(17.30 hodin)
Poslanec Petr Bendl: Znejistěných je nás tady dneska zcela určitě více. Když jsem sledoval debatu výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, avizoval jsem v obecné rozpravě, že tedy navrhnu zamítnutí tohoto zákona jednak proto, že už není možné navrhnout vrácení předkladateli k přepracování. Uvědomuji si, že tam je jisté riziko v tom, že ten zákon, nebo že některé pozměňovací návrhy, které jsou přijatelné, byly akceptovatelné napříč politickým spektrem, bohužel neprojdou. A když jsem viděl stanovisko Ministerstva kultury k jednotlivým pozměňovacím návrhům, z mého pohledu podporovaly věci, které přijatelné prostě nejsou, způsobily by poměrně značný problém obecně fungování autorského práva v neveřejné správě, ve školství, v lázeňství, v řadě dalších oblastí, tak si myslím, že je lépe, když tento zákon vůbec nepřijmeme. Je lepší blbý než blbější, a tak bych navrhl zamítnutí tohoto zákona.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, bude zaznamenáno. Prosím pana zpravodaje.
Poslanec Roman Procházka: Děkuji za slovo. Já se také z předběžné opatrnosti hlásím k pozměňovacímu návrhu, který je v systému uložen pod číslem 4477. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Pokud ne, podrobnou rozpravu končím. Zeptám se na závěrečná slova. Pan zpravodaj avizoval zájem o závěrečné slovo. Prosím, máte slovo.
Poslanec Roman Procházka: Já bych pouze shrnul, že rozprava byla docela dlouhá. Do obecné rozpravy se nám přihlásilo sedm poslanců. Proběhlo čtrnáct faktických poznámek. V podrobné rozpravě se třináct poslanců přihlásilo k pozměňovacím návrhům a padl návrh na zamítnutí zákona.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan ministr? Nemá zájem. V tom případě jediné, co padlo k hlasování - návrh na zamítnutí. Ten budeme hlasovat ve třetím čtení. V tom případě končím druhé čtení tohoto zákona. Děkuji jak panu ministrovi, tak panu zpravodaji.
Ještě než otevřu další bod, přečtu omluvy. Pan ministr obrany se omlouvá dnes od 18 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Heger ruší svoji omluvu. Pan poslanec Holeček se omlouvá mezi 16.30 a 19 - rodinné důvody, pan poslanec Plíšek mezi 17.30 a 19 z pracovních důvodů, pan poslanec Okleštěk celý den 8. 11. z pracovních důvodů, pan poslanec Karamazov z osobních důvodů z celého dne a pan poslanec Gabal se omlouvá od 8. do 11. 11. z důvodu zahraniční cesty. Tolik tedy omluvy.
Otevírám bod
111.
Návrh poslanců Robina Böhnische, Jiřího Koubka, Jiřího Junka, Jiřího Dolejše,
Martina Komárka, Romana Sklenáka, Miroslava Kalouska a dalších
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu
zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 742/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako tisk 742/1. Prosím zástupce navrhovatelů pana poslance Böhnische, aby se ujal slova.
Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené paní kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vám ve stručnosti představil sněmovní tisk 742, tedy novelu zákona o ochraně zvířat proti týrání. Vynasnažím se být maximálně stručný. O té věci bylo poslední dobou řečeno mnohé, omezím se tedy opravdu jenom na základní informace, které novela obsahuje, a krátké zdůvodnění. Nezneužiji slova předkladatele k delšímu projevu a spíš se potom průběžně vyjádřím k jednotlivým diskusním příspěvkům, budou-li jaké.
Jde o návrh poslanecký. Podepsalo jej 50 poslanců. Zákon předpokládá, že do konce roku 2018 bude v České republice ukončen chov kožešinových zvířat v těch případech, kdy je získání kožešin výhradním nebo převážným důvodem chovu a usmrcení těchto zvířat. Konkrétně novelizuje § 5 odst. 2 zákona, podle něhož je dosud získávání kožešin jedním z povolených důvodů k usmrcení zvířete. Novelizuje se rovněž část o přestupcích, tedy § 27.
Návrh počítá s možností příspěvku chovatelům, kteří v souvislosti se schválením návrhu zákona činnost svých farem ukončí v navrhovaném přechodném období.
Předkladatelé vycházejí z přesvědčení, že pro usmrcování zvířat výhradně za účelem získání kožešiny neexistuje důležitý lidský zájem. To je klíčový důvod podání této novely. Navrhovaná úprava tak jde nad rámec pouhého posuzování welfare aspektu chovu zvířat na kožešiny a vychází z filozoficko-etických výhrad.
Dovolte mi vyjádřit se k připomínkám vlády. V první řadě jsou předkladatelé potěšeni stanoviskem vlády, které uvádí, že v obecné rovině vláda souhlasí s východisky návrhu, tedy zejména s etickými otázkami, které vzbuzuje usmrcování zvířat v případech, kdy pro to neexistuje důležitý lidský zájem. Děkujeme a vnímáme upozornění na některé problémy týkající se předloženého návrhu zákona. Souhlasíme s poznámkou o nutnosti upravit ustanovení v § 5 odst. 2, aby se předešlo možným různým výkladům. Nová dikce je připravena jako pozměňovací návrh k projednání ve výboru.
Předkladatelé se rovněž zabývali požadavkem vlády na zkvalitnění podkladu k ekonomice odvětví a k možnému ekonomickému dopadu schválení normy. V souvislosti s tímto požadavkem vlády vypracovala přílohu k důvodové zprávě pro bono česká pobočka společnosti Ernst a Young, za což velmi děkuji, a jmenovitě panu řediteli Raizlovi. Zpráva Ernst & Young vychází z dostupných dat. Určitou komplikací při přípravě materiálu byl ovšem fakt, že většina majitelů kožešinových farem nedodržuje povinnost zveřejnit účetní závěrky, tak jak jim to ukládá zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Zpráva odhaduje, že roční tržby chovatelů se v roce 2015 pohybovaly v rozmezí 40 až 65 milionů korun a tyto subjekty odvedly na dani z příjmu právnických osob do státní pokladny přibližně 650 až 950 tisíc korun. Krom tohoto výpadku by v případě uzavření farem mohl být státní rozpočet zatížen částkou přibližně 1,5 až 2,5 milionu korun na finanční zajištění osob, které by přechodně přišly o práci. Náklady na kompenzace by pak mohly dosáhnout 11 až 17 milionů korun, naproti tomu by uzavření chovů znamenalo snížení nákladů na činnost České veterinární inspekce.
Vláda dále upozorňuje na nevhodnou konstrukci v poskytování nenárokových kompenzací chovatelům. Zde připomínám, že návrh na kompenzace představuje vstřícný krok vůči chovatelům. Podle nálezu Ústavního soudu by změna zákonných parametrů mohla být vnímána jako jedno z podnikatelských rizik, která musí podnikatelé v rámci svých investic, obzvláště dlouhodobých, akceptovat. Avizuji, že předkladatelé připravili jiný konstrukt poskytování dotací, který je rovněž součástí připravené úpravy normy na půdě výboru.
Ohledně vládní připomínky k notifikaci technické normy Evropské komise mají předkladatelé i jimi oslovení právníci za to, že naplnit vůli zákonodárce, je úkolem vlády. Ta by tak měla jednat podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, prostřednictvím Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.
Na závěr si dovolím uvést jedno mezinárodní měřítko a srovnání. Zákaz chovu kožešinových zvířat nyní platí v deseti evropských zemích, ať přímý, nebo nepřímý, spočívající v zákazu chovu některých zvířat či v povinnostech zajistit takový welfare, který se podobá nebo se aspoň přibližuje etologickým požadavkům chovaných zvířat. Přímý zákaz platí ve Velké Británii, v Nizozemsku, Rakousku, Slovinsku, Chorvatsku, Srbsku, Bosně a Hercegovině a v Makedonii a nepřímý zákaz ve Švýcarsku a v Německu, kde požadavky na dobrý welfare vedly k neekonomičnosti těchto farem a k jejich postupnému uzavírání.
Návrh je v souladu s mezinárodními smlouvami podle článku 10 Ústavy, ústavním pořádkem České republiky i s právem Evropské unie.
Dodám ještě, že zákaz usmrcování zvířat z důvodu získání kožešiny podporuje podle loňského průzkumu CVVM 70 % občanů České republiky, 85 % si pak odmítá kupovat produkty z pravé kožešiny.
Dámy a pánové, děkuji za pozornost a dovoluji si vás požádat o propuštění návrhu zákona do druhého čtení. Ve výboru či výborech jsme připraveni k diskusi i dílčím úpravám našeho návrhu. Děkuji za pozornost. ***