Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

269.
Návrh rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2017
/sněmovní tisk 986/

Prosím pana ministra zemědělství Mariana Jurečku, aby tento materiál uvedl.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, předložený materiál návrhu rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2017 byl zpracován na základě § 6c zákona 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, v platném znění.

Návrh rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2017 respektuje v souladu s ustanovením § 6c zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, celkové dotace z kapitoly Ministerstva zemědělství pro Státní zemědělský intervenční fond na rok 2017 ve výši 37 miliard 230 milionů 918 tisíc korun. Z toho na společnou zemědělskou politiku je vyčleněno 35 miliard 290 milionů 918 tisíc korun, na marketingovou činnost 170 milionů a na správní výdaje 1 miliarda 770 milionů korun.

Návrh rozpočtu na rok 2017 vychází z přidělených dotací z kapitoly Ministerstva zemědělství pro Státní zemědělský intervenční fond oznámených správcem kapitoly dne 25. července 2016 a dne 18. srpna 2016. Základní příjmy v návrhu rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2017 představují právě zmíněné dotace z kapitoly Ministerstva zemědělství v celkové výši 37 miliard 230 milionů 918 tisíc korun, z toho dotace ze státního rozpočtu je ve výši 6 miliard 538 milionů 958 tisíc korun a dotace z rozpočtu Evropské unie je 30 miliard 691 milionů 960 tisíc korun.

Přidělené dotace z kapitoly Ministerstva zemědělství na rok 2017 na přímé platby Programu rozvoje venkova včetně horizontálního plánu rozvoje venkova a marketingovou činnost plně nepokrývají předpokládané výdaje Státního zemědělského intervenčního fondu v roce 2017. Chybějí finanční prostředky na přímé platby, přechodnou vnitrostátní podporu, Program rozvoje venkova včetně horizontálního plánu rozvoje venkova a budou kryty z nároků z nespotřebovaných výdajů z předchozích let a na marketingovou činnost budou kryty ze zůstatku finančních prostředků z roku 2016 a budou do rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu též zahrnuty v rámci jeho první změny.

Ostatní příjmy, které byly použity k sestavení návrhu rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2017, činí celkem 544 milionů 599 tisíc korun, z toho finanční dávka z výroby cukru, včetně podílu na dávkách cukru, je 145 milionů 54 tisíc korun, tržby z prodeje ve výši 382 milionů 985 tisíc korun, příjmy na technickou pomoc Programu rozvoje venkova jsou ve výši 16 milionů 500 tisíc korun a ostatní příjmy z vlastních činností, za pronájem kanceláří, vybavení apod. je 60 tisíc korun.

Předpokládané intervenční nákupy v roce 2017 ve výši 245 milionů 800 tisíc korun budou financovány zápůjčkou Ministerstva zemědělství.

Na zabezpečení společné zemědělské politiky připadají finanční prostředky ve výši 36 miliard 40 milionů 581 tisíc korun, z toho na přímé platby je 23 miliard 188 milionů korun, Program rozvoje venkova včetně horizontálního plánu rozvoje venkova je ve výši 11 miliard 400 milionů korun a opatření společné organizace trhu jsou ve výši 1 miliardy 452 milionů 581 tisíc korun.

V roce 2017 předpokládá Státní zemědělský intervenční fond správní výdaje ve výši 1 miliardy 810 milionů 736 tisíc korun. Tady bych chtěl podotknout, že v loňském roce tato částka byla nižší, ale byla potom v rámci rozpočtové změny kryta z nespotřebovaných nároků předchozích let. A pokud jde o správní výdaje, tak Státní zemědělský intervenční fond České republiky patří zhruba do osmi nejlepších fondů v rámci Evropské unie v poměru celková administrovaná částka a celkové náklady na správní výdaje. Ministerstvo zemědělství vyčlenilo na tyto výdaje dotaci ve výši 1 miliardy 770 milionů korun. Tyto finanční prostředky navýšené o podíl na dávkách cukru, příjmy na technickou pomoc Programu rozvoje venkova a příjmy z vlastní činnosti umožňují plně správní výdaje pokrýt.

Výdaje na marketingovou činnost předpokládá Státní zemědělský intervenční fond ve výši 250 milionů korun. Tyto výdaje jsou pokryty objemem finančních prostředků pouze ve výši 170 milionů korun, rozdíl ve výši 80 milionů korun bude pokryt ze zůstatku finančních prostředků z roku 2016 a bude do rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu zahrnut v rámci jeho první změny.

Celkové zdroje a jejich užití v roce 2017 představují finanční prostředky ve výši 38 miliard 21 milionů 317 tisíc korun a plně respektují výdajový rámec stanovený metodikou sestavování státního rozpočtu na rok 2017 včetně salda.

Návrh rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2017 byl dne 23. listopadu 2016 schválen vládou České republiky. Předložený návrh rozpočtu byl sestaven v souladu s příslušnými nařízeními Evropské komise vydanými pro společnou zemědělskou politiku a současně respektuje podmínky stanovené pro její realizaci v České republice vydané příslušnými nařízeními vlády České republiky.

Děkuji za podporu a za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Usnesení zemědělského výboru vám bylo doručeno jako tisk 986/1 a prosím, aby se za omluveného zpravodaje pana poslance Velebného ujal slova pan poslanec Kováčik, který nás bude informovat o jednání výboru a také přednese návrh usnesení.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Paní a pánové, přeji hezký den a dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením, a to 142. usnesením, zemědělského výboru z 37. schůze ze dne 15. prosince 2016 k návrhu rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2017, sněmovní tisk 986.

Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny po úvodních slovech náměstka ministra zemědělství Jiřího Šíra a ředitele Státního zemědělského intervenčního fondu Martina Šebestiána, zpravodajské zprávě poslance Ladislava Velebného a po rozpravě

I. doporučuje Poslanecké sněmovně návrh rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2017, sněmovní tisk 986, schválit bez připomínek;

II. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny;

III. zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám všeobecnou rozpravu. Je tady přihláška pana poslance Bendla a pana poslance Pavery. Pan poslanec Bendl dává přednost panu poslanci Paverovi. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Herbert Pavera: Hezké a příjemné dopoledne, vážený pane předsedo, vážení členové vlády, milé kolegyně, kolegové. Vystoupím jenom krátce, protože jsem už komentoval rozpočet SZIF na zemědělském výboru.

Všichni víme, že naše zemědělství určitě potřebuje dotace, protože bez dotací a bez podpory státu se naši zemědělci neobejdou. Začnu tím, že bych samozřejmě i pochválil pana ministra s tím, že přece jen se více zaměřuje už i na některé věci, které jsme i v minulosti kritizovali. Sice to není ještě tak, jak bychom si přáli, a jedná se o větší podporu právě živočišné výroby a samozřejmě i greeningu, ozelenění, což si myslím, že je správná cesta. I do budoucna by měla být ještě větší podpora, větší využívání biomasy při zapracování do půdy.

Jenom krátce se zmíním o tom, co mi vadí a s čím nesouhlasím, ani já ani mí kolegové. Tak samozřejmě je to podpora samozřejmě velkých firem, které zvládnou samy bez nějakých dotací, tím myslím potravinové firmy, které získávají dotace z Programu rozvoje venkova a nemusely by. Právě se chci zeptat, protože jsem se dozvěděl nějaké informace, možná to je jenom nějaký šum, ale pan ministr to vysvětlí, protože některé velké firmy, které mají více zaměstnanců než tisíc, dostávají dotace z Programu rozvoje venkova na podporu výroby potravin a zpracování potravin. Jsou to zrovna firmy pana Babiše, jako je OLMA, Vodňanské kuře, Kostelecké uzeniny, kdy z Programu rozvoje venkova se podporují především mikrofirmy, malé firmy a střední firmy, a malé firmy jsou do 250 zaměstnanců. Ale to možná pan ministr vysvětlí, protože ta informace je. A třeba u Olmy je to inovace u fermentovaných produktů, u Vodňanského kuřete je to vývoj v procesu příjmu živé drůbeže s vlivem na kvalitu masa, u Kosteleckých uzenin je to vývoj a inovace postupu při krájení a balení masných výrobků. Takže jenom tolik, ale věřím, že k tomu se pan ministr dostane.

Už osvědčená kritika, a určitě přijde od pana kolegy Bendla, a to je podpora marketingová, která je ve výši 250 mil. korun, která se spíše zaměřuje na Klasu. Myslím si, že větší podpora by měla být ne zase těm velkým výrobcům, ale těm malým regionálním výrobcům potravin, regionálním produktům, což si myslím, že už se začalo dít taky v minulosti, což zase samozřejmě patří poděkování panu ministrovi. Ale myslím si, že podpora by mohla být samozřejmě mnohem větší.

V programu v rozpočtu SZIF je také podpora školního mléka, ovoce a zeleniny do škol. Sice jsem pro zdravou výživu na školách, ale nevím, zda ti, kteří poskytují dotaci, tzn. SZIF, jestli kontroluje, jak se s těmito potravinami zachází. Přijďte se podívat někdy do školních jídelen, co s tím děti dělají, a nevím, jestli je správná cesta dávat to do školních jídelen a takto podporovat, takovým způsobem. Určitě by stálo za to udělat si kontrolu, revizi této podpory, protože si myslím, že to nedopadá na tak úrodnou půdu, jak bychom si všichni přáli.

Tolik tedy za mě i za TOP 09. My určitě nepodpoříme tento rozpočet, i když víme, že naši zemědělci nutně potřebují tyto dotace, a to přesně z důvodů, o kterých jsem mluvil a které mi stále vadí, že nejsou ještě úplně dořešeny.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Nyní má slovo pan poslanec Bendl a po něm je přihlášen pan ministr.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Vážená vládo, kolegyně, kolegové, dovolte i mně pár slov k tomuto klíčovému materiálu, který se týká chodu zemědělského sektoru. Protože jak už zde bylo řečeno, je to přibližně 35 mld. korun, které jsou určeny do této oblasti. My jsme vedli poměrně podrobnou rozpravu na zemědělském výboru a věnovali se velké části detailů. Například jsme diskutovali i o termínu vyplácení finančních prostředků na tzv. agroenvi podpory, protože se v loňském roce nepodařilo příliš rychle zemědělcům tyto jejich žádosti naplnit. A pokud vím, tak k tomu nedochází stále. Množí se případy, kdy zemědělci žádají o tyto podpory, ale nejsou ještě zadministrovány, dokonce ani nevidí to pomyslné světlo v tunelu, dokdy budou žádosti vyřízeny. A o tom se mluvilo na zemědělském výboru. Stejně jako jsem se ptal na to, zda Ministerstvo zemědělství má anebo hodlá udělat nějaké vyhodnocení efektivity stávajících podpor, které jdou do citlivých oblastí. Mluvil jsem hlavně o podpoře produkce vepřového masa, protože nákazový fond, který byl v minulosti zaveden, který je určen právě do podpory této oblasti, aby se Česká republika zlepšila v produkci vepřového a měla lepší výsledky směrem k množství produkovaného versus množství spotřebovaného vepřového masa, je to už několik miliard korun, které budou spotřebovány v této oblasti, ale produkce vepřového se příliš nezvedá. Myslím si, že by to chtělo analyzovat, proč to tak je, jestli nejsme schopni najít některé nové formy, účinnější. Protože aspoň ta čísla, která mám k dispozici, neukazují, že by se oblast podpory v této části živočišné produkce nějak efektivně projevovala.

Ano, mluvili jsme i o tom marketingu, o plánovaných, pan ministr říkal 170 milionech, ale zřejmě měl na mysli, že to je část z 250 milionů plánovaných na fond podpory produkce. Podle mých informací ale vzniká další fond. Ministerstvo zemědělství... (Odmlka pro neklid v sále.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně a kolegové, prosím o klid, aby pan poslanec Bendl mohl pokračovat.

 

Poslanec Petr Bendl: Vzniká nový fond, pokud jsem dobře informován. Ministerstvo zemědělství chce prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu financovat marketingovou podporu jednotlivých citlivých oblastí v zemědělství a chce zavést povinné odvody producentů mléka, vepřového masa, hovězího masa, drůbežího masa, vajec, ovoce, zeleniny a brambor. Chce povinně, aby každý zemědělec přispíval do tzv. marketingového fondu, který by byl vyplácen prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu, a platili by to nejenom výrobci, producenti, ale také prodejci. V okamžiku, kdy to zavedeme povinně, tak to znamená jakési daňové zatížení z mého pohledu těch producentů. Ale zároveň se to bude týkat Státního zemědělského intervenčního fondu. Tudíž se chci zeptat, zda s tím už počítáte v tomto rozpočtu. Jestli zákon, který podle mých informací na Ministerstvu zemědělství vzniká, zda jej máte připravený, či nikoliv a zdali je to myšleno vážně, že uvalíte povinnost na všechny producenty a prodejce v této oblasti, které jsem citoval, posílat peníze státu, aby je stát prostřednictvím nějaké komise rozdělil. Zda s tím počítáte, či nikoliv. Protože to nepovažuji za moudré rozhodnutí. Proto se na to v tuhle chvíli ptám. Prosím tedy pana ministra o reakci.

Ještě je tam jedna věc, o které jsme poměrně podrobně diskutovali, a to byly intervenční nákupy. Bylo mi slíbeno na jednání zemědělského výboru, že Ministerstvo zemědělství poskytne nějakou informaci, jakým způsobem to probíhá, jaká je efektivita těchto vynaložených prostředků, a zatím se nic od jednání zemědělského výboru nestalo. Tudíž prosím, proč se tak nestalo, zdali informaci dostanu, nebo jestli si o ni mám tedy požádat znovu písemně a jak se věci mají. Protože 245 milionů vynaložených na intervenční nákupy, asi bychom měli vědět, jakým systémem to běží, od koho nakupujeme, za kolik prodáváme a podobně.

Pan ministr tady mluvil o zápůjčkách. Nikdy jsem detaily k tomuto neviděl, proto bych o ně prosil.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pokud pan ministr bude souhlasit, dám přednost panu předsedovi Kalouskovi.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Dámy a pánové, dobrý den. Dovolte, abych nás všechny upozornil, že nás na galerii navštívila paní poslankyně ukrajinského parlamentu Nadija Savčenková. Dovolte nám, abychom ji srdečně pozdravili. (Poslanci napříč sálem vstávají a tleskají.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Vítám paní poslankyni v Poslanecké sněmovně. Děkuji.

Prosím pana ministra.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji také za tento vstup a za přivítání paní poslankyně.

Já bych tedy s dovolením zareagoval teď již věcně k návrhu rozpočtu o Státním zemědělském intervenčním fondu.

K tomu, co říkal pan poslanec Pavera, bych rád poznamenal, že v České republice je nastaven systém podpory zpracování a rozvíjení potravinářství tím způsobem, že v rámci Programu rozvoje venkova podporujeme firmy do 250 zaměstnanců. Firmy nad 250 zaměstnanců jsou podporovány z národních prostředků, z dotačního programu č. 13, který vznikl v roce 2005. Tento dotační program funguje tak, že veškeré firmy, které splňují veškeré podmínky, podají své žádosti. Na tento dotační program je vyčleněna nějaká částka a podle rozpočítání podílu, kolik vyjde na firmu, jsou uspokojeny jejich příspěvky na investice, to znamená, firma dopředu neví, kolik dostane. Rozúčtuje se to na závěr roku, to znamená, že podpora se v minulosti pohybovala někde mezi 20 až 35 % s tím, že notifikovaný strop nyní je maximum 50, v roce 2016 podpora pro všechny projekty, která byla v objemu 396 mil. korun, byla ve výši 36 % kofinancovaných nákladů.

Tolik pro vysvětlení, jakým způsobem je toto nastaveno, protože zájem České republiky a českého zemědělství a potravinářství je, abychom v České republice maximálně zpracovávali komodity, které tady vyrobíme, abychom měli finální produkt s přidanou hodnotou, kde zaměstnáme lidi, a dokázali takovýto produkt uplatnit na našem trhu, případně v zahraničí.

Dále bych chtěl říci k podpoře vůči malým a středním podnikům. Za tři roky se tady odpracovalo hodně. Jenom shrnu stav, který dnes je, abychom si to uvědomili. V rámci společné zemědělské politiky je to tak, že podniky nad 1 150 ha jsou kráceny na příjmech u přímých plateb. V případě Programu rozvoje venkova, kde se bavíme především o plošných platbách pro znevýhodněné oblasti, to znamená platby na trvalé travní porosty, tam je krácení, že už u podniků nad 300 ha se platba snižuje, u podniků okolo 2 000 ha je platba snížena o 35 % vůči těm, kteří jsou pod 300 ha. Takže je tam poměrně velká degrese. I tímto způsobem jsou zvýhodněny malé a střední farmy.

Dále bych připomněl, že za tři roky jsme také udělali několik výrazných změn ve prospěch malých zemědělců a farmářů, kteří produkují potraviny a případně prodávají své zboží ze dvora. Je tam změna například v oblasti nároku na legislativu, na značení, kde jsme se snažili, aby například nutriční hodnoty, požadavky na některé testy a podobně byly u malých potravinářů, pokud to jde a není to v rozporu s evropskou legislativou, aby nároky vůči nim byly nižší, a ještě v tomto trendu hodláme dál pokračovat. Byly také zvýšeny limity možností prodejů přímo od farmářů, například na počty drůbeže, králíků, nutrií a podobně. Malí farmáři mohou prodávat ze dvora vyšší množství než před třemi čtyřmi roky.

Asi tolik k podpoře malých zemědělců, zpracovatelů, potravinářů.

Jenom připomenu, že za dobu mého působení, kdy jsme vypisovali z nového operačního programu nového období Programu rozvoje venkova podpory pro zemědělce, kteří žádali o zpracování na potraviny, tak tyto žádosti byly vždy v obou kolech uspokojeny ze sta procent. Každý zemědělec, který si požádal, že chce investovat do zpracování potravin a splnil podmínky, byl plně uspokojen. To nemůžeme říct prakticky v žádných jiných opatřeních kromě těchto.

K tomu, co říkal pan poslanec Bendl, bych doplnil, že my vždycky rok předem zveřejňujeme harmonogram výplat, všech dotačních titulů, projednáváme to se zemědělskou veřejností, se zemědělskými nevládními organizacemi, transparentně je to dopředu zveřejněno, a tento harmonogram naplňujeme s výjimkou dvou případů v loňském roce, případu výplaty v rámci agroenvi opatření, kde došlo k chybě dodavatele, kde bylo zpoždění dvou měsíců. Tady jsme se zemědělcům omlouvali a samozřejmě dodavatel měl uplatněny sankce. A potom v případě opatření welfare, kde došlo k velké chybovosti u zemědělců a kde u tohoto dotačního titulu v těchto dnech dokončujeme jeho doadministraci. Jinak termíny plníme, naopak se snažíme je plnit ještě dříve, než je harmonogram. Pro výplatu roku 2015, respektive 2016, která probíhá ještě teď v těchto měsících, jsme harmonogram výplat ještě zrychlili a stlačili.

Musím říci, že máme na rozdíl od jiných států poměrně velký komfort vůči zemědělcům. Třeba v Rakousku vyplácejí jenom ve třech výplatních termínech v roce, vůbec nejdou cestou jako Česká republika, že vyplácíme, jak dokončujeme kontroly, administraci, tak v průběhu roku vyplácíme daleko častěji. Například druhý balíček na pomoc pro chovatele dojnic a prasnic byl vyplacen jako první v celé Evropské unii v České republice.

Asi tolik podstatné věci. Pokud jde o vyhodnocení efektivity jak Programu rozvoje venkova, tak národních dotací, Program rozvoje venkova se vyhodnocuje už z hlediska podmínek, které stanovuje Evropská komise v případě ostatních podpor. Samozřejmě si děláme vyhodnocení ze strany ÚZEI a já do konce února chci mít analýzu, jak se podpory v loňském roce projevily ve stavu ke stabilizaci živočišné výroby. Je to úkol, který byl mým kolegům na odboru strategie zadán.

Ke zmiňovanému fondu chci říci tolik. Ano, uvažujeme a diskutujeme se zemědělskou a potravinářskou veřejností o tom, že by tady vznikl marketingový fond, který by podporoval u českých spotřebitelů a dělal osvětu, aby se více kupovaly české produkty. Je to inspirace obdobných fondů, které jsou v Rakousku, Německu, ve Francii. My jsme si k tomu udělali poměrně podrobnou analýzu a dneska o tom s dotčenou veřejností jednáme. Fond, když to řeknu hodně jednoduše, by měl fungovat na principu Vinařského fondu, který tady je od roku 2002. Myslím si, že Vinařský fond má pozitivní dopady pro moravské a české vinaře.

To je asi to zásadní, co tady dneska zaznělo.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Mám zde dvě faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Urban a potom pan poslanec Bendl.

 

Poslanec Milan Urban: Dobrý den, dámy a pánové. Nechci ani zdržovat ani ze sebe dělat odborníka na zemědělství, ale víte, že jsem při nějaké podobné problematice již tady vznesl určité otázky, a možná by to nějak ekonomicky vizionářsky stálo za to se na to podívat.

Mně nejde do hlavy jedna věc. Jestli mám pravdu tedy, že postupně zvyšujeme dotace alespoň v té kvantifikaci, a to není výtka, ani to celé nemyslím jako výtku, že zvyšujeme tu částku, aspoň předpokládám, rozpočtu každoročně a nějak se určitě minimálně valorizuje nebo navyšuje, a proti tomu se mi zdá, nebo mé informace jsou takové, že nám klesá podíl českých potravin na spotřebě v České republice. A tomu já nerozumím, to bych potřeboval vysvětlit, protože buď struktura dotací je špatná, anebo země okolo nás mají větší dynamiku dotace a podpory zemědělcům, a tím pádem oni jsou konkurenceschopnější vyrábět, dodávat a exportovat potraviny do České republiky, nebo prostě někde v té úvaze, se mi zdá, musí být logická chyba. Jestliže zvyšujeme peníze pro zemědělce s cílem zvyšovat podíl české produkce na české spotřebě a vlastně realita je opačná, tak prosím, kdyby mi tohle někdo zkusil vysvětlit, a děkuji mu předem za to. Díky.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana poslance Bendla - rovněž faktická poznámka. (Posl. Bendl: Můžu řádnou?) Nikdo jiný přihlášen není, takže pokud chcete řádnou přihlášku, máte prostor.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za řádnou. Já nebudu příliš delší než ty dvě minuty, ale reakci na pana kolegu Urbana prostřednictvím předsedajícího. Protože se rozdělují z významné části evropské peníze, je složité v evropském prostoru jako členská země říkat: toto půjde jenom českým firmám nebo jenom na české výrobky, když hranice máme v evropském formátu. Debata je mnohem složitější, ale rozumím jí. A myslím si, že všichni máme dělat všechno pro to, abychom zejména českou produkci podpořili tak, aby nám to Evropská komise případně nemusela vyčítat. V tom asi se shodneme, že budeme všichni - a hledáme už dlouhodobě nějakou formu, co s tím provést.

Ale chtěl bych se vrátit k tomu, co tady říkal pan ministr, k podpoře malých a středních firem do 250 zaměstnanců. Chtěl jsem se zeptat a prosím opravdu o odpověď na mikrofon, pane ministře. Když jako Petr Bendl budu vlastnit dvě firmy o 200 zaměstnancích, můžu požádat a budu vzat do systému žádostí o podporu? A když budu jako Petr Bendl nemít dvakrát 200 zaměstnanců, ale jednou 400, pak už tedy jsem nad 250 zaměstnanců, pak už tedy, jestli jsem tomu rozuměl, ze systému žádostí budu automaticky vyřazen. Zajímá mě zejména to, jestli jako Petr Bendl můžu mít 10 firem o 200 zaměstnancích nebo 20 firem o 200 zaměstnancích, a pak se mě to jako majitele firem netýká, nebo jestli se mě to týká. Myslím, že mému dotazu velmi dobře rozumíte.

Děkuji za odpověď na věci, které se týkaly analýzy. Předpokládám, že nám ji dáte k dispozici, až ji Ministerstvo zemědělství získá. Jenom bych poprosil, dokdy to cca asi tak bude, abychom věděli, aby to prostě nevyšumělo. A bylo by dobře zase na mikrofon slyšet, dokdy ta analýza bude.

A pokud se týká vyplácení dotací Rakousko versus Česká republika, tam byl problém v tom, že zemědělská veřejnost v debatě s Ministerstvem zemědělství očekávala, že agroenvi, řeknu, požadavky a nároky, které mají jednotlivé zemědělské firmy, budou uspokojeny do nějaké doby. A připomínám, že to byly nároky za rok 2015 a trvalo velmi dlouhou dobu v roce 2016, než byli zemědělci uspokojeni, a někteří nejsou dodnes. Někteří nejsou dodnes! Takže princip je, že dáváme podpory za období předešlého roku na období toho předešlého roku, jestli mi rozumíte. Prostě podpory na rok 2015 dostanou zemědělci v polovině roku 2016. Podpory na rok 2016 dostanou zemědělci v druhé polovině roku 2017. To je to, o co teď bojujeme a na co se ptáme - zdali jsme schopni tu výplatu urychlit. Protože zase obráceně, když firmám dáte podpory 24. prosince nebo 20. prosince příslušného roku, tak co to udělá s daňovým přiznáním a se vším tím plánováním investic atd., to je vždycky složité. Pro stabilitu zemědělského sektoru to samozřejmě hodně znamená, zejména pro ty menší a malé nebo střední a malé. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné dopoledne. Já vám děkuji, pane poslanče, a táži se, zda v rámci všeobecné rozpravy se ještě někdo hlásí. Prosím, pan ministr s přednostním právem.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka S dovolením bych zareagoval na to, co říkal pan poslanec Urban. Situace je taková, že díky investicím, které se snažíme do potravinářství směřovat, se daří, ale velice pomalu, zvyšovat (snižovat?), a ne u všech komodit, závislost na zahraničních dovozech. To znamená, roste nám pomalu soběstačnost. Ale říkám, zdaleka ne u všech komodit, protože nám do toho vstupuje poměrně silně fenomén, který se nám teď projevil i na základě opravdu objektivního zjišťování pracovníků Ministerstva financí, kdy politika obchodních - podotýkám některých obchodních řetězců je opravdu nastavena tak, že systémem marží jsou schopny tyto řetězce výrazně zvýhodnit výrobky většinou ze země, kde sídlí mateřská společnost toho řetězce. To znamená, když řeknu příklad, vezmou máslo od svého dodavatele například z Německa, pokud ten řetězec sídlí v Německu, a od dodavatele z ČR. Máme ověřeno, že nákupní cena od obou potravinářských subjektů je prakticky stejná, ale na produkt z České republiky dají výrazně vyšší marži. Ten produkt logicky si spotřebitel, na čtvrtce másla je to třeba o pět až deset korun navíc, už prostě není schopen koupit. A na německé máslo tu marži dají podstatně nižší, takže stále je to rentabilní, ale logicky spotřebitel daleko více upřednostňuje tyto výrobky. My ten trend vidíme u mléčných výrobků za poslední rok významně, a proto je i naše snaha, která teď konečně dostala nějaké reálné obrysy na půdě Evropské komise, kdy se nám podařilo dotlačit konečně tu aktivitu tak, že eurokomisař řekl, v závěrech z prosincové Rady ministrů zemědělství to je, že i na tyto řekněme nerovné neférové podmínky chování obchodních řetězců bude připravena legislativa pro celou EU, protože dneska, když jsem měl i jednání s ÚOHS, případně i s kolegy z dotčených rezortů, MPO a Ministerstva financí, nemáme legislativní nástroj, o který bychom mohli opřít to, aby tyto marže případně prodeje za podnákupní ceny byl řešitelný.

Takže to je částečně odpověď na vaši otázku s tím, že ještě potvrdím nebo řeknu, že když se podíváme na vývoj agrárního zahraničního obchodu, tak on se i daří zvyšovat podíl vývozu z ČR v potravinářských výrobcích, ale bohužel proti tomu zvyšování dovozů je pořád ještě rychlejší.

K tomu, co tady zaznělo od pana poslance Bendla. Pane poslanče, vy sám, kdy jste byl skoro tři roky ministr, byste asi na ni měl sám být schopen odpovědět a velice dobře, protože zhruba už někdy v roce 2005 je tady jasné doporučení Evropské komise a jejích auditních orgánů, které nám jednoznačně říkají, že máme postupovat tak, že v případě, pokud jsou to podniky zemědělské prvovýroby, tak se majetkové propojení nezkoumá, v případě podniků a investic do potravinářství se to zkoumá a tam, pokud vy byste měl podniky majetkově provázány, tak pokud budete mít více jak jeden podnik nad 250 zaměstnanců, tak nesplníte požadavky Programu rozvoje venkova a žádat v tomto dotačním titulu jako potravinář nemůžete. A takto v ČR postupujeme a postupovalo se i za vás, když jste byl ministr. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře. Eviduji jednu faktickou poznámku. Ještě předtím přečtu omluvu. Dnes od 9 do 13 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Milan Šarapatka.

Nyní tedy pan poslanec Šrámek se svou faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Pavel Šrámek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dovolte mi, abych tady zareagoval na pana poslance Urbana, který se ptal, když tedy nám tak rostou podpory, proč je to tak, proč nám klesají ty dovozy. Odpovědět na tuto otázku by bylo snad na hodinu, ale pokusím se v pár stručných podbodech vám na to odpovědět.

Zpracovatelský průmysl v ČR velmi zklamal a zpracovatelské firmy prostě v ČR zmizely. Buď v 90. letech zanikly díky divoké privatizaci, nebo v posledních letech díky tomu, že se velmi snižuje především živočišná výroba, což jsou vlastně komodity, které jsou velmi závislé na zpracovatelském průmyslu, tak nám samozřejmě mizí i zpracovatelský průmysl. V poslední době se to trošku otáčí.

Musím velmi pochválit pana ministra, protože pan ministr opravdu napomáhá malým a středním prvovýrobcům a výrobcům, prodeji ze dvora apod., nicméně je tady třeba také zmínit, že o penězích to jenom není. Je to také o tom, že v ČR zmizelo mnoho prvovýrobců živočišné výroby, zmizelo plno zpracovatelů živočišné výroby, ale počet kontrolních orgánů zůstal. Takže v poslední době se stává to, že malý drobný výrobce je vystaven doslova obrovskému tlaku, doslova buzeračnímu kontrolnímu mechanismu českých kontrolních orgánů, především například z veterinární správy.

My jsme za minulý rok měli 39 kontrol za rok. To máte každý týden kontrolu. Kdežto toto se u velkých výrobců příliš neděje. I když ne u velkých výrobců, ale ti, kteří k nám potraviny dovážejí, tak v těch vlastních zemích těmto kontrolám vystaveni nejsou. Jsou velmi podporováni, například polští výrobci, francouzští a němečtí výrobci, rakouští výrobci, jsou velmi podporováni místními, místní administrativou a i místními vlastně kontrolními a vůbec místními politiky a to se bohužel u nás neděje. Počet prvovýrobců a zpracovatelů velmi poklesl, skoro na třetinu, ale počet pracovníků v kontrolní správě se nezměnil. Takže vy dneska máte v podstatě třikrát více kontrolorů na dané výrobce. Čelíte třikrát vyšším kontrolám, než byly dříve. A to si myslím, toto bych chtěl vyzvat - my v poslední době to s panem ministrem řešíme. Chtěl bych poprosit, aby toto se opravdu řešilo, protože ti malí a střední výrobci jsou opravdu vystaveni nadměrné kontrole naprosto nesmyslných opatření. Opravdu ve stylu Franze Kafky. Když si přečtete Kafku, tak tam pochopíte, proč to v českých zemích tak funguje.

Ale ještě jednou bych chtěl pochválit - pan ministr se opravdu snaží podpořit malé a střední zpracovatele, ale kontrolní orgány pořád jedou skoro ve stylu starého socialistického zřízení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Bendl. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. A nejdříve na mého předřečníka prostřednictvím předsedajícího. Zeptejte se Asociace soukromého zemědělství, co si myslí o podpoře malého a středního sektoru v oblasti zemědělství, a zjistíte, že tam žádné velké pochvaly nejsou.

Ale ještě jsem zapomněl na jednu věc a to se týká toho vzniku nového marketingového fondu a zavádění povinných odvodů do jakéhosi fondu, kde dvacet lidí nebo dvacet členů komise má potom rozhodovat o tom, jak se rozdělí peníze všech, kteří produkují brambory, mléko, maso atd. Všechno, co jsem tady četl. Ten rozdíl mezi plánem, aspoň tedy jak já jsem se to dozvěděl, je významně v tom, že u Vinařského fondu ten odvod není povinný, ale u toho plánovaného marketingového fondu Ministerstva zemědělství je odvod povinný. Já myslím, že je významný rozdíl, o kterém bychom měli už teď přemýšlet, jestli to je takhle správně.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a táži se, zda někdo další se hlásí do všeobecné rozpravy. Vzhledem k tomu, že nikoho... Pan ministr se hlásí. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Protože pan poslanec Bendl tady hovořil o tom, ať se zeptáme Asociace soukromého zemědělství o podpoře malých a středních farmářů v České republice, tak já bych tady chtěl říct jen pár čísel.

Za období 2007 až 2013, kdy z toho šest let byli ministři v barvách ODS, tak se pro malé farmáře v projektech do jednoho milionu korun vyplatilo 240 milionů. Za dva roky, za dvě kola výzvy této koalice, se malým farmářům zazávazkovalo a bude vyplacena částka přes 1 miliardu korun. Takže to jsou čísla sedm let - 240 milionů korun, dva roky - 1 miliarda. Z toho v posledním kole, třetím, malí zemědělci, kteří žádali na projekty do živočišné výroby, byli uspokojeni ze sta procent. Každý, kdo si podal z malých zemědělců, dostal sto procent. Takovéto uspokojení kromě zemědělců zpracovatelů už v tom třetím kole neměl vůbec nikdo.

To je moje reálná odpověď v řeči čísel, jestli děláme pro malé zemědělce dost, nebo neděláme.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan poslanec Bendl s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Petr Bendl: Těmi čísly se dá různě žonglovat. A buď je sklenice poloprázdná, nebo poloplná. A je možné vždycky vytrhnout něco z kontextu a říct podívejte se, to absolutní číslo je takové. To bychom k tomu museli dát ta čísla, která jdou na podpory ostatních. A o tom, jak se znevýhodňují na trhu malí a střední, co všechno za byrokracii po nich chceme, to tady koneckonců padlo od předřečníka z vládních poslanců, že zkrátka jestli něco tíží malé a střední, tak to není přemíra dotací. To je spíše trápí veškerá administrativa, která je spojená s produkcí. Tam jim bráníme v tom, aby mohli být konkurenceschopní. Oni to - a myslím jen slepí nevidí, že zkrátka ti větší mají výhodu na trhu. A není to o míře dotací, jestli dostali o milion více, anebo méně. (V sále je silný hluk.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Táži se tedy, zda ještě někdo další se hlásí. Nikoho nevidím. Jestli je tomu tak, končím všeobecnou rozpravu a táži se, zda pan navrhovatel nebo zpravodaj si chcete vzít závěrečné slovo. Není tomu tak. Přistoupíme k rozpravě podrobné. Táži se, kdo se hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím.

Pane zpravodaji, odkážete nás na usnesení výboru, abychom měli možnost o něm hlasovat?

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Já jen připomenu, že zemědělský výbor Poslanecké sněmovny přijal 142. usnesení na 37. schůzi 15. prosince, doporučil Poslanecké sněmovně návrh rozpočtu SZIF na rok 2017, sněmovní tisk 986, schválit bez připomínek. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Vzhledem k tomu, že žádnou další přihlášku do podrobné rozpravy nevidím, končím podrobnou rozpravu a táži se, zda si chcete vzít závěrečné slovo - pane ministře, pane zpravodaji? Není tomu tak. Já přivolám kolegyně a kolegy z předsálí, aby se dostavili na hlasování, a poté dám hlasovat.

 

Ještě jednou přečtu návrh usnesení, o kterém budeme hlasovat, a to je: "Poslanecká sněmovna návrh rozpočtu SZIF na rok 2017 schvaluje

Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 68. Přihlášeno je 148 poslankyň a poslanců, pro návrh 98, proti 2. Konstatuji, že tento návrh byl schválen.

 

Já vám děkuji a končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

 

Otevírám první bod z bloku smluv a tím je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.