Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

290.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

A hned se budeme muset vypořádat s tím problémem, protože první písemnou interpelaci, se kterou nesouhlasil poslanec, je interpelace poslance Zbyňka Stanjury ve věci nařízení vlády č. 283/2016 Sb., o stanovení prioritních dopravních záměrů a aktuálního stavu připravenosti podkladů pro zrychlený režim EIA. Jde o sněmovní tisk 962. Jde o přerušený bod, kdy interpelace směřovala na Dana Ťoka, a ten je omluven, jak jsem před chvílí sdělil. Ale o slovo se hlásí samozřejmě pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké dopoledne, pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. V této chvíli bych považoval tuto interpelaci za projednanou, protože jsem poslal dvě velmi obdobné interpelace, jak na ministra dopravy, tak na ministra životního prostředí. Obě se týkaly schvalování prioritních staveb podle nařízení vlády, těch devíti staveb. My jsme vlastně na minulé schůzi vedli podrobnou debatu s panem ministrem životního prostředí a já už jsem avizoval v tehdejší rozpravě, že tím pádem považuji i tuto interpelaci za projednanou.

Takže pokud to jde a nic tomu nebrání, tak bych považoval tuto interpelaci za projednanou a nepožaduji další projednávání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To zjednodušuje situaci. Můžeme tedy tuto interpelaci uzavřít. Já jenom upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu naší Poslanecké sněmovny, které zní, že není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná.

Takže v tomto ohledu můžeme pokračovat, a to interpelací na ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, a to interpelací pana poslance Karla Fiedlera ve věci provádění výsledků kontrol soudních exekutorů. Jde o sněmovní tisk 963 a o přerušené jednání. Ptám se pana interpelujícího poslance Karla Fiedlera, jestli má zájem se vyjádřit v rozpravě. Můžeme zahájit tuto interpelaci vystoupením pana poslance Karla Fiedlera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré dopoledne, kolegyně a kolegové. Já bych na úvod jenom přečetl krátce jednu stať z odpovědi pana ministra, tak abychom si ozřejmili a připomenuli to, co už já jsem sice tady zmiňoval, a potom k tomu ještě dám nějaké doplňující informace a necháme pana ministra, aby se k tomu vyjádřil.

Já jsem interpeloval pana ministra Pelikána ve věci provádění kontrol exekutorských úřadů. Toho, jak jsou prováděny exekuce, protože jsme svědky toho, že z řad občanů a povinných jsou častokrát stížnosti k tomu, nikoliv podstatě exekucí, ale formě provádění exekucí, a to, že asi ne vždy tam je úplně všechno v pořádku, což i z odpovědi pana ministra Pelikána bylo zřejmé. Čili já odcituji jeden odstavec.

Takto tomu bylo např. v případě Exekutorského úřadu Český Krumlov, soudního exekutora dr. Marka Franka. První kontrola jeho úřadu byla provedena ve dnech 14. až 15. 7. 2010 a při této kontrole bylo zjištěno, že soudní exekutor vede úřad na profesionální úrovni, nicméně bylo v jeho postupu zjištěno pochybení spočívající v nesprávném postupu při výpočtu odměny za exekuci prodejem movité věci, čímž byly v rozporu s právními předpisy navyšovány náklady exekuce na úkor povinných.

K prošetření skutečností, zda soudní exekutor změnil systém své práce, byla provedena kontrola ve dnech 20. 5. 2014, čili zhruba po čtyřech nebo třech a půl letech, a 29. 10. 2014, kdy bylo zjištěno, že soudní exekutor přes předchozí výtky dohledového orgánu od svojí zavedené praxe neupustil a systémově zvyšoval náklady exekuce - já dodávám - dále. Na základě těchto kontrol jsem podal návrh na zahájení kárného řízení se jmenovaným soudním exekutorem. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 5. 2015 byl soudní exekutor shledán vinným kárným proviněním a bylo mu uloženo kárné opatření ve formě písemného napomenutí.

Když já jsem v této věci interpeloval i pana premiéra Sobotku, tak jsem od něj dostal informaci - a to je dotaz na vás, pane ministře, ve vaší odpovědi to nebylo a předpokládám, že pan premiér tu odpověď měl asi od vás nebo z vašeho ministerstva -, že v tom návrhu kárného řízení byl návrh i finančního postihu ve výši 500 tis. korun, což není malá částka, a správní soud od toho upustil. Jak jsem četl z vaší odpovědi, došlo pouze k formě písemného napomenutí. Když jsem se díval do dat historie, myslím si, že ten návrh nebyl asi pravděpodobně od vás, že to bylo od některé z vašich předchůdkyň, to není vůbec podstatné, to je nepodstatné.

Já mám dotaz, v jakém rozsahu bylo zjištěno neoprávněné zvyšování nákladů daným exekutorem nebo exekučním úřadem, když návrh finančního postihu byl v nemalé výši půl milionu korun. To je jedna otázka.

Potom jsem v odpovědi pana premiéra Sobotky na ústní interpelaci, kdy nebyl přítomen, tak mi přišla písemná odpověď. Já zase kolegům ve Sněmovně odcituji pár čísel o tom, kolik je v České republice exekucí. Na 917 tisíc osob je vedena exekuce. Z nich 489 tisíc má tři a více exekucí a přes 133 tisíc osob má deset a více exekucí.

Dále tady mám informace - to je odpověď z Ministerstva spravedlnosti, čili vašeho ministerstva, pane ministře - o počtu prováděných kontrol exekutorských úřadů. Tady jsem před chvilkou - prosím kolegy, abyste zavnímali - odcitoval počet exekucí. Když to vynásobíme, 917 tisíc osob plus násobné exekuce, tak počet kontrol, které byly provedeny dle odpovědi Ministerstva spravedlnosti za roky 2013 až 2015, byl: v roce 2013 18 řádných a 5 mimořádných kontrol, v roce 2014 23 řádných kontrol, z nichž jedna proběhla opakovaně, a v roce 2015 24 řádných kontrol. Když to takto letem světem sečtu, tak je to nějakých 70 kontrol v rozpětí tří let, počet prováděných exekucí je, když připočítám ty násobné, přes milion. Já se domnívám, že tohle číslo kontrol je absolutně nedostatečné. Ostatně o tom také vypovídá to - nahlédl jsem na stránky Ministerstva spravedlnosti - že Ministerstvo spravedlnosti správně hledá osoby s právním vzděláním na provádění dohledu nad výkonem exekučního práva, ale je to podle mě absolutně nedostačující.

Já mám k dispozici i strategii vlády, materiál, kde jsou nějaké věci, které se týkají boje s těmito neduhy:

- posílit regulační opatření v oblasti exekucí a zajistit dodatečnou kontrolu soudních exekutorů, termín akčního plánu červen 2017,

- změnit systém poskytování dat z centrální evidence exekucí, termín z akčního plánu prosinec 2017,

- zajistit dostatečné zdroje dat pro monitoring zadluženosti a předluženosti osob v České republice, termín prosinec 2018,

- upravit v zákoně chráněný účet prostředky nepodléhající exekuci, termín červen 2017.

Když si představím, že v koaliční smlouvě, která byla prezentována, je slib, že tato koaliční vláda bude řešit tuto problematiku, a víme, že dnes jsme už v lednu 2017, víme, jaká je délka legislativního procesu, tak evidentně koalice nemá zájem dostat na pořad jednání ani sněmovní tisk 499, což je senátní návrh, který řeší teritorialitu exekutorů, který tady už leží více než rok. Bylo učiněno několik pokusů o jeho zařazení na pořad Sněmovny, ale samozřejmě hlasy vládní koalice to nebylo nikdy připuštěno, a vláda jaksi sama dosud tento návrh nepředložila a podle toho, jak jsem zmiňoval ta data z akčního plánu, určitě tak nehodlá učinit do léta tohoto roku. Já už jsem to tady jednou ve Sněmovně říkal, víme logicky, co to znamená, že to vláda nehodlá řešit, že to byl pouze planý slib, aby se udělala čárka, že něco chceme řešit, ale podle dat, která jsem teď četl, je evidentní, že vláda to nemá v úmyslu.

Pro informaci, Slovenská národní rada tento návrh řešila a kolegové na Slovensku si s tím byli schopni poradit za tři měsíce od předložení návrhu do Slovenské národní rady. Po jeho schválení za tři měsíce to měli hotovo a nemají s tím takový problém. Šlo to.

Já se tedy ptám pana ministra - jednak tedy nesouhlasím s množstvím a rozsahem provádění kontrol exekutorů, ptám se, jaký je jeho názor na to, jestli dohled je dostatečný, jaký je jeho náhled na to, že exekutorský úřad, který jsem tady zmiňoval, myslím, že to byl Český Krumlov, si podle odpovědi pana ministra, za to samozřejmě neviním pana ministra, neoprávněně účtoval částky, které evidentně podle té odpovědi tomu exekutorskému úřadu zůstaly. Takže tady dlužník je oprávněně postihován, když nezaplatil své závazky, ať už byly malé, nebo velké, prostě jak se říká lidově, zaplatí to aj s chlupama, aj s úrokama, pokud je možné to z něj vymoci, a tento exekutorský úřad si neoprávněně zinkasované částky nechal a byl pouze napomenut.

Připomínám svoji otázku, v jaké výši byly neoprávněně inkasované částky, když návrh finančního postihu byl půl milionu korun.

Já myslím, že jsem v tuto chvíli zatím řekl dost a dám prostor, aby mohl reagovat pan ministr. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Fiedlerovi. Pan ministr se chystá odpovědět. Slovo má ministr spravedlnosti.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, k těm otázkám. V první řadě je potřeba říci, že počet kontrol exekutorských úřadů nemá smysl poměřovat s počtem běžících exekucí, ale musíme to poměřovat s počtem exekutorů. Exekutorů máme 158. Po opatřeních, která jsem učinil, což je právě významné personální zvýšení příslušného oddělení, které má kontroly na starosti, tak už v roce 2016 byl plánovaný počet kontrol ne těch kolem 25, ale 50. To znamená, že ministerstvo v podstatě ke každému exekutorovi přijde přibližně jednou za tři roky. Počítáme, že tak jak se nám bude dařit naplňovat ty tabulky, které přibyly na příslušném oddělení, tak ještě chceme zvyšovat počet kontrol odhadem někam k 75, to znamená, aby ke každému exekutorovi ministerstvo přišlo alespoň jednou za dva roky.

Vedle toho je třeba zdůraznit, že před dvěma lety jsme poskytli okresním soudům, každému okresnímu soudu jedno nové systemizované úřednické místo pro účely dohledu nad exekutory, protože my tam máme sdílenou pravomoc. Není to jenom ministerstvo, ale jsou to také okresní soudy, které jsou oprávněny provádět dohled nad exekutory. To znamená, to je přes dalších 80 lidí, a já předpokládám, že ti lidé také něco dělají.

Jinak řečeno, na vaši otázku mohu odpovědět tak, že jsem počet kontrol ve chvíli, kdy jsem přicházel do úřadu, považoval za absolutně nedostatečný, ale podnikl jsem potřebné kroky, které pochopitelně nemohly mít efekt okamžitý. Ono chvíli trvá, než najdete lidi, než se ti lidé zapracují, než se to celé rozběhne, ale dnes již se domnívám, že jsou exekutoři z naší strany kontrolováni dostatečně. To je první otázka.

Druhá otázka je, co se děje s výsledky těch kontrol. Zde si je třeba uvědomit, že Ministerstvo spravedlnosti nemůže samo rozhodovat o tom, jaké se uloží sankce, ale pokud zjistí pochybení, tak je pouhým kárným žalobcem. O případném udělení sankce rozhodují kárné senáty Nejvyššího správního soudu. A zde skutečně musím říci, že je problém, kterého jsem si vědom, který mě velmi jemně řečeno mrzí, ale se kterým po pravdě nemohu mnoho dělat. Je to přesně tak, jak jste vy říkal, a není to zdaleka jediný příklad, kdy my navrhujeme poměrně výrazné sankce v řádu desítek či stovek tisíc korun pokuty, někdy i zbavení úřadu, a proti tomu výsledkem je napomenutí nebo výsledkem je pokuta v řádu tisíců korun, přibližně taková, jako když někdo špatně zaparkuje. Mně se to nelíbí, mě to rozčiluje. Jsem přesvědčen, že zejména v těch případech, kdy se jedná o špatné účtování odměn, ty pokuty musí být tak vysoké, aby se něco takového nemohlo vyplatit. To znamená, musí být výrazně vyšší než to zjištěné pochybení. Ale bohužel kárné senáty se mnou toto přesvědčení nesdílejí. Jediné, co s tím mohu dělat, je vytrvale znovu a znovu navrhovat přísnější postihy, vysvětlovat, proč jsem přesvědčen o tom, že je potřeba těch přísnějších postihů, ale jinak bohužel nemohu přikazovat kárným senátům, jak budou rozhodovat. Zároveň musím připustit, že i pro pracovníky, kteří mají ty kontroly na starosti, je to zdroj jisté frustrace, protože si někdy kladou otázku, nakolik jejich práce má smysl.

Poslední, co zmíním, protože tím jsem, myslím, odpověděl na vaše otázky... Ještě pokud jde o to, jak velké to pochybení bylo, to znamená, jak velké byly ty neoprávněně účtované náklady. Z hlavy to nevím, ale předpokládám podle toho, že jsme navrhovali půlmilionovou sankci, že to mohlo být kolem třeba 50 tisíc, protože právě proto, že zastáváme tezi, že se to nesmí vyplatit, tak si myslíme, že ta pokuta musí být jakýmsi násobkem zjištěného pochybení a pravděpodobnosti odhalení toho pochybení. A z toho vyplývá potom takovýhle poměr mezi tím, co zjistíme, to také nekontrolujeme všechny spisy, že ano, vždycky kontrolujeme jenom nějaký vzorek spisů, i když díky tomu personálnímu posílení dnes větší, než tomu bylo dřív. Čili nějaký násobek toho, co zjistíme, je ta námi navrhovaná pokuta.

Poslední, co dodám, se týká našich legislativních záměrů, kde ty věci jdou podstatně rychleji, než jste vy říkal. My jsme tu novelu exekučního řádu, tu další novelu exekučního řádu, protože víte přece, že tato Sněmovna již schválila poměrně výrazné posuny v exekučním řádu, které všechny dlužníky chrání, tak tu další novelu, která je skutečně zásadní, a proto nám dala dost práce, tak už je v legislativním procesu, je po připomínkovém řízení a teď čekáme, jak rychle ji stihne projednat Legislativní rada vlády a potom vláda. To je poslední, co ji dělí od vstupu do Sněmovny. A pokud Sněmovna dokáže být tak rychlá jako na Slovensku, tak není důvod, abychom to všechno v tomto volební období ještě nestihli. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi Robertu Pelikánovi za odpověď. Ptám se - ano, pan kolega Fiedler se dále hlásí do rozpravy. Jinou přihlášku zatím do rozpravy v této věci nemám. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Já bych chtěl panu ministrovi upřímně poděkovat za upřímnost jeho odpovědi, že se nevyhýbal žádnému tématu a zcela věcně a upřímně odpověděl na to, na co jsem se tázal. Jeho odpověď mě v tomto směru potěšila, že si je vědom nějakých problémů a stavu, který je, a současně, a to zase nekladu vám za vinu, pane ministře, zděsila. Zděsila mě v tom směru, že jste jasně řekl, že s tím není možné nic dělat.

Když si představím, že jsme tady řešili spotřebitelské úvěry, což má bohužel k sobě velmi blízko, k exekucím, potom to nesplácení, a vím, že, nebudu jmenovat, známá leasingová firma když si neoprávněně účtovala úroky a roční procentní sazby nákladů, že za to dostala postihy od České obchodní inspekce, a tady jsme slyšeli, když si exekutorský úřad neoprávněně něco naúčtuje a ponechá - a tady opravdu se zaražme nad tím, co to znamená. To je, jako když si ponechám finanční prostředky, které mi nenáleží. Ponechám na vás, jak si to v duchu ohodnotíte, jakým slovem, co to je.

Vy jste tady řekl, že s tím nemůžeme nic dělat. To je otřesné. To je otřesný a šílený stav. A já si myslím, že Poslanecká sněmovna je zákonodárným orgánem proto, abychom na tom tedy zapracovali.

Já se vůbec nezastávám těch povinných, jestliže nadělali dluhy, ať už to bylo z neznalosti, z hlouposti, nebo úmyslně, to tam určitě bývá také, tak si ty dluhy mají platit. Ale jsme velmi často svědky toho, jak to likviduje rodiny, jak jsou tím postiženy děti, které za to nemohou. Já si prověřím informaci, která se ke mně dostala tento týden z věznic, kdy tam vězni jsou povinni splácet exekuce. Jak je možné, že má 18 - nebo 28 to bylo? - nebo 18, teď nevím přesně, já si to prověřím, exekucí od jediného dopravního podniku? To mi nad tím zůstává hlava stát, jak je to možné. A samostatně vedených exekucí od stejného exekutorského úřadu. To je nenormální stav, to nemá logiku. Já si to prověřím, tu informaci. Říkám, že je to informace, která se ke mně dostala, a opravdu si ji budu chtít prověřit, že to tak je. To zdůrazňuji. Ale to je stav, který nepokládám za normální. Ani nepokládám za normální, když tady ministr spravedlnosti - a zase, to vám nedávám za vinu, pane ministře - naprosto upřímně přizná, že je to stav, se kterým nesouhlasí, který pro něho je těžko pochopitelný, ale že s ním nemůže nic dělat. Což chápu. Soudy jsou nezávislé. I když si říkám, jestli nejsou nezávislé trošku moc.

Nejsem právník, nechci se pouštět na právní pole, protože to není moje parketa. Ale to, co jsme tady slyšeli, je pro mě opravdu zděšením, že s tím nemůžeme nic dělat, že někdo si neoprávněně na lidech, kteří opravdu teď jsou různí, jsou oprávněně v dluzích a problémech a někteří prostě z hlouposti, z nedbalosti, si na nich ještě někdo takto přivydělává.

A já k tomu řeknu ještě jednu věc, kterou jsem teď dneska neřekl. Já jsem pořádal seminář na toto téma a tam zaznělo od exekutorských úřadů, těch největších, že tento přenesený výkon soudní moci, což provádění exekucí je, považují za podnikání. Já jsem ochoten - nejsem ochoten. Já tomu nějak rozumím, když to řeknou ti sami exekutoři. Ale když jsem včera od ministra pro lidská práva Chvojky, kterého jsem se na to ptal, slyšel, že mu to nevadí, že přenesený výkon soudní moci je považován za podnikání, tak to jsem se zděsil také. To, teď ať se na mě nezlobí kolegové v levé části sálu, nevím, jestli nebylo z bláta do louže, tahle výměna.

Co s tím budeme dělat, kolegové? Jsme zákonodárný sbor. Já mám pro vás návrh, kolegyně a kolegové, hlavně ti z té koalice. Pusťme sněmovní tisk 499 na pořad schůze, ať se věci pohnou. Já nevím, jak pan ministr říkal, kdy se dostane vládní novela a další, ale tady máme prostor. Máme jednoduchou materii, ze které můžeme vyjít, jak pomoci řešit tento problém, protože počet těch exekucí a to, jak to na lidi dopadá, souvisí podle mého názoru, nevím, jestli má pan ministr názor stejný, nebo ne, já se obávám, že nemá, s tou teritorialitou. A máme tady jednoduchou materii, hotovou ze Slovenské národní rady, můžeme si ji upravit, nemusíme nic složitě vymýšlet. Na Slovensku to zvládli za tři měsíce. Pan ministr také řekl: když to Sněmovna zvládne rychle. Tak já se obracím hlavně na ty kolegy poslance z koaličních klubů. Ukažte se jednou, že dodržíte to, co jste slíbili, že to chcete řešit, tak jak máte ve vládním prohlášení, že chcete řešit teritorialitu exekutorů a roztříštěnost tohoto, a pusťme sněmovní tisk, nota bene především od sociálně demokratických senátorů, konečně na pořad Sněmovny. Prosím vás o to a vyzývám vás k tomu, kolegové, abychom - tak jak včera jsem byl příjemně překvapen, když jsme řešili novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi, jak Sněmovna se zachovala velmi pragmaticky, zopakujme to ještě dál. Udělejme to znovu. Pojďme tento ožehavý problém, o kterém sám pan ministr říká, že ho pálí a že ho mrzí a že s tím neumí nic dělat, tak když jsme ti zákonodárci, pojďme to řešit. Já vás prosím - nebudu navrhovat žádné usnesení, nic jiného, protože to bude jenom mluvení, mluvení, mluvení - pojďme konkrétně na problému pracovat. A je jedno jestli se potom komplexním pozměňovacím návrhem do toho vsune to, co předkládá vláda, nebo použijeme to, co udělali rychle na Slovensku, nebo něco takového, ale máme jednoduchou možnost a vy koaličníci, pardon, jak splnit váš koaliční slib. Pusťme sněmovní tisk 499 konečně po roce na pořad schůze. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Fiedlerovi. Ptám se, jestli ještě někdo se hlásí do rozpravy. Pokud tomu tak není, žádné usnesení nebylo navrženo a můžeme tuto interpelaci ukončit. Děkuji tedy jak Karlu Fiedlerovi, tak panu ministru spravedlnosti Robertu Pelikánovi.

A než začneme další interpelaci, ještě konstatuji omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny, a to z dnešního jednání do 11 hodin se omlouvá pan poslanec Milan Urban.

Další interpelací je interpelace pana poslance Petra Bendla ve věci bydlení pro úředníky Ministerstva zemědělství České republiky. Interpelaci máte jako tisk 971, projednávání interpelace bylo přerušeno do přítomnosti ministra zemědělství. Pan ministr zemědělství tady dnes je přítomen. Otevírám rozpravu a pan poslanec Petr Bendl se do ní přihlásil, je připraven. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Hezký dobrý den, kolegyně, kolegové, pane předsedající, dámy a pánové. Já jsem se konečně dočkal, že pan ministr zavítal na odpovědi na písemné interpelace, dvakrát tady nebyl. Umím si představit, že se to může třeba jednou stát, ale bohužel u pana ministra se to stává velmi pravidelně. Minule se mi omluvil asi minutu nebo dvě před jeho vystoupením, což považuji trošku za aroganci moci. Myslím, že by mohlo být fér, aby pan ministr, když ví, že se neúčastní písemných interpelací, alespoň dal dopředu vědět, jako to dělají někteří jeho vládní kolegové, kteří pokud nejsou na interpelacích, zažil jsem to u několika ministrů, tak mi osobně zavolali nebo dali přes asistenta vědět, že nebudou a omlouvají se a že odpovědí někdy jindy.

Já jsem v téhle věci této písemné interpelace týkající se vybavování a pořizování bytového fondu pro úředníky Ministerstva zemědělství interpeloval nejprve ústně pana ministra, nebo chtěl jsem jej interpelovat ústně. Pan ministr na těch ústních interpelacích nebyl, takže mi odpověděl velmi neurčitě bez jakýchkoliv podkladů a čísel, tudíž jsem byl nucen v září loňského roku poslat interpelaci písemnou, která byla přijata někdy v říjnu loňského roku, a položil jsem panu ministrovi, protože v médiích se objevila řada spekulací o tom, jak Ministerstvo zemědělství pro některé vyvolené na svém ministerstvu zařizuje poměrně exkluzivně z prostředků kapitoly Ministerstva zemědělství poměrně zajímavé vybavení jednotlivých bytů, tak jsem položil panu ministrovi pět otázek. Ptal jsem se ho: 1. Můžete předložit kopie smluv, které byly za tímto účelem sjednány? 2. Jaké důvody vás vedly k takovému rozhodnutí? 3. Jakým způsobem a kým byly byty vybírány? 4. Kolik finančních prostředků Ministerstvo zemědělství vynaložilo na jednotlivé byty? 5. Jaký nábytek byl pořizován, kolik jednotlivé kusy nábytku a zařízení stály a kdo jej vybíral?

Musím říct, že s některými odpověďmi spokojený jsem. Pan ministr mi předložil kopie smluv, které byly za tímto účelem sjednány, poslal mi je opravdu všechny, je to balík velmi tučný (ukazuje objemnou složku smluv a listuje v ní), a zrovna tak popsal některé - tady už nejsem úplně spokojený - některé důvody, které jej vedly k takovému rozhodnutí. Pan ministr se ve své odpovědi odvolal na kolektivní smlouvu, kterou Ministerstvo zemědělství má, na základě které vyplývá, že zaměstnanci Ministerstva zemědělství mohou využívat služební byty po dobu výkonu své funkce za standardních nájemních podmínek. Ta smlouva je platná dlouhodobě. A upozornil mě na to - ještě tady podotknu, že o přidělení každého služebního bytu rozhoduje s konečnou platností ministr zemědělství a že se tak dělo i v minulosti, neboť zejména ta oblast Písnice, kde bydlí řada, řeknu bez ohledu na postavení na Ministerstvu zemědělství, řada i vysoce postavených úředníků i referentů a podobně za standardních podmínek - a ověřoval jsem si i ty ceny nájmů, myslím si, že tam není co vytknout. Nicméně když jsem procházel všechny ty smlouvy, narazil jsem na jednu výjimečnou a tam budou směřovat mé otázky, neboť to byl důvod, proč jsem nesouhlasil s odpovědí pana ministra.

V těch materiálech se totiž objevila, a v médiích, spekulace o tom, co je nebo není pravda, a to je vybavení jednoho bytu, který Ministerstvo zemědělství, což potvrdila odpověď pana ministra, získalo od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových jako odúmrť, člověk, který jej vlastnil, zemřel, neměl dědice. Státu na Smíchově zůstal jeden byt, Ministerstvo zemědělství jej získalo a tento byt využívá vysoce postavený úředník na Ministerstvu zemědělství. To by se ještě dalo pochopit, kdybychom se nedostali k detailům, na které se chci upřímně zeptat, protože to člověku hlava nebere.

V odpovědi jsem oficiálně dostal seznam vybavení tohoto bytu, které zaplatil daňový poplatník a které si myslím, že je potřeba, když si o to pan ministr takto říká, abyste opravdu všichni věděli. Lednice Liebherr CN Fest 4013 stála 47 056 Kč. To pravděpodobně i mluví. Protože to z peněz daňových poplatníků - nevím, jestli to je správné. Postel dvojlůžko vestavěná včetně nočních stolků 47 800 Kč. Šatní skříň atypická vestavěná 61 453,70 Kč. Kuchyňská linka vestavěná atypická 324 941 Kč. Pračka 19 995 Kč. Sušička 19 995 Kč. Televizor Panasonic 30 371 Kč. Stůl Cube 17 060 Kč, židle jeden kus 8 510 Kč, nakoupily se pro pana náměstka 4 kusy plus zdravotní židle za dalších 8,5 tis. Kč, myčka 21 tis., pohovka rozkládací 30 tis., trouba 21 tis., k tomu ale také mikrovlnná trouba za 7 303 Kč, koupelnový nábytek 26 tis., pracovní stůl 34 tis., konferenční stoleček - stolek 18 100 Kč, skříň jeden kus 24 168 Kč, koupily se dva kusy, policová skříň za 10,5 tis. Kč, šatní komoda 20 táců. Strašné! Celková cena 1 031 000 Kč vybavení jednoho bytu, který využívá vysoce postavený úředník na Ministerstvu zemědělství.

K tomuto seznamu jsem na základě své interpelace obdržel i seznam vybavování toho bytového domu, který standardně dlouhá léta využívají zaměstnanci Ministerstva zemědělství, už jsem o tom mluvil na začátku, a tam ministerstvo dokázalo v roce 2014 například - já to najdu - koupit stůl dřevěný na 2 590 Kč, kdežto v tom zmiňovaném bytě ten stůl stál 34 tis. Televizor dokázalo ministerstvo koupit v roce 2014 za 8,5 tis., nicméně tento byt ho má za 30 tis. Kuchyňská linka, kterou pořídilo Ministerstvo zemědělství za 324 tis. v tomto inkriminovaném bytě pro vysoce postaveného náměstka na Ministerstvu zemědělství, tak ji dokázalo v roce 2009 koupit ministerstvo za 18 tis. - tady právě v té Písnici. A mohl bych pokračovat opravdu dlouhým seznamem, který prokazuje, že způsob, jak se nakládá s finančními prostředky v té Písnici, je v zásadě jiný než způsob, jak se nakládá s finančními prostředky Ministerstva zemědělství v tomto případě, v tomto jednom jediném bytě.

A to ještě není všechno, protože v tom bytě proběhly stavební úpravy. Ale ministr zemědělství neodpověděl na tu otázku, na kterou jsem se ho ptal, respektive tyto materiály jsem neobdržel. Protože já jsem se ptal v otázce č. 4, kolik finančních prostředků Ministerstvo zemědělství vynaložilo na jednotlivé byty. A protože tam proběhly stavební rekonstrukce, nebo proběhla rekonstrukce, tak se chci zeptat, pane ministře, proč jste mi neřekl, že se tak stalo, kolik to stálo a kdo to dělal. To by mě velmi zajímalo.

Dále by mě zajímalo, protože existuje vnitřní směrnice Ministerstva zemědělství, která říká, že takovýto drobný materiál je třeba nakupovat cestou burzy, řeknu jakéhosi výjimečného malého výběrového řízení, tak aby se podařilo stlačit náklady nakupovaného materiálu co možná nejníž. Výjimku z takovéhoto nákupu může udělit ministr zemědělství. Chci vědět, zda jste takovouto výjimku v případě vybavování tohoto bytu dal, či nedal. V případě, že jste ji dal, proč jste ji dal. Protože je zjevné, že jsou tady různé přístupy k vybavování takovýchto státních bytů, a myslím si, že není správné, aby se něco takového dělo. Byty se dají vybavit za velmi slušné peníze velmi slušně a nemusí se tady utrácet miliony korun na lednice za 50 tis. apod. To mi přijde opravdu jako vrcholně arogantní a něco, co by se dít nemělo.

Tolik aspoň v tuto chvíli. Děkuji za odpověď a za reakci na všechny mé otázky, pane ministře.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Bendlovi. Pan ministr se chystá odpovědět. Takže hned jak se dostaví k řečništi, mu udělím slovo. Pan ministr zemědělství Marian Jurečka. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Dobré dopoledne, milé kolegyně, vážení kolegové. Pane poslanče Bendle prostřednictvím pana předsedajícího, s dovolením tedy odpovědi na vaše otázky. Kromě těch, které vám byly zaslány již předtím písemnou formou, rozšířím některé informace, aby tady kolegyně a kolegové, případně i ti, kteří sledují tyto interpelace a toto téma, které kolem tohoto služebního bytu Ministerstva zemědělství, měli komplexnější pohled na tu věc.

Vy jste tady citoval kolektivní smlouvu, ve které je akcentována podpora ministerstva a zaměstnavatele ve vztahu k možnostem v případě zajištění bytu našim zaměstnancům. My se o to snažíme jak v Písnici, tak na ubytovně v Klánovicích, tak i případně tady tímto, že jsme z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových získali tento byt pro potřeby Ministerstva zemědělství.

Já bych připomněl, že k těm věcem, o kterých vy jste hovořil, tak ty stavební práce, které byly provedeny v tom bytě, byly provedeny na základě veřejné zakázky, do které se přihlásilo vícero firem, a zvítězila tato konkrétní podáním nejnižší nabídky. Ty stavební práce na tom bytě provedla, ale z důvodu poměrně nutné rychlé potřeby při stěhování rodiny, manželky a děti tohoto příslušného zaměstnance, v tomto případě náměstka ministra, z důvodů časových jsem rozhodl o udělení výjimky na vybavení toho bytu, aby firma, která realizovala stavební část, provedla i nákup některého - podotýkám některého - vybavení, jako byla kuchyňská linka apod.

Když jsem se díval na některé ceny, které vy jste tady zmiňoval, např. zmíněná lednice nebo např. pračka, sušička, tak když jsme se dívali potom zpětně i dnes ráno, když jsem se díval na ty některé konkrétní typy, tak byly vybírány na základě srovnání nabídek v e-shopech, tak aby se vybrala ta nejvýhodnější nabídka, která v tom čase v loňském roce byla. Takže pro zajímavost, tehdy ta zmiňovaná lednice stála 47 tisíc, dneska ten stejný typ je stále ještě v prodeji, stojí 31 tisíc, takže tady je pokles ceny v čase, nicméně například sušička, přesný typ, který byl tehdy pořízen za 19 995 Kč, tak dneska ráno na e-shopu, jak jsem se díval, tento stejný typ je za 21 990 Kč, takže tady naopak u tohoto typu spotřebiče je nárůst v čase. Snažili jsme se v tom daném časovém prostoru vybrat tu nejvýhodnější nabídku vzhledem k tomu typu. Na rovinu, ministr není ten, který sedí a vybírá přesný typ a to, jaká tam bude šatní skříň nebo jaká bude pohovka, to je záležitost odboru vnitřní správy, který požadavky na vybavení nábytkem konzultuje s příslušnými uživateli bytových prostor, stejně jako v Písnici, když chce někdo vyměnit postel, chce vyměnit stolek a nábytek, tak se přihlíží samozřejmě k jeho požadavkům.

Samozřejmě, že i tyto věci se následně promítají do výše nájmů, které jsou vyměřeny z metrů čtverečních, z úrovně vybavení bytu apod. A zde je potřeba pro korektnost jasně říci, že ceny nájmu na ubytovně v Písnici jsou 60 Kč/m2, protože je to jiná kategorie bydlení, je to nižší standard vybavení těch pokojů, a cena nájmu za metr čtvereční v případě tohoto bytu, o kterém hovoříte, je vyměřena na 140 Kč/m2. Takže tady je jasný adekvátní rozdíl, pokud vy jste tady argumentoval např. nakoupením stolku za nižší cenu. Většinou na Písnici jsou garsonky nebo byt 1 + 1, tak ono to prostě určitou logiku rozdílu ceny dává.

Je zavádějící tady hovořit o tom, že je to byt pana náměstka. Je to byt Ministerstva zemědělství, je to byt tohoto státu, který je vybaven, v okamžiku, kdy mu skončí služební poměr, tak je možno tento nájem ukončit, je tak postupováno i v případě jiných, a jde tam bydlet jiný případný státní zaměstnanec nebo zaměstnanec Ministerstva zemědělství. I jiné resorty takto postupují, že z ÚZSVM si berou nepotřebné byty a upravují je pro potřeby svých lidí.

Chtěl bych tu jenom zdůraznit, když tu argumentujete a máte pocit, že jsme se tady chovali nehospodárně, tak já to vztáhnu přímo k tomuto člověku, k tomuto náměstkovi pro sekci IT a vnitřní činnosti. Když se podívám jenom na náklady IT od roku 2009, tak za působení vašich předchůdců a vašeho, ty náklady začínaly na IT jenom na Ministerstvu zemědělství na částce těsně pod jednou miliardou. V roce 2009 to bylo 957 milionů, v roce devadesát (?) 496, v roce 2011 443, 2012 599, 2013 567 milionů. Tedy za těchto pět let průměrná platba za IT služby na resortu Ministerstva zemědělství byla 604 milionů korun. S příchodem tohoto náměstka a jeho týmu lidí jsme se za poslední tři roky dostali na průměrnou platbu a snížení těch cen za IT na 291 milionů korun. Ten průměrný rozdíl v ročním účtování, pane poslanče Bendle prostřednictvím pana předsedajícího, je 313 milionů korun. Za těch pět let vašeho působení, případně vašich předchůdců v roce 2009, nedopočítával jsem to až do roku 2007 k počátku vlády ODS Mirka Topolánka, prosím pěkně, ten rozdíl jenom za těch pět let vaší nehospodárnosti vašich předchůdců je 1 miliarda 565 milionů korun. To je to, na co by se měli daňoví poplatníci ptát, kde jste to neekonomicky neefektivně prošustrovali a vůči kterým spřízněným dodavatelům.

Tady se bavíme o nakoupení lednice, která je stále v majetku státu, takže když už tedy chcete a berete si tady tento byt a vytváříte z něho příběh o nehospodárném vynakládání státních finančních prostředků, tak se podívejte vůči činnosti a vašich předchůdců z ODS, jak se chovali. A můžu vám tady vzpomenout, už jsem to tu říkal dvakrát, vzít i čísla za Lesy České republiky, za oblast IT, mohu vám k tomu přidat právní služby. Takže vy jste, prosím pěkně, řádově někde v částkách 2,5 miliardy korun, které jste vynaložili naprosto nehospodárně a neúčelně. Takže toto si uvědomte.

Já si vážím práce svých lidí a snažím se jim a jejich rodinám, pokud už tady obětují to, že pro tento stát opravdu zodpovědně pracují, nekorupčně, tak aby k tomu měli adekvátní podmínky. Navíc i tito lidé, nejenom tento náměstek, ale i další, kteří do toho týmu přišli, přišli z komerční sféry a mají nižší platy, než měli předtím. Ten byt není můj. Mně vadí ty interpretace, které byly někde v médiích. Já bydlím tady na poslanecké ubytovně. Kdo tady bydlíte, víte, jak ty byty jsou vybaveny, myslím, že jsou vybaveny velice střídmě. Nemám tady rodinu, tudíž já tyto potřeby nemám. Když přijdou mé děti sem, tak spí tady na zemi ve spacáku, není s tím žádný problém. Takže já se snažím chovat hospodárně, přiměřeně střídmě. Ale pokud investujeme do majetku státu a tu investici děláme, tak říkám: Kupujme vybavení, které je kvalitní a spolehlivé a za ceny, které jsou v místě a čase ty nejlepší. A toto bylo naplněno. Ta výjimka tady byla poskytnuta s ohledem pouze na čas a ty předchozí stavební práce té firmy byly řádně vysoutěženy.

Tolik moje základní odpověď k tomuto. Je to zohledněno ve výši nájmů. My budeme pro letošní rok upravovat veškeré ceny nájmu jak v Písnici, tak na ubytovně v Klánovicích, tak i v případě tohoto bytu s ohledem na vývoj cen v oblasti pronájmu nemovitosti.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru zemědělství a hlásí se Petr Bendl ještě stále v rozpravě. Nikoho dalšího zatím nevidím. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Nejprve k IT. Máte-li pocit, pane ministře, že došlo k čemukoliv, co je v rozporu se zákonem, je vaší povinností na to upozornit a nechat to prověřit, zkontrolovat a jednat tak, aby byla případně zjednána náprava, případně postižen viník. To je padni komu padni a v tomto ohledu já nemám žádný problém obhájit vše, co jsem na Ministerstvu zemědělství dělal. Některé smlouvy, a vy to dobře víte, jsem zdědil, udělala se řada opatření, která vedla k tomu, aby se více šetřilo. Ale o tom tahle interpelace není, to jenom vy se nás snažíte odvést od tématu.

Tak zase od začátku. Pak se tedy ptám, pane ministře, když jsem se vás ptal, a jedna z těch otázek zněla, jaké finanční prostředky byly investovány, proč jste neodpověděl na to, že došlo k rekonstrukci toho bytu a kolik to stálo a že bylo výběrové řízení a že to výběrové řízení někdo vyhrál. Proč? Proč jste to tajil, když jste to musel vědět? Co je na tom divného? Tak se vás znovu ptám: Kolik to stálo a kdo to dělal, kdy bylo to výběrové řízení, kdo byl osloven? Když říkáte, že bylo. Pak říkáte, že jste z nutnosti, protože náměstka tlačil čas, tak bylo opravdu nutné udělit výjimku z toho, aby se nemusela kupovat, nebo mohla koupit lednice za 47 tisíc, a ne třeba za 12. To je přece každému jasné, kdo jde kupovat ledničku, tak si vybere typ podle svých finančních možností, ale tady to je zjevně jedno, ne? Když se tamhle rozhoduje o velkých miliardách, tak my se přece nebudeme bavit o deseti tisících. No budeme, protože tohle je o principu, o tom, jak se chováte k těm finančním prostředkům. To je prostě arogance moci, to není nic jiného, to je přece úplně zjevné, že tady říkáte: Tamhle ušetříme 50 milionů, no tak koupíme náměstkovi ferrari, protože to bude stát jenom pět a tím jsme ušetřili 45, vždyť to je super. Takhle to přece není. Ještě bychom řekli, že to ferrari je majetkem státu. To tak taky není, že? Prostě ty prostředky mají být adekvátní a tohle tedy rozhodně adekvátní není. Nehledě na to, že pokud byl takový spěch, a já jsem se na to díval a to potvrzuji, to nájemné, které tam váš pan náměstek platí, tak je běžné. Pak ale nechápu, proč, když na to byl spěch, proč si pan náměstek nepronajal byt někde jinde. Kdekoliv jinde. A ušetřili byste 2,5 milionu, jestli ta rekonstrukce stála 1,4 milionu, nebo necelých 1,4, jak jsem se dozvěděl z médií, bohužel ne z vaší interpelace, a jeden milion jste dali za vybavení nábytkem, tak tyhle peníze jste mohli použít na úplně něco jiného a pan náměstek si mohl v Praze, kdekoliv, pronajmout byt za stejné podmínky. A nemusel to dělat a stát ten byt mohl prodat a mohl na tom ještě vydělat. Vždyť ho nepotřebuje. Tady v Praze je určitě možné sehnat nájemné za finanční prostředky, které tady pan náměstek platí.

To já nezpochybňuji. Já zpochybňuji ten fakt, že jste udělali výjimku, že jste ji udělali v situaci, která podle mě nebyla zbytná. A i kdybyste ji udělali, mohli jste ušetřit. Ale v zásadě jste to nemuseli dělat vůbec, protože pan náměstek si mohl pronajmout byt kdekoliv jinde, protože ty podmínky jsou srovnatelné, a nemuseli jste tuhle investici vůbec dělat. Stát ten byt mohl prodat a mohl na tom vydělat slušné peníze. Proč tohle dělat? To mně přijde jako absolutně scestné.

Tak prosím, ještě jednou. Proč jste mi tedy neodpověděli, že tam ta investice proběhla, jaká byla, jaká je konečná cena, kdo byl osloven a kdy to bylo?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Bendlovi. Pan ministr se chystá doplnit odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Vážený pane poslanče Bendle prostřednictvím pana předsedajícího, já to vznesu úplně stejně zpátky. Pokud vy máte jakoukoli pochybnost o mém nehospodárném konání, tak také běžte a podejte trestní oznámení. V případě vašeho působení a vašich kolegů některé věci jsou projednávány nebo prošetřovány ať už orgány činnými v trestním řízení, nebo dokonce soudem. Takže počkáme, jak ty věci doběhnou.

A vy tady argumentujete tím, proč ta výjimka z hlediska časové tísně. Já nevím, jestli je úplně někomu příjemné se stěhovat třikrát do roka. Jestli když máte rodinu a děti, jestli se budete stěhovat někam na tři měsíce, protože počkáte, než vypíšete veřejnou zakázku, která řádově trvá i na resortu, kde se snažíme, aby ty věci běhaly rychle, tak to trvá tři čtyři měsíce. A řeknete doma: heleďte, počkejte, teď se přestěhujeme a za tři měsíce se budeme stěhovat zase úplně stejně znovu.

Obhajuji hospodárnost v tom, a to se podívejte na ceny e-shopů, když jste tady jmenoval ty konkrétní typy, že jsme nakoupili, i když to bylo na výjimku ze směrnice, kterou já jsem při svém nástupu zpřísnil, v mezích zákona, tak jsme nakoupili na základě prověření situace na trhu, na základě nabídek e-shopů za ceny u vybavení, pokud jde o spotřebiče, stolky a nevím co všechno, za nejlepší nabídky, které v tu dobu trh nabízel. Deklaroval jsem to tady na tom, že ano, některé ceny poklesly, což u elektrospotřebičů bývá poměrně běžné, ale některé ceny jsou i vyšší, než jsme to nakoupili před rokem. Takže je potřeba toto brát v potaz.

Chápu, že tady se vzájemně neshodneme, protože vy tady máte ambici dělat z tohoto téma, které prostě není. A já mám teď informace od svého ředitele odboru, že informace, na které se ptáte, vám údajně zaslali v prvním dopisu, kdy jste se tázal. Nicméně ta částka na stavební práce je zhruba 1 300 tis. korun a dělala to firma Restav. To jsou informace, které jsem teď obdržel od svého odboru. Logicky, pokud chcete nějaké detailnější informace, dneska jste je neslyšel, rád vám je ještě jednou poskytnu, ale nejsem tady v pozici, abych znal naprosto všechny detaily, jakým způsobem přesně byly tyto věci nakoupeny. Já je rád dodám, nemám důvod cokoliv tajit. Jak jsem tu deklaroval na číslech, my postupujeme velice transparentně.

Jenom bych ještě doplnil i pro kolegyně a kolegy, když jsem se díval na vaše působení, tak naopak náklady na IT ještě vzrostly za ty tři roky. Takže tolik možná pro upřesnění. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi zemědělství. Kolega Bendl se ještě jednou hlásí do rozpravy. Ptám se, jestli bude navrhovat nějaké usnesení. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Budu. Nemohu nenavrhnout, protože sám pan ministr v tuhle chvíli přiznal, že jsem nedostal odpověď na části některé otázky. Prostě mohu doložit, že jsem se ptal, a je už teď možné i písemně doložit ze zápisu jednání Poslanecké sněmovny, že pan ministr říká, že je si vědom toho, že mě nějakým jiným dopisem úplně někam jinam nějaké informace poslali. Já to popírám, že bych dostal informace, na které jsem se ptal. To znamená, kdy bylo výběrové řízení, kdo byl osloven, kolik to stálo a kdo to vyhrál, to jsem nedostal. A nedostal jsem to především v této interpelaci a ta je v souladu se zákonem o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, a tudíž o to žádám.

Chápu, že ministr nemůže vědět všechno, ale od toho má tým lidí, kterými je obklopen a který by takové věci měl umět profesionálně odpovědět. A proto o to tedy znovu požádám navržením usnesení, že Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí ministra zemědělství.

A ještě k tomu stěhování. Vždyť to je úplně směšné. Kdyby si pan náměstek za standardních podmínek, kterými si pronajímá státní byt, pronajal jakýkoliv jiný, tak se nemusel vůbec za tři měsíce stěhovat. Vždyť jeho by to stálo stejně, pořád. Dokonce by tam měl i možná lepší podmínky v tom, že by nebyl zavázán, že tam bude jenom po dobu své funkce. Stát by mu nemusel kupovat ledničku za 50 tisíc! Vy tedy říkáte, že jste vybírali v kategorii 50 tisíc tu ledničku. Ale ona se dá koupit kvalitní lednice i za 12 nebo za 15. V tom je jádro mého pudla, nebo toho, co se ptám. Vždyť přeci jde o ten princip. O to, že se každý nějak seberegulujeme v tom, abychom ty náklady snižovali. Tady zjevně, pane ministře. A jsem dokonce přesvědčen, že vy sám jste asi tu ledničku nevybíral, ale pan náměstek zcela určitě ano. O tom jsem přesvědčen. Přeci když si to pronajímám, tak chci vědět, co mi tam ten stát koupí. A jestli tedy tam mám úředníky, kterým je úplně jedno, jestli si koupí kvalitní lednici za 12 tisíc nebo za 47, kterým to je jedno, naopak by radši za těch 47, pak to není v pořádku.

Takže návrh usnesení platí zejména s odkazem na to, že jsem nedostal odpovědi na investice, které tam proběhly. Pokud tedy Poslanecká sněmovna nakonec řekne ne, tak já tu interpelaci podám znovu, protože nebudu mít zbytí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní ještě paní poslankyně Marie Pěnčíková, potom pan ministr. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý den, dámy a pánové, děkuji za slovo. Já bych chtěla jenom zdůvodnit, proč podpořím kolegu Bendla, a to z jednoho prostého důvodu, pane ministře. Protože vy jste si neuvědomil, když jste v odpovědi kolegovi Bendlovi uváděl, že jste mu na některé dotazy odpověděl písemně v rámci jeho ústní interpelace na zářijovém jednání, my tu odpověď nemáme. Takže já jsem se odpovědi na otázky 3, 4 nedozvěděla. Proto s vaší odpovědí taky nebudu souhlasit, ač si myslím, že podklady, které k dispozici jako Sněmovna máme, jsem si prostudovala docela důkladně. Až tak důkladně, že jsem se dozvěděla, že Michal Gola je vaše odborná referentka.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan ministr zemědělství se hlásil do rozpravy. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Já se vší pokorou vždycky říkám, že mám otevřené hledí, a jakákoli data, pokud jsme je neposkytli zodpovědně, plně, tak je dodáme. Takže nechť Poslanecká sněmovna posoudí, jestli uzná moje odpovědi, nebo ne, případně ať pan poslanec Bendl podá tu interpelaci v bodech 4, 5 znovu. Pokud jsme pochybili, za to se omlouvám, s tím nemám problém tyto věci v tuto chvíli přiznat.

Jenom se tady v závěru chci důrazně ohradit proti tomu, že jsme nepostupovali hospodárně. Sami všichni tady víme, pokud nakupujeme elektrospotřebiče, že tady jsou různé nejenom cenové hladiny, ale samozřejmě i různé kvality. A značka Liebherr patří k tomu nekvalitnějšímu, nejspolehlivějšímu, co v tomto segmentu můžeme mít. A potom životnost té lednice je taky řádově násobně delší než případně u některých jiných. Nicméně jsou tady i spotřebiče v tom výčtu, které mohly být také výrazně dražší. Takže si myslím, že tady se prostě vybírá jeden typ, lednice, já znám třeba pračky, sušičky výrazně dražších kategorií, než za kolik byly tady nakoupeny do vybavení tohoto bytu. A znovu se vracím k tomu, že to vybavení je státní. Nicméně pro úplnost říkám, že já bych si takto byt nevybavil, a takto jsem to vytkl těm lidem, kteří o vybavení bytu rozhodovali. A důrazně jsem řekl, že takový způsob vybavení už si příště nikdo z nich nesmí dovolit.

Já bydlím, myslím si, přiměřeně, poměrně skromně. Když někoho vezmu k sobě nahoru na návštěvu, tak se spíše diví, v jakých podmínkách člověk bydlí, ale mně to vůbec nevadí, já se sem chodím jenom vyspat. Jsem tady kvůli tomu, abych pracoval, a ne abych využíval byt. To je celé.

Prosím Poslaneckou sněmovnu, nechť rozhodne hlasováním. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Máme před sebou hlasování o návrhu usnesení, které předložil interpelující poslanec Petr Bendl.

Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 61. Ještě zagonguji, abych přivolal ty, kteří mají zájem rozhodovat. Rozhodnutí je jednoduché, jestli Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí pana ministra Mariana Jurečky na odpověď pana poslance Petra Bendla.

Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro návrh usnesení, který předložil pan kolega Bendl. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 61 z přítomných 91 poslance pro 27, proti 23. Návrh nebyl přijat. Tato interpelace je ukončena.

 

Další interpelací je interpelace pana poslance Zdeňka Ondráčka na ministra spravedlnosti Roberta Pelikána ve věci platového hodnocení pracovníků v justici. Jde o tisk 980. Otevírám rozpravu. Pan poslanec Zdeněk Ondráček se hlásí do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, já jsem v polovině října podal písemnou interpelaci na pana ministra spravedlnosti ve věci platového ohodnocení pracovníků v justici, když jsem zmínil, jaký je plat soudce po jeho jmenování do výkonu funkce, a víte, že je to plat kolem 70 tisíc korun měsíčně. Vedle toho jsem zhodnotil, jak jsou placeni justiční a soudní čekatelé, to znamená, ti vysokoškolsky právnicky vzdělaní lidé, kteří teprve čekají na to, než splní podmínky pro to, aby je pan prezident mohl do soudcovské funkce jmenovat. Tito čekatelé jsou placeni řádově o 50 tisíc méně, na hranici 22, respektive 24 tisíc korun měsíčně. Nehodnotím tuto mzdu a dal jsem ji pouze jako ilustrační k tomu, aby bylo vidět, jaké propastné rozdíly v justici jsou.

Vedle těchto vysokoškolsky vzdělaných lidí jsou však v justici zaměstnáni také středoškolsky vzdělaní lidé, kteří zastávají pozice administrativní a bez kterých by většina soudců nebyla schopna svůj soudcovský mandát vykonávat. Zmínil jsem třeba zapisovatelky u soudů, kdy taková zapisovatelka, která má maturitu a umí velice dobře psát, má nějakou státnici z psaní, popřípadě i umí, teď si nevzpomenu, co dělají naše zapisovatelky (poznámka ze sálu) - radši nevzpomínat, děkuji - tak taková zapisovatelka s maturitou si u našeho soudu vydělá v řádech 13 tisíc korun hrubého. A řekl jsem v takové trošku nadsázce panu ministrovi, že když Ministerstvo spravedlnosti má na to, aby nakupovalo do svého resortu designové kancelářské židle od značky Vitra za 10, respektive 17 tisíc korun za jeden kus, tak by se určitě našly finanční prostředky na to, aby mohli zvýšit platy právě těchto nižších soudních úředníků, zapisovatelek a ostatního administrativního personálu.

Pan ministr mi písemně odpověděl, zhodnotil, jak jsou placeni soudci, jak náročnou mají práci - mohli bychom o tom tady diskutovat, možná i dlouho, ale nechci se okrádat o čas, ani vás, pane ministře - a odpověděl mi, že, a poslechněte si to dobře, zapisovatelka s praxí 12 let, to znamená žádná začínající holka, paní, které je řekněme nejméně 30, 31 let věku, si v šesté platové třídě jako zapisovatelka u soudu vydělá 13 680 korun hrubého. Zopakuji: 13 680 korun hrubého. Odečtěte si z toho daně, zdravotní a sociální, taková zapisovatelka si odnese krásných 11 tisíc korun. Výborný plat, že? Určitě bychom za to chtěli pracovat. Když sám pan ministr zmiňuje, že jsou určité jiné profese, kde dneska přeplácejí, a když se podíváte na jakoukoliv inzerci některých obchodních řetězců, tak pro člověka bez středoškolského vzdělání s maturitou, pouze se základním vzděláním, nabízí práci za 25 až 30 tisíc korun hrubého. Minimálně jednou tolik, než si vydělá zapisovatelka u okresního či obvodního soudu v České republice.

Pan ministr nezapomněl zmínit také, že těch 13 680 není její celý plat, protože jsou ještě nenárokové složky platu, jako je osobní příplatek a případné odměny. Věřte tomu, že osobní příplatek, pokud taková zapisovatelka má, je v řádech jednotek sto korun, nemůžete očekávat, že by to bylo pět nebo sedm tisíc, aby to byla polovina její mzdy. Pan ministr také, když jsme spolu hovořili mimo jednací sál, řekl, že provedl důsledné šetření a že žádnou, respektive na Ministerstvu spravedlnosti našel jednu židli designovou Vitra za 17 tisíc korun. My jsme se o tom bavili. Já jsem panu ministrovi řekl, že spravedlnost není pouze jeho ministerstvo, takže pan ministr bděle pochopil a dopátral se. Předpokládá, že jsem měl na mysli Městský soud v Praze, kde těmito kancelářskými židlemi, pokud budete chtít vidět, jakými obyčejnými je vybavena každá kancelář, a každá kancelář je vybavena v řádech set tisíc korun. Takže možná zapisovatelka sedí na židli za 17 tisíc korun, možná se jí na ní sedí dobře při její nelehké práci, ale domů si odnese 11 tisíc korun. Asi to není jednoduchý způsob, jak taková zapisovatelka, která má státnici z psaní na stroji a má jiné administrativní schopnosti, má uživit svoji rodinu.

Přednesl jsem to proto, abychom se nad tím zamysleli, protože máme platy podstatně jiné, a teď se vláda tím, že je lepší ekonomická situace v České republice, rozhodla, že by chtěla přidávat státním zaměstnancům. Tu přidá učitelům, tu přidá lékařům, tu příslušníkům bezpečnostních sborů, o tom budeme hovořit za pár minut, jak nedostatečně, ale zapisovatelky, které vykonávají největší část administrativní práce u každého soudu a bez kterých soudit soudce nemůže, a víme, že se odročují hlavní líčení právě pro nepřítomnost zapisovatelek, tak za 13 680 korun musím říct, děvčata, smekám před vámi, za jaké mrzké peníze pro tento stát pracujete.

Takže bych, pane ministře, chtěl od vás slyšet i zde na mikrofon, co s tím budete dělat. Protože pokud by se ta děvčata rozhodla a odešla, tak soudnictví v České republice půjde do kolapsu. Děkuji za vaši odpověď. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zdeňku Ondráčkovi a ptám se pana ministra. Ano, je připraven pan ministr Robert Pelikán k odpovědi. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolil bych si nejprve opravit některé nepřesnosti, které tu zazněly. Zejména se to týká absolutní výše platů zapisovatelek. Je pravda, a uvedl jsem to ve své odpovědi, že tarifní plat zapisovatelky s praxí do 12 let, čili ne 12 let, ale do 12 let, tedy také třeba dva roky, je 13 680 korun, k tomu ovšem skutečně náleží nenárokové složky a ty nejsou pár stokorun, ty jsou v průměru 3,5 tisíce korun. To znamená, v průměru si zapisovatelka přijde na 17 180 korun. No, upřímně, dámy a pánové, nechci tím říct, že to je nějaký zázrak, ale přece jenom jsem považoval za potřebné toto upřesnit, protože ten rozdíl tu je a není zcela nepodstatný.

Co s tím chci dělat? Po pravdě ona to vůbec není záležitost, kterou bych já mohl vyřešit, protože výše platu zapisovatelek a vůbec nesoudcovského personálu není upravena žádným předpisem, který by byl v gesci Ministerstva spravedlnosti, ale tou zcela obecnou platovou tabulkou, která řeší výši platů podle kvalifikací pro celou oblast veřejného sektoru. Takže my jsme v tom, řekl bych, jedno procento možná těch, kterých se ta tabulka týká. A já bych se určitě nebránil tomu, kdyby se ty platy zvedly. Mně by se to samozřejmě líbilo. Jenom by mě zajímalo, kde bychom na to vzali.

To, o co se snažíme, je alespoň umožnit zapisovatelkám, aby v případě, že si zvýší kvalifikaci, postoupily do jiné platové třídy. V tomto směru jsme dosáhli změny katalogu prací, takže když ony se naučí pracovat s některými aplikacemi, mohou se dostat na jiné peníze. A jinak, jak říkám, je to věc celkové úrovně platů ve veřejném sektoru, zejména na méně kvalifikovaných pozicích, a ta otázka pak musí směřovat asi na někoho úplně jiného, nejspíše na Ministerstvo práce a sociálních věcí, které má, pokud je mi známo, tuto otázku ve své gesci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru Robertu Pelikánovi. Pan předseda Hamáček má náhradní kartu číslo 31 a pan kolega Zdeněk Ondráček se hlásí k doplňující otázce v rámci své interpelace. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Ano, děkuji. Já zase opravím, pane ministře, vás, protože vy uvádíte, že to je s praxí do 12 let, 6. platová třída, 6. stupeň. Pokud to je 6. platový stupeň, tak tam nemůže být praxe dva roky, jak vy říkáte. Takže tam není 0-12, tam to bude stoupat po nějakých dvou třech letech, tak jako to je u jiných státních zaměstnanců, takže tam bude možná rozpětí 9-12, ale rozhodně tam nebude mladá zapisovatelka ve věku 21 roků, která by takový plat měla.

A pokud mluvíme o tom, že si vydělá, jak říkáte vy, až 17 tisíc korun a kde na to máte vzít. Já myslím, že především jsou to vaši zaměstnanci a vy byste měl u svého stranického kolegy ministra financí, popřípadě ve vládě iniciovat právě to, aby se tyto peníze, tyto finanční prostředky, našly a těmto lidem, kteří vykonávají největší díl administrativní práce na soudech, aby se tyto prostředky našly. A pokud byste šli v rámci svého rezortu, tak můžete přesunout z kapitoly vybavení toho nábytku, kdy nemusí být každá kancelář každého soudního čekatele, popř. soudce vybavena v řádech čtvrt milionu korun, může sedět klidně na židli za čtyři tisíce korun a ne za sedmnáct a ty finanční prostředky by se určitě v rezortu také našly.

Takže je na vás v systému Ministerstva spravedlnosti, aby vám nedošlo ke kolapsu, protože jste opravdu - a víte to možná sám, že řada hlavních líčení se ruší, popř. přesouvají právě proto, že zapisovatelky a nesoudní personál prostě na soudech chybí. Vy to víte a od vás bych očekával, abyste to řešil.

Nebudu navrhovat žádné usnesení. Jsem rád, že jste měli, ostatní kolegyně a kolegové, možnost slyšet, za jaké peníze někteří lidé u nás v ČR pro stát pracují. A jestli to je odpovídající, to si musíte zvážit sami. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zdeňku Ondráčkovi. Ptám se, jestli se někdo hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, rozpravu končím a končím tím i tuto interpelaci.

Poslední dnes zařazenou odpovědí na písemnou interpelaci je odpověď předsedy vlády Bohuslava Sobotky na interpelaci poslance Zdeňka Ondráčka ve věci reálného vývoje mezd příslušníků bezpečnostních sborů. Interpelace má tisk 981. Otevírám rozpravu, ale pan předseda vlády je řádně omluven, tak žádám pana kolegu Ondráčka, aby se vyjádřil, zda ji chce projednávat bez přítomnosti pana předsedy vlády.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji ještě jednou, pane předsedající. Ano, budu, protože tady je dostatečný počet kolegyň a kolegů, projednávat tuto interpelaci i bez přítomnosti pana premiéra, protože vím, jaký k interpelacím má přístup a jak sem chodí. Viděl jsem to na konci roku. A čekat půl roku nebo do konce volebního období prostě nechci. Je to jeho postoj a tím, že strčíme hlavu do písku, se problém rozhodně nevyřeší.

Takže dovolte mi, vážené kolegyně a kolegové, abych vás s interpelací a s důvody pro to odmítnutí seznámil. Já jsem také v říjnu podal písemnou interpelaci panu premiérovi záměrně. Nechtěl jsem interpelovat ministra vnitra, přestože jsem hovořil o příslušnících policie a bezpečnostních sborů, protože pan ministr vnitra je na to malý pán. Mluvil jsem o služebním zákoně, zákoně č. 361/2003 Sb., o tom, jaké náročné povolání policisté a příslušníci bezpečnostních sborů vykonávají a jaký je vývoj jejich platů, jejich mezd, a zmínil jsem problémy, o kterých jsme zde v Poslanecké sněmovně hovořili mnohokrát. Pan premiér mi odpověděl a já s tou odpovědí nejen že nesouhlasím, byť obsahově tam je všechno, ale jsou určité věci, které je potřeba, aby na půdě Poslanecké sněmovny zazněly.

Já jsem, a mám na to do konce interpelací krásných třicet minut, tu odpověď, resp. své připomínky k odmítnutí rozdělil do deseti bodů. Začnu prvním.

Platové tarify a srovnání platových tarifů. Obecně asi víte, že příslušníci bezpečnostních sborů se na mnoho z vás obrátili a řekli vám, resp. napsali vám, jaké jsou jejich platy, a ptali se vás, co vy jako zástupci politických stran budete dělat pro to, aby náročné povolání příslušníka bezpečnostního sboru bylo také náležitě ohodnoceno. Dopisy jste dostali, někteří jste na ně reagovali, někteří ne. Některé odpovědi byly jak přes kopírák, protože odpověď poskytlo Ministerstvo vnitra.

Víme, a pan premiér by to určitě tady řekl, že dochází k navyšování platů příslušníků bezpečnostních sborů. Já bych řekl, že to není navyšování, že to je stále navracení toho, co bylo odebráno. V jedné interpelaci, kterou na ministra vnitra podal můj stranický kolega Miroslav Grebeníček, pan ministr odpověděl, že - cituji pana ministra vnitra: Pokud budeme považovat rok 2010 za výchozí, tak v roce 2011 došlo ke snížení o 10 %. V letech 2012 a 2013 se tarify nezměnily. V roce 2014 došlo k navýšení o 3,5 %, v roce 2015 o navýšení o 4,5 %, v roce 2016 navýšení o 4%.

Stále se hovoří o navýšení, ale je to navracení do stavu před rok 2010, resp. 2011. Pokud porovnáte tabulky s rokem 2010 a 2016, resp. od 1. 1. 2017, tak sám pan ministr uvádí: Je pravdou, že příjem policisty v páté platové třídě s patnáctiletou praxí, což je policista, který může tedy už žádat o ukončení služebního poměru a může odcházet s nárokem na výsluhu, tak příjem takového policisty se od roku 2010 zvýšil o 300 korun. Takže za šest let příslušníkovi bezpečnostního sboru narostl plat o 600 korun. Je z toho zřejmé, že s vývojem inflace platy příslušníků bezpečnostních sborů nedosahují takové reálné hodnoty jako v roce 2009 a 2010, kdy došlo k plošnému snížení.

Pan ministr také uvádí, z čeho se skládá služební příjem. A já si to dovolím také připomenout. Služební příjem je tvořen několika složkami, které můžeme rozdělit na nárokové, které jsou tvořeny základním tarifem, to jsou tabulky, které nařizuje vláda. Poslední nařízení vlády je č. 330/2016 s účinností od 1. 1. tohoto roku. Potom to je základní tarif, zvláštní příplatek, někdo tomu říká rizikový, příplatek za vedení a v případě služby v zahraničí také příplatek za službu v zahraničí. Dále jsou to nenárokové složky platu, které jsou osobní příplatek a odměna.

Pokud mluvíme... ten zvláštní příplatek jako takovýto - rizikové, má dvě skupiny, ve skupině od tří do šesti tisíc a od tisíce do čtyř tisíc korun. V Praze mají příslušníci v přímém výkonu rizikový příplatek šest tisíc. Na většině okresů to je kolem 3,5 tisíce korun. Příplatek za vedení má pouze ten policista nebo ten příslušník, který je v řídicí funkci. Takže je to pouze omezený počet lidí. Osobní příplatek, o kterém se hovoří jako o nenárokové složce platu, je, a uvádí mně to v odpovědi policejní prezident, v průměru pro celou policii 2 757 korun. 2 757. Když si spočítáte, že osobní příplatek velitele je řádově deset, dvanáct, patnáct tisíc korun, tak se můžete při odchodu z jednacího sálu Poslanecké sněmovny zeptat zde službu konajících policistů, jaký osobní příplatek mají oni. Oni vám odpovědí, že řádově sto korun, maximálně tisíce korun.

Pan ministr v odpovědi také sdělil, že do služebního příjmu je nutno zahrnout i služební příjem poskytovaný za vykonávanou službu přesčas, na který má nárok příslušník, kterému nebylo za službu přesčas nad limit 150 hodin v kalendářním roce poskytnuto náhradní volno. Na okraji zde pan ministr také zmiňuje, že vláda už připravila novelu zákona o služebním poměru, která má právě povinnost 150 hodin zdarma odstranit. Pan ministr zmínil, že připravovaná novela služebního zákona také zakotví další výhody, které pro příslušníky policejních sborů budou, ale teď to nebudu komentovat, protože dostaneme se k tomu v jiném bodu, jaká to pro ty příslušníky bude nakonec výhra, či možná spíše prohra.

Dalším bodem, který bych rád upozornil, je nábor. Nábor policie. Určitě vzpomenete, kdy tato vláda řekla, že navýší tabulkové stavy policistů o čtyři tisíce tabulkových míst, o čtyři tisíce policistů. Rozvrhla to do pěti let s tím, že nedávno média v polovině prosince uvedla, vydala článek Pojďte k policii, láká vnitro. Chovancovi chybějí tisíce lidí. A píše se: Vláda sice kritizuje některé firmy za nízké mzdy, sama ovšem není schopna zajistit atraktivní plat pro klíčové státní zaměstnance. Právě nízké nástupní mzdy jsou jedním z hlavních důvodů, proč se do policejních řad nehlásí dostatek kvalitních uchazečů. Letos - myšleno v roce 2016 - mělo podle náborových plánů nastoupit 850 nováčků. Reálně jich však bude necelých 400, uvádí se v polovině prosince loňského roku.

Pan ministr Chovanec k tomu uvedl: Nástupní plat policisty či hasiče je někde v rozmezí 17 a 18 tisíc v době, kdy některé obchodní řetězce nabízejí pro pozici skladník částku 25 tisíc korun. Je zjevné, že chuť přicházet do služby je nižší. Z toho vyplývá, že pan ministr vnitra si je vědom nedostatečného platového ohodnocení příslušníků policie.

V jiné odpovědi na podobné téma pan premiér Bohuslav Sobotka odpověděl zástupci jedné odborové organizace toto: Jak vyplývá ze statistických údajů, počet odchodů policistů je v letošním - zase myšleno v roce 2016 - roce v porovnání s rokem loňským skutečně mírně vyšší. Tato data však nevybočují z průměru uplynulých let. Prognózy a kvalifikované odhady konstatují, že průměr každoročně odcházejících příslušníků je přibližně stejný. Vzhledem k aktuálnímu vývoji na trhu práce se však mění podmínky pro získávání nových uchazečů. Zde je nutno uvést, že nabídka trhu práce jsou tolik obsáhlá, že výběr nových uchazečů do řad Policie ČR není záležitostí jednoho či dvou roků, ale jde o trvalý úkol vyžadující trpělivost, plánovitost a vynaložení nemalých prostředků do sofistikovaného oslovení především mladé populace, jíž je třeba nabídnout perspektivu, trvalé zaměstnání a za vykonávané činnosti odpovídající finanční ohodnocení.

Tak něco takového bych se asi dozvěděl, kdyby tady pan premiér byl. A to bych tady zase nemohl být já. Takže možná lepší, že tady není. Pan premiér v podstatě ví, že ten problém je. Dokáže ho krásně pojmenovat. Dokáže ho krásně popsat, ale v podstatě ho vůbec neřeší.

A teď jaká jsou ta skutečná data a čísla. Za rok 2016, kdy vláda ČR avizovala, že chce přijmout nejméně 800, 850 nových příslušníků policie, do služebního poměru přišlo 1 621 nových policistů, ale 1 309 služební poměr u policie také ukončilo. Takže skutečný stav je takový, že policejní sbor byl posílen o 312 nových mužů a žen. Pokud se jedná o civilní zaměstnance, je to 24 osob. Jsou však místa, nebo kraje v republice, kde je nadstav. Takové kraje jsou Vysočina, kraj Moravskoslezský a Olomoucký. Značný podstav příslušníků policie je v Praze, kde tabulkově chybí 431 policistů. Plánovaný stav je tak naplněn na 93,3 %.

Když se podíváte do statistik Policejního prezídia, tak můžete porovnat, jaká jsou personální obsazení jednotlivých útvarů, a dozvíte se, že třeba na Policejním prezídiu sedí o dvanáct lidí více, než je plánovaný tabulkový stav. Zřejmě dobré kanceláře, dobrá teplá místa, ale na ulici se nikomu nechce.

Dnes odpoledne budeme jednat o reorganizaci, o sloučení dvou útvarů. Současná Národní centrála proti organizovanému zločinu má mít tabulkově 870 míst, má jich však 797, to znamená, že 73 příslušníků na tomto elitním útvaru - výraz elitní používají novináři, já si to po svých zkušenostech ani tak moc nemyslím - chybí. Naplněnost tohoto útvaru je 91,6 %. Ještě horší stav, a sami zvažte, jestli to je správně, je na ředitelství služby cizinecké policie, kde tabulkový stav je 1 256 policistů, ale skutečný evidovaný stav je 909. Chybí 347 policistů. Naplněnost této služby je 72,4 %. Služby, která může mít hodně práce v případě problémů s migrační krizí.

A teď jaké jsou důvody odchodů a jak nám policisté ve službě vydrží. Policisté podle věku služby odcházejí ve 35 %, to znamená ve více než jedné třetině, do patnácti roků služby, tedy ještě do doby, než jim vznikne ze zákona nárok na výsluhový příspěvek. Když se zeptáte těchto policistů, i těch, kteří odcházejí po, proč odcházejí, když je to taková perspektiva a jsou tu ty bonusy, o kterých jsme zde třeba hovořili včera v porovnání se strážníky městské policie, tak vám odpovědí: Nejsem už u policie rád. A nechtějte slyšet, o čem se mluví dále.

Pokud porovnáme věk odchodů, tak do 50 roků věku odchází 74 % policistů. Mohli byste říci ano, od toho je výsluhový příspěvek. Zarážející ale je, že do 40 let věku, což je policista, muž nebo i žena, v nejlepší fyzické kondici, plný odborných znalostí, kdy by měl zúročit to, co do něj stát investoval, tak do 40 let věku odchází 44 % příslušníků Policie České republiky. Jaká to jsou čísla, zase nechám na vašem zhodnocení.

Další bod jsem nazval "však oni to nějak zvládnou". Dochází právě kvůli podstavům k různému přelévání sil a prostředků, chybějí lidé a noví lidé jsou buď ve školách, nebo popřípadě na zahraničních misích, ale prostě chybějí tam, kde by chybět neměli.

Připravuji interpelaci, kdy několikrát zmíněná stálá pořádková nebo speciální pořádková jednotka Praha, která slouží čtyři dny ve dvanáctihodinových službách, pak má čtyři dny volna a takto jede svůj cyklus dál, tak v prvním období svého cyklu po čtyřech odsloužených dvanáctihodinových službách přechází na výpomoc na Pražský hrad, kde odslouží další čtyři služby ze svého volna, možná do přesčasů, a pokračuje další čtyři dny služby u svého domovského útvaru. Dvanáct dní v kuse po dvanácti hodinách! Když se těchto policistů zeptáte, řeknou vám: Mně už nejde o peníze, já také mám svoji rodinu, mám svoje zdraví. Ale služba musí být naplněna a ber kde ber, když policisté nejsou. To je (nesrozumitelné) Prahy.

Pokud se zeptáte ve svých domovských okresech, tak vám také řeknou, že na obvodním oddělení na noční službu je jeden policista, který v noci zavře oddělení, sedne do auta, jede na vedlejší oddělení, kde nabere podobného policistu, který také slouží sám, aby vykonávali hlídku alespoň ve dvou, a spojí své obvody v jeden. Dva policisté na dva policejní obvody. A není to žádná chiméra, je to příklad třeba z mého okresu.

Mohl bych také zmínit problémy - hovořili jsme o nich poměrně často - balistické ochrany, výstrojních součástek a dalších a dalších věcí. Nebudu to tady teď dále rozebírat, protože by to bylo už zbytečné.

Dalším bodem je 150 hodin. Budou zrušeny, jak říká koaliční smlouva? Pokud se do ní podíváte, vážení kolegové zejména z koalice, tak v bodě 11 oddíl 11.2 v posledním bodě máte napsáno: Prosadíme systémovou změnu v proplácení přesčasů tak, aby se povinnost sloužit ročně 150 hodin bez nároku na odměnu či náhradní volno vztahovala jen na zákonně vyhlášené krizové stavy a mimořádné události - povodně, teroristické hrozby a podobně.

Je to vaše koaliční smlouva, kterou jste podepsali v roce 2014. Jsme v roce 2017 a neudělali jste zatím nic. Abych vám nekřivdil, je připravována novela zákona č. 361, která to řeší, ale jsme v lednu na schůzi Sněmovny, tento sněmovní tisk zde není a víte, jaký je legislativní proces. Tento materiál prošel v nedávných dnech, možná na začátku tohoto týdne nebo na konci minulého týdne, vládou. Je tam zajímavý materiál, s tím, že se vypouští těch 150 hodin, ale celkový rozsah služby přesčas nesmí činit v průměru více než 10,5 hodin týdně ve vyrovnávacím období, které může činit nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích. Četl jsem to snad třikrát nebo čtyřikrát, ale vůbec jsem nepochopil, co jim předkladatel dává. Možná je to taková trošičku kamufláž, protože já říkám, že každá iniciativa musí být potrestána.

A když se podíváte do připomínkového materiálu právě k této novele 361, tak z dílny Ministerstva financí je uvedeno - zásadní připomínka, podotýkám: Základní služba příslušníka činí 37,5 hodin týdně, zatímco u jiných to je 40. Takže pokud lze zvažovat možnost proplácení přesčasů do 150 hodin ročně, tak to lze připustit pouze za splnění následujících podmínek - píše se v materiálu Ministerstva financí. Za prvé se zvýší základní doba služby ze současných 37,5 na 40 hodin týdně. Když to spočítáte poměrně jednoduše, pokud zvýšíte základní dobu služby z 37,5 na 40, což je 2,5 hodiny týdně, vynásobíte 52 týdny v roce, jste na krásných 130 hodinách, takže každý příslušník odslouží 130 hodin navíc a vlastně v podstatě odslouží to i ti, kteří seděli v kancelářích a těch 150 hodin do takzvaných zelených nedávali. Ti, co je dávali, tak je odslouží vlastně v podstatě ze zákona a úspora dvaceti hodin určitě pro ně není nijak významná. Samozřejmě pokud zmíníme problémy, například vyhlášení výjimečného stavu, ve Francii už je rok a něco, v takovém případě by to byla mimořádná událost podle zákona a 150 hodin by se do zelených takzvaně dále psalo.

Myslím, že toto schování, tato zásadní připomínka, která tady je z Ministerstva financí a kterou nevím, jak bude Ministerstvo vnitra, popřípadě vláda akceptovat, je dobrá vychytávka. Řekl bych, že spíš velká podlost na příslušníky policie a ostatních bezpečnostních sborů, protože dalších 130 hodin měsíčně si tím způsobem odlegalizujete do toho, aby si je odsloužili. Takže v podstatě žádných zrušených 150, ale uzákonění plus 30 hodin.

Náborový příspěvek, další složka. Navrhovaný materiál z pera ministra vnitra mluví o náborovém příspěvku. A náborový příspěvek by mohl činit 30 až 150 tis. korun a byl by odvislý od ředitele bezpečnostního sboru, to znamená na krajských ředitelích. Obecně se už ví, že by to bylo pouze pro příslušníky Prahy a Středočeského kraje. Ministr... nebo připomínky s tím nesouhlasí. Chtěl bych zmínit, a včera to zde také padlo, že Městská policie v Praze nabízí novému strážníkovi 100 tis. náborový příspěvek, kdy 52 tis. vyplatí jednorázově a zbývajících 48 tis. potom měsíčně v jeho mzdě po dobu dvou let. Městská policie v Brně myslím vyplácí 30 tis. korun.

Chtěl bych zmínit i ostatní benefity, které jsou. V roce 2014 a 2015 Rada hlavního města Prahy poskytla strážníkům městských policií příspěvek na bydlení, příspěvek na dopravu, stravenky a také rizikový příplatek. A bylo zde včera zmíněno, strážník Městské policie v Praze má dnes nástupní plat 28 tis. korun, příslušník Policie České republiky, který se rozhodne sloužit v Praze, má 20 tis. korun plus je znevýhodněn tím, že nemá příspěvek na bydlení, dopravu. Poskytnou mu ubytovnu, to je pravda.

Takže náborový příspěvek jako takový bude pouze pro vybrané kraje, Praha a Středočeský kraj. Pokud se rozhodnete sloužit ve Zlínském, Královéhradeckém, tak asi náborový příspěvek nedostanete, ale máte tu možnost, že vás ze zákona převelí a v té Praze stejně skončíte, protože v Praze chybí 431 příslušníků Policie České republiky. A když jsou kraje, které jsem zmínil, které mají nadstav, tak není jediný problém rozkazem takového příslušníka převelet někam jinam.

Hovoří se o zvýšení rizikového příplatku pro policisty. Zmínilo se, že příslušník v Praze by měl mít až 10 tis. korun. Možná i ve Středočeském kraji. Je to materiál, který proběhl Policejním prezídiem, ale už se mu dnes brání krajští ředitelé, protože vědí, co by to znamenalo, pokud by policista ve stejné platové třídě přišel sloužit do Prahy: velký odliv již tak chybějících policistů na jednotlivých okresech, na jednotlivých obvodních odděleních. Takže zvýšit rizikový příplatek pouze v Praze, popřípadě Středočeském kraji o tisíce korun, je cesta do pekla. Možná vyřešíte problém v Praze, ale zabijete tím krajská ředitelství a jednotlivé okresy.

A už se blížíme k závěru, posledních sedm minut, výsluhy. Děkuji všem, kteří jste hlasovali pro zrušení zdanění výsluh. Napravili jsme věc, která byla z období vlády Petra Nečase z dílny Miroslava Kalouska. Určitě bychom se však měli zabývat tím, jestli některé výsluhy nejsou nemravně vysoké, a novináři se jich umí chytit. Mohl bych zmínit bývalé ředitele bezpečnostních sborů, generála Červíčka, popřípadě pana bývalého plukovníka Bílka, jejichž výsluhy jsou v řádech... skoro v řádech našich platů, abych neříkal konkrétní částky, i s těmi valorizacemi, které jsme jim dopřáli. Jestli by neměly být způsobem, jak vypočítávat výsluhy, aby pro některé, některé vybrané, nebyly tak nemravně vysoké, což pak činí nedobrý obraz o policii, popřípadě bezpečnostních sborech jako celku.

Ještě bych zmínil jeden materiál, který mě, teď nevím, jestli říct pobavil, ale prostě je tady na stole. Je to audit národní bezpečnosti, který čítá 138 stran textu. Je to další materiál z dílny Ministerstva vnitra, který dokáže dobře analyzovat veškeré problémy, které jsou, ale nenabízí, nenabízí konkrétní řešení neutěšeného stavu. Takže doporučil bych Ministerstvu vnitra více se věnovat sloužícím policistům než vytvářet další sta stránek kdejakých lejster, která pro řadového policistu a občana České republiky mají jen minimální hodnotu. Věřte, že takový audit národní bezpečnosti vám ani občanům České republiky v ulicích bezpečnost nezajistí.

Na mikrofon jsem také někde zmínil, že vojáci České republiky mají své aktivní zálohy, hasiči mají své aktivní zálohy v podobě dobrovolných hasičů, v podobě dobrovolných hasičů, kteří můžou kdykoliv nastoupit, ale bezpečnostní sbory nemají takovou možnost a v případě potřeby mohou povolat pouze Armádu České republiky. Představte si situaci, kdy v jedné věznici vypukne třeba nějaká epidemie a bude potřeba karanténní stav a odejde nám jedna třetina příslušníků vězeňské služby. Kdo je nahradí? Navrhoval jsem a chtěl jsem vést debatu o tom, aby každý bezpečnostní sbor měl ze svých bývalých příslušníků aktivní zálohy, které by mohl v případě potřeby a mimořádné situace povolat. Je to věc k diskusi a byl bych rád, kdybychom takovou diskusi mohli vést.

A jaké jsou závěry? V posledních minutách. Devátého ledna pan ministr vnitra veřejně prohlásil: Policisté dostanou desetinu platu navíc a přijdou o přesčasy. Je to tady to, co uvedl. Policisté se toho samozřejmě chytli, protože si umějí představit, že jejich základní tarif bude navýšen o 10 %. Já bych se zeptal pana premiéra, protože jsem četl 10 hlavních priorit České strany sociálně demokratické v roce 2017 z 10. ledna, kde je bezpečnost také jako priorita, ale zda takové navýšení má projednané a zda má dostatek finančních prostředků na takové pokrytí od 1. července. Já se, pokud něco takového bude, určitě za to přimlouvám, aby navýšení o 10 % přišlo, ale byl bych nerad, aby to byl pouze planý předvolební slib, tak jako se zde hovoří o novele zákona 361, přičemž dodnes nedoputovala do Poslanecké sněmovny, a její možnost legislativního procesu je tak vážně ohrožena a nemusí se toho dočkat policisté ani do konce volebního období této Poslanecké sněmovny.

Pane předsedající, pane předsedo, koukám, došlo k výměně, požádám o přerušení této interpelace do přítomnosti pana premiéra. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, o tom rozhodneme hlasováním. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s přerušením této interpelace do přítomnosti pana předsedy vlády?

Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování číslo 62. Přihlášeno je 115, pro 46, proti 18. Tento návrh nebyl přijat.

 

V tom případě budeme pokračovat v projednávání této interpelace. A ptám se, kdo se dále hlásí do rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí... a pardon, pan místopředseda Filip. Prosím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pane předsedo. To je ale velmi nelogické, protože pan premiér tady nebyl, je to interpelace písemná na premiéra. A já si nemyslím, že je možné, aby na žádnou z těch věcí, byť mohu s řadou věcí souhlasit, nesouhlasit, pan premiér neměl šanci odpovědět. Nerozumím tomu, proč když děláme vždycky při nepřítomnosti interpelovaného ministra přerušení do dalšího čtvrtka, proč by tentokrát to mělo být jinak.

V tomto ohledu trvám na tom, že jednací řád umožňuje tuto interpelaci dál projednávat, a jsem přesvědčen, že tím, že uplyne jedenáctá hodina, interpelace skončena nebyla a že ji budeme projednávat v příštím termínu písemných interpelací. Je jedenáctá hodina a ta interpelace je bez ukončení této interpelace přerušena.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, je 11 hodin, to znamená, končí čas na písemné interpelace, a tím je tato interpelace přerušena, a já tedy končím tento bod a budeme pokračovat podle schváleného pořadu schůze.

Ještě přečtu omluvy. Omlouvá se paní poslankyně Berdychová z pracovních důvodů, omlouvá se pan poslanec Pilný také z pracovních důvodů, omlouvá se pan poslanec Volčík mezi 14.30 a 18. hodinou z důvodu návštěvy lékaře a paní poslankyně Zelienková se omlouvá z důvodu nemoci. Tolik tedy omluvy.

S přednostním právem pan předseda Laudát.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, já vám jenom chci avizovat, abyste si případně upravili svůj program zítra, že ráno v 9 hodin požádám o přestávku na jednání klubu TOP 09 na 35 minut, to znamená do 9.35 hodin, tak abyste to věděli.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, takže Sněmovna zítra začne jednat v 9 hodin 35 minut. Dále pan předseda Sklenák. Prosím.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Dobré dopoledne, kolegyně a kolegové. Já si dovolím načíst jednu změnu týkající se zítřejšího dne, a to abychom po pevně zařazených bodech zařadili ještě třetí čtení sněmovního tisku 873, což je vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, a druhá změna, abychom vyřadili z pořadu schůze bod 203, sněmovní tisk 715.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Dále k pořadu schůze? Pokud se nikdo nehlásí, tak rozhodneme o návrhu pana předsedy Sklenáka. Ten si přeje na zítřek po pevně zařazených bodech, to znamená jako sedmý bod zařadit třetí čtení tisku 873.

Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 63, přihlášeno je 125, pro 72, proti 3. Návrh byl přijat.

 

A druhý návrh je vyřadit z pořadu schůze bod 203, tisk 715. (Nesouhlasné výkřiky a šum z pléna.) Aha, tam došlo k přečíslování, takže je to bod 215, tisk 715. Takže všichni víme, o čem hlasujeme.

Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro. (Nesouhlasný šum a výkřiky z pléna.) Bod 212. Kdo je proti?

Tak dobrá, já to hlasování prohlásím za zmatečné, protože kolegové zprava se dotazují na to, jaký je to bod. Takže toto hlasování prohlašuji za zmatečné a prosím pana předsedu Sklenáka, aby ten bod okomentoval.

 

Poslanec Roman Sklenák: Ano, já se omlouvám, že jsem to nespecifikoval. Je to vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Je to bod, který je pevně zařazen v tuto chvíli na zítřek jako třetí čtení, a je to po dohodě řekl bych napříč Sněmovnou, že bychom nechtěli zítra o něm hlasovat ještě, proto ho navrhuji vyřadit.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Tak, stačí takto vysvětlení? (Nesouhlasný šum.) Tak ještě pan předseda Kováčik.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Paní a pánové, hezký dobrý den přeji. Jako napříč Sněmovnou může být ledacos, ale v tom případě byl vynechán tamhle ten náš byť veliký, ale přece jenom roh, protože tam tedy napříč Sněmovnou nejsme, s námi to nikdo nekonzultoval. Děkuji. (Hlas z pravé části jednací síně: S námi také ne. Smích v sále.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Dobře, ale já mám pocit, že musíme rozhodnout hlasováním, které jsem zahájil, a ptám se, kdo souhlasí s vyřazením bodu 212, sněmovní tisk 715. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování číslo 65, přihlášeno je 135, pro 87, proti 29. Návrh byl přijat.

 

Paní poslankyně Kailová hlasuje s kartou číslo 54.

 

Mám za to, že jsem nechal hlasovat o všech návrzích, které padly. Je tomu tak a v tom případě už nám nic nebrání otevřít bod

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.