(18.30 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Vzhledem k tomu, že se jedná o procedurální návrh, dám o něm hlasovat bez rozpravy. Eviduji žádost o vaše odhlášení. Já vás odhlásím a požádám vás, abyste se znovu přihlásili svými kartami.
Zazněl procedurální návrh. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 24. Přihlášeno je 115 poslankyň a poslanců, pro návrh 80, proti 6. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas.
Budeme tedy pokračovat v projednávání tohoto bodu. Řádně přihlášenou do rozpravy je paní poslankyně Dobešová, připraví se paní poslankyně Chalánková. Prosím. (V sále je hlučno.)
Poslankyně Ivana Dobešová: Dobrý podvečer, dámy a pánové, vážený pane předsedající. Ráda bych tu diskusi vrátila zpět k projednávání novely zákony 561 a k meritu věci a to je financování školství.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, paní poslankyně, že vám vstupuji do vašeho projevu, ale požádám vás, kolegové a kolegyně, o ztišení. Prosím, pokračujte.
Poslankyně Ivana Dobešová: Děkuji. Chtěla bych konstatovat, že, tak jak paní ministryně tady uvedla, i moje předřečnice, myslím, že odborná školská veřejnost velmi kladně hodnotí tyto změny, a proto si také myslím, že diskuse vedené ať už ve výborech, či podvýborech byly velmi věcné a vedly k dobrým závěrům.
Z hlediska zákona mohu říct, že jistě změny, které přináší novela, jsou naprosto správné. To, o čem se v současné době diskutuje a co je potřeba opravdu velmi precizně zpracovat, jsou podzákonné normy, které budou vyplývat právě z těchto změn. Při diskusích ať už ve výboru, či podvýborech byly specifikovány takové oblasti, jako je správné financování výuky autoškoly ve školách, které mají v rámcově vzdělávacích programech právě autoškolu ať už typu T, či B zařazenu do vzdělávacího procesu. Dále také myslím, že bychom se měli zabývat i specifičností středních zemědělských škol, které v oblasti nepedagogických pracovníků mají daleko vyšší náročnost na počet zaměstnanců, než jsou tomu školy jiného typu, a to především z toho důvodu, že mnohé z nich mají součástí školy i školní hospodářství a taková školní hospodářství, která nemohou podnikat v doplňkové činnosti, protože jim to neumožňuje jejich rozsah, velikost, tak takové školy se mohou s těmito školními hospodářstvími opravdu dostat do určitých rizik financování ošetřovatelů, ať už ve stájích skotu, či jiných stájích. Myslím, že tyto podzákonné normy by měly pamatovat především v PH maxech právě na tyto typy škol.
Myslím také na to, že je potřeba pregnantně zvážit i financování vyšších odborných škol, ve kterých se denní forma v současné době přelévá především do formy kombinované a dálkové. V současné době dálková a kombinovaná forma je velmi špatně financována, dá se říct, že podfinancována svými parametry, a pokud tyto školy existují samostatně, tak mají velké problémy, nemají-li velký počet na denním studiu studentů toto studium zafinancovat.
Myslím také na to, že je potřeba dořešit i otázku zvyšování minimální garantované mzdy státem, která se v současné době nepružně - nebo neodráží se do tabulek či platových tarifů především nepedagogických pracovníků, a je celá řada kategorií zaměstnanců, jako jsou uklízečky či kuchařky či pomocný personál a nebo řekněme i na odborných školách greenkeepři, kteří se při zařazení do platové třídy a platového stupně dostanou silně pod garantovanou státem minimální mzdu. V současné době za současných podmínek, pokud zřizovatel dofinancovává střední školy, tak tyto školy mají určité prostředky a cesty, jak dofinancovat mzdy těchto pracovníků. Nastane-li ale změna ve financování, tak se můžeme dostat opravdu do situace, kdy, pokud dostaneme přesně mzdy kopírující platovou třídu a platový stupeň, nebudou mít ředitelé prostředky na dofinancovávání těchto mezd, pokud nedojde ke změnám platových tabulek či platových tarifů. (V sále je trvalý hluk!)
To, že odborná veřejnost přijímá změnu financování, je vidět také v tom, že tak jak je mi známo z projednávání výboru pro vědu, výzkum a vzdělávání, nepřišel téměř žádný pozměňovací návrh, který by razantně změnil systém navržený Ministerstvem školství. Je to tedy pro mě velmi dobrý signál toho, že tato novela je velmi dobře připravena.
Vzhledem k tomu, že zákon je otevřen, dovolila jsem si také podat již na výboru pro výchovu a vzdělávání pozměňovací návrh, který se netýká přímo financování škol, regionálních škol, ale naopak který se týká zkvalitnění odborného vzdělávání na středních odborných školách. Tento můj pozměňovací návrh v podstatě kopíruje to, co se v terénu již děje a co závisí na tom, zda ředitel je vizionář, je ten, který se snaží zkvalitňovat sám o sobě kvalitu odborného vzdělávání. Můj pozměňovací návrh se týkal právě propojení odborných škol se zaměstnavateli. Proto v tomto pozměňovacím návrhu v § 57 se zabývám takovými záležitostmi, jako je spolupráce školy se zaměstnavateli při projednávání školních vzdělávacích programů -
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, paní poslankyně, že vám opět vstupuji do vašeho projevu, ale požádám vás, kolegové a kolegyně, jestli máte něco důležitého, co potřebujete řešit, jděte do předsálí, ať se zde nepřekřikujeme. Prosím, pokračujte.
Poslankyně Ivana Dobešová: Děkuji. Já jsem myslela, že můj hlasový fond je dostatečně silný, ale pravděpodobně budu muset ještě přidat. Takže prosím klid.
Dále tedy v návrhu navrhuji, aby se zaměstnavatelé zapojili také do tvorby koncepčních záměrů jednotlivých škol a aby školy také zabezpečily spolupráci s firmami tak, aby v průběhu praxe studenti pracovali v reálném prostředí u fyzických osob. Dále také, aby odborník z praxe měl možnost se zapojit i do teoretické výuky při přípravě na povolání v daném oboru, a také, aby odborník z praxe se účastnil i profilové části maturitní zkoušky. Dále, aby se umožnilo pedagogickým pracovníkům odborných stáží u zaměstnavatelů, a tím se zkvalitnila i teoretická příprava, a řekněme, lepší propojení právě té teorie, teoretického výkladu, s odbornou praxí.
K tomuto pozměňovacímu návrhu, který prošel ve výboru v bodě 4 usnesení tohoto výboru, si dovoluji doplnit ještě tento pozměňovací návrh o další část, a to bod 3, aby si ředitelé školy mohli vytvářet poradní sbor ze zaměstnavatelů za účelem spolupráce se zaměstnavateli, a to právě podle odstavce 2. Myslím si, že tímto pozměňovacím návrhem se tak dovrší snaha o pevnější propojení středních odborných škol se zaměstnavateli. Záměrně se zde uvádí termín zaměstnavatelé, nikoliv sociální partneři, jak tomu bývalo v předešlých citacích spolupráce školy s praxí. ***