(18.30 hodin)
(pokračuje Sklenák)
Já nemám nic proti tomu, aby se rozšířily možnosti benefitů, které lze poskytnout, ale chtěl bych se zeptat pana ministra, co jej vedlo k tomu, že když už se tedy pustil do rozšíření této oblasti, tak proč se soustředil pouze na tu oblast zdravotní, proč ty benefity nerozšířil třeba i někde jinde. A potom druhá otázka - co vlastně ta formulace znamená. Protože se přiznám, že možná ne úplně tomu rozumím, ale podle toho, jak já to chápu, tak pod tuto formulaci se vejde prakticky vše, co je v oblasti zdravotnictví možné poskytnout. Mluví se o zboží, o službách, o lékařském předpisu. Takže se chci zeptat, abych tomu rozuměl úplně konkrétně: Je možné to chápat tak, že pokud bude tento návrh schválen, tak bude možné, aby zaměstnavatel v rámci tohoto nepeněžního plnění poskytl svému zaměstnanci například umělé oplodnění? Umožňuje to tento návrh? Čili to by mě docela zajímalo.
A současně chci využít té možnosti, kdy se otázka zaměstnaneckých benefitů otevřela, a v podrobné rozpravě se přihlásím k pozměňovacímu návrhu, který rozšiřuje benefit v jiné oblasti - v oblasti kultury. Konkrétně navrhuji, abychom umožnili zaměstnavatelům přispívat na tištěné knihy, konkrétně na tištěné knihy včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých je reklama na více než 50 procentech plochy. Myslím si, že tento návrh má smysl především proto, protože máme tady jasný trend, kdy se knihy kupují čím dál méně, lidé čím dál méně čtou. Podle výzkumů, které jsou k dispozici, více než polovina Čechů vůbec nekupuje žádné knihy. A když se zjišťovaly důvody, proč tomu tak je, tak je to především proto, protože na seznamu priorit, nebo na tom žebříčku, tahleta potřeba je na úplně samém dně a v podstatě zbytná a lidem většinou nezbývají finanční prostředky na nákup knih.
Co je podle mého názoru velmi alarmující, je, že v posledních letech, možná desetiletích výrazně roste počet dětí, které vůbec nečtou. Podle statistik, které jsou k dispozici, ve věku 6 až 8 let vůbec nečte 26 % dětí, ve věku 13 až 14 let je to 31 %. A samozřejmě tohle se potom projevuje v tom, že děti mají tendenci neobratně se vyjadřovat, dělají chyby a v podstatě neumějí úplně pracovat s textem.
Myslím si, že pokud bychom tu otázku benefitů rozšířili na tištěné knihy, že bychom mohli s tímto trendem něco udělat, a myslím si, že přináší určitě i další pozitiva. Tedy prosím, abyste zvážili potom ve třetím čtení podporu tomuto návrhu. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Romanu Sklenákovi. Sice jsem evidoval přihlášku pana kolegy Zavadila dříve než kolegy Hovorky, ale kolega Hovorka se přihlásil elektronicky, takže má přednost. Kolegu Zavadila požádám o posečkání, protože jednací řád je jednací řád. Nyní tedy pan kolega Ludvík Hovorka, poté pan poslanec Jaroslav Zavadil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, také já bych měl některé otázky, když tady probíhá už taková široká diskuse k elektronické evidenci tržeb. Zabýval jsem se tím, kdo bude vlastně podléhat elektronické evidenci tržeb a kdo naopak nebude. A vyšlo mi, že by měly být osvobozeny příspěvkové organizace, nemocnice, které jsou jako příspěvkové organizace, na rozdíl od nemocnic, které jsou třeba obchodními společnostmi. Ale pokud by nastalo, že třeba taková příspěvková nemocnice provozuje parkoviště nebo provozuje cateringové služby nebo stravovací služby, pak by už podléhala elektronické evidenci tržeb? I když nevím, jestli jenom v té oblasti tady těchto služeb, nebo by spadla do té evidence jako celá. To mi není naprosto jasné, jak to v tom zákoně je, a prosil bych o nějaké vysvětlení, protože jsem k tomu byl často dotazován.
Další věc, na kterou jsem byl upozorňován, je, že samozřejmě také mají spadnout pod evidenci tržeb lékaři. A zde jsou také velké rozdíly, protože zatímco například zubní lékaři přijímají velké platby v hotovosti, tak naopak praktičtí lékaři v podstatě vybírají v hotovosti jenom peníze za nějaká vydaná potvrzení a podobně. Čili je tady velký rozdíl v tom, kolik ten konkrétní lékař má příjem v hotovosti. A musí tedy být v té evidenci tržeb zaveden, nebo nemusí? Čili to je otázka, protože opravdu jsou tam velké rozdíly, kolik kdo má velký příjem v hotovosti.
A potom ještě jednu věc. Zatímco tady jsou předkládány pozměňovací návrhy, které vyjímají některé skupiny podnikatelů z evidence tržeb, tak naopak já navrhuji rozšíření působnosti tohoto zákona. A je to v souladu s tím, co jsem navrhoval už v původním tisku, který se týkal evidence tržeb. Jedná se o rozšíření na povinné subjekty provozovatele loterií a jiných podobných her. Domnívám se, že loterie a podobné hry jsou často s ohledem na prvek hazardu předmětem veřejných diskusí, které se vztahují k řádnosti odvodů z těchto her a k efektivnosti výběru a kontroly odvodů, k nimž jsou provozovatelé loterií povinni. Můj pozměňovací návrh, který předkládám, se snaží mimo jiné i o zmírnění takových debat.
Tato část trhu je z původního návrhu zákona zcela vypuštěna, jelikož tento cílí na poplatníky daně z příjmu. Předmětný trh s loteriemi a dalšími podobnými hrami je ovšem velkým segmentem, kde se pohybují velké finanční prostředky a jsou zde generovány vysoké tržby. Ačkoli podléhají provozovatelé loterií a podobných her odvodům podle zvláštního zákona, není důvod, aby své tržby neevidovali v souladu s navrhovaným zákonem. S ohledem na současný technologický vývoj se nejeví jako velký problém technické zajištění tohoto požadavku, a to zejména v souvislosti se skutečností, že celá elektronická evidence tržeb by měla dle současného stavu známých okolností probíhat softwarově velmi jednoduše.
Pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě, má za cíl rozšířit spektrum povinných služeb, aby tak došlo k celkovému zvýšení odvodů, ať už se jedná o odvody přímo fiskální, či odvody parafiskální.
Když jsem předkládal ten pozměňovací návrh ještě k původnímu zákonu o elektronické evidenci tržeb, bylo mi řečeno, že tady ty subjekty provozující loterie a jiné podobné hry jsou evidovány jiným způsobem. Ovšem často se vedly diskuse o tom, jak jsou nastaveny například výherní podíly u výherních hracích přístrojů a podobně, a tak dál a tak dál, jestli kontrola je dostatečná. Podle mého názoru tyto debaty by mohly být naprosto odstraněny tím, kdyby provozovatelé veškeré tržby, veškeré vklady do her evidovali podle zákona o elektronické evidenci tržeb. Čili to je k tomu komentáři k mému pozměňovacímu návrhu.
A prosil bych ještě o odpověď, jak je to tedy s těmi rozdíly, kdo podléhá elektronické evidenci tržeb u příspěvkových nemocnic, a naopak nemocnic, které jsou provozovány jako obchodní společnosti. Děkuji. ***