecká sněmovna je skoro na prvním místě, pokud jde o kvalitu legislativy. Ale ta sama o sobě nestačí, to bych nechtěl takto jednoduše tím skončit. Protože sebedokonalejší legislativa nezlepší efektivnost země dramaticky, nebude-li správně používána.

To by byla asi moje velmi obecná a hypotetická odpověď. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu guvernérovi České národní banky.

Dobré dopoledne, paní poslankyně, páni poslanci, budeme pokračovat ještě v otevřené rozpravě. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Ivan Pilný. Jestli chviličku posečká, tak jenom přečtu omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny, a to omluvu pana poslance Marka Ženíška od 9 do 16 hodin a pana poslance Zahradníka od 10 do 13 hodin z dnešního jednání.

Nyní tedy pan poslanec Ivan Pilný s faktickou poznámkou k vystoupení pana guvernéra. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, já bych rád obrátil znovu pozornost Poslanecké sněmovny na to, co tady říkal guvernér České národní banky, protože má hlubokou pravdu. Vítám velice konzervativní přístup České národní banky i k číslům, protože na pracovním trhu teď opravdu chybí desetitisíce pracovních míst a posun směrem k tomu, aby se zaplnila především, protože už žádné rezervy v České republice prakticky nejsou, pracovníky například z Ukrajiny, je velmi pomalý.

Další věc. Byly tady zmíněny investice. To opravdu není problém toho, kolik dáváme na investice, ale jak efektivně jsou investice využívány. Můžeme se podívat, jak stavíme, můžeme se podívat na další bloky, z nichž část bohužel vytváří Poslanecká sněmovna. To je poměrně velký problém, který brzdí českou ekonomiku.

Další věc, která nebyla zmíněna, je otázka diverzifikace ekonomiky. My jsme stále velmi závislí na Evropské unii a především na Německu zejména v automobilovém průmyslu, který je takovým tahounem HDP. Pokud se dostane Evropská unie do problémů, a ona v nich je, pokud se dostane Německo do problémů, a ono v nich je, tak tady můžeme dělat, cokoliv chceme, ale česká ekonomika to prostě odnese. Takže ten konzervatismus je naprosto namístě a měli bychom na to pamatovat v rozpočtové kázni a v tom, jak utrácíme peníze, hlavně jak investice měříme.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslance Chalupy.)

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ivanu Pilnému. Máme další faktické poznámky. Nejdříve pan poslanec Jiří Dolejš a pak poslanec Karel Fiedler, také s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo. Jak jste slyšeli od předřečníka, tak se teď dostáváme poněkud na tenký led politického přístupu k tomu, co by měla obnášet hospodářská politika. Dovedu pochopit, že za současné poměrně stabilní situace si zástupce vládního tábora pochválí situaci, ale faktem je, že v letech, kdy jsme dosahovali šestiprocentního růstu, tak tam byly nepochybně některé faktory, které dnes asi nepůsobí, a nebylo to jenom proto, že jsme čerstvě vstoupili do společného prostoru Evropské unie. Do budoucna si myslím, že mechanický propočet potenciálního produktu nám také nepomůže, pokud se budeme muset vyrovnávat s některými problémy, které vznikly například tím, že Česká republika je poměrně závislá montovna, že se na nás valí čtvrtá průmyslová revoluce, a že jsou to tedy všechno strukturální změny, které se bez masivnějšího investování neobejdou. A to, že si pochválíme, že nám investice rostou - určitě nám nerostou způsobem, který bychom potřebovali. A tady je ta daleko větší rezerva, aby ekonomika rostla rychleji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Karel Fiedler a řádně přihlášený pan kolega František Laudát. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji panu guvernérovi za odpověď. Chtěl bych tady zmínit to, co zaznělo z jeho odpovědi, a to, co začíná zaznívat, a možná už delší dobu, z více stran, že narážíme na jeden z těch omezujících faktorů, proč ten růst není větší, a do budoucna asi bude ještě více limitní, to, co produkuje náš školský systém. Potřeby průmyslu, potřeby našeho hospodářství jsou úplně někde jinde než to, co produkuje naše vzdělávací soustava. Jsem rád, že je tady pan premiér, doufám, že to vnímá, nevím, jestli vnímá tato slova. Až se zase budeme chválit, jak nám všechno funguje, jak je všechno bez problémů a kde musíme dělat nějaké změny ve vzdělávacím systému, tak si myslím, že to je právě jedna z věcí, na které bychom měli velmi zapracovat v Poslanecké sněmovně, ale je to zejména vůle vládní koalice.

Říkám to i z toho důvodu, že asi za chvilku dojde k debatám o tom, co s tím přebytkem, že bychom neměli být tak moc optimističtí a neměli bychom ho chtít hned utratit. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní tedy řádně přihlášený pan poslanec František Laudát. Jsme stále v rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, využiji té příležitosti, že tady máme pana guvernéra. Česká národní banka je jedna z mála institucí, která se tady do těchto dob těšila obrovskému kreditu, a velmi bych se přimlouval i s odkazem na to, jak probíhala diskuse na pravidelném zasedání rozpočtového výboru před Vánoci, abyste velmi, velmi posílili analytickou činnost, co se týká posledních trendů ekonomik ve světě. Tam bohužel padla jedna odpověď, která mě tedy vůbec nepotěšila, z řad členů Bankovní rady. A pokud od vás budou zaznívat apely směrem k transformaci, a myslím to v dobrém slova smyslu, žádné převraty, nic, ale skutečně k transformaci nebo k přeměně české ekonomiky na moderní, aby byla schopna reagovat na nejnovější trendy, a říkal tady pan kolega Dolejš, Průmysl 4,0, to mám na mysli, tak od vás to bude veřejnost a snad i politici brát více na větší váhu, protože to, to páchá současná vláda, je... Zatím žijeme dobře, ekonomika roste, ale v některých oblastech už naráží a bude se to rozšiřovat už v příštích několika letech, to je otázka třeba pěti let, určitě ve velkém rozsahu deseti let, na strop svých možností.

My tady shodou okolností dneska máme novelu školského zákona, odpoledne začínáme zákonem 130 o podpoře vědy a výzkumu a musím říct, že to jsou oba resorty, kde je situace z pohledu už blízké budoucnosti velmi špatná.

Tady je obrovský spolek napříč politickým spektrem odborníků na školství, ale ty debaty, které se tady odehrávají, tak bohužel je to: tamhle budeme platit víc, tamhle budeme platit méně, tamhle se nějaké školství zruší, tamhle se naopak rozšíří a tak, ale jsou to takové ty mechanické. Téměř nulová diskuse, nulová diskuse, je o tom, aby se školství začalo měnit uvnitř, aby prostě ze škol vycházeli jiní absolventi s jinými schopnostmi, jinými znalostmi. V tomhle naše škola v tuhle chvíli stále ještě vychovává budoucí nezaměstnané. A skutečně to může přerůst do společenské krize. Dneska už sami víte, a už to tady také zaznělo, že firmy narážejí na to, že nemají kvalifikované lidi, po lidech, které bude vyžadovat Průmysl 4.0, a to bez ohledu na to, zda prostě studují tu humanitní větev vzdělání, anebo přírodovědnou, oba budou potřebovat matematiku, obě větve, protože i když se z průmyslu, který tady různé svazy průmyslu a dopravy vykládají, že to je přednost, že máme, já nevím, jestli je to 48 nebo kolik procent HDP tvoří průmysl, já vás upozorňuji, že už v blízké budoucnosti se to může změnit ve velmi tragický, ve velmi tragický pro naši společenskou soudržnost hendikep. A značná část těch lidí se má přesunovat, nebo noví mladí lidé budou nastupovat do služeb a i v těch službách, bohužel, v uvozovkách, budou potřebovat a musí umět nakládat, musí znát logistiku, musí umět fungovat s internetem a tak. A je to problém nejenom české společnosti, ale musím říci, že je to problém celého světa. Jsme v situaci, kdy velmi, velmi dochází k tomu, že praxe předbíhá vzdělání. Takže vzdělání, vzdělání, vzdělání. A já bych byl velmi rád, abyste vy na to z pozice zasvěcených lidí z ČNB upozorňovali výrazněji a naléhavěji.

Totéž, co se týká vědy, výzkumu, inovací. Bohužel pan vicepremiér z hlediska budoucnosti pro rekonstrukci českého vědecko-výzkumného prostoru neudělal nic. Do těchto dob sem předložil jednu technickou novelu zákona 130, dneska sem předkládá opsanou novelu od našeho kolegy Váchy, také víceméně technickou, zákona 130. Česká republika si luxus chaosu, dublování a zmatečnosti v českém výzkumném prostoru a inovačním prostoru nemůže dovolit. Zase z hlediska už současnosti to je drahý luxus. A s tím potom souvisí i směrování investic.

Takže pane guvernére, moc bych vás poprosil, aby v tomhle výrazně ČNB zvedla prst a dobrým způsobem učila společnost. Ten svět přijde, a přichází, ať se nám líbí, nebo ne. Otázka je, jestli to vezmeme jako výzvu, nebo skončíme, bohužel, na straně poražených. Zatím z té křižovatky směřujeme, bohužel, do toho balíku těch poražených. Děláme v tom málo, šanci stále ještě máme. Máme špičkové lidi v Dejvicích, Brně. Takže prosím, ještě čas je, ale ten čas se velmi krátí. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Františku Laudátovi. Nyní Milan Urban s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

Poslanec Milan Urban: Dobrý den, kolegyně a kolegové. Mně se chce něco říct, když jsem poslouchal Františka Laudáta. No samozřejmě, že tady při této zprávě můžeme vést diskusi na lecjaká témata. Nicméně hospodářská politika je primárně věcí vlády České republiky, nikoli České národní banky. Česká národní banka je nezávislou institucí a má jiné povinnosti a kompetence než řešit, kolik peněz v rozpočtu půjde na vývoj a výzkum apod. Čili ta debata je jistě zajímavá a mohli bychom se jí věnovat při nějaké jiné příležitosti a bylo by to i dobře, ale teď si myslím, že pokládat otázky v tomto směru guvernérovi České národní banky sice možná je hezké, ale myslím, že zbytečně tady pana guvernéra zatěžujeme věcmi, kterým sice rozumí jako bývalý premiér, nicméně jako guvernér České národní banky odpovědnost za hospodářskou politiku, za vizi, za výzkum a za věci, které se týkají konkurenceschopnosti, nese primárně vláda České republiky a případně Parlament České republiky, který takové vládě vyslovuje důvěru. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času k faktické poznámce. Kolega Milan Urban byl zatím poslední přihlášený do všeobecné rozpravy. Ptám se, jestli se někdo hlásí. Nikoho nevidím, rozpravu končím.

Přistoupíme k rozpravě podrobné, do níž nemám přihlášku, ale pan zpravodaj samozřejmě splní svou zpravodajskou roli a přednese návrh usnesení. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

Poslanec Jaroslav Klaška: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Kolegyně a kolegové, dovolte, abych se odkázal na svou zpravodajskou zprávu z obecné rozpravy a připomněl, že jsem přednesl návrh na usnesení z rozpočtového výboru, který doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout Zprávu České národní banky o inflaci - červenec 2016 (Zprávu o měnovém vývoji za 1. pololetí 2016) na vědomí. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Má někdo jiný návrh v podrobné rozpravě? Není tomu tak.

Můžeme tedy rozhodnout o návrhu, který byl přednesen, vzít zprávu o měnovém vývoji na vědomí.

Rozhodneme v hlasování číslo 166, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 166 z přítomných 164 pro 131, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Zprávu jsme vzali na vědomí, děkuji panu guvernérovi národní banky, děkuji zpravodaji a končím bod číslo 265.

Dalším bodem našeho jednání je bod

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.