(15.40 hodin)
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Vážené poslankyně, vážení poslanci, samozřejmě teď nechci hodnotit konkrétní vysílání ČT, jenom chci obecně poznamenat, že když se dělaly výzkumy veřejného mínění v Evropě o tom, koho by lidé v Evropě volili za amerického prezidenta, což samo o sobě je absurdní otázka, protože taková situace nikdy nenastane, pokud se ten člověk nestane americkým občanem z nějakého důvodu, tak ve všech těch výzkumech v Evropě výrazně vítězila Hillary Clintonová. A je možné, že ta obecně rozšířená podpora, která u veřejnosti byla tímto směrem zaměřena, se samozřejmě mohla promítnout i do způsobu, jakým o těchto volbách někteří redaktoři veřejnoprávních médií informovali. Nicméně chci jenom připomenout - a je to zvláštní situace hovořit o tom v rámci interpelací na předsedu vlády, protože vláda nemá vůči České televizi žádné speciální pravomoci. To znamená vláda jako taková v rámci svých kompetencí nemůže do toho chodu zasahovat, což si myslím, že je ale dobře.
A druhá věc je, jak k tomu bude přistupovat Poslanecká sněmovna. A ta má možnost sankcí v podobě schvalování či neschvalování zpráv o činnosti České televize nebo Rady České televize. Takže já chci připomenout to, že Poslanecká sněmovna na rozdíl od vlády má v ruce nástroj, jakým může pracovat ve vztahu vyjadřování názorů k tomu, jak fungují veřejnoprávní média. A je tady také kompetence, kterou má Poslanecká sněmovna, to znamená volit členy příslušných mediálních rad. Pokud jde o to, zda zprostředkovaně, či přímo, domnívám se, že tady v minulosti existoval odlišný model, kdy nominanty do rad navrhovaly přímo jednotlivé poslanecké kluby. Pak ten model byl změněn. Tyto nominanty navrhují jednotlivé organizace a kluby se vyjadřují k jejich podpoře či nepodpoře v rámci voleb tady na půdě Poslanecké sněmovny. Těžko říct, který ten systém je lepší z pohledu respektování vyváženého, objektivního vysílání televize a té role, kterou by jako určitý garant tady měla hrát Rada České televize, eventuálně Rada Českého rozhlasu a Poslanecká sněmovna.
Co bych doporučil, tak možná intenzivnější diskusi na půdě příslušných orgánů Poslanecké sněmovny se členy rad, kteří jsou voleni Poslaneckou sněmovnou do České televize. Myslím, že tahle intenzivnější diskuse nemůže být vnímána jako snaha o ovlivňování fungování České televize. Prostě i rady mají omezené pravomoci, které mohou používat. Nicméně komunikace s těmi členy rad a vyjadřování názorů členů Poslanecké sněmovny určitě může přispět k tomu, aby se tito lidé nepohybovali v nějakém vakuu, aby neměli informace jenom z jedné strany, nebo jenom informace od managementu veřejnoprávních médií, ale aby také slyšeli vaše názory a zprostředkovaně také názory voličů.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Pan poslanec bude pokládat doplňující otázku. Prosím, máte slovo.
Poslanec Leo Luzar: Jenom v krátkosti. Pane premiére, samozřejmě jsem se na vás obracel jako na vrcholného představitele jedné z nejsilnějších politických stran v České republice. Ten problém s objektivním zpravodajstvím se týká nás všech. Procházíme testem demokracie, testem voleb. A samozřejmě jsme zodpovědní svým voličům. A veřejnoprávní média mají být odrazem voličů a voličské vůle a mají dávat také prostor všem názorům, které zaznívají, všem relevantním názorům. Proto jsem si úmyslně vybral právě americké prezidentské volby, které se nás přímo nedotýkají a jsou možným zrcadlem práce České televize. Bohužel rada v tom složení a tak, jak je vybírána a doporučována, dneska spíše, dovolte mi ten výraz, zobe z ruky managementu České televize a neodpovídá tomu, jak by měla fungovat. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Pan premiér bude reagovat. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já to možná využiji k tomu, abych trošku porovnal situaci v Americe a u nás, protože si myslím, že je dobře, že máme veřejnoprávní média, protože se dost dobře nemůže stát, aby třeba veřejnoprávní média občanům doporučovala, koho mají třeba volit za prezidenta republiky. Když jsem si všiml té mediální reality, která byla v Americe před volbami, tak se tam řada médií nezdržela, nedokázala se zdržet v politickém zápase a nakonec otevřeně doporučovala lidem, koho mají volit v amerických volbách. Takže jsem rád, že máme veřejnoprávní média. Je to prostě důležitá věc pro nějakou férovou politickou hru. Je důležité, aby ta veřejnoprávní média byla neutrální, aby poskytovala vyvážené přesné informace pro občany, byla neutrální v politickém zápase, ne ve vztahu k pravdě. Samozřejmě musí informovat pravdivě s ohledem na objektivitu, ale neměla by se pouštět přímo do politického zápasu a nedej bože někomu konkrétnímu stranit nebo někoho konkrétního doporučovat.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Kovářovou, aby přednesla svou interpelaci na pana premiéra. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, na začátku letošního června jsem vás interpelovala ohledně vysokorychlostního internetu. Tehdy šlo o to, že se Ministerstvu průmyslu a obchodu nepodařilo připravit Národní plán rozvoje sítí nové generace. V reakci na moji interpelaci jste uvedl, že pan ministr Mládek vás ujistil, že tento termín 30. 6. 2016 pro předložení příslušného materiálu vládě bude dodržen. Pokud vím, tak tento záměr úplně nevyšel, když vláda plán schválila až na začátku letošního října. Nicméně schválen byl a to je klíčové. Určité otázky ale přetrvávají.
Protože dle vašich posledních prohlášení není jasné, že pan ministr Mládek ve svém úřadu setrvá, dovoluji si obrátit se se svými dotazy opět na vás.
Pane premiére, znamená schválení Národního plánu rozvoje sítí nové generace, že 14 miliard na rozvoj vysokorychlostního internetu v regionech je definitivně zachráněno, nebo nikoli? Ví vláda o překážkách, které by čerpání mohly ohrozit? A jaké jsou další kroky, pokud jde o čerpání těchto prostředků?
Ve druhé části své interpelace bych se zeptala na problém související. Ve své odpovědi jste uvedl, že - cituji: "14 miliard z evropských fondů nemůže vyřešit a neřeší otázku připojení k vysokorychlostnímu internetu na celém území České republiky. K tomu budou potřeba mnohem větší investice ze strany soukromých poskytovatelů tohoto připojení. Jde o finanční prostředky, které budeme moci využít ve specifických regionech, ve kterých není a nebude šance na to, aby se bez této podpory a bez této dotace připojení k internetu zlepšilo." Zajímalo by mě, zda vláda hodlá usilovat o to, aby soukromí poskytovatelé právě do rozvoje vysokorychlostního internetu v oblastech, které nepokryjí evropské dotace, investovali více. (Upozornění na čas.) Pokud ano, prostřednictvím jakých opatření? Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chci poděkovat paní poslankyni Kovářové za dlouhodobý zájem o tuto problematiku, protože musím říci, že ona také zčásti zůstávala tak trošku nepovšimnuta bohužel i ze strany minimálně některých úředníků na úřadech, které se měly zabývat přípravou příslušných koncepčních dokumentů. Nicméně snad může platit konec dobrý, všechno dobré, protože se skutečně podařilo na vládě projednat dva klíčové dokumenty, o kterých jsme tady i diskutovali v minulosti na půdě Poslanecké sněmovny i během interpelací.
Vláda 5. října tohoto roku schválila dva klíčové materiály, jednak Národní plán rozvoje sítí nové generace a potom návrh zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. Právě schválení Národního plánu rozvoje sítí nových generací bylo nezbytným předpokladem pro naplnění předběžné podmínky pro účely implementace operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost s názvem Zvětšit pokrytí vysokorychlostním přístupem k internetu. Znamená to, že máme v tuto chvíli národní plán, umožňuje aktivovat významnou část toho operačního programu PIK, ve které je právě alokováno 521 milionů eur, což je tedy těch zhruba 14 miliard korun. Tedy základní podmínka pro to, aby vůbec ty peníze byly vyčerpány, byla na úrovni vlády splněna.
Nicméně teď se připravují implementační dokumenty, jako například hodnoticí kritéria projektů a návrh výzvy, dále se dokončuje identifikace intervenčních oblastí, do kterých může být směřována podpora. To jsou právě ty oblasti, kde na základě vyhodnocení nebude možné jiným způsobem zajistit připojení k vysokorychlostnímu internetu. A nedílnou součástí toho Národního plánu rozvoje sítí nové generace jsou také návrhy opatření, které směřují k odstraňování legislativních a jiných překážek, které brání rozvoji sítí nové generace. Myslím, že je tady dobré také zmínit, že Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje akční plán provedení opatření pro podporu plánování a výstavby sítí elektronických komunikací a tento akční plán má být předložen vládě do konce měsíce března roku 2017. ***