(16.30 hodin)
(pokračuje Pilný)
Kromě tohoto faktického problému se na to ale musíme podívat také z hlediska, které tady bylo zmíněno, a to je ochrana dat a také kontrola případného zneužití těchto věcí. A je to také důvěra v operátory a lidi, kteří provozují komunikační techniku, kteří potenciálně mohou ztrácet zákazníky právě proto, že ztratí důvěru ve služby, které jsou jim poskytovány. Já jsem rád, že diskuse o tomhle zákonu probíhá. Ale rozhodně to, co nevidím, nevidím nějakou ucelenou strategii, která by vedla a adresovala problém kybernetické bezpečnosti nejen v České republice, ale zároveň respektovala také to, že to není problém jedné země. Je to problém globální.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pardon, pane poslanče (Chalupo), ještě s faktickou poznámkou paní poslankyně Jana Černochová. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych vaším prostřednictvím jenom ke kolegovi Pilnému chtěla sdělit, že projednáváme jiný zákon, než o kterém on hovořil. Projednáváme zákon, který se týká kontroly zpravodajských služeb.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Nyní je řádně přihlášen pan poslanec Bohuslav Chalupa. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Bohuslav Chalupa: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, navážu na to, co tady řekl kolega Dolejš přede mnou, i na to, co tady řekl pan kolega Pilný. Rozhodně se ocitáme ve zcela nové situaci a bude to časem čím dále, řekněme, horší, protože ten kyberprostor před námi otevírá možnosti, o kterých dneska toho zatím moc nevíme. A ty problémy, které nastanou, skutečně budou stále více a více zasahovat do našeho všedního života i do legislativy i do činnosti exekutivy atd.
Vzhledem k tomu, že projednáváme ten zákon a jsou tady jisté souvislosti, které si myslím, že by bylo dobré říct už dnes zde, tak nebudu reagovat na ten pozměňovací návrh, tak jak tady přednesl pan kolega Dolejš, ale budu reagovat na pozměňovací návrh, který uplatnil kolega Korte na výboru pro bezpečnost.
Ve stanovisku výboru pro bezpečnost je obsažen pozměňovací návrh navržený panem poslancem Kortem, kterým se mají z § 5 odst. 3 písm. a), jež vymezuje tzv. vnější působnost Vojenského zpravodajství, vypustit slova "a bezpečnost". Vojenské zpravodajství by pak mělo zabezpečovat informace mající původ v zahraničí důležité pro obranu České republiky, nikoli však již pro její bezpečnost. Předmětné písm. a) vymezující vnější působnost Vojenského zpravodajství je v této podobě v zákoně o zpravodajských službách od roku 2005, kdy se tam dostalo v souvislosti se zákonem o Vojenském zpravodajství, jeho doprovodným zákonem č. 290/2005 Sb. Autorem této změny tehdy byli poslanci Nečas, Vidím a Kladívko a v důvodové zprávě se můžeme dočíst, že důvodem této změny je zpřesnění vymezení působnosti Vojenského zpravodajství v oblasti jeho vnějšího zaměření s ohledem na vývojový charakter bezpečnostního prostředí a asymetrickou povahu bezpečnostních hrozeb. Je třeba uvést, že při projednávání tohoto tisku nebyla k této změně jediná námitka či komentář.
Pan poslanec Korte stejný návrh předložil v tomto volebním období již jednou, a to v červnu 2015 při projednávání tisku č. 400, kterým se rovněž měnil zákon o zpravodajských službách. Zdůvodňoval jej ve zkratce tak, že působnost Ministerstva obrany, a tedy i jeho zpravodajské služby má být jen v obraně a nikoli bezpečnosti, a že by tím tedy Vojenské zpravodajství snad mělo zasahovat někam, kam nesmí. Garanční výbor pro bezpečnost tehdy zaujal k tomuto návrhu negativní stanovisko a tento návrh byl touto Sněmovnou poměrem hlasů 22 ku 121 zamítnut. Nyní je tento návrh předkládán znovu a kupodivu tím samým výborem, který jej cca před rokem odmítl.
Je tedy namístě se ptát: Stalo se během tohoto roku něco, co by odůvodnilo takový obrat ve smýšlení? Mám za to, že se nestalo, a předpokládám tedy a doufám, že tento návrh bude opět odmítnut. Je totiž dost obtížné oddělovat bezpečnost a obranu. Každý stát si v rámci své bezpečnosti buduje schopnost obrany. Tyto dvě oblasti totiž nelze oddělit. Naopak spolu velmi úzce souvisí a jedna je součástí druhé. I proto je problematika obrany součástí ústavního zákona o bezpečnosti České republiky. Obě služby, které působí v zahraničí, jsou relativně malé a nikdy jedna ani druhá samostatně nemohou informačně pokrýt celý svět a všechny bezpečnostní hrozby, kterým jsme nebo budeme v budoucnosti vystaveni. Pokud je budeme schopni dobře úkolovat, tak aby k překrývání a k nějakým duplicitám nedocházelo, pak bude jejich možná překrývající se zahraniční působnost pro tento stát jedině přínosem. Vypuštění slova "bezpečnost" po více než deseti letech po tom, co tam bylo vepsáno, není tedy vůbec dobrý nápad. A to nejen proto, že v souladu s takto definovanou působností si Vojenské zpravodajství v zahraničí vybudovalo své nikoliv nevýznamné možnosti a schopnosti.
Na závěr dodávám, že i to, co jsem tady teď řekl, znovu souvisí s tím, co jsem tady už několikrát v Poslanecké sněmovně sděloval, a žádal jsem o podporu, tzn. že bychom se měli daleko víc zamýšlet nad otázkami a možnostmi koordinace zpravodajských služeb jako všech zpravodajských služeb, tak aby nedocházelo k onomu překrývání nebo ke špatné výměně informací. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Chalupovi. Dalším řádně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Ivan Gabal. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ivan Gabal: Dobrý den, děkuji vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, pane premiére, vládo. Velice stručně. Myslím, že to, co tady nezaznělo v dosavadních vystoupeních a co pro Sněmovnu je důležité, že jde o klíčový zákon, kterým jak vládní koalice, tak tato Sněmovna plní svůj závazek v reakci na některé předchozí děje v souvislosti s činností nebo problémy v činnosti zpravodajských služeb, a to zřízením druhého stupně kontroly, který bude nad kontrolou parlamentní a bude spolupracovat nebo pracovat na její požadavek. Jde tedy o hlubší kontrolu zpravodajských služeb, všech zpravodajských služeb. Považuji to za velice významný krok, protože při koaličních jednáních nebylo snadné partnery přesvědčit o tom, abychom tento krok podnikli. Více než rok pracovala skupina všech parlamentních stran na přípravě této legislativy a já bych všem chtěl poděkovat. Koordinátorem byl místopředseda vlády Bělobrádek. A pokud se nám podaří tuto věc dotáhnout, tak výrazným způsobem posuneme výkonnost i kontrolu našich zpravodajských služeb na novou úroveň. Samozřejmě ještě je poměrně dost práce, která nám chybí. Ale je důležité, abychom si uvědomili, že ze všech koutů tohoto parlamentu děláme významný krok, který se netýká kyberbezpečnosti nebo dalších věcí, ale který se týká kvalitativně nového stupně zpravodajských služeb.
Tolik na faktické upřesnění. A já bych byl rád a poděkoval bych všem, kteří se o tohle zasloužili. Doufám, že se podaří tuto novelu protlačit. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. To byl zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Pakliže se nikdo nehlásí, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova. Není zájem.
Přikročíme tedy k podrobné rozpravě a já zahajuji podrobnou rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. Pardon, pan zpravodaj nejprve s přednostním právem. Po něm pan poslanec Váňa. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane místopředsedo. Já využiji podrobné rozpravy k tomu, abych vás seznámil se dvěma docela jednoduchými pozměňujícími návrhy. Ten první se týká části první článku 1 bodu 3 se v § 12 odst. 3 vypouští. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označí jako odstavec 3 a 4. A druhý návrh: V části třetí se vypouští text označený jako varianta 2, to je čistě legislativně technická úprava.
K tomu prvnímu. Podle § 12i odst. 1 zákona o zpravodajských službách ČR má být sekretariát orgánu nezávislé kontroly zařazen do Kanceláře Poslanecké sněmovny. V ustanovení § 12i odst. 3 zákona se však má stanovit, že podrobnosti o postavení zaměstnanců sekretariátu orgánu nezávislé kontroly stanoví statut, který vydává vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny. Má-li být sekretariát orgánu nezávislé kontroly zařazen do Kanceláře Poslanecké sněmovny, znamená to, že příslušní zaměstnanci budou zaměstnanci Kanceláře Poslanecké sněmovny. Za těchto okolností nedává smysl schvalování zvláštního statutu. Postavení zaměstnanců sekretariátu orgánu nezávislé kontroly bude vyplývat z předpisů vztahujících se na Kancelář Poslanecké sněmovny. Úprava ve zvláštním statutu buď bude duplicitně opakovat to, co platí obecně pro všechny zaměstnance, nebo by s obecnou úpravou kolidovala a vznikly by určité nejasnosti. Proto tento pozměňovací návrh. Děkuji.***