(15.10 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Když jsem kritizoval neúměrný a nesmyslný návrh zvýšení počtu pracovníků na Úřadu vlády, je samozřejmé, že náš pozměňovací návrh obsahuje i úspory na straně provozních či mzdových výdajů na Úřadu vlády. Stejně tak, protože příkladem má jít Ministerstvo financí - a nejde příkladem ostatním resortům - tak v našem balíčku pozměňovacích návrhů je taky navržena úspora mzdových prostředků, to znamená provozních výdajů, v kapitole Ministerstva financí.
Zkusme se zastavit u zajímavé částky a zajímavé položky - a skutečně to teď není směřováno k panu ministru financí, tak bych byl rád, aby to tak chápal. Ta položka se jmenuje podpora agropotravinářského komplexu celkem. A jestli víte, kolik je tam peněz v návrhu rozpočtu? Více než 40 miliard. Podívejte se vy všichni na vývoj této položky, a říkám, je to celkem, jak se vyvíjí a zvyšuje v posledních letech. Tady jsme navrhli úsporu dalších 5 miliard.
Další navržené výdaje se týkají Ministerstva průmyslu a obchodu. - Zase se nemám koho zeptat. To je potom složitá debata. Přitom ti členové vlády za sociální demokracii, kteří zůstali ve vládě, podle názoru pana premiéra nejsou unaveni, měli by být plni sil, plni energie, a tudíž přítomni projednávání návrhu státního rozpočtu v Poslanecké sněmovně.
Tam je poměrně neuvěřitelná položka, nebo spíš uvěřitelná položka s neuvěřitelnou sumou. Neinvestiční transfery nefinančním podnikajícím subjektům - právnickým osobám, neboli dotace. A ta částka je skoro 30 miliard korun. Skoro polovinu navrženého deficitu tvoří dotace neinvestičního - neinvestičního - to není dotace na nějakou investici nebo spolufinancování nějaké investice - podnikajícím subjektům. Tady jsou obrovské možnosti úspor. My navrhujeme odebrat pouhou jednu třetinu a ušetřit 10 miliard. I tak tam nechat mimořádně vysokou částku 20 miliard.
Rád bych se zeptal pana ministra Mládka na podrobnosti této položky. Co tím vlastně myslí? Koho tím chce podporovat typologicky? Na co budou ty neinvestiční výdaje použity? Ale nemáme se koho zeptat. Respektive já se zeptám, ale není, kdo by mi odpověděl.
A pak je tam pár posledních návrhů, které se dočtete ve sněmovním dokumentu 5347, které budeme debatovat, pokud budou přítomni ministři v rámci třetího čtení.
Chtěl bych vyzvat členy poslaneckého hnutí klubu ANO 2011. Vy jste ústy vašeho předsedy říkali o tom vyrovnaném rozpočtu, o těch 60 miliardách. Tady je pouhá polovina z toho, co vy byste rádi chtěli bez těch ostatních vládních stran. Tak bych chtěl, abyste to vážně zvážili, abyste to hned nehodili do koše jenom proto, že to navrhují opoziční občanští demokraté.
Jak jsem říkal na začátku, vybrali jsme oblasti, které považujeme za prioritní, ve kterých jsme ty úspory ani nehledali. V každé kapitole bychom našli absurdity. Myslím, že třeba dopoledne Petr Bendl, když popisoval nějaké drobnosti, ale ono to není drobnost - vybavení bytu náměstka za 1,1 milionu, mně to nepřipadá jako drobnost. Je to drobnost ve smyslu čísla celkových výdajů státního rozpočtu, to bezesporu ano. Tak věřte, že v každé takové kapitole bychom našli... A možná o tom ani ti ministři nevědí úplně do každé koruny na každém ministerstvu.
Ale tady je šance, jak snížit ten deficit o 30 miliard. Obávám se toho, že to vládní koalice jako celek, neříkám že všichni, ale jako celek odmítne, abychom pak slyšeli v průběhu příštího předvolebního roku: no sice ten naplánovaný deficit byl mnohem vyšší, ale my hospodaříme mnohem lépe. To je předpokládaný scénář. Uvidíme. Můžeme si to říct v květnu, v červnu, v červenci příštího roku, zda se naplní, nebo ne. Tak taková prognóza.
Pokud pan ministr financí řekne, že těch 30 miliard jsme našli někde, kde je to ohromně důležité a není dobré zrovna z té položky brát, je to možné. Ale my jsme očekávali jeho 60 miliard. Tam bychom se buď potkali, nebo klidně bychom dali na doporučení ministra financí, kde on si myslí, že se uspořit dá. Nemáme patent na rozum. Jak jsem říkal, hledat úspory bez odborných aparatur ministerstva není vůbec jednoduchá věc. Přesto jsme se o to poctivě pokusili.
A sněmovní tisk (dokument) 5347 dávám k dispozici a prosím o to, abyste ho zvážili. Pokud uznáte, že ty argumenty jsou vážné, myslím, že například v oblasti MPSV je to evidentní, tak peníze dejme radši na obsluhu státního dluhu. Děkuju. (Potlesk zprava.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Pane předsedo, teď se hlásí pan vicepremiér Pavel Bělobrádek. Prosím, máte slovo. A ten je zatím posledním přihlášený do rozpravy.
Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové. Chtěl bych, pane předsedo, vaším prostřednictvím poděkovat panu předsedovi Stanjurovi za zmínku o penězích, které jdou na vědu a výzkum. Skutečně je to tak, že co se týká procenta HDP, tak je potřeba si uvědomit, že jsou národní peníze a veřejné peníze. V podstatě i vlády ODS měly původně usnesení, že by mělo být jedno procento z národních peněz, a to bylo potom zrušeno a bylo vlastně změněno na veřejné peníze, to znamená součet národních peněz a peněz z evropských fondů, přičemž v předcházejících letech, kdy bylo významné dočerpávání peněz z evropských fondů, tak se vlastně to jedno procento dočerpávalo z evropských fondů, přičemž tyto peníze už vlastně dojížděly a zase budou najíždět znova.
To znamená, ocitli jsme se v nějakém meziprostoru, kdy právě ta položka evropských peněz hrála poměrně malou roli, nicméně v letech následujících, 2017, 2018, 2019, se dá očekávat výrazný peak nárůstu. A my s tím počítáme i v rozpočtu, že už to je i s penězi, které budou na kofinancování těchto evropských projektů. Z tohoto hlediska se dá předpokládat, že i to procento HDP nikoliv z národního rozpočtu, ale v tom součtu půjde nahoru. Nicméně rozumím tomu.
Naším cílem bezpochyby je, a to přiznávám, abychom i z toho národního rozpočtu se dostali na to jedno procento, protože připravujeme v podstatě už rozpočet a vůbec i systém na to, že po roce 2020 a 2023 budou zase dojíždět evropské peníze, a to, co bude potom, je nejisté. A zřejmě těch peněz, které půjde použít z evropských peněz na nárůst v rámci vědy a výzkumu bude podstatně méně. Proto také posilujeme institucionální financování a připravujeme tím ten systém. Proto jsme už unikátně udělali výhled na sedm let, což Ministerstvo financí příliš nekvitovalo právě z toho, že to není v rozpočtových pravidlech, to dlouhodobé financování. Nicméně chceme ten systém připravit, aby nedošlo k nějaké depresi právě při výpadku potom z evropských fondů.
Takže částečně s vámi souhlasím, ale ta argumentace - je skutečně potřeba oddělit od národních a veřejných peněz. Jinak s tím samozřejmě souhlasím.
Co se týká počtu lidí na Úřadu vlády, chtěl bych jen říct, že je skutečně potřeba rozlišovat, které úředníky myslíme. Chtěl bych říct, že příklad, kdy jsme odstoupili od outsourcingu informačního systému, který v podstatě provozoval informační systém vědy a výzkumu, tak tím, že jsme ho převzali do vlastní režie, přibrali jsme několik úředníků, zrušili jsme outsourcing, tak jsme ušetřili zhruba 70 milionů na tom, že jsme nepokračovali v té smlouvě. A nyní, přestože jsme nakoupili servery, že máme nové zaměstnance, tak jsme na 50 procentech nákladů, které byly předtím. Vždycky je potřeba se podívat nejenom na ta čísla, ale i na celkové náklady, nejenom na počty zaměstnanců, ale jaký je tam efekt. Takže v tomhle, pokud budete mít zájem, tak vám dodám ta data, jakým způsobem jsme postupovali, a že přestože přibyli někteří zaměstnanci, tak ve finále jsme na 50 procentech provozních nákladů.
Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní ještě pan předseda Kalousek, potom pan předseda Stanjura. V takovémto pořadí se přihlásili, tak mi to ukazuje moje zařízení. Prosím. ***