(10.10 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Pokud jde o volby ve Spojených státech, nevidím žádný důvod, proč by výsledky amerických prezidentských voleb měly vést ke zhoršení vztahů České republiky a Spojených států. Považoval bych za krajně nešťastné, kdyby došlo k posílení tendence izolace Spojených států, zejména v bezpečnostní, ale také hospodářské oblasti. Jak jsem už řekl i veřejně, doufám, že se nově zvolenému prezidentu Trumpovi podaří uklidnit rozjitřenou situaci v americké společnosti. Naše země má zájem na tom, aby mezi Evropou a Spojenými státy panovalo co nejlepší obchodní klima. Naše země má zájem na tom, aby Spojené státy i nadále garantovaly své závazky, které přijaly jako člen Severoatlantické aliance.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, černobílé dělení světa na tábory podle mého názoru neplatí. To není žádné ustupování z nějakých našich hodnot. Hodnotami jsme a zůstáváme v Evropě. Hodnotami jsme a zůstáváme v Severoatlantické alianci. Ale jsem rovněž přesvědčen o tom, že nemůžeme ignorovat ekonomickou realitu. Žijeme v globalizovaném světě. Všechny státy jsou pod tlakem změn, o kterých jsem mluvil před chvílí. Samozřejmě tady máme rámec mezinárodního práva a musíme vyžadovat jeho respektování. Máme tady rámec Organizace spojených národů. Ale nic z toho za nás nevyřeší otázku, jak udržet v globálním světě naši pozici, jak udržet naši konkurenceschopnost, jak udržet naši prosperitu a naše pracovní místa. Nejhloupější reakcí na problémy, které globalizace přináší, a důkazem naprosté bezradnosti je právě snaha nějakým způsobem se od světa odříznout a nějakým způsobem se od světa izolovat. Ale myslím si, že takovéto zavírání očí ještě nikomu nepomohlo.
V minulých týdnech se rozpoutala intenzivní debata o našich vztazích s Čínou. Já bych teď rád odcitoval na začátek svého vyjádření k česko-čínským vztahům výňatek z koncepce zahraniční politiky, kterou naše koaliční vláda schválila v červenci roku 2015. Tam se říká: "Čína představuje jednu z největších světových ekonomik a důležitého aktéra při řešení problémů globálního významu. Česká republika bude ve vztahu k Číně usilovat o pravidelný politický dialog, který umožní rozvíjet spolupráci v celé řadě oblastí včetně ekonomiky, zdravotnictví, ochrany životního prostředí, vědy a výzkumu, kultury a lidských práv. Hlavní rámec pro dialog s Čínou představuje vedle bilaterálních vztahů strategické partnerství mezi Evropskou unií a Čínou." Jinými slovy, v naší koncepci je jasně stanoveno, že Čína je pro nás důležitý ekonomický a politický partner. Je to koncepce, kterou schválila celá vláda. Proto se od počátku soustředíme na nastavení nové úrovně vzájemných vztahů. Naší prioritou a doháněním deficitu z minula je navyšování vzájemné obchodní bilance. Už tady bylo řečeno, že ve vzájemné obchodní bilanci je Česká republika významně pasivní. To je stav, který jsme zdědili z minulosti. Jsem rád, že mezi léty 2013 a 2015 došlo k nárůstu našeho exportu do Číny o 8 miliard korun. To znamená, za toto období se náš export do Číny zvýšil o 20 procent. To vůbec není malé a vůbec to ani není samozřejmé číslo. Roste každý rok. Roste i objem investic v České republice.
Když naše vláda nastupovala, tak jsme neměli žádné přímé letecké spojení s Čínou. Dneska máme tři přímé letecké linky. A důkazem toho, že se podpora vzájemných vztahů daří a že to má reálné ekonomické přínosy, je také fakt, že do České republiky letos pravděpodobně dorazí skoro 400 tisíc turistů z Číny. Od roku 2013 se počet čínských turistů zdvojnásobil, jejich příliv do České republiky. Takže je evidentní, že rozmrazení vztahů s Čínou, pragmatické zlepšení vztahů s Čínou otevřelo nové obchodní možnosti, a to nejenom těm, kdo se snaží do Číny vyvážet svoje zboží a služby, ale otevřelo to také možnosti v domácím turistickém ruchu, v českém lázeňství, v českém zdravotnictví. Tohle všechno je prostor, který vláda pro naše lidi, pro naše podnikatele otevřela. A bez toho, aniž bychom změnili vztahy k Číně, bez toho, abychom je na politické úrovni rozmrazili, tak by nic z tohoto nebylo. Nic z tohoto by se nestalo realitou.
A poprosil bych v té debatě s Čínou skutečně o chladný rozum. Mám někdy pocit, že ta debata se dostává za hranici racionality a dostává se na půdu hysterie. Zachovejme si prosím chladný rozum a podívejme se na to, jaké ekonomické vztahy s Čínou má Německo. Jaké vztahy s ní má Francie, Velká Británie, Holandsko. Všechny tyhle země už roky s Čínou aktivně obchodují. My dneska jenom doháníme zpoždění, které jsme měli za těmito státy.
Pro nás je podpora exportu skutečně velmi důležitá věc. Byl bych nerad, aby to bylo zmiňováno jako nějaká popelka zahraniční politiky nebo něco, co je tady jako jakýsi přívěšek. Ne, je to jeden z klíčových cílů naší zahraniční politiky - vytvořit předpoklady pro to, abychom jako země byli úspěšní, abychom jako země byli schopni prosperovat.
Bohužel v oblasti podpory exportu, a já jsem se nevracel příliš do minulosti a ani bych to nedělal, ale musím říci, že mě velmi zarazilo vystoupení pana předsedy Laudáta teď, předtím, než jsem začal mluvit, protože on zmiňoval případ Adularya jako něco, co je snad problémem naší proexportní politiky, nebo něco, co je snad problémem naší zahraniční politiky. Chci jenom připomenout, že úvěr České exportní banky na výstavbu elektrárny v Turecku v Adularyi, kterou realizovala jedna ze společností skupiny Vítkovice, byl schválen v roce 2010 a v roce 2011. Tehdy byl poskytnut tento úvěr. Zeptejte se sami, kdo v té době tady vládl. Čili prosím, nemluvte tady o Adularyi. Za to nese odpovědnost vedení exportní banky, které dosadila pravicová vláda, a nesou za to odpovědnost ti, kdo seděli za pravicové vlády v dozorčí radě České exportní banky.
Bohužel, to musím říct bohužel, naše proexportní politika je zatížená obrovským množstvím případů, které pocházejí z úplně stejného období, ze stejného období jako Adularya, a které mohou způsobit velké ztráty. Připomínám jenom kauzu Slovakia Steel - poskytnuto v roce 2008. Kauza Krasavino - poskytnuto v roce 2007. Kauza Rjazaň - poskytnuto 2010. Všechno to bude mít dohromady mnohamiliardové dopady do ztrát České exportní banky. To opravdu nebylo šťastné období z hlediska našeho exportu. My to teď musíme řešit a musíme to platit na vrub jiných výdajů státního rozpočtu.
Vrátím se ale k proexportní politice. My jsme zefektivnili systém organizace podnikatelských misí. V okamžiku, kdy jedeme do země, kde to má smysl, organizujeme podnikatelské mise. Když dělám já jako předseda jakékoli zahraniční cesty, snažím se vždycky s sebou vzít naše podnikatele a snažíme se jim připravit dobrý program. Myslím, že je důležité, aby tohle byla samozřejmost.
Přestala válka mezi Ministerstvem průmyslu a Ministerstvem zahraničí. Pokud jde o podporu exportu, je tady jasná koncepce, je tady jasná spolupráce. A má to svoje výsledky. A prosím opět, pokud chcete kritizovat proexportní politiku vlády, běžte se zeptat na obchodní a hospodářskou komoru, běžte se zeptat na Svaz průmyslu a dopravy, ať vám řeknou svůj názor na to, jestli s nimi vláda spolupracuje, nebo nespolupracuje, pokud jde o proexportní politiku. Poslechněte si, co říkají sami podnikatelé, jakým způsobem se jim snažíme pomáhat a vytvářet podmínky pro to, aby byli oni úspěšní. A to samé platí pro investice, pro investice tady v České republice. ***