Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Petr Gazdík)

165.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu s ratifikací Pařížská dohoda
/sněmovní tisk 932/ - prvé čtení

Prosím o úvodní slovo, aby jej přednesl ministr životního prostředí Richard Brabec. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s hlavními body předkládaného materiálu, kterým je tzv. Pařížská dohoda, kterou dne 12. prosince loňského roku přijalo světové společenství v rámci Rámcové smlouvy OSN o změně klimatu, která upravuje základní rámec mezinárodní ochrany klimatu po roce 2020.

Tato dohoda mj. formuluje dlouhodobý cíl ochrany klimatu, jímž je přispět k udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí dva stupně Celsia v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 stupně. Tato dohoda zároveň přináší významnou změnu, pokud jde o závazky snižování emisí skleníkových plynů. Dohoda totiž nejen ukládá rozvinutým, ale také rozvojovým státům povinnost stanovit si vnitrostátní redukční závazky k udržení tohoto cíle. Každý pátý rok se mají tyto závazky vyhodnocovat s tím, že následující závazky mají představovat pokrok oproti těm předchozím.

Česká republika, a to je potřeba zdůraznit, se společně s ostatními členskými státy Evropské unie zavázala ke společnému cíli Evropské unie snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o nejméně 40 % ve srovnání s rokem 1990. Zatím se nám toto úsilí daří, protože k loňskému roku se nám povedlo snížit emise oproti roku 1990 přibližně o 35,5 %. Přistoupením k dohodě a k tomuto závazku se tak bude naplňovat společný cíl Evropské unie a jejích členských států, který byl přijat Evropskou radou v jejích závěrech z října 2014.

Dohoda dále zavádí periodické globální vyhodnocování stavu plnění dohody a závazků smluvních stran a také formuluje globální adaptační cíl posilující adaptační kapacitu a odolnost zemí vůči negativním projevům změny klimatu, vymezuje rámec opatření na vnitrostátní úrovni a také oblast spolupráce s rozvojovými zeměmi.

Ratifikací Pařížské dohody se Česká republika připojí k úsilí států o účinnější naplňování cílů Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Rovněž podpoří prosazení požadavku dlouhodobě uplatňovaného společně s Evropskou unií a jejími členskými státy, aby se závazky vztahovaly na všechny významné producenty emisí skleníkových plynů, tj. vedle Spojených států nebo Japonska a Ruské federace také např. na Čínu, Indii, Indonésii, Brazílii nebo Mexiko, protože je třeba si uvědomit, že Evropská unie není lídrem, resp. není největším znečišťovatelem z pohledu skleníkových plynů a celkové emise Evropské unie se pohybují někde kolem 12 až 13 %, kdežto např. emise Číny kolem 24 % celkových globálních emisí, Spojených států kolem 20 %.

Dohoda vstoupila v platnost již 4. listopadu letošního roku, tedy po necelém roce od jejího přijetí v Paříži. A musím konstatovat, že to bylo dříve, než asi mnozí čekali. I to poukazuje na význam, který je této dohodě přikládán mezinárodním společenstvím, a to včetně států, které nebyly účastníky a nepřipojily se ke Kjótskému protokolu, tedy předchůdci Pařížské dohody.

Dohodu podle posledních informací již ratifikovali oba největší světoví emitenti skleníkových plynů, tedy Čína a Spojené státy, a je mi jasné, že v debatě bude otevřena otázka, jakým způsobem s ní naloží Spojené státy po zvolení nového amerického prezidenta. To je otázka určitě relevantní. Ale chci tím říct, že zatím se k dohodě připojilo víc jak sto států a tyto státy představují téměř 80 % světových emisí CO2 už teď, v současné době. Momentálně dohodu ratifikovalo 14 států Evropské unie, mj. už také Maďarsko, Slovensko, Polsko, tzn. i země, které v rámci V4 upřímně řečeno nebyly zrovna lídry v prosazování těchto opatření, Slovensko ratifikovalo tuto dohodu v rámci jednoho dne po schválení vládou následně hned ve sněmovně.

Závěrem bych chtěl říct, vážené kolegyně, vážení kolegové, že určitě budeme diskutovat o smyslu této dohody. Ale já si myslím, že smysl je jediný - bez ohledu na to, zda můžou být spekulace, do jaké míry se ta antropogenní lidská činnost podílí na rychlejším oteplování naší planety, zda to je z 80 %, nebo 70 %, nebo 50 %, na což existují různé vědecké názory, je zcela jasné, že se na něm lidská činnost podílí. Já jsem svým původním vzděláním geolog, takže jsou to věci, o které mám zájem i mimo svou práci. A z těch minulých geologických období je naprosto jasné, že takto rychlé oteplování planety je výjimečné. Znamená to, že by svět - a děje se to touto Pařížskou dohodou - měl být solidární při dodržování klimatických závazků a Česká republika by neměla stát stranou tohoto procesu.

I s ohledem na výše uvedené a také na rychlost ratifikace v ostatních zemích bych vás chtěl, vážené kolegyně, vážení kolegové, požádat o zkrácení lhůty projednání návrhu ratifikace Pařížské dohody v souladu s ustanovením § 91 jednacího řádu na třicet dní. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane ministře. Prosím, aniž bych chtěl zpochybňovat vaše úvodní slovo, aby návrh zazněl ještě v obecné rozpravě.

Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Robin Böhnisch. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, milí studenti, dovolte mi v krátkosti také zpravodajskou zprávu k Pařížské dohodě. Kdybychom byli pozitivněji naladěná země a pozitivněji naladěný parlament, tak by to asi byla záležitost celodenní, ale myslím, že my si vystačíme v našem aktuálně vymezeném čase. Dovolte mi tedy několik faktů.

Pařížská dohoda byla přijata 12. prosince 2015 na mezinárodní klimatické konferenci v Paříži. Dohoda je prováděcí smlouvou k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu. Dohoda nahrazuje současný Kjótský protokol.

Vláda vyslovila souhlas se sjednáním dohody 11. dubna 2016. Ministr životního prostředí ji podepsal jménem České republiky 22. dubna v New Yorku. Ve stejný den se signatáři stala Evropská unie a její členské státy. Ke dni 22. září dohodu ratifikovalo 60 smluvních stran včetně největších producentů skleníkových plynů, USA a Číny. Aktuálně je těch zemí už více. Ratifikace na půdě Evropské unie a v jednotlivých členských státech už probíhá. Dohodu už ratifikovaly některé státy sousední i státy V4 - první Maďarsko v květnu 2016.

Dohoda chce zlepšit provádění Rámcové úmluvy OSN a přispět k udržení nárůstu průměrné globální teploty pod hranicí alespoň 2 °C v porovnání před průmyslovou revolucí a udržení nárůstu průměrné globální teploty o 1,5 °C.

Dohoda ukládá smluvním stranám povinnost stanovit si vnitrostátně stanovené příspěvky ke snížení emisí skleníkových plynů a plnit je. Tyto národní příspěvky se mají každých pět let revidovat s tím, že ten následující má být vyšší než předešlý. Doporučuje smluvním stranám zachovávat zásobníky skleníkových plynů, myšleno např. lesy, a provádět opatření s cílem snížit emise vyvolané odlesňováním a degradací lesů. Zakotvuje základní zásady pro mechanismus na podporu provádění mitigačních a adaptačních opatření. Potvrzuje povinnost rozvinutých států poskytovat finanční prostředky na mitigační a adaptační opatření v rozvojových zemích.

Poprvé se jasně připouští, a to je důležité, že hospodářská situace v rozvojových zemích se vyvíjí a některé jsou již schopné podílet se na financování ochrany klimatu. Ukládá smluvním stranám, aby zajistily v oblasti změny klimatu vhodná opatření v oblasti vzdělávání, přístupu k informacím a aktivním zapojení veřejnosti.

Ustavuje se Výbor pro kontrolu plnění závazků. Dohoda je otevřena k podpisu po dobu jednoho roku, tj. do 21. dubna 2017.

Pařížská dohoda řeší problematiku, kterou v Evropské unii upravují předpisy tzv. klimaticko-energetického balíčku, které jsou již implementovány v právu České republiky. Implementace Pařížské dohody si ovšem vyžádá dílčí úpravy práva EU v dané oblasti.

Pokud jde o společný vnitrostátní stanovený redukční příspěvek, k němuž se Česká republika jako člen Evropské unie přihlásila, vychází ze společného cíle Evropské unie a jejích členských států, který byl již přijat Evropskou radou v říjnu 2014.

Dohoda je mezinárodní smlouvou, jejíž ratifikace vyžaduje podle Ústavy České republiky souhlas Parlamentu a následně ratifikaci prezidentem republiky. Počítá se s povinným příspěvkem do rozpočtu dohody, který bude obdobný jako příspěvek u Kjótského protokolu, přičemž příspěvek do rozpočtu dohody bude hrazen z rozpočtové kapitoly 315, tedy Ministerstvo životního prostředí.

Tolik tedy několik důležitých poznámek k obsahu.

Osobní poznámka. Díky tomu, jak jsem sledoval přípravu COP21 v Paříži v loňském roce a mluvil jsem tu o pozitivně naladěných zemích a pozitivně naladěných parlamentech, musím smeknout před diplomacií Francouzské republiky, která se připravila na COP21 neuvěřitelně dokonale. Francouzští diplomaté zvládli změnit názory řady rozvíjejících se ekonomik tak, že ty se přihlásily a podepsaly závazky rovnající se závazkům Evropské unie, nikoliv některých dalších rozvojových zemí, uvedu např. Filipíny, kde došlo k téhle razantní změně v přístupu k Pařížské dohodě.

Aktuálně probíhá COP22 v Marrákeši v těchto dnech, kde se naši maročtí přátelé snaží rozhýbat celou řadu závazků, které byly přijaty právě v Paříži v loňském roce.

Zaznamenal jsem, že návrh byl zařazen zahraničnímu výboru jako garančnímu. Bude-li to možné, dovolil bych si navrhnout, že sejmeme tíži debaty o této materii z ramen zahraničního výboru a doporučil bych potom přiřadit tuto smlouvu jako garančnímu výboru pro životní prostředí s tím, že bych zůstal zpravodajem i v tomto výboru.

Děkuji zatím za pozornost.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otvírám obecnou rozpravu. Omlouvám se, paní místopředsedkyně (Černochová), nicméně pan předseda není omluven. Procedurální návrh - prosím, paní místopředsedkyně.

Poslankyně Jana Černochová: Děkuju, pane místopředsedo. Chtěla jsem poprosit kolegyně a kolegy, protože skutečně řady za mnou, ministerské lavice, jsou naprosto nedůstojně prázdné. A připadá vám normální, že tady projednáváme takto závažnou věc, jako je Pařížská dohoda, a sedí tady ministr zemědělství, ministr životního prostředí a ministr kultury? Kde je ministr průmyslu a obchodu Mládek? Kde je premiér? Kde jsou ostatní ministři, na které tato Pařížská dohoda bude mít dopad, aby nám k tomu řekli svoje stanovisko?

Z tohoto důvodu navrhuji přerušení do přítomnosti pana ministra Mládka, minimálně.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: To je procedurální návrh, o kterém dám hlasovat bez rozpravy. Odhlašuji vás všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

Zahajuji hlasování o přerušení jednání Sněmovny k tomuto bodu do přítomnosti pana ministra průmyslu a obchodu. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 339, přihlášeno je 99 poslankyň a poslanců, pro 53, proti 36. Návrh byl přijat a já přerušuji tento bod do přítomnosti pana ministra průmyslu a obchodu.

Dalším bodem našeho jednání je bod

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.