(9.50 hodin)
(pokračuje Černochová)
Chtěla bych získat podporu v této Sněmovně od vás všech napříč politickým spektrem, abychom takovou legislativu společně připravili. Nevím, jestli to má být a jestli se přikloníme k ústavnímu zákonu, nebo jestli budeme měnit zákon 222, nebo jestli vytvoříme zákon nový, jako to mají Poláci. Ti mají skutečně samostatný zákon, ale myslím si, že to by bylo řešení. Bylo by to řešení proto, že by armáda akviziční procesy mohla spouštět a věděla by, že když dva roky bude něco soutěžit, v potu tváře vysoutěží, že následující čtyři roky, jeden rámec jednoho volebního období, bude mít pokryty finanční prostředky, které v akvizičním procesu budou vynakládat každý rok formou nějakých zálohových plateb. Protože takto vlastně spouštět akviziční proces, když nevíte, jestli na to v příštím roce dostanete peníze, je hrozně složité. Známe to nejen z Armády České republiky nebo z obrany, známe to ze všech resortů. Samozřejmě stejné problémy může mít Ministerstvo vnitra.
Tolik k mému jednomu pozměňovacímu návrhu, který se týká přidání finančních prostředků resortu Ministerstva obrany.
Druhá moje prosba na kolegy a kolegyně je, a přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu pod č. 5316, kde se navrhuje snížit specifický výdajový ukazatel příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí, je to kapitola státního rozpočtu č. 306 Ministerstvo zahraničních věcí, z částky 1 mld. 957 mil. 792 tis. 981 korun na částku 1 mld. 927 mil. 597 tis. 981 korun. Je to snížení o 30 mil. 195 tis. korun. Zároveň navrhuji tuto samou částku zahrnout do výdajů kapitoly státního rozpočtu č. 334 Ministerstvo kultury a zvednout výdaje této kapitoly o stejnou částku 30 mil. 195 tis. Takže sebrat v kapitole státního rozpočtu č. 306 30 mil. 195 tis. a dát je kapitole 334 Ministerstvo kultury, stejnou částku.
Proč navrhuji toto? Předloženým pozměňovacím návrhem se snižují výdaje kapitoly Ministerstva zahraničních věcí na příspěvky mezinárodním organizacím. Ta částka je tam v dolarech, ale je tam zároveň přepočtena na české koruny, takže je to těch 30 mil. 195 tis., která byla v návrhu státního rozpočtu pro příští rok rozpočtována jako příspěvek Organizaci OSN pro vzdělávání, vědu a kulturu UNESCO. UNESCO se v uplynulých letech stalo opakovaně předmětem politizace a jeho jméno a kredit byly zneužity k šíření protiizraelské propagandy. Výkonná rada UNESCO ve svých rezolucích opakovaně popřela židovské, ale i křesťanské vazby na Chrámovou horu, na Zeď v Jeruzalémě a jiná svatá místa v Jeruzalémě. Obdobné perverzní stanovisko následně přijal také Výbor pro světové dědictví UNESCO. Je tedy více než zjevné, že tato organizace prostřednictvím svých orgánů překračuje rámec nestranné a mírotvorné mezinárodní autority, která by neměla zasahovat do mezinárodních otázek. Ona do nich zasahuje čím dál tím víc.
Českou republiku pojí se Státem Izrael dlouholeté přátelství, spojenectví stvrzené řadou smluvních dokumentů. Mimochodem, jestli se nemýlím a pamatuji si to dobře ze své nedávné návštěvy Izraele, tuším, že je to třetí největší export z Izraele. Podpora Státu Izrael a jeho historických nároků tedy patří tradičně k otázkám, ve kterých panuje v naší zemi široká politická shoda. Bylo to vidět i na hlasování o usnesení, které jsem navrhovala jako reakci právě na šílený postup a postoj UNESCO. Bylo to 19. října 2016, kdy dolní komora vyjádřila zásadní nesouhlas s jednou se zmíněných rezolucí této výkonné rady a vyzvala vládu České republiky k tomu, aby využila všech dostupných prostředků k vyjádření negativního stanoviska České republiky k této rezoluci. Předpokládám, že se to dělo na všech možných úrovních.
V souladu s tímto usnesením je zastavení pravidelného příspěvku organizaci UNESCO jednou z možných cest, jak dát politicky - a jsme zákonodárná moc, jsme politici - jednoznačně najevo, že současné směřování této organizace je pro nás velmi znepokojivé a že její politizace je pro naši zemi nepřijatelná, a to zvláště v otázce izraelsko-palestinských vztahů a situace na Blízkém východě, jejíž hodnocení při vší úctě k UNESCO v žádném případě nepřísluší. Česká republika byla jednou z mála zemí, která v této věci řekla jasně a jednoznačně názor, našimi izraelskými partnery to bylo velmi pozitivně kvitováno. V současné době, kdy naše země nemá ve zmíněných orgánech UNESCO ani svého zástupce, protože tam se vlastně volí podle nějakého jiného scénáře, než aby tam měla každá země stálé trvalé zastoupení, bohužel pro nás tedy neexistuje mnoho způsobů, jakým způsobem můžeme my hlasitě říkat najevo, že s něčím nesouhlasíme, a proto zrušení našeho příspěvku do rozpočtu UNESCO je jednou z možných metod.
Pozměňovacím návrhem by došlo k přesunutí prostředků v uvedené výši do rozpočtové kapitoly 334 Ministerstvo kultury. Mým záměrem je to, aby byly tyto prostředky, a už končím, v rámci této kapitoly využity na podporu projektů připomínajících oběti holokaustu, jakým je například Památník ticha v Bubnech, obnova památek souvisejících s touto neblaze proslulou dějinnou érou. Na Praze 2 jsme měli proslulou vinohradskou synagogu, jejíž jedna věž vzplála 14. února 1945, a bohužel komunistický režim v padesátých letech, který nebyl příliš příznivý k sakrálním stavbám, ji nechal zbourat a chválabohu místo ní nám nepostavil jednotu, ale školu. Takže obnovu památek souvisejících s touto neblaze proslulou dějinnou érou, tvorbu souvisejících vzdělávacích programů, publikací, audiovizuálních či jiných děl.
Vzhledem k tomu, že šíření antisemitismu je jedním z negativních aspektů vyplývajících ze současné politiky UNESCO, je vyšší podpora projektů připomínajících oběti a hrůzy holokaustu a jeho oběti - tuto osvětu považuji za nikoliv symbolickou, ale za velmi potřebnou a myslím si, že pokud bychom měli mladé generaci přenechat nějaké vzkazy, tak je to přesně to, aby se na tyto hrůzy nezapomínalo a aby ve školách měli dostatek učebních pomůcek pro to, aby mohli na tuto stinnou stránku našich dějin poukazovat, aby se nestalo to, že nám tady bude někdo, další generaci bude někdo za 20, 30 let tvrdit, že holokaust neexistoval. Možná se toho nedožiju já, ale byla bych nerada, aby se toho dožila další generace. Takže z tohoto důvodu si myslím, že by bylo mnohem efektivnější než podporovat zpolitizovanou organizaci UNESCO poskytovat tyto finanční prostředky Ministerstvu kultury za účelem šíření osvěty v těchto otázkách.
Nevím, jak je to s financováním Památníku ticha v Bubnech, ale pokud tam se nedostává - není tady pan ministr kultury, projednáváme rozpočet a zase tady je ministrů jako do mariáše. (Ministr Babiš: Děláme na Bubnech.) Děkuji, takže jestli můžu poprosit také o podporu tohoto návrhu, myslím si, že by to skutečně jak veřejnost v České republice, tak i náš dlouhodobý spojenec na Blízkém východě Izrael velmi kvitoval a bylo by to zase nějaké gesto naší země k tomu, že nechceme, aby politika v těchto mezinárodních organizacích se od té ctnostné pomoci obnově kulturního dědictví posouvala do vyřizování si účtů v palestinsko-izraelském konfliktu.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ODS.) ***