(14.50 hodin)
(pokračuje Stanjura)
I tam v letech hojnosti, v letech, kdy ekonomika roste a funguje mnohem lépe, podíl na HDP nejen že stagnuje, ale bohužel klesá. Když se pak podíváte do návrhu státního rozpočtu a podíváte se např. na provozní výdaje v položce prostředky na platy a počty pracovních míst rezortů, tak zjistíte, že jenom proti letošnímu roku bude nárůst těchto pracovních míst příští rok o 7 637 víc, takřka o 8 000, abych neříkal tak úplně přesnou položku. V některých rezortech nám to přijde oprávněné, pochopitelné a zdůvodnitelné a v některých ne. A chci klást konkrétní dotazy. Bohužel ministři už nemůžou hrát ani mariáš, jsou tady dva. (Hlas z pléna: Tři!) Dva. Ze dvou koaličních stran tady není ani jeden ministr. (Hlas z pléna.) No vypomůže zpravodaj - to si musíte vyjednat u premiéra, abyste byl ministr, tak jednoduše to nejde, že se přihlásíte a už sedíte o tu lavici dál.
Já se chci zeptat pana premiéra, možná i nového ministra bez portfeje, uvidíme, jak to bude s tou prací, to teprve uvidíme - plus 76 míst. Proč na Úřadu vlády plus 76 míst? Chci se zeptat paní ministryně práce a sociálních věcí - plus 746 pracovních míst z roku na rok, 746! Máme rekordně nízkou nezaměstnanost, zaměstnavatelé nemohou sehnat zaměstnance, 746 nových pracovních míst v rezortu Ministerstva práce a sociálních věcí. Není tady paní ministryně. Čerpá největší díl státního rozpočtu na výdajích a není tady. Já tomu fakt nerozumím. Protože se chci zeptat ministryně práce a sociálních věcí, proč v jejím rezortu roste tolik pracovních míst, nechci se zeptat ministra financí, protože zodpovědnost je to paní ministryně. Mohl bych se ptát nového ministra zdravotnictví, nevím, jestli už dneska, ale dobře - plus 122 zaměstnanců. To není malé číslo na takový rezort. Mohl bych se ptát ministra spravedlnosti, který taky nepřišel - plus 450 zaměstnanců. Já netvrdím, nebo my netvrdíme, že tam má být nula, ale pokud nedostaneme konkrétní odpověď, tak jak můžeme s takovou částkou a s takovým množstvím pracovních míst souhlasit? Ministerstvo financí, abych nezapomněl - 604 zaměstnanců. Nevím, pane ministře, kolik to bylo loni, ale to bylo podobné číslo, ne? Z roku na rok, z roku 2015 do roku 2016. Tak možná, když budou posuzovat ty žádosti o paušální daň, tak jich budeme potřebovat 600, to je možné, to já skutečně nevím, ale to je číslo, na které mi pan ministr bezesporu odpovědět může, protože to je jeho rezort. Celkové číslo 7 637.
S tím samozřejmě souvisí výdaje na tato pracovní místa. Tak za fungování této vlády jsme se dostali v počtu pracovních míst z počtu 413 000 na počet 444 928, takže 445 000, nárůst skoro 32 000 zaměstnanců, což je více než 8 %. Když se podíváte na objem mezd, které to stojí státní rozpočet a které to hlavně stojí daňové poplatníky, státní rozpočet je jenom prostředek, tak jsme z částky 132 mld. v roce 2012 na částce 162 mld. v roce 2017. To je 30 mld. Abych byl spravedlivý, od roku 2013, od nástupu této vlády, je ten rozdíl 27,7 mld., ale ročně! Ročně 27,7 mld. Tak to spočtěte, kolik to dělá za jedno volební období.
Mluvil jsem a musím uvést i konkrétní čísla k vývoji výdajů na výzkum, vývoj a inovace. Tak v roce 2013 0,97 % na HDP a počítám to včetně zahraničních zdrojů. V roce 2017 - pana vicepremiéra máme tady, pochválil se, jak to hezky zvyšuje - jsme na 0,83 % HDP. Takže sami si odpovězte na otázku, zda minus 0,14 % HDP je zvýšení, anebo snížení. Myslím si, že je to naprosto jasné. Samozřejmě že mohu použít absolutní čísla a šermovat absolutními čísly, že dochází např. proti roku 2013 v oblasti národních zdrojů ke zvýšení o 5,5 mld. To je pravda. Ale klíčový parametr mezinárodně uznávaný, který se mimo jiné používá i u těch výdajů na obranu, je poměr k HDP. Ale jak říká klasik, věřím jenom té statistice, kterou si sám zpracuji, případně upravím, takže skutečně můžeme říct, že v absolutních číslech se ta částka zvýšila, ale v poměru k HDP nejen že se neudržela, ale snížila se. A teď si sami odpovězme, co by znamenalo pouhé udržení toho čísla 0,97. To je 0,14 - budu to počítat takhle rychle z hlavy, no tak odhadem by to bylo něco mezi pěti a šesti miliardami.
My jsme tady s panem vicepremiérem byli letos na slavnostním zahájení akademického roku v Opavě. Já jsem moc rád, že tam pan vicepremiér byl. Pan rektor v tom svém úvodním slově - on je matematik, resp. ekonom, ne matematik, ekonom, ale věnuje se statistice - mluvil o číslech. Ono to není mnohdy tak velmi poutavé, jako když se mluví o něčem jiném. A jenom říkal, že přes všechno to, jak vláda říká, o kolik zvýšila přísun peněz do veřejných vysokých škol, že kdybychom se chtěli dostat na úroveň přibližně roku 2009, tak by ta částka musela být o 5 mld. vyšší. Já jsem to nepřepočítával, není důvod, abych panu rektorovi nevěřil, on tam měl i konkrétní čísla a počítal s množstvím studentů, což je samozřejmě velmi důležitý parametr, který v rámci podpory vysokého školství musíme vzít v potaz. Tak to jenom k takové té pochvale vlády, jak dává více peněz na výzkum, vývoj, inovace, minus 0,14 % HDP. A když jsem před chvílí říkal, že HDP se odhaduje někdy už skoro k 5 bil., tak zjistíte, že ta částka není nijak marginální a není nijak malá v těch absolutních číslech.
Tak a teď pojďme k těm pozměňovacím návrhům. Jako první budu mluvit o rezortu Ministerstva práce a sociálních věcí, kde navrhujeme úsporu v celkové výši - teď to budu muset sečíst - 4,1 mld., a to jsme ještě poměrně vstřícní a chápaví. Protože nevím, kdo z vás - určitě všichni členové sociálního výboru - četl podrobně kapitolu MPSV. Tak za prvé nárůst zaměstnanců od roku 2014 je 500, 500 zaměstnanců, a je to podle našeho názoru nárůst neopodstatněný, neomluvitelný, nezdůvodnitelný. Jde o navýšení provozních výdajů mezi těmi třemi lety 2014-2017 zhruba o 300 mil. korun. To je zhruba roční fungování pěti větších organizací, které poskytují sociální služby. I další úřady při MPSV nabírají lidské zdroje, ale není to tak masivní jako na samotném ministerstvu. Z rozpočtu např. nelze přesně vyčíst částku na provozování Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. ***