Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

111.
Návrh poslanců Robina Böhnische, Jiřího Koubka, Jiřího Junka, Jiřího Dolejše,
Martina Komárka, Romana Sklenáka, Miroslava Kalouska a dalších
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu
zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 742/ - prvé čtení

Stanovisko vlády jsme obdrželi jako tisk 742/1. Prosím zástupce navrhovatelů pana poslance Böhnische, aby se ujal slova.

 

Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené paní kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vám ve stručnosti představil sněmovní tisk 742, tedy novelu zákona o ochraně zvířat proti týrání. Vynasnažím se být maximálně stručný. O té věci bylo poslední dobou řečeno mnohé, omezím se tedy opravdu jenom na základní informace, které novela obsahuje, a krátké zdůvodnění. Nezneužiji slova předkladatele k delšímu projevu a spíš se potom průběžně vyjádřím k jednotlivým diskusním příspěvkům, budou-li jaké.

Jde o návrh poslanecký. Podepsalo jej 50 poslanců. Zákon předpokládá, že do konce roku 2018 bude v České republice ukončen chov kožešinových zvířat v těch případech, kdy je získání kožešin výhradním nebo převážným důvodem chovu a usmrcení těchto zvířat. Konkrétně novelizuje § 5 odst. 2 zákona, podle něhož je dosud získávání kožešin jedním z povolených důvodů k usmrcení zvířete. Novelizuje se rovněž část o přestupcích, tedy § 27.

Návrh počítá s možností příspěvku chovatelům, kteří v souvislosti se schválením návrhu zákona činnost svých farem ukončí v navrhovaném přechodném období.

Předkladatelé vycházejí z přesvědčení, že pro usmrcování zvířat výhradně za účelem získání kožešiny neexistuje důležitý lidský zájem. To je klíčový důvod podání této novely. Navrhovaná úprava tak jde nad rámec pouhého posuzování welfare aspektu chovu zvířat na kožešiny a vychází z filozoficko-etických výhrad.

Dovolte mi vyjádřit se k připomínkám vlády. V první řadě jsou předkladatelé potěšeni stanoviskem vlády, které uvádí, že v obecné rovině vláda souhlasí s východisky návrhu, tedy zejména s etickými otázkami, které vzbuzuje usmrcování zvířat v případech, kdy pro to neexistuje důležitý lidský zájem. Děkujeme a vnímáme upozornění na některé problémy týkající se předloženého návrhu zákona. Souhlasíme s poznámkou o nutnosti upravit ustanovení v § 5 odst. 2, aby se předešlo možným různým výkladům. Nová dikce je připravena jako pozměňovací návrh k projednání ve výboru.

Předkladatelé se rovněž zabývali požadavkem vlády na zkvalitnění podkladu k ekonomice odvětví a k možnému ekonomickému dopadu schválení normy. V souvislosti s tímto požadavkem vlády vypracovala přílohu k důvodové zprávě pro bono česká pobočka společnosti Ernst a Young, za což velmi děkuji, a jmenovitě panu řediteli Raizlovi. Zpráva Ernst & Young vychází z dostupných dat. Určitou komplikací při přípravě materiálu byl ovšem fakt, že většina majitelů kožešinových farem nedodržuje povinnost zveřejnit účetní závěrky, tak jak jim to ukládá zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Zpráva odhaduje, že roční tržby chovatelů se v roce 2015 pohybovaly v rozmezí 40 až 65 milionů korun a tyto subjekty odvedly na dani z příjmu právnických osob do státní pokladny přibližně 650 až 950 tisíc korun. Krom tohoto výpadku by v případě uzavření farem mohl být státní rozpočet zatížen částkou přibližně 1,5 až 2,5 milionu korun na finanční zajištění osob, které by přechodně přišly o práci. Náklady na kompenzace by pak mohly dosáhnout 11 až 17 milionů korun, naproti tomu by uzavření chovů znamenalo snížení nákladů na činnost České veterinární inspekce.

Vláda dále upozorňuje na nevhodnou konstrukci v poskytování nenárokových kompenzací chovatelům. Zde připomínám, že návrh na kompenzace představuje vstřícný krok vůči chovatelům. Podle nálezu Ústavního soudu by změna zákonných parametrů mohla být vnímána jako jedno z podnikatelských rizik, která musí podnikatelé v rámci svých investic, obzvláště dlouhodobých, akceptovat. Avizuji, že předkladatelé připravili jiný konstrukt poskytování dotací, který je rovněž součástí připravené úpravy normy na půdě výboru.

Ohledně vládní připomínky k notifikaci technické normy Evropské komise mají předkladatelé i jimi oslovení právníci za to, že naplnit vůli zákonodárce, je úkolem vlády. Ta by tak měla jednat podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, prostřednictvím Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.

Na závěr si dovolím uvést jedno mezinárodní měřítko a srovnání. Zákaz chovu kožešinových zvířat nyní platí v deseti evropských zemích, ať přímý, nebo nepřímý, spočívající v zákazu chovu některých zvířat či v povinnostech zajistit takový welfare, který se podobá nebo se aspoň přibližuje etologickým požadavkům chovaných zvířat. Přímý zákaz platí ve Velké Británii, v Nizozemsku, Rakousku, Slovinsku, Chorvatsku, Srbsku, Bosně a Hercegovině a v Makedonii a nepřímý zákaz ve Švýcarsku a v Německu, kde požadavky na dobrý welfare vedly k neekonomičnosti těchto farem a k jejich postupnému uzavírání.

Návrh je v souladu s mezinárodními smlouvami podle článku 10 Ústavy, ústavním pořádkem České republiky i s právem Evropské unie.

Dodám ještě, že zákaz usmrcování zvířat z důvodu získání kožešiny podporuje podle loňského průzkumu CVVM 70 % občanů České republiky, 85 % si pak odmítá kupovat produkty z pravé kožešiny.

Dámy a pánové, děkuji za pozornost a dovoluji si vás požádat o propuštění návrhu zákona do druhého čtení. Ve výboru či výborech jsme připraveni k diskusi i dílčím úpravám našeho návrhu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zástupci navrhovatelů Robinu Böhnischovi. Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 742/1. Žádám zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Josefa Kotta, aby přednesl svoji zpravodajskou zprávu a zaujal své místo u stolku zpravodajů ještě předtím, než otevřu rozpravu. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Josef Kott: Dobrý podvečer, pane předsedající, pane ministře. Vážené kolegyně, kolegové, já ve zpravodajské zprávě budu velice stručný a řeknu toliko, že cílem návrhu je zákaz chovu a usmrcování zvířat výhradně nebo primárně za účelem získání kožešin. Čeští chovatelé jej podle návrhu budou muset ukončit nejpozději do 31. prosince 2018. Za účelem zmírnění těchto dopadů by mělo Ministerstvo zemědělství - říkám mělo - chovatelům, kteří ukončí svoji činnost, jednorázovým nenárokovým příspěvkem učinit nějaké odškodnění.

To je moje zpravodajská zpráva. Více k tomu rozvedu v obecné rozpravě, do které se tímto hlásím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za jeho zpravodajskou zprávu. Otevírám obecnou rozpravu. Mám do ní čtyři přihlášky. Začínáme přihláškou pana poslance Miloše Babiše. Připraví se pan kolega Jiří Valenta. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miloš Babiš: Děkuji za slovo. Hezký podvečer, vážené dámy, vážení pánové. Dovolte, abych se vyjádřil k poslaneckému návrhu zákona na ochranu kožešinových zvířat. Tuto poslaneckou novelu nejlépe vystihují mé články, které jsem prezentoval v periodikách a v odborných časopisech pod názvem Tradiční politické strany nejvíce chrání kožešinová zvířata před volbami. Myslím si, že tento nadpis článku plně a pravdivě vypovídá o problematice, která před námi stojí.

Tak jak se opakují dějiny, tak i tento zákon přichází opět na pořad Poslanecké sněmovny. Jistě si mnozí z vás vzpomínají, že podobné snahy tu už byly v minulém volebním období a rozdělily Poslaneckou sněmovnu na ochranáře a neochranáře. Také vám jistě aktivisté podsouvali hrůzostrašné fotky zdecimovaných kožešinových zvířat. Vykousané části těla a jiné otřesné fotky. Mohu vás ujistit, že i já byl zděšen těmito děsivými výjevy.

Politik, který má zodpovědně hovořit o dané problematice, se musí sám přesvědčit, jaká je skutečnost. Proto jsem navštívil tři chovatele bez předchozího ohlášení. Mohu konstatovat, že jsem viděl v klecích, které předepisuje Evropská unie, pravý opak zveřejněných obrázků. Nesetkal jsem se ani s jedním chovným zvířetem, které by odpovídalo nám předkládaným fotkám. Chovatelé nebyli mou návštěvou zaskočeni. Naopak, žádali mě pouze o naprostou anonymitu ze strachu před dalšími útoky aktivistů. Z těchto nájezdů aktivistů bych rád nastínil pár zkušeností. Násilné vniknutí do objektu a vypuštění z klecí několika desítek norků amerických do volné přírody. Jistě sami dobře víte, co tento nepůvodní predátor dokáže v naší přírodě. V dalším případě došlo k nastříkání norků v klecích růžovou barvou s částečným úhynem. Nebo útoky na osobní majetek chovatelů s výhrůžkami fyzické likvidace. Tyto farmy, které jsem navštívil, byly farmy rodinného typu, kde se tradice a péče o kožešinová zvířata dědí z rodičů na další členy rodiny.

Položme si otázku, zda v sobě máme tolik odvahy zakazovat korektním a poctivým farmářům podnikání. Příště to mohou být slepice nebo králíci, kteří se rovněž chovají v klecích.

Navrhoval bych jít spíše cestou osvěty, vysvětlování nadbytečné potřeby těchto chovů, nikoliv však striktním zákazem. Rozhodně bych nedával zelenou aktivistům, kteří na samé hranici trestných činů a někdy možná i za ní se domáhají zákazu chovů kožešinových zvířat. Jsem přesvědčen o tom, že zákaz chovu kožešinových zvířat povede k nelegálním chovům, které nebudou nijak kontrolovatelné ze strany Státní veterinární správy. Jsem si jist, že to si jistě nikdo z nás nepřeje.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miloši Babišovi. Nyní mám jednu faktickou poznámku a jedno přednostní právo. Nejdříve s přednostním právem pan předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, potom faktická poznámka pana poslance Kučery a poté s přednostním právem pan předseda Mihola. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, jenom velice stručně. Dovolte mi opravdu jenom velmi volně navázat na svého předřečníka, pana poslance Babiše z hnutí ANO, jenom faktickou poznámkou. Na rozdíl od něj bychom se my, kteří věříme daňovým kobrám, elektronické evidenci tržeb a dalším bohulibým nástrojům, neměli bát nelegálních chovů. Ty už se nemohou stát, protože bdělá a o tisíce úředníků nabobtnalá státní správa něco takového hlídá, nepřipustí to, takže to je zcela vyloučeno.

Ale teď zcela vážně. Prosím, abychom si uvědomili, že tento návrh, pod kterým jsem podepsán, a podepsal jsem se po zralé úvaze a jsem hrdý, že jsem pod ním podepsaný, se týká výlučně zvířat neasimilovaných a prokazatelně neasimilovatelných. To znamená, že není možné hovořit o králících, dokonce ani nutriích a dalších jiných tradičně domácích zvířatech. Mluvíme skutečně o divokých zvířatech, která nikdy příroda ani tisíciletý vztah mezi člověkem a zvířaty neurčil k domácímu chovu. Přesto jsou uzavírána do klecí a chována v takových podmínkách, v jakých jsou.

Jsem někdy označován za asociálního pravičáka. Já si to sice o sobě nemyslím, ale pro tuhle chvíli tu tuhle image ponechám a říkám ano, budu vždy obhajovat svobodné podnikání. Víme, že podnikání je činnost za účelem zisku. Nicméně necháme-li tuto formulaci jenom takto volnou bez jakékoli regulace, pak prosím připusťme, že podnikání jako seriózní činnost v rodinných podnicích děděných z generace na generaci bylo v době ještě docela nedávné i otrokářství. Až někdy zhruba před 170 lety osvícený Kongres Spojených států řekl, že podnikání, které směřuje ke generování zisku, nesmí být spojeno s týráním a ponižováním.

Prostě podnikání v tom, že držím v kleci divoká neasimilovaná a neasimilovatelná zvířata, toto podnikání je také týrání. A týrání nesmí být povoleno podle mého názoru k tomu, aby generovalo zisk. Týrání musí být zakázáno. Proto jsem se podepsal pod tento zákon. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miroslavu Kalouskovi. Nyní faktická poznámka pana poslance Michala Kučery. Dále pokračuje s přednostním právem pan předseda klubu KDU-ČSL Mihola. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já bych jenom krátce navázal na svého předřečníka, netradičního politika pana Babiše, který nám tady vykreslil scény ze zvířecích farem o šťastných zvířatech zavřených v klecích, která si tam užívají v rodinném podnikání svůj život v zajetí. Já chci říct, a už to tady zmínil i pan předseda Kalousek, že ta zvířata nikdy nemohou být, nebo nejsou domestikovaná, to znamená, mají nějaký svůj prostor v přírodě, který potřebují k životu. V okamžiku, kdy ta zvířata - samozřejmě lišku či norka lze domestikovat, o tom asi není diskuse. V okamžiku, kdy jsou domestikovaní, tak ztrácejí kvalitu té kožešiny, to znamená, nejsou vhodná ke kožešinovému chovu. Tam se skutečně chovají ta divoká zvířata a ta zvířata jsou týrána. A my dneska tady rozhodujeme o tom, zda necháme ta zvířata týrat, nebo zda se proti tomu týrání postavíme. O ničem jiném tady dneska nerozhodujeme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní s přednostním právem pan poslanec Mihola, připraví se řádně přihlášený pan kolega Valenta. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mihola: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, nechtěl bych zde komentovat aktivisty a story kolem nich. Zákon, který v České republice po vzoru mnoha dalších evropských zemí má zakázat kožešinové farmy, osobně podporuji. Klub KDU-ČSL v této záležitosti má volné hlasování. Souhlasím s těmi, kteří říkají, že zvíře není věc a zaslouží si úctu a slušné zacházení, a o to mně v této věci jde především. Sdílím názor, že divoké šelmy nepatří do klecí a že komerční chov je v zásadním rozporu se současnými vědeckými poznatky o potřebách těchto zvířat. V tomto smyslu se připojuji ke kolegům, kteří tuto předlohu podepsali zde v Poslanecké sněmovně v čele s panem premiérem, a také k dlouhé řadě kolegů z univerzit, ústavů, Akademie věd a dalších vědeckých institucí a k jejich podpoře tohoto návrhu zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi klubu KDU-ČSL. Ještě faktická poznámka pana poslance Komárka. Pan poslanec Valenta ještě vydrží. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Martin Komárek: Děkuji, pane předsedající. Jenom krátce. Lidi nějakým způsobem žijí se zvířaty a nějak s nimi nakládají od doby, kdy se člověk stal něčím jiným než zvířetem, pokud se tím tedy doopravdy stal. Naše civilizace dospěla do určitého stadia, kdy samozřejmě málokdo kromě strašně citlivých lidí, jako je moje dcera, kterou tímto zdravím, si myslí, že zvířata by se neměla zabíjet vůbec. Já to respektuji, ale je to v dnešním stadiu civilizace neproveditelné, neudržitelné. Ovšem určitý respekt ke zvířatům, k tomu, že jsou to živí tvorové, kteří mají cítění a duši, bychom projevit měli a myslím si, že tento návrh je určitou cestou, jak ten respekt projevit a jak ukázat, že když to není nutné, budeme se ke zvířatům chovat jinak než jako zvířata.

Samozřejmě podnikatelé, kteří si založili kožešinové farmy, nejsou žádní zločinci. Oni jednali v dobré víře, že to je předmět ekonomiky jako každý jiný. Proto si myslím, že by ten zákon měl být propuštěný do dalšího čtení a ve druhém čtení by měl být upraven i s ohledem na zájmy těchto podnikatelů, aby nebyli kráceni a aby si přišli na své lidi i zvířata. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce, ale prosím, faktická poznámka slouží k reakci na vystoupení poslanců, nikoliv k tomu, aby nahrazovala řádnou přihlášku.

Prosím pana poslance Jiřího Valentu, připraví se pan poslanec Martin Kolovratník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, mnozí z nás již dlouhou dobu tiše tolerují, či - bohužel - dokonce ještě podporují usmrcování zvířat kvůli tak nicotným a pofidérním záležitostem, jaké by se měly vyskytovat v žebříčku hodnot inteligentního člověka až na jeho samotném dně. Kožešiny sloužící jako módní ozdoby či doplňky, ať již ve formě límců, lemů či celých kabátů, odrážejí v sobě každodenní útrpný život až dvaceti tisíc zvířat chovaných u nás. A my na to stále lhostejně nic. Někteří z nás dokonce tento stav podporují a používají pseudoargument ve stylu, že dokud existuje poptávka, potom musí být i nabídka, a jestli my se jí nepřizpůsobíme, tak trh bude stejně saturován kožešinami z tzv. černých chovů, případně lacinými kožešinami z Číny a podobně. Jenže uvědomujeme si, že i ta tolik chovateli lišek a norků zmiňovaná tržní síla kožešiny se již skutečně vytrácí? Ano.

Osobně se domnívám, že v dnešní době zabíjení zvířat kvůli lidské módě je morálně neospravedlnitelné, a chápou to naštěstí dokonce i nejvýznamnější módní návrháři, kteří tu zmiňovanou poptávku tlačí stále hlouběji ke dnu. Skupina Armani nedávno oznámila, že se zavazuje k naprostému ustoupení od používání kožešin při výrobě veškerých svých produktů. Majitelé firmy se tak připojili ke světovým značkám, jako jsou Hugo Boss, Calvin Klein, Tommy Hilfiger či například Ralph Lauren, které z výše uváděných a zcela pochopitelných důvodů přešli k alternativním umělým materiálům. Ale i přesto jsou zvířata u nás hromadně zabíjena, a to plynem či elektrickým proudem. Například lišce se vloží jedna elektroda do tlamy, druhá do konečníku a je následně usmrcena elektrickým šokem. Norci bývají zabíjeni i výfukovými plyny. Prostě se nastartuje například traktor a od výfuku se přivádí plyn do bedny, jakési plynové komory.

Lisabonská smlouva ale konstatuje, že zvířata jsou vnímající bytosti, a tedy nakládání s nimi musí být regulováno, a také proto téměř polovina států Evropské unie chovy již zakázala a v dalších zemích debaty o takovémto zákazu probíhají. Úplný zákaz platí, jak už zde bylo zmíněno, například ve Velké Británii, Nizozemsku, Rakousku, Chorvatsku, Slovinsku. Zmiňován zde byl i nepřímý zákaz, kde jsou stanoveny pro komerční provoz reálně nesplnitelné podmínky, jako je tomu v Německu a částečně také ve Švýcarsku.

Smlouva o fungování Evropské unie v článku 13 zase praví, že by členské státy měly plně zohledňovat požadavky na dobré životní podmínky zvířat jako vnímajících bytostí, a neomezuje je v možnosti kožešinové farmy zakázat. A odůvodňuje to zcela pragmaticky, že dosud nebyly vyvinuty žádné komerční systémy chovů, které by potřebám lišek a norků vyhovovaly.

Co však osobně spatřuji v tomto ohledu jako pokrytecké, je fakt, že evropské právo doposud ještě neomezuje ani dovoz či prodej takovýchto výrobků. Tento nevyhovující stav na poli evropského práva však nemůže být pro nás žádnou brzdou k prosazení tohoto potřebného zákona u nás.

Jako jeden z předkladatelů tohoto zákona musím znovu upozornit a zopakovat, že se v našem případě nejedná o zamýšlenou restrikci chovu kožešinových zvířat jako celku, což je některými podsouváno, ale pouze by se měly zakázat farmy, kde dochází k zpracování zvířat výhradně nebo primárně za účelem získávání kožešiny. Konkrétně se jedná pouze o devět chovů v Dolní Cerekvi, Jiříkovicích, Syrovicích, Křižanovicích, Klopotovicích, Bruzovicích, Pustějově, Vítějevsi a ve Velkém Ratmírově. V návrhu je uvedeno, že od roku 2017 by se nesměly nové farmy již zakládat a do konce dalšího roku by měly ukončit činnost podniky stávající, jak zde také již řekl pan zpravodaj.

Nebudu dál také komentovat ten fakt, že Ministerstvo zemědělství by mělo poskytnout prostředky, které zcela jistě ve svém rozpočtu najde, končícím farmám, a to na základě vyhlášky, např. na krytí vynaložených investičních nákladů. A naše veřejnost si tuto normu většinově přeje. Také zde již bylo zmíněno, že CVVM z prosince 2015 při svém výzkumu zjistilo, že s chovem tzv. kožešinových zvířat nesouhlasí více než 70 % občanů s tím, že by se současná společnost, a to je také můj názor, zcela dobře obešla bez kožešinové módy.

Dámy a pánové, často slýcháme z tohoto místa traktáty o lidské svobodě. Zejména nás často edukují kolegové z pravé části politického spektra. Ale zamysleli jsme se již nad tím, že na této planetě nejsme skutečně sami a že zabíjet živé tvory jen pro takový pochybný plezír, jako je právě aktuální lidská móda, je nepochybně projevem zpátečnického myšlení a že i tito živí tvorové mají jistý nárok na svou svobodu? A to říkám, a znovu zdůrazňuji, že se žádným způsobem nepokouším nyní nabourat přirozený potravní řetězec člověka a zpochybňovat zvířecí maso jako základní lidskou potravinu.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, argumentů pro podporu návrhu této normy je nepochybně mnohem více. Snažil jsem se v krátkosti nastínit alespoň ty podle mého názoru hlavní a rozhodující.

Na závěr bych si vás dovolil ještě obeznámit s některými mýty, které jsou uvedeny např. v dopisech poslancům, například od předsedy základní organizace chovu kožešinových zvířat Českého svazu chovatelů a majitele firmy Norek s. r. o. Dovolím si zmínit alespoň tři hlavní mýty.

Za prvé: Důvodová zpráva je ve svých částech neobjektivní a nevyvážená. Argumentace v ní přesně kopírují argumenty organizací s radikální veganskou vizí, což je tedy velice úsměvné, přičemž absolutně nebere do úvahy námitky přímo dotknutého sektoru a nereflektuje existující vědecké důkazy.

Za druhé: Vědecká literatura domestikaci druhů chovaných na kožešinu jasně konstatuje úspěšnou domestikaci.

Za třetí: Poslední mýtus, který jsem si vybral, je ten, že máme důvody se prý domnívat, že velká část poslanců podepsaných pod zprávou byla vystavena tlaku a jednostranným nepravdivým informacím ze strany lobbistických aktivit veganských organizací, přičemž poslanci neměli možnost vytvořit si kvalifikovaný a vyvážený názor.

Takže nejprve k tomu prvnímu. Nejprve za sebe musím velice důrazně vyvrátit tvrzení, že by na mne kdokoli tlačil a že bych podléhal jakési veganské lobby, řekl bych, že spíše naopak, že i já jsem jejich názorovým soupeřem.

A k tvrzení o neakceptaci a nereflexi existujících vědeckých důkazů předkladateli bych si vám nyní dovolil na samotný závěr ocitovat otevřený dopis signovaný mnoha vědeckými autoritami v tomto oboru v České republice, který tato nepodložená obvinění jasně vyvrací.

Cituji: V blízké době budete rozhodovat o návrhu zákona, který má v České republice po vzoru některých dalších evropských zemí zakázat tzv. kožešinové farmy. Do diskuse o této problematice bychom rádi přispěli odborným pohledem na vhodnost podmínek, které současně kožešinové farmy zvířatům poskytují.

Z původně širší škály živočišných druhů chovaných výhradně pro kožešiny zůstaly v České republice v souladu s celosvětovým trendem již pouze chovy norků amerických, lišek stříbrných a lišek polárních. Všechny tyto druhy patří do řádu šelem a počátek jejich systematického chovu v zajetí je datován teprve od konce 19. století. Míra domestikace těchto firem je tedy srovnatelná s divokými šelmami chovanými v zoologických zahradách. Zatímco však zoologické zahrady vynaložily v posledních desetiletích nemalé prostředky a úsilí k přizpůsobení životních podmínek potřebám chovaných živočišných druhů, divoké šelmy na kožešinových farmách jsou stále ve velkém chovány v klecích, které jejich etiologii vůbec neodpovídají. Norci i lišky jsou teritoriální zvířata, jejich přirozené teritorium čítá několik kilometrů čtverečních, v případě lišek polárních až desítky kilometrů čtverečních. Toto své teritorium pravidelně obcházejí, značkují si jej za pomoci pachových stop, budují si v něm nory a zaopatřují se lovem. Norci jsou solitérní, napůl vodní živočichové. Na tlapkách mají částečně plovací blány a většinu svého času tráví ve vodě či v těsné blízkosti vody. Jakákoliv forma klecového chovu tak nemůže ze své podstaty naplnit etologické potřeby těchto divokých šelem, obzvláště pokud jde o potřebu podnětů, pohybu, budování nor a v případě norků též plavání a přístupu k vodě. S ohledem na tuto skutečnost se lze důvodně domnívat, že klecové chovy způsobují těmto zvířatům utrpení, a to i přesto, že kontroly státních orgánů v nich z veterinárního hlediska neshledávají závažné pochybení. K tomuto závěru přispívají též odborné studie konstatující v těchto chovech vysoký výskyt stereotypií, které jsou široce interpretovány jako průvodní jev špatné životní pohody.

Není naší ambicí posuzovat etickou otázku, zda je v principu akceptovatelné chovat a usmrcovat zvířata výhradně kvůli kožešinám. Těžko se však můžeme vyhnout hodnocení přínosu kožešinových farem v konfrontaci se závažnými odbornými námitkami, které lze z hlediska ochrany zvířat proti jejich faktické podobě vznést. Ochrana zvířat je dnes již široce uznávaným veřejným zájmem - a to bych i já osobně zdůraznil. A každou odůvodněnou obavu z možného vlivu lidské aktivity na utrpení zvířat lze tím méně přehlížet, čímž zbytečnější se tato aktivita pro lidské potřeby společnosti jeví býti. Kožešiny měly bezesporu pro člověka a jeho přežití nezastupitelný význam v minulosti. V dnešní době však představují pouhou módní nadstavbu.

A teď závěr, a ten je velice důležitý. Jsme proto přesvědčeni, že komerční chov divokých šelem v klecích je v zásadním rozporu se současnými poznatky o potřebách těchto zvířat, a vzhledem k zanedbatelnému významu tohoto odvětví pro lidskou společnost 21. století považujeme za vhodné chovy tohoto typu zrušit. S úctou - a jsou zde podepsáni různí odborníci např. z Přírodovědné fakulty UK, Výzkumného ústavu živočišné výroby, ale i ze ZOO v Ústí nad Labem, ZOO Dvůr Králové, Ústav biologie obratlovců Akademie věd, Akademie věd České republiky, Česká zemědělská univerzita atd. atd.

Takže dámy a pánové, doufám, že jsem vás zbytečně moc nenudil. Ta předchozí vystoupení mi připadala samozřejmě správná některá, s některými se můžu ztotožnit, bohužel se musím ztotožnit i s vystoupením pana kolegy poslance Kalouska, s kterým se běžně neztotožňuji, ale jak vidíte, tak ta fakta teď bez ohledu na stranickou příslušnost jsou velice výmluvná. Proto vás prosím o podporu tohoto zákona. Děkuji vám za vaši pozornost. (Potlesk napříč politickým spektrem.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Valentovi. Určitě vás nenudil, protože vyvolal čtyři faktické poznámky. První je paní poslankyně Olga Havlová, pak Marie Pěnčíková, pak kolega Jiří Koubek, pak paní poslankyně Lorencová. Následuje tedy řádná přihláška kolegy Kolovratníka, ale ten také počká, jako čekal kolega Valenta. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, zákon na ochranu zvířat proti týrání já plně respektuji, potřebujeme ho. A mějme na paměti všechna zvířata, nejenom chov kožešinových zvířat. Tady ty plamenné projevy, které jsem tu slyšela, tak mě teprve dostaly, a proto jsem si vzala faktickou, abych tady připomněla jednu zásadní věc a to jsou porážky halal. A tady o tom nechcete vůbec diskutovat. Já jsem dala do systému zákon o těchto porážkách a tam se teprve mluví o týrání. Takže mějme na paměti všechno, pokud se to tady tohoto zákona týká. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za faktickou poznámku. Nyní paní poslankyně Marie Pěnčíková k faktické poznámce, připraví se kolega Jiří Koubek také k faktické poznámce. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý den, dámy a pánové. Děkuji za slovo. Já za sebe musím říct, že jsem ráda, že se nám novela zákona dostala na plénum, protože opravdu nastává doba, kdy se o této problematice musíme bavit. Kdo mě zná, ví, že jsem kožešiny nenosila, nenosím, a pokud mě nedonutíte, tak nosit nebudu. Ale prosím předkladatele, pokud chcete argumentovat a diskutovat o tomto tématu, nelžete tady a nastudujte si, o čem mluvíte. Já jsem ráda, že alespoň někteří té problematice rozumějí. Myslím si, že máme o čem mluvit. Ale pokud tady budeme poslouchat věci, které uvedl můj předřečník, budeme tady dlouho. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Pěnčíkové za vystoupení a dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Jiří Koubek, připraví se paní poslankyně Lorencová také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Koubek: Děkuji, pane místopředsedo. Budu také velice stručný. Chtěl bych asi spolu s kolegyní, která mluvila teď přede mnou, vyzvat všechny řečníky - nemusíme možná číst, opakovat to, co máme všichni v podkladech. Mířím k ctěnému panu kolegovi Valentovi, který myslím, že svým příspěvkem udělal tak trošku medvědí službu, pokud mohu použít příměr, s ohledem na to, jaký zákon projednáváme. Jeho projev byl především asi do řad Komunistické strany Čech a Moravy, neboť pouze dva zástupci se připojili jakožto předkladatelé tohoto zákona. Tím bych se chtěl jen vymezit. Když jste mluvil o traktátech proti svobodě a mluvil jste, jakoby že tento zákon nebude podpořen ze strany pravice, tak za náš klub jsme se připojili asi přesnou polovinou. To znamená, chtěl bych vás vyzvat, nedělejme z toho politikum pravo-levé. Je to opravdu zbytečné. Pojďme se pověnovat těm odborným záležitostem. Pojďme to pustit do výborů a nedělejme z toho politiku, kdo si na tom navaří větší polívčičku levicovou - pravicovou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní paní poslankyně Jana Lorencová a mám další dvě faktické poznámky. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Jana Lorencová: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, já mám tak trošku za zlé kolegyni Havlové, že mi vlastně vybila ten náboj, se kterým jsem chtěla vystoupit. Všichni asi dostáváme - a já si troufám říct desítky, možná stovky mailů, ve kterých jsme upozorňováni na porážky halal. To je něco, s čím se, doufám, většina této Sněmovny nemůže ztotožnit. Přesto jsem do této chvíle prakticky nezaznamenala nějakou zásadní výhradu proti tomu, že porážky halal tolerujeme. Nemluvíme o tom. Prostě víme o tom, že se tady konají, a my to tiše tolerujeme. Já se chci zeptat, jestli je součástí zákona proti týrání zvířat i kategorický zákaz porážek halal. To je podle mého názoru jeden z nejkrutějších způsobů zacházení se zvířaty! Děkuji. (Potlesk z řad poslanců napříč sálem.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Lorencové. Nyní pan poslanec Jaroslav Holík také s faktickou poznámkou a další dvě faktické poznámky pana kolegy Valenty a kolegy Böhnische. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, tak jak se lidstvo vyvíjí, tak i člověk přestal mít nutnost halit se do kožešin, které pro něj byly nějakou izolační vrstvou. Z kožešin se stal módní doplněk. V současné době jsem rád, že došlo k projednávání daného zákona, že se začínáme trošičku vraždění zvířat bránit. Ale je tady jedna věc. Pokud v této zemi bude poptávka po kožešinách, my to zastavíme, některé státy to zastaví, ale budou se sem vozit z Polska a z jiných zemí, pak to bude špatné. Takže vyzývám celou Sněmovnu, abychom připravili zákon o omezení prodeje těchto výrobků. A jinak doporučuji, aby daný zákon postoupil do druhého kola. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jaroslavu Holíkovi. Nyní pan kolega Valenta s faktickou poznámkou a ještě faktická poznámka kolegy Böhnische. Prosím, pane kolego, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo. Já bych si dovolil jenom reagovat na některé své předřečníky. Zaznělo tady, že by se k tomu měli vyjadřovat lidé, kteří tomu rozumějí. Pro vaši informaci všech tady uvádím, že mám vystudovanou Českou zemědělskou univerzitu, takže si myslím, že do jisté míry té problematice bych mohl rozumět. Ale to jsem nechtěl teď nějak...

Spíš bych reagoval na svého předřečníka pana poslance Koubka. Já jsem vás tady vůbec nenapadal. Já jsem vás pouze označil jako pravé strany, které nám tady neustále kážete o jakési svobodě. Neustále nás edukujete v tomhle tom oboru. Ale vůbec v té souvislosti, jak jste říkal vy, já jsem nehovořil. A také na vaše margo, možná jsem něco v tom svém delším projevu sdělil i z té důvodové zprávy, ale já jsem se snažil tu zprávu nečíst. Pouze jsem některá zásadní fakta zopakoval. Ale protože mi připadalo, že prosazovatelé toho zákona ho trošku hladí po srsti, místo aby tady použili nějaké závažnější argumenty, které právě já jsem zmiňoval, tak právě z tohoto důvodu ta moje zpráva byla takováhle trošku drsnější, trošku delší. A vůbec toho nelituji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní poslední faktická poznámka doufám... Kolega Böhnisch se vzdává, můžeme tedy pokračovat... Kolega Volný předběhl svého stranického kolegu s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Volný: Prosím vás, opravdu velice krátce, na ty dvě minuty. Já řeknu dvě fakta. Na podvýboru pro chovatelství mj. jsem na toto téma udělal opravdu velice dobře zastoupený aktiv a takřka jednohlasně se hlasovalo proti přijetí tohoto zákona. Stejně tak jsme postupovali na zemědělském výboru, který také udělal k tomu velký aktiv. Do hloubky se to diskutovalo a zase se stejným výsledkem, že velká většina, neříkám, že stoprocentně, byla proti přijetí.

Já teď řeknu svoji úvahu. Před patnácti lety bylo chovatelů nějakých padesát. Pak přišla samozřejmě nová doba a velice správně se zavedla veterinární opatření a začal se zpřísňovat chov a podmínky pro tyto chovatele. Snížilo se to na patnáct chovatelů. Znovu se přitvrdily podmínky a znovu říkám, že je to nejspíš správně. Ti chovatelé do toho investovali nemalé peníze. A my jsme je naváděli k tomu, aby to dělali dobře, lépe, aby těm zvířatům za velké peníze dali to, co by měla mít, co by potřebovala, za jakých podmínek to můžou dále dělat. A teď přijdeme za několik let a ze zákona jim to zakážeme? Toto mně vadí. Ano, je to politikum a je to diskuse - ochránci proti liberálům. Je to právoplatná regulérní diskuse. Ale mně připadne po celé této peripetii najednou říct po několika letech dobře, vy jste udělali, co jsme chtěli, a teď vám to zakážeme... To mi připadne dost nefér. Děkuji. (Potlesk z řad ANO.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Kolega Kolovratník ještě počká, protože je tam faktická poznámka pana poslance Františka Adámka. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec František Adámek: Děkuji, pane místopředsedo. Doufám, že dodržím jednací řád, protože budu reagovat na vystoupení kolegy Volného. Mě trošku, když to volně pojmu, investice do zařízení, do budov a do všeho trošku připomíná kuřácký zákon. Promiňte. Protože já si prostě myslím, že úroveň společnosti se pozná nejenom podle toho, jak se chová k občanům, ale i ke zvířatům a dalším věcem. Takže ti lidé, kterým dnes po změně názoru budete chtít zakázat ty hospody atd., do kterých investovali nemalé peníze na odsávání, na stavebně oddělené prostory, to vám vůbec nevadí. A tady u devíti farem, jak jsme se dozvěděli, s tím máme všichni obrovský problém. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Tak není to poslední faktická poznámka. Ještě jednou faktická poznámka paní kolegyně Lorencové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Lorencová: Děkuji, pane předsedající. Já budu opravdu velmi stručná. Dovolím si jenom krátkou poznámku. Všimli jste si, kolegové, že v poslední době, vlastně už dost dlouho, navrhujeme a přijímáme hlavně zákony, kde hlavní slovo a vystihující vlastně podstatu slova je zákaz? My začínáme čím dál tím víc věcí zakazovat. Zakázat zakázané, povolit a znovu zakázat. To vypadá, jako kdybychom tady opravdu jiné starosti neměli než ty, které řešíme zákazem.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Lorencové. Vyvolala faktickou poznámku pana poslance Kučery. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Jsem rád, že paní poslankyně Lorencová na to upozornila, že záplava zákazů, která je v Poslanecké sněmovně v tomto volebním období, je skutečně záplavou. A myslím si, že lídrem těch novel, které přinášejí zákazy, je právě hnutí ANO a ministři z hnutí ANO. My jsme dokonce sestavili jako TOP 09 seznam nesvobody, kde přímo ta omezení a zákazy, které přináší hnutí ANO a jeho ministři, jednotlivě jmenujeme. A je to skutečně dramatické. Jsem rád, že si právě jednotliví poslanci z hnutí ANO toto uvědomují a začínají se trošku probouzet. Děkuji za ta slova. (Potlesk několika poslanců.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Vím, že to je reakce, ale prosím, vraťme se k tématu. Paní kolegyně Černochová s faktickou poznámkou, kolega Kolovratník je trpělivý. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych se tady naopak chtěla paní Lorencové zastat, protože probírali jsme tady a dlouze jsme tady diskutovali protikuřácký zákon. A ten není z pera žádného z ministrů za hnutí ANO.

A vážené kolegyně, kolegové, mě opravdu ta debata fascinuje. Já jsem tady ve 14.20 hodin navrhovala, abychom se zabývali lékařskou záchrannou službou, kde jde o životy deseti milionů lidí. Dvě hodiny tady řešíte kožíšky! Připadáte si normální? (Potlesk části poslanců vpravo.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za faktickou poznámku paní kolegyně Černochové. A nyní řádně přihlášený kolega Kolovratník. Po něm se připraví paní poslankyně Helena Válková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. Vidím, že trpělivost se vyplácí. Říká se, všechno je jednou poprvé. Pro mě je zajímavé poznání, že dnes poprvé v životě jsem ve velkém souladu jak s učebnicovým příkladem pravicového přístupu Miroslavem Kalouskem, tak s učebnicovým příkladem levicového přístupu, s kolegou Valentou. Vidíte, že někdy napříč politickým spektrem se dokážeme shodnout.

A když je to u těch emocí, tak já nejdříve se přiznám k jedné emoci. Jsem jedním z těch, kteří podepsali návrh tohoto zákona. A rozhodnutí, proč jsem souhlasil, bylo z mé strany velmi jednoduché, velmi lapidární. Prostě jsem přesvědčen o tom, že chovat zvířata pouze za účelem potěšení, zábavy, kožešiny je prostě zbytečné. Že to prostě nepotřebujeme, naopak od řady dalších domestikovaných a - to bylo krásně řečeno - domestikovatelných zvířat, vepřů, krav, králíků atd., atd.

Ale když emoce nechám stranou, kolegyně a kolegové, já trochu zopakuji to, co tady říkal dlouze a plamenně pan poslanec Jiří Valenta, ale já to budu formulovat spíš jako prosbu na vás. Skutečně ta fakta hovoří jasně: 70 %, možná přes 70 % obyvatel, občanů České republiky, říká, tohle není cesta, posuňte to dál, zakažte ty farmy. Dvaačtyřicet renomovaných vědců, odborníků na biologii, na chov zvířat i zástupců zoologických zahrad podpořilo to, abychom se tomuto tématu věnovali a věnovali mu svoji pozornost. Takže minimálně z tohoto důvodu vás chci poprosit, abychom tu normu neshazovali ze stolu, abychom ji posunuli do dalšího čtení, protože myslím si, že by to byl i takto velkému zastoupení odborné i laické veřejnosti z naší strany tak trochu výsměch.

Teď si určitě neosobuji právo mluvit za svého předsedu klubu, za pana předsedu Faltýnka, za své kolegy. Já jsem vnímal debatu na našem klubu dopoledne, ani my nejsme jednotní a to názorové spektrum je skutečně proti sobě na několik částí. Asi i my se nakonec dohodneme na nějakém volném hlasování a bude to na rozhodnutí každého z nás, jak se k tomu postaví. Ale v tuto chvíli z mé strany prosba na vás, pojďme se té normě věnovat v dalších čteních.

Děkuji za pozornost i za selský rozum.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kolovratníkovi. Nyní faktická poznámka pana poslance Miroslava Kalouska. A prosím kolegy o klid! Vím, že nálada je vzrušená, ale myslím si, že to můžeme v klidu projednat. Prosím, pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Omlouvám se, je to dnes opravdu poslední pseudofilozofická, ale když se pan poslanec Valenta tak omluvil za to, že má stejný názor jako já, a pan poslanec Kolovratník říká, že jak pravice, tak levice může najít stejný názor, tak dovolte drobnou poznámku.

Jak levice, tak pravice, domnívám se, může mít některé společné hodnoty. Tou společnou hodnotou je úcta k životu. Člověk může libovolně zacházet s tím, co je schopen sám stvořit, to jsou věci. Ale živé bytosti nestvořil a k jejich životu a k jejich životním podmínkám má tedy přistupovat s pokorou někoho, kdo není schopen něco takového stvořit a ovlivnit. To by nám mohlo být společné.

Tím i drobně reaguji na poznámku paní poslankyně Černochové. My se tady nebavíme o kožíšcích, my se tady bavíme o živých bytostech a jejich utrpení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Kalouskovi. Paní kolegyně Černochová chce reagovat s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Trošku tomu vystoupení pana předsedy Kalouska nerozumím, protože já jsem tady hovořila o lékařské záchranné službě první pomoci, kde od 1. 1. 2017 není jasné, kdo bude zachraňovat živé bytosti, kdo bude zachraňovat občany České republiky těmi vrtulníky. Takže prosím, nevkládejte mně do úst něco, že neznám hodnotu života. Kdybych měla dát přednost hodnotě lidského života, nebo života zvířecího a debatě, která tady přes dvě hodiny probíhá, tak bych radši tuto debatu vyměnila za debatu o záchraně životů lidských!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Diskutujeme o tom teprve 55 minut.

Nyní paní kolegyně Helena Válková.

 

Poslankyně Helena Válková: Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, nejsem spolupředkladatelkou zákona, nejsem rozhodně stoupencem takzvaných v tom širším slova smyslu zelených ani nestátních organizací typu ochránců zvířat. A rozhodně tedy nejsem někdo, kdo podporuje extrémní způsoby ovlivňování poslanců a veřejnosti argumenty, které zní líbivě a působí na emoce. Podprahově mají takový dopad, že potom někdy rozhodujeme a jednáme jinak, než bychom chtěli. Ale na druhé straně bych chtěla upozornit, že zde jednáme o normě, která má, jak tady už řekl můj předřečník pan poslanec Kalousek, i etický rozměr, a že bychom v těch diskusích na to neměli zapomínat. A to je možná důvod, proč zde diskutují a shodným způsobem vystupují jak poslanci z levice, tak z pravice. Řekněme, že ANO je někde uprostřed, alespoň pro tuto otázku. A určitě to hlasování, jak řekl můj kolega Kolovratník, u nás vypadá, že bude volné a že bude zřejmě na půlku, to se uvidí.

Ten etický rozměr vidím v tom, že v posledních řekněme pěti až deseti letech dochází i v České republice k senzibilitě veřejnosti vůči takovým projevům, jako je utrpení druhého, zranitelnost, usmrcování, a to nejenom pokud jde o lidi, pokud jde o člověka, ale i pokud jde o zvíře. V novém občanském zákoníku již není zvíře věcí. To je takový jeden důkaz, že veřejnost akceptuje normu, která naším prostřednictvím také byla schválena, která zvíře staví úplně do jiného světla, než to bylo do konce roku 2013, to znamená za platnosti starého občanského zákona.

Máme nové skutkové podstaty. Paragraf 302 týrání zvířete v trestním zákoníku. Paragraf 303 zanedbání péče o zvíře z nedbalosti. Samozřejmě ti chovatelé se nedopouštějí těchto trestných činů, protože podmínky jsou tam přísněji vymezené. Ale před takovými deseti patnácti lety bylo nepředstavitelné, aby byl někdo kriminalizován za týrání zvířete. Byly to přestupky. (Vzrůstá hladina hluku v sále.)

Za třetí asi všichni víme, nebo máme ještě v paměti, jaké diskuse tady probíhaly, když jsme tady hovořili o kriminalizaci šíření nebo navazování kontaktů za účelem dětské pornografie. A i tyto normy, které jsou v souladu s evropskou legislativou, jsme nakonec schválili, a zpřísnili tak reakci společnosti ve vztahu k takovým projevům chování a zpřísnili prostředky, které by vždycky měly zůstat těmi -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, já vás přeruším a požádám sněmovnu o klid. Chtěl bych, aby kolegové, kteří diskutují jiné téma, než je ochrana zvířat proti týrání, tyto diskuse přenesli do předsálí a nechali vystupující odůvodnit stanovisko, které má konkrétní poslanec nebo poslankyně. Opravdu se k sobě chovejte slušně. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Helena Válková: Takže tato vynucená malá pauza mě vede i ke zkrácení projevu, protože mám zájem na tom a podporuji tento návrh novely, abychom se ještě před ukončením dnešního jednacího dne dostali k hlasování.

Argumenty, které tady odezněly, si myslím, že bychom měli brát vážně, že bychom přinejmenším respektujíce těch 70 % a testujíce, zda těch 70 % je opravdu relevantní výsledek objektivně provedeného výzkumu veřejnosti, která si přeje zákaz takových kožešinových farem, abychom ten návrh novely pustili do druhého čtení a potom pokud možno i do třetího čtení, a tím abychom dali i prostor k diskusi tady v Poslanecké sněmovně a ukázali význam a pozornost, které této problematice věnujeme. Myslím si, že vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, to srovnávání, jestli jde o významnější, či méně významnou normu, není namístě, protože pokud hovoříme například o té letecké záchranné službě, tak ta jistě naši pozornost bude také mít a já ji rozhodně nezpochybňuji, ale v současné době hovoříme o zákonu, který směřuje zase na ochranu jiných, ale důležitých, byť třeba ne souměřitelných zájmů. Takže tady si myslím, že ten příměr není úplně nejvhodnější, nebo to porovnání.

V zásadě navrhuji, abychom pustili návrh novely do druhého čtení. Myslím si, že ti z nás, kteří měli ještě nějaké pochybnosti, by měli být přesvědčeni argumenty, které těch 42 akademiků na jedné stránce - asi při vědomí toho, že poslanci nemají čas - velmi precizním, srozumitelným způsobem shromáždili, vyjádřili a podepsali. A já nemám pochybnosti o tom, když vidím, jak kolegové akademici, představitelé těchto oborů, které se opravdu zabývají zvířaty, se přimlouvají a žádají nás, abychom rozhodli tak, jak navrhuje návrh, který právě projednáváme. Takže se připojuji k těm, kteří zde plédují pro to, abychom návrh novely pustili do dalšího čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Heleně Válkové. Nyní faktická poznámka paní poslankyně Jany Pastuchové. Kolega Černoch jako každý řádně přihlášený ještě počká, jistě vydrží. Paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Jen bych chtěla zareagovat ze své pozice ohledně toho, co tu řekla paní kolegyně Černochová, vaším prostřednictvím. Určitě nezpochybňuji, že zákon o letecké záchranné službě, nebo řešení letecké záchranné služby je velice důležité. A já hlasovala pro to, aby se to zde komunikovalo. Ale byla bych nerada, aby se vytvořila panika toho, že je deset milionů lidí v naší republice ohroženo. Záchrannou službu zajišťuje pozemní záchranná služba, která má zákonem danou dobu dojezdu. Takže deset milionů lidí je určitě zabezpečeno pozemní záchrannou službou. Takže letecká je určitě důležitá, ale nevytvářejme paniku, že jde o deset milionů lidských životů. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Máme další faktickou poznámku pana kolegy Brázdila. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Milan Brázdil: Milé dámy, milí pánové, všímáte si, jak máme neskutečně hloupý jednací řád, jak můžeme klidně přejít teď na téma letecké. Pojďte, paní kolegyně Černochová, po mně, já začnu vykládat, vy budete vykládat, všichni do toho. My to normálně převedeme někam jinam. A budeme tady žvanit a vykládat. Ta letecká si zaslouží svoje, je to téma, proboha, vždyť já se tím živím a třikrát jsem s tím spadl a mě to zajímá hodně. Ale mě ta zvířata tolik nezajímají, to je pravda, protože já bych chtěl mluvit o něčem jiném, o tom, co zachraňuje lidi, ne zvířata. Ale to nevadí, já si to vyslechnu. Jenom jsem chtěl ukázat na ten paradox. My teď tady můžeme, pojďte někdo ještě další s technickými, a do večera do devatenácti si můžeme vykládat o letecké. Děkuji. (Potlesk několika poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji kolegovi Brázdilovi. Abych se vrátil úplně k tématu, než dám slovo panu kolegovi Marku Černochovi, který byl řádně přihlášen, jako každý řádně vystupující počkal, až faktické poznámky dozní, tak ještě budu citovat omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny. Z osobních důvodů se omlouvá od 18.30 do konce jednacího dne paní kolegyně Květa Matušovská.

Nyní pan poslanec Marek Černoch. Připraví se kolega Jiří Dolejš. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Černoch: Dobrý večer, dámy a pánové. Děkuji za slovo. Pod tento zákon jsem se připodepsal, proto jsem chtěl říct svůj názor. Souhlasím s panem kolegou Brázdilem, vaším prostřednictvím, pane předsedající, stejně tak s paní kolegyní Černochovou, podpořili jsme projednávání letecké záchranné služby, protože záchrana lidských životů je velmi, velmi důležitá, nejdůležitější, řekněme si to na rovinu.

Ale jenom v rychlosti k zákonu. Myslím si, že tady zazněl jeden velmi zajímavý názor, který řekl pan kolega Kalousek, a to je to, že lidé opravdu, pokud si říkají lidé, tak nemají právo týrat kohokoli, ani lidi, ani zvířata. Není to jejich právo. A jestliže je možno nějakým způsobem zabránit týrání zvířat, tak je dobré a potřeba v tomto směru něco udělat. Já osobně jsem psí táta a myslím si, že tohle to by měl být jenom začátek všeho, protože je trochu alibismus, jak už zde říkala kolegyně Olga Havlová, paní kolegyně Jana Lorencová, ať už jsou to halal porážky, ať jsou to normální porážky, ať jsou to normální jatka, kde zvířata velmi často trpí, i to je potřeba řešit, stejně tak jako množírny, také téma, které je potřeba řešit. Takže berme toto jako začátek a pojďme řešit to, aby se zvířata, aby se stvoření, která opravdu mají právo žít a ne být zavřená někde v klecích, a ještě za podmínek, které si myslím, že někdy opravdu hraničí s naprosto nelogickým myšlením 21. století, týráním, tak abychom tomuto zabránili.

Proto já osobně podporuji tento návrh. I u nás v klubu máme volné hlasování. A vás bych rád tímto požádal o podporu, aby se tento návrh dostal dál a řešili jsme to a vyřešili jsme to. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Černochovi. Nyní řádně přihlášený kolega Jiří Dolejš. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Krásný podvečer. Budu velmi stručný. Nerad bych, aby kolegyně Černochová nebo někdo další měli pocit, že příliš mnoho prostoru věnujeme problémům, které nejsou problémy lidí. Ale do jisté míry tento problém lidí je v tom smyslu, že nic lidského by nám nemělo být cizí a do lidskosti nepochybně určitá empatie k utrpení zvířat patří. Nemusím snad zdůrazňovat, že když jsem tento zákon podepsal, byl bych také rád, aby postoupil do dalšího čtení, ale přesto mám tři poznámky.

První z nich je, že navrhovatelé při tomto tisku nečerpali z nějakých magorů, kteří se v podstatě plíží po nocích a pouštějí tygry z klecí na ulice, nebo že jsou to šílenci, kteří mají radši zvířata než lidi. Je to prostě určitý krok, který je posunem směrem k něčemu, co už je v řadě evropských zemí uzákoněno. Je to krok směrem k tomu, aby zákaz chovu šelem kožešinových farem byl v celé Evropské unii a možná výhledově v celé Evropě. Je to proces a nepochybně jde krůček po krůčku. To na margo poznámek, že v některých zemích to není, a tudíž se bude pašovat a já nevím co všechno. Jednoduché okamžité řešení neexistuje. Je to krok v rámci určitého procesu.

Druhá poznámka směřuje k tomu, že snad ti, kteří přece jenom poslouchali diskusi, pochopili, že tento návrh zákona není útokem na chovatelství české či jiné. Samozřejmě že chovatelé budou vesele chovat dál, že se po přijetí tohoto zákona nedočkáme toho, že budou zavírány masny, že každý z nás bude nucen ke coming outu a prohlásí se za vegana, ale že jde o to, že se nemají chovat konkrétní zvířata, tedy šelmy. A nebudeme muset skutečně utíkat od masných-bezmasných výrobků, jako jsou některé uzeniny, kde tam to maso skoro nenajdete.

Třetí poznámka směřuje k tomu, že předkladatelé tady snad demonstrovali, že je vůle vypořádat se s tím, aby nebyl dopad na konkrétní, byť z národohospodářského hlediska marginální, ale přesto byznys. Ctíme podnikání. A režim útlumu tohoto podnikání, byť se to týká jenom několik farem, je jistě předmětem diskuse a může být ještě upraven. Myslím si, že to opravdu není problém byznysu a svobody byznysu, je to problém etický a také etologický, proto se tady také četlo vyjádření biologů, kteří v oblasti etologie šelem jsou nepochybně experty a kapacitami.

A tím se dostávám k poslednímu a to je v podstatě už i konkrétní návrh. Jsme v prvém čtení. Pokud je tedy rozhodující si ujasnit etologický rozměr, já si myslím, že by bylo možná rozumné přehodnotit to, zda má být garančním výborem výbor zemědělský, a navrhuji tedy, aby garančním výborem byl výbor pro životní prostředí.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Dolejšovi. (V sále je velký hluk!) Než dám slovo přihlášenému Petru Kudelovi, mám dvě přednostní práva, přednostní právo pana zpravodaje a pana ministra zemědělství. Nejdříve pan zpravodaj. Byl jste přihlášen dřív, pane zpravodaji, je to jenom na vás. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane předsedající.

K vystoupení mého předřečníka. Je to sice hezké, že tady navrhuje, že by garančním výborem měl být výbor pro životní prostředí, nicméně si myslím, že se to primárně týká chovatelů zvířat, takže si myslím, že skutečně garančním výborem by měl zůstat výbor zemědělský, ale to jenom na doplnění.

Předkládaný návrh zákona zakazuje chov a usmrcování zvířat primárně tam, kde je za účelem získávání kožešin. Jedná se dle mého názoru o dobře míněný návrh, který vychází z výhrad proti způsobu či podmínkám, v jakých jsou tato zvířata chována. Chov zvířat - neexistuje pro něj žádný důležitý lidský zájem. Osobně mám velké pochybnosti o tom, zda je správné zakazovat komerční chov některých zvířat jen proto, že někomu nepřipadají tyto podmínky dostatečně etické. Stejně tak existují skupiny některých zvířat pro maso, kde důvod určitě etický nepřipadá také, ať jsou to již zmiňovaní králíci, anebo slepice. Etické jistě mají být podmínky, za kterých jsou tato zvířata chována. Důvody pro to, abychom toto měli nechat na zvážení jednotlivých chovatelů, kteří ten welfare, jak tady bylo již řečeno, upravili čtyři pět roků zpátky, a kde někteří, kteří to zvážili a nepřišlo jim to ekonomické, chovy ukončili. (V sále je stále obrovský hluk a neklid!)

S řadou výhrad proti platným standardům u kožešinových zvířat lze určitě souhlasit. Otázkou je však, čeho chceme tímto zákazem chovu v České republice dosáhnout. Nikterak nesnižuje poptávku po kožešinách a výsledkem tohoto našeho snažení může být to, že se farmy přesunou do Německa, do Polska, do Litvy nebo i dále, do Asie, kde si nemyslím, že by welfare zvířat byl na vyšší úrovni, a myslím si, že je tomu právě naopak.

Problémy vyplývají i ze samotného znění zákona. Zakazuje se chov a usmrcování zvířat primárně za účelem získání kožešin. Tam, kde je využití kožešin vedlejším produktem, tam se podle tvrzení předkladatelů zákaz neuplatní. Při souběžném využití masa i kožešin je ale možné určit, co je primární a co je sekundární, respektive co se může chov od chovu lišit. Podle informací, které se ke mně dostaly při návštěvě jednotlivých chovatelů, samozřejmě že maso by bylo využito za předpokladu, že by je ti odběratelé dostávali -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás, pane zpravodaji, přeruším a znovu požádám sněmovnu o klid. Některé pravidelné rušitele tohoto jednání asi budu jmenovat. A myslím to úplně vážně. Doufám, že tady bude chvilku klidu a pan zpravodaj bude moci dokončit své vystoupení. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji, pane předsedající.

Maso se nezpracovává jenom proto, že to kožkování probíhá jednou ročně a potenciální odběratelé by měli obrovské problémy s krmnou dávkou u zvířat, kterým by maso poskytovali, protože jednou ročně znamená buďto zamrazit, anebo nějakým jiným způsobem konzervovat, aby to mohli celoročně zvířatům podávat.

Samostatnou kapitolu pak tvoří odškodnění majitelů kožešinových farem, kteří budou muset svoji činnost k 31. prosinci 2018 ukončit a kteří, jak tady bylo řečeno, také do toho nainvestovali nemalé finanční prostředky. I když se to pro někoho nezdá, tak jsou to rodinné farmy, takže to určitě nebudou desítky milionů korun, ale statisíce, které do toho byli nuceni dát. Ministerstvo zemědělství má přijmout vyhlášku, podle které se nemusí ztráty kompenzovat, aniž by zákon stanovil nezbytná kritéria meze pro takovouto prováděcí novotvorbu.

Z hlediska evropského práva je návrh, jak upozorňuje stanovisko vlády, zákazem výroby určitého výrobku, a lze jej tedy považovat za technický předpis, který dále podléhá notifikaci. V praxi to znamená povinnost zaslat Komisi předpis ještě ve formě návrhu ve stavu, kdy v něm mohou být provedeny podstatné změny, pokud Komise nebo členské státy doručí k návrhu připomínky. Tento postup v daném případě nelze určitě zaručit.

Z uvedených důvodů si dovolím v podrobné rozpravě navrhnout zamítnutí v prvním čtení. Pokud by tento můj návrh neprošel, dovoluji si navrhnout prodloužení lhůty na projednání ve výboru o 30 dnů.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Mám s přednostním právem pana ministra, pak ještě dvě faktické poznámky, paní kolegyně Pěnčíková a pan kolega Sklenák. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Marie Pěnčíková: Omlouvám se. Já jsem předtím byla pomalá a nebylo mě vidět, že se hlásím.

Já jsem opravdu tady tu novelu přivítala, i když ji považuji za špatnou, ale chtěla jsem, aby byla takovým základem pro další diskusi, protože máme na čem stavět. Já jsem si to se zástupci předkladatelů, alespoň s některými, vyříkala. Moje připomínky jsem jim řekla a mně teď na té debatě přijde docela úsměvné, že si to někteří předkladatelé zabíjejí sami. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Pěnčíkové. Nyní pan kolega Sklenák s faktickou poznámkou. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Dobrý večer. Kolegyně a kolegové, já jsem taky jeden z těch, který připodepsal návrh zákona, který projednáváme, a velmi mi záleží na tom, aby byl schválen, a stejně tak jako těm, co tady mluvili přede mnou. Ale bohužel vzhledem k času jednacího dne a tím, jak tento zákon řada předřečníků obhajovala, tak se dostáváme do situace, že by možná dnes muselo být přerušeno jeho projednávání a kdoví kdy bychom se k němu vrátili.

Tak bych vás požádal a tímto tedy navrhuji, abychom odhlasovali, že o tomto zákonu budeme jednat i hlasovat i po 19. hodině, a prosím vás všechny, i ty, kteří třeba nejste pro tento zákon, abychom se na tomto dohodli, abychom tento zákon v prvním čtení dnes projednali. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To je samozřejmě možný návrh v rámci procedurální poznámky jako faktické. Já vás všechny odhlásím. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Já zagonguji.

 

O návrhu pana předsedy Sklenáka rozhodneme v hlasování číslo 246, které jsem zahájil, a ptám se, kdo souhlasí s tím, abychom dnes jednali po 19. hodině a o nich rozhodovali. (Z lavic se ozývají námitky.) Kdo je proti? (Námitky sílí.) O tomto zákonu. Omlouvám se, ale takový byl návrh a já jsem ho nechtěl nijak změnit.

Prosím, hlasování číslo 246. Z přítomných 126 pro 79, proti 18. Návrh byl přijat.

 

Stejně jsem neměl v úmyslu zahajovat jiný bod po skončení tohoto bodu, takže je jenom na nás, jak dlouho ještě budeme o tom jednat.

Nyní pan ministr Jurečka s přednostním právem a poslední přihlášený v rozpravě pan kolega Kudela. Slovo má pan ministr zemědělství. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Dobrý podvečer, vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové. Pokusím se být maximálně stručný a omezím se pouze na několik klíčových bodů.

Vnímám tady názory všech, kteří se do té debaty zapojili, a každý má v tom svém úhlu pohledu kus pravdy. Ale pokud se chceme zabývat tou problematikou, že tady chováme zvířata, jejichž produkci nezbytně nutně nepotřebujeme, že jsou v nepřirozeném prostředí, že to nevyhovuje z hlediska welfare a podobně, tak jenom chci připomenout pro korektnost, že tady chováme spoustu jiných zvířat. Kdybychom šli do domácností, do svých bytů, tak tady bude mnoho jiných druhů zvířat, která jsou v nepřirozeném prostředí a která taky nejsou domestikovaná. Určitě je nemůžeme takto klasifikovat. Takže tolik jenom pro korektnost, abychom si tyto věci uvědomili. A nepotřebujeme je ani pro kožešinu, ani pro jídlo, a přesto ta zvířata tam jsou, a rozhodně nejsou v nějakých dobrých podmínkách.

Nicméně teď se podívám na tu samotnou podstatu. Chci upozornit, že vyhláška z roku 2004 stanovila a kladla na tyto formy, na tyto chovatele nároky, které museli splnit do 31. 12. 2013. Byla tady poměrně velice dlouhá doba, kdy se řeklo, že tito chovatelé musí udělat určitou investici. Oni ji udělali a my jako zákonodárci teď budeme přicházet po třech letech, po necelých třech letech, kdy oni toto splnili, a budeme jim říkat: Vy tento svůj druh podnikání musíte do dvou let ukončit.

Takže já budu končit jenom tím, že prosím předkladatele, prosím výbory, které to budou projednávat - a tady se opravdu kloním k tomu, aby garanční výbor byl zemědělský, protože zemědělský výbor, a dopad této úpravy se bude dotýkat podnikatelských subjektů v oblasti zemědělství, nikoliv v oblasti životního prostředí. Takže prosím, abyste toto zvážili. A pak chci říci, že ta dvouletá lhůta, pokud už se Poslanecká sněmovna rozhodne k této výrazné změně, tak ji považuji za velice krátkou, velice krátké přechodné období. Byly státy, které měly osmi- i desetileté přechodné období.

A několikrát tady zaznělo, že my jako Ministerstvo zemědělství budeme kompenzovat ukončení činnosti těmto chovatelům. Já nemám žádný dotační titul. Nemám žádný nástroj, jakým způsobem takovouto kompenzaci mohu udělat. Není tady žádný notifikovaný dotační titul. Takže prosím poslance, kteří tímto argumentují - nebylo to s námi projednáno, nikdo nám takový úkol nedal a já takový nástroj nemám. Takže nepoužívejme argument něčeho, co stojí na vodě. To jenom říkám opravdu pro všechny argumenty do diskuse, které je tady potřeba vložit.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru zemědělství Jurečkovi. Nyní s faktickou poznámkou pan kolega Michal Kučera. Pan kolega Kudela jako řádně přihlášený ještě posečká. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Chtěl bych tady panu ministrovi Jurečkovi navrhnout, odkud by mohl vzít ty peníze. Vy jste nedávno celkem omezili nebo nastavili přísnější pravidla pro podnikatele schválením elektronické evidence tržeb. Já jsem se teď v televizi dozvěděl, že čekáte, že z toho bude 18 miliard. Tak zkuste ty peníze vzít třeba z těch 18 miliard. Místo 900 dětských hřišť postavte 850 dětských hřišť a zbytek věnujte chovatelům kožešinových zvířat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Kudela. Pana zástupce navrhovatelů se ptám, jestli se chce hlásit do rozpravy, nebo až o závěrečné slovo. Já jenom abych věděl, jestli mohu uzavřít diskusi.

Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Kudela: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, byl bych velice nerad, abychom se rozdělili na ochránce a na tyrany zvířat. Myslím si, že to o tom vůbec není. Jsme ve stavu, kdy projednáváme návrh zákona, kterým se některým chovatelům omezí, ba přímo zakáže jejich chovatelství. Pan poslanec Dolejš hovořil, že to není proti chovatelům. Je to proti chovatelům hospodářských zvířat. Na středních zemědělských školách se vyučuje obor, nebo nějakých x hodin v rámci výuky je chov hospodářských zvířat. Chov kožešinových zvířat. Chov kožešinových zvířat je velmi specifická náročná disciplína, protože se musí zvířatům vytvořit podmínky pro to, aby poskytovala chovateli kýžený užitek, kýžený efekt, pro který je chovatel chová.

Já jsem včera navštívil jednu z farem, jednoho z chovatelů, abych na oči viděl, abych poznal člověka, o kterém dnes budeme jednat. Jsou to pracovití lidé, kteří se věnují svou činností chovu kožešinových zvířat. Nejsou to žádní solární baroni, kteří zainvestují, a když svítí sluníčko, hodiny se točí, oni jsou spokojení. Je to každodenní náročná zodpovědná práce. A my dneska rozhodujeme o tom, zda těmto lidem vezmeme předmět jejich činnosti, jejich chovatelství.

Už tady padlo několikrát, že na začátku 90. let v naší zemi bylo přes dvacet chovatelských středisek, chovatelů. Dneska jich je pouze devět. Tito lidé se cítí být dotčeni, že se o nich hovoří jako o tyranech zvířat. Přesto jejich počet postupně ubývá. Já se domnívám, že tento zákon, který přijímáme, je v naší legislativě nadbytečný, a budu hlasovat pro jeho zamítnutí.

Pokud ho ještě zpravodaj nenačetl, navrhuji zamítnutí tohoto zákona v prvním čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kudelovi. To byl poslední přihlášený v rozpravě. Ale máme ještě přihlášky faktické - pan kolega Fiedler, pan kolega Kalousek, pan kolega Hovorka, to jsou faktické poznámky. Prosím, pane poslanče. Potom s přednostním právem - ano, ale po faktických poznámkách, pane předsedo.

Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Pohled pana předsedajícího byl tak škaredý, že já budu opravdu krátký.

Myslím si, že bychom - chtěl bych jenom připomenout to, co tady zaznělo od pana ministra Jurečky. To bylo velmi správně řečeno ode mě, že tady je mnoho jiných zvířat, která jsou také chována v podmínkách, které nejsou jim přirozené, a těmi se vůbec nezabýváme. Čili z tohoto úhlu pohledu mi to opravdu připomíná jako alibistický návrh, který řeší jen to, co je populární, co chceme slyšet, a takhle si zakrýváme oči a nechceme vidět to ostatní. Myslím si, že to byla velmi správná poznámka od pana ministra.

A zareaguji ještě na tu zdařilejší faktickou poznámku kolegyně Lorencové, ta druhá se jí moc nepovedla, pravda. O těch halal porážkách. To je vlastně to stejné, co jsem řekl na úvod. Jednou věcí se budeme zabývat a druhé budeme dělat, že nevidíme. Není to vyvážený názor. Návrh cílí pouze na jeden segment. A opravdu si kolegové zvažte, jak budete hlasovat, jestli je rozumné se tím takhle dále zabývat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Miroslava Kalouska. Připraví se k faktické poznámce pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Jenom drobnou poznámku ke garančnímu výboru. Ten lehký spor, který tady proběhl, myslím si, že popisuje velmi věrně tu diskusi, možná víc než všechny ty projevy. Resort zemědělství je resort podnikatelský, který se měří podle produkce, efektivity výroby. Ve vší úctě. Poměřuje se, kolik tun pšenice a kolik kusů hovězího dobytka, jaká efektivita, jaký zisk. Zatímco resort životního prostředí se stará o péči o krajinu, o živé bytosti, které na tom území v té krajině žijí, o podmínky, ve kterých žijí nejenom lidi, ale i ty ostatní živé bytosti. Porovnejme sami, který výbor by měl být garančním a oč nám tady jde. O ty tuny kožešin a o ty tuny toho masa, které jde do kafilerek, asi ne. Spíš nám tady jde o úctu k těm živým bytostem.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Nyní pan poslanec Ludvík Hovorka také s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, já tento návrh zákona podporuji a chtěl bych jenom dodat, že bych byl rád, kdyby všichni, kdo zde mluvili citlivě o zvířatech, tak aby si uvědomili také, že ročně v České republice přichází o život mnoho dětí, které se nemohou narodit a které jsou v podstatě také týrány. Myslím si, že je dobře si to uvědomit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi. Ještě faktická poznámka paní poslankyně Marie Pěnčíkové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pěnčíková: Já už to tady uzavřu. Já jsem strašně ráda, že jste se všichni byli na těch farmách podívat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A nyní tedy nemám žádnou přihlášku do rozpravy až na přednostní právo pana předsedy klubu ODS. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Ale ještě než začnete mluvit, já znovu požádám sněmovnu o klid. Rád bych, abychom opravdu v důstojném prostředí dokončili jednání o tomto návrhu zákona. My jsme se rozhodli, že tento návrh dnes večer dokončíme. Prosím o to všechny odleva doprava a odprava doleva. (Neklid v sále trvá.) Ještě není klid. A po vás další přednostní právo pana místopředsedy vlády. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, bohužel se mýlíte. Vy jste říkal: my jsme se rozhodli, že ten bod dneska doprojednáme. Dovolte mi, abych vám ocitoval jednací řád, když už ho porušovali - když jste umožnil porušování těm, kteří mluvili po 19. hodině, tak to určitě strpíte i u mě. Paragraf 53 - Sněmovna zahajuje své denní jednání nejdříve v 9.00 hodin a končí nejpozději ve 21.00 hodin. Shoda. Hlasování o návrzích zákona, a my projednáváme návrh zákona, o pozměňovacích návrzích k nim a o mezinárodních smlouvách vyžadujících souhlas Parlamentu a o změně této doby pro hlasování lze zahájit nejpozději o 19.00 hodině. Na návrh nejméně jedné pětiny všech poslanců nebo případně dvou poslaneckých klubu se může Sněmovna usnést jinak.

Žádný takový návrh nepadl. Divím se, že tak zkušení členové Parlamentu jako pan předseda poslaneckého klubu Sklenák a pan místopředseda Filip připustili zmatečné hlasování. Bohužel už jste měl před třemi minutami podle zákona ukončit projednávání tohoto bodu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: No, v tomto ohledu samozřejmě, pane předsedo, máte pravdu, že jsem nepožadoval ani dokument, tedy písemný dokument o tom, že příslušný počet poslanců z klubu ČSSD, které pan kolega Sklenák zastupuje, mi nebyl předložen, to je pravda, to je moje chyba. Omlouvám se za to. Ale nepožadoval jsem tedy ani to, jestli s tím návrhem pana předsedy Sklenáka souhlasí jiný z předsedů poslaneckých klubů.

Mám tady přihlášku pana kolegy Miroslava Kalouska a potom přednostní právo pana místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Ten návrh padl, pan předseda Sklenák ten návrh přednesl po předběžné dohodě klubů sociální demokracie a TOP 09. Já se k té dohodě chci přihlásit, a pokud to pan předseda Sklenák neformuloval příliš jasně, prosím, abychom to vzali na vědomí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak, nyní faktická poznámka pana předsedy klubu ODS, poté pan místopředseda vlády Pavel Bělobrádek.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já se omlouvám, nedělejte z toho holubník. Předběžné dohody mimo mikrofon jsou hezké, ale musí je někdo říct tady. Nic takového, že v 19.05 hodin si řekneme, že pan předseda Sklenák si něco myslel. Já jsem velmi dobře poslouchal, co říkal. Byl jsem mimo jednací sál, byl jsem u té televize. Máme stenozáznam, nezaznělo to správně, hlasování bylo naprosto zmatečné, nic jsme neprodloužili. Já nebudu podporovat návrh na zamítnutí, abyste si nemysleli, že to je kvůli tomu konkrétnímu. Ale je to pro příště. Příště kdokoliv přijde, nebude potřebovat ani (nesrozumitelné) podpisů. Já jsem ani nechtěl podpisy členů klubu. Stačilo použít standardní formulaci, na které byli případně domluveni. Ale když jste ji nepoužili, tak máte smůlu. My nemůžeme vidět, co máte v hlavách a co jste domluvili mimo mikrofon. Tak to prostě je. Nedělejte v tom holubník. Skutečně až se bude - až na to přijde a bude se hlasovat zamítnutí, já nebudu podporovat zamítnutí v prvém čtení. Takže to není žádná schválnost vůči tomuhle. A když to připustíme jednou, tak už to pak můžeme připustit kdykoliv. Tak když změníme jednací řád, že to může navrhnout kterýkoliv poslanec, proč ne, ale nejprve musíme změnit zákon. A ne že jsme na něco zapomněli, a my jsme to vlastně mysleli jinak, tak to vlastně udělejme a tolerujme, vždyť se všichni chápeme. Buď budeme dodržovat zákon, nebo nebudeme! (Potlesk od poslanců zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Než dám slovo k faktické poznámce předsedovi TOP 09, můžete navrhnout odvolání mého řízení schůze. Protože jsem opravdu udělal chybu. Nepožadoval jsem, uvědomuji si to. Já nemám šanci se nechat vyměnit, protože tady vedle mě nikdo není. S tím já nic nenadělám!

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Prostřednictvím pana předsedajícího, pane předsedo poslaneckého klubu, kolego, Zdeňku Stanjuro, prosím o trochu velkorysosti. Formálně máte nepochybně pravdu. Doslova máte nepochybně pravdu. Ale jsou určité výjimečné chvíle. Prosím, pochopte, že Sklenák je celej rozrušenej z toho, jestli bude, nebo nebude ministr. (Smích a pobavený potlesk v sále.) Tak prostě v tu chvíli zapomněl ty předepsané formulace. Ale ta dohoda obou našich klubů tady vážně byla. On to jenom nevyjádřil úplně šťastně. Buďte pro jednou velkorysý, já vám to jindy vrátím. Děkuji. (Opět smích a potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, takže ještě faktická poznámka pana předsedy Stanjury a potom pan místopředseda vlády Pavel Bělobrádek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak za prvé nejde. To fakt nejde. Buď ten zákon platí... Ale abych to trošku odlehčil. Vážený pane kolego, pane předsedo TOP 09, vy přece nejste v rozpacích, jestli budete zítra členem vlády, nebo ne. Takže jste mohl toho Sklenáka opravit, jako když jste se domluvili spolu. (Opět hlasitý smích a potlesk.) To je úplně jednoduché. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak. Škoda, že mě nemá kdo vyměnit. (Smích v sále.) Přednesl bych báseň od našeho vynikajícího básníka o kožíšku, ale to nevadí. Josef Kainar by si to zasloužil.

Prosím, pane místopředsedo vlády, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Děkuji, pane předsedající. Já si dovolím jenom k tomu, co tady zaznělo, se příliš nevyjadřovat už z toho důvodu, že jsem možná jediný v této Sněmovně, kdo má zákonnou pravomoc rozhodovat, co je nebo není týrání zvířat. Nicméně z tohoto hlediska bych se přimlouval za to, aby garančním výborem byl zemědělský výbor, protože tam gesčně podle mého soudu i odborného vzdělání patří.

Tak, dobře, děkuji. To je ještě k rozpravě. Nikoho nevidím, rozpravu končím a ptám se na závěrečná slova. Pan zástupce předkladatelů Robin Böhnisch se hlásil o závěrečné... (Připomínky ze sálu.)

Dobře, omlouvám se tedy, předsedo. Znovu jsme slyšeli návrh... (Porada mimo mikrofon.) To už stejně udělat nemůžu... Dobře. Já respektuji to, že jsem udělal chybu. Je to moje chyba. Nezbývá mi nic jiného než přerušit jednání před hlasováním. Uznávám svoji chybu. V tom má kolega Stanjura pravdu. Já jsem opravdu nevyžadoval potřebnou proceduru.

Skončil jsem rozpravu. Nechám závěrečná slova zástupce navrhovatelů a zpravodaje. Bude nám zbývat pouze hlasování o tom, jestli zamítneme, prodloužíme lhůtu atd. To udělat nemůžeme, protože moje chyba byla fatální, protože jsem nevyžadoval od navrhovatele předsedy klubu ČSSD Romana Sklenáka správně návrh na prodloužení jednání po 19. hodině. Prosím o prominutí.

A nyní žádám zástupce předkladatelů, aby to ukončil svým závěrečným slovem.

 

Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Předpokládám, že jsem spíše předposlední než poslední, tak doufám, že kolegyně a kolegové ještě krátký závěr a závěrečné slovo vydrží.

Já jsem zaznamenal zejména z projevu kolegy Valenty výtku, že jsem možná v úvodním slově nebyl dostatečně důrazný, ale upozorňoval jsem na to, že se obšírněji vyjádřím až v závěru v souvislosti s proběhlou debatou. Je pravda, že celá řada argumentů tady potom v rozpravě zazněla. Dovolte mi na některé informace, které zazněly v proběhlé rozpravě, reagovat, popřípadě reagovat i na některé další dokumenty, které se mi v souvislosti s tímto návrhem dostaly do rukou.

Doufal jsem v klidnou debatu a musím říci, že navzdory tomu, že jsme si asi třikrát nebo čtyřikrát sáhli na samé dno demagogie, byla ta rozprava skutečně vcelku věcná.

Jedním z hlavních oponentů našeho návrhu byl pan kolega Babiš. Já jsem si udělal pár poznámek k jeho vystoupení. Ta první připomínka byla, že tradiční strany chrání zvířata před volbami.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím o klid, aby mohl zástupce předkladatelů dokončit svoji závěrečnou řeč!

 

Poslanec Robin Böhnisch: Já jsem vcelku pyšný na to, že jsem z tradiční strany, ze sociální demokracie, která je tady 140 let. Koneckonců to asi ukazuje na to, že politika tohoto hnutí má k lidem, k Čechům, nějakým způsobem nadčasově blízko. Ale pokud tedy zástupce netradiční strany připomíná, že se věnujeme zvířatům před volbami, tak já připomínám, že návrh byl rozeslán poslancům 16. března 2016 a příští volby do Sněmovny, nenastane-li nějaká neočekávaná událost, by měly být v příštím roce v říjnu, tedy doufejme.

Welfare opravdu není klíčovým důvodem podání této novely. Já jsem o tom ve svém úvodu mluvil. Je to filozoficko-etický postoj, že chovat v 21. století ve střední Evropě zvířata pouze pro kožešiny je přežitek, nikoliv tedy welfare.

Musím zmínit jednu důležitou věc, která se tradičně jako folklor objevuje ve všech projevech oponentů našeho zákona, a to je činnost aktivistů v minulosti na některých farmách. Neustále se vrací jakýsi argument o útocích, o ničení majetku na farmách. Dámy a pánové, dostali jsme dopis od chovatelů zvířat, kteří nás upozorňují, že jsme možná podlehli lobbistickým aktivitám veganských organizací. Máte pocit, dámy a pánové, že příslušníci lobbistických veganských organizací, lidé, kteří nejedí ani vajíčka, ani mléčné produkty, aby nevykořisťovali zvířata, přijdou na kožešinovou farmu a postříkají zvířata syntetickými látkami, aby ohrozili jejich život? Já si myslím, že v žádném případě. To, že v minulosti existovaly anarchistické skupinky, kterým nešlo ani tak o chovaná zvířata, ale o vyjádření svého postoje na soukromé vlastnictví, je věc druhá, ale prosím, neztotožňujme tyto lidi s aktivisty, kteří se podílejí na podpoře našeho návrhu.

Nelegální chovy. Dámy a pánové, nemám nic proti Mongolsku, ale uvedu ho jako příklad. Nejsme v Mongolsku. Máme nějakou hustotu osídlení v České republice a představa, že někde vznikne nelegální chov a nikdo si ho nevšimne a ten chov bude v ilegalitě někde prosperovat, nikdo nezaznamená zápach, nikdo nezaznamená přesuny aut, nikdo nezaznamená kožkování, je naprosto iluzorní. Nelegálních chovů v České republice v tomto ohledu bych se opravdu nebál.

Děkuji panu kolegovi Dolejšovi za návrh, aby garančním výborem byl výbor pro životní prostředí. Já s ním souhlasím, protože v okamžiku, kdy nám nejde o welfare, ale jde o filozoficko-etickou záležitost, tak by to měl být výbor pro životní prostředí, který se touto normou bude zabývat jako garanční výbor už i s ohledem na to, že uskutečnil dva velmi zajímavé semináře, jeden převážně národní a jeden mezinárodní, 21. září a 20. října.

Tolik zhruba k proběhlé rozpravě.

Já jsem zaznamenal připomínky pana ministra zemědělství k našemu návrhu včetně ne úplně konformnímu způsobu možného odškodnění chovatelů. Avizuji, že máme připravený komplexní pozměňující návrh, který řeší případné finanční transfery jiným způsobem. Předpokládám, že by se do budoucna v resortu mohly nějaké prostředky najít. Když například vynecháme nějakou akci typu ryba domácí, určitě časem nějaké prostředky v resortu najdeme.

V krátkosti k dopisům, které jsme obdrželi, či k vyjádřením chovatelů kožešinových zvířat. Zaznamenal jsem například fantastickou větu pana Davida Remeše, generálního sekretáře Českého svazu chovatelů. Cituji: "Lidským zásahem jsme vyrobili upravený produkt, který je schopen žít v podmínkách, jež mu nastavujeme." Děkuji za upozornění, nebudu to ani komentovat.

Ten druhý citát, už tu dnes zazněl, je od pana Davida Vojtíška: "Máme důvody se domnívat, že velká část poslanců podepsaných pod zprávou byla vystavena tlaku a jednostranným nepravdivým informacím ze strany lobbistických aktivit veganských organizací, přičemž poslanci neměli možnost vytvořit si kvalifikovaný a vyvážený názor." No, dámy a pánové, tak pojďme po té větě, kde jsme byli zmateni. Existují v České republice kožešinové farmy, kde jsou zvířata takzvaně kožkována po osmi měsících života? Existují. Tady asi nijak zmateni nejsme. Žijí v podmínkách, které neodpovídají etologickým požadavkům? Žijí. Tady asi také nejsme nijak zmateni a uváděni v omyl. Předpokládám, že na konci života, po tom osmém měsíci, norek po džentlmenské dohodě neodevzdá svůj kožich a neodkráčí chcípnout na hromadu jiných mrtvých těl, ale prostě dochází k hromadnému zplynování norků, popřípadě zabíjení lišek elektrickým proudem. Takže předpokládám, že ani tady se nemíjíme s realitou, jak se domnívá předseda základní organizace chovu kožešinových zvířat Českého svazu chovatelů.

Předpokládám, že jsme se nějakým způsobem vyrovnali s proběhlou debatou i s některými námitkami. Děkuji za dnešní debatu a těším se na závěrečné hlasování někdy příště.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zástupci předkladatelů. Prosím pana zpravodaje. Ještě předtím, než se ujme slova, konstatuji došlou omluvu místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka od 19 hodin z pracovních důvodů.

Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane předsedající. K tomu garančnímu výboru. Já bych znovu apeloval na to, aby skutečně jím zůstal zemědělský výbor, i proto, že předkladatelé v podstatě požadují, aby vzniklé náklady, které by měly být jednostranně použity, platilo Ministerstvo zemědělství. Takže to jenom tolik.

Jinak znovu potvrzuji, že navrhuji zamítnutí v prvním čtení, a za předpokladu, že by to nebylo přijato, tak navrhuji prodloužení lhůty na projednání ve výboru o 30 dnů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a přerušuji bod 111 po skončení závěrečných slov a před hlasováním. Zároveň za chviličku přeruším naši 50. schůzi. Těším se s vámi na setkání zítra ráno v 9 hodin, kdy budeme pokračovat třetími čteními, a to body 173, obchodní korporace, 187, zdravotnická povolání, 186, léčiva, 189, autorizovaní architekti, a další body ze třetích čtení, a to až do 14. hodiny.

Děkuji a přeji hezký večer.

 

(Jednání skončilo v 19.22 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.