(11.40 hodin)
(pokračuje Hnyková)
Já chci říct, paní ombudsmanko, že při besedách i teď při předvolebních kampaních se mě občané ptají, protože oni ten systém parlamentní volby nevědí, jak jsme vůbec mohli dopustit, že jste byla zvolena na to místo. Že? A já vám to prostřednictvím chci tlumočit, že lidé, obyčejní lidé, kteří žijí za těmito zdmi, jsou velmi nespokojení s tím, jak se zastáváte menšin v České republice a že vůbec nezohledňujete problémy lidí, kteří zde žijí a jejichž práva jsou porušována. Takže já plním tuto povinnost, chci vám to říci, ať je to v péči o rodinu, ať je to v péči o seniory, ať je to v péči o zdravotně postižené. Takže prosím, já bych byla velmi ráda, abyste se příště obírala i problémy, které má majoritní společnost, a ne jen se zastávala lidí, kterým je v současné době dáváno více pozornosti než ostatním občanům. Já vám děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S přednostním právem pan poslanec Marek Černoch. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, přeji vám hezké dopoledne. Já bych chtěl říct, že paní ombudsmanka to ví, že nesouhlasím se spoustou jejích kroků, ať už to byl krok, který jsme řešili také na podvýboru pro veřejného ochránce práva, a to byly provokace v rámci bytů, věci, které si myslím, že nepatří do oblasti, kterou by měla paní ochránkyně akcentovat, že těch problémů, které jsou, je daleko víc, ať už je to přenášení opravdu odpovědnosti na ředitele školy, o čemž tady mluvil pan kolega poslanec Okamura.
S jednou věcí ovšem nesouhlasím, bude to reakce na slova pana kolegy Okamury, a to je akcentovat Unii otců, akcentovat střídavou péči a primární ochranu otců, protože si myslím, že v rámci střídavé péče je potřeba chránit ženy a chránit děti, které díky střídavé péče velmi často trpí. A jedná se tady opravdu hlavně o to, aby nebyly týrány děti, které jsou často dostávány do situací, které hraničí s týráním a které hraničí s tím, že děti si pak odnášejí psychické problémy. Tam si myslím, že to by měly být priority a tam by měla být primárně ochrana a záštita paní ombudsmanky nebo kohokoli, kdo bude vykonávat úřad veřejného ochránce práv. Takže za sebe bych velmi rád apeloval na paní ombudsmanku, aby se zaměřila na tyto problémy, aby se zaměřila na problémy lidí, kteří opravdu potřebují pomoc, a těmto lidem pomohla. Ne aby tam byla akcentace na zvýhodňování menšin, aby se zastávala lidí, kteří používají své náboženství, nebo zaštiťují se svým náboženstvím a používají ho jako klacek. A my jim nemůžeme v tomto ustupovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Černochovi. Ptám se, kdo další se hlásí do všeobecné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, končím všeobecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pánů zpravodajů. Prosím, pane zpravodaji. Případně paní ombudsmanky.
Poslanec Jiří Junek: Já bych si jenom dovolil přečíst návrh na usnesení petičního výboru, které by znělo: Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí Výroční zprávu o činnosti veřejné ochránkyně práv za rok 2015 dle sněmovního tisku číslo 768.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane zpravodaji. Vy jste strašně rychlý. Teď teprve přistoupíme k rozpravě podrobné, ve které prosím, abyste se na toto usnesení odkázal. Takže zahajuji podrobnou rozpravu. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Jiří Junek: V tom případě se odkazuji na usnesení, které jsem tady před chvílí četl. Takto to stačí?
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Přesně tak je to formálně správně. Děkuji. Ptám se, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Pokud nikdo takový není, končím podrobnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova - není zájem. Přivolám naše kolegy z předsálí a budeme hlasovat o návrhu usnesení tak, jak jej přednesl pan zpravodaj. Nejprve vás ale všechny odhlašuji, prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.
Zahajuji hlasování o návrhu usnesení, tak jak jej přednesl pan zpravodaj petičního výboru. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování 336. Přihlášeno je 114 poslankyň a poslanců, pro 57, proti 23. Návrh nebyl schválen.
Pardon, je tady návrh na kontrolu hlasování. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Kořenek: Děkuji. Já se omlouvám, stalo se mi to poprvé, hlasoval jsem ano, ale na sjetině mám ne, takže zpochybňuji hlasování.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Budeme hlasovat o námitce pana poslance Kořenka. Zahajuji hlasování to této námitce. Kdo je pro přijetí námitky? Kdo je proti?
Je to hlasování 337. Přihlášeno je 119 poslankyň a poslanců, pro 110, proti žádný. Námitka byla přijata.
Budeme opakovat hlasování o návrhu usnesení, tak jak jej přednesl pan zpravodaj petičního výboru.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro usnesení, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování 338. Přihlášeno je 119 poslankyň a poslanců, pro 59, proti 24. Návrh usnesení nebyl přijat.
Děkuji paní ombudsmance, panu zpravodaji, a tím končím projednávání tohoto bodu.
Dalším bodem našeho jednání je
165.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu s ratifikací Pařížská dohoda
/sněmovní tisk 932/ - prvé čtení
Prosím o úvodní slovo, aby jej přednesl ministr životního prostředí Richard Brabec. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s hlavními body předkládaného materiálu, kterým je tzv. Pařížská dohoda, kterou dne 12. prosince loňského roku přijalo světové společenství v rámci Rámcové smlouvy OSN o změně klimatu, která upravuje základní rámec mezinárodní ochrany klimatu po roce 2020.
Tato dohoda mj. formuluje dlouhodobý cíl ochrany klimatu, jímž je přispět k udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí dva stupně Celsia v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 stupně. Tato dohoda zároveň přináší významnou změnu, pokud jde o závazky snižování emisí skleníkových plynů. Dohoda totiž nejen ukládá rozvinutým, ale také rozvojovým státům povinnost stanovit si vnitrostátní redukční závazky k udržení tohoto cíle. Každý pátý rok se mají tyto závazky vyhodnocovat s tím, že následující závazky mají představovat pokrok oproti těm předchozím.
Česká republika, a to je potřeba zdůraznit, se společně s ostatními členskými státy Evropské unie zavázala ke společnému cíli Evropské unie snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o nejméně 40 % ve srovnání s rokem 1990. Zatím se nám toto úsilí daří, protože k loňskému roku se nám povedlo snížit emise oproti roku 1990 přibližně o 35,5 %. Přistoupením k dohodě a k tomuto závazku se tak bude naplňovat společný cíl Evropské unie a jejích členských států, který byl přijat Evropskou radou v jejích závěrech z října 2014. ***