(16.30 hodin)
(pokračuje Šánová)

Dále se ptám, zda máte tento váš návrh prodiskutován s Českou lékařskou komorou, s odbornou společností gynekologickou a zda tyto s vaším návrhem souhlasí. A co je pro mne nejdůležitější, jak ve svém návrhu řešíte odpovědnost porodních asistentek za případné komplikace, když v § 67 doplňujete nový odstavec 2, v němž je stavíte na úroveň lékařů.

Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Poslankyně a poslanci, tady se asi jedná o jedno velké nedorozumění. Navržená změna reaguje na změny ve zdravotnických předpisech. A to, že porodní asistentka může pečovat o ženu v průběhu těhotenství místo odborného lékaře, to je jednoznačně úprava v předpisech v gesci Ministerstva zdravotnictví. My jsme se na tom nijak nepodíleli. My jenom jsme teď reagovali na jejich změny, aby to bylo kompatibilní.

A už dneska porodní asistentka může poskytovat ženám péči. Ale podle aktuálně platné úpravy nemůže takové ženě potvrdit potřebné údaje na žádost o dávku peněžité pomoci v mateřství. Proto to my řešíme jenom kvůli tomu potvrzení na dávku. To znamená, že dnes podle právní úpravy těhotná, která je v péči porodní asistentky, musí pro to, aby mohla pobírat peněžitou pomoc v mateřství, a to je šest až osm týdnů před datem porodu, tak to je každému asi celkem jasné, že je těhotná, takže dneska ona musí buď počkat na vystavení rodného listu dítěte, ale to by bylo až po porodu, a teprve potom může požádat o dávku, anebo musí vyhledat gynekologa, který jenom potvrzuje, dává razítko na datum očekávaného porodu. A dává razítko na žádost o peněžitou pomoc v mateřství, i když ona třeba není v jeho péči.

My jenom ten postup považujeme za administrativně zatěžující jak pro lékaře, tak pro budoucí matku. Takže my vlastně jenom měníme to, aby v budoucnosti i porodní asistentky mohly potvrdit očekávané datum porodu na žádosti o peněžitou pomoc v mateřství. Jedná se vlastně o administrativní úkon. A umožňujeme je porodním asistentkám proto, aby žena nemohla jenom kvůli razítku hledat nějakého doktora, který ji třeba ani neviděl, nebo aby nemusela čekat na tu dávku až do porodu. A samozřejmě, že to bylo konzultováno s Ministerstvem zdravotnictví, kde samozřejmě podle sdělení Ministerstva zdravotnictví, my jsme si to opravdu nevymysleli, z těch uvedených činností ve vyhlášce, které má porodní asistentka vykonávat, lze dovodit, že má dostatečné informace k tomu, aby mohla stanovit očekávaný den porodu. Takže pokud máte ty pochybnosti, které jste tady teď četla, tak je směřujte napříště na Ministerstvo zdravotnictví.

A jinak kromě tady toho, že vycházíme z Ministerstva zdravotnictví, tak také vycházíme z praxe České správy sociálního zabezpečení a z četných podnětů žen, které preferují péči porodních asistentek před gynekology. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Paní poslankyně má doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Zuzana Šánová: Já snad ani nemám doplňující otázku, ale paní ministryně mě šokovala. Takže dnes je praxe taková, že gynekolog může dát razítko ženě nebo potvrzení, kterou vůbec v průběhu těhotenství neviděl a není v jeho péči? No to bychom se asi měli vážně nějak zaobírat stavem našeho zdravotnictví.

A pak mě překvapilo ještě, že vy jste tady řekla, nebudu citovat asi přesně, že porodní asistentka má informace, které potřebuje. Takže vy stavíte informace na úroveň vysokoškolského vzdělání?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, paní ministryně, prosím. Není nic horšího, než šokovaný poslanec. Prosím, napravte to. Děkuji.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Tyto všechny věci, které vás v uvozovkách šokují, vycházejí, jsou v kompetenci Ministerstva zdravotnictví. Tečka. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: A máme téma na další interpelaci paní poslankyně, ale to až příště. Dnes bude pan poslanec Leo Luzar ze své sedmé interpelace interpelovat taktéž paní ministryni práce a sociálních věcí v dovozu levné pracovní síly. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, myslím si, že naše společné heslo "konec levné práce" budeme ctít asi oba dva. O to více mě zaráží tendence politicky rozhodnout o dovozu levné pracovní síly ze zahraničí. Jmenovitě konkrétně Ukrajiny.

Tlak na levnou pracovní sílu - a dovolím si použít přívlastek otrocky levnou pracovní sílu - z ciziny je možná oprávněný v průmyslových odvětvích, která volají po levné pracovní síle. Ale tím samozřejmě snižujeme tlak na růst mezd. A z toho titulu bych rád věděl, jak úřady práce budou reagovat a kde tito pracovníci masově přivezení budou umístěni. Myslím si osobně, že informace o tom, že Mladá Boleslav netrpělivě čeká, myslím tím automobilka, na tyto pracovníky, by mohla odboráře v Mladé Boleslavi přinutit k tomu, aby se znovu zamysleli nad kolektivním vyjednáváním a nad výší svých mezd v porovnání s německými mzdami za výrobu týchž aut typově podobných v Německu a u nás.

Prostě dovoz levné pracovní síly v takovém masivním měřítku, jako připravila česká vláda, a teď politickým rozhodnutím, ne ekonomickým, upozorňuji, by mohl ohrozit tuto snahu odborářů v tom hesle konec levné práce a mohl by přispět k rozšíření nezaměstnanosti i v regionech, kde momentálně je nedostatek pracovní síly. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, poslankyně a poslanci, samozřejmě my opravdu v žádném případě nechceme organizovat nějaký velký nekontrolovatelný příliv levné pracovní síly. A já s vámi souhlasím, že je velice potřeba tady tlačit na navyšování mezd, protože jak říkáte, když se montují stejná auta u nás a v Německu nebo když sedí pokladní v Bille na hranici s Rakouskem na naší straně nebo na rakouské straně, tak rozdíly jsou enormní. A podle mého názoru jsou naprosto, naprosto neodůvodněné a neodůvodnitelné.

Nicméně podle mého názoru se nic takového nechystá. My samozřejmě pořád vycházíme na úřadě práce ze zákona o zaměstnanosti a z principů, že na volné pracovní pozice jsou přednostně umísťováni naši uchazeči o zaměstnání. A volná pracovní místa, která zaměstnavatel hodlá obsadit cizinci, tak musí nejdříve nahlásit na úřadu práce. Pak to prochází tzv. testem trhu práce, kdy vlastně příslušná pobočka nejprve opravdu hledá v rámci českých uchazečů o zaměstnání. A pokud vím, tak je tam třicet dní lhůta. Když ho ve třiceti dnech nenajde, tak teprve potom smí nastoupit někdo z tzv. třetí země. A to ještě ti naši jsou naroveň lidem z členských zemí EU. Takže je jednoznačně naší základní snahou aktivizovat domácí pracovní sílu.

A co se týče Ukrajinců. Pořád se tady bavíme, pořád se pohybujeme v tomto základním půdorysu. Ano, protože zaměstnavatelé teď volají po pracovní síle. Jsou zde dva projekty organizované migrace pracovní síly z Ukrajiny. Ti zaměstnavatelé, vysloveně jsou to konkrétní firmy, jsou zařazováni do projektů na základě doporučení garantů, kteří prověřují splnění všech podmínek pro zařazení do projektů. Garanty je Ministerstvo průmyslu a obchodu, CzechInvest, Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora, Asociace malých a středních podniků a živnostníků, Svaz českých a moravských výrobních družstev. A v rámci tohoto... První je projekt pro vysoce kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny. V jeho rámci bylo za první rok fungování zařazeno celkem 225 osob z celkové roční kvóty 500 lidí. Zejména jsou to lidi z oblasti IT. A druhý projekt pro zaměstnance střední a nižší kvalifikace má k dnešnímu dni zařazené žádosti pro 1 317 pracovníků. Celková roční kvóta je tam 5 000 osob. Takže vidíte, že ani roční kvóta v tuto chvíli není naplněna. A tam se jedná o nejrůznější typy nedostatkových profesí. Je tam opravdu seznam toho, kdo to přesně smí být. V obou případech žádají o vstup do projektů zaměstnavatelé ze všech částí České republiky. Vždycky u každého zaměstnavatele jsou to skutečně relativně malé počty. Většinou to jsou opravdu v řádu jednotlivců, o které zaměstnavatelé žádají. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP