(13.30 hodin)
Předseda PSP Jan Hamáček: Já poprosím sněmovnu o klid. Děkuji.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Já myslím, že to je důležité, protože teď se bavíme o tom, jak Sobotkova vláda dodržuje vlastní usnesení. Nebavíme se o návrzích opozice.
Druhého března tento odbor hlavního architekta eGovernmentu na Ministerstvu vnitra obdržel přesně podle toho usnesení žádost Ministerstva financí na posouzení projektu Adis - integrace EET a daňového systému. Žádost byla potom o tři týdny později, 23. března, na žádost doplněna a je v ní výslovně uvedeno, že předložený projekt řeší pouze vnitřní procesy finanční správy a projekt neřeší transakční část zpracování účtenek. Už den poté, to znamená, odbor hlavního architekta to nijak nezdržoval, vydal kladné stanovisko s výhradou, že jeho součástí není transakční část, a odeslal to na Ministerstvo vnitra. Doposud všechno v pořádku. Osmého dubna bylo dopisem Ministerstvo financí vyzváno k upřesnění, kdy bude dodána žádost na samotné EET - před více než půl rokem. Na tuto žádost, ta se neztratila nikde, Ministerstvo financí odpovědělo 5. května. Trvalo jim to více než měsíc, nebo zhruba měsíc, než odpověděli - ne jeden den, jako eGovernmentu, který vydal souhlasné stanovisko -, s tím že o tom ví a že samotná žádost o posouzení projektu EET bude dodána do konce května. Dnes, milé děti, je listopad, a doposud není vydáno stanovisko k projektu EET. Proč? Protože Ministerstvo financí ještě tento projekt k posouzení nezaslalo. Přitom vidíme reklamu, tu v televizi, tu ji slyšíme v rádiu, tu v médiích, jak projekt EET startuje ode dneška za 20 dnů, 19 dnů - už je jedenáctého. Nebo dvacet - záleží, jak to budeme počítat.
Jak je to možné, že Ministerstvo financí postupuje v rozporu s usnesením vlastní vlády? To by bylo ukazování prstem z Ministerstva financí na rezorty, které spravují koaliční partneři, jak to, že tady děláte projekt za sedm milionů v ICT? Jak to, že porušujete toto usnesení? Jak to, že jste těch sedm milionů utratili? Ptejte se vy, vládní poslanci, svých kolegů, jak je možné, že Ministerstvo financí investuje peníze bez souhlasu a v rozporu s usnesením vlády ČR. Buď jsou si vědomi toho, že ten projekt není dobře připraven, a bojí se ho obhajovat před odborníky z Ministerstva vnitra, kteří to mají v gesci. To je první možné vysvětlení. Druhé vysvětlení je, že levá ruka neví, co dělá pravá, a naopak, tudíž že to nikdo neřeší. A třetí je, že na to úplně kašlou, že jim je jedno nějaké usnesení vlády, protože my jsme finance a my jediní si můžeme dělat, co chceme. Sami si vyberte, která odpověď je pravděpodobnější. My z opozice to skutečně nevíme. Vy byste se to dozvědět mohli.
Já jsem se chtěl zeptat pana ministra financí na to, která odpověď je pravdivá a proč jeho úřad nepožádal o souhlas s tímto projektem. Všímejte si, že vůbec nemluvím o tom, jestli ten projekt má být, nebo nemá být. To je jiná věc. Zákon platí, usnesení vlády platí a finance si dělají, co chtějí. Bohužel tady pan ministr financí není. Ráno jsem slyšel, že je omluven z osobních důvodů. Tomu se dá rozumět, to se může stát každému. Takže na závěr svého vystoupení požádám procedurálně o přerušení této schůze do přítomnosti pana ministra financí, protože myslím, že je férové, aby dostal možnost tyto pochybnosti vysvětlit a objasnit proč.
Nejsou to jediné pochybnosti o tom procesu, který běží, a myslím, že to debatovali i kolegové a kolegyně na kontrolním výboru, a to je způsob vzniku státního podniku Centrum sdílených služeb, jestli to říkám dobře. Tento podnik vznikl evidentně v rozporu s platnou legislativou. A dokonce do toho podniku směřují nemalé finanční prostředky ze státního rozpočtu. Pro všechny z nás připomínám, že jeden z bývalých členů jedné z bývalých vlád byl sice nepravomocně, podle mě nespravedlivě a nesprávně, odsouzen, dokonce k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, než mu to odvolací soud zrušil, podle mě zase velmi správně, za to, že založil státní podnik - sice ve formě společnosti s ručením omezeným - v rozporu s tehdy platnými předpisy, a přitom všichni věděli i u toho soudu, že tam neodešla ani jedna jediná koruna ze státního rozpočtu. Takže tam proběhl pouze akt vzniku a žádné peníze tam nesměřovaly, přesto v první instanci tak nesmyslně vysoký a podle mě i nespravedlivý trest. A naštěstí zafungoval náš justiční systém a podle mého názoru byl správně osvobozen. Nicméně pro tohoto bývalého politika to byl velký problém v jeho politické kariéře, to si řekněme otevřeně. To vás přibrzdí na měsíce a roky a mnohdy je to konečná s vaší politickou kariérou. A to já nevím, jestli v ní chtěl, nebo nechtěl pokračovat, ale to je vedlejší.
Často argumentuje Ministerstvo financí, že to stejně udělají na tom vnitru s tím NAKITem. Ale to není pravda. Pravda je, že se změnila pravidla a zákon podle našeho názoru přílepkem, ale to už je věc diskuse a výkladu. Myslím, že to načítal pan kolega Stupčuk. My jsme tehdy proti tomu protestovali, nicméně většina to akceptovala, prošlo to Sněmovnou, prošlo to Senátem, podepsal to prezident republiky, vyšlo to ve Sbírce zákonů, tak vlastně obdobný nebo identický postup, ale v jiné době je legislativně správně, protože už byla změněna legislativa. Já si myslím, že i proto, že na vnitru si všimli, že na financích to neudělali dobře, a nechtěli se vystavit stejnému problému. Takže je to jiný příběh a nemůžeme akceptovat odpověď: Nejenom my, ale i kolegové z jiného ministerstva postupovali stejně. Postupovali stejně, ale už platily jiné zákony, resp. jiné znění zákona o státním podniku.
Samozřejmě základní problém je v tom, že tato levicová vláda zakládá nové a nové státní podniky. To je třeba říct, že tyto nepříliš dobré nápady pak realizuje v praxi. Ale opět tady vidíme přístup Ministerstva financí, které ignoruje platnou legislativu. A podle kolegů, kteří byli na kontrolním výboru, se tam pan ministr financí bránil tím, že měl usnesení vlády, která ho pověřila, aby takový podnik založil. To je pravda. A myslím si, že správný postup měl být, že měl tento materiál, toto usnesení, předložit svému úřadu a úřad měl informovat ministra financí, že má informovat vládu jako celek, že bez změny legislativy tento postup není možný. Takže tady není sdílená odpovědnost všech členů vlády, kteří pro to hlasovali, protože není povinnost členů vlády, aby detailně znali legislativu a věděli, zda ten projekt se dá uskutečnit. Vláda projevila jasnou vůli tento projekt udělat, zřídit státní podnik - říkám, já to považuji za chybu, ale respektuji názor vlády - a finance jako rezort měly říct pozor, pozor, abychom to mohli provést, musíte nejprve změnit legislativu. Kdyby se tak stalo, tak vedeme jenom politickou debatu, jestli to je dobře, nebo špatně. Tady ale nevedeme politickou debatu. Tady mluvíme o tom, že finance v jednom případě obcházejí platný zákon a v druhém případě obcházejí usnesení vlastní vlády. To už není legrace a uvidíme, jaký bude další vývoj projednávání na kontrolním výboru. ***