(16.50 hodin)
(pokračuje Marksová)
Od doby, co jsem nastoupila, žádáme vládu o navýšení počtu těch úřednic. Pořád ještě nejsme na tom, v uvozovkách, předdrábkovském stavu a vlastně posledních 300 lidí - a to taky pořád ještě nebudeme na těch 100 % - máme přislíbeno až od 1. července následujícího roku. A ráda bych také podotkla, že celý ten obchod s chudobou se rozjel právě za těch dvou předchozích pravicových vlád, za těch osm let, ten se nerozjel teď a nerozjel se předtím za vlády ČSSD. To si myslím, že je docela podstatné.
Nicméně tou první novelou zákona o hmotné nouzi jsme dokázali hodně zregulovat ubytovny. Některé už se zavírají, některé mizí a ten poplatek na bydlení se snižuje. Ale máte pravdu, že ti podnikatelé s chudobou si našli jinou cestičku a začali tyhle lidi stěhovat do privatizovaných zejména paneláků, do těch normálních volných bytů. A bohužel zatímco ubytovny jsme byli schopni regulovat celkem ve své vlastní kompetenci, tak v tuto chvíli, když se bavíme o sdružení vlastníků jednotek atd., tak to už není jenom resort MPSV, my prostě na to potřebujeme součinnost ostatních, zejména Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva spravedlnosti kvůli občanovi, potřebujeme orgány veřejného zdraví, tedy hygienu. Já jsem na vládě na podzim, nebo někdy v létě, předložila materiál Identifikace problémů v bydlení, který zavazuje i ty ostatní resorty k součinnosti. Například jedno z těch odhalení, které mě dodnes nepřestává fascinovat, je, že někdy v roce 2006 zmizely hygienické standardy na byty. Takže dnes, když máme úplně zdevastovaný byt, tak my nemáme jak říct, že do tohohle bytu nebudeme platit sociální dávku. A jsou tam i jiné regulace, aby třeba právě to sdružení vlastníků jednotek bylo schopno nějakým způsobem regulovat, kdo se jim tam stěhuje. To jsou regulace, které jsou naprosto běžné v západní Evropě. A když jsem vůbec vyslovila takovou myšlenku, tak se na mě snesla mediální vlna kritiky nějakých majitelů domů. Takže tady taky bychom se měli rozhodnout, co vlastně chceme.
Nicméně to, co my můžeme teď dělat v naší kompetenci, je, že pokud se dějí ty věci, které se také dějí v Jirkově, kdy vlastně majitel bytu, který ho pronajímá, neodvede sdružení vlastníků jednotek peníze na energie a služby, zejména jde o ty energie, tak my jsme už na podzim vydali naši vnitřní instrukci, že to lze, že úřady práce to mohou potom platit přímo tomu sdružení, aby tohle bylo v pořádku. A už se to začalo v tuto chvíli praktikovat ve Vrchlabí a my jsme to teď znovu oživili, znovu jsme to těm úřadům práce řekli, protože to vypadá, jako by ta instrukce k některým nedošla úplně včas do těch jednotlivých pracovišť. Takže jsme se znovu postarali o to, aby si byli opravdu jistí, že to tak vyplácet smějí. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Paní poslankyně má doplňující otázku? Nemá. Děkuji.
Paní poslankyně Olga Havlová bude interpelovat pana ministra vnitra Milana Chovance ve věci deliktu na Bulovce. (Ministr vnitra mimo mikrofon s úsměvem: Já tam nebyl.) Pan ministr to nebyl, paní poslankyně.
Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, k čemu došlo v Nemocnici Na Bulovce, se už dnes několikrát hovořilo. Já se o tom už zmiňovat nebudu, protože pan premiér nám to docela podrobně popsal. Ale v této věci bych vám ráda položila několik následujících otázek.
Jak bude probíhat azylová procedura i přes spáchaný závažný trestný delikt žadatele? Proč i přes obrovský nárůst trestné činnosti žadatelů o azyl v Německu, Francii a Itálii nehodlá Ministerstvo vnitra iniciovat náš návrh zákona na neudělení azylu osobám, které spáchaly trestný čin nebo vybraný přestupek během azylového řízení? Média uvedla, že mladík je součástí nespecifikovaného integračního programu. Chci se vás tedy zeptat, co je to za program, kolik imigrantů se jej účastní a kde jsou účastníci ubytováni. Kolik žadatelů o azyl je v současné době v České republice a jestli je možné sloučení rodin při získání azylu. A jestli může případným vyhoštěním mladíka být potrestána i celá rodina. A je možné vyhoštění časově omezit? A jaká je nejnižší lhůta? Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Pane ministře, prosím o odpověď.
Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, systém kvót realokací a resettlementu, tak jak byl schválen Evropskou komisí - a Česká republika byla v této věci přehlasována, tzn. my jsme nesouhlasili s tím projektem jako takovým - nezahrnuje národnost Afghánistán. To znamená, už z tohoto důvodu není možné, aby pod nějakým programem Ministerstva vnitra v rámci resettlementu a realokací byl Afghánec.
Co se týká změny zákona o azylu, tak jak ho Úsvit navrhl, tam dle našeho názoru existuje rozpor s mezinárodním právem. Já jsem to tady říkal už v době, kdy jsme to tady projednávali. A jediné, co mohu nabídnout poslancům a poslankyním, je dejme tomu určitá technická pomoc při přípravě normy, dejme tomu určitá konzultační pomoc ze strany Ministerstva vnitra, abychom se nedostávali do sporu s tím, že potom musí být ty návrhy de facto z naší strany negovány, protože jsou v rozporu s mezinárodním právem. Já už si přesně nepamatuji, vážená paní poslankyně, od čeho se to odvozovalo, ale není problém to zjistit a poslat znovu. Nemám s tím vůbec žádný problém a zařídím to.
Co se týká těch programů, o kterých hovoříte, za rok 2016, a je to aktuálně do 9. listopadu, Česká republika obdržela 1 281 žádostí o azyl, z toho 34 % je Ukrajina, Irák 11 %, Kuba 6 %, Sýrie a Čína po 5 %. Zvýšený počet žádostí z Iráku souvisí s realizací přesídlovací iniciativy Nadačního fondu Generace 21. V současné době je tento projekt zastaven. A ještě mohu dodat, že ve stejném období za loňský rok to bylo 1 289 žádostí o azyl, z čehož 46 % byli Ukrajinci, 9 % Kubánci, 9 % Syřané, 5 % Vietnamci, 3 % Arménie. Jde o meziroční pokles žadatelů o azyl zhruba 1 %.
Pokud rodina přijede společně a jeden z členů splňuje důvody pro udělení azylu, bude standardně azyl udělen i zbývajícím členům této rodiny, tzn. stačí, když jedna osoba z té rodiny, kde jsou prokázané rodinné vazby a nejsou to tedy fiktivní rodinní příslušníci, má nárok na azyl, získá tento azyl i jeho příbuzenstvo - manželka, nezletilé děti atd. Pokud rodina nepřijede společně, může požádat o sloučení rodiny v zahraničí podle zákona o pobytu cizinců. A zde se reflektuje právo Evropské unie. Pokud by byl udělen osobě tzv. hlavní azyl, tak splňuje potom podmínky na sloučení rodiny. Pokud je tento azyl odňat, tak může být samozřejmě odňat i tomu zbytku. To znamená, není to tak, že ta osoba, která má nárok, získá azyl, a pokud je jí odebrán, tak že ti ostatní tady mohou zůstat jenom díky tomu, že v tom prvopočátku byli s touto osobou spojeni.
Trestní zákoník - a to je ta poslední otázka, na kterou jste se ptala, stanovuje, že trest vyhoštění lze udělit na dobu jednoho roku až deseti let nebo i na dobu neurčitou. Záleží na okolnostech toho daného případu, o který se jedná. Trest vyhoštění potom platí pouze pro toho odsouzeného.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, paní poslankyně, vaše doplňující otázka.
Poslankyně Olga Havlová: Já už se nebudu ptát. Já bych jenom poděkovala panu ministrovi za vstřícnost, co se týká toho azylového zákona. Byla bych ráda, kdybychom se na tom mohli podílet a dát to dohromady, protože vidíte, že ta situace je čím dál horší. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. Přejdeme k dvanácté interpelaci. Pan poslanec Roman Procházka bude interpelovat pana ministra kultury Daniela Hermana ve věci nových národních kulturních památek. Prosím, pane poslanče. ***